Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.

„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.

Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Debata o ruské agresi na Ukrajině, která na dnešní Evropské radě probíhala, byla podle předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) „jednou z nejotevřenějších a nejlepších“, kterou v Bruselu dosud zažil. „Byla velmi věcná, jdoucí do hloubky. Nový předseda Evropské rady se snaží o nový přístup, závěry z jednání jsou lépe připravené, nediskutujeme detailně o každé větě a máme možnost se věnovat strategické debatě, což vítám,“ shrnul český premiér. Dnešní summit EU je vůbec prvním pod vedením Antónia Costy.

Ukrajina již dříve oznámila, že nehodlá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci letošního roku. Toto rozhodnutí kritizuje zejména Slovensko. Českou republiku rozhodnutí Kyjeva podle Fialy nijak neovlivní. „My jsme se v posledních měsících, dvou letech zbavili závislosti na ruském plynu. Dříve jsme byli vydíratelní Ruskem tím, že by buďto zastavili dodávky, nebo mohli libovolně zvyšovat cenu plynu,“ uvedl český premiér.

Účinnější spolupráci české a ukrajinské policie v boji proti trestné činnosti má umožnit mezivládní smlouva, kterou Sněmovna schválila.

O situaci na Ukrajině jednali v telefonickém hovoru ministři zahraničí Ruska a Švýcarska. Oznámila to dnes na svém webu ruská diplomacie, podle níž její šéf Sergej Lavrov svému švýcarskému protějšku Ignaziovi Cassisovi ve středu řekl, že je nesmysl dávat Moskvě ultimáta. Vyjádření Bernu zatím není k dispozici. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko před téměř třemi roky.

Lavrov podle ruského prohlášení Cassisovi podrobně vysvětlil postoj Moskvy k řešení ruské války proti Ukrajině a připomněl červnové prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, kdy šéf Kremlu stanovil podmínky pro možné vyjednávání. „Byla zdůrazněna nepřípustnost rozšíření NATO na východ, která se stala jednou z hlavních příčin současného stavu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes telefonicky jednal se zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, tématy byla bezpečnost Evropy a ruská invaze na Ukrajinu. Novinářům to oznámil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Scholz Trumpovi rovněž řekl, že bude Ukrajinu podporovat v obraně před ruskou útočnou válkou, dokud to bude nutné.

Kancléř s nastupujícím republikánským prezidentem hovořili o výzvách bezpečnostní politiky v Evropě. Podrobnosti Hebestreit neuvedl. Trump v minulosti evropské země Severoatlantické aliance včetně Německa opakovaně kritizoval, že do své obrany neinvestují dostatek peněz. Několikrát tehdy zpochybnil americké závazky Evropu v případě napadení bránit.

Obrazem: Volodymyr Zelenskyj na summitu EU v Bruselu

Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Nyní je potřeba míru dosáhnout a je možné ho dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji. Fiala to řekl českým novinářům během summitu EU v Bruselu.

Český premiér se dnes rovněž setkal na bilaterální schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o české podpoře Kyjeva nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.

Polsko se ohradilo proti tomu, že žádalo o výjimku z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po schůzce nejvyšších ústavních činitelů řekl, že o prodloužení výjimky požádaly Slovensko a Polsko. Zástupci členských států Evropské unie se minulý týden shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polský chargé d'affaires v ČR Jacek Gajewski v dopise pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace se nezakládá na pravdě. Vyjádření úřadu vlády ČTK shání.

„Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje,“ uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu. 

Spojené státy udělily výjimku pro platby za plyn ze sankcí, které uvalily na ruskou Gazprombank. Podle agentury Reuters to uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve videu zveřejněném na sociálních sítích. USA uvalením sankcí na Gazprombank vytvořily překážku pro evropské odběratele ruského plynu. Ti využívali Gazprombank k provádění plateb. Hlavní slovenský odběratel plynu, státem vlastněná společnost SPP, uvedla, že oznámení o výjimce pro platby za plyn neobdržela.

Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc. Bylo to jedno z opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Maďarsko je na ruské ropě a plynu závislé, proto požádalo USA o výjimku.

Uzbek, kterého ruská tajná služba FSB zatkla v souvislosti se zabitím generála Kirillova, byl obviněn z terorismu, napsala agentura TASS.

