Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Obrazem: Snídaně s modlitbou ke Dni ukrajinských ozbrojených sil v Kyjevě

Čína vyzvala mezinárodní společenství, aby „vytvořilo vhodné podmínky“ pro přímé mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že konflikt může být vyřešen pouze tehdy, když hlavní mocnosti projeví „pozitivní energii“ a budou usilovat o dialog.

Zástupci členských států EU se dnes neshodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Proti předložené verzi se postavily Litva a Lotyšsko, jednání dále pokračují. Očekává se, že sankce budou schváleny do konce roku a budou obsahovat další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Měly by cílit rovněž proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

O patnáctém balíku sankcí proti Rusku se jednalo na dnešním zasedání takzvaného Coreperu, tedy na schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají zasáhnout ruskou stínovou flotilu.

Polská policie zadržela ruského občana Dmitrije V., kterého Spojené státy stíhají za podvody, kterých se údajně dopustil, když v minulosti provozoval jednu z největších kryptoměnových burz na světě. Informuje o tom deník Rzeczpospolita s odvoláním na policii.

Dmitrije V. polská policie zadržela už v roce 2021 a ve vazbě strávil něco přes měsíc. Například Gazeta Wyborcza tehdy napsala, že byl spojený „s lidmi z Kremlu, kteří prostřednictvím burzy WEX prali špinavé peníze potřebné k útoku na Ukrajinu“. Podle listu byly v pozadí také ruské tajné služby. Server BBC k tomu napsal, že za zmizením bitcoinů v hodnotě 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) z kryptoměnové burzy mohla stát ruská tajná služba FSB, která se tak snažila získat prostředky na válku na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinským ozbrojeným silám byla dodána první série raketového dronu s názvem Peklo. V příspěvku na sociálních sítích Zelenskyj nespecifikoval počet dodaných zbraní, ale uvedl, že nyní je cílem „rozšířit výrobu a nasazení“. Dodal, že drony již „prokázaly bojovou účinnost“.

Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl kvůli průtahům odklad účinnosti předlohy, jež také předpokládá zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat. Nynější řádná schůze bude pokračovat ve středu.

K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ani v listopadu, kdy poslanci opozičního ANO zpochybňovali některé z pozměňovacích návrhů. Dnes za opoziční klub SPD předlohu kriticky zhodnotil v zatím hodinovém vystoupení Radek Koten. Za jistou ztrátu suverenity označil prodlužování dočasné ochrany od příštího roku automaticky podle příslušného předpisu EU. Jako diskriminační zhodnotil navrhované doplnění novely o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. Žadatelé by se museli vzdát občanství ruského a doložit to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.

Estonská obranná společnost Frankenburg Technologies plánuje v roce 2025 začít na Ukrajině testovat nové střely proti dronům, informovala agentura ERR.

Společnost, která je v Evropě považována za nadějný stratup v oblasti obranných technologií, vyvinula rakety určené k zachycení íránských bezpilotních letounů Šáhid ve výšce až dvou kilometrů. Klíčovou vlastností systému je využití umělé inteligence pro autonomní zaměřování. „Technologie je slibná a v novém roce ji začneme testovat na Ukrajině,“ uvedl pro ERR Kusti Salm, generální ředitel společnosti.

Podle běloruské monitorovací skupiny Hajun během nočního útoku Ruska na Ukrajinu 6. prosince narušilo letecký prostor Běloruska nejméně 10 bezpilotních letounů typu Šáhid. Drony údajně přeletěly do Běloruska z Ruska a směřovaly k Homelu, Lojevu a Mazyru. K náletům docházelo v různých intervalech od 22:07 místního času a pokračovaly až do časných ranních hodin. Běloruské letectvo na incidenty nezareagovalo.

Litevský prezident Gitanas Nauséda pokládá za pravděpodobné, že dva podmořské optické kabely v Baltském moři byly minulý měsíc poškozeny úmyslně. Vyzval podle agentury Reuters k zavedení společných námořních hlídek pobaltských států, Finska a Polska na ochranu kritické infrastruktury.

„Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že nedávné přerušení kabelů v Baltu bylo dílem škodlivé aktivity,“ řekl Nauséda novinářům. Dodal však, že nejsou žádné důkazy které by potvrzovaly, že poškození kabelů bylo úmyslné.

Litevský prezident už ve čtvrtek v televizi upozornil, že úroveň ohrožení pobaltské země se rychle zvyšuje a přibývá případů možných sabotáží a diverze, jako bylo v listopadu přerušení podmořských kabelů v Baltu mezi Litvou a Švédskem i mezi Německém a Finskem či letecké neštěstí ve Vilniusu, kde se zřítil letoun německé společnosti DHL.

Obyvatelé Moskvy se třetí rok v řadě budou muset obejít bez novoročních ohňostrojů. Podobně tomu bude také v dalších městech. Úřady podle ruských médií uvádějí, že je to z bezpečnostních důvodů. Vedení Leningradské oblasti v níž leží i Petrohrad, už dříve omezilo výdaje na společenské a kulturní akce, aby ušetřené peníze mohlo vyčlenit na válku na Ukrajině.

„Ne, není v plánu,“ odpověděl moskevský starosta Sergej Sobjanin podle agentury RIA Novosti na otázku, zda město chystá na Nový rok ohňostroj. Stejně na tom je Perm na východě evropské části Ruska, Tomsk a Omsk na Sibiři nebo metropole Dagestánu Machačkala.

Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Hodlá je darovat Ukrajině. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi. Napsala to agentura AP.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že invazní síly dobyly další dvě vesnice v oblasti Pokrovsku a Kurachove v Doněcké oblasti. Jde o Pustynku ležící asi deset kilometrů jižně od Pokrovsku. Ukrajinský projekt DeepState pokládaný za blízký ukrajinské armádě informoval, že do ruských rukou padla Novopustynka ležící ještě blíže Pokrovsku.

