Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. Dnes to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl pro list Le Parisien, že Evropa by mohla poslat na Ukrajinu vojenské jednotky i bez souhlasu Ruska. Tento plán, vytvořený společně Francií a Velkou Británii, již vnímá několik zemí. Cílem není poslat tisíce mužů, ale několik stovek, kteří by se cvičili v Kyjevě, Oděse či Lvově. 

Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok o přerušení financování ze strany USA označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.

Kanada přehodnocuje nákup amerických stíhaček F-35 v souvislosti s napětím ve vztazích s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla dnes agentura AFP. Portugalsko naopak zdůraznilo, že americké letouny z procesu výběru nových stíhaček nevylučuje, ale zvažuje i evropské možnosti, dodala AFP. Lisabon tak mírní čtvrteční výroky ministra obrany Nuna Mela, který nákup letounů F-35 zcela vyloučil.

Americká vláda končí financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Píše to dnes agentura Reuters, která se seznámila s dopisem, který to oznamuje. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

Rusko během 15. března více než desetkrát zaútočilo na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, přičemž zabilo jednu ženu a zranilo tři lidi, včetně dvou dětí, informoval gubernátor Serhij Lysak.

Při útocích byly zraněny dvě dívky ve věku 11 a 3 roky, uvedl Lysak. Děti jsou ošetřovány ve zdravotnickém zařízení v Dnipru. Podle ukrajinské generální prokuratury byla zabita 70letá žena. V důsledku civilních obětí zahájila prokuratura vyšetřování válečných zločinů.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této „finanční mašinérii" zakročí.

„Po dnešním slavnostním shromáždění začíná velký velikonoční úklid," řekl Orbán v Budapešti. „Štěnice se uložily k zimnímu spánku," řekl. „Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty," dodal maďarský premiér. Agentura AP upozornila, že premiér v projevu znovu odmítl členství Ukrajiny v EU, což agentura dává do souvislosti s kampaní před volbami, jež se mají konat přibližně za rok.

Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti

Se zástupci amerického Kongresu i s tamními vysokými státními úředníky chtějí jednat čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Debatovat s nimi plánují hlavně o pomoci Ukrajině, Rusku i o dalších bezpečnostních otázkách.

Cesta by se měla uskutečnit v první polovině června. V tomto týdnu ji schválil sněmovní organizační výbor. ČTK to řekl předseda evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Cesta poslanců se zaměří i na ekonomické otázky, jako je zavádění nebo zvyšování cel.

Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

Světoví státníci dnes na virtuálním jednání k Ukrajině mluvili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Předseda české vlády lídry informoval o aktuálních dodávkách munice na Ukrajinu, které ČR zprostředkovává. Schůzku svolal britský premiér Keir Starmer, navázala na londýnský summit ze začátku března.

„Ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí,“ napsal po jednání Fiala. Proto je podle něj dobře, že v koalici ochotných nejsou jen unijní státy, ale i Velká Británie a další země. Starmer po jednání řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.

Je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zúčastnil virtuálního summitu světových státníků pořádaného Londýnem k Ukrajině. Prezident dále uvedl, že je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty a americkou stranou jako pojistkou, uvedl. Kontingent by měl být podle něj na ukrajinském území.

Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil.

K dnešnímu dni přišla ruská armáda na Ukrajině o více než 892 000 vojáků, odhaduje ukrajinské ministerstvo obrany.

Obrazem: Ruská armáda ve městě Sudža

Britský premiér Keir Starmer na úvod dnešního virtuálního summitu světových lídrů věnovaného Ukrajině vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News, podle níž britský ministerský předseda na online setkání prosazuje další podporu Ukrajině.

„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit potenciální mírovou dohodu.

Ruské ministerstvo obrany se o celkovém počtu vyslaných ukrajinských dronů obvykle nezmiňuje, na svém telegramovém účtu informovalo o 126 sestřelených bezpilotních letounech během noci a dalších několika pak během dne.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle serveru Meduza informoval o odražení rozsáhlého dronového útoku v regionu. Obyvatelé Volgogradu hlásili výbuchy znějící nad městem, napsala ruská služba BBC. Kvůli úderu byl omezen provoz na letištích ve Volgogradu a Saratově, dodala. Po pádu trosek dronu ve Volgogradu vzplála tráva poblíž rafinérie společnosti Lukoil, cituje Meduza portál Mash a dodává, že podle kanálu Astra začalo hořet rákosí v oblasti železniční stanice Sarepta ležící několik kilometrů od tamního ropného podniku.

Energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že noční nálety poškodily její zařízení v Dněpropetrovské a Oděské oblasti, kde jsou někteří odběratelé bez proudu.

Ruský útok na Ukrajinu způsobil škody v Dněpropetrovské, Charkovské, Oděské, Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti, uvedly ve svém hlášení na telegramu ukrajinské vzdušné síly bez bližších podrobností. O osudu balistických střel a zbylých dronů se nezmínily.

Terčem útoku se podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka stalo město Kryvyj Rih, kde při úderu utrpělo zranění 14 lidí, z toho dvě děti. Zničeno nebo poškozeno je několik budov včetně obytných domů, vzdělávacího a sportovního zařízení nebo kosmetického salonu, uvedl dnes ráno na telegramu Lysak.

Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný úder na Ukrajinu 178 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M, oznámilo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 130 bezpilotních letounů a dalších 38 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. 

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ministry nyní čeká zhruba hodinové jednání, následně se oba vyjádří pro média.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a události s ním související. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V centru Oděsy na jihu Ukrajiny dnes někdo zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Policejní šéf Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk. Ukrajinská tajná služba SBU později oznámila, že byl zatčen šestačtyřicetiletý dezertér z armády, a dodala, že nevylučuje vraždu na objednávku nebo ruskou stopu, napsala agentura AFP.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 místního času (09:30 SEČ). Podezřelý z útoku z místa činu utekl. „Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku. Ministr později oznámil zadržení podezřelého. „V bytě, kde se skrýval, byla nalezena zbraň, která byla údajně použita ke spáchání trestného činu,“ dodal podle AFP.

Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak dnes na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva ale podle něj vše komplikuje a protahuje. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters vyzval Spojené státy a další spojence, aby vyvinuli tlak na Moskvu.

„Pokud se objeví silná odezva ze strany Spojených států, nenechají je hrát si. A pokud přijdou kroky, kterých se Rusko nebojí, budou proces zdržovat,“ řekl dnes Zelenskyj novinářům. Podle Reuters uvedl, že na dodržování příměří podél frontové linie by mohlo být dohlíženo s pomocí Spojených států prostřednictvím satelitů a zpravodajských služeb.

Obrazem: Pochod při příležitosti Dne dobrovolníků v Kyjevě

„Situace v Kurské oblasti je zjevně velmi obtížná,“ řekl Zelenskyj novinářům v Kyjevě. Podle AFP dodal, že průnik ukrajinských vojáků do tohoto ruského regionu donutil Moskvu stáhnout svá vojska z jiných oblastí fronty, čímž zmírnil tlak na ukrajinské jednotky bránící město Pokrovsk před útoky invazní armády. „Myslím, že situace v pokrovském sektoru je nyní stabilní a že bude velmi těžké najít příležitost Pokrovsk obsadit,“ uvedl prezident.

Putin dnes podle agentury Reuters v projevu k ruské bezpečnostní radě v reakci na Trumpovy výroky o ukrajinských vojácích řekl, že Kyjev musí dát svým jednotkám pokyn, aby složily zbraně. Pokud tak ukrajinští vojáci v Kurské oblasti učiní, Moskva podle Putina zaručí jejich bezpečnost. „Pokud (ukrajinští vojáci) složí zbraně a vzdají se, bude jim zaručen život a důstojné zacházení v souladu s mezinárodním právem a zákony Ruské federace,“ řekl Putin.

Ministři zahraničí zemí, které jsou členy skupiny G7, ve společném komuniké podpořili územní celistvost Ukrajiny. Zároveň vyzvali Rusko, aby po vzoru Kyjeva přijalo návrh na příměří, jinak může čelit dalším sankcím, napsala agentura Reuters. Jejich společné sdělení po jednání v Kanadě následovalo po týdnech napětí mezi spojenci USA a americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli jeho zásadním změnám v přístupu USA v otázkách obchodu, bezpečnosti a Ukrajiny.

