Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 23 ukrajinských dronů - šesti nad Brjanskou, po pěti nad Orelskou a Kurskou oblastí, o čtyřech nad Kalužskou, dvou nad Belgorodskou a jednom nad Smolenskou oblastí. Další podrobnosti neposkytlo. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě.  „Tyto věci se vyvíjejí velmi dobře. Potřebujeme dostat pomoc na Ukrajinu co nejrychleji. Prezident Zelenskyj řekl, že potřebují pět miliard (eur), aby pořídili přinejmenším dva miliony nábojů,“ řekla Kallasová. „Jsem ráda, že už máme různé návrhy nebo že jednotlivé země přicházejí se svými příspěvky, takže už máme více než 50 procent toho, co je potřeba,“ dodala.

Šéfka unijní diplomacie očekává, že dnes zástupci členských států bloku oznámí, co více mohou jejich země v krátké době udělat, aby Ukrajině pomohly. „Protože čím silnější bude Ukrajina na bitevním poli, tím silnější bude u jednacího stolu,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Zaměříme se na to, jak udržet Ukrajinu bojeschopnou, řekl na úvod dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu generální tajemník Mark Rutte.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO) potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o válce na Ukrajině.

V Bruselu půjde o první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Donald Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, u kterého vyjádřil přesvědčení, že ho Spojené státy anektují. Obě země navíc označil za „špatné spojence“.

Případné ukončení války na Ukrajině by mohlo způsobit úbytek pracovních sil ve stavebnictví. „Následná obnova území by mohla způsobit významný odliv lidských kapacit z České republiky. Přitom již nyní je české stavebnictví na pracovnících ze zahraničí závislé,“ uvedl jednatel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček.

Ruský vojenský soud odsoudil ke 20 a 18 letům vězení plukovníka Jevgenije Malyše a poddůstojníka Romana Timonina za mučení, vraždy a znesvěcení těl sedmi podřízených. O rozsudcích, vynesených už v únoru a na konci března, nyní informoval server Mediazona s odvoláním na tiskovou službu soudu. Soud oba muže zbavil vojenských hodností a vyznamenání.

Soud se zdržel podrobností o případu, ale podle dřívějších zpráv médií vše začalo na jaře 2023, kdy vojáci sloužící v 6. motostřelecké divizi, která se podílela na bojích na Ukrajině natočili video se stížnostmi na to, jak v špatných podmínkách žijí, a že z nich dělají "kanónenfutr".

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitriev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále naléhá na Rusko a Ukrajinu, aby souhlasily s příměřím. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.

Bývalý investiční bankéř Dmitrijev má úzké vztahy s některými klíčovými členy Trumpova týmu. Je nejvyšším ruským představitelem, který přicestoval do USA kvůli státním záležitostem od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři zahraničí Severoatlantické aliance budou na svém dvoudenním jednání, které dnes začíná v Bruselu, řešit další podporu Ukrajiny, posílení kolektivní obrany NATO, ale i navýšení výdajů na obranu či pokračující útoky, kterým spojenci čelí. Schůzka, které se za Česko zúčastní ministr Jan Lipavský, je zároveň další přípravou na červnový summit NATO v Haagu. Spojené státy bude zastupovat šéf diplomacie Marco Rubio a podle agentury AP se očekává, že bude rovněž vysvětlovat nedávné verbální útoky Washingtonu na některé ze spojenců.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ve Lvově vzniklo komplexní zázemí pro české firmy, které se specializují na zdravotní technologie a chtějí své produkty a služby nabídnout na Ukrajině. Centrum nazvané Czech Medical Hub se dnes otevřelo za účasti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který je na několikadenní návštěvě Ukrajiny. ČTK to za iniciátory sdělila Hana Hikelová.

Nejméně čtyři mrtvé a 14 raněných si dnes vyžádal ruský raketový útok na město Kryvyj Rih, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Původní informace zmiňovaly tři oběti. Mezi raněnými jsou dvě děti, osmiletý chlapec a šestiletá dívka. Chlapec je ve velmi vážném stavu, napsala na sociální síti Telegram kancelář generálního prokurátora, která také potvrdila čtyři oběti. O celkem 14 raněných informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Ruský strategický bombardér Tu-22M3 se zřítil v neobydlené oblasti na Sibiři. Čtyřčlenná posádka se katapultovala, jeden z jejích členů ale podle velitele posádky zahynul, oznámily dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Příčinou havárie se podle předběžných informací stala technická závada, dodalo ministerstvo.

