Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ukrajinští vojáci v Donětském regionu tráví Vánoce v zákopech. 

Na sociální síti sdílela ukrajinská TV Nexta video ruského vojáka, který se zaujetím a obavou studuje kulomet Type 73, který na frontu dováží severokorejští vojáci. Nadšený ale opravdu není. „Kouzelná věc, držím to v rukou poprvé. Těžká věc. Z toho se možná nedá střílet ze stoje. Velmi neobvyklé a velmi těžké. Je to těžší než 15 kilogramů. Nechci s tím pracovat, ne,“ uvádí neznámý vojín, který má rozmazaný obličej a zbraň raději nechává na zemi. 

V Moskvě zvedají dětem v nemocnici náladu „santové“, kteří slaňují ze střechy. 

Ve Středozemním moři se potopila ruská nákladní loď, uvedla to sama Moskva. Za potopením měl stát výbuch ve strojovně, jak uvádí americká CNN. 

Krizové centrum ruského ministerstva zahraničí uvedlo, že plavidlo Ursa Major se potopilo jižně od Španělska. Na palubě mělo být 14 členů posádky, dva jsou nadále nezvěstní a zbytek byl převezen do španělského přístavu. 

Ukrajinské hlavní zpravodajské ředitelství tvrdí, že loď měla problém už během své cesty do Sýrie. Údajně měla loď převézt zbraně ze Sýrie, odkud se Rusko začalo stahovat. 

Čtyři ukrajinští vojáci byli zastřeleni Rusy poté, co se jim vzdali. Uvádí to server Unian. 

Ve vysílání telethonu to řekl mluvčí operačně-strategické skupiny vojsk Nazar Voloshin. Incident se měl stát 22. prosince u Vremivsku. „Šest ukrajinských vojáků pod silnou dělostřeleckou palbou bylo nuceno se vzdát, nedokázali zahnat nepřátelskou pěchotu. Bohužel dva okamžitě zahynuli, čtyři se vzdali,“ uvedl jeden z vojáků. 

Zdůraznil, že to není poprvé, co se taková situace stala. Jde o hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva. „To však okupanty nikdy nezastavilo.“ 

„Před dvěma lety, když Rusové ustupovali, unesli 48 dětí. Žádnému z nich nebyly ani tři roky. Většina z těchto dětí byla násilně přemístěna hlouběji na okupované území – na Krym, zatímco jiné byly deportovány do Ruska. Ukrajinské děti nejsou hračky, i když se zdá, že pro ruské elity a úředníky ano. Za každým z těchto dětí je život, který nesmí být ztracen, budoucnost, která nesmí být zničena. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom přivedli ukrajinské děti zpět domů. Jsem vděčný našim partnerům, kteří s námi v tomto úsilí stojí a nadále pomáhají,“ připomněl na Vánoce ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj případy únosů dětí. 

Ani během svátků neustávají ruské útoky. Ukrajinští vojáci se tak i během Vánoc připravují na případnou agresi. 

Ruská armáda postupně vytlačuje ukrajinské vojáky z ruské Kurské oblasti a postupuje také na východě Ukrajiny. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že ruská armáda zřejmě dostala od ruského prezidenta Vladimira Putina rozkaz postupovat v otevřené krajině místo dobývání větších měst.

Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že během 24 hodin Rusko ztratilo 1630 vojáků, 30 obrněných bojových vozidel, deset dělostřeleckých systémů a devět tanků. Celkem pak Ukrajina za takřka tři roky ruské invaze eviduje asi 778.000 zabitých a zraněných ruských vojáků.

Rusko poslalo na Ukrajinu 60 dronů, obrana tvrdí, že takřka všechny zlikvidovala.

Soud v Moskvě poslal amerického občana ruského původu Spectora na 15 let do vězení za špionáž. V kauze mu hrozilo až 20 let za mřížemi.

Podle údajů ukrajinských úřadů zemřely v Kurské oblasti už tři tisíce vojáků z KLDR.

Ve Středozemním moři se potopilo ruské nákladní plavidlo Ursa Major, dva lidé z 16členné posádky jsou nezvěstní. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého záchranáři dopravili námořníky do Španělska.

Loď Ursa Major spojovaná s vojenskými transporty do Sýrie byla na sankčním seznamu USA.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se na sociálních sítích vrátil ještě jednou vrátil ke sporu se slovenským premiérem Robertem Ficem ohledně ruského plynu. Ukrajina odmítla prodloužit smlouvu, která skončí s rokem 2024, Fico následně zamířil do Moskvy za Vladimirem Putinem. 

Zelenskyj na síti X napsal, že po jednání v Bruselu z minulého týdne ho vlastně Ficův postoj nepřekvapil. "My bojujeme své životy, Fico bojuje o peníze a je nepravděpodobné, že peníze jsou pro Slovensko. Stínové dohody s Putinem jsou buď obchodem se státními zájmy, nebo prací pro osobní zisk. Na žádost Evropské komise jsme mu nabídli řešení ohledně případné kompenzace pro Slováky – konkrétně Slováky – za ztráty z ruského tranzitu a také alternativy pro tranzit – jakýkoli jiný plyn, ne ruský. Byli jsme připraveni to udělat. Fico náhradu pro Slováky nechtěl. A nechce spolupracovat s Evropskou komisí. Z nějakého důvodu považuje Moskvu za ziskovější. Každý v Evropě chápe proč. Není nikdo, kdo by ne," napsal Zelenskyj.

