Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Nizozemsko chce výrazně navýšit počet vojáků a pracovníků v armádě ze současných asi 74 000 na 200 000, posílit chce především stavy záložníků. Dnes o tom informovala veřejnoprávní stanice NOS, která se odvolává na vládní zdroje. Ve zprávě NOS neuvedla žádný harmonogram.

Prezident Petr Pavel během návštěvy Ukrajiny podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. „Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo,“ řekl.

Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to ruská strana myslela vážně. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.

Hlava státu ve čtvrtek navštívila jihoukrajinskou Oděsu, na kterou večer Rusko podniklo rozsáhlý dronový útok. Pavel uvedl, že dostal zatím jen prvotní informace, podle kterých se jednalo o dosud největší útok na Oděsu a byla použita i „trochu jiná taktika vzdušného útoku“.

Dnes Pavel navštívil kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, na kterou Moskva zaútočila loni v červenci. Rusko podle prezidenta ignoruje mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale i třeba na sanitky.

Pitnou vodu pro více než 12 000 lidí na východě Ukrajiny zajistila v uplynulých třech letech Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) pomocí humanitárního projektu zaměřeného na hloubení vodních vrtů. Díky novým vrtům lze ve válkou zasažených regionech provizorně nahradit provoz poničené vodohospodářské infrastruktury. ČTK to dnes sdělil Martin Zamazal z ACHO. Vyzval veřejnost, aby u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, tento humanitární projekt finančně podpořila.

A tady jsou další snímky z Oděsy, kde dnes Rusové útočili.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 214 drony, 114 sestřelila obrana, 81 zmizelo z radarů, uvedl Kyjev. Moskva hlásí zničení 43 ukrajinských dronů.

Podívejte se na nové snímky z dnešního útoku Rusů na Oděsu. 

Ukrajinský vicepremiér Kuleba dnes na telegramu píše, že „přímo během schůzky (s Pavlem) Ruská federace na Oděsu vyslala tři skupiny dronů šáhed“. „Zločiny Ruska proti Ukrajině by měl vidět celý civilizovaný svět,“ podotkl. Vyzdvihl českou humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině a uvedl, že k námořní bezpečnosti země významně přispěly protilodní systémy Neptun na podvozcích nákladních aut Tatra. Kuleba také připomněl, že Česko převzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde renovuje čističky vody a kam dodává generátory, zdravotnické vybavení nebo evakuační autobusy. V Kyjevské oblasti se zase Česko podílí na modernizaci regionální dětské nemocnice za více než deset milionů eur (asi 250 milionů korun), napsal ukrajinský vicepremiér.

Nejméně devět zraněných si vyžádaly útoky, které ruská armáda podnikla v noci na dnešek na ukrajinskou Oděsu a Záporožskou oblast. Informovaly o tom úřady země, které se více než tři roky brání ruské agresi. Na návštěvě Kyjeva je český prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel na sociálních sítích v noci popsal, o čem s ukrajinskými představiteli v Oděse jednal. 

„Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a nemocniční postele. Společně s vedením Oděské, Mykolajivské a Chersonské oblasti jsme diskutovali o další přímé podpoře regionům, které se nacházejí přímo na bojové linii,“ napsal prezident na sociální sítě.

Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a… pic.twitter.com/irHs00IuMp

— Petr Pavel (@prezidentpavel) March 20, 2025

V ukrajinském hlavním městě se Petr Pavel setká se svým protějškem Volodymyrem Zelenským a nejspíš také s premiérem Denysem Šmyhalem.

Český prezident Petr Pavel dnes ráno dorazil vlakem do Kyjeva. ČTK to sdělila prezidentská kancelář bez dalších podrobností o programu hlavy státu. Ve čtvrtek Pavel navštívil jihoukrajinské město Oděsa a jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu. Dění týkaící se ruské agrese na Ukrajině budeme aledovat zase od pátečního rána.

Americký prezident Donald Trump předpokládá, že USA s Ukrajinou brzy podepíšou dohodu o těžbě vzácných nerostů. Řekl to po podpisu výnosu o navýšení výroby kritických surovin.

A tady je několik snímků z návštěvy prezidenta Petra Pavla v Oděse. Podle válečných blogerů je město nyní pod masivním úderem Rusů.

Jednání dnešního summitu EU k tématům jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.

