Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl končící německý kancléř Olaf Scholz k hovoru Trump–Putin.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínku pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.

Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské přínosy... To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.

„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.

Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.

Na ruské sociální síti sdílel ruský reportér další kusé informace. Putin měl prohlásit, že je připraven spolupracovat se svými americkými partnery na dosažení komplexního a udržitelného urovnání. 

Podle informací Kremlu je klíčovou podmínkou zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Prezidenti měli souhlasit, že zůstanou v kontaktu o všech vznešených otázkách, a vyslovili vzájemný zájem o normalizaci bilaterálních vztahů. 

Ruský prezident Vladimir Putin během dnešního telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě.

Ruská média zatím uvolnila několik informací z jednání. Podle listu Kommersant padla během telefonátu dohoda, že Rusko si s Ukrajinou vymění zítra (ve středu) zajatce, každá strana propustí 175 osob. Podle agentury RIA Putin pozitivně reagoval na myšlenku, aby se po dobu 30 dní ustaly útoky na energetickou infrastrukturu. A řešily se prý také vzájemné vztahy. 

Putin v rozhovoru s Trumpem o Ukrajině souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters. Hovořili o Ukrajině, Putin informoval o blížící se výměně zajatců, prezidenti se vyslovili pro normalizaci vztahů, oznámil Kreml.

Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X řekl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ díky Putinovu a Trumpovu vedení. Kreml se zatím oficiálně nevyjádřil.

Hovor mezi Putinem a Trumpem proběhl „velmi dobře“, uvedla CNN s odkazem na nejmenovaný ruský zdroj, který o hovoru věděl. Zástupce náčelníka štábu Bílého domu Dan Scavino také dříve řekl, že hovor „proběhl dobře“, jak píší další světová média včetně The Kyiv Independent. 

Jeden z představitelů Bílého domu řekl televizi NBC News, že rozhovor mezi Trumpem a Putinem skončil. Hovor trval více než hodinu a půl, nejspíše přes dvě hodiny. 

Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa skončil, oznámil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur.

„Společně s první dámou jsem na oficiální návštěvě u našich přátel a principiálních spojenců – Finska,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Klíčovými tématy jsou podpora obrany, investice do ukrajinské zbrojní výroby a evropská integrace Ukrajiny, finské zkušenosti s vývojem systému civilní obrany a výstavbou krytů, posílení sankcí proti Rusku a koordinace úsilí o spravedlivé ukončení války. Evropa musí být u jednacího stolu a o všem, co se týká evropské bezpečnosti, by se mělo rozhodovat společně s Evropou,“ dodal prezident. 

Program první dámy Oleny Zelenské se zaměřuje na spolupráci v oblasti vzdělávání.

„Update: Hovor stále probíhá,“ informoval na Twitteru Dan Scavino z Bílého domu o telefonátu Trump-Putin hodinu a půl po jeho začátku.

„Kreml nechal během hovoru s Trumpem stát před svou kanceláří Putinova osobního interního reportéra Pavla Zarubina,“ tweetuje Max Seddon, šéf ruské kanceláře Financial Times, a repostuje Rusovo video. „Celý svět čeká na výsledky!“ říká Zarubin.

Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.

Jermak svůj příspěvek na Telegramu zveřejnil před ohlášeným telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten dal opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, požaduje „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. 

Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.

Firmy k odchodu z ruského trhu zvolily různé přístupy. Některé své ruské podniky odprodaly, jiné předaly klíče stávajícím manažerům a další se svých podniků v Rusku i veškerého majetku zcela vzdaly. Některé, například francouzská automobilka Renault, americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's nebo německý výrobce chemických přípravků Henkel, mají sjednány opce umožňující koupit prodávaný majetek zpět. Podrobnosti ale většinou tají.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.

CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Opatření dnes poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem začal zhruba před hodinou, ve tři hodiny středočeského času, uvedl Dan Scavino, asistent Trumpovy šéfky kanceláře.

„Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jsou v Bílém domě, kde se očekává telefonát mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ hlásí CNN.

