Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Do Nejvyšší rady Ukrajiny, kde byla po nočním útoku přerušena dodávka vody, byla voda opět dodána. „Speciální vozidlo dovezlo do parlamentu technickou vodu pro domácí potřeby,“ oznámila na Facebooku Iryna Geraščenka, šéfka frakce Evropské solidarity. Premiérka Julija Svyrydenková dříve oznámila, že dodávky vody v Kyjevě by měly být obnoveny do konce dne.

„V Kyjevské a Kirovohradské oblasti se očekává, že dodávka vody bude do konce dne plně obnovena. Dodávka elektřiny do kritické infrastruktury v hlavním městě již byla obnovena a probíhá rozsáhlá obnova. V Kyjevské, Poltavské, Charkovské a Sumské oblasti zůstávají v platnosti havarijní a mimořádné odstávky,“ napsala Svyrydenková na síti X.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo masivní úder na ukrajinský energetický sektor. Ruské ozbrojené síly zahájily masivní úder s použitím pozemních i vzdušných raket, včetně hypersonických raket Kinžal, a také útočných dronů, proti objektům energetické infrastruktury „podporujícím provoz podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.

Vojenské ministerstvo označilo útok za reakci na ukrajinské „teroristické útoky“ na „civilní cíle na ruském území“. Prohlášení zakončilo tradiční formulací: „Cíle úderu byly dosaženy. Všechny určené cíle byly zasaženy.“

Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem, píše agentura Reuters.

Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.

Integrace ukrajinských žáků v českých školách se postupně zlepšuje. Zatímco bezprostředně po svém příchodu mluvili ve třídách zejména mezi sebou, po jednom celém školním roce se to změnilo. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.

Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace. Výsledky studie podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, uvedl dnes v tiskové zprávě Tomáš Lintner ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině více než 450 dronů a přes 30 raket a střel a zaměřilo se přitom na energetický sektor. Útok si vyžádal více než dvě desítky raněných a život dítěte, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. 

At many critical infrastructure sites, recovery efforts continue following Russia’s strike on the energy sector. It was a cynical and calculated attack, with more than 450 drones and over thirty missiles targeting everything that sustains normal life, everything the Russians want… pic.twitter.com/VoGrhhrVaW

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2025

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů, přičemž zranily tři lidi a způsobily nejméně jeden požár obydlí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který informoval o dronovém útoku na toto město, později na Telegramu uvedl, že v nemocnici zemřel sedmiletý hoch, kterého zranil ruský noční útok.

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci ze čtvrtek na pátek čelilo ruskému vzdušnému útoku, informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klička. Ppodle něj Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě, dodal server. Na místě jsou podle něj zranění.

Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.

Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.

Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.

Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.

Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.

Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.

Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.

Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.

Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.

Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.

Soud schválil výplatu dalších 2,4 miliardy Kč věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, podíl vyplacených pohledávek se tak zvýší z 95 procent na 99 procent. ČTK to dnes potvrdila insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová. Loni v červnu získali věřitelé Sberbank prostřednictvím Komerční banky 54,5 miliardy korun.

Nyní běží patnáctidenní lhůta pro případná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu peněz ihned poté, co rozhodnutí soudu nabude právní moci. Na výplatu peněz následně bude 60 dnů. Věřitelé, kterým byla část pohledávek vyplacena už loni, nebudou muset nic dělat pro získání dalších peněz.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co jí Česká národní banka začátkem května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X, že hovořil s Andrejem Babišem a poodhalil některé podrobnosti jejich hovoru. Plánuje s Babišem schůzku v „blízké době“.

„Dnes jsem hovořil s lídrem vítězné strany v českých parlamentních volbách Andrejem Babišem, poblahopřál mu k vítězství a popřál mu mnoho úspěchů. Pan Babiš ocenil odvahu ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi.  Informoval jsem ho o našich diplomatických snahách o dosažení spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, jakož i o celkové diplomatické situaci,“ napsal.