There have been many questions from journalists today about Fico’s trip to Moscow. In fact, after our conversation in Brussels in the presence of all European leaders, nothing surprises anymore.

We are fighting for our lives, Fico is fighting for money, and it’s unlikely that…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 23, 2024

Papež František dnes večer při mši ve svatopetrské bazilice zahájí svatý rok katolické církve. Při slavnostním obřadu na Štědrý den 88letý pontifik otevře „svaté dveře“, které jsou za normálních okolností zazděné, a projde jimi. Katolická církev obvykle slaví svatý rok, známý také jako jubilejní rok, každých 25 let.

Naposledy vyzval k míru o Vánocích s ohledem na konflikt na Blízkém východě a na Ukrajině.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině znovu přineseme zítra ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že slovenský premiér Robert Fico odmítl ukrajinskou nabídku na kompenzaci za ztráty způsobené neprodloužením dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu.

Šéf ruského fotbalu Alexandr Ďukov věří, že se reprezentační týmy jeho země brzy vrátí na mezinárodní scénu. Na webu insidethegamez.biz vyjádřil naději, že si ruští fotbalisté v příštím roce zahrají v kvalifikaci mistrovství světa, třebaže v prosincovém rozlosování nefigurovali.

Severokorejští vojáci se patrně zúčastní tradiční přehlídky ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí. Dnes to podle ruské státní agentury TASS uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.

Moskva v červnu s Pchjongjangem podepsala smlouvu o „komplexním strategickém partnerství“. Součástí smlouvy je také pakt o vzájemné obraně, který umožňuje vyslat okamžitou vojenskou pomoc v případě ozbrojené agrese.

Ruský prezident Putin a slovenský premiér Fico se na nedělní schůzce vyslovili pro obnovení vztahů mezi oběma zeměmi, řekl Putinův poradce Ušakov.

Ukrajina obdržela od Německa další rozsáhlý balík zbrojní pomoci. Ruskem napadené zemi pomůže posílit protivzdušnou obranu i mechanizované jednotky, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na prohlášení ministerstva obrany v Kyjevě a spolkové vlády.

Součástí balíku je 15 tanků Leopard 1A5, dva protiletadlové kanony Gepard spolu s 65.000 kusy munice, jedna samohybná houfnice PzH 2000, dva systémy protivzdušné obrany Iris-T s municí a dvě odpalovací zařízení pro systém Patriot. Berlín rovněž dodal Ukrajině střely vzduch-vzduch Sidewinder, které umožňují stíhacím letounům útočit na cíle ve vzduchu.

V ruské Kurské oblasti padlo nebo bylo zraněno přes 3000 severokorejských vojáků, uvedl Zelenskyj. Vyjádřil obavu z přísunu dalších vojáků a techniky.

Pokud kdokoli z evropských politiků zahájí cestu vlastního přístupu k Rusku, narušuje tím jednotný přístup. V souvislosti s nedělním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to dnes řekl prezident Petr Pavel v České televizi.

Stovky lidí dnes protestovaly před úřadem slovenské vlády v Bratislavě proti nedělní cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy za ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informuje o tom server aktuality.sk. Na shromáždění svolané občanským sdružením Mír Ukrajině (Mier Ukrajine) přišli také bývalí slovenští premiéři Eduard Heger a Igor Matovič, zástupci opozice, ukrajinští uprchlíci nebo slovenští umělci nesouhlasící s politikou Ficovy vlády.

„Vlastizrádce,“ křičeli protestující na adresu premiéra. Podle organizátorů demonstrace Fico nedělním jednáním s Putinem posiluje ruský vliv na Slovensku a téma tranzitu plynu zneužívá na podporu kolaborace s Ruskem. Uprchlice z ukrajinského Charkova Anna jménem všech Ukrajinců poděkovala za podporu těm, kdo dali najevo nesouhlas s Ficovou cestou do Moskvy. Když protest oficiálně skončil, dav ještě chvíli skandoval hesla jako „Dost bylo Fica“ a „Sláva Ukrajině“, uvádí aktuality.sk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil slovenského premiéra Roberta Fica, že jeho přístup k dodávkám plynu z Ruska naznačuje, že chce pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy. Ukrajinský prezident to uvedl na sociální síti X.

„Moskva poskytuje Ficovi výrazné slevy, ale Slovensko za ně platí. Takové slevy nejsou zadarmo,“ napsal Zelenskyj.

O tranzit ruského plynu na Slovensko přes ukrajinské území se podle zdrojů ČTK ve čtvrtek strhla hádka mezi Zelenským a Ficem na summitu EU v Bruselu.