„Načasování vystoupení Vladimira Putina na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě bylo zajímavé,“ hlásí BBC. „Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova tam dorazil asi půl hodiny před časovým úsekem, během něhož se měl uskutečnit jeho telefonický rozhovor s Trumpem - 13:00-15:00 greenwichského času.„ Ve 13:52 ruská státní tisková agentura Tass uvedla, že prezident Putin místo opustil, tedy 52 minut po očekávaném začátku telefonátu. „Toto načasování lze snadno chápat jako vzkaz: 'Mám na práci důležitější věci, počkejte'," konstatuje BBC.

V minulosti se Putin častokrát opozdil na klíčové schůzky se státníky i třeba na vlastní tiskové konference. Minulý čtvrtek americký vyslanec Steve Witkoff údajně dorazil do Moskvy krátce po poledni místního času, ale s Putinem se mohl setkat až pozdě večer, dodává BBC.

„Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot,“ uvedl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Preferencí ČR a Evropy podle něj bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou.  

Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny k tomu, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. „Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti,“ dodal.

Na konferenci svazu průmyslu dostal Vladimir Putin dotaz na jeho nadcházející telefonát s Donaldem Trumpem - jeho mluvčí Dmitrij Peskov zmínil načasování cca mezi 16. a 18. hodinou moskevského času (14-16 středoevropského. „Neposlouchejte ho,“ pronesl Putin asi žertem, když se ho moderátor ptal, zda se kvůli jeho dlouhé účasti na konferenci telefonát nezpozdí.

Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. 

„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.

Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.

„Prezident Pavel velmi brzy navštíví Kyjev a setká se s naším prezidentem,“ uvedl dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.

Kamyšin na celodenní konferenci na Hradě poděkoval za podporu při více než tři roky trvající ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Zmínil, že Ukrajina za tu dobu dokázala prakticky „od nuly a za rachotu zbraní“ vybudovat svůj obranný průmysl. „Náklady války jsou tisíce zabitých a zraněných, miliony dočasně přesídlených. Můžete se jim vyhnout, pokud máte dostatečně silné vedení. A já vím, že ho máte,“ uvedl.

Vladimir Putin promluvil na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě.

Opět označil sankce uvalené na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu za „nelegitimní“. Podle ruského prezidenta bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti,“ cituje ho BBC.

Ukrajinský ministr strategického průmyslu Smetanin dnes v Praze předal poradci pro národní bezpečnost Pojarovi Řád knížete Jaroslava Moudrého.

„Myslím si, že Rusko nás považuje za slabé. A to je nebezpečné, protože Rusko útočí vždycky na slabé, nikdy na silné,“ řekl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost náčelník generálního štábu Karel Řehka. 

Rusko je pro ČR nejvíc zásadní a urgentní hrozba, byť ne jediná, řekl Řehka. „Ta doba, kolik máme času na přípravu, se vyhnout problému, se postupně zkracuje,“ podotkl. Odhaduje, že na to, aby to Rusy lákalo, udělali chybnou kalkulaci a způsobili Evropě vážné problémy, potřebují i méně než pět let.

Zabránit se tomu dá obranou a odstrašením, uvedl Řehka. To vyžaduje reálné kapacity a schopnosti a reálnou vůli je použít. „Nemyslím si, že Rusko úplně věří, že máme jako Evropa vůli a jednotu se mu stavět,“ řekl. K tomu, aby to Rusko pochopilo a začalo tomu věřit, podle něj v Evropě nyní směřují iniciativy například ve vztahu k Ukrajině. 

„Takže: Rusko rázně odmítlo jednoho Trumpova vyslance (Kellogga), dalšího vyslance (Witkoffa) nechalo osm hodin čekat, odmítlo příměří a Trumpovi nařídilo, že jeho úkolem je dát Rusku to, co chce. To je asi to, co Trump myslí pod pojmem 'respekt',“ tweetuje americký profesor historie Timothy Snyder.

Senát se zřejmě kvůli zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem postaví za opatření k posílení národní bezpečnosti zemí EU a jejích vnějších hranic. Na opatření by se nevztahovalo právo na azyl nebo zákaz hromadného vyhošťování. Vláda by podle senátního bezpečnostního výboru měla opatření na evropské úrovni podpořit a zároveň podniknout konkrétní kroky k posílení národní bezpečnosti. Senátní evropský výbor dnes doporučil rámec pro opatření vzít na vědomí i s ohledem na ohlášenou novelu azylového zákona.

