Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov potvrdil, že rozhovor s Trumpem se uskuteční v úterý a odmítl komentovat jeho obsah.

Česko podporuje nový balíček vojenské pomoci EU pro Ukrajinu, uvedl dnes v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

„Balíček vítáme, podporujeme ho. Je potřeba dořešit ještě určité nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme dále podporovat Ukrajinu, vojensky, politicky i ekonomicky, takže tento balíček do toho zapadá,“ řekl Lipavský. „Česko je i aktivním účastníkem londýnského formátu koalice ochotných. Uvidíme, kam dojdeme v Evropské unii, pro nás je ale důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem,“ dodal.

Elektrická transformační stanice u Osla se stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Dnes to podle agentury Reuters oznámil provozovatel elektrárenské sítě Statnett, podle kterého do okolí uniklo 50 až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo by za incidentem mohl stát. V minulosti ale norská tajná služba varovala před útoky řízenými Ruskem.

Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.

BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.

Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Na tu Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusové útočili na Čuhujiv v Charkovské oblasti. Podívejte se na nové snímky.

Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených ukrajinských regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění 90 ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jmenoval novým náčelníkem generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Andrije Hnatova. Ukrajina bránící se ruské agresi se snaží restrukturalizovat a posílit svou armádu, zatímco se účastní bojů v ruské Kurské oblasti a čelí rostoucímu tlaku v Doněcké oblasti, píše agentura AP.

Hnatov nahradil Anatolije Barhylevyče, který tuto funkci zastával od února 2024. Jmenování oznámil generální štáb v neděli prostřednictvím svého kanálu na síti Telegram. „Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ministr obrany Rustem Umerov.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP.

„V úterý budu mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu. „Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ řekl americký prezident.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu diskutovat o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma pokračování vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním vláda USA končí. Po skončení jednání ministrů se uskuteční již devátá bruselská konference na podporu Sýrie pořádaná EU. Sýrii bude zastupovat ministr zahraničí Asaad Šíbání.

Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.

„Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko),“ řekl náměstek. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.

Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v pondělí ráno. Dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s novým premiérem Kanady Markem Carneym. „Poblahopřál jsem mu k nástupu do funkce a poděkoval Kanadě za její pomoc, zejména za obranné balíčky a podporu našeho energetického sektoru. Pan premiér správně poukázal na to, že musíme zvýšit tlak na Moskvu. Stínová flotila, bankovní sektor. Musíme uvalit plošné sankce na vše, co Rusku poskytuje finanční prostředky pro jeho válku. Jen tak můžeme Putina donutit ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl Zelenskyj.

I spoke with Canada’s Prime Minister @MarkJCarney. It was a good and substantive conversation covering many important topics.

I congratulated him on his assumption of office and thanked Canada for its assistance, particularly for the defense packages and support of our energy… pic.twitter.com/53MKpd1ypm

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 16, 2025

Kyjev nepotřebuje souhlas Ruska, aby na své území pozval mírové jednotky, uvedl 15. března francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro francouzské regionální noviny Le Parisien. „Ukrajina je suverénní. Pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, nezáleží na Rusku, zda ji přijme, nebo odmítne,“ řekl Macron listu Le Parisien.

Ukrajina jmenovala Andrije Hnatova novým náčelníkem generálního štábu. Hnatov, který byl v únoru jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu, nahradí Anatolije Barhylevyče, který se této funkce ujal v únoru 2024.

„Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v příspěvku na Facebooku.

Lidé se dnes po 17:00 shromáždili na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněli tři roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Účastníci na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“ v ruštině, který byl před budovou ukrajinského divadla při útoku Rusů jako prosba, aby neútočili. Na shromáždění vystoupilo několik řečníků, lidé potom na písmena umístili svíčky. Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich.

