Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.

Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.

Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.

Londýnský soud dnes uložil trest 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeno bylo také pět dalších mužů za úlohu při útoku, který podle vyšetřovatelů zorganizovala ruská rozvědka, napsala agentura AP.

Jednadvacetiletý Dylan Earl podle prokuratury stojí za žhářským útokem na sklad v londýnské čtvrti Leyton loni v březnu. Objekt patřil společnosti, jež doručovala balíky na Ukrajinu, včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska. Škoda činila jeden milion liber (27,8 milionů Kč), uvedla AP.

Setkání lídrů s novináři v Londýně po jednání „koalice ochotných“. Podívejte se na aktuální fotografie.

Generální tajemník NATO řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.

Zelenskyj za sankce na ruské ropné společnosti Trumpovi poděkoval a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.

Vyjednavač Kirill Dmitrijev v rozhovoru s Reuters potvrdil, že je skutečně v USA, podle svých slov na dlouho plánované schůzce. „Toto mé setkání bylo plánováno dlouho a americká strana ho i přes řadu nepřívětivých kroků nezrušila. V dialogu budeme pokračovat,“ řekl vyjednávač. Agentuře Reuters nicméně odmítl sdělit, s kým chce v USA hovořit. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.

Ropa dnes navazuje na prudký růst ze čtvrtka. Zdražuje kvůli obavám o pokles dodávek kvůli americkým sankcím na ruské ropné firmy uvaleným za ruskou válku na Ukrajině.

Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po dnešním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.

Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu dnes napsal, že Rusko poprvé tento ukrajinský region bombardovalo klouzavými bombami. Terčem se podle něj stala civilní infrastruktura. „Takové útoky představují nové a vážné riziko pro Oděskou oblast.,“ uvedl.

Nejméně tři mrtvé a 28 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila místní prokuratura.

Západní země spustily rozsáhlou informační kampaň proti připravovanému a nyní zrušenému summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti, čímž vytvořily u veřejnosti obraz zbytečnosti takového setkání. Dnes to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Americký prezident Donald Trump 16. října oznámil, že plánuje v Budapešti uspořádat schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Tento týden ale summit, jehož termín nebyl stanoven, Trump zrušil. USA nicméně podle amerického ministerstva zahraničí o jednání s Ruskem dál stojí.

Kreml podle médií vyslal do USA vyjednávače Dmitrijeva zachraňovat vztahy poté, co Trump uvalil sankce na ropné firmy a zrušil summit s Putinem.

Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.

„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. „Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér.

Ve společném programovém prohlášení bude jasně napsáno pevné zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, explicitně bude také uvedeno, že možné referendum se nebude týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Novinářům to dnes řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. ANO, SPD a Motoristé dnes diskutovali o programu k diplomacii a kultuře. Podle Havlíčka jednali zástupci stran i o Ukrajině. V programovém prohlášení je zmíněna, podrobnosti ale sdělí příští týden, řekl.

„My jsme se shodli na tom, že naše ukotvení v rámci EU a NATO je nezpochybnitelné,“ řekl Havlíček. „Současně jsme řekli, že budeme velmi sebevědomým hráčem EU,“ podotkl s tím, že v programu jsou zmínky o potřebě změnit prostředí v EU a ČR bude jedním z iniciátorů ne na bázi destrukce, ale reformy.

Britský král Karel III. dnes na hradě Windsor přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Je to letos jejich už třetí vzájemné setkání. Šestasedmdesátiletý panovník prezidenta Ukrajiny přijal za zvuků ukrajinské hymny krátce poté, co se vrátil ze státní návštěvy Vatikánu, připomínají britská média. Zelenskyj, který byl ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu, poté zamířil do sídla premiérů v londýnské Downing Street 10.

Zelenského dnes čeká v Londýně nabité odpoledne, informuje server BBC. V Downing Street se připojí k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby projednali další britskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Tři lidi dnes na nástupišti nádraží v severoukrajinském městě Ovruč zabil muž, který tam odpálil výbušné zařízení. Sám také zemřel, informuje AFP.

Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16,5 procenta. Inflační očekávání jsou stále vysoká, uvedla v tiskové zprávě.

Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěný meziroční růst cen zrychlil na 6,4 procenta z 4,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů základní meziroční inflace se podle bankéřů pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.

Švédská zbrojovka Saab zvládne uspokojit poptávku po svých letounech Gripen i v případě realizace objednávky 100 až 150 nově vyrobených strojů pro Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel společnosti Micael Johansson.

„Není absolutně nemožné dramaticky zvýšit tempo výroby, pokud to bude potřeba,“ Johansson s tím, že Saab zatím nemá potvrzenou objednávku.

Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.

Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.

Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.

Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.

Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.

Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.

Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.

Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.