Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Rusko se nedomnívá, že mírová jednání o válce na Ukrajině ustrnula na mrtvém bodě, a svých cílů chce stále dosáhnout politickými a diplomatickými prostředky. Prohlásil to dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva ani Kyjev zatím neoznámily datum možného třetího kola přímých rozhovorů, které se uskutečnily v předchozích dvou měsících v Istanbulu.

„Ne, to si nemyslím. V tuto chvíli to nelze říci,“ řekl Peskov na pravidelném denním brífinku na dotaz novináře, zda je mírový proces na mrtvém bodě kvůli komentářům amerického prezidenta Donalda Trumpa a obnovení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby Ukrajinci trpěli, aby uprchli z Ukrajiny a aby domovy či školy byly zničeny všude, nejen poblíž frontové linie. Na dnešní mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny to řekl její prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Před rokem si mnoho lidí myslelo, že Rusko chce skutečný mír, skutečné rozhovory, příměří, Moskva vysílala tyto signály. Byla to jen součást její propagandy, snažit se tvrdit, že Ukrajina mír nechce,“ poznamenal. „Tehdy jsme říkali, že musí být na Rusko vytvořen tlak, protože se nepřipravuje na mír. Teď každý vidí, že Putin odmítl všechny mírové návrhy a stupňuje násilí,“ dodal.

Některé české firmy se snaží hledat cesty, jak do Ruska dodat zboží, na které dopadají mezinárodní sankce. Dodávky se k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes členské země Eurasijské hospodářské unie, případně přes Čínu, napsala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Sankce podle kontrarozvědky nemohou zabránit všem dodávkám, ale mají význam už proto, že Rusku způsobují náklady kvůli potřebě hledat, jak si zboží opatřit skrytě a delšími cestami.

Stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy, mají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vazbu na ruskojazyčné prostředí. Hlášení bombových útoků navíc provázely dezinformační kampaně v ruských médiích, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za rok 2024. V kyberprostoru zaznamenala BIS loni aktivitu aktérů napojených na ruské zpravodajské služby GRU, SVR i FSB.

„Ze strany Ruska se jedná o jasnou eskalaci teroru,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X a vyjádřil soustrast rodinám obětí nočních ruských útoků na Ukrajinu. Zraněno bylo podle něj celkem 16 lidí. „Sankce musí být uvaleny rychleji a tlak na Rusko musí být natolik silný, aby skutečně pocítilo důsledky svého teroru,“ uvedl.

Last night, Russia launched a massive combined strike that lasted nearly 10 hours. 18 missiles, including ballistic ones, and around 400 attack drones were used — nearly 200 of them were "shaheds."

The main target of the attack was Kyiv and the region. Chernihiv, Sumy, Poltava,… pic.twitter.com/jtBo0YYQ8d

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 10, 2025

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, jak metropole vypadá po ruském nočním útoku. 

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, píše dnes agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.

V Římě dnes začne čtvrtá mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, kterou pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel.

Rusko na Kyjev útočilo v několika vlnách s nasazením dronů a balistických raket, píše Ukrajinska pravda. Ve městě se ozývaly výbuchy. Zasažené čtvrti zahalil kouř z požárů a ve vzduchu byl cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady lidem doporučily, aby zavřeli okna.

Dva lidé dnes nad ránem přišli o život během ruských útoků na Kyjev. Na telegramu o tom informoval šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Předtím uvedl, že 13 lidí utrpělo zranění.

„Bohužel máme dva mrtvé. Ty lidi zabili Rusové,“ napsal Tkačenko a vyjádřil soustrast blízkým obětí.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Šéf Elysejského paláce během prvního dne vystoupil s projevem v britském parlamentu, kde prohlásil, že Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na Londýn, kde je šéf Elysejského paláce na státní návštěvě.

Rusko, navzdory bezpečnostním rizikům, znovu otevře letiště Gelendžik v Krasnodarské oblasti. 

Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko.

Zelenskyj po jednání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možné. „Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír,“ uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal i s italským prezidentem Mattarellou.

Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.

Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.

Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.

Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.

Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců. Rusko sice 16. září 2022 opustilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem.

Ukrajinská kontrarozvědka dopadla dva čínské špiony, otce a syna, snažící se získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun, uvedla dnes tajná služba SBU. Střely Neptun v dubnu 2022 potopily vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, raketový křižník Moskva, připomněla SBU. Mezitím Ukrajinci vyvinuli modernizovanou verzi s větší bojovou hlavicí a delším doletem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se má dnes setkat s papežem. Podívejte se na nové snímky.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Soud rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců.

Osm ukrajinských civilistů zahynulo při ruských útocích na východě Ukrajiny, uvedla prokuratura. V Chersonské oblasti ruský dron zabil roční dítě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Podle agentury AFP se také setká s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou.

Zelenskyj se se Lvem XIV. setkal v papežově letním sídle v Castel Gandolfo asi 20 kilometrů jižně od Říma, kde papež tráví až do 20. července prázdniny. Jejich dnešní schůzka byla již druhou od papežova zvolení 8. května.

Americký prezident Donald Trump loni na soukromé schůzce s dárci řekl, že se v minulosti snažil odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze na Ukrajinu hrozbou, že v odvetě vybombarduje Moskvu. Stanice CNN dnes zveřejnila zvukový záznam, na kterém podle ní Trump o rozhovoru s Putinem dárcům vypráví.

„Co se týče Putina, řekl jsem mu: ‚Jestli půjdeš na Ukrajinu, vybombarduji Moskvu na prach. Říkám ti, že nemám na výběr‘,“ prohlásil podle CNN Trump na záznamu z roku 2024. „A on říká, ‚Nevěřím ti.‘ Ale z deseti procent mi věřil,“ dodal nynější republikánský prezident, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za den.

Kreml přistupuje s klidem k drsným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa a počítá s pokračováním dialogu s Washingtonem o nápravě poškozených vztahů mezi oběma zeměmi. Novinářům to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Bereme to docela klidně. Zaprvé, Trump má obecně dost drsný styl vyjadřování,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. „Přistupujeme k tomu klidně. Počítáme s pokračováním našeho dialogu s Washingtonem a našeho zaměření na nápravu těžce poškozených vzájemných vztahů,“ dodal.

V Rusku za prvních šest měsíců letošního roku úřady zaznamenaly 333.251 těžkých a zvláště těžkých trestných činů. Je to rekordní údaj za posledních 15 let, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na údaje zveřejněné statistickým úřadem. Nárůst závažné kriminality se odehrává na pozadí návratu trestanců z války proti Ukrajině, upozornil.

Meziročně – ve srovnání s prvním pololetím loňského roku – počet zaznamenaných těžkých a zvláště těžkých zločinů vzrostl o 10,4 procenta. Oproti předválečnému roku 2021 růst činil 12,7 procenta a oproti analogickému období roku 2019 o 32,3 procenta.

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Na dotaz ČTK to uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří.

Podívejte se na nové snímky z Kyjevské oblasti, kde dnes útočili Rusové.

Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.

„Myslím, že způsobem, jak se dostat z této situace, jsou přímá a upřímná jednání s Ruskem – nejen o Ukrajině, ale o bezpečnosti v Evropě obecně,“ uvedl český prezident v odpovědi na dotaz, jak by měla Evropa reagovat na ruskou hybridní válku, kybernetické útoky, sabotáže, špionáž a dezinformační kampaň. Součástí takových jednání by podle Pavla měla být i témata jako rozmístění vojsk u hranic, velikost a počet cvičení, inspekce či situace v Severním ledovém oceánu a Černém moři. Jednání s Ruskem by se neměla soustředit jen na Ukrajinu a její snahu vstoupit do NATO. „To by mimochodem nemělo Rusko zpochybňovat,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky z Volyňské oblasti, kde dnes útočili Rusové.

