Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Na londýnský summit o Ukrajině dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přivítal ho premiér Keir Starmer.

Premiér Petr Fiala (ODS) dorazil na summit do Londýna, kde ho přivítal premiér Keir Starmer.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to dnes v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podstatné podle něj jsou restrukturalizace armády a investice do její výbavy.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento víkend navštívila Ukrajinu. Uvedla, že v Charkovské oblasti zavítala na místa spojená s československou vojenskou historií, uctila památku vojáků padlých během druhé světové války i současné rusko-ukrajinské války. Pro jednu z charkovských brigád ozbrojených sil, která nyní brání zemi proti ruské agresi, předala materiální pomoc jako zimní oblečení, boty nebo obvazy.

„Ukrajina bojuje tuto válku i za nás a je naší morální povinností ji dál podporovat,“ uvedla Černochová s tím, že jejím největším přáním je, aby seznam jmen padlých nenarůstal a současná válka co nejdřív skončila.

Šéf ruské diplomacie Serger Lavrov ocenil pragmatismus amerického prezidenta Donalda Trumpa stran ukončení války na Ukrajině a Evropu kritizoval, že chce v konfliktu pokračovat. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle níž to Lavrov řekl v rozhovoru s armádním listem Krasnaja zvezda. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „čirého nacistu“ a „zrádce židů“.

„Zelenskyj otočil o 180 stupňů z muže, který se dostal k moci na vlně mírových hesel, hesel ´nechte nás samotné, pryč od ruského jazyka´... a za šest měsíců se proměnil v čistého nacistu a jak ruský prezident V.V. Putin správně řekl, ve zrádce židovského národa,“ řekl Lavrov v dnes zveřejněném rozhovoru.

Britský premiér Keir Starmer se vyjádřil k napjaté schůzce Zelenského s Trumpem, který ukrajinského prezidenta tvrdě kritizoval, premiér poznamenal, že mu bylo nepříjemné se na to dívat a že něco takového nechce vidět nikdo. „Začal jsem telefonovat, to byla moje reakce,“ uvedl pro BBC s tím, že ještě ten večer mluvil s oběma hlavami států.

„Všichni jsme viděli, co se v těch posledních týdnech a hlavně dnech v mezinárodním prostředí stalo. Viděli jsme také záběry ze setkání prezidenta Zelenského s prezidentem Trumpem. A samozřejmě nikdo nemáme radost z toho, jak se ta situace vyvinula, jak toto setkání dopadlo. Je jasné, že mezinárodní prostředí je ve velmi komplikované situaci,“ uvedl na začátek brífinku před odletem do Londýna Petr Fiala (ODS). 

Celé vyjádření Petra Fialy si můžete přečíst zde

Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.

V Londýně se dnes za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země.

Radikální posun v zahraniční politice Spojených států do značné míry odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden v ruské státní televizi. Informovala o tom dnes agentura TASS. Rozhovor se uskutečnil ve středu a Peskov odpovídal na otázku stran obnovení rusko-amerických vztahů po lednovém nástupu prezidenta Donalda Trumpa.

Nová monitorovací mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sobotu dorazila k Záporožské jaderné elektrárně, a to poprvé přes ruské území. Oznámil to podle agentury Reuters Ruskem dosazený ředitel elektrárny, která se nachází v Moskvou okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.

Nová mise dorazila v rámci rotace po týdnech odkladů způsobených vojenskou aktivitou kolem zařízení. Z porušování pravidel na zajištění bezpečného průjezdu týmu inspektorů k elektrárně se navzájem obviňují obě strany konfliktu.

„Je zásadně důležité, že cesta vedla poprvé přes území Ruské federace,“ řekl ve videu zveřejněném na platformě Telegram šéf elektrárny Jurij Černičuk.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinské útoky v ruských příhraničích regionech dosud údajně zabily 652 civilistů. Sdělil bez důkazů šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin ruské státní agentuře TASS. Mezi zabitými je 23 dětí, řekl Bastrykin, jehož úřad má v Rusku roli federální kriminální ústředny. Téměř 3000 civilistů podle něj bylo zraněno.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Donald Trump chce od Volodymyra Zelenského veřejnou omluvu, pokud mají být vztahy mezi USA a Ukrajinou napraveny. Informuje o tom Bloomberg s odvoláním a okolí amerického prezidenta.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Zelenského po roztržce s Trumpem, aby se vrátil k jednáním s USA. Řekl, že jen USA dokážou zastavit ruskou agresi.