„Setkáváme se tu proto, abychom uctili civilní oběti odporného ruského teroru na Ukrajině. Abychom připomněli zlo, které je pácháno vůči nevinným lidem na Ukrajině každý den již přes tři roky. Abychom se poklonili všem statečným lidem, kteří pomáhají obětem války,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Serhij Šalajev, muž zadržený a obviněný z vraždy ukrajinského aktivisty Demjana Hanula, se 16. března při neveřejném soudním jednání přiznal k vraždě.

Na otázku televize ABC, zda by USA přijaly mírovou dohodu, podle níž by si Rusko mohlo ponechat části východní Ukrajiny, které obsadilo, odpovídal také Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinského území?“ reagoval s tím, že jednání musí být založena na realitě.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude „zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, dokud po sobě budou střílet".

Turecko podporuje snahu Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Podle tiskových agentur to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Ankara podle dnešního prohlášení kanceláře tureckého prezidenta podporuje spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.

Erdogan podle svého úřadu v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Ankara podporuje americké "rozhodné a přímé iniciativy" zaměřené na ukončení války na Ukrajině. Spojené státy tento týden zveřejnily svůj návrh na třicetidenní zastavení bojů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Obrazem: Následky ruského útoku v Černihivu

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.

Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do "operační fáze".

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.

Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na 30denní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff dnes označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.

Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Uvedl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu

„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Představitelé opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD) k financování RFE/RL nakloněni nebyli.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) dnes ráno uvedla, že ruské bezpilotní letouny v sobotu večer zaútočily na město Izjum v Charkovské oblasti, přičemž jeden člověk zahynul a tři lidé včetně dvou mladistvých utrpěli zranění. 

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak uvedl, že kvůli ruskému ostřelování města Nikopol a dronovým útokům jedna žena zahynula, dvě dívky ve věku jedenáct a tři roky utrpěly zranění a poraněna byla také sedmapadesátiletá žena.

Ministři USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov spolu podle Washingtonu hovořili o dalších krocích v návaznosti na nedávná jednání v Saúdské Arábii. „Dohodli se, že budou pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi USA a Ruskem,“ uvedla Bruceová. Podle Moskvy Lavrov a Rubio souhlasili, že zůstanou v kontaktu.

Ukrajinské letectvo na internetu uvedlo, že Rusko zaútočilo 90 drony, z nichž 47 protivzdušná obrana sestřelila a dalších 33 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. 

Před hrozbou ruských vzdušných úderů varovaly v noci ukrajinské úřady. V řadě ukrajinských oblastí byl vyhlášen poplach kvůli útoku bezpilotních letounů, napsala v noci ruská služba BBC.

V severoukrajinském Černihivu nepřátelské drony poškodily pětipatrovou budovy a dva soukromé domy, informoval server Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana podle jiné zprávy stejného webu zasahovala v Kyjevské oblasti, která obklopuje metropoli.

Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana zničila v noci 16 dronů nad Voroněžskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Rostovskou a jeden nad Kurskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém počtu bezpilotních letounů vyslaných ukrajinskou armádou, ale pouze o sestřelených strojích.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. Dnes to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl pro list Le Parisien, že Evropa by mohla poslat na Ukrajinu vojenské jednotky i bez souhlasu Ruska. Tento plán, vytvořený společně Francií a Velkou Británii, již vnímá několik zemí. Cílem není poslat tisíce mužů, ale několik stovek, kteří by se cvičili v Kyjevě, Oděse či Lvově. 

Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok o přerušení financování ze strany USA označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.

Kanada přehodnocuje nákup amerických stíhaček F-35 v souvislosti s napětím ve vztazích s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla dnes agentura AFP. Portugalsko naopak zdůraznilo, že americké letouny z procesu výběru nových stíhaček nevylučuje, ale zvažuje i evropské možnosti, dodala AFP. Lisabon tak mírní čtvrteční výroky ministra obrany Nuna Mela, který nákup letounů F-35 zcela vyloučil.

Americká vláda končí financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Píše to dnes agentura Reuters, která se seznámila s dopisem, který to oznamuje. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

Rusko během 15. března více než desetkrát zaútočilo na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, přičemž zabilo jednu ženu a zranilo tři lidi, včetně dvou dětí, informoval gubernátor Serhij Lysak.