„Vážíme si našeho strategického partnerství s Českem a jsme vděční za podporu Ukrajiny a Ukrajinců v této těžké době. Pracujeme na tom, aby spolupráce mezi našimi zeměmi byla stále produktivnější,“ zdůraznil.

„Dohodli jsme se, že o další spolupráci budeme jednat při osobním setkání v blízké době,“ uvedl Zelenskyj.

Dnes generální štáb ukrajinské armády hlásí noční zásah ropného zařízení Jefimovka ve Volgogradské oblasti. Z tohoto zařízení jsou hlášeny exploze a požár a ukrajinská armáda zjišťuje rozsah škod. Podle agentury Reuters produkční dispečerská stanice Jefimovka obsluhuje několik hlavních ropovodů přepravujících ropu a ropné produkty v regionu s propustností 50 milionů tun ročně.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si dnes v poledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil mu podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila, uvedl na síti X. Příští rok by mohl navštívit Ukrajinu.

„V minulosti jsme se setkali už třikrát, naposledy v listopadu 2019 v Kyjevě. Jsem rád, že mě kontaktoval a popsal mi aktuální situaci,“ napsal Babiš. „Vyjádřil jsem mu naši podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila. Také jsme se domluvili, že pokud všechno vyjde, příští rok Ukrajinu navštívím a vše probereme i osobně,“ dodal.

Až doživotí hrozí úředníkovi z archívu varšavské radnice, kterého polské úřady obvinily ze špionáže pro Rusko. Archivář pět let předával ruské civilní rozvědce materiály, které mohly uškodit Polsku, napsal dnes list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Archiváře Tomasze L. - polské zákony nedovolují uvést plné jméno obviněného - zadržela polská kontrarozvědka ABW v březnu 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Tomasz L. byl od té doby ve vazbě. Po tříletém vyšetřování dnes prokuratura oznámila odeslání obžaloby k soudu ve Varšavě.

Obviněný se nepřiznal, jeho motivy úřady nesdělily.

Rusové zaútočili na Oděsu. Podívejte se na aktuální fotografie.

Ruská vojska se snaží „za jakoukoliv cenu“ o rychlé dobytí Pokrovska na východě Ukrajiny, ale ukrajinský protiútok u města Dobropillja překazil ruskou ofenzívu s cílem do listopadu okupovat celý Donbas. Připravil také Rusko o více než 12.000 vojáků, tvrdí Zelenskyj podle agentury Unian.

Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský nálet na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Region podle něj čelil desítkám dronů a také bombardování leteckými pumami. Útok ruských dronů na Oděskou oblast podle úřadů zranil pět lidí a na 30.000 odběratelů připravil o elektřinu.

Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Nálet ukrajinských dronů způsobil požár v petrochemickém zařízení v ruské Volgogradské oblasti, tvrdí média.

Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 112 dronů, z nichž se podařilo 87 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy 22 dronů na 12 místech.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský vojenský soud poslal na 18 let do vězení jaderného fyzika Ruslana Šadijeva, kterého uznal vinným z vlastizrady a financování terorismu, protože převedl 1200 rublů (310 korun) jednotkám Rusů, kteří bojují proti ruské armádě na straně Ukrajiny, a organizaci pomáhající Rusům vyhnout se vojenské službě. Napsal to dnes zpravodajský server Kommersant, podle něhož už je rozsudek pravomocný.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.

Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.

Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.

Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. 

Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.

Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.

Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.

„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.

Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.

„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ dodal.

„Bohužel musíme přiznat, že silný impulz z Anchorage ve prospěch dohod byl z velké části vyčerpán úsilím protivníků a podporovatelů války,“ pronesl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Toto je výsledek destruktivních aktivit, především ze strany Evropanů,“ dodal náměstek.

