Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

„Dnes je generální tajemník NATO Mark Rutte na návštěvě Ukrajiny. Během našeho setkání jsme diskutovali především o tom, jaké další společné kroky mohou Ukrajině a celé Evropě zajistit větší bezpečnost a přiblížit skutečný konec války,“ uvedl prezident Volodymr Zelenskyj na síti X. „Nejdůležitější jsou v tomto ohledu naše diplomacie, bezpečnostní záruky a zbraně pro naše vojáky,“ doplnil. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl stanici NBC News, že se neplánuje schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Kremlu je podle něj připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není.

Ruský útok na město Kupjansk v Charkovské oblasti si vyžádal jednu oběť na životě. Další tři osoby utrpěly šok. „Zahynula 66letá žena, těžký šok utrpěl 54letý muž a ženy ve věku 53, 57 a 65 let,“ uvedl server Suspilne. 

Návratové centrum pro Ukrajince v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli tomu, že na Ukrajině po restrukturalizaci vlády zaniklo ministerstvo národní jednoty. Není tak jasné, kdo projekt převezme. Dnes to uvedl Český rozhlas. Centrum mělo poskytovat Ukrajincům podporu při dobrovolných návratech do země.

NATO a Spojené státy se budou podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl v Kyjevě šéf NATO Mark Rutte.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě. „Rusko dělá vše pro to, aby zabránilo mému setkání s Putinem,“ řekl. 

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.

Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.

Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.

„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.

Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.

Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.

Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.

Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců. 

„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.

„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.

Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland. 

Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News. 

Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.  

Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.

Do Maďarska i na Slovensko neteče ropa ropovodem Družba, výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá nejméně pět dnů. Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska to uvedli ve společném dopise Evropské komisi (EK). Stěžují si v něm na útoky ukrajinských sil na uvedený ropovod.  

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 55 dronů, z nichž 46 zneškodnila obrana, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 67 ukrajinských dronů během noci a ráno.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávají stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru, který podle něj nálet způsobil. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes ráno na facebooku informoval, že dodávky ropy do Maďarska ropovodem Družba jsou opět pozastavené.

Trumpovy čistky v CIA: Bezpečnostní prověrku ztratila hlavní expertka CIA na Rusko a Eurasii. Donaldu Trumpovi se nelíbilo, že coby hlavní analytička Ruska během voleb v roce 2016 pomohla vypracovat zprávu podrobně popisující vměšování Moskvy v jeho prospěch. Oficiálním důvodem čistky, která cílí na další skoro čtyři desítky příslušníků CIA, zní „zrada své přísahy ústavě“, informoval týdeník Economist.

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávací stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru způsobeného podle něj náletem.

Ruské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Ale gubernátor Alexandr Bogomaz ještě ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelení dvou ukrajinských dronů, aniž by způsobily škody, poznamenal server BBC News.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Server listu The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022, byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.

Podle WSJ vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.

Nizozemsko pošle do Polska dva systémy vzdušné obrany Patriot a přibližně 300 vojáků, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Podle Polské televize (TVP) mají chránit logistické centrum velitelství NATO pro bezpečnostní asistenci a výcvik Ukrajiny (NSATU) na letecké základně Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska.

„Vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a roli Polska v zajišťování vojenské pomoci pro Ukrajinu Nizozemsko slíbilo podporu obrany našeho vzdušného prostoru,“ oznámil dnes rozhodnutí západního spojence z NATO Kosiniak-Kamysz. Polsko ho podle něj přivítalo.

Několik stovek lidí dorazilo dnes v podvečer před ruskou ambasádu v Praze Bubenči, aby si společně připomněli výročí invaze sovětských vojsk do Československa v roce 1968, ale také aby vyjádřili podporu Ukrajině v boji s ruskými agresory. Akci Jdi domů, Ivane! uspořádaly společně neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni. Na demonstraci dohlížela policie s antikonfliktním týmem, zasahovat nemusela.

Mnoho účastníků akce drželo české a ukrajinské vlajky či transparenty podporující Ukrajinu. Na největším transparentu byl zobrazen ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump při polibku typickém pro sovětské vůdce. 

Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.

„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.

Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.

„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.

Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.

České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.

„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.

Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.

„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.