Při útocích byly zraněny dvě dívky ve věku 11 a 3 roky, uvedl Lysak. Děti jsou ošetřovány ve zdravotnickém zařízení v Dnipru. Podle ukrajinské generální prokuratury byla zabita 70letá žena. V důsledku civilních obětí zahájila prokuratura vyšetřování válečných zločinů.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této „finanční mašinérii" zakročí.

„Po dnešním slavnostním shromáždění začíná velký velikonoční úklid," řekl Orbán v Budapešti. „Štěnice se uložily k zimnímu spánku," řekl. „Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty," dodal maďarský premiér. Agentura AP upozornila, že premiér v projevu znovu odmítl členství Ukrajiny v EU, což agentura dává do souvislosti s kampaní před volbami, jež se mají konat přibližně za rok.

Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti

Se zástupci amerického Kongresu i s tamními vysokými státními úředníky chtějí jednat čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Debatovat s nimi plánují hlavně o pomoci Ukrajině, Rusku i o dalších bezpečnostních otázkách.

Cesta by se měla uskutečnit v první polovině června. V tomto týdnu ji schválil sněmovní organizační výbor. ČTK to řekl předseda evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Cesta poslanců se zaměří i na ekonomické otázky, jako je zavádění nebo zvyšování cel.

Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

Světoví státníci dnes na virtuálním jednání k Ukrajině mluvili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Předseda české vlády lídry informoval o aktuálních dodávkách munice na Ukrajinu, které ČR zprostředkovává. Schůzku svolal britský premiér Keir Starmer, navázala na londýnský summit ze začátku března.

„Ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí,“ napsal po jednání Fiala. Proto je podle něj dobře, že v koalici ochotných nejsou jen unijní státy, ale i Velká Británie a další země. Starmer po jednání řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.

Je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zúčastnil virtuálního summitu světových státníků pořádaného Londýnem k Ukrajině. Prezident dále uvedl, že je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty a americkou stranou jako pojistkou, uvedl. Kontingent by měl být podle něj na ukrajinském území.

Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil.

K dnešnímu dni přišla ruská armáda na Ukrajině o více než 892 000 vojáků, odhaduje ukrajinské ministerstvo obrany.

Obrazem: Ruská armáda ve městě Sudža

Britský premiér Keir Starmer na úvod dnešního virtuálního summitu světových lídrů věnovaného Ukrajině vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News, podle níž britský ministerský předseda na online setkání prosazuje další podporu Ukrajině.

„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit potenciální mírovou dohodu.

Ruské ministerstvo obrany se o celkovém počtu vyslaných ukrajinských dronů obvykle nezmiňuje, na svém telegramovém účtu informovalo o 126 sestřelených bezpilotních letounech během noci a dalších několika pak během dne.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle serveru Meduza informoval o odražení rozsáhlého dronového útoku v regionu. Obyvatelé Volgogradu hlásili výbuchy znějící nad městem, napsala ruská služba BBC. Kvůli úderu byl omezen provoz na letištích ve Volgogradu a Saratově, dodala. Po pádu trosek dronu ve Volgogradu vzplála tráva poblíž rafinérie společnosti Lukoil, cituje Meduza portál Mash a dodává, že podle kanálu Astra začalo hořet rákosí v oblasti železniční stanice Sarepta ležící několik kilometrů od tamního ropného podniku.

Energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že noční nálety poškodily její zařízení v Dněpropetrovské a Oděské oblasti, kde jsou někteří odběratelé bez proudu.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil škody v Dněpropetrovské, Charkovské, Oděské, Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti, uvedly ve svém hlášení na telegramu ukrajinské vzdušné síly bez bližších podrobností. O osudu balistických střel a zbylých dronů se nezmínily.

