Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Summit o Ukrajině v Paříži se bude věnovat rovněž bezpečnostním zárukám, které by Evropané mohli Ukrajině poskytnout. Součástí je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by na případnou mírovou dohodu dohlíželi. Macron řekl, že pokud by evropští vojáci na Ukrajině opravdu byli a Rusko svého souseda znovu napadlo, mohly by evropské síly na takový úder odpovědět.

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Paříži. Podívejte se na nové snímky.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.

Volodymyr Zelenskyj dorazil do Elysejského paláce, setkal se s Emmanuelem Macronem před summitem o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Pokrovska v Doněcké oblasti, kde se odehrávají tvrdé boje.

Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.

V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.
Svolání schůzky do Paříže oznámil Macron minulý týden na závěr summitu EU v Bruselu. "Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády," uvedl podle deníku Le Monde francouzský prezident.

Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.
Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na "evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti".

Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě.
„Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité,“ řekl šéf polské vlády. Dodal, že představitelé Spojených států opakovaně zdůraznili, že budou vždy připraveni bránit Polsko a další země NATO v situaci ohrožení.
Rutte připravenost bránit spojence potvrdil a dodal, že jakýkoli útok na ně se setká s „plnou silou této nelítostné aliance“. „Naše reakce bude zničující. To musí být velmi zřetelné (ruskému prezidentovi) Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoli dalšímu, kdo na nás chce zaútočit,“ zdůraznil Rutte.
Návštěva šéfa aliance v Polsku se koná v době stupňujícího se napětí mezi USA a EU a snah o dojednání klidu zbraní na Ukrajině, která se více než tři roky brání nevyprovokované ruské agresi.

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.
Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.
Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Rusko by mělo přistoupit na příměří v bojích na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek, vyzvala dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se Spojené státy snaží příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla Baerbocková, která hovořila na okraj klimatické konference v Berlíně. Snaha Spojených států o zprostředkování příměří ve válce na Ukrajině je podle ní správná. Rusko by mělo ale přijmout návrh na úplné příměří „bez dalších podmínek“ a požadavků na ústupky a mělo by také zastavit „brutální útoky proti ukrajinskému obyvatelstvu“. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.
Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy "ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří".

Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině dokládá, že Rusko navzdory jednáním o příměří nebude dodržovat skutečný klid zbraní, uvedl Zelenskyj.

Rusko odsoudilo k mnohaletým trestům 23 zajatých Ukrajinců, včetně členů pluku Azov. Část odsouzených je po výměně vězňů na Ukrajině, píší agentury.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.
„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes zlikvidovala 56 ze 117 útočících ruských dronů. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle něhož dalších 48 bezpilotních letounů nedoletělo do cíle, patrně pod vlivem radioelektronického rušení signálu, informoval server RBK-Ukrajina. Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.
Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem.

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo zatím své ranní shrnující hlášení o nočních ruských vzdušných útocích nezveřejnilo.

„První drony začaly vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru ve 20:30 (19:30 SEČ) z východu přes Charkovskou oblast," napsal v noci web RBK-Ukrajina. Další ruské bezpilotní letouny se podle něj poté objevily nad jihoukrajinskými regiony, postupně server informoval o přeletu bezpilotních letounů nad dalšími oblastmi. Po půlnoci místního času armáda hlásila nepřátelský dron ve směru na Záporoží, městem se rozléhaly exploze, napsal web.

„Masivní útok (dronů) šáhedů. Nejméně 15 výbuchů," napsal náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul v úterý pozdě v noci na telegramu. „Všichni jsou naživu, díky bohu. Je to skutečně zázrak. Destrukce je značná," dodal později bez dalších podrobností. Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem prezidenta Volodymyra Zelenského a terčem ruských vzdušných útoků je poměrně často. Záběry útoku se šíří na sociálních sítích.
Russian strikes with Shahed-type long-range strike drones hit the Ukrainian city of Kryvyi Rih tonight.
— Status-6 (Military & Conflict News) (BlueSky too) (@Archer83Able) March 25, 2025
Multiple explosions heard. Fires starting in the city following the attack. pic.twitter.com/a2SbDDKmEP

Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí je vyhlášen letecký poplach, zasahuje protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. Náčelník vojenské správy města Kryvyj Rih na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze snahy překroutit dohody o příměří. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na uvolnění sankcí proti Rusku.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod v Rijádu za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“.
Bílý dům oznámil, že bude pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.
„Dočasné moratorium je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách ruského prezidenta. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

USA pomohou Ukrajině dosáhnout výměny zajatců držených Ruskem, propuštění civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska, uvedl Kyjev i USA po jednáních.