Zprávy o údajném obklíčení ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti jsou nepravdivé, Rusové je vytvářejí pro politické účely a kvůli tlaku na Kyjev a jeho partnery. Tvrdí to ukrajinský generální štáb, který dnes na facebooku také uvedl, že situace na tomto úseku bojiště se za poslední den výrazně nezměnila a že ukrajinští vojáci se tam podle něj stáhli na lepší pozice.

„Bojové operace v operační zóně vojenského uskupení 'Kursk' pokračují. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil se přeskupily, stáhly se do výhodnějších obranných linií a plní svěřené úkoly v Kurské oblasti,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Ukrajinci podle něj odrážejí ruské útoky a nepříteli způsobují škody. „Neexistuje hrozba obklíčení našich jednotek,“ dodalo velení.

Ruská invazní armáda se měsíce snaží dobýt Pokrovsk v Doněcké oblasti. Město je zdemolované, přesto tam někteří obyvatelé ještě zůstávají.

Lidé v Kyjevě uctili památku amerických dobrovolníků, kteří padli v bojích za obranu Ukrajiny. Na náměstí Nezávislosti (Majdan) v metropoli mají takoví dobrovolníci-vojáci ze všech zemí improvizovaný památník.

„Včera jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Existuje velmi dobrá šance, že tato hrozná, krvavá válka může konečně skončit,“ napsal republikánský prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o názorech amerických činitelů na Ukrajinu. Putin přes Witkoffa vyslal Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.

Trump ve svém dnešním příspěvku rovněž uvedl, že tisíce ukrajinských vojáků jsou momentálně obklíčeni ruskou armádou a nacházejí se ve velmi špatné a zranitelné pozici. „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Byl by to strašný masakr, jaký jsme neviděli od druhé světové války,“ uvedl šéf Bílého domu.

„Maďarsko pracuje systematicky proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. EU by podle něj měla s Budapeští zahájit řízení na základě článku sedm smlouvy o EU. V tom se hovoří o pozastavení hlasovacího práva pro členské státy, které zásadním způsobem a dlouhodobě porušují základní hodnoty EU.

Maďarsko, ale i Slovensko hrozily zablokovat prodloužení protiruských sankcí, které by bez dohody vypršely v sobotu. Tsahkna řekl, že Maďarsko „z politických důvodů“ prodloužení sankcí podmínilo tím, že z nich budou vyškrtnuti tři ruští podnikatelé.

DPA připomíná, že vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána už v minulosti opakovaně protahovala prodloužení unijních sankcí proti Rusku. Orbán jako jeden z mála čelných evropských politiků udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory tomu, že Rusko už více než tři roky vede válku proti Ukrajině. Trestná opatření proti Rusku kritizuje, unijní ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.

Ruská armáda za poslední týden znovu získala kontrolu nad 29 obcemi v Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Informovalo o tom ministerstvo obrany v Moskvě. Hlásí i dobytí jedné vesnice v ukrajinské Sumské oblasti, která je přes hranici od Kurské oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Agentura Reuters podotýká, že ruská armáda v poslední době zesílila svoje snahy ukrajinské síly z Kurské oblasti vytlačit. Ve čtvrtek Moskva oznámila dobytí okresního města Sudža, dnes informovala o osvobození Gončarovky ležící v těsném sousedství Sudži.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruské jednotky dobyly příhraniční vesnici Noveňke v Sumské oblasti. Na sociálních sítích se objevují nepotvrzené informace, že do ruských rukou padla nedaleká Basivka. O bojích v těchto místech informovali ve čtvrtek analytici z projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. Ve čtvrtek úřady v Sumské oblasti nařídily kvůli zhoršené bezpečnostní situaci evakuaci obyvatel z osmi příhraničních vesnic.

V centru jihoukrajinské Oděsy dnes neznámý útočník zastřelil protiruského aktivistu Demjana Hanula, informovala policie a ukrajinská média. Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko na místo vyslal speciálně vytvořenou vyšetřovací skupinu i policejní pluk.

Tísňové linky přijaly oznámení o střelbě kolem 10:30 (09:30 SEČ). Podezřelý z místa činu utekl.

„Osobně přebírám kontrolu nad vyšetřováním a řešením tohoto zločinu,“ uvedl Klimenko a informoval o vyslání vyšetřovací skupiny a policejního pluku.