Tu-22M3 je nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který je součástí vzdušné složky ruské jaderné triády, tedy nosičů jaderných zbraní ve vzduchu, na zemi a na moři. Rusko jej používá k útokům na Ukrajinu za pomoci leteckých raket vybavených konvenčními hlavicemi či leteckých bomb.

Rusko zaútočilo na město Kryvyj Rih. Podívejte se na nové snímky.

Země Severoatlantické aliance přislíbily v prvních třech měsících roku bezpečnostní podporu Ukrajině v hodnotě přes 20 miliard eur (499 miliard Kč), řekl šéf Aliance Mark Rutte na dnešní tiskové konferenci před čtvrtečním začátkem zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO. Loni spojenci Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem 50 miliard eur (1,25 bilionu Kč).

Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.

Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Šéf Ruského fondu přímých investic Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci, v únoru odcestoval spolu s nejvyššími ruskými představiteli do Rijádu v Saúdské Arábii, aby zde začal jednat o parametrech dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Spolupracoval také s Witkoffem na propuštění amerického učitele Marka Fogela z Ruska, což Trumpova administrativa přivítala jako gesto dobré vůle.

Americká vláda dočasně zrušila sankce vůči Dmitrijevovi, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo dát americké vízum, řekl CNN jeden z informovaných zdrojů. Podle druhého zdroje byla také americkému ministerstvu financí podána žádost o dočasné zrušení sankcí.

Norské úřady začaly prověřovat malou firmu Romarine AS. Je podezřelá, že vydala falešná pojištění desítkám stárnoucích ropných tankerů, které využívá Rusko, aby obešlo mezinárodní sankce. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Policie v Oslu potvrdila, že zahájila vyšetřování poté, co dostala stížnost od norského úřadu pro finanční dohled (FSA). Agentuře Reuters policie sdělila, že vyšetřuje čtyři osoby - dva norské občany, jednoho Bulhara a jednoho Rusa. Koncem března policie provedla domovní prohlídku v bydlišti jednoho z podezřelých.

Společnost Romarine AS registrovaná v Norsku se vydávala za poskytovatele pojištění a na internetových stránkách zveřejnila seznam desítek tankerů, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily, včetně plavidel, na něž se vztahují západní sankce. Podle FSA však společnost nebyla registrována jako poskytovatel pojištění.

Větrné elektrárny u severního pobřeží Německa budou nově vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři, uvedl dnes německý námořní úřad. Německo tak posiluje námořní bezpečnost.

Mluvčí německé námořní agentury (BSH) potvrdil zprávu deníku Bild, že větrné elektrárny na pobřeží Severního a Baltského moře byly požádány o instalaci radaru. Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila obavy o bezpečnost v evropských vodách v důsledku útoků na infrastrukturu nebo ropných tankerů, které jsou součástí takzvané ruské „stínové flotily“. Německo v úterý zabavilo tanker Eventi, jehož posádka nad lodí ztratila v lednu kontrolu při plavbě v Baltském moři. Evropská unie se domnívá, že tanker je součástí „stínové flotily“, kterou Rusko využívá k obcházení ropných sankcí.

Nové radarové systémy na větrných elektrárnách by mohly rozpoznat lodě nebo bezpilotní letouny, které mají vypnuté navigační a lodní údaje. „Data se používají především k zabezpečení dopravních tras,“ řekl deníku Bild úředník námořního úřadu Nico Nolte a dodal, že data putují také do centra námořní bezpečnosti v přístavu Cuxhaven. To je úřad odpovědný za bezpečnost a ochranu německého pobřeží. V tomto centru sídlí mimo jiné spolková policie, námořnictvo a Ústřední velitelství pro námořní mimořádné události, a mohlo by tak okamžitě reagovat na útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojenskou nemocnici v Dnipru. Zapózoval raněným vojákům na selfie, ale především udělil řády „Za odvahu“ III. třídy bojovníkům, kteří utrpěli těžká zranění při plnění bojových úkolů, mimo jiné v Doněcké oblasti.