Unijní lídři odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a další civilní infrastruktuře“ a podporu třetích zemí poskytovanou Rusku při jeho válce proti Ukrajině. „Transfery zbraní a prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR a Íránem, stejně jako rozmístění vojenských sil KLDR v Rusku a jejich použití na bojišti proti Ukrajině představují mezinárodní eskalaci války s vážnými důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ stojí v závěrech summitu. „Evropská rada naléhavě vyzývá všechny země, aby okamžitě zastavily jakoukoli přímou či nepřímou pomoc Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ dodává text.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes kritizoval Ukrajinu za to, že nechá se začátkem roku 2025 vypršet smlouvu s ruskou plynárenskou společností Gazprom, díky které doposud přes Ukrajinské území proudí ruský plyn dále do Evropy. Informuje o tom agentura DPA.

„Tato smlouva už neexistuje, to je jasné, ale my ji přežijeme, Gazprom ji přežije,“ uvedl Putin na výroční tiskové konferenci v Moskvě a obvinil západní země, že chtějí omezit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského severu. Rusko však bude svůj podíl na trhu rozšiřovat, řekl Putin.

K navýšení podpory Ukrajině, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu vyzvali dnes v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Summit EU rovněž odsoudil podporu ze třetích zemí, kterou poskytují Rusku ve vedení jeho útočné války pro ukrajinskému lidu. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se dnes šéfové států a vlád shodli. O Ukrajině debatovali unijní vůdci i s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí. Po jednání s lídry zemí Evropské unie to novinářům řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle možností další vojenské podpory pro Kyjev se s nimi bavil i o plánovaném ukončení tranzitu ruského plynu na konci roku, které podle něho Ukrajina dodrží, ačkoli se to některým zemím nelíbí.

Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, ruská vojska každý den postupují na Ukrajině a Rusko v Sýrii neprohrálo, přesvědčoval dnes ruský prezident Vladimir Putin své krajany v přímém přenosu ruských televizních a rozhlasových stanic. Stejně jako loni i letos Kreml spojil do jedné akce Putinovu výroční tiskovou konferenci a debatu s ruskými občany. Tentokráte se vše konalo pod taktovkou dvou moderátorů, přesněji moderátorky a moderátora sedících po stranách stolu s Putinem před sálem zaplněném novináři i aktivisty.

Ruský prezident Vladimir Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s lídry Evropské unie. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal. Putin je podle něho šílený.

Zelenskyj jednal na unijním summitu o další podpoře od EU a zdůraznil, že pro úspěšná mírová jednání je potřeba bezpečnostních záruk a jednoty Spojených států a EU.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samém Rusku.

„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.

Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.

Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko v Sýrii neprohrálo a že Moskva navrhla novým vládcům Sýrie zachovat ruské vojenské základny v blízkovýchodní zemi. Putin ve svém prvním veřejném vyjádření na toto téma také řekl, že se ještě nesetkal se svrženým syrským vládcem Bašárem Asadem, který uprchl do Moskvy, ale hodlá tak učinit.

„Ještě jsem se s prezidentem Asadem (v moskevském azylu) neviděl, ale určitě to udělám,“ řekl Putin na výroční tiskové konferenci. Dodal, že se svrženého syrského vládce zeptá i na osud pohřešovaného amerického novináře Austina Ticeho, který před lety zmizel ve víru syrské občanské války. Sice pochybuje, zda Asad může vědět, co se stalo, ale určitě se ho na to zeptá.

„Snažíte se vykreslit vše, co se v Sýrii stalo, jako prohru Ruska. Ujišťuji, že tak tomu není,“ prohlásil ruský prezident. Rusko v Sýrii neprohrálo, protože už tam nemělo pozemní vojska - ta přesunula na Ukrajinu - ale jen leteckou a námořní základnu, a tak už v Sýrii neválčilo, dodal.

Za úspěch pro Ukrajinu lze podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ruskem napadené země Tomáše Kopečného považovat, že hlavní město Kyjev nepadlo a že Ukrajinci nadále mají svou zemi. Většina Ukrajinců je podle něj dnes pro to, aby se (válečná) linie dočasně zastavila tam, kde je nyní a území se dočasně přenechala Rusku. Kopečný to řekl na dnešní celodenní akci Operace naděje, kterou pořádá projekt Dárek pro Putina.

„Úspěch je, že ukrajinský stát přežívá, že Kyjev nepadl,“ řekl Kopečný. „Na rozdíl od té doby před rokem už většina ukrajinské populace je ´oukej´ s tím zastavit tu linii, kdekoli teď je, a ty území Rusku dočasně přenechat,“ prohlásil. Pro podporovatele Ukrajiny je podle něj správné reflektovat to, co chtějí samotní Ukrajinci.

Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil dnes na výroční tiskové konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.

„Tak, především nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven. A budu připraven na setkání, pokud ho bude chtít,“ citovala ruskou hlavu státu agentura Reuters.