Podle prezidenta Petra Pavla nastal čas uvažovat o široké koalici za spravedlivý mír na Ukrajině. „Mír“ v podmínkách agresora se nazývá kapitulace a pouze by povzbudil všechny současné i budoucí agresory. Svobodný svět se musí postavit zlu," napsal prezident na sociální síť X. 

The time has come to start considering a broad coalition of willing for just peace in Ukraine. “Peace” on terms of the aggressor is called a capitulation and would only encourage all current and future aggressors. Free world must stand up to the evil.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 1, 2025

Volodymyr Zelenskyj a Keir Starmer podepsali smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliard liber (asi 70 miliard Kč), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny, píše AFP.

BREAKING:

Starmer and Zelensky sign an agreement providing Ukraine’s military forces with USD 3.3 billion pic.twitter.com/RJaihZOzC2

— Visegrád 24 (@visegrad24) March 1, 2025

Volodymyr Zelenskyj se v neděli na žádost britské vlády setká s králem Karlem III.  Premiér Keir Starmer bude v neděli hostit summit evropských lídrů, na němž se bude jednat o ukončení války na Ukrajině a také evropské obraně. Česko na něm zastoupí premiér Petr Fila.

„Doufám, že jste slyšel jásot těch davů před Downing Street," řekl premiér Keir Starmer Volodymyru Zelenskému. „To je lid Spojeného království, který přišel vyjádřit svou podporu vám a Ukrajině a také naše naprosté odhodlání, neochvějné odhodlání, stát při vás při dosažení trvalého míru," citoval Starmera deník The Guardian.

Iniciativa Dárek pro Putina vybrala cílových 70 milionů korun na nákup vrtulníku Black Hawk pro Ukrajinu. Vyplývá to z údajů na webu iniciativy. Celkem 20 400 dárců poskytlo 72,219.584 korun. Iniciativa nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Ukrajina, jež se brání ruské agresi, potřebuje.

„Česká republika se stala první zemí na světě, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu. Vybrali jsme víc a tyhle peníze použijeme na dopravu Black Hawk UH-60 na Ukrajinu,“ uvedli na webu zástupci iniciativy.

Podívejte se na aktuální snímky ze setkání Volodymyra Zelenského s Keirem Starmerem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala dnes agentura AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do sídla britského premiéra Keira Starmera v Downing Street, napsala stanice BBC. Schůzka se koná den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Starmer oběma prezidentům ještě téhož dne telefonoval.

„Stojíme při Ukrajině, tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl Starmer před dnešním jednáním se Zelenským. „Jsme rádi, že máme takové partnery a přátele,“ citovala Zelenského BBC.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským dnes označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Zdůraznil, že pro mír na Ukrajině je třeba jednota mezi USA, Evropou a Ukrajinou.

Za „katastrofu" označil páteční hádku v Oválné pracovně republikánský kongresman Mike Lawler, který zdůraznil, že taková horká výměna názorů se má odehrávat za zavřenými dveřmi. Podle něj to bylo diplomaticky krátkozraké pohádat se v přímém přenosu a uškodí to dalším jednáním. „Bohužel jediným vítězem je teď Vladimir Putin," dodal Lawler.

Proti Trumpovi se postavil republikánský kongresman Don Bacon. „Ukrajina chce nezávislost, svobodný trh a vládu práva. Chce být součástí Západu. Rusko nenávidí nás i naše západní hodnoty," napsal serveru Axios Bacon a pátek označil za „špatný den pro americkou zahraniční politiku".

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které Orbán v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu. Mimořádný summit chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jen tak lze podle něj zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Premiér to uvedl na síti X před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně. Udržitelný a dlouhodobý mír podle předsedy vlády zajistí jen dobře vyzbrojená Evropa. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta HDP, dodal.

V kontextu vyhroceného pátečního jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu Fiala uvedl, že Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. "Naše historické zkušenosti ukazují, že pokud dostatečně rychle nezvýšíme naše úsilí a necháme agresora si diktovat podmínky, neskončíme dobře," uvedl.

Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. O svou bezpečnost a dobrou budoucnost se musí postarat sama. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny.

A…

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 1, 2025

Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.

"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.

 Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo 103 ze 154 dronů a že dalších 51 z radarů zmizelo zřejmě díky obrannému rušení. AFP nicméně upozornila na to, že v této bilanci je rozpor, neboť ukrajinské regionální úřady ohlásily oběti.

V Oděské oblasti na jihu Ukrajinu zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění. V Charkově na severovýchodě země zůstalo po dronovém útoku nejméně 12 zraněných, v Chersonu na jihu pak další dva.

Mrtvé ohlásily úřady také v Doněcké oblasti, která je z velké části pod ruskou okupací. Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin později podle The Kyiv Independent upřesnil, že zahynuli čtyři lidé a šest dalších bylo zraněno.

Ukrajina po ruském ostřelování a dronových útocích na Oděskou oblast, Charkov, Cherson a Pokrovsk hlásí nejméně pět mrtvých a přes dvě desítky zraněných. Dnes o tom informovala ukrajinská média The Kyiv Independent a Ukrajinska pravda. Rusko naopak podle agentury Reuters tvrdí, že ukrajinské údery na okupovanou část Chersonské oblasti si vyžádaly tři mrtvé a pět zraněných.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. "Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA," řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.

Odklízení následků v nemocnici v Charkově, na kterou v noci na dnešek zaútočili Rusové drony.

Volodymyr Zelenskyj se podle Sky News setká ještě dnes odpoledne s britským premiérem Keirem Starmerem.

 Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl ČTK politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.

„Zřejmě měla vyslat vzkaz nejen za hranice, ale hlavně pro domácí (americkou) scénu," poznamenal Jirušek. Scéna, kdy prezident Zelenskyj bez tlumočníka čelí útokům nejen prezidenta Trumpa a viceprezidenta J.D. Vance, ale také posměšným dotazům vybraných novinářů, kteří měli na tiskovou konferenci přístup, podle Jiruška připomínala šikanování skupinou dětí na školním dvoře.

Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nekomentoval.

„Slovenská republika nepodpoří Ukrajinu ani finančně, ani vojensky, aby pokračovala ve válce. Pokud to udělají jiní, budeme to respektovat," napsal na facebooku Fico s tím, že jen zveřejňuje své dřívější postoje, takže ho „neovlivnil umělecký dojem" ze setkání v Oválné pracovně. 

Letadlo Volodymyra Zelenského podle Sky News přistálo v Londýně, kde se ukrajinský prezident v neděli zúčastní summitu evropských zemí.

Po krachu jednání v Bílém domě Rusové zaútočili na druhé největší ukrajinské město Charkov. Zasáhli nemocnici, pacienty záchranři evakuovali.

Páteční jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě podle bývalého ředitele protokolu prezidentské kanceláře Jindřicha Forejta americká administrativa zinscenovala pro domácí publikum. Prezident Donald Trump a viceprezident J. D. Vance měli rozdělené role a celé setkání navozovalo dojem akce, při které se neodehrálo nic náhodou, řekl dnes Forejt ČTK.

Forejt je přesvědčený, že vyostřené jednání v Oválné pracovně, které skončilo předčasně, bylo připravené pro americkou veřejnost. „Trump chtěl zvýraznit svou silnou nezpochybnitelnou polohu postavení mírotvorce. Chtěl dokázat, že je schopen v jakýchkoliv osobních sporech být klidným, rezolutním lídrem, který si nenechá nic líbit, protože on vede Spojené státy," uvedl Forejt.

 Je velmi důležité, aby Ukrajina byla slyšet, nikdo na ni nezapomněl a aby Ukrajinci věděli, že nejsou sami, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po roztržce s americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě.

„Je pro nás velmi důležité, aby byla Ukrajina slyšet a aby na ni nikdo nezapomněl, ani během války, ani po ní," napsal Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích, který doprovodil záběry ze setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu. „Je důležité, aby lidé na Ukrajině věděli, že nejsou sami, že jejich zájmy jsou zastoupeny ve všech zemích, v každém koutě světa," doplnil.

Ukrajinská poslankyně Jelyzaveta Jasková BBC řekla, že hádka v Bílém domě „byla velkým šokem... zejména pro obyčejné Ukrajince, kteří stále věřili, že nám USA a Západ pomohou". „Chceme ukončit válku, ale zároveň chceme respekt. A také nechceme zapomenout, kdo je agresor," podotkla.

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír". Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír". Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.

„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením, že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo," řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo," dodal Žantovský.

Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny. Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů ke svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie. Celý článek čtěte ZDE.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství proruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení," obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu," konstatuje list.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pátek vyjádřil podporu Ukrajině v telefonátu s ukrajinským šéfem diplomacie Andrijem Sybihou. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání, uvedl Lipavský na síti X. Na vyhrocené páteční jednání amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského reagovali vyjádřením podpory Ukrajině i další čeští politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS).

Právě jsem mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí @andrii_sybiha a vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání. pic.twitter.com/c1UZHFhJ0Z

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 28, 2025

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v únoru vyšplhal na nové rekordní maximum, překročil 55 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).

TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Po lednovém přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu je TurkStream jediným plynovodem vyvážejícím ruský plyn do Evropy, upozornila agentura Reuters.

Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jejichž schůzka v Bílém domě skončila fiaskem. Uvedla to premiérova mluvčí. Starmer podle ní zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny. Informoval o tom server BBC.

„Premiér se těší, že v neděli přivítá mezinárodní lídry, včetně prezidenta Zelenského," uvedla mluvčí. Starmer na neděli svolal summit o Ukrajině, kterého se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí, včetně Česka, Německa či Francie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přecenil své postavení a neusiluje o dosažení míru s Ruskem. Uvedl to americký prezident Donald Trump několik hodin po pátečním setkání se Zelenským v Bílém domě, které skončilo roztržkou. Podle agentury AP rovněž Zelenského varoval, že bez uzavření míru přijde o podporu ze strany Spojených států. „Nebyl to člověk, který by chtěl uzavřít mír,“ prohlásil Trump. „Chce bojovat, bojovat, bojovat,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Italská premiérka Georgia Meloniová navrhla rychlé svolání summitu mezi USA a evropskými státy, který by se zabýval aktuálními tématy, v první řadě Ukrajinou, uvedla agentura Reuters. „Každé rozdělení Západu nás všechny oslabuje a vyhovuje těm, kdo by chtěli vidět úpadek naší civilizace," podotkla.

Takhle byl připravený sál, kde měli Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj podepsat americkým prezidentem avizovanou dohodu o nerostech. Místa zůstala prázdná.

„Armáda stojí za Ukrajinou, za svým lidem, za svým vrchním velitelem. V jednotě je naše síla," napsal velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj na síti Facebook.

Tady jsou další snímky z odjezdu Volodymyra Zelenského a ukrajinské delegace z Bílého domu. 

 Americké akcie dnes navzdory přechodnému poklesu posílily. Pozornost investorů se soustředila na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským, které skončilo roztržkou. Euro v důsledku toho vůči dolaru sestoupilo na nejnižší úroveň za více než dva týdny, napsala agentura Reuters.

Televize CBS News s odvoláním na nejmenovaného činitele Bílého domu uvádí, že po konfrontaci v Oválné pracovně se ukrajinská delegace odebrala do „oddělené místnosti". Trump se podle informací CNN mezitím radil s Vancem a dalšími členy svého kabinetu, načež se rozhodl schůzku se Zelenským ukončit. Obě televizní stanice uvádí, že šéf americké diplomacie Marco Rubio a Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz poté vyzvali Ukrajince k odchodu.

Trumpovi za jeho dnešní vystoupení v Bílém domě poděkoval maďarský premiér Viktor Orbán. „Silní muži uzavírají mír, slabí muži vedou válku," napsal Orbán na síti X. „Dnes se prezident (Trump) s odvahou postavil za mír, i když to mnozí nemohli strávit," dodal.

Takhle spěšně opoustěl Volodymyr Zelenskyj Bílý dům.

Volodymyr Zelenskyj zrušil projev v Hudsonově Institutu, píše americké zpravodajství CNN. Organizace potvrdila, že ukrajinský prezident zrušil svůj projev, který byl naplánován na dnešní odpoledne. Tento krok následuje po schůzce s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Trump se po hádce se Zelenským radil se členy kabinetu, ti pak ukrajinskou delegaci vyzvali, aby odjela, uvádí s odkazem na své zdroje CNN a CBS.

Zelenského po náročné schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. „Prezident má pravdu. Mír bez záruk není možný. Příměří bez záruk je cestou k ruské okupaci celé Evropy,“ napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X.

Plnou podporu Zelenskému vyjádřil i předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, který na síti X dodal, že nikdo nemá právo zapomenout, že Rusko je agresorem a Ukrajina je obětí.

