Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Při pádu trosek bezpilotního letounu, předběžně rozpoznaného jako typ Šáhed, v Charkovském okrese, zahrnujícím okolí města, utrpěli zranění žena ve věku 62 let a muž ve věku 66 let.

Zraněná žena musela být hospitalizována, uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram. Při náletu na samotné město, při kterém drony poškodily plynové potrubí a pět aut, utrpěly akutní stresovou reakci devítiletá dívka a žena ve věku 59 let, napsal rovněž Syněhubov.

Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, kde podle ukrajinských úřadů vypukl velký požár. Terčem dronů se stala také Oděsa, bezpilotní letouny tam poškodily obytné domy.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o deseti ukrajinských dronech zničených nad ruskými regiony: pět nad Smolenskou, po dvou nad Belgrorodskou a Brjanskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.

Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.

Poradce Kremlu Vladimir Medinskij, který se v roce 2022 po začátku války zúčastnil neúspěšných mírových jednání s Ukrajinou, redigoval třísvazkové Vojenské dějiny Ruska. Třetí díl, který je určen pro mladé lidi od 15 let, přináší ruský pohled na příčiny války, popisuje příklady hrdinství na frontě a vysvětluje, jak moderní ruská armáda někdy používá postupy Rudé armády z druhé světové války.

Ukrajinské město Charkov, které je často cílem ruských vzdušných úderů, dnes otevřelo podzemní školu pro 750 dětí. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda. Charkov již loni v květnu zprovoznil jinou takovou školu, která se zároveň na Ukrajině stala prvním plně vybaveným vzdělávacím zařízením v podzemí.

Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, v rizikových regionech přešla na on-line výuku, protože nebylo možné zajistit bezpečnost školáků. Předloni začal Charkov budovat podzemní školy. Tu první pro zhruba 600 žáků otevřel loni v květnu, od září pak její kapacitu navýšil na více než tisíc míst.

Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.

Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.

V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila.

Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.

Írán od Ruska koupil víceúčelové stíhací letouny Su-35, oznámil dnes brigádní generál íránských revolučních gard Alí Šádmání. Je to poprvé, kdy nějaký íránský představitel nákup potvrdil, napsala agentura Reuters. Oznámení přišlo v době rostoucích obav Západu z narůstající vojenské spolupráce mezi Íránem a Ruskem.

Šádmání nicméně neuvedl, kolik letounů Írán koupil či zda nějaké již do Íránu dorazily. Agentura Tasním ale už v listopadu 2023 napsala, že Írán dokončil dohody o nákupu ruských stíhaček.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin 17. ledna v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta sice nezmiňuje dodávky zbraní, ale uvádí se v ní, že obě země budou rozvíjet vojensko-technickou spolupráci.

Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů Kč), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.

Recean podle ruského listu Kommersant uvedl, že ještě tento měsíc Moldavsko na půjčku pošle do Podněstří tři miliony kubických metrů plynu, aby se zajistilo zásobování regionu a udržení tlaku v soustavě. Další plyn dostane Podněstří v únoru. Plyn zajistí Moldavsko ve spolupráci s maďarskými společnostmi MVM a MOL, financování pokryje grant Evropské unie.

Moldavsko ve zmíněnému sporu mezi Gazpromem a Kišiněvem zpochybňuje výši dluhu. Podněstří a vláda v Kišiněvě se v roce 2022 dohodly, že veškerý ruský plyn odebíraný Moldavskem bude proudit do proruského separatistického regionu, který ale za dodávky neplatí. Podněstří navíc plyn používalo i k výrobě elektřiny, kterou prodávalo Moldavsku.

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé USA, EU či Ukrajiny, ale nikoliv Ruska, uvedl šéf akce Christoph Heusgen.

Vladimir Putin položil květiny u památníku obléhání Leningradu (Petrohradu). Osvobození druhého nejvýznamnějšího města Ruska se datuje na 27. ledna 1944 – tedy právě o rok dřív, než sovětští vojáci osvobodili koncentrační tábor Osvětim.

Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu – podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ – předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu.

Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova, odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.

„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.

Varování zdůrazňuje rozsah vysoké inflace a zpomalujícího růstu, které vyvolávají u prezidenta Vladimira Putina obavy z narušení ruské válečné ekonomiky, píše Reuters. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země.

V Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny záchranáři vyprostili těla dvou žen z trosek domu, zničeného ruskou leteckou bombou. Oběti byly ve věku 72 a 95 let, napsal šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Ruské letectvo bombardovalo Kupjansk v neděli odpoledne. Ruské bomby poškodily nejméně padesátku obytných domů. Z jednoho hořícího domu se hasičům podařilo zachránit zraněnou ženu ve věku 86 let, která je v péči lékařů v nemocnici, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

Ruská vojska znovu ovládla vesnici Nikolajevo-Darino na západě ruské Kurské oblasti, do které na počátku loňského srpna vpadly ukrajinské jednotky. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Vesnici, která se nachází u hranic s Ukrajinou a ve které svého času žilo 151 obyvatel, dobyli ukrajinští vojáci loni 7. srpna, tedy den po překvapivém výpadu do Ruska. O tom, že přešla do ruských rukou, informoval nezávislý server Meduza ve středu minulý týden.

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. „Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy.

Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.

Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.

Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podle ministra zahraničí narůstá. Jan Lipavský to uvedl v Bruselu.

Evropská komise bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů i Maďarsko a Slovensko, uvedla v prohlášení.

V Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny se terčem ruského útoku stala kritická infrastruktura, informovaly tamní úřady. „V předhůří Karpat se ozvala série výbuchů,“ uvedla šéfka regionální vojenské správy Svitlana Onyščuková s tím, že na zasaženém místě vznikl požár. Jaký objekt ruské drony zasáhly, nezveřejnila. Útoky se ale podle ní obešly bez zranění. Starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv v noci hlásil, že ve městě je v chodu protivzdušná obrana.

„Zločin holokaustu se nesmí nikdy opakovat, ale vzpomínka na něj se bohužel postupně vytrácí. A zlo, které se snaží zničit životy celých národů, existuje ve světě i dnes,“ vyjádřil se k mezinárodnímu dni holokaustu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Památku obětí uctil s rabíny a diplomaty už v předvečer v památníku masakru v Babím Jaru u Kyjeva.

Západní země neuznávají legitimitu a férovost tzv. voleb, jimiž běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prodlužuje svou vládu o dalších pět let. „Lidé v Bělorusku neměli na výběr. Je to hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii,“ napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na X. Připomněla, že více než 1200 nevinných lidí v Bělorusku zůstává za mřížemi jen proto, že měli odvahu ozvat se proti režimu. 

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko.

„Očekávám rozhodnutí o prodloužení sankcí. Budeme rovněž diskutovat o tom, co můžeme více dělat, abychom podpořili Ukrajinu, jak můžeme tlačit na Rusko, aby zastavilo tuto válku,“ řekla Kallasová při příchodu novinářům.

Maďarský premiér opět ukazuje svou náklonnost k autoritářům na východě. „Orbán zablokoval prohlášení Evropské unie odsuzující volby v Bělorusku,“ hlásí kanál Nechta (Nexta).

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která téměř před třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Prostřednictvím videokonference se s nimi spojí šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ministři ale budou debatovat rovněž o situaci na Blízkém východě a možném zrušení části sankcí proti nové syrské vládě, o vztazích mezi EU a USA či o vývoji v Moldavsku a Gruzii. Ministři by měli odsouhlasit zavedení víz pro gruzínské diplomaty a úředníky. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.

Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Naposledy se tak stalo loni v červenci. K prodloužení má výhrady Maďarsko, které chce podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa „záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie“ ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli potřetí během necelého roku vyměnil velitele uskupení zodpovědného za obranu města Pokrovsk, které čelí hrozbě pádu do ruských rukou. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Zelenskyj ve svém večerním videoposelství uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil generálmajora Mychajla Drapatého velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V Baltském moři byl dnes ráno poškozen podmořský optický kabel mezi Lotyšskem a Švédskem. Lotyšská veřejnoprávní televize LSM s odvoláním na provozovatele kabelu uvedla, že na vině mohou být „vnější vlivy“. Kabel spojoval lotyšský přístav Ventspils se švédským ostrovem Gotland.

