Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ve vztahu k USA je Evropa v bodu obratu, řekl francouzský expremiér Manuel Valls. „To nás nutí více než kdykoli jindy podpořit naši obranu Ukrajiny a zvýšit výdaje na obranu,“ prohlásil o současné situaci, kdy Evropané nedostali pozvánku k jednáním mezi USA a Ruskem.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v důsledku ruského útoku vznikly škody v Charkovské, Kyjevské, Poltavské a Záporožské oblasti. Bližší informace k nim nezveřejnilo.

V Kyjevě utrpěl zranění 22letý muž. V několika čtvrtích jsou poničené obytné domy, jinde vznikl požár v průmyslovém podniku nebo v areálu skladiště, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že „při nepřátelském teroru“ nejvíce utrpělo město Marhanec. Zranění jsou čtyři lidé ve věku od 22 do 64 let. Škody jsou na osmi větších obytných domech a několika rodinných domcích, dále pak na různých komerčních objektech nebo na elektrickém vedení.

„Musíme trvat na tom, že mír nemůže nastat za každou cenu. Ukrajina musí při těchto jednáních sedět u jednacího stolu, protože cokoli jiného by znamenalo akceptovat Putinův postoj, že Ukrajina není skutečným národem,“ komentoval nadcházející rusko-americká jednání o invazi Vladimira Putina britský premiér Keir Starmer. 

„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid prokázali mimořádnou odolnost a přinesli velké oběti při obraně svého národa. Nemůže se opakovat situace jako v Afghánistánu, kde USA jednaly přímo s Tálibánem a vyřadily afghánskou vládu. Jsem si jistý, že se tomu bude chtít vyhnout i prezident Trump,“ napsal labouristický politik v článku pro The Daily Telegraph.

Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajině se v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Americkou stranu má v diskusi zastupovat šéf americké diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff. 

Rubio na místo dnes ráno odletěl z Izraele, kde byl na návštěvě v rámci své první cesty po Blízkém východě od nástupu do úřadu. Kdo bude zastupovat Rusko, není zatím jasné. Jeden zdroj agentury Axios uvedl, že to pravděpodobně bude ministr zahraničí Sergej Lavrov.

V Paříži se dnes sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přítomni budou také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Schůzka evropských lídrů se bude konat poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a Evropa bude konzultována.

Dva ruské drony v neděli pozdě večer narušily moldavský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou. Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters. 

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP.

Keir Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. V exkluzivním článku pro deník The Telegraph premiér uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nevzal na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.

Děkujeme za pozornost k dnešnímu zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé přineseme v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.

Official visit to the United Arab Emirates together with the First Lady @ZelenskaUA.
Our top priority is bringing even more of our people home from captivity.
We will also focus on investments and economic partnership, as well as a large-scale humanitarian program. pic.twitter.com/rlVBT38TIV

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 16, 2025

Americký prezident Donald Trump by se mohl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkat v Saudské Arábii kvůli jednání o konci války již na konci tohoto měsíce, píše server Newsweek. 

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl v místní televizi, že nevznikne žádná společná armáda Evropské unie, která by čelila ruské agresi a kompenzovala případné stažení podpory ze strany USA, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu k vytvoření jednotné armády, která by čelila ruské agresi na Ukrajině a v Evropě. „Mnoho lídrů hovořilo o tom, že Evropa potřebuje vlastní armádu. Skutečně se domnívám, že nastal čas. Je třeba vytvořit ozbrojené síly Evropy,“ řekl Zelenskyj během svého projevu.

Zprávy zpravodajských služeb naznačují, že existuje „vysoké riziko“, že Rusko připravuje vojáky na možnou invazi do členských států NATO, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News zveřejněném 16. února.

Zelenskyj hovořil s NBC na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, kde vede ukrajinskou delegaci při rozhovorech s evropskými a americkými představiteli o současném stavu války.