Premiér připomněl, že předsedové států a vlád 26 unijních zemí odpoledne odsouhlasili závěry k Ukrajině, podobně jako minule se tak ovšem stalo bez Maďarska. Mezi ostatními státy je však na podpoře Ukrajiny silná shoda. „Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskuzi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější,“ uvedl premiér. „Vedle toho, co dělá Evropská unie, tady vznikla i koalice ochotných, do které jsou zapojeny další země, a to velmi silné země ekonomicky i vojensky, jako Norsko či Británie, a to jednoznačně posiluje Evropu,“ dodal premiér.

Dobře vyzbrojená Ukrajina je podle Fialy bezpečnostní garancí pro Evropu, Česko rovněž podporuje i návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na nový vojenský balíček v hodnotě 20 až 40 miliard eur a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.

Maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že odmítl podpořit výzvu EU Rusku, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Řekl, že se odmítá připojit k textu, který vnímá jako „proválečný“. „Nemůžeme podpořit žádné prohlášení o Ukrajině před tím, než Maďaři vyjádří svůj postoj k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl podle maďarských médií Orbán. Dodal, že chce přesvědčit EU, aby „prostě podporovala mírové snahy amerického prezidenta (Donalda Trumpa)“.

Český prezident Petr Pavel dnes navštívil ukrajinské město Oděsa. Jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář.

Lídři některých zemí EU, Kanady a Británie se příští týden setkají v Paříži, aby projednali pozici k Ukrajině a mírovému procesu, uvádí Bloomberg.

Jednání dnešního summitu EU k tématům, jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti, večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.

Podle Fialy Česká republika a další státy tlačí na Evropskou komisi, aby přehodnotila zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Česko také žádá revizi nového systému emisních povolenek ETS2, který by vedl k rozšíření těchto poplatků, připomněl předseda vlády. „V této věci jsme schopni vytvářet koalici,“ uvedl Fiala.

Ukrajinské jednotky 18. března zničily velitelské stanoviště třetí motostřelecké divize 20. armády ruských ozbrojených sil u obce Děmidovka v ruské Belgorodské oblasti, informoval ukrajinský generální štáb.

Obrazem: Následky ruského útoku v Kirovohradské oblasti

Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v loňském roce snížil o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Za poklesem zisku podle ní stály mimo jiné vyšší úroky u půjček.

„Měl bych upozornit, že ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě,“ uvedl šéf firmy Igor Sečin. K poklesu čistého zisku podle něj přispělo rovněž přehodnocení daňových závazků související s letošním zvýšením sazby daně z příjmu.

Spojené státy prodloužily Slovensku výjimku ze sankcí, které loni v listopadu uvalily na ruskou společnost Gazprombank. Ta inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků státní plynárenské společnosti Gazprom. Výjimka, kterou Bratislava získala loni v prosinci, tak nově platí až do letošního května. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena na přelomu roku uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Na začátku letošního ledna se to dotklo takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu a ruských ropných společností. Už v říjnu loňského roku potom sankce dopadly právě na Gazprombank.

Ukrajinská centrální banka se chystá opět zmírnit omezení pro pohyb kapitálu, která zavedla v důsledku vojenského konfliktu s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Centrální banka se podle ní snaží najít způsoby, jak podpořit ukrajinské exportéry a zvýšit jejich přínos k růstu ukrajinské ekonomiky.

Kyjev v reakci na zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zavedl přísná omezení pro pohyb peněz a restrikce pro devizový trh, aby zabránil odlivu kapitálu a udržel makroekonomickou stabilitu. Některá opatření již ale zmírnil, a to zejména loni v květnu, píše Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil občanům Ukrajiny, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentský dekret, který byl dnes zveřejněn se vztahuje i na okupovaná území, uvádí server The Kyiv Independent.

Ukrajinští občané mají upravit své právní postavení, nebo odejít. „Občané Ukrajiny, kteří jsou v Ruské federaci a nemají legální důvody pro pobyt v Ruské federaci, musí opustit Ruskou federaci z vlastní vůle, nebo upravit svůj legální status v Ruské federaci do 10. září 2025,“ stojí v nařízení.

Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Premiér Robert Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině. Ve stejný den se američtí vyjednavači setkají i s ukrajinskou delegací.