Jedním z hlavních témat takového jednání by podle všeho byla válka na Ukrajině, kterou Trump slíbil velmi rychle ukončit. Plán Trumpova budoucího zmocněnce pro tuto otázku, generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Ukrajinu, tak na Rusko.

Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. V přímém přenosu ruských televizí ale na dotaz ruské občany, která uprchla z Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky, Putin připustil, že nemůže říci datum, kdy ruské síly toto území opět získají.

Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent a za dva roky osmi procent hrubého domácího produktu, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. V úvodu svého dnešního vystoupení před novináři, přenášeném v přímém přenosu ruskými televizemi, Putin připustil vysokou inflaci, blížící se deseti procentům.

Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby. Země už téměř 34 měsíců vede agresivní válku proti sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu rozsáhlým hospodářským sankcím.

„Celkově je situace stabilní a nadějná,“ ujišťoval ruský prezident své spoluobčany a tvrdil, že ruská ekonomika je nyní „největší v Evropě“ a „čtvrtá největší ve světě“ a že tyto úspěchy přispívají k upevňování ruské svrchovanosti.

Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru.

„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.

Ukrajinská armáda ráno informovala o 85 ruských dronech, z nichž se 45 podařilo zničit a 40 zbylých nezasáhlo svůj cíl. Škody ale způsobily ruské rakety, které poškodily dvě obytné budovy, nemocnici a školu v Dnipropetrovské oblasti a devět soukromých domů v Sumské oblasti. Oběti nejsou hlášeny.

Při ukrajinském dronovém útoku v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska vznikl požár v rafinérii ve městě Novošachtinsk. Informoval o tom gubernátor regionu Jurij Sljusar na svém účtu na telegramu. Později upřesnil, že Ukrajina k útoku použila více než 30 dronů a tři rakety. Informace zveřejňovaná válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.

Většinu vzdušných cílů podle gubernátora zneškodnila protivzdušná obrana, nicméně v novošachtinské rafinérii vznikl požár. „Hasiči dále bojují s ohněm,“ uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě zemřelo nejméně 100 severokorejských vojáků a dalších 1000 jich utrpělo zranění. S odvoláním na informace od jihokorejské tajné služby o tom informoval poslanec I Song-kwon. Do Kurské oblasti ukrajinská armáda pronikla v srpnu a ruské síly se ji odtamtud s podporou Severokorejců snaží vytlačit.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj označil jako nezbytný krok letní průnik do ruské Kurské oblasti. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde generálplukovník řekl, že neměl jinou volbu - potřeboval porazit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v ukrajinské Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích bojové linie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vnímá jednání se šéfem NATO Markem Ruttem a lídry EU v Bruselu jako dobrou příležitost probrat bezpečnostní záruky pro Kyjev v současnosti i do budoucna. Zelenskyj to řekl na tiskové konferenci před konáním schůzky. Prezident také prohlásil, že je pro něj velmi důležité, aby partneři Ukrajiny zaujali jednotný postoj k tomu, jak zemi posílit v jejím boji s Ruskem.

Česko poskytne do společného fondu dronové koalice pro Ukrajinu částku milion eur, zhruba 25 milionů korun. Dar dnes schválila vláda, podrobnosti ČTK sdělilo ministerstvo obrany. Dronovou koalici na podporu Ukrajiny zřizuje Lotyšsko, vznikla letos v únoru. Česká republika se k ní přidala na summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu v červenci.

Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu. Podívejte se na nové snímky.

Populární tanečník Sergej Polunin opouští společně s rodinou Rusko. Na sociálních sítích dnes dosud veřejně známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a zastánce ruské agrese vuči Ukrajině oznámil, že jeho „duše není na svém místě“. Kam odchází, neuvedl.

Rodák z ukrajinského Chersonu je považován za jednu z nejvýraznějších baletních osobností a je držitelem několika prestižních ocenění. Po studiích v Kyjevě se ve 13 letech přestěhoval do Británie a o šest let později se stal nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. Po několika letech britskou metropoli opustil, přičemž média psala o jeho divokém životním stylu, plném večírků. Ruské občanství získal v roce 2018.

„Můj čas v Rusku dávno uplynul, jako kdybych zde v tuto chvíli splnil svou misi,“ napsal Polunin na instagramu. Učinil tak přesto, že se mu podle jeho slov v Rusku dostávalo „všeho, co potřeboval“. Fungování instagramu v zemi Moskva zablokovala už krátce po zahájení své invaze na Ukrajinu.