Donald Trump se setkal s Vladimirem Putinem 15. srpna na letecké základně v Anchorage na Aljašce ve snaze ukončit nejkrvavější pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Ani téměř dva měsíce po summitu však nic nenasvědčuje brzkému konci ruské války proti Ukrajině. Vzájemné útoky, zejména ve vzduchu, naopak v posledních měsících spíše zintenzivněly.

Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.

V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.

Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.

Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.

23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.

Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.

Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.

Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.

Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.

Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.

Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.

Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.

Z útoku na plynovody, které přiváděly zemní plyn z Rusko po dně Baltu, je podezřelý Volodymyr Z., který byl na konci září zatčen poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.

Rusko letos dobylo téměř 5000 kilometrů čtverečních ukrajinského území a na bojišti si Moskva uchovala strategickou iniciativu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin během porady s vojenskými veliteli. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty a že ukrajinské údery v hloubi ruského území nepomohly Kyjevu změnit situaci ve válce, trvající již více než tři a půl roku, napsaly tiskové agentury s odvoláním na přepis zveřejněný Kremlem. Upozornily, že čísla uvedená Putinem nelze nezávisle ověřit.

Moskva sdělila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že bezpilotní letoun zasáhl uplynulou noc chladící věž Novovoroněžské jaderné elektrárny, která se nachází ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Na síti X to oznámila MAAE, která dodala, že podle hlášení neměl incident dopad na jadernou bezpečnost a na místě nejsou změny v úrovni radiace. Jaderné elektrárny nesmí být napadány, zopakoval ředitel organizace Rafael Grossi.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme ve středu ráno, dobrou noc. 

Rusko používá tankery takzvané stínové flotily nejen k vydělávání peněz na válku, ale také k průzkumné a sabotážní činnosti, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská rozvědka podle něj spolupracuje s partnery, aby zabránila Moskvě ve využívání těchto plavidel k sabotážím a pokusům o destabilizaci v Evropě. Rusko dříve jakékoli zapojení do sabotáží v Evropě popřelo, napsala stanice BBC.

Report by the Head of the Foreign Intelligence Service of Ukraine, Oleh Ivashchenko.

Our intelligence service is actively working with partners to prevent Russia from using so-called “shadow fleet” vessels for sabotage or other attempts to destabilize Europe. We provide all… pic.twitter.com/lqswOoRT9w

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 7, 2025

Ukrajinské letectvo informovalo, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo dvěma balistickými střelami Iskander-M/KN-23 a 152 bezpilotními letouny. Vzdušné síly zároveň hlásí, že útok částečně odrazily. Zlikvidovat se podle nich podařilo 88 ruských dronů. Na deseti místech naopak eviduje zásahy dvou střel a 52 úderných dronů.

Z Chersonu je kromě jednoho zabitého hlášen jeden zraněný. Jde o 70letého člověka, který byl hospitalizován. Ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny hlásí šéf regionální správy Oleh Hryhorov výpadky proudu po ruských útocích, při nichž byl mimo jiné zasažen také autobus. Řidička a jeden cestující byli ošetřeni.

Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO).

Slovensko nemění svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní a munice ze státních zásob bránící se Ukrajině, podpora komerčních kontraktů zůstává v platnosti. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák po návštěvě Kyjeva, kde ohlásil slovenský balík pomoci Ukrajině. Ten zahrnuje například odminovávací systémy slovenské výroby Božena, zdravotnický materiál a stroje pro zemní práce.

„Jsme věrní tomu, co stále říkáme. Řekli jsme jasně, že my už darovat zbraně a podobné věci na Ukrajinu nebudeme. Budeme pokračovat v humanitární pomoci jednotlivým zemím, to i dodržujeme,“ řekl Kaliňák novinářům.