Moskva také jako podmínku pro uplatňování dohody příměří požaduje, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml.

Dohoda Ruska a USA o příměří v Černém moři může začít platit, až Západ zruší sankce proti ruským bankám a umožní jim vstup do SWIFT, uvedl Kreml.

Příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud ho Rusko poruší, bude od amerického prezidenta Donalda Trumpa chtít další zbraně pro Ukrajinu a nové sankce proti Rusku.
„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Pohyb ruských vojenských lodí mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov k čerstvé dohodě z Rijádu.

Dronový útok na leteckou základnu ve městě Engels v ruské Saratovské oblasti z minulého týdne byl nejúspěšnějším letošním ukrajinským úderem na sklad munice. Dnes to uvedla britská vojenská rozvědka v příspěvku na sociální síti X.
Ukrajinské drony muniční sklad nacházející se na základně strategického letectva Engels-2 zasáhly v noci z 19. na 20. března. Ruské letectvo tuto základnu ležící asi 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou využívá výhradně pro útočné operace, uvádí britští vojenští zpravodajci. Na místě, které zasáhly ukrajinské drony, byla „téměř jistě“ uložená různá letecká munice používaná proti Ukrajině.
Útok podle Londýna ruské straně způsobil významné škody, které „v krátkodobém horizontu pravděpodobně naruší útočné operace ze základny, přinutí Rusko k vylepšení obrany a doplnění zásob munice,“ uvádí se ve svodce. Tento úspěšný útok také podle rozvědky dokládá, že ruská protivzdušná obrana má nadále problémy s ochranou strategických vojenských objektů.

USA uzavřely dohody s Ukrajinou a Ruskem o zajištění bezpečné plavby v Černém moři a zákazu úderů na energetická zařízení v obou zemích, píše Reuters.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). ČTK o tom informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že odhalila špiona, který pomáhal ruské armádě v její protiofenzivě v Kurské oblasti. Hrozí mu doživotní vězení. Zadržen byl v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí. Čelí obvinění z vlastizrady, za což mu hrozí až doživotní vězení.

Postoje ANO vůči Ukrajině hájil na tiskové konferenci ve Sněmovně místopředseda hnutí Karel Havlíček. Připomenul, že ANO odsoudilo anexi Krymu v roce 2014, v roce 2019 navštívil Babiš Ukrajinu, za jeho vlády pak Česko vyhostilo 81 ruských osob včetně diplomatů a v té době Moskva zařadila ČR na seznam nepřátelských zemí, na kterém tedy země byla pouze s USA. Na začátku války odsoudilo hnutí napadení Ukrajiny a podporovalo většinu opatření, doplnil. Odlišné bylo podle Havlíčka pouze opatrné vyzývání k mírovým jednáním s ohledem na to, že čím déle válka potrvá, tím méně to bude pro Ukrajinu výhodné. To se podle něj projevilo a Fiala prý nyní nese plnou odpovědnost za stav vyjednávání, kdy EU je na druhé koleji a vede ho americký prezident.

Rusko je za určitých podmínek pro obnovení černomořské obilné iniciativy v podobě přijatelnější pro všechny strany. Podle agentury Reuters a TASS to dnes v návaznosti na pondělní jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruský prezident Vladimir Putin nechal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi namalovat portrét, který mu poté poslal prostřednictvím amerického zmocněnce. S odkazem na pondělní oznámení Kremlu o tom dnes napsala agentura AP. Zda USA obraz zkontrolovaly kvůli možným odposlechům, podle agentury není jasné. Bílý dům dar od Putina přímo nekomentoval.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Putin obraz předal Trumpovu zvláštnímu zmocněnci Steveu Witkoffovi při jeho březnové návštěvě Moskvy. Bližší podrobnosti mluvčí uvést odmítl.

Jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací v Rijádu skončila, řekl agentuře AFP ukrajinský zdroj. Podle něj budou později zveřejněny detaily.

Pondělní rusko-americká jednání v Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur.
Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.