„Robot Zmij-500 plnil dvě mise najednou: Doručoval zásoby a zachraňoval těžce zraněné vojáky. Po překonání 34 km rozbitých silnic pod hrozbou nepřátelských dronů byl voják bezpečně evakuován,“ tweetuje charita Volodymyra Zelenského United24. 13. brigáda Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ ukazuje video.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 574 drony a 40 různými střelami, protivzdušná obrana zničila 546 dronů a 31 střel, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu drony, ale také nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu. Většinu z nich obrana podle letectva zlikvidovala. Vzdušné síly ale zároveň bez podrobností uvedly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na jedenácti místech. Podle agentury Unian velký počet vzdušných zbraní mířil na západní část Ukrajiny.

Agentura AFP útok označuje za nejrozsáhlejší od poloviny července, agentura AP za jeden z největších letos. Jeden člověk zemřel a řada dalších utrpěla zranění, vyplývá z informací úřadů. 

Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.

„Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí.

Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil.

Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters. Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí.

Někteří obchodníci varují, že samotné embargo na vývoz benzinu problémy s nedostatkem pohonných hmot nevyřeší. Upozorňují, že situaci kromě vysoké sezonní poptávky komplikují rovněž logistické problémy, nízké domácí zásoby a opravy v ruských rafineriích. Cílem ukrajinských útoků se tento měsíc staly například rafinerie v ruských městech Volgograd, Novokujbjaševsk, Rjazaň a Syzraň.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska.

Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.

Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.

Ukrajina odtajnila novou raketu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo (Plameňák) s hlavicí o hmotnosti 1150 kg a doletem 3000 km. Nejde už o prototyp, nýbrž o začínající sériovou výrobu, zatím továrna kompletuje jednu denně, do října chtějí tempo sedminásobné, píše agentura AP, jejíž reportéři tajnou podzemní továrnu startupu Fire Point navštívili.

Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje americké aplikaci WhatsApp. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů, píše agentura Reuters.

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram. Aplikaci Telegram vlastní uprchlý ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Rusko ve snaze podpořit využívaní aplikace MAX už tento měsíc začalo omezovat volání prostřednictvím aplikací WhatsApp a Telegram. „V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech,“ uvedl minulý týden vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové bude ochotno poslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírových jednotek, zatím ale takový požadavek na stole není.

Italská policie zadržela Ukrajince, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel byl muž označovaný jen jako Serhij K. na lodi, kterou použilo před třemi lety ukrajinské komando k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Ruské střely poškodily v západoukrajinském městě Mukačevo závod americké společnosti Flex-Ukrajina. S odvoláním na záběry z místa a zprávy ukrajinských médií to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. O ruském úderu na podnik amerického výrobce elektroniky informoval o něco dříve ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že útok na americký podnik v Zakarpatské oblasti zranil 15 lidí.

Agentura Interfax-Ukrajina píše, že závod nacházející se v Mukačevu v Zakarpatské oblasti patří společnosti Flextronics, kterou označuje za jednoho ze světových lídrů v oblasti smluvní výroby elektroniky a designu. Tuto informaci potvrdili i korespondenti ukrajinské služby BBC.

Závod Flextronic v Mukačevu byl postaven v roce 2012, podotkla stanice. Šéf správy Zakarpatské oblasti Myroslav Bileckyj před časem uvedl, že v něm pracuje přes 2600 lidí. V roce 2018 místní portál Mukachevo.net napsal, že se v podniku vyrábí komponenty pro elektrotechniku, kávovary, tonery do tiskáren a další produkty. O existenci závodu v Mukačevu informuje na svých webových stránkách také společnost, která v současné době používá název Flex.

Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války, což zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Zaprvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Zadruhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony... Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ uvedl nyní Zelenskyj podle agentury AFP.

„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí 21. srpna 1968, v nepřímé narážce na nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.

Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy podle něj je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu.

Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.

Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.

Volodymyr Zelenskyj podle AFP řekl, že by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, až jeho země obdrží bezpečnostní záruky. Schůzka by mohla být ve Švýcarsku, Rakousku či Turecku.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul pochybuje, že se plánovaná schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vůbec uskuteční. V rozhovoru s webem Deutsche Welle dnes řekl, že Putin o jednání nemá zájem a zdánlivý souhlas se schůzkou je součástí jeho zdržovací taktiky.