Jedenatřicetiletý Hanul v rámci svého aktivismu podle serveru RBK Ukrajina opakovaně pořádal charitativní sbírky na podporu Ukrajiny. Zasazoval se také o odstranění sovětských pomníků. 

Do Česka v sobotu přijede ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, přijme ho ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Umerovu návštěvu v Praze dnes oznámilo české ministerstvo obrany. Po ranním jednání je v plánu vyjádření obou ministrů pro média.

Umerov letos na začátku února jednal na Ukrajině s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Následně uvedl, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování. Hovořili také o pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu.

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.

Finský soud dnes na doživotí do vězení poslal Rusa, který se na východní Ukrajině v letech 2014 až 2015 dopustil válečných zločinů. Informují o tom server listu Helsingin Sanomat a agentura Reuters, podle níž je to jeden z mála případů, kdy byl mimo Ukrajinu někdo souzen kvůli válečným zločinům v konfliktu, který začal několik let před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Osmatřicetiletý Jan Petrovskij, vystupující rovněž pod jménem Voislav Torden, podle soudu při bojích na východě Ukrajiny velel operaci, při níž jeho jednotka zastřelila nejméně čtyři zraněné ukrajinské vojáky. Soud to přirovnal k vraždě, protože způsob uskutečnění činu vykazoval krutost a brutalitu.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie z města Sudža v Kurské oblasti, ze kterého jeho síly postupně vytlačují ukrajinské. Překvapivý výpad na ruské území se udržel přes půl roku. Ohromné škody, které jsou na snímcích patrné, způsobilo zejména ruské letecké bombardování vlastního území ve snaze Ukrajince vyhnat.

Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnové zasedání Evropské rady neboli summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější Unie bude podle něj silnější Unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně. Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. 

Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Den před zasedáním má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.

Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

„Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě,“ stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.

„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami,“ dodává dokument.

Moskva a Moskevská oblast se v noci na dnešek staly terčem dronového útoku, při kterém byly podle ruskojazyčného servisu BBC poničeny obytné domy. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.

BBC uvádí, že před 02:00 (01:00 SEČ) z moskevského letiště Vnukovo po jednání s ruskými představiteli zřejmě odletěl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Není jasné, zda se sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. O několik hodin později byl provoz na Vnukovu dočasně zastaven kvůli hrozbě dronového útoku.

Ruští představitelé podle zdrojů agentury Reuters dali svým americkým protějškům najevo, že nechtějí, aby byl do vrcholných jednání o ukončení války na Ukrajině zapojen Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Nejmenovaný americký představitel Reuters sdělil, že tato žádost nebyla vyslyšena, a odvolal se přitom na skutečnost, že Kellogg vyslal na poslední schůzku v Saúdské Arábii vysoce postaveného člena svého štábu Eliho Rosnera. Sám tam ovšem nebyl, a ani na jednání s Ukrajinci.  

Naopak NBC News s odvoláním na zdroje z ruské i americké administrativy uvádí, že Kellogg skutečně byl odstaven.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě.

Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes v muslimském centru uctil památku zesnulých muslimů během bojů proti ruským okupantům. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás bude čekat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl dnes večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

„Fakticky teď připravuje odmítavou reakci, protože se Putin samozřejmě bojí Trumpovi říct, že chce ve válce pokračovat, že chce zabíjet Ukrajince,“ uvedl Zelenskyj. „Proto v Moskvě kladou myšlence příměří takové podmínky, aby se nestalo vůbec nic, nebo aby se nemohlo stát co nejdéle,“ dodal s tím, že Washington vyjádřil připravenost zajistit dohled a ověřování příměří. „To je možné zajistit díky možnostem Ameriky a Evropy,“ uvedl ukrajinský prezident. Příměří podle něj poskytne čas „na přípravu odpovědí na všechny otázky týkající se dlouhodobé bezpečnosti a skutečného, spolehlivého míru a povede k předložení plánu na ukončení války“.

„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.

„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.

Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.

K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku. 

„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.