Terčem útoku se podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka stalo město Kryvyj Rih, kde při úderu utrpělo zranění 14 lidí, z toho dvě děti. Zničeno nebo poškozeno je několik budov včetně obytných domů, vzdělávacího a sportovního zařízení nebo kosmetického salonu, uvedl dnes ráno na telegramu Lysak.

Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný úder na Ukrajinu 178 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M, oznámilo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 130 bezpilotních letounů a dalších 38 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. 

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ministry nyní čeká zhruba hodinové jednání, následně se oba vyjádří pro média.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a události s ním související. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V centru Oděsy na jihu Ukrajiny dnes někdo zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Policejní šéf Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk. Ukrajinská tajná služba SBU později oznámila, že byl zatčen šestačtyřicetiletý dezertér z armády, a dodala, že nevylučuje vraždu na objednávku nebo ruskou stopu, napsala agentura AFP.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 místního času (09:30 SEČ). Podezřelý z útoku z místa činu utekl. „Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku. Ministr později oznámil zadržení podezřelého. „V bytě, kde se skrýval, byla nalezena zbraň, která byla údajně použita ke spáchání trestného činu,“ dodal podle AFP.

Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak dnes na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva ale podle něj vše komplikuje a protahuje. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters vyzval Spojené státy a další spojence, aby vyvinuli tlak na Moskvu.

„Pokud se objeví silná odezva ze strany Spojených států, nenechají je hrát si. A pokud přijdou kroky, kterých se Rusko nebojí, budou proces zdržovat,“ řekl dnes Zelenskyj novinářům. Podle Reuters uvedl, že na dodržování příměří podél frontové linie by mohlo být dohlíženo s pomocí Spojených států prostřednictvím satelitů a zpravodajských služeb.

Obrazem: Pochod při příležitosti Dne dobrovolníků v Kyjevě

„Situace v Kurské oblasti je zjevně velmi obtížná,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě. Podle AFP dodal, že průnik ukrajinských vojáků do tohoto ruského regionu donutil Moskvu stáhnout svá vojska z jiných oblastí fronty, čímž zmírnil tlak na ukrajinské jednotky bránící město Pokrovsk před útoky invazní armády. „Myslím, že situace v pokrovském sektoru je nyní stabilní a že bude velmi těžké najít příležitost Pokrovsk obsadit,“ uvedl prezident.

Putin dnes podle agentury Reuters v projevu k ruské bezpečnostní radě v reakci na Trumpovy výroky o ukrajinských vojácích řekl, že Kyjev musí dát svým jednotkám pokyn, aby složily zbraně. Pokud tak ukrajinští vojáci v Kurské oblasti učiní, Moskva podle Putina zaručí jejich bezpečnost. „Pokud (ukrajinští vojáci) složí zbraně a vzdají se, bude jim zaručen život a důstojné zacházení v souladu s mezinárodním právem a zákony Ruské federace,“ řekl Putin.

Ministři zahraničí zemí, které jsou členy skupiny G7, ve společném komuniké podpořili územní celistvost Ukrajiny. Zároveň vyzvali Rusko, aby po vzoru Kyjeva přijalo návrh na příměří, jinak může čelit dalším sankcím, napsala agentura Reuters. Jejich společné sdělení po jednání v Kanadě následovalo po týdnech napětí mezi spojenci USA a americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli jeho zásadním změnám v přístupu USA v otázkách obchodu, bezpečnosti a Ukrajiny.

Zprávy o údajném obklíčení ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti jsou nepravdivé, Rusové je vytvářejí pro politické účely a kvůli tlaku na Kyjev a jeho partnery. Tvrdí to ukrajinský generální štáb, který dnes na facebooku také uvedl, že situace na tomto úseku bojiště se za poslední den výrazně nezměnila a že ukrajinští vojáci se tam podle něj stáhli na lepší pozice.