Ukrajinští vyšetřovatelé od začátku celoplošné ruské invaze evidují 147 případů poprav ukrajinských vojáků zajatých Rusy, z toho 127 připadá na letošek. Popravování ukrajinských zajatců v ruském zajetí je v posledních měsících systematické a jde o součást ruské politiky. Britské BBC to řekl Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny.

„Vzestupný trend je velmi, velmi zřejmý,“ řekl Belousov. „Popravy se staly systematickými od loňského listopadu a letos pokračovaly. Počty bohužel rostly zejména letos v létě a na podzim,“ popsal Belousov. To podle něho dokládá, že nejde o ojedinělé případy. „Existují důkazy, že jsou vydávány instrukce ohledně této věci,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice.

Při setkání se „podařilo vyměnit si názory i na ukrajinské záležitosti“. Putin Fica „seznámil se svým pohledem na současnou situaci na bojišti,“ cituje agentura TASS Peskova.

Čína je připravena i nadále spolupracovat při vyšetřování incidentu, při němž byly v listopadu v Baltském moři přerušeny dva telekomunikační optické kabely. Podle agentury AFP to dnes uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Z poškození kabelů spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem je podezřelá čínská loď I Pcheng 3.

Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle kterých maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. A právě čtvrtečním děním na summitu Fico zdůvodnil cestu do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pozadí čtvrtečního summitu se dnes věnuje také bruselský portál Politico, podle kterého Fico novinářům řekl, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.

Jeden ze Zelenského poradců k tomu ale uvedl, že Fico slova ukrajinského prezidenta vytrhnul z kontextu. Zelenskyj podle tohoto poradce, jak napsalo Politico, vyjmenoval všechny zdroje peněz, které Slovensko od Ukrajiny získává mimo jiné za dodávky elektřiny, transport ropy či prodej paliv. Fico na to reagoval tím, že nechápe, proč by Bratislava měla přijít o jakékoli peníze kvůli válce na Ukrajině. Zelenskému podle zdrojů ČTK vyčetl, kolik Slovensko válka na Ukrajině stojí.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ukrajinské letectvo. Ze dvou regionů země jsou hlášeny škody. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že v Tatarské autonomní republice se podařilo zničit sklad dílů pro drony typu Šáhed-136, jaké Rusko používá k útokům proti ukrajinskému území. Škody vyčíslila na 16 milionů dolarů (385,7 milionu korun).

„V Chmelnycké a Kyjevské oblasti byly při ruském útoku poškozeny soukromé firmy a civilní budovy. Podle předběžných informací je to bez obětí na životech, zraněným se dostává pomoci,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu k následkům ruských dronových útoků z dnešní noci. V Chmelnycké oblasti utrpěl zranění jeden člověk, v Kyjevské oblasti bylo poškozeno elektrické vedení, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Letectvo také uvedlo, 25 bezpilotních letounů se ztratilo z radarů.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Rusko přišlo o 1990 vojáků.

Občasná ostrá kritika německého kancléře Olafa Scholze ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebyla úplně oprávněná, uvedl v dnešním rozhovoru s agenturou DPA generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Často jsem prezidentu Zelenskému říkal, že by měl přestat kritizovat Olafa Scholze, protože si myslím, že to není fér,“ citovala DPA Rutteho. Ačkoli je Německo důležitým spojencem Ukrajiny, jeho váhání s poskytnutím střel Taurus s plochou dráhou letu je v Kyjevě zdrojem dlouhodobé frustrace. Rusko totiž - na rozdíl od Ukrajiny - disponuje dlouhou řadou zbraní dlouhého doletu, píše agentura Reuters.

„Obecně víme, že mít takový vojenský potenciál je pro Ukrajinu velmi důležité,“ řekl generální tajemník a dodal, že není na něm, aby rozhodoval o tom, co by měli spojenci Ukrajině poskytnout. Rutte by prý na rozdíl od Scholze Ukrajině řízené střely Taurus dodal a nestanovil by limity pro jejich použití.

Dobrý den. Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala dnes podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 000 vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.

„Z komplexního vyhodnocení řady informací zpravodajských služeb vyplývá, že Severní Korea se připravuje na rotaci nebo zvýšení počtu vojáků působících v Rusku,“ uvedl podle Jonhap sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.

Minulý týden jihokorejská rozvědka ztráty severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti odhadla na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných. Pchjongjang také podle Soulu dodává Rusku raketomety a samohybné dělostřelectvo a existují náznaky toho, že se chystá vyrábět a posílat do Ruska drony, které se po zásahu cíle zničí. KLDR doufá, že prohloubením vojenské spolupráce s Ruskem získá praktické zkušenosti z bojiště a schopnost modernizovat své zbraňové systémy, uvádí také sbor náčelníků štábů jihokorejské armády.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.

Místopředseda opozičního hnutí ANO Havlíček by do Moskvy nejel. „Ale Slovensko je suverénní stát a já nebudu kádrovat, tím spíše, že v pomoci Ukrajině v poměru vůči HDP přispívá dokonce víc než my,“ uvedl. Očekává, že mezi první kroky nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa po nástupu do Bílého domu bude patřit právě jednání s Putinem.

Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti se po největším kybernetickém útoku za poslední měsíce, který byl zaměřen na státní registry, potýká s „vážnými problémy“. Plná obnova se očekává do dvou týdnů, uvedl 22. prosince první náměstek ministra spravedlnosti Mykola Kučerjavenko. V komentáři pro deník Kyiv Independent Kučerjavenko uvedl, že přesné datum úplného obnovení registrů bude jasnější v následujících dnech.

Obrazem: Další snímky Roberta Fica v Kremlu

Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ČTK napsala, že Ficův krok si „komentář ani nezaslouží“. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL) na síti X uvedl, že věří, že většina Slováků má rovná záda. „Na rozdíl od jednoho z nich právě žebrajícího v Moskvě s ušmudlanou čepicí,“ dodal.

Česká vláda zajistila energetickou nezávislost na Rusku, abychom se nemuseli plazit před masovým vrahem, uvedl Lipavský k jednání Fica s Putinem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský napsal, že myslí na všechny Ukrajince, kteří kvůli Putinovi nemohou trávit Vánoce se svými blízkými. „Byla to česká vláda, která zajistila nezávislost na ruských energetických dodávkách tak, abychom se nemuseli plazit před masovým vrahem. A byla to vláda Petra Fialy , která rozhodla o odložení vládních konzultací, což se s každým dalším krokem slovenské vlády ukazuje prozíravější,“ stojí v příspěvku na X.

Slovenská opozice tvrdě odsoudila dnešní jednání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Strana Progresivní Slovensko (PS) mluví o zradě národních zájmů, Svoboda a Solidarita (SaS) o hanbě. Vládní strany Hlas a Směr-SD se k záležitosti nevyjádřily, píše slovenský tisk. O cestě oficiálně neinformovala ani slovenská vláda.

Roli české vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihl ve vyjádření pro ČTK v souvislosti s dnešním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS).

„Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ napsal ČTK Fiala. 

Rusko by se v rámci svých hybridních útoků mohlo pokusit ovlivnit parlamentní volby v Německu, které jsou plánovány na konec února. V německých médiích to uvedl ministr obrany a sociálnědemokratický politik Boris Pistorius. Podle něj se Rusko svými aktivitami snaží rozdělit německou společnost a podkopat důvěru ve stát, informovala dnes agentura DPA.

„(Rusky prezident Vladimir) Putin vede hybridní útoky a hlavně Německo je v hledáčku,“ řekl ministr obrany. Podle něj se Německo musí připravit, aby dokázalo takovým útokům čelit. „Popírat hrozbu, protože je pro nás nepohodlná, ji nezmenší, ale naopak zvětší,“ uvedl ministr za SPD, o kterém se jednu dobu spekulovalo jako o možném kandidátovi na kancléře.

Návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Rusku je podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (za TOP 09) šílený nápad. Fico jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohrožuje své okolí i spojence včetně České republiky, sdělil Fischer ČTK. Jednání odsuzují i další politici koaličních stran, hovoří například o zradě a dalším nemravném kroku, který poslouží ruským zájmům. ČTK shání také vyjádření zástupců opozice.

Ruský prezident Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica, který je v Rusku na pracovní návštěvě. Podle agentury TASS to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se očekává jednání o dodávkách zemního plynu.

Ruské televize odvysílaly záběry ze začátku jednání mezi Putinem a Ficem, uvedla agentura AFP. Slovenský premiér je jedním z mála představitelů států Evropské unie, kteří navštívili Rusko po začátku jeho invaze na Ukrajinu. Agentura TASS uvedla, že Putin se slovenským premiérem naposledy bilaterálně jednal v roce 2016.

Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak uvedl, že město Nikopol a jeho okolí bylo 21. prosince po celý den pod těžkou palbou. Podle něj byli včera zraněni tři lidé, včetně šestnáctiletého chlapce. Ve východní Doněcké oblasti, kde zuří nejprudší boje, vedly ruské útoky na frontové oblasti k jednomu zranění ve městě Pokrovsk, jak uvedl gubernátor Vadym Filaškin.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil odvetou a destrukcí za sobotní útok na Kazaň, který ruské úřady připisují Ukrajině. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Podle místních úřadů několik bezpilotních prostředků v Kazani zasáhlo obytný dům. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.

Putin dnes hovořil s představiteli Tatarstánu, kde se Kazaň nachází. „Kdokoliv se snaží něco zničit v naší zemi, tak bude ve své vlasti čelit ještě větší destrukci a bude litovat toho, co se pokusil udělat v naší zemi,“ uvedl Putin.

Během uplynulého dne byl při ruských útocích zabit nejméně jeden člověk a deset jich bylo zraněno, informovaly místní úřady.

V jižní Chersonské oblasti gubernátor Oleksandr Prokudin uvedl, že od rána 22. prosince byl zabit jeden člověk a šest osob, včetně dítěte, bylo zraněno. Informoval o tom, že ruská vojska udeřila na západní břeh řeky Dněpr kluzákovými bombami a dělostřelectvem. Krom toho zasadila v Chersonské oblasti úder balistickou raketou.