„Uvědomujeme si, že nejdůležitější úlohou státu je zajistit bezpečnost občanů a chránit svou svrchovanost. Vzhledem k pokračující ruské agresi na Ukrajině, nestabilitě na Blízkém východě a rostoucí nejistotě ve vztazích se Spojenými státy, které přehodnocují svou dosavadní roli v obraně našeho kontinentu, považujeme za nezbytné, aby Česká republika a celá Evropa převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost. Stojíme o spojenectví s USA a chceme posilovat evropský pilíř NATO. Věříme, že nejúčinnější zárukou dlouhodobého míru a obranyschopnosti naší země je silná, dobře vybavená armáda, která dokáže čelit současným bezpečnostním hrozbám,“ uvádí se ve společném prohlášení předsedů sněmovních stran k zajištění bezpečnosti a obrany ČR. 

Účastníci Fialovy schůzky o bezpečnosti se shodli na tom, že stojí nadále o spolupráci s USA, ale zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO.

V. V. Putin své prohlášení k mírovým iniciativám na Ukrajině učinil na společné tiskové konferenci s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. I ten věc komentoval: „Diskutovali jsme také o nové situaci v souvislosti s urovnáním konfliktu na Ukrajině. Vladimir Vladimirovič bude muset na této otázce pravděpodobně ještě dnes a zítra intenzivně pracovat a budeme jednat i o perspektivách. Chtěl bych říci, že v této situaci bychom neměli počítat s ničím velkým. Musíme věřit faktům. O skutečnosti budeme diskutovat a buď ji přijmeme, nebo ne. To je to hlavní. A nejrůznější prohlášení a sliby jsou zatím jen prohlášení a sliby,“ prohlásil běloruský diktátor.

„Pro jednou, byť náhodou, Putin řekl pravdu: Dlouhodobý mír na Ukrajině je možný pouze ‚odstraněním hlavních příčin této krize',“ tweetuje z exilu ruský disident a bývalý politický vězeň Vladimir Kara-Murza. „Hlavní ‚kořenovou příčinou' je starý narušený důstojník KGB v Kremlu, který považuje rozpad sovětského impéria za ‚největší geopolitickou katastrofu 20. století', své odpůrce nazývá ‚národními zrádci' a Ukrajinu ‚umělým státem' a zbožňuje Stalina a Andropova. Bez odstranění této základní příčiny nebude mír nejen na Ukrajině, ale ani v celé Evropě.“

Putin by přivítal návrat západních firem do Ruska. Pokud se USA a Rusko dohodnou na energetické spolupráci, může se postavit plynovod do Evropy, řekl.

Pokud Rusko odmítne americký návrh na příměří v bojích s Ukrajinou, bude to pro svět velkým zklamáním, uvedl podle AFP americký prezident Trump.

Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale zmiňuje jako jednu ze „základních příčin“ také údajnou expanzi NATO, která se ale nekoná. 

Ruský prezident Vladimír Putin uvedl, že myšlenka příměří je „dobrá a naprosto ji podporujeme, ale existují otázky, o kterých musíme diskutovat“. Kreml dříve uvedl, že je v závěrečné fázi operace s cílem vyhnat Ukrajinu z území, které obsadila v Kursku.

Podle ruského redaktora ale Vladimír Putin navrhl podmínky tak, že budou pro Ukrajinu zničující. Píše to na BBC. Měly by zcela skončit dodávky zbraní, nesmí být uskutečňována žádná mobilizace a mají se odstranit „základní příčiny krize“, což podle nedávné historie naznačuje, že se jedná o samotnou existenci Ukrajiny. 

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Putin to řekl na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.

"Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl Putin. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy. Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí.

Podívejte se na aktuální snímky z míst na Ukrajině, kde dnes útočili Rusové.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila dnes ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.

Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.

Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy Kč) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámila dnes vláda této skandinávské země. Je to největší program civilní podpory, který kdy Švédsko schválilo.

„Podpora Ukrajiny je otázkou solidarity, ale také bezpečnosti Švédska,“ řekl na tiskové konferenci švédský ministr pro mezinárodní rozvoj Benjamin Dousa. „Posledních několik týdnů nebylo snadných. Nikdy nebylo jasnější, že podporu Ukrajiny ze strany světa již nemůžeme považovat za samozřejmost,“ poznamenal ve zjevné narážce na přístup USA, které dočasně svou vojenskou pomoc východoevropské zemi pozastavily a po několika dnech obnovily.

Policie hledá svědky, kteří na konci února viděli incident v tramvaji v Praze, při kterém řidič slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví. Svědci incidentu se mohou ozvat na linku 158, uvedl dnes mluvčí pražské policie Jan Daněk.