„Pochyby jsou nasnadě,“ řekl Wadephul, podle nějž od Putina nezazněl jasný souhlas s účastí na jednání se Zelenským. „Vidíme jen, že každý den znovu Ukrajinu napadá. Vidíme jen jeho zdržovací taktiku,“ dodal. Situace na bitevním poli podle Wadephula nesvědčí o tom, že by chtěl ruský prezident jednat o ukončení války na Ukrajině, k jejímuž zahájení vydal rozkaz už před více než třemi lety.

Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 49 ukrajinských bezpilotních letounů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se v sídle Ústředního výboru Korejské strany práce v Pchjongjangu setkal s veliteli vyslanými do bojů s Ukrajinci v Kurské oblasti Ruska, jak ukazuje fotografie, kterou zveřejnila Korejská centrální zpravodajská agentura.

Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha na síti X ráno uvedl, že Rusko v noci použilo stovky dronů, nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu k útokům na civilní a energetickou infrastrukturu. „Jedna ze střel zasáhla velkého amerického výrobce elektroniky v našem nejzápadnějším regionu,“ napsal Sybiha s tím, že důsledkem byly škody a zranění. Upozornil, že to nebyl první útok na americké firmy působící na Ukrajině, a připomněl mimo jiné poškození kyjevských kanceláří společnosti Boeing dříve v letošním roce.

Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění v důsledku ruského dronového a raketového útoku na západoukrajinský Lvov. Na sociálních sítích to podle serveru listu Ukrajinska Pravda uvedli starosta města Andrij Sadovyj a oblastí šéf Maksym Kozyckyj. 

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese. Informoval o tom dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Británii, Finsko, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.

„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.

K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde, ač jsou vlastně porušením mezinárodního práva. V rozhovoru s ČTK prezident Petr Pavel řekl, že ústupky jsou odrazem reality na bojišti, a pokud nemá válka pokračovat další roky s množstvím obětí a materiálních škod, je menším zlem dočasná ztráta teritoria.

„Záměrně říkám dočasná, protože jakákoli dohoda, která bude dosažena, by neměla stvrdit de iure územní zisky Rusku. Tím bychom popřeli princip teritoriální integrity, který je součástí Charty OSN a mezinárodního práva,“ poznamenal Pavel.

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody.

„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Evropské země budou muset převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od pátečního rusko-amerického summitu na Aljašce a pondělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

OBRAZEM: Mladí vojáci ve věku 18 až 24 let procvičují vojenské dovednosti na cvičišti poblíž Charkova na Ukrajině.

Agentura Reuters uvedla, že Rusko dnes oznámilo zákaz vstupu 21 osobám, které obvinilo ze spolupráce s „destruktivními britskými médii“ a šíření protiruských narativů. Mezi osobami jsou novináři, odborníci a členové nevládních organizací. Jména byla přidána na seznam stovek dalších západních občanů, které na svůj „stop list“ od začátku války Rusko zařadilo.

Fotografie z dnešního dne. Ukrajinští vojáci 44. dělostřelecké brigády střílejí ze samohybné houfnice 2s22 Bohdana na ruské pozice na frontové linii v Záporožské oblasti.

Šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone v příspěvku na síti X uvedl, že vojenští lídři NATO během dnešní videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se na tom, že prioritou je důvěryhodný a trvalý mír.

Tři civilisté přišli o život a čtyři utrpěli zranění při ruském ostřelování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila ukrajinská prokuratura. Rusové v noci na dnešek také podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhli distribuční centrum plynu. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. Ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno 14 lidí včetně tří dětí. Dronové útoky na cíle v Rusku v noci podnikla také Ukrajina.

Moskva se chystá zvyšovat daně a omezovat veřejné výdaje v civilních sektorech, aby byla schopna dál financovat vysoké náklady související s válkou na Ukrajině. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské činitele a ekonomy.

Podle agentury Reuters švédský prezident Ulf Kristersson dnes prohlásil, že jeho země chce v rámci koalice zemí, které se snaží dojít k míru ve válce s Ruskem, pomoci poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině.

Švédsko by mohlo přispět leteckým dohledem a případně námořními zdroji, v závislosti na celkových potřebách a za předpokladu, že to bude bezpečné, řekl Kristersson pro švédský veřejnoprávní rozhlas SR.