„Hlava státu si prohlédla jednotku intenzivní péče, anesteziologické a polytraumatologické oddělení. Seznámila se s provozem nemocnice během totální války, s jejím moderním zdravotnickým vybavením a s obnovou po ruských úderech,“ uvedl Zelenského úřad.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v důsledku ukrajinských dronových útoků byly přerušeny dodávky elektřiny pro více než 1500 domácností v Kurské oblasti.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že skutečnost, že prezident Putin souhlasil s neútočením na energetické cíle, je důkazem, že to myslí s mírovým procesem vážně - což Kyjev a někteří jeho evropští spojenci rozporují. Podle Peskova bude Moskva s USA nadále spolupracovat navzdory tomu, co označil za každodenní ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu, uvedla agentura Reuters.

Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.

„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.

„11letý Jens z Dánska vybral více než 34 000 dánských korun (asi 114 000 Kč) pro děti z Ukrajiny, které přišly o domov,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „Jens vlastníma rukama vytváří velikonoční korálkové ozdoby v modrých a žlutých barvách, prodává je a veškerý výtěžek věnuje na charitu.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že při útoku na Charkov na východě Ukrajiny bylo zraněno několik lidí včetně tří dětí. Podle něj také pokračují ruské útoky na ukrajinskou energetiku: v Sumské oblasti zasáhl dron rozvodnu a v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodil dělostřelecký útok dráty vysokého napětí.

„Tato systematická a neutuchající podoba ruských úderů jasně ukazuje, že Moskva pohrdá diplomatickým úsilím partnerů,“ napsal Zelenskyj na telegramu s tím, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten zajistit byť jen částečné příměří.

Za poslední den ztratil protivník 1410 lidí, 10 tanků, 24 obrněných vozidel, 43 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Během uplynulé noci protivzdušná obrana zničila 93 ukrajinských bezpilotních letounů. Osmdesát sedm nad územím Kurské oblasti, čtyři nad územím Rostovské oblasti a dvě nad územím Belgorodské oblasti,“ napsalo na telegramu ruské ministerstvo obrany.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. „K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 41 útočných bezpilotních letounů Šáhed (a dalších typů dronů) na severu, jihu a východě země,“ uvedlo letectvo na telegramu. Dodalo, že 20 imitací útočných dronů se ztratilo a nedosáhlo svých cílů.

Útok cílil na Charkovskou, Doněckou a Oděskou oblast.

Rusko dluží Česku za nájem domů a bytů přes 100 milionů korun, v současnosti v Česku ovládá přes osm desítek domů a bytů. Serveru Odkryto.cz to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Žalobu na Rusko podal Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, u Městského soudu v Praze v červenci 2023, týkala se vrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun.

„Teď se s nimi o to soudíme, už to dělá sto milionů korun,” řekl nyní serveru Lipavský.

Česká vláda v květnu 2023 zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. „Že neplatili za socialismu nájem, to bych ještě pochopil. Z bratrské lásky k Sovětskému svazu. Ale oni neplatili ani třicet let po revoluci,” podotkl dnes Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto. Kohezní fondy EU, ze kterých čerpá i Česká republika, mají zvýšit životní úroveň v chudších regionech EU.

„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

Zelenskyj již na tiskové konferenci 28. března uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou „stoprocentně připraveny“ vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. „Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina určitě budou,“ řekl tehdy Zelenskyj podle portálu RBK-Ukrajina a dodal, že následující schůzka tohoto „trojúhelníku“ by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.

Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.

Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.

Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.

Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.

Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.

Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.

Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.

Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.

Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, uvedl Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

S čínským protějškem hodlá jednat o bilaterálních vztazích a o spolupráci v mezinárodních organizacích, včetně OSN či sdružení rozvíjejících se ekonomik BRICS. Putin dodal, že Wangova jednání v Moskvě souvisejí především s přípravou návštěvy čínského prezidenta, kterého označil za svého dobrého přítele.

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 1,2 procenta na 8,1 milionu tun. S odvoláním na předběžné údaje společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko má problémy se zvýšením vývozu LNG kvůli restrikcím Spojených států, které souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

V samotném březnu se vývoz LNG z Ruska meziročně zvýšil o 3,7 procenta na 2,8 milionu tun, ukázaly údaje LSEG.

Vývoz ruského LNG do Evropy za leden až březen klesl o 12,5 procenta na 4,2 milionu tun. V samotném březnu se dodávky propadly o 16,5 procenta na 1,37 milionu tun. V březnu totiž vstoupily v platnost sankce na překládku.

Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel, až teď to ministerstvo financí potvrdilo. Eventin podle jeho mluvčího nesmí opustit Německo a případ není právně uzavřený.

