Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko dopoledne zintenzivnilo ostřelování a údery dronů, dnes provedlo 26 útočných akcí. Moskva nedodržuje vlastní příměří, dodal.

Ruská vojska přísně dodržují velikonoční příměří vyhlášené Putinem, tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě. Obvinilo Ukrajinu, že klid zbraní porušuje.

Experti pochybují, že Moskvou vyhlášené třicetihodinové příměří může nyní vést k uzavření trvalého klidu zbraní. „Nemyslím si, že je to vážný ukazatel toho, že je Putin připraven na mír," řekl deníku The Washington Post Eric Ciaramella z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. „Je to zjevně manévr, jak si udržet přízeň prezidenta Trumpa. Kdyby to Putin myslel vážně, přistoupil by na delší příměří, s nímž Ukrajinci již souhlasili," dodal.

Ruský expert, který s americkým deníkem hovořil pod podmínkou zachování anonymity, naznačil, že Putinovo vyhlášení velikonočního příměří přišlo v okamžiku, kdy si „ruské vedení uvědomilo, že musí učinit nějaké gesto, aby přehodilo míč na druhou stranu".

Od začátku příměří do půlnoci na dnešek Kyjev podle Zelenského zaznamenal 387 případů ostřelování a 19 útoků ze strany ruské armády. „Rusové zaútočili drony 290krát," dodal prezident v příspěvku.

A report by Commander-in-Chief Syrskyi on the frontline as of 6:00 a.m.

Across various frontline directions, there have already been 59 cases of Russian shelling and 5 assaults by Russian units. In the sector of the Starobilsk Operational Tactical Group, one combat engagement…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 20, 2025

Ruští vojáci Ukrajince nejméně 59krát ostřelovali na frontové linii v Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti a pětkrát na ruském území v Kurské oblasti. Podle Zelenského to vyplývá z hlášení, které mu k dnešním 6:00 místního času (5:00 SELČ) poskytl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.

Ruská armáda opakovaně porušila velikonoční příměří, které v sobotu odpoledne oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Na telegramu to dnes ráno uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále podle něj trvá nabídka Kyjeva o prodloužení příměří na 30 dní. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajinští vojáci volají domů poté, co se dostali z ruského zajetí. Podívejte se na snímky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří navrhuje, aby trvalo i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Rusko podle něj ale zatím stále útočí. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.

Evropské unii nestačí ruské prohlášení o velikonočním příměří, chce nejprve vidět jasné činy a zastavení agrese. Sedmadvacítka se tak dnes vyslovila v prohlášení. Británie zase Rusko vyzvala k plnému příměří, a ne jen „jednodenní pauze“.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Moskva zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Kyjev se k tomu vyjádřil skepticky a informoval o pokračujících ruských útocích.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ČTK napsal, že velikonoční příměří je první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu. „Putin nyní vydal prohlášení o své údajné připravenosti k příměří. Třicet hodin místo třiceti dnů,“ podotkl Sybiha, podle něhož může Rusko kdykoli souhlasit s návrhem na úplné a bezpodmínečné třicetidenní příměří.

Skutečnost, že pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to ruský prezident Vladimir Putin myslí vážně. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Putin dnes oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé.

„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ uvedl šéf české diplomacie.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily dohromady přes 500 zajatých vojáků, informuje agentura TASS s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany. Je mezi nimi i 46 zraněných. Výměnu zajatců pomáhaly vyjednat Spojené arabské emiráty.

„Na základě vyjednávacího procesu bylo vráceno 246 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Na oplátku bylo předáno 246 válečných zajatců ukrajinské armády,“ uvedlo ministerstvo.

Zelenskyj tvrdí, že Ukrajina čelí ruskému dronovému útoku. Ukazuje to podle něj skutečný přístup Putina, který oznámil velikonoční příměří. V těchto minutách by na Ukrajině měli ruští vojáci přerušit boje. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům.

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes oznámil, že jeho armáda osvobodila drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde o 1260 kilometrů čtverečních, tedy 99,5 procenta obsazeného území, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na schůzce v Kremlu. Kyjev tvrzení zatím nekomentoval.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle agentury Reuters vyhlásil velikonoční příměří. Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna a očekává, že Ukrajina udělá to samé. Zároveň budou podle Kremlu ruští vojáci připraveni reagovat na případné „provokace“ ze strany Ukrajiny. Ruská agrese válku na Ukrajině začala před více než třemi roky.