Podle deníku The Guardian polský místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz potvrdil, že dron, který v noci explodoval v Polsku, pravděpodobně souvisí s Ruskem.

„Rusko opět provokuje země NATO po incidentech s drony, k nimž došlo v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku,“ řekl.

„Tohle se děje v obzvláště důležitém okamžiku, kdy probíhají diskuse o míru. To se děje v době, kdy existuje naděje, že válka zahájená Ruskem – válka proti ukrajinskému státu, ale také válka ohrožující bezpečnost zemí NATO – má šanci skončit.“

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski reagoval na noční incident s dronem ve východním Polsku a na síti X uvedl, že „další narušení našeho vzdušného prostoru z východu potvrzuje, že nejdůležitější misí Polska v rámci NATO je obrana vlastního území“.

Sikorski uvedl, že se bude konat formální protest „proti pachateli“, aniž by jmenoval zemi, která za incidentem může stát.

Podle agentury Reuters Sikorského mluvčí Paweł Wroński uvedl, že objekt, který přes noc explodoval v kukuřičném poli ve východním Polsku, byla ruská verze dronu Shahed.

Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.

Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.

Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.

„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.

„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“

Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.

Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.

Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.

V posledních čtyřech letech se podařilo zlepšit obranyschopnost České republiky, současný stav ale stále není optimální. Zásadním úkolem je komplexní revize branné a krizové legislativy. Vyplývá to ze Zprávy o zajišťování obrany v roce 2024, kterou dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila vládě. Její resort o tom informoval na webu.

Podle zprávy se podařilo navýšit výdaje na obranu, zlepšilo se vybavení armády i podmínky vojáků, navýšily se investice. Zlepšil se také stav nemovité infrastruktury a podařily se i některé legislativní změny. „Současný stav však stále není optimální a v nadcházejícím období bude nutné v tomto úsilí pokračovat, a to jak kvůli dalšímu posílení bezpečnosti země, tak vzhledem k našim závazkům v Severoatlantické alianci (NATO),“ napsalo ministerstvo.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, uvedl deník The Guardian.

Kancelář tureckého prezidenta uvedla, že Erdoğan podporuje úsilí o nastolení trvalého míru na Ukrajině, informovala agentura Reuters a AFP poznamenala, že podporuje zapojení „všech stran“.

Erdoğan také Putinovi řekl, že pozorně sleduje vývoj v souvislosti s tímto procesem a že Turecko usiluje o spravedlivý mír od začátku války.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v ČR za první pololetí eviduje výrazný pokles takzvaných DDoS útoků, které ke kyberútokům nejčastěji používají ruskojazyčné hacktivistické skupiny. Byly jich necelé dvě desítky, zatímco ve druhé polovině 2024 jich byl téměř čtyřnásobný počet. ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022.

NÚKIB podle mluvčí neeviduje hacktivistické útoky jako samostatnou kategorii, tudíž v tomto případě nedisponuje přesným počtem. „Navíc je spousta DDoS, u kterých nelze s jistotou tvrdit, kdo za nimi stál. Další důležitý fakt je ten, že i když se nějaká ruskojazyčná hacktivistická skupina k DDoS útoku přihlásí, nemusí to nutně znamenat, že za incidentem opravdu stojí,“ upozornila Dvořáková.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na prvním zasedání po vládních prázdninách informoval kabinet o úterním jednání takzvané koalice ochotných či Evropské rady. Ocenil, že s koalicí ochotných nově intenzivně diskutují i Spojené státy a je základní shoda na dalším postupu. Řekl to na tiskové konferenci.

Všichni účastníci úterní virtuální schůzky koalice ochotných potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Členové uskupení také hodnotili výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. Diskusi státníci vedli i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině. Tématem schůzky byly mimo jiné bezpečnostní záruky Ukrajině jako součásti budoucí mírové dohody. Tyto záruky by vybrané země poskytly Kyjevu s cílem zabránit opětovnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, o podobě záruk ale západní země a instituce nadále jednají.

Česká vláda by podle senátního zahraničního výboru neměla přistoupit k uznání nelegální ruské anexe části Ukrajiny. Po jednání výboru to dnes novinářům řekl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09). Ruský prezident Vladimir Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. „Výbor vyzval vládu, aby nepřistoupila na uznání nelegální anexe části suverénního území státu Ukrajina,“ uvedl Fischer.