Tanker s téměř 100.000 tun ropy plul na počátku roku pod panamskou vlajkou Baltským mořem, 10. ledna nad ním posádka nedaleko německých břehů ztratila kontrolu. Německé úřady ho zajistily a odtáhly k ostrovu Rujána, kde ho nepřetržitě hlídá spolková policie. Ropa z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle úřadů neunikla.

Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.

Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.

 Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.

„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.

Prezidenti Polska a Slovenska Andrzej Duda a Peter Pellegrini se vyslovili pro co nejrychlejší skončení války na Ukrajině a pro zajištění dlouhodobého míru ve střední Evropě. Pellegrini a Duda to řekli novinářům po dnešním společném jednání ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Podle Dudy k udržení trvalého míru ve středoevropském regionu bude potřeba navýšit výdaje na obranu.

„Je třeba hledat způsob, abychom přišli k řešení trvale udržitelného míru, který bude garantovat bezpečnosti i pro Slovensko a Polsko,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že Slovensko má pochybnosti, zda řešením války na Ukrajině jsou dodávky zbraní Kyjevu.

Zatímco Polsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Pellegrini před složením prezidentského slibu loni v červnu byl předsedou jedné ze tří vládních stran na Slovensku.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen se tento týden poprvé osobně sejde s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Jde o první diplomatické rozhovory Dánska a USA na vysoké úrovni od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států a jeho slibu ovládnout Grónsko, které je součástí Dánského království. Píše o tom server deníku Financial Times (FT).

Plánované setkání, které - jak zdůraznily zdroje FT - by mohlo být kvůli napjatým vztahům Kodaně a Washingtonu zrušeno, přichází ve chvíli, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová navštíví ve středu Grónsko, aby jednala s tamní novou vládou.

Trump při návštěvě Vance v pátek řekl, že USA "musí mít Grónsko", a zopakoval tak své argumenty, že americký dohled nad rozlehlým ostrovem bohatým na nerostné suroviny je klíčovým pro světovou bezpečnost. Podle Trumpa se Dánsko není schopné bránit proti zvýšené ruské a čínské aktivitě v okolí Grónska.

Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.

Nárůst o 1,82 miliardy dolarů (přibližně o 42,1 miliard korun) byl způsoben identifikací a zablokováním dalších finančních prostředků, uvedla vláda.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali v pondělí v Madridu k dalšímu tlaku na Rusko kvůli jeho útočné válce na Ukrajině včetně možných nových sankcí. Skupina označované jako G5+ mimo jiné jednala i o využití zmrazeného ruského majetku v Evropské unii, který činí 210 miliard eur (přes pět bilionů korun).

Zmrazený majetek by měl zůstat mimo kontrolu Moskvy do doby, než Rusko zastaví válku a dohodne se na kompenzaci za škody způsobené Ukrajině. To je postoj, který prosazuje i celá Evropská unie.

Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.

„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.

Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píší agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.

„V noci na 1. dubna 2025 nepřítel udeřil dvěma řízenými střelami Ch-59/69 (vypuštěnými) z taktických letounů v záporožském směru. Obě střely zničila protivzdušná obrana,“ uvedlo letectvo ve svém hlášení na telegramu bez dalších informací. „Nebyly žádné útočné bezpilotní letouny. Pokračujeme v monitorování, zatím to nic neznamená,“ napsal na stejné platformě šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. ČTK), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury.

Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko svou plošnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

„Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody,“ citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, bdeme sledovat zase od úterního rána.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos, podle kterého má být během jarních odvodů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. dubna do 15. července –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ povoláno do armády k povinné vojenské službě 160 000 mužů ve věku od 18 do 30 let. Jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, napsal server The Moscow Times. Loni na podzim úřady povolaly ke službě v armádě 133 000 lidí, na jaře to bylo 150 000 mužů.

Vůdčí představitelé britské, francouzské a ukrajinské armády se v příštích dnech sejdou nad plány dlouhodobého zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Uvedl to dnes večer úřad britského premiéra Keira Starmera po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Schůzka britského, francouzského a ukrajinského vojenského vedení v příštích dnech posune kupředu další fázi podrobného plánování," uvedl podle prohlášení úřadu Starmer po telefonátu se Zelenským.

Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud dnes vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur vyzval k potrestání Ruska za více než 183 000 válečných zločinů, zdokumentovaných od vpádu ruských vojsk v únoru 2022.

