Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA. V Saúdské Arábii se dnes mezitím sešli zástupci Ruska a Spojených států, přičemž Washington schůzku považuje za úvod procesu, který povede k ukončení války na Ukrajině.

Další snímky z návštěvy Volodomyra Zelenského v Turecku. 

Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence z Evropské unie a Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu. Elysejský palác na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.

Spojené státy nemají v úmyslu snížit počet svých vojáků ve východní Evropě, uvedl polský prezident Andrzej Duda před novináři po setkání s Keithem Kelloggem, zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu. Kellogg má podle agentury Reuters ještě dnes odcestovat do Kyjeva. Američtí vojáci jsou v Polsku od ledna 2017, kdy dorazila jejich první skupina s úkolem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance.

Erdogan v této souvislosti uvedl, že Turecko je podle něj „ideální zemí“ pro pořádání rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Od začátku bojů, které začaly invazí ruských vojsk v únoru 2022, uplynou v sobotu tři roky.

Podívejte se na video, které na X sdílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ze své návštěvy Turecka.

Zelenskyj uvedl, že odložil středeční cestu do Rijádu na pondělí 10. března. Zopakoval, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Kyjev a že žádná jednání se nemohou konat „za jeho zády“. Zelenskyj tak narážel na dnešní americko-ruská jednání v saúdskoarabské metropoli Rijádu, která se týkala rovněž Ukrajiny. Podle Zelenského by se jednání o míru mělo zúčastnit i Turecko a Evropa.

Ukrajina má plnou podporu Turecka, řekl dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Zelenskyj označil společné rozhovory obou státníků v Ankaře za konstruktivní, informují tiskové agentury. Zelenskyj měl být ve středu v Rijádu, dnes ale řekl, že cestu odkládá na březen.

Turecko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a pro Ankaru jsou tyto hodnoty nezpochybnitelné, řekl Erdogan. Dodal, že americká diplomatická iniciativa usilující o ukončení války na Ukrajině je v souladu s dosavadní politikou Turecka.

Komplexní urovnání války podle Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. „Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě,“ uvedl mluvčí Kremlu. Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.

Podívejte se na nové snímky z mírových rozhovorů mezi USA a Ruskem.

Zástupci Ruska a USA se dnes v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před téměř třemi roky.

Přibližně polovina Němců je pro zapojení německých vojáků do případné budoucí mírové mise na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu společnosti Forsa pro časopis Stern.

Z průzkumu vyplývá, že 49 procent Němců případné nasazení německých vojáků podporuje, zatímco 44 procent to odmítá a sedm procent oslovených nevyjádřilo jasný názor.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se dnes setkal se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Oba politici komentovali také dnešní rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem v saúdském Rijádu. 

„Pokud budeme dostatečně silní, tak to nebude o nás bez nás,“ dodal Lipavský s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Hlavním poučením podle něj je, že se hranice v Evropě nemají měnit silou. Podle Blanára měla EU dost prostoru na to, aby začala mírová jednání, ale nevyužila ho. Srovnání s Mnichovem 1938 odmítl. „My nejsme v pozici oběti, my nejsme součástí konfliktu, v konfliktu je Ukrajina,“ podotkl. Ukrajina podle něj bude a musí být za jednacím stolem. EU pak musí být za stolem také, ve fázi, do které patří, dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily, sdělil dnes ČTK. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády.

Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. „V posledních týdnech se v médiích objevily nejrůznější spekulace týkající se sbírky na drony Nemesis. Protože iniciativy na podporu Ukrajiny považuji za důležité, rozhodl jsem se na příští úterý svolat jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, aby se věci, které se objevují v médiích, vyjasnily,“ uvedl Fiala.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí. Po dnešních americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu to prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio podle agentury Reuters. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války.

Členové sněmovního branného výboru dnes neprojednávali podezření kolem vývozu dronů na Ukrajinu. Bod, v němž měli zástupci ministerstva obrany informovat o závěrech prověřování ministerské inspekce k dronům a souvisejícím cestám vojáků na Ukrajinu, z návrhu programu schůze z iniciativy Pavla Růžičky (ANO) hned v úvodu vyřadili.

Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině, uvedl podle Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova bylo jednání dobré, diskutovalo se také o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Její termín ale nebyl stanoven.

„Myslím, že je předčasné mluvit o kompromisech. Lze říci, že obě strany spolu začaly komunikovat, začaly si naslouchat. Začal dialog,“ řekl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle Dmitrijeva se k sobě obě delegace chovaly s respektem, jako rovný s rovným.

Ruská a americká delegace si vyložily své postoje k urovnání války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety svým útokem na sousední zemi, a dohodly se, že ohledně tohoto tématu navážou kontakt „ve vhodný čas“ samostatné týmy vyjednávačů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Turecku setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen jednal v pondělí odpoledne v Bruselu s místopředsedkyní slovenské vlády a ministryní hospodářství Denisou Sakovou a ukrajinským ministrem pro energetiku Hermanem Haluščenkem, potvrdila dnes mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Tématem byla energetická situace v EU poté, co Ukrajina na začátku roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko. Slovenský premiér za tento krok Kyjev několikrát zkritizoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém rozhodnutí trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.

Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova jednání proběhlo dobře, diskutovalo se o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Termín schůzky ale nebyl stanoven.

Členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nepřijatelné, prosté odmítnutí její nynější žádosti o vstup ale nestačí, prohlásila dnes podle agentur RIA Novosti a Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že Severoatlantická aliance by měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do aliance.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na návštěvě Turecka. Podívejte se na aktuální snímky.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Itálie čelí druhým dnem po sobě kybernetickým útokům, které provádí proruská hackerská skupina NoName057(16). Tentokrát se zaměřila na ministerstva, ale i policii či dopravní podniky. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na místní média.

Itálie se podle APA stává terčem útoků ruských hackerů zejména kvůli podpoře Ruskem napadené Ukrajiny. Italského prezidenta Sergia Mattarellu označili hackeři za rusofoba kvůli jeho vyjádřením na univerzitě v Marseille z tohoto měsíce. Mattarella přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině. 

Vstup Ukrajiny do EU je suverénním právem Kyjeva, ale zcela odlišný postoj zastává Moskva v případě vojenských aliancí, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Ruský prezident Putin je připraven jednat také s ukrajinskou hlavou státu Zelenským, pokud to bude nutné, řekl dále podle agentur Peskov.

Šéfka EK při setkání se zmocněncem Kelloggem uvedla, že EU chce s USA spolupracovat na ukončení války na Ukrajině a chce pomoci zajistit trvalý mír.

„Finančně a vojensky přispěla Evropa více než kdokoli jiný. A ještě to navýšíme. Chceme spolupracovat s USA a zajistit spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu. Nacházíme se v kritickém okamžiku,“ napsala von der Leyenová na síti X.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 176 bezpilotními letouny, z nichž 103 sestřelila protivzdušná obrana nad 12 oblastmi, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších 67 bezpilotních prostředků podle ukrajinských vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. O zbylých šesti dronech se letectvo nezmiňuje, ale škody jsou podle něj ve čtyřech regionech - Kirovohradské, Charkovské, Kyjevské a Čerkaské oblasti. Ruské ministerstvo obrany uvedlo zničení pěti ukrajinských dronů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes v Bruselu setkala se zvláštním zmocněncem americké vlády pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Původně se měla schůzka konat již v pondělí, byla ale přesunuta, protože se šéfka unijní exekutivy účastnila jednání lídrů některých evropských zemí v Paříži. S Kelloggem se v pondělí setkal eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius a americký zmocněnec rovněž navštívil sídlo NATO, kde jednal s generálním tajemníkem Markem Ruttem.

Mírových jednání o válce na Ukrajině by se měly účastnit všechny zainteresované strany. V reakci na dnešní setkání představitelů Spojených států a Ruska v Rijádu to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, napsala agentura AFP.

„Vítáme úsilí směřující k míru. Zároveň ale doufáme, že se mírových rozhovorů budou moci ve vhodnou dobu zúčastnit všechny zainteresované strany,“ řekl mluvčí čínského ministerstva Kuo Ťia-kchun.