Papež dnes zmínil Ukrajinu, která „nadále čelí útokům na svá města“, a vyzval k příměří na všech bojištích v době vánočních svátků.

Papež František dnes znovu kritizoval krutost, které podle něj čelí v Pásmu Gazy děti i další lidé. Podobně se hlava katolické církve vyjádřila i v sobotu, za což si vysloužila ostrou kritiku ze strany Izraele, informují zahraniční tiskové agentury. V dnešním kázání František vyzval ke klidu zbraní v době vánočních svátků.

Jeden z útoků způsobil požár na zařízení palivové infrastruktury ve vesnici Stalnoj Koň, uvedl gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. „Naštěstí, díky rychlé reakci, se útok obešel bez následků. Požár byl rychle lokalizován a je nyní zcela uhašen. Nejsou žádné oběti ani významné škody,“ sdělil gubernátor. Podle Reuters jde o druhý týden v řadě, kdy se terčem útoků stala zařízení palivové infrastruktury v Orelské oblasti.

22. prosince byly drony sestřeleny nad 12 ukrajinskými oblastmi, například nad Poltavou, Sumy, Charkovem, Kyjevem, Černihovem, Čerkasy, Kirovohradem, Žytomirem, Dněpropetrovskem, Chersonem, Mykolajivem a Záporožím, informovalo letectvo.

Obrazem: Evakuace civilistů z Pokrovsku

Ukrajinská armáda dnes uvedla, že její letectvo v noci sestřelilo 52 ze 103 ruských dronů. Dalších 44 dronů zmizelo z radarů a jeden opustil ukrajinský vzdušný prostor směrem do Běloruska, uvedla armáda na platformě Telegram.

Gubernátoři Rostovské a Brjanské oblasti uvedli, že poslední dronové útoky nezpůsobily žádné oběti na životech ani škody. Zprávy z konfliktních oblastí je obtížné bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany dnes také podle agentury Ria Novosti informovalo, že ruské síly dobyly vesnici Soncivka v Doněcké oblasti a vesnici Lozova v Charkovské oblasti.

Novináři identifikovali jména 84 761 ruských vojáků, kteří zemřeli během ruské invaze na Ukrajinu, píše BBC Russia a Mediazona. Podle závěrů těchto médií bude rok 2024 pravděpodobně znamenat „nejsmrtonosnější rok války“, přičemž aktuální počet potvrzených úmrtí za posledních 12 měsíců přesahuje 20 000.

Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zničily 42 ukrajinských dronů nad pěti regiony na západě Ruska. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters.

Dvacet bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Orelskou oblastí, po osmi nad Rostovskou a Brjanskou oblastí, pět nad Kurskou oblastí a jeden nad Krasnodarským krajem, uvedlo ministerstvo na platformě Telegram.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.

Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.

Čínská loď I Pcheng 3 podezřelá z přerušení kabelů v Baltském moři v listopadu dnes vyplula z baltské úžiny, kde měsíc kotvila. Podle agentury AFP to oznámila švédská pobřežní stráž. Stalo se tak po čtvrtečním jednání na palubě lodi mezi zástupci Číny, Švédska, Finska, Německa a Dánska.

Ve dnech 17. a 18. listopadu někdo přerušil dva telekomunikační kabely, které vedou na dně Baltského moře. Jeden z kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem. Některé dotčené země mluvily o sabotáži. Podezření padlo na čínskou loď, protože se podle záznamů o plavbě nacházela v oblasti. Loď od 19. listopadu kotvila v úžině Kattegat, která se nachází mezi Dánskem a Švédskem.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská invazní armáda na Ukrajině již o více než 770 000 vojáků.

Podle OSN bylo na Ukrajině v období od 24. února 2022 do 30. listopadu 2024 zabito přes 12 340 civilistů a více než 27 830 jich bylo zraněno.

Tvrzení, že příslušníci protivzdušné obrany jsou kvůli nedostatku vojáků přeřazováni k pěchotě, jsou „nevěrohodná a nesprávná“, uvedl 21. prosince Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. 

Maďarsko jedná s Moskvou a Kyjevem o zachování dodávek plynu přes Ukrajinu, uvedl 21. prosince premiér Viktor Orbán. Ukrajina uvedla, že neprodlouží dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, která vyprší 31. prosince. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy Maďarska a dalších zemí a Orbán nyní naznačil možné netradiční řešení, jak udržet trasu pro Budapešť otevřenou.

„Nyní zkoušíme takový trik. Co kdyby plyn v době, kdy vstoupí na území Ukrajiny, už nebyl ruský, ale byl by už ve vlastnictví kupujících,“ řekl v komentáři pro Reuters.

Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.

Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.

Ukrajinské síly 20. prosince úspěšně zaútočily na ruské pozice, přičemž místo pěchoty použily pouze pozemní drony a bezpilotní letouny, tvrdí armádní mluvčí.

V projevu v národní televizi seržant Volodymyr Dehtiarov, mluvčí Chartijské brigády Národní gardy Ukrajiny, uvedl, že při útoku u obce Lyptsi severně od Charkova byly použity „desítky jednotek robotické a bezpilotní techniky“ podporované pozorovacími drony.