Francie má důkazy, že se Rusko snaží zmanipulovat influencery v evropských zemích, včetně Francie, řekl dnes podle agentur francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot. Lidé napojení na Kreml kontaktovali více než 2000 evropských tvůrců obsahu na sociálních sítích s velkým počtem sledujících, aby za finanční odměnu šířili ruskou propagandu, napsal deník Le Monde s odkazem na zpravodajské zdroje.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) telefonoval se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Poděkoval mu za jeho roli při posilování vzájemných vztahů i podporu Ukrajiny a Izraele. Uvedl to dnes na síti X. Blinkenovým nástupcem ve funkci by mohl být Marco Rubio, jak dříve uvedl budoucí americký prezident Donald Trump.

Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron se setkali v Bruselu. Podívejte se na nové snímky.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila deset raket mířících na Rostovskou oblast na jihu Ruska. Jedna ze střel prý zasáhla kůlnu, útok se podle předběžných informací obešel bez obětí. Uvedl to dnes gubernátor oblasti Jurij Sljusar.

Evropa potřebuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského silnou, jednotnou pozici, aby zajistila trvalý mír. Ukrajinský vůdce to napsal na sociální síti X po svém příjezdu do Bruselu, kam dorazil na večerní schůzku se šéfem NATO Markem Ruttem a s dalšími evropskými lídry. Ve čtvrtek se zúčastní summitu EU a bude rovněž jednat s českým premiérem Petrem Fialou.

„Přijel jsem do Bruselu na důležitá jednání s našimi evropskými partnery. Evropa potřebuje silnou, jednotnou pozici, aby zajistila trvalý mír. Každý zásadní problém ovlivňující Evropu - a ukončení ruské války proti Ukrajině je nepochybně jedním z nich - vyžaduje koordinovanou a efektivní práci evropských národů,“ uvedl Zelenskyj. Zmínil, že se v Bruselu setká s vůdci z Francie, Německa, Itálie, Dánska, Nizozemska, Polska a České republiky. S českým premiérem Fialou by měl mít podle informací ČTK bilaterální jednání ve čtvrtek po poledni, schůzku si vyžádala ukrajinská strana.

Nizozemské, finské a švédské stíhačky zachytily ruský letoun s nadzvukovými raketami, který prolétal nad Baltským mořem, sdělil dnes podle agentury Reuters nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans na sociální síti X.

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině, oznámil šéf aliance Mark Rutte.

Ruská plynárenská společnost Gazprom poprvé dodala zkapalněný zemní plyn (LNG) do Itálie. S odkazem na data společnosti LSEG o tom dnes informovala agentura Reuters. Gazprom, který má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí, zkapalněný plyn dodal z přístavu Portovaja na pobřeží Baltského moře. Zatímco dodávky plynu potrubím do evropských zemí od roku 2022 kvůli válce na Ukrajině prudce klesly, dodávky LNG po moři jsou na vzestupu.

Mezinárodní kontrola zbrojení je kvůli nedostatku důvěry mezi Ruskem a Západem věcí minulosti. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Rusko v reakci na jakékoli bezpečnostní hrozby použije zbraně, které bude považovat za vhodné, prohlásil Gerasimov podle agentury TASS. Moskva přitom dnes zároveň obvinila Ukrajinu, že v září ze svých dronů opakovaně shazovala zakázanou fosforovou munici, což Kyjev označil za nepravdivé.

Ruská diplomacie dnes obvinila Ukrajinu z toho, že v září s pomocí dronů shazovala munici s bílým fosforem. Kyjev podle Reuters označil prohlášení rukého ministerstva zahraničí za nepravdivé a nesmyslné a naopak obvinil Moskvu, že ve válce používá zakázané chemické látky, mezi které se řadí i fosfor.

Česko navrhne podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ukončení udělování dočasné ochrany Ukrajincům v případě příměří či konce války na Ukrajině, kterou zahájilo Rusko. Následovat by měly návratové projekty podporované z evropských peněz. Rakušan to uvedl při dnešním závěrečném sněmovním schvalování další novely o prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské běžence.

Jednotlivci i firmy si zřejmě budou moci i v dalších letech snížit daňový základ u daně z příjmů až o 30 procent za poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Sněmovna to dnes schválila v novele zákona zvaném lex Ukrajina, který především upravuje prodlužování dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Schválený pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou.

Ruská agrese na Ukrajině, situace na Blízkém východě a migrace budou ve čtvrtek hlavními tématy summitu Evropské unie v Bruselu. Jednání unijních prezidentů a premiérů bude poprvé předsedat António Costa, který 1. prosince ve funkci předsedy Evropské rady vystřídal Charlese Michela. Summit začne hned ráno a bude jednodenní. Na úvod vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Ruská armáda dobyla obce Stari Terny a Trudove nedaleko města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Informovalo o tom dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda v oblasti ustupuje početnějším a lépe vyzbrojeným ruským jednotkám každý den, poznamenala agentura AFP.