V saúdském Rijádu začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině, uvádí agentury. Americkou stranu vede ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechybí jeho protějšek Sergej Lavrov. Schůzky v paláci Diríja se účastní také saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán, uvedla agentura AP.

Ukrajinští zástupci na dnešní jednání o ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí před třemi lety, pozváni nebyli.

Začátek rusko-amerických rozhovorů nebude mít žádný vliv na spolupráci Moskvy s Teheránem, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko je připraveno Íránu pomoci při řešení problémů týkajících se jeho jaderného programu, dodal podle agentury TASS. V saúdském Rijádu dnes mají začít jednání mezi zástupci Ruska a Spojených států především o ukončení války na Ukrajině.

Rusko a Írán jsou dlouhodobými spojenci, přičemž Teherán ruské armádě dodává bezpilotní letouny typu Šáhed, které Moskva využívá k útokům na cíle na Ukrajině. Írán na konci ledna oznámil, že od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, získal zřejmě i další zbraňové systémy.

Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě zabavil ve prospěch státu byt tchýně známého opozičního novináře, který z Ruska emigroval a v nepřítomnosti byl kvůli kritice ruské války proti Ukrajině odsouzen do vězení. Informoval o tom server Meduza s odvoláním na vyjádření mluvčí petrohradských soudů.

V Rijádu se dnes setkají americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov, aby jednali o válce na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Zástupci Kyjeva na jednání v Saúdské Arábii, které agentura AP označuje za nejdůležitější mezi oběma stranami od začátku války, pozváni nebyli.

Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte zpět u online přenosu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Britský ministerský předseda Starmer vyzval Spojené státy, aby se podílely na bezpečnostních zárukách Ukrajině. „Jsem připraven zvážit nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody,“ uvedl. „Musí však existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruka USA je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ dodal Starmer, který se příští týden v USA setká s Trumpem.

Zelenskyj dnes řekl v rozhovoru s německou televizí ARD, že Ukrajina do budoucna získá zpět veškeré své území. „Respekt k mezinárodnímu právu se vrátí. Když ne dnes, tak zítra,“ míní.

Podle Zelenského je dnes problém, že USA říkají věci, které jsou Putinovi velmi příjemné. Narážel tak zřejmě na postoj Washingtonu, který počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO a bude se muset vzdát části svého území.

Zelenskyj také varoval, aby se neopakovala situace z Afghánistánu, odkud se Spojené státy v létě 2021 rychle stáhly, a k moci se znovu dostalo radikální hnutí Tálibán. „Takže je tu zkušenost s tím, co se stane, když někdo něco nepromyšleně ukončí a velmi rychle se stáhne.“

Účastníci schůzky v Paříži věnované situaci kolem Ukrajiny se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle agentury Reuters to uvedl polský premiér Donald Tusk. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.

Ukrajina v rámci dalšího balíku německé vojenské pomoci dostala i čtyři slovenské samohybné houfnice Zuzana 2 a 50.000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na web německé vlády.

Německý kancléř Olaf Scholz po dnešní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělním rozhovoru pro pořad Blesku Epicentrum řekl, že by z nepozvání Česka na konferenci ve Francii nebyl nervózní, neboť je pozváno Polsko, které vůči konfliktu na Ukrajině zastává stejné pozice jako Češi.

Česko požádalo Ukrajinu o právní pomoc při vyšetřování možného daňového úniku ve výši stovek milionů korun ze strany firem bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Napsal to dnes server Ukrajinski Novyny, který také zveřejnil kopii žádosti adresované ukrajinské generální prokuratuře.

Válka Ruska proti Ukrajině, trvající skoro tři roky, kromě stovek tisíc zabitých „obdařila“ Rusko i armádou invalidů. Její početnost lze přirovnat k počtu obyvatel oblastních měst Brjansk či Tver. Ke konci loňského roku utrpělo 376.000 Rusů na frontě těžká zranění a stali se invalidy, napsal server The Moscow Times s odvoláním na zprávu britského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS).

Ruská armáda od vypuknutí války přišla podle IISS o 783.000 vojáků, z toho 172.000 přišlo o život a 611.000 utrpělo zranění. Přibližně 235.000 raněných se může uzdravit, ostatní ale byli ve válce podle expertů institutu zmrzačeni.