„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jsme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemluvil s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem o možném americkém vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny, která je na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Zelenskyj to prohlásil při dnešní návštěvě Norska, kde také řekl, že Trumpovi sdělil, že jaderné zařízení nebude fungovat, pokud nebude pod ukrajinskou kontrolou.

Moskva tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku. „Nic se nezměnilo,“ upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se na dálku připojil k zasedání Evropské rady a promluvil k unijním lídrům. Podle něj ruská armáda podnikla nový úder na energetickou infrastrukturu ve středu večer. „My na Ukrajině tomu čelíme každý den, každou noc,“ řekl podle AFP Zelenskyj.

„Putin musí přestat vznášet zbytečné požadavky, které jen prodlužují válku, a začít plnit to, co slíbil světu,“ uvedl dále Zelenskyj. Evropskou unii také vyzval, aby ponechala sankce zavedené na Rusko v souvislosti s válkou do doby, než se ruská armáda začne stahovat z ukrajinského území a než Rusko „vyplatí plné odškodné za škody způsobené svou agresí“.

OBRAZEM: Ruský samohybný salvový raketomet Grad v akci na ukrajinské frontě.

V pondělí se v Rijádu sejdou zástupci Ruska a Spojených států, aby na expertní úrovni jednali o Ukrajině, respektive o bezpečnosti dopravy v Černém moři. Podle ruských agentur to dnes řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, který si ve středu telefonoval s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ve stejný den se setkají Američané také s ukrajinskou delegací.

„Naše technické týmy budou přítomny. Rozumím tomu tak, že nejprve bude schůzka mezi Ukrajinou a Amerikou a potom, jak poznamenali naši američtí partneři, v rámci současné diplomacie (bude jednat) Amerika s Ruskem,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle RBK-Ukrajina podotkl, že je také možné, že půjde o paralelní setkání v jedné zemi na jedno téma.

Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.

„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Lídři rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.

Francouzská státní investiční banka Bpifrance vytvoří fond v objemu 450 milionů eur (asi 11,2 miliardy Kč), jehož prostřednictvím bude financovat obranné projekty. Oznámil to dnes ministr financí Éric Lombard. Fond bude podle něj součástí snahy zvýšit vojenské výdaje kvůli obavám z Ruska a kvůli pochybnostem o budoucnosti případné americké pomoci.

Ministr uvedl, že Francouzi do fondu budou moci dlouhodobě investovat. Minimální částka jednorázové investice bude 500 eur, dodal. Vláda si podle něj potřebuje zajistit pět miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů, aby podpořila zbrojovky, které jsou podfinancované.

Prezident Emmanuel Macron, který za svých dvou funkčních období inicioval zdvojnásobení francouzského obranného rozpočtu, nedávno stanovil ještě vyšší cíl. Francie by podle něj měla zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na tři až tři a půl procenta HDP.

Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.

Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.

Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.

Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).

V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.

„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.

„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k zasedání Evropské rady v Bruselu.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. „Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i na skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla začátkem zasedání Evropské rady. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.

„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauseda novinářům před zahájením zasedání Evropské rady v Bruselu. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.

Český prezident Petr Pavel dnes v Kišiněvu ujistil moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou o české podpoře Moldavska na cestě do Evropské unie. Česko je připraveno s Moldavskem jako přítel sdílet své zkušenosti, uvedl.

Moldavsko a Česko spojují společné hodnoty a snahy zajistit lepší život svým občanům, uvedla Sanduová na tiskové konferenci s českým hostem a poděkovala za českou pomoc a podporu při rozvoji a modernizaci bývalé sovětské republiky, která se chce stát členem EU. „Jste pro nás i příklad,“ řekla v souvislosti se začleněnmí Česka do EU. Zároveň upozornila, že Česko svou podporou Ukrajiny, která čelí ruské agresi, podporuje také Moldavsko a silnější a stabilnější Evropu.

Na dotaz novinářů Sanduová ocenila i spolupráci s Českem v bezpečnostní oblasti, včetně obrany před kybernetickými útoky a vměšováním Ruska do domácí politiky. Za nejnaléhavější z dalších problémů označila pomoc při zvládání energetické krize.

Zajatci se vracejí domů. Ruské ministerstvo obrany ukázalo fotografii z autobusu, který veze ruské vojáky osvobozené v rámci rusko-ukrajinské výměny zajatců.

Slovensko podle premiéra Fica možná nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině.

Ruské bezpilotní letouny v Kropyvnyckém zasáhly rezidenční budovy včetně výškových domů, uvedl šéf místní správy Rajkovyč. Mezi zraněnými jsou podle něho i děti.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 132 ukrajinských dronů v noci na dnešek. V Saratovské oblasti jihovýchodně od Moskvy jich bylo sestřeleno 54, v sousední Voroněžské oblasti pak 40, uvedl podle AFP úřad. 

Středoukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci na dnešek masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění několik lidí. Uvedl to dnes šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč na svém telegramovém kanálu.

Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi, informovala agentura AFP. Útoky obou stran přišly nedlouho poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu bavil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o možnosti uzavřít příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který zatím na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o ruské agresi na Ukrajině, konkurenceschopnosti, ale i o obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Úterní telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl kýžené výsledky, zdá se, že Putin hraje svoji hru a nemíní ustoupit ze svých základních požadavků. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je ale podle něj dobře, že má situace vývoj a jednání budou pokračovat. Následně Fiala po dnešním telefonátu Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ocenil dialog mezi oběma státníky a věří, že Ukrajina bude naplno zapojena do řešení.

„Zatím to nepřineslo ty kýžené výsledky, což by bylo příměří s výhledem na dlouhodobý a trvalý mír,“ uvedl Fiala k telefonátu Trumpa s Putinem. Je podle něj potřeba věřit, že se Ukrajina míru a spravedlivého řešení dočká. „Protože určitě by nebylo v zájmu Evropy a v zájmu bezpečnosti Evropy, aby ruská agresivní politika byla ve finále úspěšná,“ dodal premiér.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že letos bude možné dosáhnout trvalého míru na Ukrajině. Napsal to na X po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, s nímž se v únoru v Bílém domě dostal do roztržky. Dnešní jednání označil za pozitivní, velmi věcné a upřímné.

„Shodli jsme se, že Ukrajina a Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci s cílem dosáhnout skutečného ukončení války a trvalého míru. Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením lze trvalého míru dosáhnout ještě letos,“ uvedl ukrajinský prezident.

Trump v rozhovoru se Zelenským navrhl, že USA převezmou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami a zajistí tak jejich bezpečnost, uvedl Bílý dům.

Evropa si musí jasně stanovit priority, vedle bezpečnosti a obrany musí být silnější i ekonomicky a dokázat konkurovat dalším ekonomikám v globálním prostředí. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl novinářům před odletem do Bruselu na jednání Evropské rady, jejímž hlavním tématem má být právě konkurenceschopnost Evropské unie. Nereálné ekologické cíle či harmonogramy nesmí podle Fialy ohrožovat prosperitu, proto je třeba přehodnotit Green Deal.

Summit EU, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se má vedle konkurenceschopnosti věnovat i tématu ruské agrese na Ukrajině, obraně, migraci či návrhu nového víceletého rozpočtu EU.

Americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že pomůže Ukrajině s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Shodli se rovněž na pozastavení útoků proti energetickým objektům. Trump dále slíbil, že vrátí domů ukrajinské děti unesené do Ruska. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za americkou podporu. Podle agentur Reuters a AFP to dnes v prohlášení uvedl Bílý dům. Ten označil telefonát dvou státníků za fantastický.

A tady jsou další nové snímky z výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Tentokrát s ukrajinskými vojáky.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moci získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení dnes schválila vláda, informovala o tom na svém webu. Podle podmínek bude moci být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky. K návrhu vypracovanému ministerstvem vnitra mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků.

Rusko a Ukrajina si při výměně zorganizované Spojenými arabskými emiráty předaly shodně po 175 zajatcích, informovala dnes ruská tisková agentura TASS s odkazem na vyjádření ruského ministerstva obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků, což ruské ministerstvo označilo za gesto dobré vůle.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce. Podívejte se na snímky, kde jsou vidět Rusové.

Dnešní telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil americký prezident Donald Trump za velmi dobrý. Na sociální síti Truth Social také poznamenal, že se ve zhruba hodinové diskuzi snažil sladit požadavky a potřeby Ukrajiny i Ruska. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který před více než třemi roky zahájil válku proti Ukrajině, hovořil Trump v úterý.

Více čtěte zde

Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení schválila vláda.

Dnes odpoledne poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz na síti X oznámil, že hovořil se svým ruským protějškem Jurijem Ušakovem "o Trumpových snahách ukončit válku na Ukrajině". Dohodli se podle Waltze, že se v nadcházejících dnech v saúdskoarabském Rijádu sejdou "technické týmy" a budou se věnovat "implementaci a rozšíření částečného příměří", které Putin přislíbil Trumpovi.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Rusa Alexandra Frančettiho, jenž by si měl v Česku odpykat desetiletý trest za podíl na anexi Krymu. Naopak vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a zpřísnil Frančettimu výkon trestu. Věznici s ostrahou tak v rozsudku nahradilo zařízení se zvýšenou ostrahou. Verdikt je dostupný na úřední desce. České úřady momentálně neví, kde se Rus nyní nachází.

Telefonát Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského probíhá právě teď, uvedl Bílý dům. Zelenskyj řekl, že doufá, že Trump zvýší tlak na ruské osoby a subjekty porušující americké sankce. Řekl také, že Putin využije každou příležitost, aby se plnému příměří na Ukrajině vyhnul. Finský prezident novinářům řekl, že mluvil s republikánským senátorem Lindseym Grahamem, který chce požádat Senátu USA o zostření sankcí proti Rusku, pokud Moskva nepřijme příměří s Ukrajinou.

Fotografie vyměněných válečných zajatců sdílel na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Domů se vracejí naši vojáci, seržanti a důstojníci – bojovníci, kteří bojovali za naši svobodu v řadách ozbrojených sil, námořnictva, národní gardy, sil územní obrany a pohraniční stráže. Bránili Ukrajinu na různých frontách – v Mariupolu, u Azovstalu, v Doněcku, Luhansku, Chersonu, dále Charkov, Mykolajiv, Záporoží, Sumy a Kursku," napsal.

Today is another day when Ukraine brings its people back. 175 of our defenders have been released from Russian captivity. Another 22 defenders are returning home through measures beyond exchanges. Among them are severely wounded warriors and those whom Russia persecuted for… pic.twitter.com/r8vI7BiYxn

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 19, 2025

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 válečných zajatcích, informovala agentura TASS. Moskva podle ní navíc předala Kyjevu 22 vážně zraněných vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ruská vojska dokončují porážku nepřítele v Kurské oblasti, napsala dnes agentura Interfax. Do Kurské oblasti na západě Ruska při ofenzivě v srpnu loňského roku pronikly ukrajinské jednotky, nyní z něj ale podle médií ustupují.

"Naše jednotky nedávno provedly řadu rychlých, poměrně odvážných a účinných operací a dokončují porážku uskupení nepřátelských vojsk v Kurské oblasti," řekl Putin na zasedání generální prokuratury. "Podle práva Ruské federace jsou všichni vojenští příslušníci ukrajinské armády a zejména zahraniční žoldnéři, kteří se nacházeli na našem území a spáchali řadu trestných činů proti civilnímu obyvatelstvu, klasifikováni jako teroristé," prohlásil.

Vlnu nesouhlasu členů Senátu vyvolalo vystoupení nezařazené senátorky Daniely Kovářové na dnešní schůzi. Řekla v něm mimo jiné, že Česko není ve válce a že se neděsí Putina ani toho, že by za několik let stanul na pražském Staroměstském náměstí. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) označila její slova mimo jiné za nepřátelský akt vůči ČR i jejím občanům. Slova zazněla během projednávání informace vlády o jejích pozicích a programu jednání Evropské rady, které se uskuteční tento čtvrtek a pátek v Bruselu.

Ruské úřady zveřejnily fotografie města Sudža v Kurské oblasti. Snímky údajně pochází z 13. března a zachycují zkázu po několikaměsíčních bojích.

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila program, který dokumentuje možné ruské válečné zločiny, včetně hromadných únosů ukrajinských dětí do Ruska. Píše o tom list The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele obeznámené s opatřením. Krok znemožnil předávání důkazů prokurátorům, kteří vedou řadu trestních řízení, včetně případu u Mezinárodního trestního soudu (ICC).