Výjimečná opatření mají být podle sdělení Evropské komise „přiměřená a vhodná k řešení hrozby, kterou Rusko a Bělorusko představují, a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné“. Zároveň „musí být cílená, přizpůsobená konkrétním okolnostem a omezena pouze na nezbytně nutnou dobu“.

Britský premiér Keir Starmer telefonicky informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o diskusích takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Rozhovor mezi Starmerem, který se staví do čela koalice ochotných, a Trumpem se podle dnešního prohlášení mluvčího britské vlády uskutečnil v pondělí pozdě večer, tedy jen několik hodin před dnešním připravovaným rozhovorem mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Zopakoval, že všichni musí spolupracovat na tom, aby Ukrajina byl v co nejsilnější pozici, aby si zajistila spravedlivý a trvalý mír,“ řekl Starmerův mluvčí o tématu telefonátu mezi britským premiérem a Trumpem.

Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. S odkazem na průzkum portálu The Bell to uvádí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.

Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.

Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.

Ruský šachový velmistr a exilový disident Garri Kasparov tweetuje „nejnovější ruský vtip“, jak uvádí. „Trump v posmrtném životě dostane povolení vrátit se na jednu hodinu na Zemi. Vejde do baru v New Yorku a zeptá se barmana, jak se daří Americe. Udivený muž povídá: 'Wow, pane, to díky vám máme tu nejúžasnější říši! Grónsko, Panama a Kanada!' 'To je skvělé‚ a co Evropa?‘ 'No jo, ti nám taky nemohli odolat!‘ 

'Krása,' chválí si Trump. 'No, už se musím vrátit, kolik vám dlužím?' 'Jeden rubl a padesát kopějek,' odpoví barman.“

Ukrajinské vzdušné síly oznámily útok celkem 137 ruských dronů a uvedly, že 63 z nich sestřelily a dalších 64, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých strojů se nezmiňují.

Kvůli ruskému dronovému útoku v noci vypukly v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti požáry ve dvou podnicích, informoval šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak bez bližších podrobností. Úder se podle něj obešel bez zraněných.

V Kyjevě spadly trosky dronu do areálu školy, uvedl na telegramu náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Žáci byli podle něj v době poplachu v krytech.

Probuzený ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i ČR, míní ministr zahraničí Jan Lipavský. S koncem války na Ukrajině nezmizí: „Konec palby, až přijde, bude jistě dobrou zprávou, ale i naše vlastní dějiny nás učí, že každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k nějakému dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ řekl na bezpečnostní konferenci na Hradě.

Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity, bez záruk proti dalším útokům Moskvy, bude podle Lipavského zdrojem geopolitických rizik a neklidu pro celý evropský kontinent, především pro jeho východní a střední část. „My poneseme náklady tohoto geopolitického neklidu. Může to být další uprchlická vlna před novým ruským násilím, může to být určitá riziková přirážka pro investice do tohoto regionu, celá řada dalších důsledků,“ poznamenal.

Ústavní soud zrušil rozsudek nad protivládním aktivistou Ladislavem Vrabelem, jenž dostal peněžitý trest za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. V nálezu zdůraznil „kardinální význam svobody projevu“. Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek. Soud připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká.

Vrabel tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček a varoval před odvetným ruským útokem. „Takže jestli vám nedochází, o co se snaží paní ministryně Jana Černochová, a nechává vás to klidně sedět na židli, tak seďte na gauči a užijte si těch posledních pár měsíců života,“ řekl Vrabel v živém vysílání na sociálních sítích.

ÚS poukázal na to, že Vrabelův výrok byl spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu. Vrabel totiž kritizoval plánovaný nákup letounů F-35, které jsou schopné nést jaderné hlavice. „Projev nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivý ve smyslu skutkové podstaty šíření poplašné zprávy,“ řekl Langášek. V ústavní stížnosti Vrabel tvrdil, že výrok je vytržen z kontextu. Šlo prý o nadsázku a vyjádření názoru.