Proti setkání evropských lídrů v Paříži se vyjádřil i slovenský premiér. „Robert Fico nechápe, co dělají nejvyšší představitelé EU na schůzce v Paříži v otázce rozmístění cizích vojsk na území Ukrajiny. Jedná se o agendu, se kterou nemá EU nic společného,“ stojí ve vyjádření uveřejněném na jeho facebookovém profilu. Fico se dle citovaného příspěvku dnes telefonicky spojil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou a ptal se ho, proč na jednání přijal pozvánku. Slovenský premiér míní, že EU nemá pravomoc rozhodovat o účasti cizích vojsk na území jiného státu.

Více čtěte ZDE

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.

Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.

Lídři klíčových evropských zemí se dnes v Paříži sešli k jednání o situaci kolem Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který summit svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří bez Evropanů, bezprostředně před schůzkou telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Začátek schůzky v Paříži byl stanoven na 16:00 SEČ. Macron podle agentury AFP v Elysejském paláci osobně přivítal mimo jiné britského premiéra Keira Starmera či německého kancléře Olafa Scholze.

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval účast představitelů Evropské unie na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině. 

Slovensko podle dostupných informací pozvánku na pařížskou schůzku neobdrželo. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron mimo jiné v reakci na to, že evropské země nebudou přizvány k rozhovorům Washingtonu a Moskvy o tom, jak ukončit válku na Ukrajině. Tuto východoevropskou zemi před zhruba třemi lety vojensky napadlo Rusko.

„Robert Fico považuje účast nejvyšších představitelů EU (i předsedkyně Evropské komise) bez jakéhokoliv mandátu na setkání v Paříži za událost, která nenapomáhá důvěře uvnitř EU,“ uvedl úřad slovenské vlády. Dodal, že Fico o tom telefonicky hovořil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou.

Slovenská policie obvinila Slováka, který ve válce na Ukrajině sloužil na straně Rusů a který je od loňska v ukrajinském zajetí. Napsal to dnes slovenský list Nový čas s odvoláním na policejní mluvčí. Muž je stíhán za službu v cizím vojsku. V minulosti si podle slovenských médií odpykal ve vlasti devět let ve vězení za vraždu ženy, na které se podílel v roce 2005 jako mladistvý.

Za službu v cizím vojsku bez příslušného povolení hrozí podle slovenského trestního zákoníku v případě odsouzení trest vězení od dvou do osmi let; v případě války nebo válečného stavu na Slovensku by trest byl přísnější.

Podle listu Slovák tvrdil, že na bojišti působil jako medik. Z dřívějších informací slovenských médií vyplývá, že podepsal smlouvu s ruskou armádou.

Na veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu IDEX/NAVDEX v Abú Zabí, metropoli Spojených arabských emirátů, vystavují Ukrajinci například své drony osvědčené z bojů proti ruským nájezdníkům. Dorazil i ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude,“ komentoval premiér Petr Fiala summit lídrů velkých zemí EU v Paříži, narychlo svolaný kvůli americko-ruským jednáním o Ukrajině. „Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ argumentuje premiér.

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o pokles o 12 procent. Ruské dodávky loni klesly na mnohaleté minimum. Zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy, loni to bylo o 1,6 milionu tun méně. V předchozích letech tvořily dodávky z Ruska nadpoloviční podíl dovozu, loni podíl země, která před třemi roky zahájila nevyprovokovanou agresi na Ukrajině, klesl na 42 procent.

„Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny,“ řekl polský premiér Donald Tusk před odletem na summit do Paříže. Ve francouzské metropoli se dnes uskuteční schůzka představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny. 

Tusk řekl, že na summitu bude varovat před vznikem „konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl“. Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.

Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody o nás bez nás, řekl v Abú Zabí prezident Volodymyr Zelenskyj před americko-ruskými rozhovory o Ukrajině, píše Reuters.

V Rijádu v Saúdské Arábii se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ve středu tam dorazí Zelenskyj. „Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ dodal s tím, že jeho cesta byla plánovaná dopředu.