V Saúdské Arábii je na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. S odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Juliju Svyrydenkovou to dnes napsal zpravodajský server RBK-Ukrajina. Úkolem výpravy je podle ministryně hospodářství přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu.

„V nadcházejících dnech nás čekají desítky setkání, abychom připravili návštěvu prezidenta Zelenského v Saúdské Arábii. Připravujeme zejména podpis důležitých hospodářských dohod se zeměmi regionu,“ napsala na faceboku Svyrydenková, která dále poznamenala, že Saúdská Arábie Ukrajinu podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami. Delegace se zatím podle ní setkala s téměř stovkou místních podnikatelů.

Před ruským velvyslanectvím v Praze dnes několik desítek lidí uctilo památku předáka ruské opozice Alexeje Navalného u příležitosti prvního výročí jeho smrti v trestanecké kolonii. Lidé k velvyslanectví od dnešního poledne nosili květiny a zapalovali svíčky, odpoledne na plátně promítali Navalného projevy. Cílem vzpomínkové akce bylo připomenout Navalného a vyjádřit solidaritu s těmi, kdo nadále bojují za demokracii v Rusku. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii.

„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.

Čtyři lidé zahynuli při ukrajinských dronových útocích na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast, oznámil dnes na telegramu regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Lidé podle něj zemřeli při dvou různých útocích. Kyjev se k jeho informacím nevyjádřil.

„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zasáhl jedoucí vozidlo... ve Valujském okrese. K velkému zármutku zemřela žena,“ napsal nejprve dopoledne Gladkov. Odpoledne na sociální síti informoval o dalších třech zabitých civilistech při jiném dronovém útoku. „U vjezdu do obce Grafovka v Krasnojaružském okrese zaútočil dron na jedoucí osobní automobil. Zemřeli tři muži, kteří byli ve voze,“ uvedl regionální činitel.

V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.

Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy. Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Z úplného textu ovšem vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu, upozornil dnes Reuters.

O dotazníku v sobotu informoval například finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. List Financial Times napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, které by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem.

Na obnově dodávek tepla v Mykolajivě, v první řadě do škol, nemocnic a domácností, pracují příslušné služby. Zprovozněny mají být tři modulární kotelny, dodal předseda vlády.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.

Neměli by být překvapení. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu. Po skončení Mnichovské bezpečnostní konference to ve své analýze napsala agentura Reuters.

Na konferenci bylo o víkendu mezi evropskými delegáty cítit zděšení a nedůvěru - a závan paniky. Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a toho, že Trump uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí a celkovou evropskou bezpečnost.

Ruské nálety v časných ranních hodinách otřásly jižní Ukrajinou a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zůstalo více než 100 000 obyvatel Mykolajivské oblasti bez tepla. „Nemá to žádnou souvislost s vojenskými akcemi a situací na frontě. Opět to dokazuje, že Rusové bojují proti našim lidem, proti životu na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj o úderech na svém kanálu Telegram.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim dříve během dne napsal, že útok na region zahrnoval devět bezpilotních letounů Šáhid, přičemž výbuchy a trosky z dronů poškodily pět výškových budov a zranily 64letého muže.

I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.

O ukončení války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo Rusko, se v poslední době mluví v souvislosti s aktivitami nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jasné zatím není, jakou roli v jednání bude mít Ukrajina a Evropa.

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.

Mluvčí ukrajinské skupiny vojsk Chortycja Viktor Tregubov podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinským jednotkám se v rámci lokálních protiútoků u Pokrovsku podařilo osvobodit vesnici Piščane asi pět kilometrů jihozápadně od města. „Ruské síly byly vytlačeny také z několika okolních lokalit,“ dodal Tregubov. Na frontě u Pokrovsku, který se Rusové snaží obklíčit, nastal podle něj „určitý zlom“.

V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv z dnešní noci poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 000 lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. „Momentálně je bez dodávek tepla 46.000 odběratelů,“ napsal Šmyhal na Telegramu.