Noční ruský útok proti Ukrajině s rekordním množstvím použitých dronů dokazuje potřebnost sankcí proti Rusku a proti ruské ropě, zdůraznil Zelenskyj.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 728 dronů, sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zničit 714 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko podniklo dosud největší útok proti Ukrajině od začátku války, kterou rozpoutalo před více než třemi lety, informují média, například server Ukrajinska pravda či agentura Reuters. Hlavním terčem ruského útoku byl podle ukrajinského letectva Luck na západě Ukrajiny.

Ukrajina v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému vzdušnému útoku Ruska, exploze zněly v Kyjevě i v Lucku na západě země. Letecký poplach byl vyhlášen po celé zemi. Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky, informovaly agentury Reuters a DPA.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.

„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.

„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.

Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.

Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.

Ruská tajná služba FSB, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, bude moci vytvořit síť vlastních vazebních věznic. Příslušný zákon v konečném třetím čtení schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), informovala dnes ruská média. Potřebný souhlas horní parlamentní komory, Rady federace, a prezidentův podpis jsou v ruské praxi považovány za formalitu.

„Zákon umožňuje osoby obviněné z trestných činů proti státní bezpečnosti zadržovat v samostatných vazebních zařízeních spadajících pod jurisdikci FSB. Zvýší to efektivitu vyšetřování trestních případů této kategorie a zabrání vyšetřovaným špionům a teroristům v nepovolené komunikaci s obviněnými z jiných trestných činů. Kromě toho to pomůže zabránit pokusům zahraničních zpravodajských služeb a teroristických organizací navázat kontakt s jejich agenty, mařit vyšetřování a zapojit je do další podvratné činnosti,“ uvedl předseda sněmovního výboru pro vyšetřování případů vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska Vasilij Piskarjov, který návrh zákona předložil spolu se skupinou dalších poslanců a senátorů.

Nejméně jednu oběť a devět raněných si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny. Ruští vojáci dnes ráno v Chersonu shodili z dronu granát na civilní auto a zabili jeho 66letého řidiče, informovala ukrajinská prokuratura, která případ vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. Rusové kromě toho podnikli na Cherson šest dalších útoků, při kterých zranili devět lidí.

Jedna žena narozená v roce 1960 je v kritickém stavu, dodal server BBC News s odvoláním na místní úřady. Připomněl, že mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své zprávě minulý týden uvedla, že Rusové z východního břehu Dněpru za pomoci dronů podnikají doslova lovy na civilisty v Chersonu a jeho okolí na západním břehu řeky.

Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.

Server se odvolává na dvě celní databáze, podle nichž šlo loni o zboží v hodnotě stovky tisíc dolarů, tedy milionů korun, mimo jiné šlo o různé druhy pásových pil na železo. Uvedl, že pily značky Pilous putovaly do dceřiné společnosti Pilous Rus.

Soud v Londýně dnes uznal tři muže vinnými z loňského žhářského útoku na firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Podle britských úřadů jednali na příkaz ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, píše agentura Reuters.

Požár v Leytonu na východě města v březnu 2024 cílil na dvě průmyslové jednotky včetně jedné patřící společnosti, která doručovala balíky na Ukrajinu, a to včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska.

Prezident Petr Pavel chce na čtvrteční mezinárodní konferenci k obnově Ukrajiny v Římě představit 11 bodů, které pokládá pro úspěch rekonstrukčního plánu za důležité. Novináře o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Na okraj konference se Pavel sejde k bilaterálnímu jednání s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.

Do Říma prezident přeletí ve středu z Německa, kde se společně s tamním prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem zúčastní vyhlášení vítězů soutěže pro české a německé studenty připomínající 80. výročí konce druhé světové války s názvem „Už nikdy více!“.

Rakouští pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci jsou proti novému rozšíření bezcelní dovozní kvóty na cukr z Ukrajiny. Vyzvali rakouskou vládu, aby odmítla návrh, se kterým přišla Evropská komise, informuje agentura APA.