Podívejte se, jak probíhá výcvik ukrajinských rekrutů. 

Тренування рекрутів 18–24 років : дві команди, страйкбол, одні в обороні, інші — в атаці. З імітацією атак дронів та артилерії. Після завершення інструктори аналізують як вдалі, так і помилкові рішення, й міняють команди місцями.

Фото - 28 ОМБр ім. Лицарів Зимового Походу. pic.twitter.com/oX2eDNF0Ry

— Генеральний штаб ЗСУ (@GeneralStaffUA) April 19, 2025

Republikánský senátor z Pensylvánie Brian Fitzpatrick navštívil Ukrajinu. „Vyzývám všechny mé kolegy z Kongresu, aby sem vyrazili,“ nechal se slyšet. Na ukrajinskou munici napsal vzkaz pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

Update from the front lines on the Russian border: pic.twitter.com/medMl3P2YS

— Rep. Brian Fitzpatrick 🇺🇸 (@RepBrianFitz) April 18, 2025

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo o nočním sestřelení dvou ukrajinských dronů nad Belgorodskou a Kurskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.

Spojené státy nyní neuvažují o dodávkách dalších zbraní Ukrajině poté, co země napadená Ruskem vyčerpá balíček schválený ještě v době úřadování prezidenta Joea Bidena. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na členy Kongresu obeznámené se situací.

„V Bílém domě ani Kongresu se nevedou prakticky žádná seriózní jednání o dalším balíčku zbraní pro Ukrajinu,“ sdělili NYT členové Kongresu, kteří Ukrajinu podporují.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu osm střel a 87 dronů různých typů, uvedlo ukrajinské letectvo. Více než tři desítky bezpilotních prostředků sestřelila protivzdušná obrana.

Podle letectva bylo sestřeleno 33 útočných dronů. Na 36 dronových imitací pak zmizelo z radarů. O osudu zbylých strojů se letectvo nezmiňuje. Útok podle něj způsobil škody v Oděské, Charkovské, Sumské, Doněcké a Záporožské oblasti.

Amerika během čtvrtečních rozhovorů v Paříži uvedla, že vytvořila návrh, jak by kontrolovala příměří na Ukrajině, pokud bude dosaženo. S odkazem na západního činitele to uvedl list The Wall Street Journal.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v sobotu ráno, dobrou noc.

Ukrajinská obrana sdílela video zevnitř tanku Leopard 1A5.

Oba státy slaví i přes zuřící konflikt Velikonoce. Velký pátek uctili věřící i v Moskvě. 

Americký prezident Donald Trump podle Reuters novinářům sdělil, že se Spojené státy přestanou pokoušet ukončit válku na Ukrajině, pokud Moskva nebo Kyjev příliš ztíží zastavení konfliktu. Zároveň ale poznamenal, že nechce říct, že odchází od jednacího stolu a vyjádřil přesvědčení, že stále existuje slušná šance na ukončení konfliktu, poznamenala agentura.

Britský premiér Keir Starmer dnes telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o obchodu, Íránu a Ukrajině, píše agentura Reuters s odvoláním na premiérova mluvčího.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dnešní ruský útok v Charkově oznámil sankce na čínské firmy, které se podle něj podílejí na výrobě ruských střel Iskander. Zelenskyj již ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina má informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Podle něj Čína dodává Rusku také střelný prach a dělostřelectvo. Neupřesnil však, zda jde o dělostřeleckou munici nebo dělostřelecké systémy.

„Dnes jsme rozšířili naše ukrajinské sankce na téměř stovku dalších subjektů – fyzických i právnických, z nichž většina se podílí na výrobě, včetně výroby těchto raket Iskander,“ napsal. 

Srbský nejvyšší proruský politik Aleksandar Vulin byl odvolán z vlády. Předtím poděkoval ruským zpravodajským službám za pomoc při potlačování studentských protestů. Jeho odvolání požadovala jak opozice, tak Evropská unie. Informuje o tom TV Nexta. 

Washington podle zjištění agentury Bloomberg předložil spojencům návrhy na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, včetně náčrtu podmínek pro ukončení bojů a zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě trvalého příměří. Návrh by fakticky zmrazil válku v současných frontových liniích, přičemž ukrajinská území, která nyní Rusko okupuje, by zůstala pod kontrolou Moskvy. Kyjev by se rovněž musel vzdát svých snah o vstup do NATO.