Lotyšské námořnictvo vyslalo hlídku, aby zkontrolovala plavidlo, které škodu pravděpodobně způsobilo. Podle LSM své kroky koordinuje s NATO. Lotyšská premiérka Evika Siliňová svolala mimořádné zasedání vlády.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v dnešních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů. Informují o tom světové tiskové agentury.

Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.

Rusko v uplynulém týdnu vypálilo na Ukrajinu 1250 leteckých bomb, přes 750 útočných dronů a 20 raket, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle státní agentury TASS oznámilo dobytí obce Velyka Novosilka v ukrajinské Doněcké oblasti. O něco dříve Moskva hlásila obsazení vsi Zelene. Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil. Analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek na telegramu uvedli, že invazní vojska u Velyke Novosilky postoupila.

Rusové podle DeepState obsadili Vremivku a postupovali na dalších místech Doněcké oblasti, analytici konkrétně zmínili právě Velykou Novosilku, Toreck, Kotlyne, Nadijivku nebo Petropavlivku. Podle serveru Ukrajinska pravda se DeepState už před několika dny domníval, že bitva o Velykou Novosilku se chýlí ke konci.

Ukrajinští vojáci se vyhnuli obklíčení ve Velké Novosilce, tvrdí armáda. Ukrajinské jednotky se úspěšně stáhly z některých oblastí, aby se vyhnuly obklíčení, ale podle 110. samostatné mechanizované brigády boje v okolí obce pokračují.

Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček je nyní nejpopulárnějším politikem v Rusku, řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Narážel na jeho výrok, že pokud by se ANO dostalo do vlády, nepokračovalo by v muniční iniciativě ve prospěch Ukrajiny. Havlíček v televizní debatě tvrdil, že nejde o „žádnou ránu do zad“. V muniční iniciativě měla Ukrajina dostat do konce loňského roku půl milionu dělostřeleckých granátů, projekt pokračuje také letos.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes podle agentury AFP prohlásil, že jeho synové po něm nechtějí převzít úřad, který zastává už 30 let. Vyjádřil se tak v den prezidentských voleb, v nichž se všeobecně očekává, že si v nich zajistí sedmé funkční období. Podle Rádia Svoboda na tiskové konferenci vyloučil debatu s exilovou opozicí.

„Opozice jsou ti lidé, kteří jsou v zemi. Jsem připraven zapojit se do dialogu s těmi, kdo mají rozhodovací pravomoc,“ prohlásil Lukašenko podle státní agentury Belta a zmínil Hannu Kanapackou, která je v současném hlasování jedním ze čtyř protikandidátů. AFP už dříve napsala, že běloruský vůdce v současných volbách nemá skutečného vyzyvatele, neboť čtveřice nepředstavuje skutečnou opozici.

Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.

Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.

Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.

Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovaným navigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.

Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 72 drony, z nichž 50 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších devět bezpilotních přístrojů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 15 ukrajinských dronů. Podle místních obyvatel drony zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani, napsal server Meduza.

Lidé podle něj popsali, že drony letěly nízko nad domy, slyšeli několik ran a posléze se ozývaly zvuky spojované s prací protivzdušné obrany nad rafinerií, píše Meduza. Gubernátor Rjazaňské oblasti Pavel Malkov na telegramu bez bližších informací informoval o likvidaci dronů nad regionem, útok se podle něj obešel bez zraněných. Rafinerii nezmínil. Neučinilo to ani ruské ministerstvo obrany, které ráno podle státní agentury TASS hlásilo noční likvidaci osmi dronů nad Rjazaňskou oblastí, šest nad Kurskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.