Ukrajinský soud v Kyjevě odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení ruskou občanku Olgu Bykovskou, která svého manžela, ruského vojáka, vybízela ke znásilňování Ukrajinek. O rozsudku, který soud vynesl před týdnem, dnes informoval server Ukrajinska pravda. Rozsudek nabyde právní moci, jakmile uplyne lhůta pro podání odvolání. Trest si má Ruska začít odpykávat, jakmile se ji podaří dopadnout.

Odposlechnutý telefonát ruského vojáka s jeho manželkou, která ho vybízí „do toho, znásilňuj ukrajinské baby", ale za podmínky, že jí o tom nebude vykládat a že použije ochranu, tedy prezervativ, zveřejnila ukrajinská tajná služba SBU v dubnu 2022.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny loni vzrostl o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,5 procenta v roce 2023. Uvedla to dnes tisková agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na údaje statistického úřadu.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko, včetně možných nových sankcí. Napsala to dnes agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.

Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou „připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí“. Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska „vést svou útočnou válku“ a Ukrajině zaručit „nejlepší možné postavení“ při jednání o zastavení bojů a o míru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek  v pondělí odpoledne navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou vybombardovali Rusové loni v červenci. Zabili nebo zranili tehdy 18 lidí a kompletně zničili zdejší onkologické oddělení. „Coby lékař vnímám bombardování nemocnic jako jeden z nejhorších válečných zločinů. A na dětskou nemocnici s malými pacienty může zaútočit jen šílenec a tyran. Budiž toto důležitou připomínkou těm, kteří obhajují zmírnění sankcí uvalených na Kreml a jeho nohlsledy nebo navrhují ukončení české muniční iniciativy,“ uvedl Válek na síti X.

V závěru dne jsem dnes spolu s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškem navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt. Toto zařízení se do veřejného povědomí u nás i v Evropě dostalo poté, co na něj ruské invazní síly zaútočily raketami. Ty zabily či zranily 18 lidí a zcela… pic.twitter.com/SdbeIr8rtZ

— Vlastimil Válek (@vlvalek) March 31, 2025

Ukrajina si dnes připomíná tři roky od osvobození města Buča v Kyjevské oblasti. Piety se v doprovodu manželky Oleny zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Buča je jedním ze symbolů zvěrstev, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Okupanti povraždili stovky místních obyvatel, řadu z nich mučili. 

„Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání. Ukrajina bojuje o život pro svůj lid. Aby nikdo nikdy neudělal to, co ruští okupanti na naší zemi. Věčná památka všem, jejichž životy vzala ruská válka! Věčná vděčnost všem našim lidem, kteří brání Ukrajinu,“ napsal v emotivním příspěvku na sociálních sítích Volodymyr Zelenskyj.

 Švédsko dnes oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Stockholm chce pomoci Ukrajině posílit její postavení ve vyjednávání o konci války, píše agentura Reuters.

Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson.

„Nyní jsme v kritické fázi války. Soustředíme se na co největší podporu Ukrajiny, aby se dostala do silné pozice při těchto vyjednáváních,“ řekl na tiskové konferenci. Podle něj musí podporu Ukrajině navýšit všechny evropské země. „Víc (států) musí víc udělat,“ dodal.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz čelí ztrátě podpory uvnitř Bílého domu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Děje se to poté, co Waltz nedopatřením přidal novináře do chatu, kde nejvyšší představitelé administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.

Dva američtí představitelé anonymně uvedli, že Waltz v aplikaci Signal založil několik dalších citlivých konverzací se členy administrativy na téma národní bezpečnosti. Byla mezi nimi diskusní vlákna o tom, jak zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou nebo o dalších vojenských operacích. Zdroje odmítly uvést, zda byly v těchto konverzacích zveřejněny utajované informace.

„Před třemi lety naši bojovníci osvobodili Buču od ruských okupantů. A svět viděl, co ruská okupace skutečně je: lidé zabíjení na ulicích, lidé mučení, hroby na dvorech obyčejných domů. Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzpomněl na smutné výročí masakru v Buči. 

Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci. Zahájení jednání s americkými firmami dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko má páté největší zásoby těchto kovů používaných v laserech a vojenské technice na světě, napsala agentura Reuters.

„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.

Rusko a Spojené státy pokračují v práci nad blíže neurčenými nápady ohledně toho, jak by bylo možné ukončit válku na Ukrajině. Dnes to podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s NBC News, ve kterém šéf Bílého domu řekl, že je velmi rozzlobený kvůli tomu, že ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.