V EU bude podle ministryně obrany Jany Černochové obrana vždy soupeřit s dalšími agendami a bude ve stínu oblastí, kvůli kterým unie vznikla, hlavně ekonomiky a průmyslu. „To není nezbytně špatně, bez těchto odvětví by totiž nebyla ani žádná obrana. Ale pořád to staví obranu do pozice juniorní agendy. Na rozdíl od NATO jako čistě obranné organizace,“ uvedla.

Role EU je podle ní i tak v oblasti bezpečnosti nepopiratelná. „EU má nástroje, jak obranu výrazně posílit - průmyslové, finanční, legislativní,“ podotkla na Hradě na konferenci k bezpečnosti. Je ráda, že Evropská komise přichází s návrhy výrazných investic do obrany, a to i za využití společné půjčky.

Ruský rubl dnes výrazně zpevňuje, dopoledne se dostal pod 82 rublů za dolar a byl nejsilnější od konce loňského června. Rubl kvůli západním sankcím zavedeným po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v posledních třech letech oslaboval, od začátku letošního roku ale soustavně zpevňuje. Vývoj kurzu nicméně kvůli mnoha omezením neodráží nabídku a poptávku tak jako před válkou na Ukrajině.

Krátce před 10:00 SEČ se rubl prodával v kurzu 81,40 rublu za dolar, a proti pondělí tak vykazoval růst o 2,5 procenta. Na začátku roku se dolar prodával i za více než 110 rublů, ruská měna tak letos k dolaru zpevnila už o více než 28 procent. Na konci roku 2021, tedy krátce před začátkem války na Ukrajině, se dolar prodával zhruba za 75 rublů.

Prezidenti Putin a Trump spolu podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova budou hovořit dnes mezi 14:00 a 16:00 středoevropského času o Ukrajině a normalizaci vztahů obou zemí.

Páteří české obrany bylo, je a bude NATO, řekla na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová. Varovala před jeho nahrazením ryze evropským řešením, například na bázi EU.

Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.

Evropská unie podle Fialy nyní musí dát na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se na počítání jiných veličin. „Vědeckých patentů, vzniklých start-upů, inovací, vyrobených moderních letadel nebo třeba dronů,“ řekl. Nepřátelé svobodného světa podle něj totiž nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. „Zkušenosti posledních let jsou nemilosrdné. Rusko nezastaví. Trvá mu zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce připraví zase na další,“ řekl.

„Trumpova administrativa zvažuje uznání ukrajinského Krymu za ruské území jako součást budoucí dohody o ukončení války Moskvy s Kyjevem,“ informoval web Semafor s odkazem na dva obeznámené zdroje. „Představitelé administrativy podle obou osob rovněž diskutovali o možnosti, že by USA vyzvaly Organizaci spojených národů, aby učinila totéž.“

„Ruský energetický gigant Gazprom utrpěl v roce 2024 ztrátu 13,1 miliardy dolarů (300 miliard Kč),“ uvádí The Kyiv Independent. „Finanční problémy Gazpromu umocnil pokles cen akcií jeho dceřiné společnosti Gazprom Něfť a zvýšená sazba daně z příjmu ve výši 25 %, která navýšila odložené daňové závazky.“

Americký prezident Donald Trump bude dnes telefonicky mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o Američany navrhovaném příměří na Ukrajině. Kyjev s ním souhlasí, Moskva k němu ale má mnoho výhrad. Přesný čas telefonátu dosud nebyl zveřejněn.

Tématem rozhovoru podle Trumpa bude ukončení války na Ukrajině. Agentura Reuters v této souvislosti s odkazem na dosavadní vyjádření šéfa Bílého domu uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.

Ruské jednotky obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu, která je se svými šesti reaktory největší v Evropě, během prvních týdnů plnohodnotné invaze na Ukrajinu před třemi roky. V současnosti zařízení nevyrábí žádnou elektřinu.

Na konferenci věnované bezpečnosti dnes na Pražském hradě vystoupí prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Promluví i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se v panelech zaměří na témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku.

Po úvodních projevech premiéra a ministrů se panelů zúčastní například poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný či náčelník generálního štábu armády Karel Řehka.