Ruští vojáci na snímku vypouštějí bezpilotní letoun Supercam k ukrajinským pozicím na Ukrajině. Fotografii poskytlo ruské ministerstvo obrany. 

K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.

Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden, poznamenala agentura AFP. Ačkoli podmínky případné dohody nejsou dokončeny, Washington naznačil, že očekává zvýhodněný přístup k ukrajinským přírodním zdrojům jako způsobu splátek za americkou vojenskou podporu zemi v posledních třech letech, píše agentura Reuters.

Ukrajina získala těla 909 svých vojáků, kteří padli při obraně země před ruskou invazní armádou, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb, jenž má na starosti záležitosti válečných zajatců. Moskva oficiálně záležitost nekomentovala. Ukrajina předala Rusku těla 41 zabitých ruských vojáků, uvedl ruský server RBK s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.

„Tak Rusko začalo tento Velký pátek – s balistickými a řízenými střelami, (drony) Šáhedy,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se vyjádřil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Tolik k ruským ‚tradičním křesťanským hodnotám‘. Zasáhnout pekárnu, zavraždit obchodníka, zničit velikonoční chléb je proti víře i lidským hodnotám,“ napsal k útoku na Sumy. V jiném příspěvku uvedl, že na Charkov Rusko zaútočilo čtyřmi střelami, z nichž tři byly balistické a obsahovaly kazetovou munici.

This is how Russia began this Good Friday – with ballistic missiles, cruise missiles, Shaheds – maiming our people and cities.

A missile strike on Kharkiv, right on the city. Dozens of residential buildings were damaged, as well as an enterprise and vehicles. Around 70 people… pic.twitter.com/z84NrkmqrH

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 18, 2025

Třicetidenní částečné příměří týkající se útoků na energetiku uplynulo a ruský prezident Vladimir Putin nevydal žádný nový pokyn, uvedl dnes podle agentury AFP mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko už nedodržuje moratorium týkající se úderů na ukrajinská energetická zařízení, podotkl server Meduza. Obě strany se navzdory avizovanému částečnému klidu zbraní obviňovaly z jeho porušování.

Ukrajina už před měsícem přijala americký návrh na příměří, Rusko místo toho dál páchá zbabělé útoky na civilisty. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Reagoval tak na slova šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit.

Ukrajina už před měsícem přijala americký návrh na příměří. Rusko místo toho dál páchá zbabělé útoky na civilisty.

Evropa se připravuje všechny varianty, včetně mírového uspořádání, ale do té doby budeme dál podporovat Ukrajinu, aby se ruskému teroru mohla bránit. 👇 pic.twitter.com/PyJXcGJvEt

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 18, 2025

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí a dnes jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů.

Charkovská oblastní prokuratura podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že Rusové udeřili na Charkov třemi střelami Iskander, z nichž přinejmenším jedna explodovala ve vzduchu. „Vybuchla ve vzduchu s cílem způsobit co největší škody na civilních objektech,“ uvedla prokuratura.

V Česku pracuje 155 000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. Novinářům to řekla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 000 příchozích z Ukrajiny.

„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 000. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovněprávní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.

Čínské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého Čína dodává Rusku zbraně. Jeho výroky označilo za nepodložené, píše agentura Reuters.

Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, řekl Lin Ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že Čína „přísně kontroluje“ předměty dvojího využití.

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit.

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a pěti desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na průmyslový objekt v Sumách.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Katarský emír Tamim bin Hamad Al-Thani se dnes sešel s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v paláci v Moskvě.

Spojené státy zřejmě příští čtvrtek s Ukrajinou podepíšou smlouvu ohledně využití jejích vzácných nerostů. Řekl to dnes americký prezident Donald Trump. K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.

„Máme dohodu o vzácných nerostech, která myslím bude podepsána... příští čtvrtek. Brzy,“ řekl dnes Trump při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.

Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.

Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“

Ukrajinští vojáci za poslední týdny osvobodili asi 16 kilometrů čtverečních v okolí strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země. Dnes o tom informoval hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo dobytí další malé vsi dále na jihovýchod od Pokrovsku.