V Bělorusku se dnes ráno otevřely volební místnosti v hlasování, které má určit příštího prezidenta země. Všeobecně se očekává, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž státu vládne tvrdou rukou přes 30 let, si v nich zajistí sedmé funkční období.

Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Jsou to první prezidentské volby od roku 2020, kdy Lukašenko potlačil následné protivládní protesty.

Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety vynaložila zhruba 140 miliard eur (3,5 bilionu korun) na podporu napadené země. Částka zahrnuje finanční, vojenskou i humanitární pomoc, i náklady členských států na začleňování uprchlíků. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.

Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíčku evropských protiruských sankcí. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) návrh představil dříve s vysvětlením, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství.
V Bělorusku se dnes uskuteční prezidentské volby, jejichž výsledek je považovaný za předem daný. Očekává se, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž zemi vládne tvrdou rukou přes třicet let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni, či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a uzavřou v 18:00, ústřední volební komise se chystá vyhlásit předběžné výsledky v noci na pondělí.

Naposledy volili Bělorusové hlavu státu v létě roku 2020, kdy oznámený volební výsledek - 80 procent hlasů pro Lukašenka - vyvolal v zemi obrovské protesty. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost pozastavilo řadu programů, které umožňovaly přistěhovalcům dočasně se usadit v zemi, včetně iniciativy pro Ukrajince, uvedl deník New York Times (NYT).

Obrazem: Do Kyjeva přicestovala moldavská prezidentka Maia Sanduová

Anastasia Radina, šéfka protikorupčního výboru ukrajinského parlamentu, vyzvala ministra obrany Rustema Umerova, aby odstoupil poté, co propustil předsedkyni Agentury pro obranné zakázky (DPA) Marynu Bezrukovou. DPA a Bezruková uvedly, že Umerovovo rozhodnutí je neplatné a ona zůstává legitimní šéfkou agentury. Protikorupční aktivisté Umerova pranýřují za to, že se podle nich snaží zničit nezávislost DPA a ohrozit západní vojenskou pomoc.

Polsko se v loňském roce stalo terčem 4220 kybernetických útoků. Jde o pětinásobný nárůst oproti předchozím letům, řekl novinářům polský generál Karol Molenda, který se specializuje na boj s kybernetickými hrozbami.

Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu i fakt, že Polsko funguje jako hlavní logistický uzel pro dodávky západní pomoci Kyjevu. Ze stejného důvodu je Varšava stále častěji terčem útoků i nejrůznějších dezinformačních kampaní, ve kterých se ruská média či s nimi spřátelené kanály často snaží Polsko prezentovat jako agresora, válečného štváče a provokatéra, který má neustálé spory se svými partnery v Evropské unii.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho moldavský protějšek Maia Sanduová po jednání v Kyjevě prohlásili, že jsou připraveni pokrýt energetické potřeby Podněstří. Dodávky ruského zemního plynu do Podněstří byly 1. ledna zastaveny kvůli rozhodnutí Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu.

Ruské síly 25. ledna zasáhly pomocí bezpilotních letounů město Charkov, informovaly místní úřady. Rusko se zaměřilo na Ševčenkovský, Kyjevský a Cholodnohirský okres, informoval charkovský starosta Ihor Těrechov.

V Cholodnohirském okrese utrpěly dvě ženy a jeden muž akutní reakci na stres. Zdravotníci je ošetřili na místě. Jeden ze zásahů byl proveden dronem Molnija v Ševčenkovském okrese. Podle předběžných údajů zásah způsobil požár. Ruské útoky na město také narušily dodávky vody a elektřiny v několika čtvrtích.

Páteční kybernetický útok na největší zdravotní pojišťovnu na Slovensku VšZP se podařilo odrazit, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok útok označil za součást snah o destabilizaci země. Premiér Robert Fico už v pátek, před mohutnými protivládními demonstracemi, z útoku obviňoval Ukrajinu a spojoval ho s představiteli slovenské opozice, nevládních organizací či s protivládními médii.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna má silný systém ochrany, který naštěstí zajistil, že útok byl odražen a nyní je situace stabilizovaná,“ uvedl Šaško. Pojišťovna, kterou ovládá stát, už v pátek informovala, že údaje pojištěnců jsou v bezpečí a k žádnému úniku informací nedošlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyjádřil přání, aby Spojené státy i evropské země byly zapojeny do případných jednání o ukončení války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podle něj může konflikt urovnat, ovšem jedině když do rozhovorů zapojí Ukrajinu. Vyjádření přišla při setkání Zelenského s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, informovala agentura Reuters.