Prezident Zelenskyj měl odvahu a sílu postavit se za to, co je správné, napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který Americe projevil vděčnost za její podporu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit, řekl vlivný republikánský senátor Lindsey Graham po roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Zelenským v Bílém domě. Podle Grahama by se měl lídr Ukrajiny při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“. Senátor to řekl v rozhovoru s televizí Fox News.

Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí, uvedl prezident Pavel v reakci na vyhrocené jednání Trumpa se Zelenským.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dostal v Bílém domě tvrdou lekci, uvedl Medveděv. Dodal, že je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny.

Stojíme za Ukrajinou a na straně svobodného světa, uvedl na sociálních sítích premiér Fiala v reakci na dnešní vyhrocenou schůzku Trumpa se Zelenským.

Francouzský prezident Emmanuel Macronc uspořádal minulý týden setkání evropských lídrů v Paříži, schůzku Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů. Tuto neděli na ni naváže britský premiér Keir Starmer v Londýně. Na summit o Ukrajině pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie.

Španělský premiér Pedro Sánchez na síti X po vyhrocené schůzce Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem Ukrajině vzkázal, že Španělsko při ní stojí.

„Děkuji, Ameriko, děkuji za vaši podporu, děkuji za tuto návštěvu. Děkuju prezidentu Trumpovi, Kongresu a americkému lidu. Ukrajina potřebuje spravedlivý a trvalý mír a na tom přesně pracujeme,“ napsal po schůzce v Bílém domě Zelenskyj na platformě X.

Ke schůzce Zelenského a Trumpa se začínají vyjadřovat také čeští politici. Takto se nechová prezident USA, ale gauner, reagoval Bartošek na Trumpovo vyjádření o Zelenském. Podle Ženíška nelze být na straně Ukrajiny i Ruska. Zelenskyj není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump - Putin, které spojuje snaha si z Ukrajiny něco urvat, uvedl Rakušan.

Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) ukázal Trump v přímém přenosu, že pro své ego klidně obětuje Ukrajinu a z hrdiny udělá viníka. „Dva nejvyšší představitelé USA právě křičeli na prezidenta národa, který nesmírně trpí, že se má přestat bránit. Evropa musí začít okamžitě jednat - tvrdě, ve prospěch Ukrajiny, tedy i nás, a bez emocí,“ uvedla.

Podporu Ukrajině dali dnes večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda polské vlády Donald Tusk. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři.

Macron na konci své návštěvy Portugalska podle agentury zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu prezidenta Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron novinářům v portugalském Portu.

Polský premiér Donald Tusk na síti X po vyhrocené schůzce Zelenského s Trumpem Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ reagoval na sociální síti X Tusk.

Pražský dopravní podnik propustí řidiče tramvaje, který podle záběrů ve vozidle slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Uvedl to dnes na síti X. „Se zmíněným řidičem ukončíme pracovní poměr,“ oznámil odpoledne dopravní podnik. 

Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno, píše Reuters. Podle AP Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Podle CNN byla zrušena také plánovaná společná tisková konference.

Více čtěte zde

Podívejte se na aktuální snímky ze setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Bílého domu za americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který svými výroky v poslední době vyvolal u spojenců Kyjeva obavy ohledně plánů Washingtonu na ukončení ruské války na Ukrajině. Trump před páteční schůzkou avizoval podpis dohody o ekonomické spolupráci USA a Ukrajiny, která by se podle vyjádření amerického ministra financí měla týkat vzácných nerostných surovin, ropy, plynu a zařízení veřejné infrastruktury.

Více čtěte zde

Matka ruského vojáka bojujícího ve válce proti Ukrajině dostala u soudu ve městě Kurčatov na západě Ruska pokutu 30.000 rublů (asi 8130 Kč) za kritické vyjádření o válce v internetové diskusní skupině. Devětatřicetiletá žena se podle soudu dopustila „diskreditace“ ozbrojených sil, za což v Rusku může hrozit i vězení.

Novým ruským velvyslancem ve Spojených státech bude diplomat Alexandr Darčijev. Oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením, předali američtí diplomaté svým ruským kolegům ve čtvrtek na schůzce v Istanbulu. Oznámilo to dnes podle agentur ruské ministerstvo zahraničí, kde byl Darčijev dosud ředitelem odboru Severní Ameriky.