Ruská armáda podle Moskvy dobyla také také malou obec Suchi Jaly ležící na jihozápad od města Kurachove. DeepState uvedl, že Rusové dobyli Stari Terny ležící v bezprostřední blízkosti Kurachove. Podle ukrajinských analytiků padla také Illinka, kterou od Kurachove dělí vodní nádrž. Agentura AFP píše, že v blízkosti tohoto města se nachází významné naleziště lithia.

Tvrdé boje v této části fronty potvrzuje i ukrajinský generální štáb, který dnes ráno uvedl, že za čtvrtek se ukrajinská a ruská armáda střetla celkem 188krát. „V kurachovském úseku obrana odrazila 50 útoků,“ informoval. Na pokrovském úseku fronty podle něho nepřátelská vojska podnikla 40 útoků.

Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi. Ten už letos v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu.

„Poselství, které jsme chtěli vyslat vyzkoušením hypersonického zbraňového systému v reálné akci, zní, že budeme připraveni udělat cokoliv, abychom bránili naše legitimní zájmy,“ řekl Lavrov v narážce listopadové odpálení rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Spojené státy a spojenci USA, kteří také poskytují zbraně dlouhého doletu kyjevskému režimu, musí pochopit, že bychom byli připraveni použít jakékoli prostředky, abychom jim nedovolili uspět v tom, co nazývají strategickou porážkou Ruska,“ zdůraznil.

Ruské devizové rezervy, které se po desetiletí vytvářely z přebytků příjmů v oblasti nerostných surovin, se blíží vyčerpání, uvedl deník The Moscow Times. Před invazí Ruska na Ukrajinu držel Fond národního blahobytu (FNB) likvidní aktiva v hodnotě přibližně 140 miliard dolarů. Za tři roky války se tento finanční polštář zmenšil na téměř třetinu své původní velikosti. Podle ruského ministerstva financí klesla k 1. prosinci likvidní aktiva FNB na 53,8 miliardy dolarů.

Ruské jednotky utrpěly při svém podzimním tažení na Ukrajině asi 53 obětí na kilometr čtvereční, uvedl Institut pro studium války (ISW). Během září, října a listopadu 2024 ruské síly obsadily přibližně 2 356 km2 území za cenu ztráty přibližně 125 800 osob, uvádí zpráva.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na ukrajinský generální štáb uvedlo, že během listopadu 2024 dosáhly ruské denní ztráty rekordní výše, v průměru 1 523 obětí denně. Jen 28. listopadu Rusko údajně ztratilo více než 2 000 vojáků za 24 hodin.

Americká nezisková organizace Ukrajinský kongresový výbor (UCCA) podnikla kroky k zablokování vynesení téměř 22 500 satelitů Starlink technologické společnosti SpaceX na nízkou oběžnou dráhu, uvedla 5. prosince CNBC. Skupina jako důvod uvedla obavy z „kontaktů generálního ředitele SpaceX Elona Muska s Ruskem a údajného využívání systému Starlink ruskými silami na Ukrajině“.

Musk, miliardář a blízký spojenec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v minulosti učinil kontroverzní prohlášení o válce na Ukrajině a údajně vedl tajné hovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dalšími představiteli Kremlu.

Krymský most byl dnes ráno uzavřen kvůli obavám z útoku ukrajinských bezpilotních letounů. Podle proukrajinského telegramového kanálu Crimean Wind byly ve městě Kerč poblíž loděnice slyšet výbuchy a v oblasti Kerčském průlivu byly údajně aktivovány systémy protivzdušné obrany.

„Automobilová doprava na Krymském mostě byla dočasně pozastavena,“ uvedl Telegramový účet určený k monitoringu provozu mostu.

Obrazem: Výcvik ukrajinských branců v Černihivské oblasti

Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do Česka byly dnes ráno obnoveny. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Ropa z Ruska do České republiky netekla dva dny, důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.

Ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyměnil gubernátora Kurské oblasti, do které v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky a přes ruské protiútoky dál ovládají část jejího území. Informuje o tom agentura DPA. Region nově povede poslanec Alexandr Chinštejn, ve funkci nahradí Alexeje Smirnova.

Putin při jmenování Chinštejna podotkl, že „v současnosti je poptávka po krizovém managementu“. DPA připomíná, že Smirnov byl gubernátorem teprve od května. Podle Putina z postu odešel na vlastní přání, uvádí telegramový kanál Astra.

Rusko v noci na dnešek nad ukrajinské území vyslalo 53 bezpilotních letounů, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana jich 32 sestřelila. Více než deset dronů útočilo na Kyjev, žádné škody úřady nehlásí. Ruské ministerstvo obrany informuje o 33 zneškodněných dronech.

Ukrajinské letectvo také uvedlo, že 16 bezpilotních letounů se ztratilo z radarů a dva odletěly směrem do Běloruska.

V Kyjevě byl v noci dvakrát vyhlášen protiletecký poplach a trval celkem čtyři hodiny, informoval šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Serhij Popko. Drony přilétaly jednotlivě a z různých směrů. Jeden se zřítil, ale obešlo se to bez vážnějších škod. Oběti nebo zranění hlášeni nejsou.

Dobré ráno, milí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o nejnovějším dění. 

Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.

V Rusku vznikla nová nevládní organizace, jejímž úkolem je pomáhat s imigračním procesem lidem ze Západu, kteří touží po „tradičnějším“ způsobu života. Informuje o tom server The Moscow Times. V čele organizace stojí poslankyně Marija Butinová, která v minulosti skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti.

Skupina bude podle Butinové poskytovat informace týkající se možnosti „duchovního azylu“, organizovat cesty po Rusku, aby případní zájemci viděli, jak se v zemi žije, a plánuje rovněž vytvořit společenství těch, kdo se do Ruska přestěhovali. The Moscow Times připomínají, že v dubnu Putin podepsal dekret, na základě kterého je snadnější získat povolení k pobytu pro lidi, kteří podle Kremlu sdílejí „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Podle Butinové jde například o ty, kdo nepodporují hnutí za práva komunity LGBT+ nebo se domnívají, že jejich děti by měly být vychovávány tradičním způsobem. „Jde o to pomoci rodinám zachovat ideu matky a otce, tedy něčeho, čeho se jim na Západě nedostává,“ tvrdí Butinová.