„Co se týče toho, jaký bude formát jednání... Opravdu doufám, že tam bude Ukrajina, Amerika, Evropa a Rusové,“ řekl ukrajinský prezident. Později upřesnil, že žádný formát zatím dojednán není.

Americká vláda zvažuje nákup amerických zbraní pro Ukrajinu za peníze získané ze zmrazených ruských aktiv, řekl v rozhovoru pro Fox News Keith Kellogg, mírový vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko.

„Mluvili jsme o tom opakovaně - o využití ruských zmrazených aktiv k tomuto účelu, k nákupu amerických zbraní,“ řekl. „Je to jeden z dílků skládačky, který je třeba prodiskutovat.“

Kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivní podle slovenského premiéra Roberta Fica Evropskou unii, která je podle něj na vedlejší koleji už několik let a musí se vzpamatovat. Fico to řekl v dnešní rozhlasové diskusi. Opět tvrdil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, se nechala zneužít na válečný konflikt s cílem oslabit Rusko.

Řekl rovněž, že již nemá zájem o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým chtěl dříve jednat o přepravě plynu přes její území. Kyjev na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončil poté, co vypršela platnost příslušné smlouvy s Ruskem.

Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni. V diskusní relaci televize STVR Fico také odmítl výzvu organizátorů uvedených občanských manifestací, aby v zájmu budoucnosti země odstoupil z funkce ministerského předsedy.

Podle Fica vláda neplánuje vystoupení země z EU. Tuto možnost do budoucna minulý týden připustil Ficův stranický kolega a místopředseda sněmovny Tibor Gašpar. Demonstrace za potvrzení proevropského směřování země začali občanští aktivisté svolávat po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu.

Ruské údery proti Ukrajině zranily za poslední den 10 civilistů, informovaly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila dvě rakety a 46 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

Volodymyr Zelenskj podpořil Slováky nespokojené s vládou Roberta Fica. „Bratislava není Moskva. Slovensko je Evropa,“ napsal v příspěvku na sociální síti X. Přesdílel zároveň příspěvek Juraje Rizmana, partnera slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové.

Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne. 

Moldavská prezidentka Maia Sanduová přijela na oficiální návštěvu Kyjeva. Návštěva Sanduové přichází v době pokračující energetické krize v Ruskem okupovaném Podněstří. Dodávky ruského plynu do Podněstří byly 1. ledna přerušeny kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ruského plynu.

Ruský bezpilotní letoun včera v Kyjevské oblasti poškodil devítipatrovou obytnou budovu, informovala regionální vojenská správa. Následkem útoku byly zničené balkony od osmého do čtvrtého patra a rozbitá okna. Žádné oběti na životech nebyly hlášeny. V jiné oblasti způsobily trosky ze sestřeleného dronu požár v průmyslovém objektu.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny popřelo tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, že Ukrajina je spojena s kybernetickým útokem na slovenskou VZP. „Znovu vyzýváme Roberta Fica, aby přestal hledat imaginární nepřátele na Ukrajině, která je přátelská vůči Slovensku a slovenskému lidu,“ uvádí se v prohlášení.

SBU zmařila ruský raketový útok na ukrajinský vojenský institut, zatkla kadeta spolupracujícího s FSB. Osmnáctiletá vojenská kadetka byla obviněna z vlastizrady za údajnou pomoc ruským speciálním službám, informovala Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU).

SBU odhalila, že kadetka plánovala poskytnout FSB geolokační údaje o oficiálních univerzitních budovách, v nichž se zdržovali další kadeti, včetně jejích spolužáků.

Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě.

Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat, nic ale nenasvědčuje tomu, že by podobná výjimka umožnila i vojenskou pomoc Ukrajině. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu stále zbývají asi 3,85 miliardy USD schválené Kongresem. Nyní je na Trumpovi, zda je utratí či nikoli.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Opět se hlásíme s online reportáží z vývoje války Ruska na Ukrajině. Na tom, jak se bude vyvíjet, zavisí také dění v USA, zejména změny v zahraniční politice poté, co se moci chopil 47. prezident Donald Trump. 

V noci na dnešek (SEČ) se těsným hlasováním Senátu ministrem obrany stal kontroverzní kandidát Pete Hegseth, bývalý válečný veterán, který je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA. 

Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli údajně nedostatečným manažerským zkušenostem a podezřením z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.

Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování a obecně podpora Ukrajiny, nebylo dosud známo. 

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zmanipulovat svůj americký protějšek Donalda Trumpa, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to v souvislosti se snahami nového amerického prezidenta dojednat dohodu o míru na Ukrajině.

Zelenskyj dnes prohlásil, že šéf ukrajinské zpravodajské služby sdělil vedení ukrajinské armády informace o „ruském vojenském potenciálu a Putinově připravenosti pokračovat ve válce a manipulovat světové lídry“. Rusko Ukrajinu napadlo v únoru 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí agresi svého souseda brání.

Evropská unie pravděpodobně nenavrhne postupné ukončení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska jako součást nového balíku sankcí namířených proti Moskvě za její invazi na Ukrajinu. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Místo sankcí chce v únoru představit plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech.

Skupina deseti zemí EU tlačí na zpřísnění opatření vůči Rusku zavedením omezení na zemní plyn a LNG. Sankce zavedené Unií však vyžadují jednomyslnost, které je obtížné dosáhnout vzhledem k hlasitému odporu Maďarska a přetrvávající závislosti některých dalších zemí na ruském plynu.

Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.

Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.

V Česku by mohla vzniknout návratová centra, která ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadní cestu zpět do vlasti. I o tom bude příští týden při návštěvě České republiky jednat místopředseda ukrajinské vlády Olexij Černyšov. Napsal to dnes server Deníku N, kterému to potvrdilo ministerstvo vnitra. Uprchlickou vlnu z Ukrajiny vyvolal vpád ruské armády do země na konci února 2022.

Vznik návratového centra se připravuje v Berlíně, o projektu jednala Ukrajina také s Polskem, píše server. „Zřízení návratových center na území České republiky bude mimo jiné předmětem schůzky místopředsedy vlády Ukrajiny Olexije Černyšova odpovědného za vztahy s ukrajinskými občany v zahraničí, který za tímto účelem přijíždí 28. ledna 2025 na jednání do Česka,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo.

Staronový americký prezident Donald Trump několik dní před svým pondělním nástupem do funkce prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.

Ukrajina dokončuje reformy, jejichž cílem je přilákat mladé lidi ve věku 18 až 25 let, kteří jsou v současné době osvobozeni od mobilizace, uvedl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavlo Palisa pro agenturu Associated Press. Tento krok přichází v souvislosti s tlakem amerických zákonodárců na zmírnění problému s lidskými zdroji snížením věku pro odvod, což prezident Zelenskyj důrazně odmítl.

Slovenský ministr zdravotnictví Kamil Šaško informoval, že dnešní kybernetický útok nadále pokračuje, ale zatím se daří všechny pokusy o průnik odrážet. Ujistil obyvatele Slovenska, že poskytování všech služeb, které pojišťovna VZP zajišťuje, není ohrožené.

„Situaci nadále sledujeme, ale můžu potvrdit, že jde o mohutný útok,“ dodal Šaško bez dalších podrobností. K úniku údajů z pojišťovny podle Šaška nedošlo a zatím se hackerům nepodařilo ukrást a zašifrovat data. Národní centrum zdravotnických informací (NCZI) je nyní v krizovém a kontrolním režimu, dodal s tím, že zatím ohrožení zdravotní péče nehrozí.