Lavrov vede 20 let ruskou diplomacii a tvrdě hájí ruské pozice

V ruské diplomacii se pohybuje již od studií a dlouhá léta je jednou z nejvýraznějších postav všemožných konferencí a summitů, ať už se týkají íránského jaderného programu, krize v Sýrii či nyní na Ukrajině. Sergej Lavrov, který se 21. března dožívá 75 let, je již 20 let šéfem ruské diplomacie a vždy hlasitě, tvrdě a někdy i nevybíravě hájí ruské pozice. Nechvalně proslul například tvrdými výroky na adresu odpůrců Ruska, pozornost také budí částečnou obhajobou éry Sovětského svazu a nyní je hlasitým a nesmlouvavým obhájcem ruské invaze na Ukrajinu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Za pomoc v boji proti ruské agresi dnes aktivistům a zástupcům nevládních organizací poděkoval ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Na setkání v budově ambasády ocenil jejich solidaritu a podporu v boji za svobodu a evropské hodnoty, uvedl zastupitelský úřad na facebooku.

Zvaryč hostům poděkoval, že osobně přispívají k přiblížení ukrajinského vítězství. „Každý z vás stojí na straně dobra, pravdy, humanity a demokratických hodnot,“ uvedl velvyslanec. Ocenil také návštěvy Čechů na Ukrajině, které pomáhají šířit pravdivé informace o ruské agresi.

„Potřebujeme vyrobit více raket a více bezpilotních letounů, o čemž budeme tento týden jednat s našimi partnery,“ řekl dnes Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoposelství s tím, že Ukrajina otestovala také dron s doletem 3000 kilometrů. Podle dnešního vyjádření Zelenského by se ukrajinská vojenská výroba měla stát základem vznikající nové bezpečnostní architektury v Evropě.

Nově zvolený kanadský premiér Mark Carney pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na červnový summit skupiny G7, uvedl deník Le Journal de Quebec s odvoláním na mluvčího kanadského ministerstva zahraničí.

Kanada, která letos G7 předsedá, bude summit hostit ve dnech 15.-17. června v okrese Kananaskis, který se nachází v provincii Alberta.

Hasiči dnes po třech dnech uhasili požár v rafinérii v jihoruském městě Tuapse, kterou podle ukrajinských médií zasáhla nová ukrajinská raketa. Pokrok v ukrajinském raketovém programu minulý týden oznámil prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj.

„Požár v ropném komplexu v Tuapse byl zcela zlikvidován. Jsem vděčný pracovníkům ministerstva pro mimořádné situace a všem, kteří s požárem nepřetržitě bojovali více než tři dny,“ napsal na telegramu gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev.

Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruské síly 17. března obsadily vesnici Stepove v Záporožské oblasti. Mluvčí jižních obranných sil Ukrajiny Vladyslav Vološin toto tvrzení popřel.

Stepove, kde před válkou žilo 118 obyvatel, se nachází 5 km od obcí Pjatychatky a Mali Ščerbaky v Záporožské oblasti. Všechny tři osady byly v letech 2022 a 2023 pod ruskou okupací.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

„Tiskový orgán ruské vlády přímo srovnává (budoucího) kancléře Merze s Hitlerem,“ tweetuje politický geograf Michael Romancov, „neboť se prý chystá použít ‚nacistické metody k podpoře ekonomiky‘… Tohle se soudruhům moc ‚povedlo‘.“

"Rádio Svobodná Evropa nejen díky tradici, ale tím co dělá dnes, je velmi důležité, a myslím, že by byla škoda, kdyby muselo omezovat svoji činnost nebo končit. My se v této věci snažíme o určitou iniciativu v rámci Evropské unie, naši ministři to vznáší na příslušných radách, i já jsem v kontaktu s některými kolegy a budeme se snažit tu situaci řešit tak, aby Rádio Svobodná Evropa mohlo dál pokračovat," řekl novinářům premiér Petr Fiala.

Německá armáda vytváří domobraneckou divizi, kterou nasadí při přírodních katastrofách, ale také k ochraně územní celistvosti a klíčové infrastruktury. Bundeswehr, jak se německá armáda jmenuje, to oznámil na svém webu s tím, že divize bude zformována k 1. dubnu. Armáda uvedla, že vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci po ruském útoku na Ukrajinu nabyla vnitřní ochrana země na významu, proto je nezbytné ji posílit.