Prezident Petr Pavel žádá, aby spory o vývoz dronů na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítám jednání přes média, řekl České televizi. O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. S ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) bude jednat další týden.

Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u chystaných jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v České televizi.

Kreml dnes uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.

„Je to silný signál, že se nyní budeme snažit řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. „Nyní budeme hovořit o míru, nikoliv o válce,“ dodal.

Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.

Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.

Poláci mají z cizích národů nejraději Italy a Američany, nejméně pak Rusy a Bělorusy, Češi se umístili na čtvrtém místě oblíbenosti. Vyplývá to z lednového průzkumu společnosti CBOS, v němž odpovídalo 972 Poláků, napsala agentura PAP.

Česko za rok přes svou muniční iniciativu dodalo na Ukrajinu 1,6 milionu kusů velkorážní munice. Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Prezident Pavel pak na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince 800 000 granátů.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

„Začali jsme spolupracovat s týmem prezidenta Trumpa a již nyní vidíme, že úspěchu lze dosáhnout. Právě teď svět vzhlíží k Americe jako k mocnosti, která má schopnost nejen zastavit válku, ale také pomoci zajistit spolehlivost míru po jejím skončení,“ uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

We have begun working with President Trump’s team and can already see that success is attainable. Right now, the world is looking up to America as the power that has the ability to not only stop the war but also help ensure the reliability of peace afterward.

Ahead of the Munich…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 15, 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se s protějškem Marcem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce a klíčového politického rivala, poslance Petra Porošenka. Porošenko, který byl zvolen prezidentem v roce 2014, se v roce 2019 neúspěšně utkal o prezidentský post se Zelenským.

„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost. Každý, kdo poškodil národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k odpovědnosti,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 12. února s odkazem na Porošenka, jehož čisté jmění přesahuje 1 miliardu dolarů.

Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. Evropští lídři se nyní podle něj budou muset zamyslet a rozhodnout, zda na americký dotazník odpoví, popřípadě, zda odpoví společně.

List Financial Times mezitím napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Dotaz z USA dostaly evropské země tento týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že dohoda se Spojenými státy o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.

Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ uvedl ukrajinský prezident podle AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to dnes polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny znepokojují jeho evropské partnery, zdůrazňuje agentura AFP. Podle ní schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že Evropa nebude přímo zapojena do jednání o ukončení války na Ukrajině, ale její zájmy budou zohledněny.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na své zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.

Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.

Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to dnes napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov a německý spolkový ministr pro zvláštní úkoly Wolfgang Schmidt podepsali 15. února společné prohlášení, v němž se dohodli na otevření ukrajinských „center jednoty“ v Berlíně.

„Podpis společného prohlášení o záměru otevřít v Berlíně ukrajinské „centrum jednoty“ je důležitým krokem k podpoře našich občanů v zahraničí. Jedná se o profesionální prostor, který spojuje komunitní, obchodní a kulturní iniciativy,“ uvedl Černyšov. Deklarace byla podepsána na Mnichovské bezpečnostní konferenci v době, kdy německá vláda pokračuje v debatě o právním postavení a výhodách pro ukrajinské uprchlíky v zemi.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí, pokud jsme si jistí svými argumenty,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

„Jestli máme přijmout více zodpovědnosti za Evropu, více zodpovědnosti za Ukrajinu, musíme být u stolu. Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ uvedl Pavel. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.

Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.

Vance proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativu pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.

Evropa naléhavě a urychleně potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o evropské budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči. Na síti X to dnes uvedl polský premiér Donald Tusk, který zároveň varoval, že pokud bude rozhodovat někdo jiný, nemusí to být v souladu se zájmy Evropy.

„Tento plán musí být připraven hned. Nelze ztrácet čas“, poznamenal na závěr svého příspěvku na sociální síti Tusk.

Ruská armáda ztratila ve válce proti Ukrajině téměř 250 000 vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Zelenskyj tvrdil, že jen v bojích v Kurské oblasti ztratila Moskva téměř 20 000 vojáků. Kromě toho bylo podle prezidenta od 24. února 2022 zraněno celkem přes 610 000 ruských vojáků.