Tisíce Slováků vyšly do ulic na manifestace za proevropské směřování země. V Bratislavě dav skandoval hesla proti premiérovi už před začátkem akce.

Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratické kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot věří, že Maďarsko nakonec obnovení sankcí vůči Rusku podpoří. Sankce proti Rusku jsou důležité pro bezpečnost Evropy, řekl šéf francouzské diplomacie na setkání se španělským protějškem.

Také španělský ministr zahraničí José Manueal Albares doufá, že EU najde konsenzus a jednomyslnost ohledně obnovení sankcí vůči Rusku. V pondělí se podle diplomatických zdrojů nejprve očekává debata o Ukrajině, následně přijdou na řadu body A, tedy i rozhodování o prodloužení sankcí.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Dodal, že útok začal kolem poledne a podle odborníků se mu zatím VZP brání úspěšně, ale není jasné, co bude následovat. „Kdo má zájem likvidovat slovenskou zdravotní péči, komplikovat pacientům přístup ke zdravotní péči a nechat kolovat jejich osobní údaje,“ řekl slovenský premiér s tím, že zatím se útočníkům tyto informace nepodařilo získat.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o Ukrajině či cenách energií. Otázku jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu. Rusko podle Putina nikdy neodmítalo kontakty s americkou administrativou.

Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat. Pohrozil ale Moskvě také cly a dalšími novými sankcemi, pokud nebude brzy dosaženo dohody o míru na Ukrajině.

Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.

„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.

Britská plavidla včetně ponorky sledovala ruskou špionážní loď v průlivu La Manche, chystala se i k ráznému opatření, informuje britské ministerstvo obrany a také velvyslanec Spojeného království v Česku Matt Field na sociální síti X/Twitter.

Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.

Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku. 

Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.

„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.

„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.

Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.

Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.

Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.

Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.

„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.

Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.

Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.

„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.

„V Kyjevské oblasti po útoku šáhedů pokračovaly celou noc záchranné operace. Poškozeny byly domy v Brovarech a Glevachu. Tři lidé byli bohužel zabiti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj.

„Záchranná operace byla ukončena až v 9 hodin ráno. Jsem vděčný všem našim pracovníkům Státní záchranné služby Ukrajiny, zdravotníkům, policistům a všem, kteří pomáhají zachraňovat lidi.“

„Drony Ozbrojených sil Ukrajiny nad Rjazaňskou oblastí byly sestřeleny systémy protivzdušné obrany a elektronického boje,“ informoval místní gubernátor. „Ruské ropné sklady a rafinerie nějak nikdy nepotvrzují historky, které místní ruské úřady vyprávějí,“ glosuje to ukrajinský influencer Anton Heraščenko a přidává videa hořících ropných zařízení v Rjazani.

Ukrajina v noci na dnešek poslala na Rusko zatím největší dronový útok letoška. Deset letišť muselo dočasně omezovat provoz a přesměrovávat příchozí lety, píše Moscow Times. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bylo zachyceno a zničeno 121 dronů ve 13 ruských regionech, včetně šesti nad moskevskou oblastí a jednoho nad Moskvou.

Nejméně dva lidé během noci na dnešek přišli o život a další dva utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, uvedl na sociální síti úřadující šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Jednoho mrtvého našli hasiči při hašení požáru soukromého domu, který zapálily trosky sestřeleného dronu. Požár již uhasili. Dalším mrtvým je šestatřicetiletý muž v jiné lokalitě, kde dron poškodil desetipodlažní obytný dům. O ošetření zde požádali zdravotníky dva lidé, šestadvacetiletý muž a osmatřicetiletá žena, napsal Kalašnyk s tím, že i v tomto případě hasiči požár uhasili.

Úřady podle médií dočasně uzavřely tři letiště v okolí Moskvy: Vnukovo, Domodědovo a Žukovskij (dříve Ramenskoje). Naposledy Moskevská oblast, obklopující metropoli, čelila náletu loni 20. listopadu, kdy ministerstvo obrany hlásilo dva sestřelené drony, připomněl list Kommersant na svém webu.