„Do současné chvíle byly vyhodnoceny kamerové záznamy a vyslechnuti oba aktéři. Pro objasnění věci potřebujeme vyslechnout i svědky, kteří incident viděli nebo slyšeli,“ uvedl Daněk.

Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to dnes finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.

Ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Agentuře AP to ve středu pod podmínkou zachování anonymity řekli nejmenovaný americký činitel a ukrajinský poslanec, který je členem obranného výboru ukrajinského parlamentu. S nasazením těchto střel, které mají dosah až 300 kilometrů, Ukrajina dokázala zasahovat cíle na území Ruska.

Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout.

Premiér Petr Fiala (ODS) chtěl s lídry stran a hnutí ze Sněmovny řešit ve čtvrtek současnou vypjatou mezinárodní situaci a bezpečnost Česka. Jenže od ANO a SPD dostal košem. Andreji Babišovi (ANO) následně napsal otevřený dopis, kterým reagoval na stejné psaní opozičního lídra. Co říká Fiala na třeskuté dění kolem prezidenta USA Donalda Trumpa po roztržce s Volodymyrem Zelenským a na vyhlídky Ukrajiny na příměří, které se změnily po jednání USA - Ukrajina v Saúdské Arábii? Jak dál pomoci Ukrajině a kde vzít peníze na naši vlastní obranu? A jak Fiala vnímá ryze osobní útoky Babišova hnutí ANO, které ho na billboardech označilo v kampani za „nejhoršího premiéra na světě“? O tom všem hovořil v pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz. 

Článek čtěte zde

Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, řekla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy podle agentury TASS přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.

„Během budoucích rozhovorů s americkou stranou jsme připraveni projednat tuto iniciativu. Mohu říci, že takové kontakty jsou možné už dnes,“ cituje Zacharovovou agentura Interfax.

Plány Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu jsou podněcováním k válce vycházejícím z mýtu, že Rusko ohrožuje Evropu. Dnes to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ruská armáda v noci na dnešek a ráno intenzivně ostřelovala Cherson, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Terčem ruského dronového útoku se stalo kromě jiných Dnipro. Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 117 dronů a jedné balistické rakety Iskander-M, uvedlo letectvo napadené země.

Šéf vojenské správy v Chersonu Roman Mročko během noci podle ruskojazyčného servisu BBC varoval, že město intenzivně ostřeluje ruská armáda, a vyzval obyvatele, aby šli do krytů. O několik hodin později při další vlně ostřelování utrpěla smrtelné zranění 42letá žena. Šedesátiletý muž utrpěl zranění, když na něj zaútočil ruský dron.

Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj pokud jde o příměří na Ukrajině a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).

Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.

Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců.

„Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády,“ napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. „Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni,“ zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.

„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Agentura TASS dnes ráno s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana nad několika oblastmi země v noci zneškodnila 77 ukrajinských dronů. Oběti nejsou hlášeny.

Ruská operace, která má za cíl vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, vstoupila do závěrečné fáze, řekl dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu tento region na západě země navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády prezident Vladimir Putin a vyzval k jeho úplnému osvobození. Putin si v Kurské oblasti vyslechl hlášení velitelů o průběhu operace včetně sdělení, že podle nich „vstoupila do závěrečné fáze osvobozování území od ozbrojenců, kteří tam pronikli“, řekl Peskov.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.

Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Zpravodajství k Ukrajině budeme online sledovat zase od brzkého rána, díky za jeho sledování.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v dopise opět vyzval předsedu nejsilnější opoziční strany Andreje Babiše (ANO) k účasti na čtvrtečním jednání o posílení bezpečnosti a výdajů na obranu. Babišovu neúčast označil ministerský předseda za těžko pochopitelnou. 

Na schůzku Fiala už dříve pozval zástupce sněmovní opozice, hnutí SPD a ANO se ale zúčastnit odmítla. Babiš to zdůvodnil tím, že účast ANO by byla formální a zbytečná, protože vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila. Šéf SPD Tomio Okamura zase uvedl, že stanoviska jeho hnutí a vládní koalice se zásadně liší a nevidí v současné době reálnou možnost jejich sblížení.