Papež Lev XIV. dnes požádal katolíky a další věřící po celém světě, aby v pátek 22. srpna drželi půst a věnovali tento den modlitbám za mír na Ukrajině, na Blízkém východě a dalších oblastech, kde se bojuje. Informuje o tom agentura Reuters.

„Protože je naše planeta nadále zraňována válkami ve Svaté zemi, na Ukrajině a v mnoha dalších regionech..., zvu všechny věřící, aby den 22. srpna prožili v půstu a modlitbách,“ řekl papež na pravidelné středeční audienci ve Vatikánu.

Papež navrhl, aby věřící prosili Boha, „aby nám dal mír a spravedlnost a osušil slzy těm, kteří trpí kvůli pokračujícím ozbrojeným konfliktům“. Výraz Svatá země použil papež pro oblast Blízkého východu, která má velký náboženský význam pro judaismus, křesťanství a islám. V prvních měsících svého pontifikátu papež Lev XIV. několikrát vyzval k ukončení války na Ukrajině.

Bývalý český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech se stal vrchním ředitelem evropské sekce ministerstva zahraničí. „Radek Pech patří mezi naše nejzkušenější kariérní diplomaty. Funkce vrchního ředitele se ujímá po svém návratu z Ukrajiny, kde měl možnost zblízka řešit současnou největší geopolitickou výzvu v podobě ruské agrese. Jednota Evropy, která je právě hlavní naplní jím řízené sekce, je nyní potřeba víc než kdy dříve,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).

Právě ministra Lipavského ještě Pech doprovázel při návštěvě Ukrajiny minulý týden, kdy zavítali do Lvova, Zborova, Kyjeva i Dnipra. „Evropa, v jejímž rámci patří Česko ke středně velkým zemím, je pro nás mateřským prostředím a současně těžištěm naší diplomacie. V současné složité geopolitické situaci zásadně ovlivněné agresí Ruské federace proti Ukrajině se právě v Evropě hraje o naši bezpečnost a prosperitu,“ poznamenal Pech.

Na postu velvyslance na Ukrajině ho vystřídá Luboš Veselý, který na ambasádě v Kyjevě už působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku. Po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí dalších tří vesnic na východě Ukrajiny – dvou v Doněcké a jedné v Dněpropetrovské oblasti, uvedl TASS.

Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov pro Rossija-1 hájil své oblečení při příjezdu na summit na Aljašce, kdy dorazil v černé vestě a bílé mikině s nápisem CCCP (v překladu SSSR). „Bez jakékoli hysterie prostě řekli, že se jim můj svetr líbí, řekl to Marco Rubio,“ odkázal se Lavrov na amerického ministra zahraničí. „Historie musí být zachována, a to, dá-li se tak říct, se smyslem pro lehký humor,“ tvrdí Putinův ministr.

Dronovým útokům dnes čelilo také Rusko. Jeho ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci zneškodnila 42 ukrajinských bezpilotních prostředků nad celkem devíti ruskými regiony. Ministerstvo ve svých statistikách neuvádí, kolik dronů Ukrajina na Rusko vyslala.

V Sumské oblasti na severu země bylo při ruském dronovém útoku na město Ochtyrka zraněno 12 lidí včetně dvou dětí, oznámila ukrajinská policie. Podle ní byl útok „cynicky“ veden vůči civilnímu obyvatelstvu – poškozen byl bytový dům, 13 rodinných domů, hospodářská budova a garáž.

Rusové v noci na dnešek podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle místních úřadů zasáhli objekt palivové infrastruktury. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. V Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno 12 lidí včetně dvou dětí. Dronové útoky na cíle v Rusku v noci podnikla také Ukrajina.

Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper uvedl, že ruský útok se odehrál v Izmajilu na hranicích s Rumunskem a poškozeny byly objekt infrastruktury a výrobní prostory. „V důsledku zásahů vypukl rozsáhlý požár na objektu palivově-energetické infrastruktury,“ napsala k útoku v Oděské oblasti ukrajinská záchranná služba na telegramu.

Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině.

Bílý dům byl podle nich převážně spokojen rovněž s evropskými lídry během pondělního jednání ve Washingtonu, které se podle nich uskutečnilo díky tomu, že ruský prezident Vladimir Putin na setkání s Trumpem na Aljašce minulý týden projevil ochotu vyjednávat.