V Buči pohřbili starostu obce Dniprorudne, který zemřel v ruském zajetí. Jeho tělo se do vlasti vrátilo nedávno v rámci výměny pozůstatků mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusové ho v zajetí mučili, uvedl ve středu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. 

Matvjejev stál v čele města Dniprorudne v Záporožské oblasti roky. Když se ruské jednotky na začátku invaze blížily k této obci, které se nachází nedaleko nyní okupovaného Enerhodaru, neuprchl. Zůstal, aby koordinoval humanitární pomoc pro obyvatele obce a řešil jejich bezpečnost. Rusové se mezitím města zmocnili a starostu zajali. Zadrželi ho 13. března 2022 na kontrolním stanovišti, o jeho pobytu a zdravotním stavu poté nebyly žádné informace.

Ve středu šéf Záporožské oblasti Fedorov na telegramu napsal, že starosta zahynul v ruském zajetí a jeho tělo se vrátilo na Ukrajinu v poslední výměně s pěti stovkami padlých vojáků. „Okupanti ho drželi v zajetí dva roky a osm měsíců, a mučili ho,“ uvedl Fedorov, který Matvjejeva označil za vlastence. „Dnes vyšlo najevo, že starosta Dniprorudneho Jevhen Matvjejev zemřel na následky mučení v ruském zajetí,“ napsal tentýž den na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Českým velvyslancem na Ukrajině bude od příštího podzimu Luboš Veselý, který je nyní na ministerstvu zahraničí zvláštním zmocněncem pro koordinaci české politiky vůči Rusku. Ve funkci vystřídá Radka Pecha, u kterého bylo kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině od začátku v plánu, že bude v Kyjevě jen dva roky. S odvoláním na své tři zdroje z ministerstva zahraničí to dnes uvedl Deník N.

S návrhem ministra Jana Lipavského (nestr.) na vyslání Veselého do Kyjeva podle zdrojů deníku souhlasila vláda a s prezidentem Petrem Pavlem je domluvené, že nominaci nebude blokovat. Ministerstvo zahraničí věc nechtělo komentovat. „Personální záležitosti ve věci velvyslaneckých postů jsou v utajeném režimu, tudíž je nekomentujeme,“ uvedla pro Deník N mluvčí úřadu Mariana Wernerová.

Veselý je absolventem ruských a východoevropských studií, na ambasádě v Kyjevě působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku a po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.

Ruský prezident Vladimir Putin zrušil nařízení, že všichni odběratelé ruského plynu za něj musejí platit prostřednictvím banky Gazprombank. Spojené státy minulý měsíc na státem kontrolovanou banku uvalily sankce. Ty jí zabraňují v provádění jakýchkoli nových transakcí v oblasti energetiky, což může zablokovat způsob, jakým mohou evropští zákazníci platit za ruský plyn.

Putin vydal původní nařízení v březnu 2022. Přiměl jím odběratele ruského plynu platit za dodávky prostřednictvím Gazprombank, a to pomocí schématu, které zahrnovalo platby v rublech. Po dnes zveřejněných změnách dekretu není podle agentury Reuters zcela jasné, jak budou platby probíhat. Ruské úřady uvedly, že na vyřešení problému pracují.

Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do ČR by měly být v pátek obnoveny poté, co se vyřeší problémy s platbami za tranzit přes Ukrajinu, píše Reuters.

Ukrajina nesníží věk pro odvod do armády navzdory výzvám Spojených států. Z USA v minulých dnech zaznělo, že Kyjev by měl zvážit, zda do do boje proti ruskému agresorovi nezačne povolávat už osmnáctileté Ukrajince. V současné době se ukrajinská mobilizace týká mužů starších pětadvaceti let.

„Naše pozice je maximálně transparentní: nebudeme snižovat věk pro mobilizaci,“ řekl vysoce postavený ukrajinský představitel agentuře AFP, která připomněla, že mobilizace je na Ukrajině bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi, citlivé téma. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala podle agentury Reuters čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu podepsal nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace a má usnadnit povolávání mužů do zbraně. Snížil také povolávací věk z 27 na 25 let. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v plánu dále věk pro odvod do armády snižovat. Ukrajinští představitelé chtějí chránit nejmladší muže, aby zabránili další demografické decimaci, poznamenává Reuters. Někteří vojáci ale válčí po celou dobu ruské agrese a nemají před sebou vidinu demobilizace. A ačkoliv skutečné počty zabitých a zraněných vojáků nejsou známy, odhady hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.

Julija Navalná, vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném, vyzvala jeho příznivce, aby mu navrhli náhrobek symbolizující jeho politický boj proti režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalná, kterou ruské úřady chtějí zadržet, žije v zahraničí.

„Ať to není jen pomník, ale symbol. Pro někoho symbol naděje. Pro někoho symbol síly a boje. Pro někoho symbol toho, co jsme společně prožili. Symbol toho, jakou cenu má svoboda,“ řekla Navalná ve výzvě na videoportálu YouTube. „Tento památník je způsobem, jak říci, že jsme na Alexeje a jeho myšlenky nezapomněli. Nikdy nezapomeneme,“ dodala.

Úlohou nového zvláštního představitele předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, kterým se stal český diplomat Petr Mareš, bude koordinovat projekty, které na území Ruskem napadené země probíhají. Jde například o projekt dohledávání unesených ukrajinských dětí či odminování ukrajinského území. Mareš to dnes řekl českým novinářům na Maltě, kde se účastnil ministerského zasedání OBSE. 