„16. dubna zahájili Rusové na Záporožské frontě útok, kterého se zúčastnilo nejméně 320 vojáků, 40 jednotek obrněných vozidel, tři tanky a asi deset vozů. Ukrajinský letecký průzkum zjistil pohyb nepřítele s předstihem; byly provedeny údery dronů a dělostřelectva. Díky tomu byla 8 kilometrů od linie dotyku zničena 3 bojová vozidla pěchoty,“ informoval na síti X bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Anton Geraščenko.

On April 16, on the Zaporizhzhia front, Russians launched an assault that involved at least 320 soldiers, 40 units of armored vehicles, three tanks, and around ten buggies.

Ukraine's aerial reconnaissance detected the enemy's movement in advance; drone and artillery strikes were… pic.twitter.com/MNSTHRwez8

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) April 17, 2025

Útočník s nožem ve středu večer napadl známého ukrajinského novináře, dokumentaristu a vedoucího producenta veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice Suspilne Jurije Makarova. Podle ukrajinských médií o tom informovalo vedení společnosti Suspilne. Totožnost pachatele není známá, policie po něm pátrá.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ještě před dnešním jednáním s představiteli Spojených států v Paříži o možnostech ukončení války na Ukrajině telefonicky hovořil také s prezidentem napadené země Volodymyrem Zelenským. Podle agentur Reuters a AFP to dnes oznámil Elysejský palác.

Další člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a několik jich utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Cherson, který rovněž od Ruskem okupované části Ukrajiny dělí řeka Dněpr. Rusové na Cherson i Nikopol útočí pravidelně.

Do Moskvy přicestoval katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž nejvyšší představitelé obou zemí projednají mimo jiné rusko-ukrajinskou válku a situaci na Blízkém východě; na programu jsou i bilaterální vztahy.

Šéf Kremlu na začátek jednání podle TASS prohlásil, že Moskva je připravena udělat vše pro to, aby Sýrie zůstala suverénním a celistvým státem. Putin léta podporoval syrského vládce Bašára Asada, jehož režim loni svrhli povstalci. Katarský emír podle agentury Reuters řekl, že faktický nový vládce Sýrie Ahmad Šara, jenž je spojencem Kataru, chce vybudovat vztahy s Ruskem.

Muhammad Chulajfí z katarského ministerstva zahraničí TASS už dříve sdělil, že emír plánuje s ruským prezidentem diskutovat o situaci v Sýrii, v Pásmu Gazy a na Ukrajině.

Vojenský soud v Moskvě dnes za úplatkářství poslal na sedm let do vězení generálporučíka Vadima Šamarina, který býval náčelníkem hlavní správy komunikací ozbrojených sil a současně zástupcem náčelníka ruského generálního štábu. Obžaloba žádala 12 let. Soud se konal za zavřenými dveřmi, generál přiznal vinu a uzavřel dohodu s vyšetřovateli, napsala agentura Interfax.

Při ruském ostřelování ukrajinského města Nikopol, které se nachází nedaleko fronty, zahynuli dva muži, oznámil šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Ruské úřady systematicky zabavují domovy Ukrajincům, kteří uprchli z města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes stanice BBC s odkazem na vlastní zjištění. Rusko okupuje Mariupol už tři roky. Konfiskace jsou podle stanice zřejmě součástí většího plánu rusifikace města, která zahrnuje budování nových vojenských objektů a přejmenovávání ulic na názvy schválené Moskvou.

Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na Dnipro.

Server Meduza s odvoláním na různé ruské zdroje píše, že ukrajinská armáda v noci na dnešek znovu zaútočila bezpilotními letouny na město Šuja v ruské Ivanovské oblasti, kde má základnu 112. raketová brigáda, kterou Kyjev viní z podílu na nedělním vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí a více než stovka utrpěla zranění.

Na jednání s americkými a evropskými spojenci dnes do Paříže přicestovala také ukrajinská delegace. Vedou ji ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov, oznámil podle agentur Reuters a AFP šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který je rovněž členem delegace.

O válce na Ukrajině mají dnes a v pátek v Paříži jednat šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. O účasti zástupců Ukrajiny se dosud nevědělo.

Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česko je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

AFP: Ukrajinští senioři trpí, představují až polovinu civilních obětí u fronty
Podobně jako tisíce dalších seniorů na Ukrajině, trávila Zinajda Hyrenková podzim svého života v domově důchodců. Její penzi narušila ruská invaze. Její paměť do určité míry zahalila mlha, ale tu chvíli, kdy Rusko zaútočilo na její vesnici na severovýchodě země, až ji to srazilo na zem, si vybavuje jasně, píše agentura AFP.