Dvě ruská letiště pozastavila lety poté, co ukrajinské drony zaútočily na Kazaň, informují média a úředníci. Ruská státní média Kommersant informovala, že letiště v Kazani i v sousedním Iževsku pozastavila lety.

Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval ke zvýšení obranného rozpočtu země, jako hlavní důvod uvedl Rusko, informoval 21. prosince německý Spiegel. „Od roku 2028 potřebujeme obranný rozpočet ve výši nejméně 80 miliard, spíše 90 miliard eur ročně, abychom splnili požadavky, které máme kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci,“ řekl Pistorius. „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku,“ dodal.

Ze 113 dronů vyslaných Rusy během dnešní noci na ukrajinské území se podařilo ukrajinským vzdušným silám do 09:00 (8:00 SEČ) sestřelit 57 z nich, uvedl ruskojazyčný server BBC. Oběti na životech nejsou hlášeny. Ruská strana hlásí útok drony v Kazani.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drony v 11 různých regionech včetně Kyjeva. Dalších 56 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. V Záporožské a Charkovské oblasti sestřelené drony poškodily soukromé a bytové domy, dodala letectvo. Již dříve regionální vojenské správy informovaly o útocích dronů na Záporoží a Charkov.

Rusko zaútočilo včera večer na Záporoží a zranilo čtyři lidi, včetně dvanáctiletého chlapce, informoval gubernátor regionu Ivan Fedorov. Útok poškodil devítipatrový obytný dům, zranění utrpěly tři ženy a dvanáctiletý chlapec. Podrobnosti o jejich stavu Fedorov nesdělil.

 Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.

„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

 Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dokončila šestou revizi úvěrového programu pro Ukrajinu, což umožňuje vyplacení dalších zhruba 1,1 miliardy dolarů (asi 26,5 miliardy Kč). MMF o tom informoval v tiskové zprávě. Zároveň zlepšil odhad letošního růstu ukrajinské ekonomiky na čtyři procenta. V říjnovém globálním ekonomickém výhledu letošní hospodářský růst na Ukrajině odhadoval na tři procenta.

„U ekonomického růstu v roce 2024 došlo ke zlepšení vzhledem k překvapivě silné odolnosti vůči energetickým šokům,“ uvedl MMF. „V roce 2025 se nicméně očekává zpomalení hospodářského růstu kvůli stoupajícímu napětí na trhu práce, dopadům ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a pokračující nejistotě ohledně války,“ dodal.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.

Slovenský premiér kritizuje Volodomyra Zelenského za odmítnutí prodloužení ruského tranzitu plynu, varuje před krizí. Slovenský premiér Robert Fico varoval 20. prosince před hrozící plynovou krizí, protože Ukrajina stále odmítala prodloužit tranzitní dohodu pro ruský plyn, jejíž platnost má vypršet 31. prosince, uvedla agentura Reuters. Prezident Volodymyr Zelenskyj toto odmítnutí znovu potvrdil na tiskové konferenci 19. prosince s tím, že Kyjev neumožní Moskvě získat dodatečné příjmy a pokračovat ve válce.

Útok na město Rylsk potvrdil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn, podle nějž si útok vyžádal šest obětí včetně jednoho dítěte a zraněno bylo deset lidí.

„To, co se dnes stalo, je pro nás všechny obrovská tragédie,“ uvedl Chinštejn na síti Telegraf. „Truchlíme společně s rodinami obětí. Nikdo nezůstane bez podpory,“ dodal s tím, že ti, kdo jsou za útok zodpovědní, se dočkají „zasloužené odplaty“.

Chinštejn uvedl, že Ukrajina vypálila rakety HIMARS dodané USA, které poškodily několik budov včetně školy, rekreačního střediska a soukromých rezidencí ve městě Rylsk ležícím asi 26 kilometrů od hranic s ukrajinskou Sumskou oblastí.

Rusku a Ukrajině se nepodařilo uzavřít dohodu o pokračování vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Dohodu se snažil zprostředkovat Ázerbájdžán. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské energetické společnosti SOCAR.

Rusko utrpělo nejvyšší ztráty za jediný den od začátku invaze, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Během 24 hodin bojů bylo zabito 2200 ruských vojáků, tvrdí ministerstvo na svém účtu na sociální síti X. Moskva to nekomentovala a informaci ve válečných podmínkách není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina repatriovala do vlasti těla 503 vojáků, kteří přišli o život ve válce rozpoutané Ruskem, uvedl dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti záležitosti válečných zajatců. Do Ruska se naopak vrátilo 42 těl ruských vojáků, řekl serveru RBK ruský poslanec Šamsail Saalijev, který je členem prezidentské rady pro lidská práva.

Prezident Petr Pavel si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy v příštím roce, uvedl dnes Pavel na síti X.

„Pár dní před Vánoci jsem si telefonoval s Volodymyrem Zelenským. Bavili jsme se o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy tak, aby i v příštím roce byly zajištěny dodávky dělostřeleckých granátů,“ napsal Pavel.