Úřady podle Kommersantu načas uzavřely i letiště v Kazani, Nižnekamsku, Penze, Samaře a Saratovu, což jsou města vzdálená stovky kilometrů na východ od Moskvy.

Ukrajinské drony napadly během noci Rjazaň, ležící přibližně 200 kilometrů od ruské metropole a asi 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Protivzdušná obrana nálet odrazila, uvedl gubernátor Pavel Malkov na sociální síti Telegram. Ukrajinské drony útočily na místní rafinerii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace očitých svědků ze sociálních sítí. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.

„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.

Ukrajinským vojákům bránícím městečko Velyka Novosilka na západě Doněcké oblasti hrozí, že je obklíčí ruské jednotky. Dnes to připustil mluvčí ukrajinského vojenského uskupení Chortycja Viktor Trehubov. Úřady v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny nařídily evakuaci rodin s dětmi z dalších 16 obcí.

Trehubov situaci ve Velyké Novosilce označil za „poměrně složitou“, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinští vojáci podle mluvčího dělají vše pro to, aby zabránili dalšímu postupu ruských sil. Snaží se zabránit obklíčení i tomu, aby Rusové s nasazením dělostřelectva zablokovali přístupové cesty do městečka. Postupují k němu ze tří stran - od jihozápadu, jihovýchodu i severovýchodu, vyplývá z údajů na mapě zveřejňované projektem DeepState, který je pokládaný blízký ukrajinské armádě.

Pro nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě Evropa nebude prioritou. Na dnešní debatě na Anglo-americké univerzitě v Praze se na tom shodli přítomní odborníci. Například podle bývalého velvyslance Petra Koláře se Trump bude věnovat konfliktu na Ukrajině, pokud na to bude mít kapacitu. Investiční bankéř Ondřej Jonáš uvedl, že pro Trumpa je prioritou Čína.

„Donald Trump se bude Ukrajině věnovat jenom do té míry, kdy bude mít pocit, že mu na to zbývá kapacita. Jeho priority jsou jinde a on trvale říká, že je to úkol pro Evropany, že je to náš úkol a že se máme víc starat,“ řekl Kolář.

Ředitelka Centra transatlantických vztahů při CEVRO Kateřina Weissová řekla, že bez americké podpory nebude Evropa schopná do konfliktu zasáhnout. Podle Jonáše je možné, že se Trump bude snažit Rusko přinutit k jednání na bázi ještě tvrdšího ekonomického nátlaku.

Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.

Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že „během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili“. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.

Ukrajinská policie informovala, že při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. „U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety,“ uvedla policie.

Vojenský soud v Kursku na západě Ruska odsoudil vojáka kvůli rabování. Informuje o tom server Mediazona, podle kterého jde o první verdikt v souvislosti s tímto trestným činem od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety. Voják se ho ovšem dopustil v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda.

Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to server RBK-Ukrajina, podle něhož při úderech jeden člověk zemřel a zhruba 50 lidí utrpělo zranění. Agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady později také informovala o třiapadesátileté ženě zabité při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti a o rok starší ženě, která nepřežila ruský dronový útok v Charkovské oblasti.

Strategické letiště v Rzeszowě-Jasionce na jihovýchodě Polska budou příštího půl roku chránit dva systémy protivzdušné obrany Patriot, které budou obsluhovat němečtí vojáci. Systémy mají být plně připraveny k nasazení do pondělka, řekl dnes při návštěvě Rzeszowa německý ministr obrany Boris Pistorius.

„Tyto dva systémy chrání území NATO a zároveň - a to je velmi důležité - zásobování Ukrajiny,“ citovala Pistoria agentura DPA. Obsluhovat je bude asi 200 vojáků bundeswehru. Rzeszów leží necelých 100 kilometrů od polsko-ukrajinské hranice a od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu platí za důležitý logistický uzel při dopravě vojenské pomoci napadené zemi od západních spojenců. Jeho ochranu mají doposud na starosti američtí vojáci.