„Navrhované zvýšení z 20.070 na 100.000 tun se výrazně odchyluje od starých kvót na cukr a Agrana je odmítá,“ napsal agentuře rakouský cukrovarnický koncern Agrana. Dodal, že je sice dál potřeba podporovat Ukrajinu, ale ne za cenu nenapravitelného narušení trhu.

Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, dnes ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkoňjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel hnutí vinu už dříve odmítl.

„Děkujeme všem, kteří po mnoho let věnovali svůj čas a energii tomu, aby naše země měla efektivní instituce a spravedlivé volby,“ uvedl Golos na svém webu. Dodal, že nikdy nepovažoval za svůj úkol vítězství určitých politických sil, protože monitorování voleb není politická činnost, ale způsob, jak chránit ústavní pořádek a práva občanů.

Český dodavatel zbraní na Ukrajinu společnost Excalibur Army otevírá své zastoupení v zemi, která už od února roku 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska. Firma chce zefektivnit svou tamní logistiku, posílit spolupráci s ukrajinskými partnery a zahájit s nimi výrobu munice na ukrajinském území. Firma, která je součástí obranného holdingu Czechoslovak Group (CSG), to oznámila v tiskové zprávě.

„Stojíme na straně Ukrajiny od prvního dne invaze. Založení ukrajinské pobočky není jen symbolický krok. Naše trvalá přítomnost na Ukrajině zajistí rychlejší rozhodování, hladší logistiku a užší komunikaci s našimi partnery na místě. Náš tým zde bude pracovat na tom, aby naše technologie a řešení odpovídaly reálným podmínkám na ukrajinském bojišti,“ uvedl marketingový ředitel společnosti Jan Krátký.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se dnes podle státní agentury TASS odmítl k vyjádřit k patrné sebevraždě Romana Starovojta, kterého ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Peskov zároveň vyjádřil nad smrtí ruského činitele šok a řekl, že hlava státu o ní byla okamžitě informována.

„Normální lidi to nemůže nešokovat. Nás to samozřejmě šokovalo také,“ odvětil mluvčí Kremlu na dotaz, zda je Kreml smrtí Starovojta šokován. Podle TASS se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat, označil ho za „tragickou informaci“.

Středočeský kraj uzavřel nové memorandum o spolupráci s Kyjevskou oblastí. Dokument, který dnes v budově krajského úřadu v Praze podepsali zástupci obou partnerských regionů, předpokládá spolupráci v podnikání, rozvoji moderních technologií, výzkumu a inovacích, dopravě či energetice. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) jde o formální záležitost, protože kraj by Ukrajině napadené Ruskem pomáhal i bez memoranda. Zároveň však tím hejtmanství projevuje svou solidaritu s děním na Ukrajině, dodala Pecková.

Evropa musí být nejen ekonomicky konkurenceschopná, ale také dokázat převzít větší díl odpovědnosti za svoji bezpečnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se na tom shodl při dnešním jednání s chorvatským protějškem Gordanem Grličem-Radmanem v Praze. Součástí a podmínkou evropské bezpečnosti je podle Lipavského podpora Ukrajiny proti ruské agresi, ocenil chorvatskou pomoc napadené zemi.

„Velice si vážím pomoci, kterou Chorvatsko poskytuje napadené Ukrajině. Oceňuji, jakým způsobem Chorvatsko s využitím vlastních zkušeností pomáhá Ukrajině třeba v oblasti odminování,“ řekl Lipavský. S Chorvatskem se podle něj Česko shoduje i na tom, že je potřeba dále oživovat přístupový proces do Evropské unie pro země západního Balkánu. „Je to klíčový region pro mír a stabilitu v Evropě,“ dodal.

Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.

„Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá,“ uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vidí příležitost pro rozumnější partnerství s Čínou. Je ale podle ní potřeba navrátit rovnováhu do vztahů unie s asijskou zemí. Šéfka EK to dnes prohlásila ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. V diskusi o nadcházejícím summitu EU-Čína von der Leyenová rovněž zkritizovala, že Čína podporuje Rusko ve válce na Ukrajině, což je pro Evropskou unii nepřijatelné.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa správy jihoukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalije Kima píše, že při útoku ruských dronů v noci utrpěl zranění jednapadesátiletý muž ve vesnici Nadbuzke, kde bylo poškozeno několik chat. V jiné zprávě tentýž web informuje o šesti zraněných v sousední Chersonské oblasti kvůli rannímu ruskému dronovému útoku.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. V pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) to na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Rostoucí schopnost Ruska udržet výrobu zbraní navzdory západním sankcím je poháněna přílivem čínských komponentů a materiálů, řekl novinářům Vladyslav Vlasjuk, zmocněnec ukrajinského prezidenta pro sankce.

Nejméně jeden člověk dnes večer přišel o život a další čtyři utrpěli zranění při výbuchu v centru Rjazaně asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Uvedla to agentura Interfax. Podle záchranářů explozi v místním baru zavinilo neopatrné zacházení s ostrým ručním granátem, který přinesl jeden z hostů v domnění, že jde o neškodnou maketu. Dotyčný je nyní na jednotce intenzivní péče, zahynul jeden z jeho přátel, uvedla televize Ren-TV. Další lidé vyvázli s lehčími zraněními.

Nejde o první případ svého druhu. Nejméně dva mrtvé si v květnu vyžádala exploze během oslavy v jednom domě v okolí Moskvy. Podle médií během popíjení lihovin explodoval ruční granát, kterým se po návratu z války proti Ukrajině pochlubil jeden z účastníků oslavy. Zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký silovým složkám, napsal, že dva muži a jejich manželky společně oslavovali výročí vítězství nad nacistickým Německem.

Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.

Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.

Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.

Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě. Podporují také členství země v EU a výhledově i NATO. „I v tom vidíme lepší zajištění bezpečnosti a stability Evropy,“ řekl Pavel.

„Ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský prezident) Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Musíme udělat vše, aby se tak stalo,“ řekl Duda. Ocenil českou muniční iniciativu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.

Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejprve nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se kloní k variantě sebevraždy.

„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes našlo v osobním autě v Odincovu (u Moskvy) se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ řekla mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.

Desítky raněných i oběť na životě si vyžádaly nálety dronů, které Rusko během noci vyslalo proti Charkovu na východě Ukrajiny. Druhé největší ukrajinské město zasáhlo deset dronů, které zranily přinejmenším 66 lidí, včetně šesti dětí. Je i oběť na životě, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov s tím, že tato čísla se ustavičně mění, protože lidé nadále vyhledávají lékařskou pomoc. V nemocnici podlehla zraněním 34letá žena, zasažená během náletu dronů, upřesnila prokuratura.

Další dvě desítky raněných si vyžádal útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl server BBC News s odvoláním na záchranáře. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes při jednání v Praze poděkoval svému německému protějšku Johannu Wadephulovi za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je podle něj jeden z největších. Wadephul podotkl, že Německo přispělo více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun).

Za zásadní oba šéfové diplomacií označili přijetí 18. balíku protiruských sankcí v Evropské unii. Česko dlouhodobě prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Wadephul na dotaz ČTK řekl, že je potřeba návrh zvážit a také se připravit na případná odvetná opatření.

Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Wadephul iniciativu ocenil a zároveň uvedl, že německá vláda oslovuje další evropské partnery, zda naleznou ještě ve svých zásobách pro Ukrajinu potřebný materiál, zejména co se týče protivzdušné obrany.

A tady jsou další nové snímky z ruského útoku na Ukrajinu – tentokrát ze Záporoží a Charkova.

Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Pavel. Polský prezident Duda je přesvědčen, že spolupráce ČR a Polska bude pokračovat i s novým prezidentem Nawrockým. Ocenil mj. českou muniční iniciativu pro Ukrajinu.

Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny, konkrétně Oděsy a Charkovské oblasti, kde dnes zaútočili Rusové.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit a ukrajinská strana se dosud nevyjádřila. Vesnice Dačne leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.

Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po „osvobození“ Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. Za „osvobození“ Moskva označuje dobytí nějakého místa na ukrajinském území.