Dodávky ropy ruským ropovodem Družba, kterým proudí ruská ropa přes Bělorusko do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a který také přesměrovává kazašskou ropu do Německa, jsou od čtvrtka pozastaveny. Na vině jsou technické problémy. S odkazem na čtyři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí české rafinerie Orlen Unipetrol agentuře ovšem řekl, že dodávky ropy Družbou teď pokračují bez přerušení. ČTK zjišťuje podrobnosti.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes zaútočili Rusové.

Ruský vojenský soud poslal muže z východoukrajinské Luhanské oblasti na 16 let do vězení za vlastizradu, oznámila dnes podle agentury AFP ruská tajná služba (FSB). Ukrajinskou Luhanskou oblast Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala půl roku po své invazi na Ukrajinu z února 2022.

Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno a který si bude muset trest odpykat v táboře s přísným režimem, je obviněn z předávání vojenských informací ukrajinské tajné službě (SBU), uvedla podle ruské agentury TASS místní pobočka FSB v Luhanské oblasti. Podle FSB muže soud v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska poslal do vězení za vlastizradu a spoluúčast na teroristických aktivitách.

Tlaková vlna dnes při ruském vzdušném útoku na ukrajinskou metropoli poškodila České centrum v Kyjevě, které je součástí českého velvyslanectví. Šlo tak o první škody, které budovy české diplomatické mise utrpěly za téměř tři roky ruské agrese proti Ukrajině, řekl ČTK zástupce velvyslance Jiří Preclík. Ruský útok na ukrajinské hlavní město si dnes ráno podle tamních úřadů vyžádal jednoho mrtvého a devět zraněných.

„České centrum bylo poškozeno tlakovou vlnou, což znamená, že byly zničeny skleněné výplně dveří uvnitř Českého centra a stropy,“ řekl v telefonickém rozhovoru diplomat. Odhadl, že nejspíše potrvá několik týdnů, než se škody podaří opravit. „Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal.

Ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a devět raněných, z nichž čtyři museli být hospitalizováni, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko. Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.

 Tlaková vlna při ruském raketovém úderu poničila České centrum v Kyjevě. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě nikdo nebyl, v okolních bytech se nacházeli civilisté, poznamenal.

"Takto si Rusko představuje 'předvánoční příměří'. Až Ukrajina zvítězí, Kreml nám zaplatí za všechny škody a zničené životy," dodal šéf české diplomacie.

Rusko ničí ukrajinské životy a majetky, dnes ráno i náš, český. V důsledku ruského raketového úderu na Kyjev bylo tlakovou vlnou poničeno České centrum. Na místě naštěstí nikdo nebyl. V okolních bytech se ale nacházeli civilisté. pic.twitter.com/vXaT7qnUne

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) December 20, 2024

Rusové zaútočili na ukrajinské hlavní město raketami, které způsobily požáry, poškodily administrativní budovu a připravily o teplo 630 obytných domů, 16 zdravotnických zařízení, 17 škol a 13 školek, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, který dříve informoval, že Rusové zaútočili na metropoli osmi raketami, včetně hypersonických střel Kinžal a raket Iskander či jejich severokorejské obdoby KN-23. Ruské drony podle médií způsobily rozsáhlý požár skladů v jedné z kyjevských čtvrtí, kde s ohněm hasiči zápolili déle než sedm hodin.

Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.

Na sociálních sítích kolují další záběry následků útoku na Kyjev. Rusové na metropoli vyslali balistické střely.

This morning, russia attacked Kyiv with ballistic missiles. Terrorists killed at least one person and wounded seven.

Ukraine needs more air defense systems. russian terror must be stopped.

📹: @United24media pic.twitter.com/j6UcitHUSE

— Defense of Ukraine (@DefenceU) December 20, 2024

Pět ruských vojáků, kteří zběhli od svých jednotek, přišlo o život při požáru ve vazební věznici v Jakutsku na východní Sibiři. Oznámila to dnes ruskojazyčná média s odvoláním na vojenské úřady. Dalších sedm vězňů bylo hospitalizováno s příznaky otravy poté, co se nadýchali kouře z požáru, který vypukl v noci na dnešek.Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit příčinu požáru a identifikovat mrtvé.

Vazební věznice v Jakutsku je podle serveru Meduza známá tím, že tam bijí a mučí ruské vojáky, kteří odmítají bojovat ve válce proti Ukrajině. 

V ukrajinském hlavním městě ruský útok také způsobil požáry a poškodil administrativní budovu, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Hasiči už sedm hodin hasí rozsáhlý požár skladů v jedné z kyjevských čtvrtí, informoval list Ukrajinska pravda. 

Nejméně jeden člověk zemřel při ruském útoku na Kyjev, uvedly dnes tamní úřady podle agentury Reuters. Útok v ukrajinské metropoli způsobil požáry.

As a result of the Russian attack, missile debris fell in the Goloseevsky, Solomensky, Shevchenkivsky and Dniprovskyi districts of Kyiv. Several buildings and cars were damaged. pic.twitter.com/lVYNJBPCCN

— NEXTA (@nexta_tv) December 20, 2024

Ukrajinská protivzdušná obrana odráží raketový útok na Kyjev, píše Reuters s odvoláním na představitele města a letectvo. Svědci hlásí četné výbuchy.