„Bylo to tak hlasité. Všichni padli na zem. Ležela jsem. Pak jsem otevřela oči a pomyslela si: ještě jsem naživu,“ vzpomíná Hyrenková.

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtina obyvatel Ukrajiny má přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.

Rozsáhlý ruský dronový útok na ukrajinské město Dnipro ve středu večer zabil dvě ženy a dalších 16 lidí, včetně několika dětí, zranil. S odvoláním na šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka o tom napsala agentura Reuters.

Útok zabil mladou ženu a seniorku, uvedl Lysak na telegramu. Mezi zraněnými je podle něj devítiměsíční batole a další dvě děti ve věku 11 a šesti let.

Útok podle činitele také způsobil několik požárů, které poškodily domy a vzdělávací instituci. Starosta Dnipra Borys Filatov na telegramu uvedl, že jeden z úderů byl ve vzdálenosti 100 metrů od městského úřadu. Ukrajinská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Suspilne zveřejnila záběry, na nichž hasiči bojují s rozsáhlým požárem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Více než 40 procent zbraní na frontě je vyrobených na Ukrajině. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který se dnes setkal se zástupci místního obranného průmyslu.

Today, I honored workers in our defense-industrial sector with awards. More than 40% of all the weapons used on the front lines to defend Ukraine are made in Ukraine.

And the trend is clear: Ukraine will keep ramping up production to ensure its own security – both independently… pic.twitter.com/tkpaB4LTzb

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 16, 2025

Ukrajinské drony napadly základnu ruské 112. raketové brigády, která se podílela na nedělním útoku na ukrajinské město Sumy s 35 oběťmi, včetně dvou dětí, a 125 raněnými, včetně 18 dětí. Brigáda je posádkou ve městě Šuja v Ivanovské oblasti, kde místní zdroje dnes hlásily exploze v kasárnách po příletu přinejmenším pěti dronů, napsala ukrajinská agentura Unian. O náletu dronů na město Šuja informoval také server BBC News. O den dříve se terčem ukrajinského útoku stala základna 448. raketové brigády, která se na útoku na Sumy podle ukrajinské rozvědky rovněž podílela.

Město Sumy se dnes znovu zahalilo do smutku. Blízcí se rozloučili s rodinou Mykolenkových, která zemřela v neděli při brutálním ruském útoku. Jednou z více než tří desítek obětí byl i teprve jedenáctiletý Maksym.

Soud v Rusku zvýšil pokutu pro ukrajinskou státní energetickou společnost Naftohaz na 1,3 miliardy USD (28,6 miliardy Kč) z dřívějších 150 milionů USD za to, že se Naftohaz obrátil na mezinárodní arbitráž kvůli sporu o tranzit plynu s ruskou společností Gazprom. S odkazem na ruská média o tom dnes informovala agentura Reuters.

Oblastní soud v Petrohradě rozhodl proti společnosti Naftohaz už loni, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Spor se týká pětileté smlouvy o tranzitu plynu, která vypršela 1. ledna 2025, protože Ukrajinci ji odmítli prodloužit. Po jejím skončení tak Rusko zastavilo vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová v polovině příštího týdne navštíví Prahu. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) bude mluvit o spolupráci jejich institucí, transatlantické spolupráci či situaci na Ukrajině, řekl ČTK mluvčí šéfky dolní komory Martin Churavý. Podle newsletteru Evropského parlamentu se Metsolaová setká také s premiérem Petrem Fialou (ODS) či šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Ruské úřady zadržely bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova spolu s jeho zástupcem Alexejem Dedovem kvůli podezření, že se dopustili zpronevěr. Vyšetřovatelé žádají soud o uvalení vazby, oznámila dnes ruská média.

Smirnova podle listu Kommersant udal bývalý ředitel stavebního podniku, kterého vyšetřovatelé již dříve zadrželi kvůli zpronevěrám při výstavbě opevnění na hranicích s Ukrajinou; nyní mu hrozí až deset let vězení. Zkorumpovaní úředníci podle vyšetřovatelů propláceli nekvalitně odvedenou práci dvakrát a také šetřili na betonu, a tak protitankové překážky nebyly s to zastavit ukrajinské obrněnce.