Dopoledne se Charkov stal terčem dalšího útoku. „Evidujeme škody na obytných domech, hospodářských budovách, dopravní infrastruktuře, hoří auta,“ uvedl na telegramu starosta města Ihor Terechov. Jeden z dronů přímo zasáhl dvoupodlažní obytný dům. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o 11 zraněných.

V Sumské oblasti rovněž na severovýchodě země v důsledku ruského útoku už v neděli odpoledne zahynuli dva lidé a další dva utrpěli zranění, uvedla DSNS. Asi 20 domů bylo poničených. Na Sumskou oblast Rusko v posledních měsících zesílilo tlak a dobylo několik vesnic v pohraničí.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal ministra dopravy Romana Starovojta. Informuje o tom agentura Reuters, která podotýká, že šéf Kremlu toto nečekané rozhodnutí nijak nevysvětlil.

Starovojt stál v čele ministerstva jen něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, před tím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do vlády do tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád na území Ruska od začátku jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Skoro 30 zraněných si vyžádal dronový útok, který v noci na dnešek Rusko podniklo na Charkov. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Mezi zraněnými jsou nejméně tři děti, píše agentura Reuters. Po útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes bude v pražském Černínském paláci jednat s německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořit budou o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině, která se více než tři roky brání ruské invazi. Ministři také podepíšou program strategického dialogu pro roky 2025 až 2027.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

„Evakuujte se do bezpečnějších oblastí!“ – Ruské útoky v Doněcké oblasti zabily 5 lidí a jednu osobu zranily. Rusko 6. července zaútočilo na města Kostjantynivka a Družkivka v frontové linii a zabilo civilisty. Guvernér vyzval zbývající obyvatele k evakuaci.

Již šestý záhadný výbuch hlásí ruské ministerstvo dopravy. Během nedělního dne byl poškozen tanker Eco Wizard v přístavu Usť-Luga. Kvůli poškození došlo k úniku amoniaku. Píše o tom The Kyiv Independent.

Podle ruského telegramového zpravodajského kanálu Baza předcházela úniku „exploze neznámé povahy“. Od začátku roku podobné exploze poškodily už pět tankerů. 

Třiadvacetičlenná posádka lodi byla evakuována a na místě pracují přístavní záchranné složky na odstranění následků. Nebyly hlášeny žádné oběti.

Model liberální globalizace se přežil, střídá jej spravedlivější multipolární svět. Ve svém vystoupení přenášeném prostřednictvím videa to dnes na úvod summitu skupiny BRICS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Summit začal v brazilském Riu de Janeiro a potrvá dva dny.

Žena zraněná při ruském útoku na Poltavu 3. července zemřela v nemocnici, čímž se celkový počet obětí zvýšil na tři, informovala 6. července místní vojenská správa. Útok zranil 59 lidí, způsobil požáry a poškodil civilní infrastrukturu.

Ruský prezident Vladimír Putin dnes předal ocenění Zlaté hvězdy vdově po „Hrdinovi Ruska“ – generálmajoru Michailovi Gudkovovi. Ten zemřel během války na Ukrajině. Váže se k němu ale nemilá pověst. Jeho brigáda se totiž mimo jiné podílela na masakru a zvěrstvech, které se děly v Buči. 

Při osmi fázích výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se od začátku června do vlasti vrátily stovky lidí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válčící strany v posledních týdnech opakovaně informovaly o předání dalších zajatců, na čemž se dohodly delegace zemí na začátku června v Istanbulu, ale ani jedna ze stran tentokrát nesděluje konkrétní počty propuštěných.

Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dříve uvedl, že přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny. Přesné číslo nyní neuvedl ani ukrajinský prezident.

Nejméně čtyři mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Na město nejprve dopadla řízená letecká bomba, která zabila dva civilisty na ulici, zatímco třetího zranila. O deset minut později dron zasáhl automobil, ve kterém zahynul manželský pár, napsala na sociální síti ukrajinská prokuratura, která ruský útok na civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Ruská vojska nedávno postoupila do blízkosti Kosťantynivky a Pokrovsku, což jsou dvě města klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země.