Proruská hackerská skupina NoName057(16) dnes ráno napadla server jedné italské banky, dvou milánských letišť a dvou italských přístavů. Zdůvodnila to nedávnými kritickými výroky italského prezidenta Sergia Mattarelly na adresu Moskvy, které se týkaly ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom agentura ANSA, podle níž byl ale kybernetický útok neúspěšný.

Skupina NoName057(16) se pokusila provést takzvaný DDoS útok, při něm počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Za cíl si vybrala kromě dvou mezinárodních milánských letišť také servery přístavů Taranto a Terst a banku Intesa Sanpaolo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.

Ruský soud vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 3,8 milionu rublů (zhruba milion Kč) za obsah zveřejněný na její platformě YouTube, který zahrnuje videa s instrukcemi, jak se mají ruští vojáci vzdát. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS.

Rusko již delší dobu požaduje po zahraničních internetových platformách, aby odstraňovaly obsah, který země považuje za nezákonný. Jde například o údajně falešné informace o válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters.

Ruské úřady podle Reuters čelí obviněním, že záměrně zpomalují fungování platformy YouTube, aby Rusům omezily přístup k obsahu, který je kritický vůči prezidentu Vladimiru Putinovi a jeho vládě. Moskva taková obvinění odmítá a tvrdí, že problémy s platformou YouTube jsou důsledkem odchodu společnosti Google z Ruska a souvisejícím koncem podpory infrastruktury.

Švédsko „nevylučuje“ vyslání svých vojáků po nastolení míru na Ukrajině. V prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.

„Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje,“ dodala ministryně.

Úterních jednání mezi Ruskem a Spojenými státy v Rijádu se za ruskou stranu zúčastní ministr zahraničí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Dnes to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se rozhovory budou týkat obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a přípravy možných jednání o Ukrajině. 

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy se po ruském vpádu na Ukrajinu propadly na nejhorší úroveň za několik desítek let. První průlom znamenal středeční telefonát mezi americkým prezidentem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Účastníci rijádské schůzky se zaměří „na obnovení celého komplexu americko-ruských vztahů“, řekl Peskov. „Budou se také věnovat přípravě možných jednání o dohodě o Ukrajině a uspořádání setkání obou prezidentů,“ uvedl také. Lavrov s Ušakovem do Rijádu odletí během dneška. Rubio už tam dorazil a dnes má na programu jednání se saúdskoarabskými představiteli.

„V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó a obvinil evropské lídry scházející se v Paříži, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

Ve vztahu k USA je Evropa v bodu obratu, řekl francouzský expremiér Manuel Valls. „To nás nutí více než kdykoli jindy podpořit naši obranu Ukrajiny a zvýšit výdaje na obranu,“ prohlásil o současné situaci, kdy Evropané nedostali pozvánku k jednáním mezi USA a Ruskem.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v důsledku ruského útoku vznikly škody v Charkovské, Kyjevské, Poltavské a Záporožské oblasti. Bližší informace k nim nezveřejnilo.

V Kyjevě utrpěl zranění 22letý muž. V několika čtvrtích jsou poničené obytné domy, jinde vznikl požár v průmyslovém podniku nebo v areálu skladiště, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že „při nepřátelském teroru“ nejvíce utrpělo město Marhanec. Zranění jsou čtyři lidé ve věku od 22 do 64 let. Škody jsou na osmi větších obytných domech a několika rodinných domcích, dále pak na různých komerčních objektech nebo na elektrickém vedení.

„Musíme trvat na tom, že mír nemůže nastat za každou cenu. Ukrajina musí při těchto jednáních sedět u jednacího stolu, protože cokoli jiného by znamenalo akceptovat Putinův postoj, že Ukrajina není skutečným národem,“ komentoval nadcházející rusko-americká jednání o invazi Vladimira Putina britský premiér Keir Starmer. 

„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid prokázali mimořádnou odolnost a přinesli velké oběti při obraně svého národa. Nemůže se opakovat situace jako v Afghánistánu, kde USA jednaly přímo s Tálibánem a vyřadily afghánskou vládu. Jsem si jistý, že se tomu bude chtít vyhnout i prezident Trump,“ napsal labouristický politik v článku pro The Daily Telegraph.

Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajině se v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Americkou stranu má v diskusi zastupovat šéf americké diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff. 

Rubio na místo dnes ráno odletěl z Izraele, kde byl na návštěvě v rámci své první cesty po Blízkém východě od nástupu do úřadu. Kdo bude zastupovat Rusko, není zatím jasné. Jeden zdroj agentury Axios uvedl, že to pravděpodobně bude ministr zahraničí Sergej Lavrov.

V Paříži se dnes sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přítomni budou také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Schůzka evropských lídrů se bude konat poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a Evropa bude konzultována.

Dva ruské drony v neděli pozdě večer narušily moldavský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou. Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters. 

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP.

Keir Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. V exkluzivním článku pro deník The Telegraph premiér uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nevzal na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.

Děkujeme za pozornost k dnešnímu zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé přineseme v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.

Official visit to the United Arab Emirates together with the First Lady @ZelenskaUA.
Our top priority is bringing even more of our people home from captivity.
We will also focus on investments and economic partnership, as well as a large-scale humanitarian program. pic.twitter.com/rlVBT38TIV

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 16, 2025

Americký prezident Donald Trump by se mohl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkat v Saudské Arábii kvůli jednání o konci války již na konci tohoto měsíce, píše server Newsweek. 

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl v místní televizi, že nevznikne žádná společná armáda Evropské unie, která by čelila ruské agresi a kompenzovala případné stažení podpory ze strany USA, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu k vytvoření jednotné armády, která by čelila ruské agresi na Ukrajině a v Evropě. „Mnoho lídrů hovořilo o tom, že Evropa potřebuje vlastní armádu. Skutečně se domnívám, že nastal čas. Je třeba vytvořit ozbrojené síly Evropy,“ řekl Zelenskyj během svého projevu.

Zprávy zpravodajských služeb naznačují, že existuje „vysoké riziko“, že Rusko připravuje vojáky na možnou invazi do členských států NATO, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News zveřejněném 16. února.

Zelenskyj hovořil s NBC na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, kde vede ukrajinskou delegaci při rozhovorech s evropskými a americkými představiteli o současném stavu války.

V Saúdské Arábii je na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. S odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Juliju Svyrydenkovou to dnes napsal zpravodajský server RBK-Ukrajina. Úkolem výpravy je podle ministryně hospodářství přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu.

„V nadcházejících dnech nás čekají desítky setkání, abychom připravili návštěvu prezidenta Zelenského v Saúdské Arábii. Připravujeme zejména podpis důležitých hospodářských dohod se zeměmi regionu,“ napsala na faceboku Svyrydenková, která dále poznamenala, že Saúdská Arábie Ukrajinu podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami. Delegace se zatím podle ní setkala s téměř stovkou místních podnikatelů.

Před ruským velvyslanectvím v Praze dnes několik desítek lidí uctilo památku předáka ruské opozice Alexeje Navalného u příležitosti prvního výročí jeho smrti v trestanecké kolonii. Lidé k velvyslanectví od dnešního poledne nosili květiny a zapalovali svíčky, odpoledne na plátně promítali Navalného projevy. Cílem vzpomínkové akce bylo připomenout Navalného a vyjádřit solidaritu s těmi, kdo nadále bojují za demokracii v Rusku. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii.

„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.

Čtyři lidé zahynuli při ukrajinských dronových útocích na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast, oznámil dnes na telegramu regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Lidé podle něj zemřeli při dvou různých útocích. Kyjev se k jeho informacím nevyjádřil.

„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zasáhl jedoucí vozidlo... ve Valujském okrese. K velkému zármutku zemřela žena,“ napsal nejprve dopoledne Gladkov. Odpoledne na sociální síti informoval o dalších třech zabitých civilistech při jiném dronovém útoku. „U vjezdu do obce Grafovka v Krasnojaružském okrese zaútočil dron na jedoucí osobní automobil. Zemřeli tři muži, kteří byli ve voze,“ uvedl regionální činitel.

V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.

Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy. Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Z úplného textu ovšem vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu, upozornil dnes Reuters.