„Neshodneme se v řadě témat, ale jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit shodnout v záležitostech, které jsou v bytostném zájmu naší země. A dnes není důležitější téma než bezpečnost našich občanů,“ napsal dnes Fiala Babišovi.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast na západě země. Vyzval k jejímu úplnému osvobození. S tam zajatými ukrajinskými vojáky bude podle něj zacházeno jako s teroristy, informovala dnes ruská státní agentura TASS.

Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. O stažení Ukrajinců z města Sudža v Kurské oblasti dnes informovala ukrajinská média. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.

„USA, děkujeme vám za podporu, která zachraňuje náš národ,“ stojí na transparentu, který spolu s municí předvádějí dělostřelci ukrajinské 5. brigády nasazení u Torecka v Doněcké oblasti. „Stůjte při Ukrajině. Zastavme Rusko.“

Ministr zahraničí Jan Lipavský nemá velká očekávání od cesty amerických diplomatů do Moskvy s návrhem příměří na Ukrajině. Rusko se podle něj snaží Ukrajinu zničit.

Donald Trump prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Vladimir Putin návrh na příměří přijme. „Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska,“ uvedl Trump a opět zdůraznil rozsah devastace a zabíjení ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že to musí být zastaveno.

Do Moskvy by měl ve čtvrtek přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl právě s Putinem jednat. Na otázku, jak by USA mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to „nebude nutné“. V opačném případě USA mohou přijmout kroky, které by pro Rusko nebyly příjemné z finančního hlediska a byly by pro něj „velmi špatné“, dodal americký prezident.

„Mohli bychom udělat věci, které by pro Rusko byly velmi špatné. Bylo by to pro Rusko devastující. Ale to nechci udělat, protože chci vidět mír,“ řekl Trump.

Ministři obrany Francie, Polska, Německa, Itálie a Británie se sešli v Paříži, aby projednali podporu Ukrajině i otázku autonomní evropské obrany v reakci na nástup Donalda Trumpa a izolacionistické politiky USA.

Premiér Petr Fiala (ODS) se o víkendu připojí k videokonferenci evropských lídrů o bezpečnosti, kterou svolal britský premiér Keir Starmer. Fiala to dnes řekl Rádiu Impuls. Starmerův mluvčí v minulých dnech uvedl, že britský premiér v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, jména účastníků ale nezmínil.

„Je v plánu jednání, nevím, jak o tom můžu mluvit veřejně. Mělo by to být virtuálním způsobem, videokonference. Bude navazovat na jednání, která probíhala v uplynulých týdnech,“ uvedl český ministerský předseda.

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.

Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.

Šéf americké CIA John Ratcliffe telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, píše Axios. Účelem rozhovoru bylo podle jeho zdroje navázat komunikaci mezi Ratcliffem a Naryškinem. Hovořili o spolupráci mezi rozvědkami „v oblastech společných zájmů a řešení krizových situací“, píše Axios s odvoláním na prohlášení SVR. Šéfové rozvědek se podle SVR dohodli na udržování pravidelných kontaktů s cílem zajistit mezinárodní stabilitu a bezpečnost a snížit míru konfrontací mezi Moskvou a Washingtonem.

Telefonát byl jedním z několika rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli, které se mají v těchto dnech uskutečnit. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil novinářům, že USA bude Rusko informovat o rozhovorech s Ukrajinci a o návrhu na příměří. „Pokud řeknou ne, bude to hodně vypovídat,“ prohlásil Rubio o Moskvě.

Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.

Boje na okrajích města Sudža v Kurské oblasti podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. 

Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.

Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.

Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to dnes agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian. Ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy vojáků, řekl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podívejte se na aktuální snímky z brífinku Volodymyra Zelenského v Kyjevě.

Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zatím nezná ruskou reakci na americko-ukrajinský návrh 30denního příměří ve válce na Ukrajině, doufá ale, že Moskva odpoví pozitivně. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům s tím, že konflikt nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby přijalo návrh na příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání. Samotný návrh ministr uvítal. Kaliňák to dnes řekl novinářům. Nynější slovenská vláda dlouhodobě prosazuje mírové řešení konfliktu na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské invazi.

„Celý čas tvrdíme, že chceme, aby okamžitě došlo k ukončení zabíjení lidi. I toto je cesta k tomu. I touto cestou vyzývám všechny zodpovědné, včetně Ruské federace, k tomu, aby co nejrychleji prostudovala tento návrh a připojila se k němu,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je na tahu Rusko.