Trump v rozhovoru s NBC použil slovo „pissed“, které lze do češtiny přeložit například jako „nas*aný“, případně „vytočený“.

Peskov dnes uvedl, že Putin je nadále otevřený kontaktům s Trumpem a že v případě potřeby může být rychle zorganizován telefonní hovor mezi oběma prezidenty. Na tento týden žádný takový telefonát naplánovaný není, dodal Peskov. Nad nápady ohledně možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi lety, se pracuje, žádné konkrétní věci, o kterých by Peskov mohl informovat, ale nejsou.

Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém ve druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo pět míst. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Později během dneška ruská armáda podnikla raketový útok na Kupjansk v Charkovské oblasti.

Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Dopoledne pak uvedl, že „nový týden pro Charkov začal novým ostřelováním“. Terčem dvou vln dronových útoků se stala Kyjevská čtvrť, která je nejstarší a největší ve městě. Zasaženo byl pět míst. Tři lidé utrpěli lehké zranění. Podle Terechova jsou poškozeny průmyslové objekty patřící jednomu z výzkumno-výrobních podniků. Po útoku tam vypukl velký požár. Škody jsou také na 11 výškových budovách a tlaková vlna vyrazila okna i s rámy u dvou mateřských škol.

Podle Terechova Rusko zesiluje noční útoky na Charkov, přes den je situace „víceméně stabilní“ a ve městě pokračuje život.

Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.

Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. „Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou,“ vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.

Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat. Dnes o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské invazi, během které bývají v napadené zemi zasažena i zdravotnická zařízení.

Česko podle Válka dělá maximum pro to, aby Ukrajině pomohlo nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale i na cestě do EU. Jde třeba o pomoc při slaďování ukrajinského a unijního práva, uvedl ministr.

Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.

„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.

V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil Slovensko, Maďarsko a Turecko.

Ruská plynárenská skupina Gazprom od úterý výrazně zvýší dodávky zemního plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede přes Turecko a další země. Novinářům to dnes řekl generální ředitel slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz.

SPP jako největší dodavatel plynu na Slovensku má s Gazpromem uzavřenou smlouvu do roku 2034. Gazprom původně dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončila, když odmítla prodloužit platnost příslušné smlouvy s ruskou stranou. V únoru pak začal Gazprom dopravovat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream.

Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém v tomto druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo šest míst. Tvrdí to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo.

Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Terčem útoků se podle něj stala různá místa v Kyjevské čtvrti na severovýchodě Charkova. Vypukly tam požáry. Poškozená jsou okna a fasáda školky, rozbitá jsou okna v okolních obytných domech, škody jsou také na několika automobilech. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova měli tři lidé akutní stresovou reakci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.

Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.

„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ruské ministerstvo obrany sdílelo snímky z výcviku své armády. Vojáci se učí používat minomety, ale také trénují maskování. 

Bývalý bezpečnostní poradce John Bolton, který v roce 2019 pracoval po boku Donalda Trumpa, se v podcastu na serveru Politico ostře opřel do stávajícího amerického prezidenta. Podle něj Trump přikládá až moc velkou váhu osobním vztahům, které srovnává s obecnou mezinárodní politikou. Jeho nahlížení na tyto vztahy je podle něj také příliš obchodní. U viceprezidenta J.D. Vance je pohled na mezinárodní vztahy dokonce podle Bolta primitivní. 

Prezident podle Boltona žije v domění, že dobré osobní vztahy vytvářejí i dobré vztahy v mezinárodní politice. „Myslí si tedy, že když má dobré vztahy s Putinem, tak USA má dobré vztahy s Ruskem. Není to pravda, ale on si to myslí. Myslí si, že on a Putin jsou přátelé.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pověřil svůj tým, aby se po skončení nepřátelských akcí připravil na volby. Informuje o tom server The Economist s odvoláním na vládní zdroje. 

Informace by se mohla potvrdit v květnu, kdy se bude v parlamentu hlasovat o prodloužení stanného práva. To má vypršet 8. května. Je známo, že zrušení stanného práva je povinným prvním krokem pro konání voleb, připomíná The Kyiv Independent. Ten rovněž mluví o tom, že případné prezidentské volby by se mohly konat hned v létě. Připomíná, že americký prezident Donald Trump tlačí na to, aby se Zelenskyj svého úřadu vzdal. 