Ruská delegace se vrací z Rijádu, kde jednala s Američany o Ukrajině, dnes večer bude v Moskvě, řekl v ruské televizi senátor Vladimir Džabarov s odvoláním na telefonát s jedním z ruských vyjednávačů, senátorem Grigorijem Karasinem.
„Hovořil jsem s ním asi před půldruhou hodinou. Říkal, že odjíždí na letiště. Odlétají, anebo už odletěli z Rijádu. Budou mít cestou mezipřistání, večer očekáváme naši delegaci v Moskvě,“ citovala senátorovo vyjádření státní agentura TASS. Karasin podle Džabarova charakterizoval jednání s americkou delegací jako těžká, ale konstruktivní.

Ukrajinská a americká delegace dnes opět jednají v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutuje v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou.
„Stále pracujeme s Američany,“ řekl nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP.

Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo raketu Iskander-M a 139 dronů, z nichž se 78 podařilo sestřelit, dalších 34 dronů nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. Na sociální síti Telegram bez bližších podrobností dodalo, že ruský útok způsobil škody v Charkovské, Sumské, Poltavské, Kirovohradské, Kyjevské, Čerkaské a Oděské oblasti. Ruské ministerstvo obrany dříve informovalo o zničení pěti ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520.000. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše obvinil z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který už přes tři roky vede válku proti Ukrajině.
„Babiš je proti této muniční iniciativě, proti výdajům na obranu a mluví o míru bez podmínek,“ poznamenal Fiala. „Pomáhá Vladimiru Putinovi, to je velmi jasné.“
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství, včetně OSN a jednotlivých zemí, řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednávač, senátor Grigorij Karasin.

U soudu ve federálním okrsku District of Columbia se v pondělí konalo slyšení ve věci mimořádné žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění částky 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) tyto finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům na dobu dvou týdnů, stojí v prohlášení stanice RFE/RL. Agentura USAGM 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování stanice.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.

Drazí čtenáři, vývoj válečné situace na Ukrajině i mírová jednání můžete online sledovat opět od úterního rána, pro tuto chvíli se odmlčí. Přejeme dobrou noc.

Delegace Ruska a USA se dohodly na textu společného prohlášení o výsledcích jednání v Rijádu, dokument zveřejní Kreml a Bílý dům v úterý, napsala večer agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj z ruské delegace.

Americká a ukrajinská delegace a posléze americká a ruská měly k jednání o míru na Ukrajině k dispozici prostory v přepychovém hotelu Carlton-Ritz.

V Rijádu po 12 hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, prohlášení bude v úterý, píší agentury.

Další zvyšování bilance obětí: Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal téměř 90 zraněných, z toho 17 dětí. Na platformě telegram to dnes večer uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Radnice města na severovýchodě Ukrajiny ve své poslední aktualizaci píše, že lékařskou pomoc vyhledalo 94 lidí, z toho 23 dětí.
Raketový úder na město začal přibližně ve 14:00 hodin místního času (13:00 SEČ), následovala exploze a požár, napsala městská rada na telegramu.

Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu.
„Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí,“ řekl v této souvislosti ukrajinský prezident reportérovi časopisu.

Na oběžné dráze již funguje špionážní družice TROLL, první z plánované česko-ukrajinské satelitní sítě, na jejímž vytvoření se dohodla Praha s Kyjevem nedlouho po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Brzy by k ní měl přibýt malý ukrajinský vojenský satelit DRAK, napsal dnes server Kyiv Post.
Satelit TROLL vyvinula brněnská firma TRL Space. Jeho klíčovým prvkem je hyperspektrální kamera, která z oběžné dráhy kolem Země umožní pořizovat detailní konvenční snímky povrchu, ale také za pomoci umělé inteligence analyzovat další části spektra.
Podle serveru Kyiv Post, který se odvolává na ukrajinský vojenský blog Militarnyj, systém umožní odhalovat například zamaskovaná vozidla či stopy použití chemických látek.