Udělení agrément je pokládáno za „zelenou“, aby Moskva oficiálně jmenovala Darčijeva velvyslancem. „Jeho odjezd do Washingtonu se očekává v nejbližší době,“ uvedlo ministerstvo na své internetové stránce.

Rusko nemá svého velvyslance v USA od doby, kdy Anatolij Antonov loni v říjnu ukončil své působení ve Washingtonu.

Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.

Mocnosti se o jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a po následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.

Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.

Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Ethan Hertweck (†21) přišel o život při obraně Ukrajiny před ruskými nájezdníky. Lidé mu vzdali hold na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu), dorazili i jeho rodiče.

Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.

„Ruská útočná válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Evropská unie a její členské státy od počátku zdůrazňovaly potřebu ukončit tuto válku prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém bude dnes diskutovat takzvaný Coreper, velvyslanci členských států EU v Bruselu. Text tedy ještě může doznat změn.

„Pokud jde o Ukrajinu, objevil se nový impuls, který by měl vést ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru. Je proto důležité, abychom si vyměnili názory na to, jak Ukrajinu dále podporovat, a rovněž na principy, které by měly být do budoucna respektovány,“ napsal šéf unijních summitů António Costa ve zvacím dopise unijním vůdcům.

Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to dnes ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka.

Tichon má dlouhá léta blízké vztahy s Putinem a média o něm píší jako o prezidentově zpovědníkovi. Předloni byl jmenován metropolitou na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.

FSB podle Reuters tvrdí, že zadržela jednoho Ukrajince a jednoho Rusa, kteří od poloviny loňského roku osnovali plán na Tichonovu likvidaci. Chtěli jej zavraždit v Moskvě a měli připraveno podomácku vyrobené výbušné zařízení, uvedla rozvědka. K plánu se podle ní přiznali. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian. 

Noční nálety ruských dronů způsobily požáry v Záporoží a Mykolajivu, dvou oblastních centrech na jihovýchodě, resp. jihu Ukrajiny. V Záporoží dron zasáhl výškovou budovu, zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena, napsal server BBC News s odvoláním na záchranáře. V Mykolajivu podle úřadů trosky dronu poškodily sklad a zapálily automobil.

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie a České republiky. Zúčastnit se mají i zástupci Polska, Nizozemska či Španělska.

Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.

Dá se očekávat, že je britský premiér bude informovat i o svém čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Za Trumpem v týdnu přicestoval také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Bílém domě sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který svými výroky v poslední době vyvolal u spojenců Kyjeva obavy ohledně plánů Washingtonu na ukončení ruské války na Ukrajině. Trump před páteční schůzkou avizoval podpis dohody o ekonomické spolupráci USA a Ukrajiny, která by se podle vyjádření amerického ministra financí měla týkat vzácných nerostných surovin, ropy, plynu a zařízení veřejné infrastruktury.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Těžba titanu na Ukrajině

Trump dnes řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. „Myslím, že jsme s dohodou velmi dobře pokročili, ale zatím jsme neuzavřeli dohodu,“ citovala jej agentura Reuters. „Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu,“ pokračoval americký prezident.

Britský premiér Starmer mu v krátkém úvodním proslovu poděkoval za to, že „změnil debatu“ o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. „Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo,“ řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.

Na otázku, zda považuje Zelenského za diktátora, Trump reagoval, že nevěří, že by něco takového pronesl. Zelenského označil za diktátora minulý týden.

Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.

„Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země,“ řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za „pojistku“ pro Kyjev.

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.

„Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti,“ uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě. NIS na začátku února sdělila, že severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojovali do bojů. Podle Kyjeva se z oblasti stáhli poté, co ve svých řadách utrpěli těžké ztráty.

Do Bílého domu přijel britský premiér Starmer, který bude podle britských médií apelovat na Trumpa ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.

„Probrali jsme kroky směrem k ukončení války s garantovaným mírem pro Ukrajinu a celou Evropu,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X po setkání na letišti Shannon na západě Irska. S Martinem také hovořil o „důležitosti jednoty mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy“.

Ropa zdražuje o dvě procenta poté, co americký prezident Donald Trump zrušil licenci americké ropné společnosti Chevron na těžbu ve Venezuele. Ještě větším ziskům brání náznaky možného uzavření mírové dohody na Ukrajině, která by mohla znamenat příliv ruské ropy, a také neočekávaný nárůst zásob benzinu a ropných destilátů ve Spojených státech.