Ruská FSB sebrala miliardáře Strukova. Šéfa zlatých dolů odvedli z letadla, přišel i o pas

Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto, těžící zlato na Uralu, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Strukovův majetek se generální prokuratura snaží zabavit ve prospěch státu. V rámci této žaloby soud zakázal podnikateli a členům jeho rodiny vycestovat z Ruska.

Ukrajinská agentura Ukrinform mezitím informovala o důsledcích ruských úderů v Záporožské oblasti, kde bylo podle úřadů poškozeno několik skladů, zemědělská technika a soukromý podnik. Zraněna byla starší žena, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V Kyjevské oblasti byli při ruském dronovém útoku zraněni tři lidé, poškozeny jsou budovy a také auta, na místě vypukly požáry, uvedl Ukrinform. V Mykolajivu noční útok podle agentury poškodil přístavní infrastrukturu, sklady nebo pobočku pošty.

V uplynulém dni zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Zabité, zraněné a škody hlásí úřady z několika regionů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci zničily 120 ukrajinských dronů, o škodách ani zraněných se nezmiňuje.

Ruské bezpilotní letouny ráno zasáhly budovu vojenského odvodního úřadu ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské pozemní síly. Zraněni nejsou podle předběžných zpráv vojáci ani pracovníci úřadu. Je to už třetí ruský útok na některý z ukrajinských vojenských odvodních úřadů v posledním týdnu, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusko dobylo další dvě ukrajinské vesnice - obec Sobolivka v Charkovské oblasti a ves Piddubne v Doněcké oblasti. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informovaly agentury AFP a Reuters. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.

Podle Ozbrojených sil Ukrajiny se počet zesnulých ruských vojáků zvětšil o dalších 1180 na celkových 1 026 440 mrtvých. Ukrajině se podařilo sestřelit letadlo, zničit dva další tanky a sestřelit přes 200 dronů. 

Výrobní aktivita v Rusku klesá a některé ekonomické ukazatele se propadají do červených čísel. Ukazují to data, o kterých informoval americký server Wall Street Journal. Důvodem mohou být nejnovější sankce, jak dodává v rozsáhlé analýze také The Kyiv Independent. 

Masivní vojenské výdaje, pokles vývozu ropy i snížení produkce u výrobců zemědělských strojů či výrobce nábytku ukazují podle expertů, že je Rusko na „pokraji recese“. 

Ruská letiště jsou paralyzována kvůli hrozícím dronovým útokům. Stovky letů jsou zpožděny nebo zrušeny. Lidé spí na podlaze, perou se, ale i zpívají „Kaťušu“. 

V Pulkově bylo zpožděno 48 letů, 74 zrušeno. V Šeremetěvu bylo večer zrušeno 174 letů a dalších 47 bylo zpožděno. Na letu do Almaty, který uvízl na více než 15 hodin, pár lidí dokonce onemocnělo. 

Na letišti Strigino (Nižnij Novgorod) je zaveden režim „koberce“ – všechny lety jsou zpožděny a cestujícím bylo řečeno, že neodletí nejméně dva dny. Rodiny s dětmi spí přímo na podlaze letiště. Někteří uvízli v zahraničí, včetně Turecka, a nemohou se vrátit.

V uplynulém dni zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. V Doněcké oblasti zahynuli tři lidé, uvedl na telegramu šéf tamní regionální správy Vadym Filaškin. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, sdělila tamní oblastní správa. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Škody a zraněné hlásí úřady nejméně ze dvou ukrajinských regionů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci zničily 120 ukrajinských dronů, o škodách nebo zraněných se nezmiňuje.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Poukázal na spojenectví mezi Ruskem a Čínou nebo na zapojení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. Rutte také mluvil o možnosti, že by se Čína rozhodla pro invazi na Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii. V takovém případě by podle Rutteho čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Moskvu, aby Čínu podpořila. „Potřebuji, abyste je (země NATO) zaměstnali v Evropě útokem na území NATO,“ vzkázal by podle Rutteho čínský prezident svým spojencům v Kremlu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto, těžící zlato na Uralu, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Strukovův majetek se generální prokuratura snaží zabavit ve prospěch státu. V rámci této žaloby soud zakázal podnikateli a členům jeho rodiny vycestovat z Ruska. 