„Bojové operace v operační zóně vojenského uskupení 'Kursk' pokračují. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil se přeskupily, stáhly se do výhodnějších obranných linií a plní svěřené úkoly v Kurské oblasti,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Ukrajinci podle něj odrážejí ruské útoky a nepříteli způsobují škody. „Neexistuje hrozba obklíčení našich jednotek,“ dodalo velení.

Ruská invazní armáda se měsíce snaží dobýt Pokrovsk v Doněcké oblasti. Město je zdemolované, přesto tam někteří obyvatelé ještě zůstávají.

Lidé v Kyjevě uctili památku amerických dobrovolníků, kteří padli v bojích za obranu Ukrajiny. Na náměstí Nezávislosti (Majdan) v metropoli mají takoví dobrovolníci-vojáci ze všech zemí improvizovaný památník.

„Včera jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Existuje velmi dobrá šance, že tato hrozná, krvavá válka může konečně skončit,“ napsal republikánský prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o názorech amerických činitelů na Ukrajinu. Putin přes Witkoffa vyslal Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.

Trump ve svém dnešním příspěvku rovněž uvedl, že tisíce ukrajinských vojáků jsou momentálně obklíčeni ruskou armádou a nacházejí se ve velmi špatné a zranitelné pozici. „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Byl by to strašný masakr, jaký jsme neviděli od druhé světové války,“ uvedl šéf Bílého domu.

„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty EU.

Maďarsko, ale i Slovensko hrozily zablokovat prodloužení protiruských sankcí, které by bez dohody vypršely v sobotu. Tsahkna řekl, že Maďarsko „z politických důvodů“ prodloužení sankcí podmínilo tím, že z nich budou vyškrtnuti tři ruští podnikatelé.

DPA připomíná, že vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána už v minulosti opakovaně protahovala prodloužení unijních sankcí proti Rusku. Orbán jako jeden z mála čelných evropských politiků udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory tomu, že Rusko už více než tři roky vede válku proti Ukrajině. Trestná opatření proti Rusku kritizuje, unijní ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

Ruská armáda za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Informovalo o tom ministerstvo obrany v Moskvě. Hlásí i dobytí jedné vesnice v ukrajinské Sumské oblasti, která je přes hranici od Kurské oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Agentura Reuters podotýká, že ruská armáda v poslední době zesílila svoje snahy ukrajinské síly z Kurské oblasti vytlačit. Ve čtvrtek Moskva oznámila dobytí okresního města Sudža, dnes informovala o osvobození Gončarovky ležící v těsném sousedství Sudži.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské jednotky dobyly příhraniční vesnici Noveňke v Sumské oblasti. Na sociálních sítích se objevují nepotvrzené informace, že do ruských rukou padla nedaleká Basivka. O bojích v těchto místech informovali ve čtvrtek analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. Ve čtvrtek úřady v Sumské oblasti nařídily kvůli zhoršené bezpečnostní situaci evakuaci obyvatel z osmi příhraničních vesnic.

V centru jihoukrajinské Oděsy dnes neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 (09:30 SEČ). Podezřelý z místa činu utekl.

„Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku.

Jedenatřicetiletý Hanul v rámci svého aktivismu podle serveru RBK Ukrajina opakovaně pořádal charitativní sbírky na podporu Ukrajiny. Zasazoval se také o odstranění sovětských pomníků. 

Do Česka v sobotu přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, přijme ho ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Umerovu návštěvu v Praze dnes oznámilo české ministerstvo obrany. Po ranním jednání je v plánu vyjádření obou ministrů pro média.

Umerov letos na začátku února jednal na Ukrajině s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Následně uvedl, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování. Hovořili také o pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu.

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.