Kreml dnes slíbil náležitou reakci na případné omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Formální dohody na příslušném plánu však zatím nebylo dosaženo, řekli dnes unijní diplomaté agentuře Reuters. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru už téměř dva roky prosazuje český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Diplomatická služba Evropské unie na konci září v rámci nových sankcí proti Rusku kvůli jeho pokračující agresi proti Ukrajině navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku, uvedl dříve Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Jednotlivé vlády by tak měly možnost zakázat ruským diplomatům vstup do svých zemí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku, zda by na to Rusko reagovalo, odpověděl: „Samozřejmě na to zareagujeme.“

Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.

Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu „cílícího na civilní vozidla“.

Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.

Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“

Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.

Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.

Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.

Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.

Zatímco v roce 2022 server registruje 38 takových případů, o rok později se jich podle něj k soudům dostalo už 266, v loňském roce 346 a letos dosud 377. Mediazona podotýká, že některé případy z roku 2022 mohly skončit u soudu už před invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme zítra ráno, dobrou noc. 

Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.

Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií.

Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na platformě Telegram napsal, že Ukrajina od Bratislavy dostane odminovávací stroje slovenské výroby Božena a další nesmrtící vybavení a techniku.

Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na ukrajinský Charkov a další místa v Charkovské oblasti, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal. Ukrajina v noci ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov. Později informoval o dvou zabitých při ukrajinském raketovém útoku na Belgorod.

Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory.

„S velkou radostí oznamuji, že jsme spolu s ministrem (obrany Denysem) Šmyhalem právě podepsali memorandum o 14. balíčku podpory, který počítá s tím, že Slovensko poskytne Ukrajině ženijní a protiminovou pomoc,“ uvedl Kaliňák v projevu na mezinárodním fóru obranného průmyslu.

Šéf slovenského ministerstva obrany dále podle ukrajinské tiskové agentury uvedl, že je dnes v Kyjevě, aby společně s ukrajinským protějškem definovali možné projekty rozšíření „už tak poměrně komplexní obranné spolupráce.“

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes při debatě Evropského parlamentu o návrzích vyslovit komisi nedůvěru vyzvala k zachování jednoty. Evropa podle ní čelí ohrožení z východu výzvám zevnitř. Předsedkyně se přitom zmínila o ruském narušování evropského prostoru, o ruských útocích na Ukrajinu a o přímé hrozbě pro evropskou bezpečnost. Stávajícímu mezinárodnímu řádu podle ní hrozí roztříštění, proto chce předsedkyně komise pracovat na zachování jednoty s členskými státy EU.

Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal dnes server The Moscow Times.

Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.

Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.

Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.

Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.

Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal

Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.

Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.

Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.

„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.

Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.

Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na Charkov a další obce v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. 

Podívejte se na nové snímky, jak ruské síly útočí na Ukrajinu.

Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc. 

Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.

Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.

Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.

Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.

Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.

Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.

Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.

Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.

Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval ve velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.

Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.

Ruský raketový útok v noci na sobotu 5. října zcela zničil obytný dům v obci Lapajivka nedaleko Lvova a připravil o život čtyřčlennou rodinu. Pod troskami zahynuli rodiče, jejich patnáctiletá dcera a jeden z prarodičů. Další člen rodiny, jenž se v tu chvíli nacházel mimo dům, byl vážně zraněn. Zasaženy byly i okolní domy, z nichž dvě ženy skončily v nemocnici a tři další lidé potřebovali ošetření přímo na místě. Podle Lvovské oblastní prokuratury na Telegramu šlo o nejrozsáhlejší kombinovaný úder na region od začátku války.

Útok zasáhl také průmyslové a energetické objekty ve Lvově a okolí. Na místě nyní pracují státní zástupci, vyšetřovatelé, experti na výbušniny i forenzní specialisté, kteří dokumentují válečné zločiny Ruska. Pod procesním dohledem Lvovské oblastní prokuratury bylo zahájeno vyšetřování pro porušení zákonů a zvyklostí války, které mělo za následek smrt civilistů.

Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.

Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.

Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.

Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že případné dodání amerických střel Tomahawk Ukrajině by zničilo vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Prohlásil to ve videu, které zveřejnil novinář státní televize Pavel Zarubin. Putin reagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž o tyto střely s plochou dráhou letu požádal bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti označil Putina za zklamání a Rusko za „papírového tygra“, protože se mu nepodařilo Ukrajinu ovládnout.

Americký viceprezident J. D. Vance už v září potvrdil, že Washington zvažuje ukrajinskou žádost o střely s dlouhým doletem schopné zasáhnout cíle hluboko v Rusku, včetně Moskvy. Agentura Reuters ale uvedla, že dodávky Tomahawků se jeví jako nepravděpodobné, protože současné zásoby jsou určeny především pro americké námořnictvo.

Ukrajinu v noci zasáhl masivní ruský útok – více než 50 raket a kolem 500 útočných dronů. Cílem byly regiony Lvov, Ivano-Frankivsk, Záporoží, Černihiv, Sumy, Charkov, Cherson, Oděsa a Kirovohrad. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zemřelo pět lidí a asi deset bylo zraněno. Záchranné práce pokračují, vláda má podle něj jednat rychle a účinně při odstraňování následků útoků.

Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusové znovu cílili na infrastrukturu zajišťující běžný život obyvatel. Vyzval Západ k urychlení dodávek protivzdušné obrany a k rázným krokům, které by přinutily Vladimira Putina ukončit letecký teror.

Ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram během noci varovalo, že skupiny nepřátelských dronů, rakety a střely s plochou dráhou letu míří i ke Lvovu na západě Ukrajiny a dalším místům. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině. Ve Lvově a okolí byly podle ukrajinské televize slyšet mohutné exploze i palba protivzdušné obrany. Kvůli náletu přerušila provoz městská hromadná doprava.

Polské a spojenecké stíhačky během ruského útoku na Ukrajinu vzlétly a pozemní protivzdušná obrana byla uvedena do nejvyšší pohotovosti, oznámilo velitelství polských sil s tím, že šlo o preventivní kroky s cílem ochránit vzdušný prostor a bezpečí obyvatel zejména pohraničních regionů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění na Ukrajině a v Rusku sledovat v naší online reportáži. 

Nejméně jedna žena byla zabita a dalších devět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. 

Záporoží utrpělo nejméně deset zásahů, nepřátelský útok poškodil výškové budovy i rodinné domy, hořela osobní auta, dodávky elektřiny a vody byly narušeny, napsal Fedorov na sociální síti. Poděkoval záchranářů, lékařům, energetikům, policistům a všem, kteří nyní pomáhají obyvatelům Záporoží dát se dohromady po nočních hrůzách. "Je to obrovská práce a zachraňuje životy, vrací lidem střechu nad hlavou, teplo a naději," zdůraznil.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc. 

Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.

Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.

Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.

Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.

K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.

Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.

Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.

Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.

Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.

Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.

NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.

Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.

Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. 

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.

Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.

Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.

Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.

Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.

„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.

„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.

Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.

Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.

Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.

Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.

Dobré ráno, drazí čtenáři.

„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc. 

Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.

„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.

Kvůli anonymní výhrůžce o blížících se dronech zasahuje policie na pražském Letišti Václava Havla. Jeho provoz není omezen, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Do rozsáhlého bezpečnostního opatření se zapojilo velké množství policistů, spolupracují také s armádou. Policie to uvedla na síti X. Zdůraznila, že výhrůžka není ověřená a opatření je preventivní.

Incidenty s drony řešily v posledních dnech i další země. Například v noci na dnešek přeletěly drony nad vojenskou základnou v belgickém Elsenbornu nedaleko hranic s Německem. Ve čtvrtek večer byly spatřeny také na mezinárodním letišti v Mnichově, které kvůli nim přerušilo provoz a zrušilo nebo odklonilo desítky letů.