Odnětím svobody na osm měsíců dnes soud potrestal dvojici mužů, kteří v pondělí vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v jihofrancouzském Marseille. Oba Francouzi, kteří jsou vědeckými pracovníky, si trest odpykají doma s elektronickým monitorovacím náramkem na kotníku, informuje agentura Reuters.

Dva Francouzi zadržení v úterý se k pondělnímu útoku na ruský konzulát přiznali. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvádí s odvoláním na tamní prokuraturu Reuters. Policie je obvinila z poškozování cizí věci a z nedovolené výroby výbušnin, dodal v tiskové zprávě prokurátor Nicolas Bessone. Motivem obou mužů byla podle jejich vyjádření ruská agrese vůči Ukrajině. Prokurátor požadoval původně roční trest.

Ruské jednotky znovu dobyly vesnici Nikolskij v Kurské oblasti, asi 42 kilometrů severně od města Sudža, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina zahájila překvapivý přeshraniční vpád do Kurské oblasti v srpnu 2024. Po šesti měsících bojů v regionu získaly ruské jednotky zpět kontrolu nad přibližně 64 % území v regionu, uvedl dříve v únoru vysoký důstojník ruského generálního štábu Sergej Rudskij.

Ruská vojska uvízla u Pokrovska v Doněcké oblasti, řekl rádiu Svobodná Evropa Viktor Trehubov, mluvčí ukrajinského útvaru Khortytsa. Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskij dříve tvrdil, že jen v lednu bylo v okolí Pokrovska zabito 7 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly během uplynulého dne v sektoru odrazily 33 ruských útoků, uvedl generální štáb ve své poslední aktualizaci.

První kontakty s americkou administrativou Donalda Trumpa vzbuzují určité naděje, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské tajné služby FSB podle serveru Kyiv Independent. Podle něj také Putin prohlásil, že obnova rusko-amerických vztahů se nelíbí některým západním zemím, které se tento dialog snaží podkopat a „chtějí nestabilitu ve světě“.

„Musíme využít všechny prostředky diplomacie i tajných služeb, abychom takovým pokusům zabránili,“ řekl Putin. Trumpovu administrativu také ocenil za „pragmatismus“ a „realistický pohled na věc“. Putin to řekl dnes, kdy Rusko a Spojené státy na nižší úrovni jednaly v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s irským premiérem Micheálem Martinem. Podívejte se na nové snímky.

Premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Petrem Pavlem se shodují na potřebném zvýšení výdajů na obranu. Po dnešní pravidelné schůzce na Pražském hradě to na síti X uvedl Fiala. Politici se podle něj zabývali domácími politickými tématy, ale také aktuální mezinárodní situací a bezpečnostními výzvami.

„Shodujeme se na potřebném navýšení výdajů na obranu. Jsem přesvědčen, že naším cílem musí být minimálně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let,“ uvedl Fiala. V úterý premiér řekl, že realistické je zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. „Považuji to za nutnou investici do naší bezpečnosti, ale i příležitost k posílení růstu české ekonomiky,“ doplnil dnes.

Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast přišla o život Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.

Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení. Novinářům to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Peskov dnes také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě. Rusko a Spojené státy dnes na nižší úrovni jednají v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Minulý týden Moskva a Washington zahájily v Rijádu rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jichž se účastnili ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov. Čelili za to kritice, že na jednání nepozvali Ukrajinu. Toto první rusko-americké oficiální setkání od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Rubio označil za první krok na dlouhé a složité cestě a zdůraznil, že s mírovým řešením musejí souhlasit všichni účastníci konfliktu. Jmenoval při tom Ukrajinu, Rusko i Evropu.

Tři roky po přelomové řeči německého kancléře Olafa Scholze, který reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, Německo znovu debatuje o výdajích na obranu. V projevu v parlamentu Scholz 27. února 2022 hovořil o dějinném obratu, slíbil Ukrajině pomoc a avizoval vytvoření zvláštního fondu na investice do armády. Prostředky z něj by měly být podle plánu vyčerpané do roku 2027. Po nedělních parlamentních volbách se proto debatuje o způsobu, jak dál zajistit dostatek peněz na obranu. Hovoří se o novém fondu i o změně ústavy. Problém by mohlo přitom představovat nové rozložení sil ve Spolkovém sněmu.