Prezident Petr Pavel v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Pavla Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

V sedmi nemocnicích Krajské zdravotní v Ústeckém kraji našlo od začátku války na Ukrajině práci 145 Ukrajinců. Mezi nimi i lékařka Kataryna Perepelycjaová, která se do vlasti vrátit nechce, nový domov našla s dcerou a manželem v Teplicích. S kolektivem je spokojena stejně jako s mateřskou školou. S negativními reakcemi vůči sobě se setkala, ale snaží se nepřipouštět si je, řekla. Zdravotníci z Ukrajiny jsou pro Krajskou zdravotní (KZ) jednoznačně přínosem, řekla mluvčí KZ Miloslava Kučerová.

Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění.

Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.

„Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk,“ uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.

Evropa bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba, uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Nadiktovaný mír Německo nepodpoří, nebyl by trvalý, dodal.

Uprchlíci z Ukrajiny potřebují nejčastěji pomoc s vyřízením pobytu, zdravotního pojištění a získáním zaměstnání. Vysokou návštěvnost mají kurzy češtiny. Pražský magistrát už žádné centrum pomoci uprchlíkům neprovozuje. Na jejich činnost navázalo v lednu 2024 Ukrajinské centrum Nusle. V Praze je nyní, tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, registrováno přes 99 700 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Praha loni na podporu uprchlíků vydala 80 milionů korun, v roce 2023 to bylo 96,1 milionu a v roce 2022 to bylo 500,6 milionu korun. Vyplývá to z informací organizace Pražský Majdan, Centra pro integraci cizinců a Tadeáše Provazníka z tiskového odboru pražského magistrátu.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl.

„Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů,“ uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti. 

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina od února 2023 zaznamenala 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými vojáky, informovalo ministerstvo zahraničí.

Rusko zintenzivňuje používání chemických látek na bojišti na Ukrajině. Od začátku války ukrajinské jednotky monitorují a zaznamenávají použití nebezpečných chemických látek při útocích.

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.

Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.

Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.

Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.

Petr Pavel v Mnichově hovořil s Trumpovým zvláštním zmocněncem USA pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. „Mluvili jsme především o předpokladech spravedlivého míru pro Ukrajinu. Je zásadní, aby Ukrajina i Evropa byly plnohodnotnými stranami jednání, do kterého musí Ukrajina vstoupit silná a dosáhnout takových záruk, které zabrání jakékoli budoucí ruské agresi,“ uvedl na síti X.

Ruská celní služba oznámila, že její pracovníci zadrželi na moskevském letišti Vnukovo osmadvacetiletého občana Spojených států. Tvrdí, že měl v zavazadle želé s kanabinoidy, tedy látkami vyskytujícími se mimo jiné v konopí. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza.

„Muž přiletěl z Istanbulu. Při celní kontrole jeden z jeho kufrů označil služební ovčák,“ uvedla ruská federální celní služba, podle níž úřady muže podezírají z pašování „značného množství omamných látek“. Jeho jméno nesdělily. Celní služba uvedla, že muže zadržela v pátek 7. února. Podle agentury TASS zatčený tvrdil, že mu dražé předepsal lékař v USA.

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.

„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskusním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.

Saúdská Arábie podpořila návrh na uspořádání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským protějškem Vladimirem Putinem v Rijádu, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Prohlášení přišlo několik dní poté, co Trump uskutečnil samostatné telefonáty s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Království (Saúdské Arábie) je pro uspořádání summitu v Saúdské Arábii a potvrzuje své trvalé úsilí o dosažení trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedlo ministerstvo.

Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.

„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.