Americký prezident Donald Trump očekává, že USA a Ukrajina brzy podepíšou dohodu o ukrajinských nerostech. Washington s Ukrajinou podle něj rovněž jedná o možnosti správy ukrajinských elektráren americkými firmami.
„Právě teď mluvíme o území. Mluvíme o demarkačních liniích, mluvíme o elektřině, o vlastnictví elektráren. Někteří lidé říkají, že Spojené státy by měly vlastnit elektrárnu (na Ukrajině)... protože máme odborné znalosti,“ prohlásil Trump před novináři.
Americká delegace se v saúdskoarabském Rijádu v neděli setkala s ukrajinskými představiteli a dnes tam jedná s ruskou delegací. Rozhovory se zaměřily především na zastavení bojů v Černém moři. Trump uvedl, že během vyjednávání o zastavení tři roky trvající války Ruska proti Ukrajině přicházejí na řadu i další otázky.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal už nejméně 74 zraněných, včetně 13 dětí. O dalším zvýšení bilance informovala radnice města na severovýchodě Ukrajiny. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sice Rusko mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty.

Válka na Ukrajině má značný dopad na duševní zdraví celé společnosti, a to nejen vojáků, ale i civilistů, dětí a těch, kteří se podílejí na pomoci ostatním. Jak se Ukrajina vyrovnává s těmito neviditelnými ranami a jak může Evropa pomoci, popisuje nová publikace s názvem Neviditelné rány – Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů. Připravili ji ukrajinští psychoterapeuti, psychiatři, sociální pracovníci a humanitární organizace. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě fotograf Jiří Pasz, který do knihy dodal snímky.
Publikace s 90 rozhovory s lidmi z Ukrajiny je dostupná v českém, ukrajinském a anglickém jazyce. Zájemci si ji budou moci stáhnout zdarma online.
„Povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní. Právě autentické výpovědi ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost,“ uvedl psycholog a terapeut Jiří Horáček.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 65 zraněných, včetně 14 dětí. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar předtím informoval o 28 zraněných, z toho čtyř dětí. „Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal Kobzar.
Prokuratura uvedla, že útok nastal kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast města.
Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola. řekl oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.„Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy.“
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 65, včetně 14 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 28 zraněných, včetně čtyř dětí, uvedl úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar.
„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města.
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.
Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Doufají, že se podaří dohodnout částečné příměří, které by zastavilo údery na energetickou infrastrukturu. Obě strany však stále hlásí pokračující údery.

Ukrajinská delegace dnes očekává další jednání s USA, řekl AFP ukrajinský diplomat. Podobně se vyjádřil i poradce ukrajinského prezidenta Leščenko.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Delegace si udělaly pauzu kolem 12:00 SEČ, uvedly agentury. Podle nich se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, ukrajinská strana očekává další schůzku s Američany ještě dnes.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.
Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. „Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášenním,“ uvedl Karasin s tím, že důležitá je i výměna názorů.

V Moskvě dnes za zavřenými dveřmi začal soudní proces s bývalým náměstkem ministerstva obrany Timurem Ivanovem, který je obviněný z korupce. Agentura Reuters to označuje za první v sérii případů, které signalizují snahy prezidenta Vladimira Putina vymýtit úplatkářství v ruských ozbrojených silách.
Ivanov byl zatčen loni v dubnu kvůli podezření z přijímání úplatků. Na podzim pak byl obviněn ještě ze zpronevěry 3,2 miliardy rublů (0,88 miliardy korun), uvádí Reuters. Ivanov tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.
Reuters píše, že se Putin snaží zamezit plýtvání, špatnému vynakládání a vyvádění peněz z vojenského rozpočtu, který roste v důsledku války proti Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).
Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil.

V důsledku ruské agrese zahynulo na Ukrajině 604 dětí a dalších 1817 utrpělo zranění. Uvedl to dnes úřad ukrajinského generálního prokurátora. Dodal, že jde o stav k dnešnímu ránu. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské invazi.
Nejvíce dětí kvůli konfliktu zahynulo či bylo zraněno v oblastech, kde se vedou či vedly nejprudší boje nebo které jsou nejvíce vystaveny ruskému ostřelování či bombardování: Doněcké, Charkovské, Chersonské, Dněpropetrovské, Kyjevské, Záporožské a Mykolajivské.

Internetové systémy Ukrajinských drah (Ukrzaliznycja) se podle této společnosti staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku. Provoz vlaků ale tento incident nenarušil. Agentura Reuters připomíná, že po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru na začátku ruské invaze v únoru 2022 připadla železnici na Ukrajině klíčová role při přepravě cestujících na vnitrostátních i zahraničních spojích.
Ukrajinské dráhy informovaly, že od neděle pracují na obnově internetových systémů. Šlo podle nich o „systematický útok ze strany nepřítele, který se odehrál na více úrovních“. Cestující si nemohou koupit jízdenky přes internet.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli první schůzku s ukrajinskou delegací.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací v Rijádu začala, píší agentury TASS a Reuters. Očekává se diskuse o zastavení bojů v Černém moři.

V Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska stále hoří nádrže pohonných hmot, zapálené při středečním náletu ukrajinských dronů, informovaly ruské úřady na sociální síti Telegram. Požár, který se v pátek rozšířil na 10 000 metrů čtverečních, se mezitím zmenšil asi na 2000 metrů čtverečních.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 99 dronů, z nichž vzdušné síly 57 sestřelily a 36 podle nich byly klamné cíle. Osud sedmi není znám, píše Reuters.

Američtí vyjednávači budou dnes v Rijádu jednat se zástupci Ruska o možnostech příměří na Ukrajině. V neděli se americká delegace sešla s ukrajinským týmem a podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova byla jednání, jež se týkala hlavně energetiky, produktivní a cílená. Rusko sousední zemi napadlo v únoru 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.
Podle ukrajinské strany jde nyní hlavně o návrhy týkající se ochrany energetických objektů a kritické infrastruktury. Kyjev na jednání vyslal například odborníky na energetiku nebo představitele letectva a námořnictva. Po dnešním jednání s Rusy chtějí Američané dále hledat cestu k možnému klidu zbraní formou takzvané kyvadlové diplomacie.

Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na dnešek 28 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Dvanáct bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad pohraniční Kurskou oblastí, dalších 12 v Rostovské oblasti na jihu Ruska. Zbylé čtyři drony zničila ruská armáda nad poloostrovem Krym, v Krasnodarském kraji a nad Azovským mořem.

Při ruském vzdušném úderu na Kyjev byl v noci na dnešek zraněn jeden člověk a několik domů v okolí ukrajinské metropole bylo poškozeno. S odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka to napsala agentura Reuters. Rusko zaútočilo na Kyjev už třetí noc po sobě.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.

„Cílem prezidenta Volodymyra Zelenského je zajistit spravedlivý a trvalý mír pro naši zemi a naše obyvatele – a tím i pro celou Evropu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov. „Pracujeme na tom, aby se tento cíl stal skutečností,“ dodal.
V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska. Děkujeme vám za sledování dnešního online přenosu k válce na Ukrajině, v pondělí ráno se ohlásíme zpět.

Za produktivní označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky.

„Náš tým pracuje zcela konstruktivním způsobem,“ řekl Volodymyr Zelenskyj dnes večer v televizním vystoupení o dalším kole rozhovorů mezi Ukrajinou a USA v Rijádu. „Ale bez ohledu na to, co dnes našim partnerům řekneme, musíme Putina přivést k tomu, aby dal příkaz zastavit útoky. Kdo tuto válku začal, ji musí ukončit,“ prohlásil prezident Ukrajiny.

Účast českých vojáků v mírových sborech na Ukrajině? „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi Nova.

Při výbuchu v sídle policie v Oděské oblasti přišla o život žena, tři policisté utrpěli zranění. Podle tajné služby šlo o pokus o terorismus.

Obrazem: Dronoví operátoři ukrajinské 93. samostatné mechanizované brigády v bunkru u Kramatorsku.

Čína zvažuje, že se připojí k potenciální mírové misi pro Ukrajinu, kterou zvažují evropští představitelé, uvedl v sobotu německý list Welt. Účast Číny v misi na garanci příměří „by mohla potenciálně zvýšit souhlas Ruska s mírovými silami na Ukrajině“, uvedli diplomaté EU pro Welt.

V Saúdské Arábii začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací ohledně případného příměří ve válce s Ruskem, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
„Zahajujeme jednání s americkým týmem v Rijádu,“ oznámil Umerov na sociální síti X. Delegace bude podle něj postupovat „podle nařízení ukrajinského prezidenta přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost“.
V ukrajinské delegaci jsou podle Umerova odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva. V pondělí mají američtí vyjednávači v plánu rozhovory s ruskou delegací.

Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v Otázkách Václava Moravce o obranných jednotkách na Ukrajině, kdyby se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu. „Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.