„Nejsem představitelem OBSE pro Ukrajinu, ale představitelem předsednictví OBSE pro Ukrajinu. Zastupuji ty státy, které mají na krizi na Ukrajině podobný názor jako Česko,“ upřesnil Mareš hned na úvod. „Celou OBSE nemohu zastupovat, neboť jistě jste poslouchali pana Lavrova a chápete, že to by nešlo,“ dodal český diplomat.

Polské předsednictví v EU, které začne od ledna, bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Dnes to ve Varšavě podle agentur prohlásil polský premiér Donald Tusk po schůzce s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a lídry politických frakcí v europarlamentu.

Podle šéfa polské vlády bude Varšava sedmadvacítce předsedat v náročném období. Připomněl v této souvislosti krize na Ukrajině, na Blízkém východě nebo současné dramatické dění v Gruzii a Jižní Koreji.

Trest doživotního vězení navrhl pro ruského nacionalistu Jana Petrovského finský prokurátor v první den soudního jednání v Helsinkách. Rus, který dnes vinu odmítl, stojí před soudem kvůli možným válečným zločinům na východě Ukrajiny v roce 2014, uvedla agentura Reuters.

Soud s Petrovským je „vzácným pokusem“ prokurátorů mimo Ukrajinu hledat spravedlnost pro oběti válečných zločinů v konfliktu, který fakticky začal dávno před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, píše Reuters. Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, je obviněn, že spolu z muži ze své polovojenské jednotky zabil na východě Ukrajiny 22 ukrajinských vojáků a další zranil.

Rusko nařídilo uzavřít polský generální konzulát v Petrohradě. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšavu krok Moskvy nepřekvapil, neboť ho po uzavření ruského konzulátu v Poznani očekávala.

„Ruské rozhodnutí přijímáme s důstojnou lhostejností, protože jsme ho očekávali,“ řekl Sikorski novinářům na Maltě, kde se účastní jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Evropská komise (EK) v reakci na sporné rumunské prezidentské volby posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Informovala o tom dnes exekutiva Evropské unie, která vyzvala čínského provozovatele platformy, aby uchoval data související s možnými riziky pro volby a společenskou debatu v unijních zemích.

První kolo rumunských prezidentských voleb vyhrál překvapivě proruský kritik EU a NATO Calin Georgescu, kterého podporovaly desetitisíce účtů na TikToku. Bruselský web Politico dnes upozornil, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích zavedlo Pobaltí. V Gruzii neustávají protesty proti rozhodnutí vládnoucí strany přerušit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií, demonstrace v Tbilisi se v noci na dnešek ale odehrála oproti předchozím dnům relativně pokojně a gruzínské úřady oznámily, že zahájily vyšetřování stížností na policejní brutalitu, uvedla média. Proti policejnímu násilí při rozhánění protestů se dříve ohradila EU.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil během svého projevu na jednání OBSE šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za válečného zločince. Šéf ruské diplomacie poté během své řeči hovořil o nacistickém režimu v Kyjevě. Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastní i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě," dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou".

V české sbírce na nákup dronů pro nasazení v boji na Ukrajině lidé k dnešnímu dni vybrali více než 203 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci spolku Skupina D, který veřejnou sbírku Drony Nemesis pořádá. Spolek také představil nový projekt, který má za cíl vybrat peníze na pořízení 100 tun plastické trhaviny a dalšího ženijního a pyrotechnického materiálu.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov před týdnem telefonoval se svým americkým protějškem Charlesem Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Informoval o tom deník The New York Times (NYT), který rozhovor označil za velmi neobvyklý, neboť Gerasimov naposledy se svým americkým kolegou, tehdy Markem Milleym, telefonicky jednal v říjnu 2022. Podle deníku Gerasimov řekl Brownovi, že odpálení balistické rakety Orešnik (Líska) na Ukrajinu bylo plánováno již týdny před rozhodnutím USA umožnit Ukrajině údery střelami ATACMS na cíle v ruském zázemí.

Principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a proti celé evropské bezpečnosti. Lipavský to řekl českým novinářům před začátkem dnešního zasedání OBSE na Maltě. Schůze se účastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. EU zastupuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ uvedl Lipavský. „Tyto principy jsou dneska podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti,“ dodal. Jak doplnil, v projevu Česka na dnešním jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Ruské jednotky postoupily na devíti místech na frontě ve východoukrajinském Donbasu, jehož úplné dobytí se jeví cílem ruské ofenzívy, především dobyly ves Blahodatne u Bachmutu. Ukrajinským silám se však podařilo vytlačit okupanty ze vsi Novyj Komar, uvedli podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Může jít o důležitý taktický úspěch, protože Novyj Komar leží na silnici z ukrajinského týlu do obce Velyka Novosilka, představující klíčový bod v ukrajinské obraně na styku východní a jižní fronty, poznamenal server BBC News.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 44 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo.

Vzdušné síly státu bránícího se ruské agresi uvedly, že protivzdušná obrana sestřelila 30 bezpilotních letounů. Dalších 12 podle Kyjeva zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje. Jeden dron mířil směrem k Bělorusku, doplnilo letectvo. O zraněných nebo škodách nejsou informace.

Dobré ráno, milí čtenáři. I dnes vás budeme informovat o nejnovějším dění. 

Zatímco se ukrajinská armáda snaží najít dostatek vojáků, zejména pěchoty, aby se ubránila mnohem většímu ruskému vojsku, některé jednotky dávají druhou šanci uprchlíkům z fronty, píše agentura Reuters.

Podle údajů prokuratury bylo od roku 2022 zahájeno téměř 95.000 trestních řízení proti vojákům kvůli "svévolnému opuštění" jednotky bez povolení nadřízeného a pro závažnější trestný čin dezerce z bojiště.

Počet případů každým rokem války strmě roste: téměř dvě třetiny z celkového počtu pocházejí z letošního roku. 

Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje. Ruská služba BBC nedávno na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů uvedla, že na bojišti padlo přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Skutečné číslo podle ní bude nejspíš výrazně vyšší.

Magazín The Economist před časem odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 000 až 100 000; počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 000 až 140 000. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000, napsal americký deník.

Náměstkyně ruského ministra obrany Anna Civiljovová oznámila během jednání, že se na úřady obrátilo 48 000 příbuzných ruských vojáků a poskytlo své vzorky DNA pro účely pátrání po nezvěstných. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Média Civiljovovou označují jako příbuznou ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Odebíráme DNA od příbuzných... Přijímá je od nich ministerstvo vnitra... a do své databáze zahrnuje všechny příbuzné, kteří nás kontaktovali. Už jsem řekla, 48.000,“ uvedla na nedávném zasedání parlamentního výboru pro práci, sociální politiku a otázky veteránů Civiljovová, jak vyplývá z videa, které z jednání zveřejnil telegramový kanál Astra.

Šéf obranného výboru dolní komory parlamentu Andrej Kartapolov následně přítomné požádal, aby toto číslo nikde nezveřejňovali. „Je to tajná informace, poměrně citlivá,“ uvedl Kartapolov a zmínil, že údaj zahrnuje počty nezvěstných v boji. Civiljovová poznamenala, že nesdělila statistiku nezvěstných vojáků, ale počet žádostí, které úřady dostaly. „Řada z nich se najde,“ řekla. Záběry z jednání byly podle Astry streamovány na oficiálních stránkách Státní dumy, ale záznam vysílání se na webu nedochoval. 

Kvůli přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova loni do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. A právě na Maltu se nyní Lavrov chystá. 

Do Valletty ukrajinská delegace pod vedením současného ministra Sybihy zamíří. „Šéf ministerstva zahraničí vystoupí na plenárním zasedání ministrů OBSE a povede řadu dvoustranných jednání se svými protějšky z partnerských zemí Ukrajiny,“ uvedla na svém webu ukrajinská diplomacie. K očekávané přítomnosti Lavrova se nevyjádřila.

Ruská státní agentura TASS později napsala, že Malta před odletem ruské delegace z Moskvy zrušila vízum Mariji Zacharovové, maltské předsednictví OBSE jako důvod uvedlo „okolnosti, které nemohlo ovlivnit“. Mluvčí poté na telegramu označila Západ za „hydru“. „Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ napsala Zacharovová, která dále mimo jiné uvedla, že má z rozhodnutí radost. „Budu moct jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.

Ruské vystřelení signální střely na německý vrtulník česká vláda nijak neřešila. „Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám kvalitní informace,“ reagoval na tiskovce ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS), který vedle toho komentoval i přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba. 

„My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě a ti, co to zpochybňují různým způsobem, buďto nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě,“ vzkázal Fiala.

Norský soud dnes zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. 

Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. Soud projednával Breivikovu druhou žádost o podmínečné propuštění mezi 19. a 21. listopadem v tělocvičně vězení Ringerike, která byla provizorně přestavěna na jednací sál.

Breivik při příchodu na pozdrav zdvihl pravici a podle norské agentury NTB prohlásil, že už 13 let není člověkem. Pětačtyřicetiletý pravicový extremista také řekl, že nadále slouží své „frakci“. Nad jeho pravým uchem bylo na jinak vyholené hlavě patrné písmeno „Z“, zřejmě na podporu ruské války na Ukrajině.

Ukrajinská tajná služba (SBU) zatkla šestnáctiletou dívku, kterou viní z pomoci Rusku při přípravě leteckého úderu na Černihivskou oblast na severu Ukrajiny. Dívka čelí obvinění z vlastizrady. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Kyjev zahájil tisíce vyšetřování Ukrajinců podezřelých z kolaborace s ruskými silami, avšak k zatýkání nezletilých dochází zřídka. 

Podle SBU dalo Rusko dívce za úkol sdílet polohu systémů protivzdušné obrany v oblasti, která sousedí s Běloruskem, spojencem Moskvy. Dívka průzkum prováděla při jízdách taxíkem a citlivé informace předávala prostřednictvím zašifrovaných aplikací na zasílání zpráv, uvedla tajná služba. Dívka byla zadržena, když fotografovala obranný objekt.

„SBU zkonfiskovalo mobilní telefon s důkazy o špionáži a podvratné činnosti ve prospěch Ruska,“ dodala tajná služba s tím, že dívka byla obviněna z vlastizrady a je ve vazbě.

Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó, varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.

Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc, a to v rámci opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.

Za Česko se zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě zúčastní Jan Lipavský, ruského protějška Sergeje Lavrova však míní ignorovat. V úterý Lipavský novinářům řekl, že od vystoupení Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. „Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ dodal Lipavský. Šéf české diplomacie opustil sál kvůli Lavrovovi už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.

„Na Maltě se budou řešit zásadní otázky týkající se chodu organizace a dopady ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedla dříve česká diplomacie na svém webu.

Ukrajinu čekají těžká rozhodnutí o další mobilizaci, jsou ale nezbytná, je přesvědčen americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Je to klíčové, protože i přes peníze a munici je potřeba, aby byli na frontových liniích lidé, kteří budou čelit ruské agresi,“ poznamenal Blinken dnes po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.

Agentura AP koncem listopadu informovala o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena vyzývá Ukrajinu, aby rychle zvětšila velikost svého vojska tím, že změní zákony a umožní do armády povolávat už od 18 let. Nyní je to možné od 25 let. Podle Washingtonu by takový krok Kyjevu umožnil lépe čelit agresi Ruska, které má na bojišti výrazně více vojáků.

Vedle vyjádření k počtu vojáků dnes Blinken také zdůraznil závazek Spojených států zajistit, aby všichni mobilizovaní Ukrajinci dostali výcvik a vybavení, které potřebují.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu přijede do EU. „Ve dnech 5. a 6. prosince se šéf ruského ministerstva zahraničí a ruská delegace zúčastní zasedání rady ministrů zahraničí OBSE, které se bude konat ve městě Valletta na Maltě,“ uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská výprava tam podle ní hodlá diskutovat na téma současné situace v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a o způsobech, jak organizaci dostat z krize.