Cílem pozvání evropských politiků do Washingtonu bylo říct: „My tu velíme, přistoupíte na všechno, co řekneme,“ sdělil webu Politico vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy. „S Evropany to dnes bylo pozitivní, i když jsou únavní... Ale byli opravdu dobří. Kdybyste dnes byli svědkem těch dvou hodin, řekl byste, ‚Páni, jsou jako jedna rodina – šťastná rodina,‘“ dodal nejmenovaný zdroj o pondělním summitu.

Ministři české vlády se dnes sejdou po dovolené na zasedání kabinetu ve Strakově akademii poprvé od 23. července. Do voleb zbývá šest týdnů, kabinet proto na programu nemá, až na jeden, návrhy změn zákonů, které by už Sněmovna nestačila projednat. Protože se vláda sejde po delší době, je možné, že se ministři budou věnovat i aktuální mezinárodní situaci včetně jednání o budoucnosti Ukrajiny.

Vážení čtenáři, díky za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, uvedl první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Byla podle něj chyba, že se této role loni nezhostila Evropa. Za dobrou zprávu považuje, že Trump bere v potaz zájmy Evropy a postupuje s ní v souladu. „Z pohledu EU je namístě hledat společně s Ukrajinou kompromisy a hlavně záruky, není namístě kritizovat Trumpa. I když to bude ještě mimořádně náročné, je skutečně šance, že to dotáhne do konce,“ dodal Havlíček.

Pro Bílý dům je Budapešť první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal dnes večer server Politico s odkazem na dva zdroje. Tajná služba Spojených států (USSS), která má za úkol ochranu prezidenta a dalších vysokých ústavních činitelů, se podle serveru připravuje na summit ve středoevropské zemi a jako nejvhodnější se jeví právě maďarské hlavní město.

Maďarský premiér Viktor Orbán patří k největším podporovatelům Trumpa v Evropské unii, a Budapešť již jednou odmítla uplatnit zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydaný na vysokého politika. Stalo se tak při letošní návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pro Ukrajince by však Budapešť měla neblahé konotace, jelikož právě tam bylo v roce 1994 uzavřeno memorandum, v rámci kterého se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti. Memorandum pak Rusko porušilo v roce 2014 okupací Krymu.

Na 25 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku v ruské Rjazaňské oblasti, který se podle médií zabývá výrobou střelného prachu. Záchranné práce byly ukončeny, informovalo dnes ruské ministerstvo pro mimořádné události. Konkrétní příčina výbuchu je stále nejasná.

Ruská média tvrdí, že exploze nastala zřejmě kvůli porušení bezpečnostních postupů, a úřady zahájily trestní řízení kvůli nedodržení bezpečnostních norem. To naznačuje, že za výbuchem pravděpodobně není ukrajinský útok, napsala agentura AFP a připomněla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikli Ukrajinci řadu sabotáží zaměřených na ruský průmysl a infrastrukturu.

„V Rjazaňské oblasti byly dokončeny záchranné práce. Při neštěstí utrpělo zranění 164 lidí, z toho 25 osob zemřelo,“ uvedlo ministerstvo.

Donald Trump nemíní posílat v rámci bezpečnostních garancí na Ukrajinu pozemní síly, ovšem letectvo by poskytl: „Budeme ochotni jim pomoci, zejména ze vzduchu, protože nikdo nemá to co my, prostě to nemají,“ uvedl Trump o možné letecké podpoře evropských spojenců, kteří by pomáhali zajistit bezpečnost Ukrajiny.

„Dnes jsem měl tu čest setkat se na velvyslanectví s legendou českého hokeje Dominikem Haškem,“ tweetuje ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. „Poděkoval jsem mu za jeho aktivní postoj na podporu Ukrajiny.“

Předpokladem pokroku mírových jednání je diskuse o územních změnách a také porozumění, že Kyjev se nemůže stát členem NATO, pronesl slovenský premiér Fico. .„Pokud tato dvě porozumění, jedno ohledně členství v NATO a druhé o vojensky kontrolovaných územích, povedou k příměří a k ukončení nesmyslného zabíjení Slovanů, proces otevřený americkým prezidentem bude třeba považovat za jeho obrovský osobní úspěch,“ uvedl Fico v nahrávce na sociální síti. Vyjádřil rovněž lítost, že podle něj EU musela čekat na Trumpa, aby ji ukázal cestu k míru.