Běloruský soud uložil japonskému občanovi Nakanišimu Masatošimu trest sedm let vězení za špionáž, oznámila podle běloruské agentury Belta a ruských tiskových agentur prokuratura. Masatoši byl zatčen loni pro podezření, že pro japonskou zpravodajskou službu fotografoval vojenskou a civilní infrastrukturu na hranicích s Ukrajinou.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, vyzvou Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku proti Ukrajině. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Účastníci schůzky rovněž zdůrazní důležitost navýšení vojenské podpory napadené země. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

„Evropská rada znovu vyjadřuje podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém dnes později odpoledne budou diskutovat velvyslanci členských států EU, a text tedy ještě může doznat změn.

K takzvané koalici ochotných, tedy skupině zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů, by se mohlo přidat přes 30 států. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Poznamenal, že z těchto zemí by značná část poskytla také vojáky. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

„Možnosti přispění se budou lišit, ale bude to značná síla, značný počet zemí, které vojáky poskytnou,“ řekl mluvčí.

Jižní Korea přijme severokorejské vojáky zajaté ukrajinskou armádou, pokud projeví přání do Jižní Koreji odejít. Dnes to v telefonickém rozhovoru řekl jihokorejský ministr zahraničí Čo Te-jul svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, píše s odvoláním na jihokorejskou diplomacii agentura Reuters.

Americké ministerstvo spravedlnosti v tichosti informovalo evropské činitele, že Spojené státy opouštějí skupinu vytvořenou pro to, aby vyšetřovala lidi odpovědné za invazi na Ukrajinu, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Na svých internetových stránkách o tom napsal americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na zdroje obeznámené s touto věcí. Deník uvádí, že tato zpráva naznačuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se nebudou snažit pohnat Putina k odpovědnosti za zločiny spáchané na Ukrajině.

Členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO) je její nejúčinnější bezpečnostní zárukou a musí zůstat součástí budoucích mírových jednání, řekl dnes v rozhovoru pro server RBK Ukrajina ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„NATO nemůže být vypuštěno z agendy (vyjednávání), to je první pozice,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie s tím, že to je zakotveno v ukrajinské ústavě. Rusko se dlouhodobě staví proti členství Ukrajiny v alianci a požaduje neutralitu země, kterou vojensky napadlo před více než třemi roky.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov potvrdil, že rozhovor s Trumpem se uskuteční v úterý a odmítl komentovat jeho obsah.

Česko podporuje nový balíček vojenské pomoci EU pro Ukrajinu, uvedl dnes v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.

„Balíček vítáme, podporujeme ho. Je potřeba dořešit ještě určité nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme dále podporovat Ukrajinu, vojensky, politicky i ekonomicky, takže tento balíček do toho zapadá,“ řekl Lipavský. „Česko je i aktivním účastníkem londýnského formátu koalice ochotných. Uvidíme, kam dojdeme v Evropské unii, pro nás je ale důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem,“ dodal.

Elektrická transformační stanice u Osla se stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Dnes to podle agentury Reuters oznámil provozovatel elektrárenské sítě Statnett, podle kterého do okolí uniklo 50 až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo by za incidentem mohl stát. V minulosti ale norská tajná služba varovala před útoky řízenými Ruskem.

Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.

BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.

Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Na tu Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusové útočili na Čuhujiv v Charkovské oblasti. Podívejte se na nové snímky.

Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených ukrajinských regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění 90 ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli jmenoval novým náčelníkem generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Andrije Hnatova. Ukrajina bránící se ruské agresi se snaží restrukturalizovat a posílit svou armádu, zatímco se účastní bojů v ruské Kurské oblasti a čelí rostoucímu tlaku v Doněcké oblasti, píše agentura AP.

Hnatov nahradil Anatolije Barhylevyče, který tuto funkci zastával od února 2024. Jmenování oznámil generální štáb v neděli prostřednictvím svého kanálu na síti Telegram. „Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ministr obrany Rustem Umerov.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP.