Maltské velvyslanectví v Rusku už dříve podle listu Vedomosti uvedlo, že rozhodnutí uspořádat zasedání rady ministrů zahraničí OBSE se týká všech členských zemí organizace, tedy i Ruska.

Kněz z Novosibirska obhajoval obrovské bohatství církevních hierarchů, včetně údajné jachty patriarchy Kirilla, a kritizoval ty, kteří ho odsuzují.

„Nevidím nic špatného na tom, když se můj svatý patriarcha párkrát do měsíce za hezkých dnů projede na jachtě a užívá si čerstvého vzduchu. Náš prezident má také drahý italský nábytek, krásné sály a paláce, ale jasně chápeme, že to nepatří jednotlivci, ale stavu,“ řekl Alexander Sachněnsko, rektor jednoho z kostelů v Novosibirsku, podle překladu kanálu Nechta (Nexta). „Je to také moje jachta a jachta metropolity Nikodéma a otce Vasilije z vesnice,“ argumentuje přeneseně.

Cena plynu pro evropský trh se pohybuje v blízkosti maxima od loňského prosince, megawatthodina (MWh) se prodává téměř za 48 eur (1207 Kč). S chladným počasím také rychleji ubývá plynu v zásobnících, Česká republika je má plné z méně než 80 procent, průměr za Evropskou unii je nad 84 procenty.

Krátce před polednem se cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku blízko 47,40 eura za MWh a proti předchozímu dni vykazovala pokles o 2,3 procenta. Nad 45 eury byla cena suroviny k dodání v následujících měsících až do července, ceny pro druhé pololetí byly nižší pouze nepatrně. 

Evropa až do začátku války na Ukrajině z února 2022 odebírala plyn zejména z Ruska a částečně z Norska. Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu ale začala energetické suroviny z Ruska odmítat a nahrazovat dovozem odjinud, zejména zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Podle analytiků se ale v USA zvyšují náklady na výstavbu terminálů, takže projekty v USA budou méně konkurenceschopné.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde dnes končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se předtím krátce a bez dalších podrobností zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které se v Baltském moři stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce.

Německý kancléř Olaf Scholz zopakoval, že nehodlá dodat Ukrajině střely Taurus ani dovolit útoky na ruské území, označil to za rozumnou strategii.

Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.  

„Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga.

Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. „Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí,“ prohlásil šéf NATO. Diskuze o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací ČTK by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.

Před kulturním centrem Ruský dům ve Středoafrické republice (SAR) postavili sochu bývalému šéfovi ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi, který zahynul při letecké havárii v roce 2023. Slavnostního odhalení se účastnila řada středoafrických úředníků a důstojníků, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil.

Bronzová socha vypodobňuje Prigožina s vysílačkou a neprůstřelnou vestou, ve které má zastrčené tři zásobníky. Vedle něho stojí jeho pravá ruka a spoluzakladatel Wagnerovy skupiny Dmitrij Utkin, jenž zahynul spolu s Prigožinem při pádu soukromého letadla Embraer Legacy.

Po smrti Prigožina, který zemřel přesně dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti Moskvě, přešla většina vojenských kontingentů Wagnerovy skupiny působící v Africe k polovojenské organizaci Africa Corps, jež převzala aktivity wagnerovců a podléhá údajně přímo Kremlu. Neplatí to však pro SAR, kde si Wagnerova skupina udržuje silné postavení už od roku 2018, kdy do země přišli její žoldnéři na žádost tamějšího prezidenta Faustina-Archange Touadéry. Na oplátku získala pro své pobočky povolení na těžbu zlata a diamantů, jež se v jedné z nejchudších zemí světa vyskytují ve velkém množství.

Ministr průmyslu a obchodu Vlček dnes navrhne vládě půjčku ropy ze státních rezerv rafinérské firmě Orlen Unipetrol. Jde o reakci na zastavení dodávek ropovodem Družba.

Rusko dnes vyjádřilo podporu režimu syrského vůdce Bašára Asada, který v posledních dnech čelí tlaku islamistických povstalců.. Za eskalací v Sýrii je „ukrajinská stopa“, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Úspěšný postup rebelů by podle ní nebyl možný bez podpory a podněcování zvenčí.

Islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a další ozbrojené skupiny, především Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA), zahájily ofenzivu proti vládním jednotkám minulou středu, rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Halab a Idlib a nyní postupují na jih.

„Důrazně odsuzujeme tuto ofenzívu, v jejímž čele jdou teroristé, označení za teroristy Radou bezpečnosti OSN. Upozorňujeme, že mezi zahraničními bojovníky, včetně těch, kteří pocházejí z postsovětského prostoru, je jednoznačně takzvaná ukrajinská stopa,“ řekla Zacharovová podle agentury TASS.

Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. ČTK to sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů společnosti Mero není zásobování Česka ropou nijak ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a pro případ nutnosti jsou připraveny zásoby ze státních rezerv. Situaci kolem Družby Mero prověřuje, uvedla mluvčí Barbora Putzová.

„Starosta ukrajinského města Dniprorudne v Záporožské oblasti zemřel v ruském zajetí,“ hlásí kanál Nechta (Nexta). „Jevgenij Matvejev byl v zajetí 2 roky a 8 měsíců. Při poslední výměně bylo jeho tělo předáno Ukrajině."

„Letos došlo v Evropě k 500 podezřelým incidentům. Až 100 z nich lze připsat ruským hybridním útokům, špionáži, vlivovým operacím,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. „Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ řekl novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy ze Severoatlantické aliance. Tématem jejich dnešní diskuze budou právě hybridní hrozby ze strany Ruska.