O dotazníku v sobotu informoval například finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. List Financial Times napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, které by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem.

Na obnově dodávek tepla v Mykolajivě, v první řadě do škol, nemocnic a domácností, pracují příslušné služby. Zprovozněny mají být tři modulární kotelny, dodal předseda vlády.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.

Neměli by být překvapení. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu. Po skončení Mnichovské bezpečnostní konference to ve své analýze napsala agentura Reuters.

Na konferenci bylo o víkendu mezi evropskými delegáty cítit zděšení a nedůvěru - a závan paniky. Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a toho, že Trump uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí a celkovou evropskou bezpečnost.

Ruské nálety v časných ranních hodinách otřásly jižní Ukrajinou a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zůstalo více než 100 000 obyvatel Mykolajivské oblasti bez tepla. „Nemá to žádnou souvislost s vojenskými akcemi a situací na frontě. Opět to dokazuje, že Rusové bojují proti našim lidem, proti životu na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj o úderech na svém kanálu Telegram.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim dříve během dne napsal, že útok na region zahrnoval devět bezpilotních letounů Šáhid, přičemž výbuchy a trosky z dronů poškodily pět výškových budov a zranily 64letého muže.

I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.

O ukončení války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo Rusko, se v poslední době mluví v souvislosti s aktivitami nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jasné zatím není, jakou roli v jednání bude mít Ukrajina a Evropa.

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.

Mluvčí ukrajinské skupiny vojsk Chortycja Viktor Tregubov podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinským jednotkám se v rámci lokálních protiútoků u Pokrovsku podařilo osvobodit vesnici Piščane asi pět kilometrů jihozápadně od města. „Ruské síly byly vytlačeny také z několika okolních lokalit,“ dodal Tregubov. Na frontě u Pokrovsku, který se Rusové snaží obklíčit, nastal podle něj „určitý zlom“.

V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv z dnešní noci poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 000 lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. „Momentálně je bez dodávek tepla 46.000 odběratelů,“ napsal Šmyhal na Telegramu.

Prezident Petr Pavel žádá, aby spory o vývoz dronů na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítám jednání přes média, řekl České televizi. O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. S ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) bude jednat další týden.

Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u chystaných jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v České televizi.

Kreml dnes uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.

„Je to silný signál, že se nyní budeme snažit řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. „Nyní budeme hovořit o míru, nikoliv o válce,“ dodal.

Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.

Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.

Poláci mají z cizích národů nejraději Italy a Američany, nejméně pak Rusy a Bělorusy, Češi se umístili na čtvrtém místě oblíbenosti. Vyplývá to z lednového průzkumu společnosti CBOS, v němž odpovídalo 972 Poláků, napsala agentura PAP.

Česko za rok přes svou muniční iniciativu dodalo na Ukrajinu 1,6 milionu kusů velkorážní munice. Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Prezident Pavel pak na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince 800 000 granátů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

„Začali jsme spolupracovat s týmem prezidenta Trumpa a již nyní vidíme, že úspěchu lze dosáhnout. Právě teď svět vzhlíží k Americe jako k mocnosti, která má schopnost nejen zastavit válku, ale také pomoci zajistit spolehlivost míru po jejím skončení,“ uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

We have begun working with President Trump’s team and can already see that success is attainable. Right now, the world is looking up to America as the power that has the ability to not only stop the war but also help ensure the reliability of peace afterward.

Ahead of the Munich…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 15, 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se s protějškem Marcem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce a klíčového politického rivala, poslance Petra Porošenka. Porošenko, který byl zvolen prezidentem v roce 2014, se v roce 2019 neúspěšně utkal o prezidentský post se Zelenským.

„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost. Každý, kdo poškodil národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k odpovědnosti,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 12. února s odkazem na Porošenka, jehož čisté jmění přesahuje 1 miliardu dolarů.

Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. Evropští lídři se nyní podle něj budou muset zamyslet a rozhodnout, zda na americký dotazník odpoví, popřípadě, zda odpoví společně.

List Financial Times mezitím napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Dotaz z USA dostaly evropské země tento týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že dohoda se Spojenými státy o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.

Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ uvedl ukrajinský prezident podle AFP.