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by v Evropské unii na zavedení sekundárních cel na ruskou ropu nejvíce doplatilo Slovensko a Maďarsko, které se dosud neodstřihly od ruských potrubních dodávek ropovodem Družba a ani to v nejbližší době neplánují.

„Hned až 50procentní clo na dovoz ze Slovenska znamená, že například na Slovensku vyrobená osobní auta německých značek by v USA čelila obří celní sazbě až 77,5 procenta,“ uvedl Kovanda ve vyjádření zaslaném ČTK.

Trumpova druhotná cla na ruskou ropu by znamenala i úder Číně, která má zhruba pětinu své dovážené ropy z Ruska, dodal Kovanda s tím, že když Trump dříve v tomto týdnu pohrozil druhotnými cly na venezuelskou ropu, Peking své nákupy venezuelské ropy okamžitě pozastavil.

Švédsko přislíbilo 7,6 milionu dolarů na ukrajinské drony a na úsilí odminovat území. Švédská vláda to podle The Kyiv Independent oznámila v tiskové zprávě z 28. března.

Ukrajinští vojáci poblíž frontové linie u Chasiv Yar

„Vyrobeno ve Švédsku, užíváno na Ukrajině.“ Ukrajinská obrana sdílela video dalšího vojenského stroje. 

Finský prezident Alexander Stubb svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi při osobním setkání sdělil, že pro uzavření příměří na Ukrajině je potřeba stanovit pevné datum, aby k němu vůbec mohlo dojít. S odvoláním na dnešní Stubbova slova o tom informovala agentura Reuters.

„Dvacátý duben by byl vhodnou dobou pro úplné příměří bez jakýchkoliv podmínek (...) Protože je zapotřebí stanovit pevné datum, protože jsou Velikonoce a protože prezident Donald Trump bude v úřadu tři měsíce,“ řekl Stubb finským novinářům v Londýně.

„Pokud Rusko a já nebudeme schopni dosáhnout dohody na zastavení krveprolití na Ukrajině a já si budu myslet, že je to ruská chyba...tak uvalím sekundární cla na ropu, na všechnu ropu z Ruska,“ uvedl Trump. Výše cel by se podle něj pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ doplnil.

To, že je na Putina „velmi rozzlobený“ a „naštvaný“, řekl Trump v souvislosti s návrhem ruského prezidenta na zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi, a tím pádem vedla ke konci Zelenského ve funkci. Podle Trumpa takové komentáře „nejdou správným směrem“.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Ukrajinská obrana se pochlubila tanky, které využívá v boji. „Rychlý, silný a nemilosrdný k nepříteli. Naši „Leopardi“ jsou připraveni plnit bojové mise ve dne i v noci, v chladu i vedru, v dešti i sněhu.“ 

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard Kč.

„Řešíme rozpočet průběžně, uvidíme, kolik bude potřeba, abychom dosáhli dvou procent HDP rozpočtu na obranu. Předpokládám, že to jsme schopni vyřešit v rámci stávajícího nastavení rozpočtu, nebude potřeba zvyšovat schodek měnit zákon o státním rozpočtu,“ uvedl Hladík.

Prezident Volodomyr Zelenskyj popřál na sociální síti X upřímnou soustrast rodinám a blízkým obětí nočního útoku na Charkov. Zabiti byli dva lidé, dalších 30 bylo zraněno. „Rusko válku protahuje a my poskytujeme našim partnerům úplné informace o úderech, které ruská armáda provádí, a akcích, na které se připravuje. Očekáváme reakci Spojených států, Evropy a všech našich spojenců na tento teror proti našemu lidu. Děkuji všem vůdcům a státům, kteří to chápou a pokračují ve své podpoře,“ uvedl. 

V případě, že bude nyní opoziční hnutí ANO po volbách ve vládě, je připraveno zvyšovat výdaje na obranu. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl stínový premiér a místopředseda ANO Karel Havlíček. Poukázal na to, že ANO mělo na mimořádnou schůzi Sněmovny v uplynulém týdnu v navrhovaném usnesení jako první bod, že je připraveno vynakládat víc než dvě procenta hrubého domácího produktu. Vynakládat dvě procenta ukládá vládě zákon. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) chce zvyšovat výdaje až na tři procenta v roce 2030.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly osadu Záporoží v Doněcké oblasti. Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran o dění na frontě není možné ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z dalších zdrojů. Osada Záporoží nesouvisí se Záporožskou jadernou elektrárnou, která se nachází v jiném regionu a Rusko ji okupuje.