Finský soud dnes na doživotí do vězení poslal Rusa, který se na východní Ukrajině v letech 2014 až 2015 dopustil válečných zločinů. Informují o tom server listu Helsingin Sanomat a agentura Reuters, podle níž je to jeden z mála případů, kdy byl mimo Ukrajinu někdo souzen kvůli válečným zločinům v konfliktu, který začal několik let před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Osmatřicetiletý Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, podle soudu při bojích na východě Ukrajiny velel operaci, při níž jeho jednotka zastřelila nejméně čtyři zraněné ukrajinské vojáky. Soud to přirovnal k vraždě, protože způsob uskutečnění činu vykazoval krutost a brutalitu.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie z města Sudža v Kurské oblasti, ze kterého jeho síly postupně vytlačují ukrajinské. Překvapivý výpad na ruské území se udržel přes půl roku. Ohromné škody, které jsou na snímcích patrné, způsobilo zejména ruské letecké bombardování vlastního území ve snaze Ukrajince vyhnat.

Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnové zasedání Evropské rady neboli summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější Unie bude podle něj silnější Unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně. Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. 

Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Den před zasedáním má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.

Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

„Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě,“ stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.

„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami,“ dodává dokument.

Moskva a Moskevská oblast se v noci na dnešek staly terčem dronového útoku, při kterém byly podle ruskojazyčného servisu BBC poničeny obytné domy. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.

BBC uvádí, že před 02:00 (01:00 SEČ) z moskevského letiště Vnukovo po jednání s ruskými představiteli zřejmě odletěl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Není jasné, zda se sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. O několik hodin později byl provoz na Vnukovu dočasně zastaven kvůli hrozbě dronového útoku.

Ruští představitelé podle zdrojů agentury Reuters dali svým americkým protějškům najevo, že nechtějí, aby byl do vrcholných jednání o ukončení války na Ukrajině zapojen Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Nejmenovaný americký představitel Reuters sdělil, že tato žádost nebyla vyslyšena, a odvolal se přitom na skutečnost, že Kellogg vyslal na poslední schůzku v Saúdské Arábii vysoce postaveného člena svého štábu Eliho Rosnera. Sám tam ovšem nebyl, a ani na jednání s Ukrajinci.  

Naopak NBC News s odvoláním na zdroje z ruské i americké administrativy uvádí, že Kellogg skutečně byl odstaven.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě.

Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes v muslimském centru uctil památku zesnulých muslimů během bojů proti ruským okupantům. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás bude čekat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl dnes večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

„Fakticky teď připravuje odmítavou reakci, protože se Putin samozřejmě bojí Trumpovi říct, že chce ve válce pokračovat, že chce zabíjet Ukrajince,“ uvedl Zelenskyj. „Proto v Moskvě kladou myšlence příměří takové podmínky, aby se nestalo vůbec nic, nebo aby se nemohlo stát co nejdéle,“ dodal s tím, že Washington vyjádřil připravenost zajistit dohled a ověřování příměří. „To je možné zajistit díky možnostem Ameriky a Evropy,“ uvedl ukrajinský prezident. Příměří podle něj poskytne čas „na přípravu odpovědí na všechny otázky týkající se dlouhodobé bezpečnosti a skutečného, spolehlivého míru a povede k předložení plánu na ukončení války“.

„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.

„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.

Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.

K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku. 

„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.

„Uvědomujeme si, že nejdůležitější úlohou státu je zajistit bezpečnost občanů a chránit svou svrchovanost. Vzhledem k pokračující ruské agresi na Ukrajině, nestabilitě na Blízkém východě a rostoucí nejistotě ve vztazích se Spojenými státy, které přehodnocují svou dosavadní roli v obraně našeho kontinentu, považujeme za nezbytné, aby Česká republika a celá Evropa převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost. Stojíme o spojenectví s USA a chceme posilovat evropský pilíř NATO. Věříme, že nejúčinnější zárukou dlouhodobého míru a obranyschopnosti naší země je silná, dobře vybavená armáda, která dokáže čelit současným bezpečnostním hrozbám,“ uvádí se ve společném prohlášení předsedů sněmovních stran k zajištění bezpečnosti a obrany ČR. 

Účastníci Fialovy schůzky o bezpečnosti se shodli na tom, že stojí nadále o spolupráci s USA, ale zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO.