Ruský prezident Vladimir Putin sestavuje tým zkušených vyjednavačů, kteří se zapojí do jednání se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném ukončení války na Ukrajině, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 13. února potvrdil, že Moskva po telefonátu mezi Putinem a Trumpem začala sestavovat delegaci pro jednání se Spojenými státy. V Putinově týmu budou údajně Jurij Ušakov, jeho dlouholetý zahraničněpolitický poradce a bývalý ruský velvyslanec v USA, Sergej Naryškin, ředitel Služby zahraniční rozvědky (SVR), a Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a blízký spolupracovník Putinovy nejmladší dcery Kateriny Tichonovové.

Ruská vláda povolila několika společnostem upustit od modernizace více než desítky elektráren po celé zemi kvůli nedostatku finančních prostředků, informovala ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na nařízení zveřejněné den předtím na vládních internetových stránkách.

Ačkoli ruští představitelé do značné míry odmítají dopad západních sankcí, varovných signálů o stavu ruské ekonomiky stále přibývá.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.

Svět míří k multilateralismu a velké země musejí převzít odpovědnost při prosazování a dodržování zásad právního státu. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I. V projevu kritizoval americká cla a zmínil se také o ruské invazi na Ukrajinu, když řekl, že Evropa by v mírovém procesu měla hrát důležitou roli.

Svět podle Wanga čelí velkým úkolům a proměnám. „Není pochyb o tom, že svět míří k multilateralismu,“ řekl. Poznamenal, že Čína byla vždy zastáncem skutečného multilaterálního uspořádání, které je založené na právu a na tom, že hlas každé země je slyšet. Ujistil, že Čína zůstává v měnícím se světě prvkem jistoty.

Spojené státy podle ukrajinského prezidenta Zelenského nikdy nepočítaly s Ukrajinou v NATO, a to ani za administrativy prezidenta Bidena.

Svoboda slova je v Evropě na ústupu, řekl dnes v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Mnohá média přitom očekávala, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.

Pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dodala, že Ukrajina by měla dostat silné bezpečnostní garance. Válka na Ukrajině je jedním z hlavním témat třídenní konference, která dnes v bavorské metropoli začala. Von der Leyenová se ve svém projevu věnovala také vztahu EU k nové americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Obchodní války podle ní nedávají smysl, nespravedlivá cla ale nezůstanou bez odpovědi.

„Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy,“ uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.

Soud v jihopolském Krakově dnes poslal do vězení na 5,5 roku dva občany Ruska za to, že se snažili verbovat nové členy do žoldnéřské Wagnerovy skupiny, pracovali pro ruské tajné služby a podíleli se na hybridní válce proti Polsku. Informují o tom polská média. Polsko a další země NATO upozorňují, že od ruského vpádu na Ukrajinu ve zvýšené míře čelí sabotážím a podobným aktivitám, za kterými podle nich stojí Moskva.

Andrej G. a Alexej T. v Krakově a Varšavě vylepili několik stovek nálepek s QR kódy, jejichž prostřednictvím šlo navázat kontakt s lidmi odpovědnými za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Jednotky wagnerovců nechvalně prosluly brutalitou a v porovnání s regulérní ruskou armádou i efektivitou během bojů na Ukrajině, píší polská média.

Ukrajina repatriovala těla 757 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb. Odborníci se podle něj vynasnaží co nejdříve určit totožnost mrtvých. Do Ruska se v rámci výměny vrátila těla 45 zabitých vojáků, uvedla média s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.

Předchozí výměna se uskutečnila na konci ledna, kdy se na Ukrajinu vrátilo rovněž 757 těl, zatímco do Ruska 49, připomněl server BBC News.

Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin se nepohnul ani o kousek. Řekl to dnes podle agentury Reuters při příchodu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.

„Myslím, že to bylo nešikovné,“ podotkl k americkým výrokům. „Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu,“ doplnil.

Spojené státy by mohly na Rusko uvalit hospodářské sankce, pokud nebude chtít s Ukrajinou uzavřít dobrou mírovou dohodu. Před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl americký viceprezident J. D. Vance. Válka na Ukrajině podle něj bude důležitým tématem na konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Mnichově uvedl, že se Evropa sjednotí kolem Ukrajiny, protože to bude muset udělat pro vlastní bezpečnost.

Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další dvě vsi, Zelene Pole a Dačne. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se zatím nevyjádřila. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl dnes novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina, že situace u Pokrovska, ke kterému směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy v Donbasu, se v posledních dnech zlepšila. Podrobnosti nesdělil.

Poháry s vyobrazením ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou vystaveny k prodeji v obchodě se suvenýry v ruském Petrohradu. Na hrníčku je známý snímek Putina na medvědovi a nově se k němu přidal Trump na lvovi. 

Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.

„Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku,“ které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.

Mluvčí Kremlu poprosil Vance, aby vysvětlil výrok o tom, že USA proti Rusku mohou použít vojenský nátlak při neúspěchu jednání o míru na Ukrajině.

Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Šéf britské vlády „dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu. Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat „Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO“, píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje „silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost“. Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.

Mluvčí Kremlu podle TASS odmítl jako další podvrh obviňování Ruska, že ruský dron zasáhl sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině.

Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.

Podněstří se táhne podél moldavských hranic s Ukrajinou. Dodávky plynu do regionu se zastavily 1. ledna poté, co vypršela smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a Kyjev ji odmítl prodloužit. Desítky tisíc obyvatel regionu se následně ocitly bez tepla a elektřiny.

Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.

„Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici,“ uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.

Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.

Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86 000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.

Ukrajinská armáda v noci na dnešek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady.

„Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než 50 000 odběratelům,“ uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že kryt bývalé jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl ruský dron. Na X také zveřejnil video zásahu, který podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Rusko se k tomu zatím nevyjádřilo.

Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.

Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance.

„Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti Putinovi použít,“ řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.

V Mnichově dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. S napětím se očekává především projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahájí německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Na otázku novinářů v Bílém domě ohledně možného návratu Ruska do skupiny G7 Trump odpověděl, že by byl rád, kdyby se tak stalo. „Myslím, že byla chyba (Rusko) vyhodit“, prohlásil republikánský prezident. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že důvěřuje svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír, píše agentura Reuters. Trump uvedl, že Kyjev bude „součástí“ jednání o ukončení téměř tři roky trvající brutální války Ruska proti Ukrajině.

Trump by byl také rád, kdyby se Rusko opět stalo členem skupiny G7, řekl americký prezident novinářům v Bílém domě. „Myslím, že byla chyba (Rusko) vyhodit“, prohlásil dnes Trump. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. Řekl to dnes v podvečer novinářům na tiskové konferenci v Berlíně před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference. V Evropě sílí obavy z toho, že by Washington a Moskva uzavřely dohodu na úkor Kyjeva.

Scholz svým prohlášením reagoval na dozvuky středečního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Víme, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina, ale zároveň je naprosto jasné, že ruské vítězství nebo porážka Ukrajiny mír nepřinese, právě naopak,“ řekl německý kancléř před páteční konferencí.

Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, sdělil dnes večer předseda vlády ČTK. Také další čeští politici v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii uvedli, že vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.

Trump a Putin se pravděpodobně pokusí zajistit příměří o jednom z těchto významných dnů, uvedli činitelé. Pro Velikonoce hovoří to, že je letos katolická církev i pravoslavní budou slavit shodně 20. dubna. Pro Rusko, které si zakládá na pravoslavných tradicích, je důležitý i 9. květen. Tento den Rusko slaví vítězství nad nacistickým Německem.

„Putin bude chtít (dohodu) ve významný den,“ citoval Financial Times nejmenovaného ukrajinského představitele.

Evropští spojenci by měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy, což vyžaduje urgentní zvýšení výdajů na obranu na pět procent jejich hrubého domácího produktu (HDP), prohlásil dnes americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Spojené státy jsou podle něj odhodlány budovat silnější a účinnější NATO, ale chtějí, aby závazek Evropy a Kanady byl stejně silný.