Fico zopakoval, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyřešit a že Rusko jako jadernou velmoc nelze porazit v konvenční válce. 

Jednání lídrů o válce na Ukrajině je na začátku, očekávání by se měla mírnit, řekl prezident ČR Petr Pavel novinářům. Je nutné tlačit na Rusko sankcemi, uvedl.

EU musí pokročit v přijímání Ukrajiny, řekl předseda Evropské rady António Costa. Evropa má být součástí mírových jednání s Ukrajinou a Ruskem, dodal.

„V rámci iniciativy ukrajinského prezidenta Bring Kids Back se nám podařilo zachránit dvě dospívající dívky. Žily tři roky v okupované oblasti, čelily výhrůžkám, riziku prohlídek a byly nuceny chodit do ruských škol,“ tweetuje šéf kanceláře Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. „Navzdory tomu si dívky zachovaly svou ukrajinskou identitu. Studovaly online na ukrajinských školách, vyhýbaly se vnucovaným „vlasteneckým“ akcím a každý den bojovaly za právo být samy sebou.“

V posledních několika minutách promluvil i slovenský premiér Robert Fico, který se v minulosti opakovaně střetával s Ukrajinou a snažil se zablokovat nebo odložit některé sankce EU vůči Rusku.

V tříminutovém videu zveřejněném na jeho profilech na sociálních sítích, natočeném po jeho účasti na zasedání Evropské rady o Ukrajině, trval na tom, že „prvním základním předpokladem pro ukončení konfliktu je pochopení, že Ukrajina se nemůže stát členským státem NATO“.

Fico také odmítl návrh, že by se země EU mohly podílet na nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 100 miliard eur, a uvedl, že to zní „jako špatný vtip“. Je samozřejmě také „skeptický“ ohledně myšlenky dalších sankcí proti Rusku.

Řekl však, že doufá v mír „co nejdříve“ a je připraven podpořit ambice Ukrajiny připojit se k Evropské unii.

Tzv. Koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference zhodnocovala výsledky včerejšího setkání Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tématem bylo hlavně dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Konferenci předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

„Pokud jde o další kroky, premiér nastínil, že plánovací týmy Koalice ochotných se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby dále posílily plány na zajištění robustních bezpečnostních záruk a připravily se na nasazení uklidňujících sil v případě ukončení nepřátelských akcí,“ uvádí v prohlášení mluvčí Downing Street. „Lídři také diskutovali o tom, jak by mohl být na Putina vyvíjen další tlak – včetně sankcí – dokud neprokáže, že je připraven podniknout seriózní kroky k ukončení své nelegální invaze.“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nikdy neměla v úmyslu dobýt ukrajinské území, ale místo toho „chránit“ rusky mluvící obyvatele žijící na východní Ukrajině a na Krymu, uvádí server CNN.

V úterý v rozhovoru pro ruská státní média Lavrov prohlásil, že Rusko „se nikdy nesnažilo dobýt území – ani Krym, ani Donbas“. Místo toho řekl, že cílem Ruska bylo „chránit Rusy, kteří na těchto územích žili po staletí“.

Předseda Evropské rady António Costa dnes odpoledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Řekl mu, že EU je jednotná ve své „neochvějné podpoře Ukrajiny“ a odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, aby ho přiměla k diskusi a souhlasu s ukončením války na Ukrajině, píše deník The Guardian.

Více z telefonického rozhovoru prezidenta Donalda Trumpa pro Fox News, který právě probíhá. Zdá se, že obvinil Ukrajinu z zahájení války s Ruskem, řekl: „Není to válka, která měla být zahájena. To se nedělá. Nenapadnete národ, který je desetkrát větší než vy.“

Trump se během rozhovoru zmínil o ukrajinském Donbasu, ačkoli veřejně poskytl jen málo podrobností o nejnovějších požadavcích ruského prezidenta Vladimira Putina na území a uvedl, že takové diskuse jsou mezi ruským vůdcem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informuje o tom CNN.