Mezi spojenci panuje podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho jasná shoda, že prioritou musí být pomoc Ukrajině s ochranou infrastruktury.

Za poslední den ztratil protivník 1670 lidí, 7 tanků, 31 obrněných vozidel, 29 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

poslanci dnes budou schvalovat změny zákona zvaného lex Ukrajina o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. V listopadu poslanci závěrečné kolo projednání této novely nedokončili. 

Výzkumníci Humanitární výzkumné laboratoře při americké Yaleově univerzitě zjistili identitu více než 300 ukrajinských dětí deportovaných do Ruska a zařazených do adopčních programů. Do této procedury byla finančně a logisticky zapojená kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle serveru britského deníku The Daily Telegraph by to mohlo vést k dalším obviněním šéfa Kremlu z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO. Pozvánka do aliance je podle něj nutná pro přežití jeho země. Šéf NATO Mark Rutte se k tomuto tématu dnes přímo nevyjádřil, uvedl pouze, že „spojenci se shodují, že Ukrajina je na nezvratné cestě do NATO a přibližování k alianci se děje krok po kroku“. „Musíme se soustředit na to, co je potřeba dnes, a to je vojenská pomoc Ukrajině. Je důležité, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání z pozice síly, na to je potřeba se zaměřit,“ dodal šéf NATO.

Během polského předsednictví v EU možná sedmadvacítku čeká přelom ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl polský premiér Donald Tusk, jehož země bude EU předsedat na půl roku od ledna.

Poslední slova ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného před vynesením rozsudku o uvěznění nebo projev Olgy Misikové, která v roce 2021 dostala trest dva roky domácího vězení za posprejování budovy ruské generální prokuratury, si mohou lidé přečíst v nové knize s názvem (Ne)poslední slova. Jedná se o první český překlad 29 textů z díla Neposlední slova nakladatelství Freedom Letters, které se věnuje textům zakázaných ruských autorů. Kniha byla dnes oficiálně pokřtěna v Praze v samizdatové knihovně Jiřího Gruntoráda Libri Prohibiti.

Ukrajinská vláda rozhodla o přejmenování dosavadního Ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území na Ministerstvo národní jednoty Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská média jako RBK-Ukrajina nebo Ukrajinska pravda, podle nichž parlament schválil do čela resortu šéfa ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Oleksije Černyšova, jenž bude zároveň vicepremiérem. Z dostupných informací vyplývá, že úřad se má soustředit na posílení vztahů s Ukrajinci v zahraničí.

Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň. Dnes to v prohlášení v doprovodu ukrajinského ministra zahraničí Andriji Sybihy prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Sybiha zdůraznil, že místo telefonování ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi či návštěv Moskvy je čas činit historická rozhodnutí.

Členství v NATO je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského tou nejsilnější zárukou pro Ukrajinu. Do té doby ji musí spojenci podporovat všemi dalšími způsoby, řekl Lipavský novinářům během jednání ministrů zahraničí členských států NATO v Bruselu. Na jeho úvod se uskutečnilo zasedání šéfů diplomacií společně s jordánským králem Abdalláhem II. Večer ministry čeká ještě pracovní večeře za účasti ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy a nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Schůzka pak bude pokračovat ve středu.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že němečtí vojáci by mohli být součástí mezinárodní mírové mise, která by na Ukrajině v případě příměří dohlížela na klid zbraní.

Ukrajina otestovala nové typy raket domácí výroby a zrychluje produkci vlastních střel. Na platformě telegram to dnes bez dalších podrobností uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Web RBK-Ukrajina v souvislosti s vyjádřením hlavy státu připomněl, že v létě prezident informoval o úspěšném použití ukrajinské zbraně nazvané Paljanycja. Zelenskyj v srpnu hovořil i o testu první ukrajinské balistické střely.

Ukrajinská bezpilotní jednotka „Peaky Blinders“ obdržela autentické klobouky od Stevena Knighta, tvůrce úspěšné britské televizní show.

Ruská armáda podnikla cvičení ve východním Středomoří, během kterého podle ministerstva obrany v Moskvě trénovala součinnost námořnictva a letectva. Agentura AFP napsala, že Rusko tyto manévry podniklo v situaci, kdy syrský režim, který je spojencem Moskvy, čelí ofenzivě ze strany islamistických povstalců.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na cvičení se podílely fregaty vyzbrojené nadzvukovými protilodními střelami Cirkon (Zirkon) a ponorka, která odpálila rovněž hypersonickou střelu Kalibr. Z raketového systému na pobřeží vojáci odpálili protilodní střelu Oniks (Onyx).

Severoatlantická aliance je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena silnější než kdy dřív. NATO by se nyní mělo ujistit, že Ukrajina, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, má vše, co potřebuje, dodal odcházející šéf americké diplomacie.

V sídle NATO v Bruselu začíná dnes odpoledne dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí NATO. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský.

„Situace na bojišti je velmi obtížná. Musíme udělat všechno pro to, abychom na Ukrajinu poslali více vojenské pomoci,“ uvedl šéf NATO Mark Rutte během krátkého společného prohlášení s Blinkenem. Spojeným státům Rutte poděkoval za dosavadní pomoc Kyjevu. „Potřebujeme vás až do 20. ledna každý den,“ dodal směrem ke Blinkenovi.

Ministr zahaničí Jan Lipavský přijal velvyslankyni Gruzie, která rezignovala na svou funkci. „Tento krok vnímám jako akt skutečné osobní odvahy,“ řekl český ministr zahraničí. 

Lídři zemí NATO už v létě potvrdili závazek poskytnout Ukrajině letos vojenskou pomoc za 40 miliard eur (asi bilion Kč). Zároveň se členské státy shodly, že NATO od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z aliance v čele s vysoce postaveným generálem a s velitelstvím na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu.