V. V. Putin své prohlášení k mírovým iniciativám na Ukrajině učinil na společné tiskové konferenci s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. I ten věc komentoval: „Diskutovali jsme také o nové situaci v souvislosti s urovnáním konfliktu na Ukrajině. Vladimir Vladimirovič bude muset na této otázce pravděpodobně ještě dnes a zítra intenzivně pracovat a budeme jednat i o perspektivách. Chtěl bych říci, že v této situaci bychom neměli počítat s ničím velkým. Musíme věřit faktům. O skutečnosti budeme diskutovat a buď ji přijmeme, nebo ne. To je to hlavní. A nejrůznější prohlášení a sliby jsou zatím jen prohlášení a sliby,“ prohlásil běloruský diktátor.

„Pro jednou, byť náhodou, Putin řekl pravdu: Dlouhodobý mír na Ukrajině je možný pouze ‚odstraněním hlavních příčin této krize',“ tweetuje z exilu ruský disident a bývalý politický vězeň Vladimir Kara-Murza. „Hlavní ‚kořenovou příčinou' je starý narušený důstojník KGB v Kremlu, který považuje rozpad sovětského impéria za ‚největší geopolitickou katastrofu 20. století', své odpůrce nazývá ‚národními zrádci' a Ukrajinu ‚umělým státem' a zbožňuje Stalina a Andropova. Bez odstranění této základní příčiny nebude mír nejen na Ukrajině, ale ani v celé Evropě.“

Putin by přivítal návrat západních firem do Ruska. Pokud se USA a Rusko dohodnou na energetické spolupráci, může se postavit plynovod do Evropy, řekl.

Pokud Rusko odmítne americký návrh na příměří v bojích s Ukrajinou, bude to pro svět velkým zklamáním, uvedl podle AFP americký prezident Trump.

Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale zmiňuje jako jednu ze „základních příčin“ také údajnou expanzi NATO, která se ale nekoná. 

Ruský prezident Vladimír Putin uvedl, že myšlenka příměří je „dobrá a naprosto ji podporujeme, ale existují otázky, o kterých musíme diskutovat“. Kreml dříve uvedl, že je v závěrečné fázi operace s cílem vyhnat Ukrajinu z území, které obsadila v Kursku.

Podle ruského redaktora ale Vladimír Putin navrhl podmínky tak, že budou pro Ukrajinu zničující. Píše to na BBC. Měly by zcela skončit dodávky zbraní, nesmí být uskutečňována žádná mobilizace a mají se odstranit „základní příčiny krize“, což podle nedávné historie naznačuje, že se jedná o samotnou existenci Ukrajiny. 

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Putin to řekl na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.

"Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl Putin. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy. Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí.

Podívejte se na aktuální snímky z míst na Ukrajině, kde dnes útočili Rusové.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila dnes ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.

Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.

Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy Kč) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámila dnes vláda této skandinávské země. Je to největší program civilní podpory, který kdy Švédsko schválilo.

„Podpora Ukrajiny je otázkou solidarity, ale také bezpečnosti Švédska,“ řekl na tiskové konferenci švédský ministr pro mezinárodní rozvoj Benjamin Dousa. „Posledních několik týdnů nebylo snadných. Nikdy nebylo jasnější, že podporu Ukrajiny ze strany světa již nemůžeme považovat za samozřejmost,“ poznamenal ve zjevné narážce na přístup USA, které dočasně svou vojenskou pomoc východoevropské zemi pozastavily a po několika dnech obnovily.

Policie hledá svědky, kteří na konci února viděli incident v tramvaji v Praze, při kterém řidič slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví. Svědci incidentu se mohou ozvat na linku 158, uvedl dnes mluvčí pražské policie Jan Daněk.

„Do současné chvíle byly vyhodnoceny kamerové záznamy a vyslechnuti oba aktéři. Pro objasnění věci potřebujeme vyslechnout i svědky, kteří incident viděli nebo slyšeli,“ uvedl Daněk.

Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to dnes finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.