Ruské síly útočí na město Kurachove už několik dní, jde o jedno z nejrušnějších míst celé ukrajinsko-ruské fronty. Ukrajinská armáda se mezitím potýká s nedostatkem mužů i výzbroje a už více než rok je v defenzivě. Od podzimu její síly ustupují stále rychleji, píše AFP.

Dětí ukrajinských uprchlíků v českých mateřských, základních a středních školách meziročně přibylo. K 30. září jich v nich bylo 53.246, aktuálně tvoří 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Vyplývá to z informací na webu ministerstva školství. Podle úřadu se počet žáků ukrajinských uprchlíků zvýšil zejména na středních a základních školách, naopak jich ubylo v přípravných třídách základních škol či konzervatořích. Od roku 2022 jsou Ukrajinci nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství, asi 70 procent z nich tvoří právě ukrajinští uprchlíci, uvedlo ministerstvo.

Ukrajina nedostane pozvánku do NATO a přijde o část území, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico ke konfliktu na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. V projevu před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu rovněž přirovnal práci evropských médií k ruské propagandě a zpochybňoval evropskou solidaritu ohledně dodávek zemního plynu. Podle něj Bratislava má zájem na zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu, byť by přepravovaná surovina nebyla ruská.

Zadrežený devětadvacetiletý Uzbek podle ruské tajné služby FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde generál Igor Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, píše v prohlášení tajné služby.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka kvůli nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka ruské armády Igora Kirillova, napsal Reuters.

Německo zruší provozovnu na opravy ukrajinské vojenské techniky na východě Slovenska. Po dlouhých jednáních s Bratislavou se rozhodlo do konce roku středisko nedaleko Michalovců vyklidit a přesunout do Německa, napsala dnes agentura DPA s odkazem na informace, které jí potvrdilo německé ministerstvo obrany. Ještě v říjnu přitom obě strany hovořily o rozšíření opravny. Opravna, která je umístěna ve vojenském útvaru slovenské armády, začala fungovat na konci roku 2022. Financování oprav zajišťovalo Německo, slovenská strana poskytovala prostory.

Dobré ráno, generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na dnešní večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tématem jednání by mělo být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Zmocněnec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu se začátkem ledna chystá navštívit Kyjev a další evropské metropole. Do Moskvy zatím nezamíří. O plánované cestě Keitha Kellogga informuje agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s věcí.

V Kyjevě má Kellogg jednat s nejvýše postavenými ukrajinskými představiteli a jeho tým jedná o uspořádání schůzek v Paříži nebo Římě. Na plánech se stále pracuje a mohou se změnit, uvedl podle Reuters jeden ze zdrojů.

Obrazem: Polský premiér Donald Tusk a Volodymyr Zelenskyj ve Lvově

Většina polských občanů poprvé podporuje ukončení války na Ukrajině, i kdyby si to vyžádalo postoupení území, uvedl Polský rozhlas s odvoláním na průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS). Podle průzkumu 55 % respondentů upřednostňuje ukončení konfliktu před územní celistvostí Ukrajiny, přičemž v září 2024 to bylo 39 % a v dubnu 2022 26 %.

Ukrajinská prokuratura zahájila vyšetřování údajného zneužívání a vydírání vojáků 211. pontonové brigády ze strany jejich nadřízených. Při těchto praktikách prý velitelé využívali své rodinné konexe. Na případ upozornil server Ukrajinska pravda. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že v pondělí začalo vyšetřování ohledně možného použití násilí vůči podřízeným, vydírání a zneužití disciplinárních postihů.

Ukrajinská média uvádějí, že ve 211. pontonové brigádě existují různé rodinné vztahy, působí v ní otcové a jejich synové nebo manželské páry. Problematická byla rodina Pastuchových. Valerij Pastuch byl náčelníkem štábu brigády, jeho syn Vladyslav působil jako velitel čety. Server The New Voice of Ukraine píše, že Vladyslav Pastuch už v brigádě není, ale jeho dřívější působení v ní pod velením jeho otce bylo v rozporu s ukrajinskými protikorupčními zákony.

Příbuzná ruského opozičníka Kary-Murzy je v berlínské nemocnici kvůli podezření z otravy. Policie uvedla, že podniká kroky k ochraně veřejnosti. Sám Kara-Murza podle AFP popřel, že by jeho matka byla v Berlíně otrávena. Der Spiegel informoval o možné otravě jeho příbuzné.