Česká sportovní celebrita Dominik Hašek zavítala 3.3. do ČT24 v triku, který nosil český voják Karel Kučera, jenž bojoval na Ukrajině. „Za své hrdinství byl vyznamenán jak od prezidenta Zelenského i Pavla. Já mu tímto in memoriam budu chtít vyjádřit tu největší úctu za to, co udělal pro obranu Ukrajiny a obranu naší země a Evropy. Sláva hrdinům-Slava Herojam!“ uvedl na sociální síti X. 

„Mířím na Ukrajinu! Ukrajina je naším důležitým spojencem a Česká republika i v oblasti zdravotnictví dělá maximum pro to, aby našim ukrajinským přátelům pomohla nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale také na cestě do Evropské unie, například skrze pomoc při slaďování ukrajinského a evropského práva,“ informuje na sociální síti X ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09). 

Podle Válka má jeho cesta symbolický, ale i praktický rozměr. V letadle s ním totiž sedí i delegace podnikatelů ve zdravotnictví, kteří na Ukrajině působí, a kromě dalšího programu zde chce zahájit provoz Českého zdravotního hubu. 

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i přes snahu Washingtonu dojednat příměří ve více než tři roky trvajícím konfliktu. V noci na sobotu si jeden z ruských útoků v Dnipru vyžádal čtyři mrtvé a 28 zraněných.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje. S odvoláním na ukrajinské letectvo o tom informuje agentura Reuters.

Jaké přesně škody způsobily bezpilotní letouny, které se nepodařilo zničit, není zatím jasné. Kyjev ale hovoří o škodách v Charkovské, Sumské, Oděské a Doněcké oblasti.

Charkovský starosta Ihor Terechov uvedl, že centrem města v sobotu večer otřáslo několik výbuchů. Mezi terči útoku podle něj byla rovněž kancelářská budova.

Následy nočního úderu na Charkov.

Ruské drony v sobotu večer v ukrajinském Charkově zasáhly vojenskou nemocnici, nákupní centrum, obytné domy a další cíle. Při útoku zemřeli dva lidé a nejméně 25 osob utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu a místní úřady.

„Budovu nemocnice a blízké obytné budovy poškodil bezpilotní letoun typu Šáhed," napsal na facebooku generální štáb ukrajinské armády s tím, že jde o porušení humanitárního práva. „Podle předběžných zpráv jsou mezi vojenským personálem, který se ve zdravotnickém středisku léčil, zranění," dodal štáb.

Putin na mírových jednáních nebude mít co říct, říká ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Podle něj je to stále člověk, který chce jen a jen válku. „Nebudu hltat jeho vyprávění. Nezajímá mě to,“ řekl také ukrajinský prezident, jak připomíná server The Kyiv Independent. 

Více než 100 lidí se zúčastnilo vzpomínkové akce v katedrále v Coventry za bývalého britského vojáka, který zemřel v bojích na Ukrajině. Informuje o tom server BBC. 

Liam Love zemřel ve věku 24 let v říjnu po své čtyřleté službě u Royal Anglian Regiment, kde mimo jiné pomáhal cvičit ukrajinské brance. K věčnému odpočinku byl uložen v hrabství Fermanagh v Severním Irsku už loni v listopadu. Na bohoslužbu přišlo i mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří vzdali zesnulému hrdinovi hold. 

Rusko příliš dlouho nereaguje na návrh Spojených států na bezpodmínečné příměří. K míru by mělo být donuceno, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajtví k válce na Ukrajině. O pokračující ruské agresi vás budeme informovat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ukrajina se plošné vojenské agresi Ruska brání už přes tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle nebo energetiku. Také Kyjev uvádí, že se při útocích na Rusko zaměřuje na vojenské cíle nebo energetická zařízení, která podporují ruské válečné tažení. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala dříve agentura Reuters.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Obrazem: Snímky od ukrajinských námořních sil, které hlídkují v Černém moři. 

K dnešnímu dni mělo během války na Ukrajině zahynout 912 490 ruských vojáků. Uvádí to podle informací ukrajinské obrany server Unian. Zničeno mělo být také přes 10 tisíc tanků, přes 21 tisíc obrněných vozidel a přes 31 tisíc dronů.