Nehledě na zákaz se Strukov dnes chystal odletět z Jekatěrinburgu do Turecka v soukromém letadle Bombardier za 50 milionů dolarů (asi jedné miliardy Kč). Letadlo už bylo připravené odstartovat, ale úřady mu na poslední chvíli zakázaly vzlétnout.

Ukrajinské drony během noci v Čeboksarech ve vzdáleném Čuvašsku v Povolží napadly továrnu, která vyrábí součástky pro drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu Kalibr-K a řízené letecké bomby, tvrdí ukrajinský generální štáb. O útoku dvou ukrajinských dronů informoval gubernátor ruského regionu Oleg Nikolajev.

Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.

Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dění pro vás sledujeme i nadále, prozatím ale přejeme dobrou noc. 

I přes zuřící boje vyrazila část lidí v kyjevské oblasti na rybník za vodními sporty. 

Prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země dosáhla dohody s americkou společností o výrobě dronů a s Dánskem o koprodukci zbraní pro Ukrajinu v zahraničí. „S našimi partnery rozšiřujeme společnou výrobu zbraní: zbraně dlouhého doletu, abychom snížili ruskou chuť zabíjet, a stíhací drony na ochranu našich lidí,“ uvádí na sociální síti X. 

„Jsme vděční všem, kteří stojí po boku našeho státu a lidu, podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a posilují vlastní obranné schopnosti,“ dodal.

Američan Joseph Tater, kterého moskevský soud poslal na nucené psychiatrické léčení, se nachází v Praze a vrátit se do Moskvy nehodlá, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje z ruských justičních orgánů. Tater, který v Rusku čelil obvinění z napadení policisty, má podle nich vedle amerického i české občanství.

Tater byl podle zdroje z Kremlu jedním z devíti Američanů zadržovaných v Rusku, jejichž návrat si přál Washington v rámci potenciální výměny vězňů, napsala dříve agentura Reuters.

„Joseph Tater podle předběžných zjištění opustil území Ruské federace, když více než před měsícem odletěl z moskevského letiště Vnukovo do tureckého hlavního města. Následně z Istanbulu se Američan vydal do české metropole, kde v současnosti žije, protože má vedle amerického i české občanství. Vrátit se zpět do Ruska nehodlá,“ řekl zdroj ruské agentury.

K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti již 1 025 260 ruských vojáků. Za poslední den přibylo tisíc zemřelých. Bylo také zlikvidováno skoro 23 tisíc vozidel AFV či skoro 11 tisíc tanků. 

Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. 

„Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup,“ uvedli analytici.

Charkovská oblast by se měla připravit na rozsáhlou ruskou ofenzivu. Myslí si to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil poté, co navštívil tamní frontovou linii. Oleksandr Syrskyj poznamenal, že je zřetelné stupňování útoků ze strany okupantů a jen během uplynulého týdne ukrajinské jednotky odrazily více než 60 ruských útoků. Píše o tom The Kyiv Independent. 

„Ruské síly se nás snaží přemoci množstvím, ale musíme být ostražití a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili útočníkům v postupu,“ uvedl v příspěvku na Telegramu.

Spotřeba elektřiny na Ukrajině se kvůli horku zvýšila, uvádí server Ukrajinská pravda. Důvodem je užívání klimatizací – ať už v domácnostech, nebo v podnicích. Společnosti žádají spotřebitele, aby výkonné spotřebiče užívali jen v jistém rozmezí, protože se ukrajinská energetika potýká s ruskými útoky a místy se stále zotavuje. 

„V současné době se ukrajinská energetická soustava nadále zotavuje po masivních ruských raketových a bezpilotních útocích. Probíhají havarijní práce na energetických zařízeních,“ připomíná společnost.