Americký vyslanec Steve Witkoff před jednáním v Saúdské Arábii v televizi Fox News řekl, že se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce více než tři roky trvající konflikt ukončit. „Cítím, že chce mír,“ uvedl. Myslí si, že jednání přinesou „opravdový pokrok, zejména co se týká příměří v Černém moři a lodí obou zemí“. Z tohoto bodu podle něj znepřátelené strany „přirozeně přejdou k plnému příměří“.

„Putin se vydal na Ukrajinu v domnění, že to bude snadná a rychlá operace. Po třech letech ovládá 20 % Ukrajiny, ale za strašlivou, strašlivou cenu. Vždyť Rusové v podstatě prohrávají. Jde ale o to, že Ukrajinci prohrávají rychleji,“ řekl CNN přední analytik Ruska Mark Galeotti.
„Pro Putina a lidi kolem něj představuje Trumpova snaha o příměří jednoduše příležitost, jak si zajistit rychlá vítězství a zároveň sledovat dlouhodobé cíle. Putin je oportunista. Rád vytváří dynamické, chaotické situace, které nadhazují celou řadu příležitostí. A on si pak může jen vybrat, která příležitost se mu líbí, a může si to rozmyslet,“ dodal Galeotti.

Ukrajinští představitelé se mají podle AFP a Reuters sejít ještě dnes v noci s Američany v Saúdské Arábii k jednáním o případném příměří s Rusy.

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump mohli mít v posledních měsících více kontaktů než jen dva veřejně oznámené telefonáty. Připustil to dnes podle médií Putinův mluvčí v rozhovoru, jehož úryvky dnes v předstihu zveřejnil kremelský zpravodaj státní televize.
Letos se uskutečnily zatím dva oznámené telefonáty mezi Putinem a Trumpem, 12. února a 18. března, ačkoliv se spekulovalo o mnohem častějším kontaktu. Také se tvrdilo, že oba vůdci spolu mohli hovořit ještě před Trumpovým znovuzvolením, poznamenala agentura Reuters.

Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, napsal dnes na síť X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky.
„(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan.
Čtyři lidé zahynuli a tři byli zraněni při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin.

Ruská vojska dobyla obec Sribne u Pokrovska na východu Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Ve Sribne žilo 561 lidí podle posledního sčítání lidu, uskutečněného ale skoro před čtvrt stoletím, v roce 2001. Skoro 87 procent se hlásilo k ukrajinštině jako mateřskému jazyku a necelých 13 procent k ruštině.
Kyjev se dosud k údajnému dobytí vsi nevyjádřil.

„V Kyjevě podle dostupných informací zahynuli tři lidé, včetně pětiletého dítěte. Dalších deset bylo zraněno. Mezi mrtvými je otec a jeho dcerka. Nejmladšímu ze zraněných při ruském útoku je teprve 11 měsíců,“ uvedla kyjevská vojenská správa.
Ukrajinská záchranná služba na sociální síti Telegram dříve uvedla, že jedna žena zemřela poté, co padající trosky ze zničeného dronu vyvolaly požár ve výškové budově v Dniprovské čtvrti. Z budovy bylo evakuováno nejméně 27 osob. Další člověk zemřel při nočním útoku v kyjevské Holosijivské čtvrti.

USA doufají v dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, což jsou Velikonoce, píše Bloomberg.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 147 dronů, z nichž ukrajinská obrana sestřelila 97, dalších 25 nedoletělo do cíle, nejspíše kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. „Protivzdušná obrana třetí noc za sebou ničí okolo stovky ruských dronů,“ poznamenal server Ukrajinska pravda a připomněl, že v předchozích dnech Ukrajinci sestřelili 100 a 114 dronů.
Noci k útoku využila také ukrajinská strana. Gubernátor jihoruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar na Telegramu informoval o smrti člověka v regionu. Kvůli útoku dronu vzplálo auto a osoba v autě zemřela, napsal.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Noc na neděli na Ukrajině nebyla klidná. Země čelí útoku ruských dronů v různých oblastech. Pod náletem je také hlavní město Kyjev.
Náčelník kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko na sociální síti Telegram uvedl, že záchranná služba vyjela do historické čtvrti Podil poté, co drony zasáhly dva výškové domy. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na Telegramu upozornil, že útoky způsobily požáry také v nejméně dalších dvou čtvrtích ukrajinského hlavního města.
👍 👍 👍