Maďarský premiér Viktor Orbán nemá na ruského prezidenta Vladimira Putina žádné páky a Ukrajina nepotřebuje jeho zprostředkování při případných mírových jednáních, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina je silná země a prokázala to na bojišti po celou dobu Putinovy agrese. Má nyní někdo jiný v Evropě tuto zkušenost? Ne. Má Orbán takovou armádu? Ne. Jak bude vyvíjet tlak na Putina? Vtipem, úsměvem? Ať si to nechá,“ řekl Zelenskyj.

Premiér Orbán se podle Zelenského chová podle přísloví, kde vítr, tam plášť, tedy hledí jen na vlastní prospěch, ale to podle Zelenského nebude fungovat a ani Orbána, ani podobné lidi, k ničemu nepustí. Prezident podle agentury upřesnil, že kritizuje výlučně maďarského premiéra, a ne maďarský lid, který podle něj Ukrajinu podporuje.

Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že cílem Ukrajiny je otevřít všechna dostupná vyjednávání s Evropskou unií v roce 2025, což je ambiciózní krok v procesu přistoupení země k EU.

Na Ukrajinu míří z Olomouce kamion s 2,6 tuny vánočních dárků pro děti. Nákladní vůz z Olomouce ujede více než 700 kilometrů dlouhou trasu do ukrajinského Ternopilu, odkud budou dárky rozváženy do dalších měst na Ukrajině.

Dárky pocházejí z tradiční sbírky Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček. Letos lidé z celé republiky splnili osobní přání rekordnímu počtu dětí, které byly do projektu zařazeny, celkem 475. Jde o sirotky, děti ze sociálně slabých rodin či z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy.

Ukrajina nyní více než kdykoliv dříve potřebuje podporu, vzkázal západním spojencům Kyjeva polský premiér Donald Tusk. Při své předem neohlášené návštěvě se v západoukrajinském Lvově sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj podle agentury AFP naléhal na západní země, aby „urychleně posílily Ukrajinu na bojišti“, protože její armáda už několik měsíců ustupuje před ruskými silami.

Velká Británie uvalila sankce na 20 plavidel ruské „stínové flotily“ a přislíbila pomoc ve výši 35 milionů liber na opravu ukrajinské energetické sítě. Ruskou stínovou flotilu tvoří pololegální nákladní lodě, které přepravují ruské výrobky po celém světě v rozporu s mezinárodními sankcemi.

EU nedávno zakázala 52 plavidlům přepravujícím ruskou ropu v ceně vyšší než 60 dolarů za barel přístup do evropských přístavů. Podle odhadů je 70 % ruského vývozu ropy po moři přepravováno starými a špatně pojištěnými tankery, které napájejí válečnou kasu Kremlu a představují vážné nebezpečí pro životní prostředí

Případ napadení a únosu, ze kterých je obviněn poslanec Mykola Tyščenko, byl předán soudu, uvedl 17. prosince Státní úřad pro vyšetřování. Úřad uvedl, že ukončil vyšetřování proti Tyščenkovi na základě obvinění z nezákonného zadržení a napadení válečného veterána v Dnipru.

Městský soud v Praze zamítl žalobu Rostislava Zorikova kvůli zařazení na vnitrostátní sankční seznam. ČTK to dnes řekla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Vláda Zorikova zařadila na sankční seznam loni v srpnu společně s jeho manželkou Olgou a ruským podnikatelem Borisem Obnosovem, jehož jsou Zorikovovi příbuzní. Obnosova mezitím na svůj seznam přidala Evropská unie, proto už není na českém.

Na českém sankčním seznamu souvisejícím s ruskou invazí na Ukrajinu je nyní pět fyzických osob a dvě společnosti. Jsou jimi patriarcha Kirill, ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix, Zorikovovi, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.

Rusko s podporou vojáků ze Severní Koreje vede už třetím dnem intenzivní protiofenzivu v ruské Kurské oblasti proti ukrajinským jednotkám. Dnes to oznámil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky severokorejské armády podle Syrského utrpěly těžké ztráty. Přesné údaje o nich však neposkytl, píše agentura AFP. V pondělí Kyjev informoval, že o víkendu v Kurské oblasti padlo nebo bylo zabito nejméně 30 Severokorejců.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že rozkryla síť 12 agentů, kteří pro Rusko shromažďovali informace o stíhačkách F-16 a systémech protivzdušné obrany. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

"Prováděli průzkum palebných postavení ukrajinských systémů protivzdušné obrany a snažili se zjistit místa tajných vojenských letišť, kde by (...) mohly být umístěny letouny F-16," uvedla SBU, která na Ukrajině plní funkci kontrarozvědky. Podle ní zjišťovali také adresy firem, které na Ukrajině vyrábějí zařízení pro elektronický boj.