„Teď mluví o Donbasu, ale Donbas je v tuto chvíli, jak víte, ze 79 % vlastněn a ovládán Ruskem. Takže chápou, co to znamená,“ dodal prezident.

Ukrajina zaútočila na dva ruské muniční sklady v okupovaném Luhansku, uvedla v úterý Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Použila drony s dlouhým doletem.

Sklady se nacházely v obci Bilokurakyne, která podle Ukrajiny „leží na důležité železniční trati používané k dodávkám munice z Ruska na frontu, zejména ve směru na Pokrovsk“. Pokrovsk je klíčové město v Doněcké oblasti na Ukrajině, jihozápadně od Luhanska, které je již více než rok v hledáčku Kremlu a již měsíce je ohniskem bojů.

Podle CNN Trump zmínil, že mezi ním a Putinem panuje „vřelost“.

„Viděli jste, že když vystoupil z letadla, já jsem vystoupil z letadla, byla tam taková vřelost, které se nedá, víte, byl tam takový slušný pocit… a je to dobrá věc, ne špatná,“ řekl prezident

Americký ministr financí Scott Bessent však podle CNN prohlásil, že setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce minulý týden bylo spíš podobné jako „pozvat svého nekontrolovatelného souseda k sobě domů a ukázat mu svoje pouzdro na zbraň“. Vyjádřil se tak v úterý pro Squawk Box, pořad CNBC. Schůzku se Zelenským podle CNN označil za „velmi dobrou“.

Trump říká, že si „tak nějak domluvil“ schůzku s Putinem a Zelenským. Právě promluvil v televizi Fox News.

„Domluvil jsem si to s Putinem a Zelenským a víte, oni jsou ti, kdo musí rozhodovat, jsme 7 000 mil od sebe,“ řekl Trump. „Zavolal jsem prezidentu Putinovi a snažíme se domluvit schůzku s prezidentem Zelenským a uvidíme, co se tam stane, a pak, pokud to vyjde, jestli to vyjde, pak půjdu na trilaterální schůzku a uzavřu to.“

Prezident dodal, že Putin a Zelenskyj podle něj „vycházejí o něco lépe, než si myslel“.

Řekl také, že doufá, že ruský prezident Vladimir Putin bude pokračovat vstříc míru na Ukrajině, ale připustil možnost, že ruský vůdce dohodu uzavřít nechce, informovala agentura Reuters. 

Rusko vrátilo na Ukrajinu těla 1 000 lidí, uvádí server CNN.

Podle ukrajinského velitelství pro zacházení s válečnými zajatci Rusko uvedlo, že těla patří ukrajinským vojákům, Ukrajina však toto tvrzení dosud neověřila. Během předchozích výměn Rusko vrátilo některá těla, která byla v ruských vojenských uniformách nebo u nichž byly nalezeny ruské dokumenty a psí známky, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.

„Ruská strana nadále otálí a neplní své závazky,“ uvádí se v prohlášení. „Ukrajina trvá na okamžitém propuštění všech těžce nemocných a těžce zraněných vězňů a bojuje za návrat všech ukrajinských občanů.“

Ukrajinské úřady poděkovaly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc s repatriací těl. Zatím není jasné, zda Ukrajina repatriovala těla ruských vojáků výměnou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se opět odmítl zavázat ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale nevyloučil další jednání, uvádí server CNN.

V rozhovoru pro ruská státní média se Lavrov vyhýbal možnému bilaterálnímu setkání mezi Putinem a Zelenským, které podpořil americký prezident Donald Trump.

„Veškeré kontakty zahrnující vrcholné představitele musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ řekl Lavrov v úterý. Zároveň připomněl, že Donald Trump byl v pátek na Aljašce pozván do Moskvy.

„Na tiskové konferenci na Aljašce prezident Putin toto pozvání potvrdil a Donald Trump, pokud si dobře pamatuji, řekl, že je to velmi zajímavé,“ řekl.

Macron navrhuje pro jednání Zelenského s Putinem Ženevu jako neutrální místo. Tamní ministr zahraničí uvedl, že Švýcarsko nabídne Putinovi imunitu, uvádí ČTK.

Agentura Reuters také informuje, že se jako místo setkání nabízí také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval nebo odložil vojenskou pomoc Ukrajině, udržoval vztahy s Putinem a opakoval narativy Kremlu.

Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.

Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.

„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.