Kyjevem se odpoledne rozezněl letecký poplach. Jako kryty slouží od začátku války i stanice metra. Fotografové zachytili, že si v něm děti a studenti dělají úkoly do školy.

 Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff dnes cestují do Francie na jednání o ukončení války na Ukrajině, píší agentury s odvoláním na prohlášení amerického ministerstva zahraničí. Američtí představitelé v Paříži budou vyjednávat do pátku. 

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že zadržela devět lidí v souvislosti s přípravou sabotáží na Ukrajině na příkaz Ruska. Mezi zatčenými je i pět nezletilých ve věku 14 a 15 let.

"Agenti připravovali sérii výbuchů v obytných oblastech a poblíž základen ukrajinské armády. Měli také vyhodit do povětří klíčové mosty a hlavní tratě ukrajinských drah, které zajišťují logistické spojení pro ukrajinské jednotky," uvedla SBU v prohlášení.

Rusko požádalo Spojené státy, aby po skončení války na Ukrajině mohlo nakupovat letadla společnosti Boeing za dolary ze zmražených státních aktiv. Tvrdí to moskevský zdroj agentury Bloomberg.

Ačkoli žádost není podmínkou souhlasu s příměřím, Rusko chápe, že zmrazené finanční prostředky nemohou být použity na nákup stíhaček, aniž by bylo uzavřeno příměří, uvedl zdroj agentury. Dohoda umožňující nákup strojů by mohla být součástí zmírnění sankcí v případě, že dojde k zastavení bojů, píše Bloomberg.

"Spojené státy nebudou jednat o žádných ekonomických závazcích, dokud nebude dosaženo příměří," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes na žádost Bloombergu o komentář.

Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.

O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.

„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.

Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.

Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.

Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.

Tento týden do Paříže dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro řešení konfliktů na Ukrajině a v pásmu Gazy Steve Witkoff. Informovaly o tom dva zdroje obeznámené s plány delegace, píše  Politico .

Witkoff se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubio plánuje jednání s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noelem Barrotem.

Americký úředník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože nebyl oprávněn mluvit s tiskem, potvrdil, že Rubio bude tento týden skutečně v Paříži a poté odcestuje do Afriky.

Rusko zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Belgorodskou. Zbývající drony sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu. Informovali o tom místní činitelé. Zranění podle nich zatím nejsou hlášena.

„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy. Podle předběžných informací nejsou žádní zranění, prohlásil. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Kreml nevidí „jasné obrysy“ dohody se Spojenými státy ohledně války na Ukrajině, uvedl 15. dubna podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskovova slova následovala po setkání zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo 11. dubna v Petrohradě. Witkoff po schůzce označil rozhovory za produktivní a prohlásil, že Putin vyjádřil přání „trvalého míru“.

Desítky lidí dnes večer protestovaly proti šíření ruské kultury před Ruským domem v Praze. Vchod do areálu omotali policejní páskou, před budovu také vylili červenou tekutinu symbolizující krev obětí ruské invaze na Ukrajinu. Protest zorganizovala iniciativa Hlas Ukrajiny, požaduje zabavení ruského majetku a jeho použití na podporu Ukrajiny.

Lidé s ukrajinskými vlajkami se před ruským kulturním domem na Hradčanech sešli v 19:00. Byl mezi nimi i veterán války na Ukrajině Oleh Symoroz. Současnou situaci přirovnal k tomu, jako by v Česku vlastnila pozemky či nemovitosti teroristická organizace Al-Káida a pražský dům se jmenoval po Usámu bin Ládinovi. Rusko podle něj totiž nešíří kulturu, ale terorismus.

Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).

Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.

Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.

Ukrajinskou vlajku z budovy radnice vedení Jihlavy nesundá. Návrh na její sejmutí předložil poziční zastupitel Richard Schleis (SPD s podporou Trikolory), její svěšení navrhla také zastupitelka z koaliční ODS Hana Šíma. Po hodinové diskusi oba návrhy městské zastupitelstvo odmítlo, jeden 24 a druhý 25 hlasy. Pro sejmutí ukrajinské vlajky v obou případech hlasovalo pět zastupitelů.

„Ta vlajka tam visí proto, že chceme tímto gestem podpořit zemi, která je napadená někým silnějším,“ řekl primátor Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL). Uvedl, že si je vědomý některých potíží spojených s příchodem uprchlíků. „Na druhou stranu si myslím, že nic nepřeváží to, že můžeme svobodně vyjádřit podporu někomu, kdo je nespravedlivě napadán,“ řekl.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte oznámil, že dnes spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navštívil Oděsu na jihu Ukrajiny. Ujistil, že podpora NATO je neochvějná a že aliance bude nadále pomáhat zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

„Ukrajinský lid toho tolik vytrpěl – v neposlední řadě ruský útok na Sumy na Květnou neděli,“ uvedl v narážce na ruský útok na ukrajinské město s desítkami mrtvých a více než stovkou zraněných, včetně dětí. „Podpora NATO je neochvějná. Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla v současnosti bránit, odradit v budoucnu agresi, a zajistit tak spravedlivý a trvalý mír,“ napsal Rutte na sociální síti X.

Ukrajinská armáda uvedla, že v ruské Kurské oblasti zasáhla základnu raketové brigády, která v neděli podnikla raketový útok na město Sumy. Zemřelo při něm 34 lidí a dalších 119 utrpělo zranění.

Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Ruský vojenský soud vyměřil tresty vězení od 12,5 do 18 let pěti lidem, kteří byli obviněni, že loni v dubnu zapálili zařízení na železnici a také vrtulník Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo. Skupina podle obžaloby jednala na pokyn neznámých lidí blízkých ukrajinské vojenské rozvědce HUR, uvádějí ruská média.

O zničení vrtulníku v Moskvě tehdy informovala ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje. K odpovědnosti za tento čin se ale přímo nepřihlásila.

Úřady obvinily pětici mladých lidí ze sabotáže a z teroristického činu v organizované skupině, za což jim hrozilo až 20 let vězení. Podle rozsudku si dvaadvacetiletý Nikita Bulgakov má odpykat 18 let, jeho vrstevník Stanislav Chamidullin a jednadvacetiletý Roman Jakovec 17,5 roku, dvaadvacetiletý Daniil Jamskov 17 let a dvacetiletá Anastasija Močalinová 12,5 roku. Za zapálení vrtulníku měli podle obžaloby slíbenou odměnu tři miliony rublů (asi 810.000 Kč), napsal server BBC News.

Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti. Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem jej obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.

Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván. „Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne na svém webu poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.

Slovenská sněmovna dnes odmítla opoziční návrh usnesení, kterým by vyzvala Rusko ke stažení vojáků a techniky z Ukrajiny. Vládní poslanci spolu s částí nezařazených poslanců hlasováním rovněž prosadili, že parlament nebude jednat o reakci k nedělnímu ruskému raketovému útoku na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých civilistů. 

Vládní poslanci zablokovali opoziční návrhy jen den poté, co slovenský premiér Robert Fico podle médií odmítl přímo odsoudit útok na Sumy. Tam dvě ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku útok zranil.

Slovenský ministerský předseda v pondělí, kdy smrtící útok na lidi v ulicích ukrajinského města odsoudila řada světových politiků, tvrdil, že odsuzuje veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemá dost informací.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.

Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.

„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.

Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.

Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.

Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.

Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zamíří na první zahraniční návštěvu do Francie, jak je zvykem, následovat budou Polsko a Ukrajina. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ve svém newsletteru zpravodajský web Politico. V Kyjevě se chce podle něj zúčastnit setkání takzvané koalice ochotných.  

Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz by měl být podle aktuálního harmonogramu zvolen kancléřem 6. května. Na 8. května je v německém Spolkovém sněmu naplánovaná ceremonie u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, které se Merz jako nový kancléř rovněž zúčastní. Ještě týž den vyrazí do Polska a odtamtud zřejmě vlakem na Ukrajinu. V Kyjevě se totiž 9. května uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí, která koordinuje další pomoc Ukrajině, jež se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Vůdčí roli v koalici měly dosud Francie a Británie. Merz by chtěl, aby Německo převzalo větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině.

Nad Kurskou oblastí ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila 109 ukrajinských bezpilotních letounů, další tři nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Moskevskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.

„V důsledku cílených úderů bezpilotních letounů na civilní infrastrukturu došlo k požáru několika domů,“ uvedl na Telegramu operativní štáb Kurské oblasti Ruska. „Bohužel zahynula 85letá žena,“ dodal s tím, že dalších devět lidí utrpělo různé typy poranění.