„Musíme pokračovat v naší vytrvalé podpoře,“ prohlásil dnes Rutte a uvítal nedávno oznámení o zvýšení vojenské pomoci Kyjevu z USA, Německa, Švédska, Estonska, Litvy a Norska. Díky novému velitelství, které bude koordinovat pomoc a výcvik pro Ukrajinu, bude podpora ze strany NATO „stabilnější a více udržitelná“, dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude na jednání ministrů Severoatlantické aliance (NATO) prosazovat pokračování podpory Ukrajiny. Za nutné považuje zásadně přehodnotit vztah aliance k Rusku. Řekl to dnes novinářům před odletem do Bruselu. Po dnešním a středečním jednání NATO odletí na Maltu na zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Šéfové diplomacií budou v Bruselu jednat s jordánským králem Abdalláhem II. „Probereme stabilizační roli Jordánska na Blízkém východě. Také mám radost, že v Ammánu bude brzy otevřena styčná kancelář NATO jako součást italského zastupitelského úřadu,“ uvedl Lipavský.

Ruská vojska dobyla dvě další vsi, Romanivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a Novodarivku v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, uvedlo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské armádě se naopak podařilo zničit ruské předmostí na pravém břehu řeky Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země, tvrdí ukrajinský generální štáb. 

Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.

„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům. „Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Ukrajinu podle něj čeká velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nad devíti oblastmi země 22 z 28 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu. Další dron se zřítil a dva odlétly do Běloruska a na okupovaná území, uvedlo na sociální síti ukrajinské letectvo. Ve své svodce se však nezmiňuje o Ternopilu a Rivnenské oblasti na západě země, kde ruské drony podle místních úřadů zasáhly objekty energetické infrastruktury, upozornil server BBC News.

„Část Ternopilu se ocitla bez elektřiny, energetici a záchranáři odstraňují následky útoku,“ napsal starosta města Serhij Nadal. Zároveň vyzval obyvatele, aby si pořídili zásoby vody a dobili si mobilní telefony.

 Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v pátek podepíše bezpečnostní dohodu, informovala ruská státní agentura RIA Novosti. Půjde podle ní o přelomový pakt, který odráží současnou geopolitickou situaci.

„Věnujeme se tématům státní, veřejné a ekonomické bezpečnosti, hovoříme o zajištění stability rozvoje našich ekonomik,“ citovala agentura náměstka běloruského ministra zahraničí Igora Nazaruka. Dohoda je podle něj přelomová a „koncipována s ohledem na změněné vnější podmínky, kdy svět přechází k polycentrickému uspořádání“.

Dokument, o němž ruská média další podrobnosti neuvedla, bude podepsán v Minsku u příležitosti 25. výročí Svazu Ruska a Běloruska.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo ztráty, které v bojích utrpěli ruští okupanti, a to od 24. února 2022 do 3. prosince 2024.  

USA chystají velký balík pomoci Ukrajině v hodnotě 725 milionů dolarů a na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken.

„Spojené státy a více než 50 zemí společně zajistí, aby Ukrajina měla dostatek prostředků, které potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl Blinken v prohlášení. Ministr obrany Lloyd Austin na síti X uvedl, že si o potřebách ukrajinské armády telefonoval se svým protějškem Rustemem Umerovem.

V bruselském sídle NATO dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Hlavním tématem schůzky bude pomoc Ukrajině, která se již téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Probírat se ale bude i další velké množství témat, jednání se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský. Schůzce bude šéfovat nový generální tajemník NATO Mark Rutte.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Slovensko vyhostilo do Maďarska a na Ukrajinu dvě osoby, které podezírá z přípravy potenciálního útoku na kritickou infrastrukturu na východě země. Na facebooku to včera večer uvedl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Dvojice podle něj mimo jiné sledovala objekty energetické infrastruktury pomocí dronů a byla součástí toho, co nazval záškodnickou buňkou. Ministr hovořil v souvislosti s tímto případem také o podezřelém občanovi Slovenska, o jeho osudu se nezmínil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Vláda Spojených států dnes oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Deník The Washington Post dnes napsal, že vláda končícího prezidenta Joea Bidena se snaží na poslední chvíli poslat Kyjevu zbraně za miliardy dolarů. Reaguje tak na postup Rusů na bojišti a na výsledek listopadových amerických voleb, což by vzhledem ke znovuzvolení exprezidenta Donalda Trumpa mohlo znamenat zásadní změnu postoje Washingtonu k ruské agresi.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu vypálilo nejméně 60 balistických raket dodaných Severní Koreou, sdělil dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Jejich přesnost není v zásadě příliš vysoká. Je zřejmé, že výrobní technologie je zastaralá,“ uvedl mluvčí rozvědky HUR Andrij Čerňak. Navzdory tomu však podle něj představují pro Ukrajinu vážné nebezpečí.

Rumunský Ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny.

Dnešní soudní rozhodnutí odstraňuje nejistotu panující od chvíle, kdy Ústavní soud 28. listopadu nařídil přepočítat hlasy odevzdané v prvním kole, ve kterém 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu.

Přinášíme snímek ruského vojáka, který byl pořízen na neznámém místě. Zveřejnil ho podle ČTK tiskový servis ruského ministerstva obrany. Ve voze má vézt protitankovou střelu. 

Polský Rzeszów budou od začátku prosince chránit norské stíhačky F-35 americké výroby a protiletadlový systém NASAMS. Ohlásilo to dnes norské ministerstvo obrany, podle kterého mise potrvá do jara. Rzeszów je klíčovým logistickým uzlem pro přepravu pomoci na Ukrajinu a pro evakuaci zraněných z této země.

Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za postoje vyjádřené při cestě na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.

„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.

Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.

„Dobrou zprávou je, že ruští partneři nás ujistili, že jsou plně odhodláni a mají zájem zachovat spolupráci a kontinuitu dodávek,“ napsal maďarský ministr na facebooku. Dodal, že další podrobnosti budou brzy následovat.

Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi. Na rozdíl od jiných západních zemí Budapešť ani neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc.