Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 bezpilotních letounů, z nichž protivzdušná obrana 73 sestřelila, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 36 strojů, které označuje za imitace úderných dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých tří bezpilotních letounů se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 65 ukrajinských dronů, nejvíce nad Černým mořem a ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v roce 2014 anektovala.

Americký prezident Donald Trump dnes závěrem své návštěvy tří zemí Perského zálivu řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, jakmile bude možné tuto schůzku zařídit. Nyní se však vrací do Washingtonu, dodal podle agentury Reuters. Trump v minulých dnech nevylučoval možnost, že se zúčastní přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se dnes čekají v Istanbulu, pokud na ně dorazí také ruský prezident Vladimir Putin.

„Chystal jsem se to udělat, byl bych připraven odletět tam odsud,“ uvedl Trump při krátkém rozhovoru s novináři na závěr své oficiální návštěvy Spojených arabských emirátů. „Uvidíme, co se stane s Ruskem a Ukrajinou,“ dodal s odkazem na přímé rozhovory obou válčících stran v Istanbulu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje za vhodné a potřebné, aby se vláda u Ústavního soudu (ÚS) postavila proti návrhu senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII. Stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí občanství ruského. Návrh na vstoupení vlády do řízení projedná kabinet ve středu, vyplývá z předkládací zprávy, kterou má ČTK k dispozici.

Podívejte se na aktuální snímky ukrajinských vojáků na frontě nedaleko Časiv Jaru.

V Istanbulu začalo trojstranné jednání zástupců Ukrajiny, Turecka a Spojených států, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroj z tureckého ministerstva zahraničí. Později během dne se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Albánie, kde se zúčastní summitu Evropského politického společenství (EPC). Novinářům to potvrdil jeho mluvčí Serhij Nikiforov.

Do tureckého Istanbulu přiletěl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Informovala o tom dnes ráno agentura AFP, podle níž se šéf americké diplomacie nemá zúčastnit dnešních očekávaných rozhovorů mezi zástupci Moskvy a Kyjeva. Američtí činitelé by ovšem měli dopoledne jednat odděleně s Ukrajinci i Rusy, píše agentura. V Istanbulu se dnes očekávají první přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem od prvních týdnů ruské invaze do sousední země.

Ukrajina v noci na dnešek přišla o víceúčelovou stíhačku F-16, přičemž pilot se před zřícením stroje úspěšně katapultoval. Příčinou incidentu byla blíže nespecifikovaná výjimečná situace na palubě letounu, který byl nasazen k odražení ruského útoku, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo.

Pokud chtějí evropské státy posilovat svou bezpečnost, musí být ekonomicky silné a mít odolnou energetickou infrastrukturu. Český premiér Petr Fiala (ODS) to řekl novinářům dnes ráno v Praze před odletem na summit Evropského politického společenství (EPS) v Tiraně. Hlavním tématem neformálního setkání čtyřicítky evropských lídrů v albánské metropoli bude bezpečnost. Mluvit by podle Fialy měli také o válce na Ukrajině nebo evropské reakci na americká cla. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chce hovořit i o postoji české vlády k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.

„Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“ prohlásil Fiala.

Do Istanbulu má dnes na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací přicestovat americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem. Ta ale nyní v plánu není.

V Istanbulu by dnes měla začít první přímá rusko-ukrajinská jednání za tři roky války, původně plánovaná na čtvrtek, ale podle ruských agentur odložená z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.Ten ve čtvrtek večer uvedl, že očekává schůzku se zástupci Ukrajiny dnes v 10:00 místního času (9:00 SELČ).

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin odvolal armádního generála Olega Saljukova (69) z funkce velitele pozemních sil a jmenoval jej zástupcem tajemníka bezpečnostní rady, uvedla dnes ruská média s odvoláním na Putinův dekret. Bezpečnostní rada je prezidentovým poradním orgánem, které předsedá sám Putin. Tajemníkem rady je bývalý ministr obrany Sergej Šojgu.

Saljukova jmenoval Putin velitelem pozemních sil v květnu 2014. V posledních 11 letech řídil velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, pořádané na výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem, včetně té z minulého týdne. Tyto přehlídky jsou vnímané jako ukázka ruské vojenské síly.

V pátek by se měly v Istanbulu uskutečnit třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany a také mezi Turky, Američany a Ukrajinci, píše AFP.

Nový papež Lev XIV. mluvil po telefonu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. „Dotkli jsme se snah, které je nutné vést, aby umlkly zbraně všude, kde ve světě zuří konflikty, a to konkrétně pro pevný a trvalý mír na Ukrajině a v Pásmu Gazy,“ uvedl Macron na síti X o svém prvním telefonátu s papežem Lvem XIV., který byl zvolen před týdnem. Meloniová v prohlášení uvedla, že Itálie oceňuje snahy Vatikánu o mír a zastavení konfliktů.

Belgický parlament zrušil odklon od jaderné energetiky ukotvený v zákoně z roku 2003, píše agentura AFP. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu.

„Vždycky doufáme, že se otevře cesta k míru,“ komentoval kardinál Pietro Parolin, de facto ministr zahraničí Vatikánu, avizovaná jednání Ukrajinců a Rusů v Turecku. „Jsme rádi, že konečně existuje možnost přímého setkání. Doufáme, že se na něm podaří vyřešit stávající problémy a že bude moci začít skutečný mírový proces." Podle státního tajemníka je „předčasné“ předpovídat, co se stane, ale je naděje, že setkání v Istanbulu bude znamenat „seriózní východisko“ k ukončení války, cituje ho Vatican News.

Ruská delegace, vyslaná do Istanbulu kvůli přímým jednáním s ukrajinskými představiteli, už nečeká v paláci Dolmabahçe, kde se jednání mají konat, ale přesunula se do hotelu. Napsala to dnes večer ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj, obeznámený s věcí. „Delegace je v hotelu, kde čeká, jak se situace vyvine,“ řekl zdroj. 

Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou v pátek, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem je jedinou cestou, jak dosáhnout průlomu ve snahách ukončit ruskou válku na Ukrajině, řekl americký ministr zahraniční Marco Rubio. 

Rubio, který hovořil s novináři v Antalyi, uvedl, že v pátek odcestuje do Istanbulu na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací, ale dodal, že od rozhovorů nemá velká očekávání.

„Podle mého názoru k žádnému průlomu nedojde, dokud o tomto tématu nezačnou přímo jednat prezident Trump a prezident Putin,“ řekl Rubio, a zopakoval tak dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Americký ministr zahraničí se dnes v Antalyi zúčastnil neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance.

Do Istanbulu už z Ankary míří ukrajinští vyjednavači, které vede ministr obrany Rustem Umerov. Prezident Volodymyr Zelenskyj, který k osobní schůzce vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, se rozhovorů nezúčastní poté, co vyšlo najevo, že Putin do Turecka nepřijel. Zelenskyj vyslal delegaci vedenou Umerovem do Istanbulu, přestože podle něj v ruské delegaci není nikdo, kdo skutečně rozhoduje, a Moskva vyslala tým na nízké úrovni, který Zelenskyj podle agentury AP označil za „divadelní rekvizitu“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes Volodymyru Zelenskému řekl, že Turecko je připraveno uspořádat mírová jednání mezi ním a Putinem, „až budou připraveni“, uvedla kancelář tureckého prezidenta. Podle prohlášení Erdogan také zdůraznil nutnost udržovat komunikační kanály mezi oběma stranami otevřené s ohledem na „historickou příležitost“ zahájit mírová jednání a dodal, že by se strany konfliktu měly pokusit jednat na základě alespoň minimální shody.

Způsob ukončení války na Ukrajině jednoznačně ovlivní bezpečnost České republiky na roky, možná desetiletí dopředu, stejně jako stav celé Evropy, konstatoval prezident Petr Pavel po dnešní sérii schůzek s lídry parlamentních stran. Že se jednotlivé strany liší v přístupu, do jaké míry podporovat Ukrajinu, je podle něj také legitimní. „Ale nikdo z nich nezpochybňuje, že výsledek války bude mít na nás dopad a že je nutné dělat vše pro to, aby mírová jednání vedla pokud možno k rychlému výsledku i za cenu toho, že budou uzavřeny nějaké kompromisy,“ dodal.

Cílem Ruska je dosáhnout dlouhodobého míru s Ukrajinou, a to odstraněním „základních příčin“ nynějšího konfliktu, prohlásil dnes v Istanbulu vedoucí ruské delegace, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij před novináři, aniž jim umožnil položit mu otázky. Zatím není jasné, kdy přímá jednání s ukrajinskou stranou v Istanbulu začnou, zda už dnes večer, nebo budou pravděpodobně odložena na pátek, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Ukrajinská delegace pro vyjednávání s Rusy v Turecku má mandát jednat o uzavření příměří, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.

Ukrajinský prezident opět naléhal na vyvinutí silnějšího tlaku na Moskvu a zpřísnění sankcí, pokud se ukáže, že Rusko není ochotno vážně jednat. Přístup Ruska k nynějším jednáním v Turecku podle Zelenského ukazuje neúctu Moskvy vůči hostitelské zemi a také americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

„Rusko necítí, že musí (válku) ukončit, což znamená, že na Rusko není vyvíjen dostatečný politický, ekonomický a další tlak, a proto žádáme o odpovídající sankce, pokud nedojde k příměří, pokud nebudou přijata žádná závažná rozhodnutí,“ prohlásil Zelenskyj.

Pokud by se lídři na červnovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) shodli na dalším nárůstu výdajů na obranu, Česká republika bude připravena tuto prioritu financovat. Shodli se na tom lídři koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s prezidentem Petrem Pavlem, řekla po schůzce novinářům předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Spolu s předsedou lidovců Markem Výborným se vymezila proti kritice armádních nákupů či muniční iniciativy opozičním hnutím ANO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci, která se sejde se zástupci Ruska. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný ukrajinský činitel. Sám Zelenskyj, který se dnes v Ankaře sešel se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, se jednání s ruskou stranou nezúčastní a rozhoduje nyní, koho do Istanbulu poslat.

Nejmenovaný ukrajinský diplomatický zdroj už dříve dnešní den agentuře Reuters řekl, že Kyjev uvažuje o tom, že do Istanbulu pošle tým, aby zjistil, zda je ruská delegace ochotná vést „seriózní diskuzi“ a zda má vůbec pravomoc činit nějaká samostatná rozhodnutí.

Pokud nicméně vyjde najevo, že Rusové k nynějšímu jednání nepřistupují vážně, „budeme mít právo si myslet, že jde o ruskou šarádu a ne smysluplnou práci ve prospěch míru“, dodal tento ukrajinský představitel.

Ukrajinskou delegaci na jednání se zástupci Ruska v Istanbulu povede ministr obrany Rustem Umerov, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Řekl, že on osobně by v Istanbulu neměl co dělat a že ukrajinská strana nyní čeká, až od Turecka a Spojených států dostane informace ohledně začátku jednání.

Přímé rozhovory s Ukrajinci navrhl v neděli ruský prezident Vladimir Putin a Zelenskyj ho následně vyzval, aby se setkali osobně. Ve středu však vyšlo najevo, že šéf Kremlu do Turecka nepřijede. Přístup Ruska podle ukrajinského prezidenta svědčí o tom, že Moskva to s jednáním o míru nemyslí vážně.

Stanice CNN dnes s odvoláním na nejmenované americké činitele napsala, že Rusko shromažďuje u frontové linie vojenské síly pro potenciální novou ofenzívu na Ukrajině. Přípravy se odehrávají v době, kdy Ukrajina trpí velkým nedostatkem vojáků na bojišti a podle amerických hodnocení to jsou především schopnosti ukrajinských dronů a účinnost ukrajinských minových polí, které Rusko brzdí, napsala americká zpravodajská stanice.

Ukrajinský server RBK-Ukrajina upozornil na vyjádření jednoho z mluvčích ukrajinské armády Pavla Šamšyna, podle něhož Rusové hromadí síly a letní ofenzíva už de facto začala.

Odpoledne ruské síly při ostřelování města Cherson zabily 49letou ženu, píše web Ukrajinska pravda. 

Ruský prezident Vladimir Putin do tureckého Istanbulu na jednání o příměří nejel, slovenský premiér Robert Fico naopak nechyběl předtím v Moskvě na oslavách Dne vítězství. Obojí ve studiu Blesku okomentoval premiér Petr Fiala (ODS). První podle něj byl projev zbabělosti, Ficovu cestu označil za obrovskou chybu. 

Přečtětě si celý článek zde

Volodymyr Zelenskyj a Recep Tayyip Erdoğan se setkali v Turecku. Podívejte se na aktuální snímky.

Americký prezident dnes Donald Trump je přesvědčen, že v jednáních o možném míru na Ukrajině nenastane posun, dokud se osobně nesetká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, píše agentura Reuters. Trump to řekl novinářům před přistáním v Dubaji, kde pokračuje jeho cesta po Blízkém východě.

„Nic se nestane, dokud se Putin a já nesejdeme,“ prohlásil podle agentur americký prezident.

Americký šéf diplomacie Marco Rubio na dnešním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi informoval o sankčním návrhu proti Rusku, za kterým v Senátu USA stojí vlivný republikánský senátor Lindsey Graham. Novinářům to na tiskové konferenci řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, který návrh sankcí označil za drtivý.

Graham svůj návrh, který má ve 100členném Senátu USA podle médií nadstranickou podporu více než 70 zákonodárců, označuje za zdrcující, neboť předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Návrh Graham považuje za páku proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině, kterou Rusko v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu vojensky napadlo.

Postoj Ruska k možné mírové dohodě s Ukrajinou odráží změny na bojišti, řekla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury Reuters. Ruská invazní vojska na Ukrajině pomalu postupují.

Zacharovová odpovídala na otázku, zda se postoj Ruska změnil od loňského června, kdy ruský prezident Vladimir Putin jako podmínku pro mírová jednání s Kyjevem stanovil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od ambicí vstoupit do NATO a stáhnout jednotky z celého území čtyř ukrajinských oblastí, které si Moskva přivlastnila. „Ano, v ruském postoji nastala změna. Tyto změny odrážejí změny na bojišti,“ uvedla Zacharovová.

Ruské ministerstvo obrany podle agentur oznámilo dobytí dvou ukrajinských vesnic, konkrétně vsi Torske a Novooleksandrivka na východě země. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.

„Pro začátek rusko-ukrajinské schůzky nebyl ještě určen čas,“ řekl zdroj z turecké diplomacie a dodal, že proto se nedá mluvit o žádném odkladu jednání. V Istanbulu jsou podle něho níže postavení zástupci Ruska a nějací zástupci Spojených států.

Podle serveru Ukrajinska pravda Volodymyra Zelenského do Turecka doprovází ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a dva Jermakovi zástupci.

Zástupci opozičního hnutí ANO chtějí na dnešní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem hovořit o válce na Ukrajině a nutnosti mírových rozhovorů, potřebě posilování Severoatlantické aliance (NATO) a výdajích na obranu. Na tiskové konferenci stínové vlády ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Schůzky se za hnutí zúčastní předseda Andrej Babiš, Havlíček a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar.

„První věc, kterou určitě otevřeme, jsou takzvané mírové rozhovory,“ řekl Havlíček v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zopakoval postoj ANO, že je nutné rozhovory zahájit co nejdříve.

Ukrajinský prezident po příletu do Ankary řekl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinská strana podle něho potřebuje vědět, jaký má ruský tým mandát a zda je schopný samostatně rozhodovat. „Protože všichni víme, kdo v Rusku rozhoduje,“ podotkl v narážce na šéfa Kremlu.

Schůzka Zelenského s Erdoganem je naplánovaná na 12:00 SELČ. „O tom, co budeme dělat a jaké budou naše další kroky, budeme přemýšlet po rozhovoru s Erdoganem,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Turecka na jednání s Ruskem.

Dnešní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu bylo z iniciativy turecké strany přesunuto na druhou polovinu dne, řekla podle agentury Reuters mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Do Ankary na jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem přiletěl jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 110 drony, uvedlo ráno ukrajinské letectvo, které hlásí sestřelení 62 bezpilotních letounů. Dalších 29 strojů, které označuje za imitace úderných dronů, podle vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se nezmiňuje, škody po útoku hlásí z několika regionů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení dvou ukrajinských dronů.

Pokud by pokročila jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, které se dnes mají konat v Istanbulu, zajel by americký prezident Donald Trump v pátek do Turecka. Šéf Bílého domu to dnes podle agentury AFP řekl během návštěvy Kataru.

„Víte, kdyby se něco stalo, tak bych tam v pátek jel,“ řekl dnes Trump.

Rubio dnes novinářům řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení a že cesta k zastavení bojů vede přes diplomacii. Zároveň zopakoval americký postoj, že je třeba dosáhnout pokroku v nadcházejících dnech. USA navrhly 30denní příměří. S tímto návrhem Ukrajina už dříve souhlasila, Rusko ale zatím jasně neřeklo, zda na takovou možnost přistoupí. Rubio v minulých týdnech opakovaně řekl, že pokud nenastane v hledání cesty k míru pokrok, mohly by se USA ze snah o zprostředkování konce války stáhnout.

Neúčast ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu, kam vyslal svého poradce Vladimira Medinského, svědčí o zbabělosti šéfa Kremlu. Dnes to novinářům před neformálním setkáním ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

„Je otázkou, jestli to vůbec nazvat jednáním o míru. Putin se toho zjevně bojí. Poslal jednu z ideologických figur, už to samo o sobě je signálem, jak k tomu bude přistupovat, tedy ne moc pozitivně,“ řekl Lipavský o istanbulském jednání.

Vláda ve středu na návrh ministerstva zahraničí schválila dohodu s Ukrajinou, která řeší podmínky umístění zastupitelských úřadů obou států na území druhé země. Dohoda umožní přenechat do bezúplatného užívání na dobu 49 let pozemky pro účely umístění diplomatických misí. Na dotaz ČTK to uvedla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.

Rusko zveřejnilo fotografie svých vojáků v boji.

V mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní na Moskvě, aby učinila další krok. Dnes to při příchodu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Řekl, že Ukrajina ukázala, že stojí o příměří a jednání.

"Míč je jasně na ruské straně hřiště," odpověděl Rutte na dotaz novinářů, co znamená Putinova neúčast v Istanbulu. Rusové podle Rutteho musí vysvětlit, co jejich kroky znamenají a o co usilují. Poznamenal, že není pochyb o tom, že Moskva do Istanbulu posílá delegaci na nižší úrovni, přesto Rutte zůstává optimistický. Opakovaně poznamenal, že další krok musí učinit Rusko.

Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.

"Další sankční balíky jsou o tom, že musíme hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku, jakým způsobem jim snižovat schopnost vést válku," podotkl Lipavský. 

Evropa musí pomocí sankčních balíků hledat další způsoby, jak omezovat ruskou ekonomiku a jak snižovat schopnost Moskvy vést válku. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankcemi v případě, že Rusko nepřistoupí na jednání o příměří.

Putin, na jehož příkaz Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, v noci na neděli projevil ochotu vést přímá jednání s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj na Putinův návrh reagoval prohlášením, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude na šéfa Kremlu čekat.

O možnosti přicestovat do Istanbulu se v pondělí zmínil i americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po oznámení Kremlu o složení delegace ale agentura Reuters informovala, že Trump do Turecka nezamíří.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Istanbulu se dnes očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které od roku 2022 válčí, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž vyzval k přímému jednání ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. Zatím není jasné, jak bude Kyjev na Putinovu neúčast reagovat.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.

Belgická policie vyšetřuje současný i bývalý personál Severoatlantické aliance kvůli nesrovnalostem a údajné korupci při pořizování vojenského materiálu a zbraní. Vyšetřování se týká i dalších evropských zemí, píše agentura Reuters a belgický tisk s odkazem na prohlášení úřadů. Domovní prohlídky se uskutečnily například i v Lucembursku, kde sídlí agentura Severoatlantické aliance pro poskytování podpory a pořizování výzbroje (NSPA).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu uvedl, že počká na to, kdo z Ruska přijede na čtvrteční jednání v Istanbulu, a pak rozhodne, co udělá Ukrajina.

Ukrajina se na cestě ke spravedlivému míru s Ruskem může nadále spoléhat na podporu Severoatlantické aliance. Dnes to před začátkem dvoudenního neformálního zasedání aliančních ministrů zahraničí v turecké Antalyi prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte, který se sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Andrijem Sybihou. Se Sybihou dnes jednal rovněž turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který řekl, že Ankara je připravená poskytnout mírovým jednáním Ruska a Ukrajiny veškerou podporu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Rada Evropy podporuje zvláštní tribunál pro ruskou agresi proti Ukrajině. Toto rozhodnutí představuje milník v úsilí o to, aby ruský prezident Vladimir Putin a další vysocí představitelé byli pohnáni k odpovědnosti za zahájení totální invaze.

„Ruská delegace bude 15. května čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina. Ministr zahraničí Sergej Lavrov mezi ruskými zástupci ale pravděpodobně nebude, napsal list Kommersant, aniž uvedl, odkud tuto informaci má. Peskov podle listu také řekl, že ruská hlava státu má na 15. května naplánovanou pracovní schůzku, avšak neupřesnil, kde se bude konat.

V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, píše dnes na svém webu stanice BBC. Situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí.

Nejméně dva mrtvé a devět zraněných si dnes vyžádal ruský útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde ruská raketa zasáhla průmyslový objekt. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu, uvedly místní úřady na sociální síti. Již dnes ráno útok ruského dronu na nákladní automobil v Sumské oblasti připravil o život jednoho člověka a další dva zranil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části svého území. V Česku také nejméně lidí regionu věří dezinformacím. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila nevládní organizace Globsec.

Evropská unie musí řešit nastavení pravidel dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Současné zrušení většiny poplatků je problematické pro vnitřní trh Unie, nastavení standardních cel by ale poškodilo ekonomiku země, která se brání ruské agresi. Novinářům to dnes před výjezdním jednáním vlády v Kutné Hoře řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Deník Financial Times (FT) dnes uvedl, že se EU chystá výrazně zvýšit cla na zemědělský dovoz z Ukrajiny.

Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o její destabilizaci. Země pod jeho vedením bude podle Merze spolehlivým a předvídatelným partnerem a úzce spolupracovat bude s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota.

Ukrajinské vedení rozhodne o dalším postupu v mírových rozhovorech v Turecku, teprve až bude jasné, zda se jich zúčastní Putin, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z ukrajinské diplomacie. „Všechno bude záležet na tom, jestli se Putin bojí do Istanbulu přijet, nebo ne. Na základě jeho reakce ukrajinské vedení rozhodne o dalších krocích,“ uvedl zdroj Reuters.

Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.

Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.

„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení však podle něj prý dosud nebylo stanoveno. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.

„Ruská delegace bude čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu 15. května,“ řekl mluvčí. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.

„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.

V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar. O třech zraněných po ruských nočních útocích drony informuje charkovská oblastní prokuratura. Šéf Rivnenské oblasti na západě země Oleksandr Koval uvedl, že při ruském útoku dva lidé utrpěli zranění.

Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.

Na zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo nebude žádný ruský taneční pár ani sportovní dvojice. Mezinárodní bruslařská unie (ISU) povolila účast v olympijské krasobruslařské kvalifikaci pouze jednotlivcům. Tanečníci ani sportovní dvojice nezbytný neutrální status nezískali, vyplývá z dokumentu zveřejněného na webu ISU.

Zástupci členských států EU se dnes shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.

Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.

„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.

„Ukrajina proti Maďarsku spustila koordinovanou očerňující kampaň, aby narušila naši iniciativu, jejímž cílem je umožnit Maďarům dát najevo názor ohledně členství Ukrajiny v EU,“ řekl Orbán podle Telexu ve videu zveřejněném po úterní schůzce bezpečnostní rady.

Z vojenského výcvikového prostoru u Rostova na Donu na jihozápadě Ruska uteklo od jednotky deset rekrutů, kteří podepsali s ministerstvem obrany kontrakt o účasti ve válce na Ukrajině. Před naverbováním si ve věznicích odpykávali tresty za vážné zločiny, včetně vražd, znásilnění, loupeže, přepadení či obchodování s drogami. Část dezertérů se již podařilo dopadnout, uvedl rostovský server 161.ru. Trestanci podle nepotvrzených informací utekli krátce před vysláním do boje.

„Ráno se nedostavili k výdeji uniforem. Zbraně u sebe neměli. Všech deset jsou trestanci,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Čtyři uprchlíky se podařilo dopadnout krátce po útěku. „Víme, kde se skrývají další dva, chystá se jejich zatčení,“ dodal zdroj. Po zbývajících dezertérech pátrá vojenská policie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer uvedl, že nemá více informací než ostatní lídři o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Kyjevem v Istanbulu. Upozornil, že bez příměří na Ukrajině přijme EU v příštích dnech nové sankce proti Rusku a bude se koordinovat se Spojenými státy.

„Jako vždy čekáme na postoj Ruska,“ řekl Macron v rozhovoru pro stanici TF1. Podle něj současným cílem evropských států a Ukrajiny je dosáhnout 30denního příměří, ke kterému evropští lídři vyzvali v sobotu při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Rozhodli jsme se pomoci Ukrajině, aniž bychom zvyšovali napětí,“ uvedl Macron ohledně možného vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po možném uzavření příměří či míru.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček (ODS) dostal ukrajinský řád Za zásluhy třetího stupně. Jménem hlavy státu Volodymyra Zelenského mu ho předal náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis, který dříve působil v Česku jako velvyslanec. Informoval o tom dnes večer na síti X.

Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.

V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.

Dva lidé – 80letý muž a 70letá žena – přišli o život při ruském bombardování vsi u Kupjanska. Další čtyři lidé utrpěli zranění, uvedly úřady.

Rusko se připravuje na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu a doufá, že se schůzka uskuteční, řekl dnes agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, aniž však uvedl, kdo se schůzky v Istanbulu za Rusko zúčastní.

Ministerstvo zahraničí na ruskou diplomatickou nótu ohledně sochy sovětského maršála Ivana Koněva odpovědělo, že památník není válečným hrobem a Rusko na něj nemá právní nárok. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz.

Koněv, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, je kontroverzní postavou především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Radnice Prahy 6 v čele s tehdejším starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v srpnu 2019 sochu na náměstí Interbrigády zakryla, začátkem dubna 2020 ji pak nechala odstranit.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve čtvrtek v Turecku, a že také udělá vše pro to, aby začalo platit příměří ve válce rozpoutané v únoru 2022 Putinem. Šéf Kremlu se dosud nevyjádřil, zda se zúčastní čtvrtečních jednáních s ukrajinskou stranou v Istanbulu, které sám v neděli navrhl uspořádat.

Přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu se za Spojené státy zúčastní Steve Witkoff a Keith Kellogg, píše Reuters s odkazem na své zdroje.

Do války proti Ukrajině se v Rusku každý měsíc hlásí okolo 50.000 až 60.000 dobrovolníků, prohlásil podle agentur Putin, na jehož rozkaz válka začala.

Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského z tiskové konference v Kyjevě.

Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu prezidenta Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu.

„Teď je to opravdu na Putinovi... Míč leží výhradně na ruské straně,“ uvedl Merz. Moskvě dal čas do konce týdne, aby pokročila jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou před více než třemi lety na Putinův rozkaz Rusko rozpoutalo. V případě, že se situace nezmění, přistoupí podle kancléře Evropská unie k „výraznému zpřísnění sankcí“.

Kreml dnes odmítl závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která o den dříve označila Rusko odpovědné za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, při kterém v létě 2014 zemřelo 298 lidí. O reakci Moskvy informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který zjištění organizace označil za zaujaté.

„Naše pozice je dobře známa. Rusko se vyšetřování této nehody nezúčastnilo. Proto žádné angažované závěry nepřijímáme,“ prohlásil dnes na pravidelné tiskové konferenci Peskov. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.

Jména ruských zástupců na možných jednáních s Ukrajinou Moskva oznámí, jakmile to ruský prezident Vladimir Putin bude považovat za nezbytné, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP nechtěl sdělit, zda se rozhovorů v Turecku zúčastní samotný Putin.

Lidé mohou přispívat na opravu dvou škol na Ukrajině zničených válkou, obnovit by se díky penězům měla základní infrastruktura včetně školních krytů. Podle organizace Koridor UA, která sbírku pořádá, je cílem umožnit návrat do škol pro více než 500 dětí. Za první týden lidé na sbírku poslali přes 62 000 korun, cílová částka je 765 000 korun. Zájemci mohou přispět přes platformu Darujme.cz.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu deset útočných dronů, všechny se podařilo sestřelit, uvedl Kyjev. Podle Reuters jde o nejméně dronů za několik týdnů.

Ruské ministerstvo zahraničí večer podle ruské státní agentury TASS uvedlo, že o Putinově iniciativě na zahájení přímých jednání s Ukrajinou v Turecku telefonicky hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Telefonát mezi oběma ministry podle agentury Reuters již dříve potvrdily i turecké zdroje, podrobnosti ale nesdělily.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.

 Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.

Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.

 Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.