ICC předloni v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina právě kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Česko je připraveno pomáhat Moldavsku při čelení negativním důsledkům vyplývajícím z ruské agrese na Ukrajině, uvedla prezidentská kancelář.

Mluvčí Kremlu dnes podle státní agentury TASS prohlásil, že ruská armáda sestřelila sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý dohodli na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Ruské ministerstvo obrany krátce před tím prohlásilo, že stroje už byly ve vzduchu, když přišel Putinův rozkaz k zastavení útoků.

Váleční blogeři zveřejnili video z Hostomelu po nočním ruském útoku.

Hostomel. Morning. After the russia's night drones attack.

Video: Podrobnosti pic.twitter.com/brnb8kNTjW

— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) March 19, 2025

Rusko musí podle finského prezidenta Alexandera Stubba prokázat, že chce skutečný mír. A pokud odmítne, je podle něj nutné Ukrajinu posílit a zároveň zvýšit tlak na Rusko, aby k jednacímu stolu usedlo. "Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije," řekl finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.

Stubb dnes zdůraznil, že Ukrajina má právo se bránit a že toto právo nelze nijak omezovat. Kyjevu slíbil další výraznou podporu. Na návštěvě ve Finsku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po delší době ho doprovodila manželka Olena.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude dnes mluvit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, očekává podrobnosti z jeho telefonátu s Putinem. Kyjev chce vyslat tým k jednání o příměří.

Dohoda s Ruskem o pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu ve válce na Ukrajině je ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevným ústupkem jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, píše deník The Washington Post (WP). Příměří je totiž limitovanější, než širší zastavení bojů, o které Trump usiloval, a se kterým už souhlasil minulý týden Kyjev. Omezená dohoda, které vůdci USA a Ruska dosáhli během jejich úterního telefonátu, podle WP svědčí o tom, jak obtížné pro Trumpa může být ukončení války na Ukrajině navzdory jeho předvolebnímu slibu, že tak učiní do 24 hodin.

Z úterního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině. Novinářům to dnes při příchodu na jednání vlády řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu.

"Je důležité, že ti lidé spolu mluví, ale telefonát, byť z toho jásají asi v Moskvě i ve Washingtonu, asi nepřinesl reálně vůbec nic pro problémy, které tady dneska máme. Pro Ukrajinu, pro ten konflikt," řekl Jurečka.

Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.

Ruská agrese na Ukrajině, konkurenceschopnost, ale i obrana, migrace či návrh nového víceletého rozpočtu EU budou mezi tématy summitu Evropské unie, který ve čtvrtek začíná v Bruselu. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států.

Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem přinesl sliby, výměny zajatců i bizarní návrh hokejového utkání. Bývalý velvyslanec v Moskvě a Washingtonu Petr Kolář, který je také poradcem prezidenta Petra Pavla, však varuje, že Putin hraje svou obvyklou manipulační hru. Ruské požadavky jsou podle něj výsměch. Přesto věří, že Trump bude hovor prezentovat jako svůj triumf. Celý článek čtěte ZDE

Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěl zranění šedesátiletý muž a několik domů bylo poškozeno, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie.

Noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl americký prezident Donald Trump v úterním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nic neznamená. V rozhovoru na veřejnoprávní stanici ZDF to dnes prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Putin podle něj hraje hry a Trump na to bude muset dříve či později zareagovat.

Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR).

Slovenské údaje ale nyní experti analyzují a eurokomisař podle svých slov bere velmi vážně, když "mu nějaký členský stát řekne, že se ocitl v problémech".

Jednání o příměří na Ukrajině začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedl v úterý zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten se v minulých týdnech v Saúdské Arábii v rámci americké delegace účastnil rozhovorů jak s ruskými, tak ukrajinskými představiteli, píše agentura AFP. Americkou delegaci v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ukrajinské letectvo.

Moskva oznámila noční sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem. Kyjev už v noci informoval o ruském vzdušném útoku na Ukrajinu.

Úterní ruské noční útoky na Ukrajinu podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin de facto odmítl návrh na úplné příměří, píše agentura Reuters. Svět by měl podle Zelenského odmítnout jakékoliv Putinovy snahy o protahování války. Ruská armáda na Ukrajinu vypustila více než 40 dronů, dodal Zelenskyj. Rusko zaútočilo několik hodin po dlouhém telefonickém rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, z něhož vzešel návrh na zastavení útoků obou znepřátelených stran na energetickou infrastrukturu.

Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás tu bude čekat zase zítra brzy ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

„Mnoho státníků od začátku války mluvilo se zločincem Putinem. Výsledek? V lepším případě nic, v horším masivní vraždy civilistů. Telefonát s Donaldem Trumpem? Buď změna vykoupená ústupky Ukrajiny, nebo potvrzení, že staré diktátory a teroristy novým kouskům nenaučíš,“ uvedl na sociální síti X poslanec Marek Ženíšek k dnešnímu ostře sledovanému telefonátu Putina s Trumpem. 

Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moci mluvit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o jeho dnešním telefonickém hovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ řekl Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.

Rusko odmítlo příměří, na Ukrajinu právě útočí ruské drony, tvrdí o výsledku dnešního telefonického rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putina zdroje serveru RBK-Ukrajina z ukrajinské prezidentské kanceláře.

„Zatímco čekáme na podrobnosti z americké strany, tak právě v tuto chvíli máme v zemi šáhedy (ruské drony íránské konstrukce) a je vyhlášen letecký poplach kvůli nebezpečí raketového útoku. Zatím dohody nefungují,“ řekli portálu v prezidentské kanceláři. Připomněli, že Ukrajina původně navrhla uzavřít příměří ve vzduchu a na moři, ale Američané navrhli postoupit ještě dál a navrhli úplný klid zbraní, na 30 dnů.

Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, řekl Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moct mluvit s Trumpem.

Na ruských a vzápětí i na ukrajinských sociálních sítích se dnes objevila nepotvrzená zpráva o zahájení evakuace obyvatel jednoho z pohraničních okresů Belgorodské oblasti na západě Ruska, údajně kvůli pokusu ukrajinských jednotek o vpád do regionu. Úřady se dosud k tomuto tvrzení nevyjádřily a o žádné evakuaci oficiálně neinformovaly. Gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o ostřelování dotyčného okresu z ukrajinské strany. Ruské ministerstvo obrany večer obvinilo Ukrajinu, že se výpadem do Belgorodké oblasti pokusilo vytvořit negativní pozadí k telefonátu prezidentů Ruska a USA a diskreditovat mírové iniciativy Donalda Trumpa. Podle Kyjeva naopak Rusko koncentrovalo svá vojska u hranic s Ukrajinou, jejíž armáda proti ruským silám v Belgorodské oblasti zasáhla, aby tak odstranila případné ohrožení sousední Charkovské a Sumské oblasti.

Trump naznačil, že trvalá mírová dohoda by mohla zahrnovat územní ústupky ze strany Kyjeva a kontrolu nad ukrajinskou jadernou elektrárnou Záporoží, jak uvádí agentura Reuters. 

„Skončil telefonní rozhovor válečného zločince v čele Ruska a prezidenta USA obviněného z více jak 90 trestných činů s narcistní poruchou osobnosti a kognitivními schopnostmi dítěte. Svět je v dobrých rukou, mír je na dosah,“ okomentoval ostře sledovaný hovor politolog Jiří Pehe na sociální síti X. 

Dnešní telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velmi dobrý a produktivní, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Potvrdil také dohodu o okamžitém příměří pokud jde o útoky na energetiku a infrastrukturu. Chce, aby se brzy podařilo uzavřít příměří úplné.

Celé prohlášení Bílého domu k telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem:

Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o potřebě míru a příměří ve válce na Ukrajině. Oba vůdci se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem. Zdůraznili také potřebu zlepšit bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Krev a poklady, které Ukrajina i Rusko v této válce utrácely, by bylo lepší utratit za potřeby jejich lidu.

Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se shodli, že mírové hnutí zahájí příměří v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technická jednání o provádění námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání okamžitě začnou na Blízkém východě.

Vedoucí představitelé hovořili široce o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále diskutovali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou jednat s ostatními, aby zajistili co nejširší uplatnění. Oba vůdci sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být v pozici zničit Izrael.

Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovský přínos. To zahrnuje obrovské ekonomické dohody a geopolitickou stabilitu, když bylo dosaženo míru.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl končící německý kancléř Olaf Scholz k hovoru Trump–Putin.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínku pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.

Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské přínosy... To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.

„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.