Rusko ve čtvrtek provedlo rozsáhlý kybernetický útok na ukrajinské státní registry, který způsobil dočasný výpadek služeb. Uvedla to pozdě večer ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Registry obsahují klíčové informace o ukrajinských občanech, jako jsou data o narozeních, úmrtích, sňatcích či vlastnictví nemovitostí. Informovala o tom agentura Reuters.

„Dnes došlo k největšímu vnějšímu kybernetickému útoku za poslední dobu, jehož terčem byly ukrajinské státní registry,“ napsala Stefanišynová na Facebooku. „V důsledku tohoto cíleného útoku byla dočasně pozastavena činnost sloučených a státních registrů, které spadají pod ministerstvo spravedlnosti,“ dodala s tím, že je zjevné, že útok provedli Rusové s cílem narušit životně důležitou infrastrukturu Ukrajiny.

Hlavním vzkazem včerejšího jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba. Po skončení summitu EU v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Společné tiskové konference se zúčastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, který hájil své diplomatické snahy o ukončení války. „Pokud nemůžete najít řešení na bitevním poli, musíte dělat něco jiného. Diplomacie by měla mít přednost před vojenským řešením,“ uvedl Orbán, jehož země tento půlrok předsedala Evropské unii.

Podle Costy je potřeba na Ukrajině dosáhnout „spravedlivého, trvalého míru, žádné kapitulace“ a jen Kyjev si má právo určit, jaký by tento mír měl být a jaké budou podmínky pro vyjednávání“. „Nyní je potřeba posílit Ukrajinu, ať nastane jakýkoli scénář. To bylo naše hlavní dnešní poselství prezidentu Volodymyru Zelenskému,“ uvedl předseda Evropské rady. Podle šéfky EK bude rok 2025 „rozhodujícím rokem“ a Evropská unie by měla dělat vše pro to, aby zajistila, že „Ukrajina zvítězí“.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.

„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.

Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Debata o ruské agresi na Ukrajině, která na dnešní Evropské radě probíhala, byla podle předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) „jednou z nejotevřenějších a nejlepších“, kterou v Bruselu dosud zažil. „Byla velmi věcná, jdoucí do hloubky. Nový předseda Evropské rady se snaží o nový přístup, závěry z jednání jsou lépe připravené, nediskutujeme detailně o každé větě a máme možnost se věnovat strategické debatě, což vítám,“ shrnul český premiér. Dnešní summit EU je vůbec prvním pod vedením Antónia Costy.

Ukrajina již dříve oznámila, že nehodlá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci letošního roku. Toto rozhodnutí kritizuje zejména Slovensko. Českou republiku rozhodnutí Kyjeva podle Fialy nijak neovlivní. „My jsme se v posledních měsících, dvou letech zbavili závislosti na ruském plynu. Dříve jsme byli vydíratelní Ruskem tím, že by buďto zastavili dodávky, nebo mohli libovolně zvyšovat cenu plynu,“ uvedl český premiér.

Účinnější spolupráci české a ukrajinské policie v boji proti trestné činnosti má umožnit mezivládní smlouva, kterou Sněmovna schválila.

O situaci na Ukrajině jednali v telefonickém hovoru ministři zahraničí Ruska a Švýcarska. Oznámila to dnes na svém webu ruská diplomacie, podle níž její šéf Sergej Lavrov svému švýcarskému protějšku Ignaziovi Cassisovi ve středu řekl, že je nesmysl dávat Moskvě ultimáta. Vyjádření Bernu zatím není k dispozici. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko před téměř třemi roky.

Lavrov podle ruského prohlášení Cassisovi podrobně vysvětlil postoj Moskvy k řešení ruské války proti Ukrajině a připomněl červnové prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, kdy šéf Kremlu stanovil podmínky pro možné vyjednávání. „Byla zdůrazněna nepřípustnost rozšíření NATO na východ, která se stala jednou z hlavních příčin současného stavu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky jednal se zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, tématy byla bezpečnost Evropy a ruská invaze na Ukrajinu. Novinářům to oznámil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Scholz Trumpovi rovněž řekl, že bude Ukrajinu podporovat v obraně před ruskou útočnou válkou, dokud to bude nutné.

Kancléř s nastupujícím republikánským prezidentem hovořili o výzvách bezpečnostní politiky v Evropě. Podrobnosti Hebestreit neuvedl. Trump v minulosti evropské země Severoatlantické aliance včetně Německa opakovaně kritizoval, že do své obrany neinvestují dostatek peněz. Několikrát tehdy zpochybnil americké závazky Evropu v případě napadení bránit.

Obrazem: Volodymyr Zelenskyj na summitu EU v Bruselu

Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Nyní je potřeba míru dosáhnout a je možné ho dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji. Fiala to řekl českým novinářům během summitu EU v Bruselu.

Český premiér se dnes rovněž setkal na bilaterální schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o české podpoře Kyjeva nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.