České cukrovary trápí nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, který snižuje cenu cukru v Česku. Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům nepokryje náklady. Vyplývá to z vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku. Kvůli nemožnosti prodeje za přijatelné ceny se spolek obává uzavírání výrobních závodů a nedostatku kvalitního cukru v Česku.

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou ruské bezpečnostní rady, podle TASS uvedl, že vedení Ukrajiny za Kirillovovu smrt stihne „bezprostřední odplata“. Tímto „teroristickým útokem“ se podle něj Ukrajina snaží zamaskovat své neúspěchy na bojišti.

Zástupci plynárenských a dalších energetických firem, stejně jako průmyslníci ze Slovenska, Maďarska, Rakouska a Itálie, podepsali společnou deklaraci o podpoře přepravy zemního plynu přes Ukrajinu. ČTK o tom dnes informoval největší dodavatel plynu na Slovensku, společnost SPP. Ukrajina totiž nehodlá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci letošního roku.

Mnozí z tisíců vysokoškolských studentů z Ukrajiny a Ruska stráví Vánoce a Nový rok v Česku. Cestu domů za rodinou jim komplikuje válka mezi oběma zeměmi a s ní spojená cestovní omezení. Oslavy pravoslavných Vánoc v tradičním lednovém termínu podle juliánského kalendáře pak kolidují se zkouškovým obdobím na českých vysokých školách. Vyplývá to z odpovědí studentů, které ČTK oslovila.

Ruské síly dobyly Hannivku, další vesnici v ukrajinské Doněcké oblasti, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruská vojska mají převahu na celé frontové linii. V okolí Hannivky je podle agentury AFP velké ložisko lithia.

Ministerstvo ve svém pravidelném hlášení o situaci na Ukrajině uvedlo, že jednotky jižního uskupení vojsk „osvobodily“ ves Hannivka. Ta se nachází asi deset kilometrů jižně od Kurachova, jehož dobytí mají ruské síly rovněž na dosah.

Informace o dobytí vesnice nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Návrat k hospodářskému růstu, zvýšení bezpečnosti i změny v migrační politice či přístupu k válce na Ukrajině slibují ve svých předvolebních programech německé politické strany. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU, vládní sociální demokraté (SPD) a strana Zelených je oficiálně představují dnes, tedy den poté, co poslanci Spolkového sněmu odmítli vyjádřit důvěru kancléři Olafovi Scholzovi. Otevřeli tak cestu k předčasným volbám, které se podle předpokladu uskuteční 23. února.

Ruského generála Igora Kirillova, který dnes ráno zemřel po výbuchu v Moskvě, zabila při speciální operaci ukrajinská tajná služba SBU. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek. SBU v pondělí oznámila, že náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády podezřívá z válečných zločinů spáchaných na ukrajinských vojácích.

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

"Dnes můžeme tímto laserem sestřelovat letouny ve výšce přes dva kilometry," řekl Sucharevskyj na konferenci věnované spolupráci evropského a ukrajinského zbrojního průmyslu. Bližší informaci k laserové zbrani nazvané Tryzub (Trojzubec), což je ukrajinský státní symbol, neuvedl.

Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno podle státní agentury TASS ruský vyšetřovací výbor. Potvrdil tak dřívější neoficiální informace některých médií. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor. TASS dříve informoval, že při explozi v obytném domě v ruské metropoli zahynuli dva lidé.

Dva lidé zahynuli při explozi v obytném domě v Moskvě, oznámila ráno ruská agentura TASS a dodala, že příčinou mohlo být výbušné zařízení. Podle médií je mrtvým velitel ruských ozbrojených sil Kirillov a jeho pobočník.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

Ukrajina, která se již téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podle něj nadto zařadila do výzbroje bezpilotní prostředek schopný vypouštět na vzdálenost až 70 kilometrů menší takzvané FPV drony.

V dubnu tehdejší britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že britský laser DragonFire, který by měl být uveden do provozu v roce 2027, by mohl být potenciálně použit na Ukrajině k boji proti ruským bezpilotním letounům, připomněla agentura Reuters.

Kyjev v posledních měsících představil řadu nových zbraní domácí výroby a prezentuje se jako průkopník v oblasti bezpilotních systémů, které se letos staly samostatnou složkou ukrajinské armády.

Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem prosince představil zbraň Peklo, která se podobá střele s plochou dráhou letu a jejíž dolet je údajně až 700 kilometrů. Letos v srpnu oznámil první úspěšné použití zbraně Paljanycja, která má proudový pohon a podle médií jde o zbraň mezi střelou a dronem, která by mohla mít dolet rovněž stovky kilometrů. V létě hovořil Zelenskyj také o úspěšném testu první ukrajinské balistické střely.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Další sérii zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Hovořil také o tom, jak hodlá zakročit proti nelegální migraci, a naznačil, že by mohl změnit přístup k očkování dětí. Časopis Time dnes zveřejnil plný přepis rozhovoru s tím, že přečíst jej celý čtenáři potrvá průměrně 59 minut.

„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru, který souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který nastupující prezident poskytl ve svém floridském sídle Mar-a-Lago 25. listopadu. Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že se Trump chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Pokud se Evropská komise obrátí na Kyjev ohledně tranzitu jiného plynu než ruského, ukrajinští činitelé o tom budou diskutovat a jsou připraveni dosáhnout příslušné dohody. Na platformě telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který zároveň oznámil, že hovořil se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Šéf ukrajinské vlády dodal, že platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu od konce roku nebude prodloužena. Fico se zatím nevyjádřil.

Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.

„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.

Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.

Vadym Sukharevskyi, velitel jednotek bezpilotních systémů, řekl, že ukrajinský laserový systém, nazvaný Tryzub, dokáže sestřelit letadla ve výškách přesahujících 2 kilometry. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent. 

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov dnes také prohlásil, že Rusko si pro rok 2025 vytyčilo následovný cíl: Plně okupovat ukrajinskou Doněckou oblast, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou.

Rusko narušuje mobilní komunikaci i systém pro sledování polohy lodí v Baltském moři, ohrožuje plavidla a dodávky energie, aby vyzkoušelo, jak budou západní země reagovat. Podle agentury Reuters to uvedl polský admirál Krzysztof Jaworski.

Moskva podle viceadmirála polského námořnictva systematicky používá tuto taktiku, aby skryla pohyb vlastních plavidel a narušila cizí operace v Baltském moři, které Rusko sdílí s osmi zeměmi NATO.

„Hybridní válka v Baltském moři je největší výzvou, které čelíme,“ řekl Jaworski agentuře Reuters s odkazem na praxi, kdy aktér vedle konvenčních útoků podniká také pokusy o narušení politiky, dodávek energie a dalších důležitých a klíčových systémů protivníka.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se chce v nadcházejícím roce zabývat otázkou propagací hodnot, jako jsou demokracie, svoboda či úcta k lidským právům. Tématem bude také budoucí rozšíření Evropské unie, utváření evropského víceletého finančního rámce nebo konkurenceschopnost a bezpečnost. Dvořák to řekl na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci k vyhodnocení letošního aktivit k oslavě 20 let od vstupu Česka do EU.

Česko podle Dvořáka vždy hodně podporovalo rozšíření EU, vývoj situace po ruském útoku na Ukrajinu podle něj naznačuje, že se Evropa potřebuje více zabývat regiony, které jsou na pomezí mezi evropským a ruským vlivem. Současně je ale podle ministra nutné dbát na to, aby se případné nové státy EU dokázaly vyrovnat s podmínkami pro přijetí.

Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.

Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.

Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represím v zemi. Vyplývá to z dnešního Ficova prohlášení po jeho telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Fico se rovněž vyslovil pro to, aby se EU angažovala ve snaze zachovat tranzit zemního plynu mezi Ukrajinou a evropským blokem.

„Naléháme, aby současná situace v Gruzii byla hodnocena objektivně. Jakékoliv úvahy zasahovat do vnitřních věcí Gruzie zavedením sankcí jsou pro nás červenou čárou,“ uvedl Fico v prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Evropská unie dnes vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.

„Vůbec poprvé se dnes Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči 16 jednotlivcům a třem subjektům odpovědným za destabilizační akce Ruska v zahraničí,“ stojí v tiskovém prohlášení Rady EU s tím, že jde o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Syrský vůdce Bašár Asad, jehož režim předminulý víkend svrhli islamističtí povstalci, v dnes zveřejněném prohlášení potvrdil, že opustil Sýrii v neděli večer 8. prosince a že byl evakuován z ruské letecké základny Hmímím do Moskvy poté, co se základna stala terčem dronových útoků. Uvádí se to v prohlášení na telegramovém účtu využívaném syrskou prezidentskou kanceláří. Jedná se o Asadovo první vyjádření od chvíle, kdy opustil Sýrii.

Světová fotbalová federace FIFA se omluvila Ukrajině za nesprávnou mapu Evropy, kterou použila při pátečním losování kvalifikace na mistrovství světa 2026. Na mapě chybně nebyl zobrazen poloostrov Krym jako součást Ukrajiny.

Na kontroverzi podle agentury DPA upozornil ukrajinský svaz světovou federaci FIFA i evropskou unii UEFA. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj vyzval federaci k veřejné omluvě.

O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.

Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.

Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.

Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.

„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.

Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.