„V úterý budu mluvit s prezidentem Putinem. O víkendu se udělalo hodně práce,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One během pozdního letu z Floridy zpět do Washingtonu. „Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ řekl americký prezident.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu diskutovat o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma pokračování vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním vláda USA končí. Po skončení jednání ministrů se uskuteční již devátá bruselská konference na podporu Sýrie pořádaná EU. Sýrii bude zastupovat ministr zahraničí Asaad Šíbání.

Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.

„Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko),“ řekl náměstek. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.

Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v pondělí ráno. Dobrou noc. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s novým premiérem Kanady Markem Carneym. „Poblahopřál jsem mu k nástupu do funkce a poděkoval Kanadě za její pomoc, zejména za obranné balíčky a podporu našeho energetického sektoru. Pan premiér správně poukázal na to, že musíme zvýšit tlak na Moskvu. Stínová flotila, bankovní sektor. Musíme uvalit plošné sankce na vše, co Rusku poskytuje finanční prostředky pro jeho válku. Jen tak můžeme Putina donutit ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl Zelenskyj.

I spoke with Canada’s Prime Minister @MarkJCarney. It was a good and substantive conversation covering many important topics.

I congratulated him on his assumption of office and thanked Canada for its assistance, particularly for the defense packages and support of our energy… pic.twitter.com/53MKpd1ypm

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 16, 2025

Kyjev nepotřebuje souhlas Ruska, aby na své území pozval mírové jednotky, uvedl 15. března francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro francouzské regionální noviny Le Parisien. „Ukrajina je suverénní. Pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, nezáleží na Rusku, zda ji přijme, nebo odmítne,“ řekl Macron listu Le Parisien.

Ukrajina jmenovala Andrije Hnatova novým náčelníkem generálního štábu. Hnatov, který byl v únoru jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu, nahradí Anatolije Barhylevyče, který se této funkce ujal v únoru 2024.

„Systematicky transformujeme ozbrojené síly Ukrajiny, abychom zvýšili jejich bojovou efektivitu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v příspěvku na Facebooku.

Lidé se dnes po 17:00 shromáždili na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněli tři roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Účastníci na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“ v ruštině, který byl před budovou ukrajinského divadla při útoku Rusů jako prosba, aby neútočili. Na shromáždění vystoupilo několik řečníků, lidé potom na písmena umístili svíčky. Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich.

„Setkáváme se tu proto, abychom uctili civilní oběti odporného ruského teroru na Ukrajině. Abychom připomněli zlo, které je pácháno vůči nevinným lidem na Ukrajině každý den již přes tři roky. Abychom se poklonili všem statečným lidem, kteří pomáhají obětem války,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Serhij Šalajev, muž zadržený a obviněný z vraždy ukrajinského aktivisty Demjana Hanula, se 16. března při neveřejném soudním jednání přiznal k vraždě.

Na otázku televize ABC, zda by USA přijaly mírovou dohodu, podle níž by si Rusko mohlo ponechat části východní Ukrajiny, které obsadilo, odpovídal také Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Vyženeme každého Rusa z každého centimetru ukrajinského území?“ reagoval s tím, že jednání musí být založena na realitě.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi CBS, že konečná mírová dohoda bude „zahrnovat spoustu tvrdé práce, ústupky ze strany Ruska i Ukrajiny a že bude obtížné tato jednání mezi znepřátelenými stranami vůbec zahájit, dokud po sobě budou střílet".

Turecko podporuje snahu Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Podle tiskových agentur to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Ankara podle dnešního prohlášení kanceláře tureckého prezidenta podporuje spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.

Erdogan podle svého úřadu v telefonátu s Trumpem prohlásil, že Ankara podporuje americké "rozhodné a přímé iniciativy" zaměřené na ukončení války na Ukrajině. Spojené státy tento týden zveřejnily svůj návrh na třicetidenní zastavení bojů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Obrazem: Následky ruského útoku v Černihivu

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.

Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním jednání britského premiéra Keira Starmera s představiteli 29 zemí. Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do "operační fáze".

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff to dnes řekl podle agentury Reuters stanici CNN. Američané se chystají v příštích dnech hovořit i s ukrajinským představiteli.

Witkoff ve čtvrtek jednal v Kremlu o návrhu na 30denní příměří, který předložili tento týden Američané při setkání s Ukrajinci v Saúdské Arábii. Witkoff dnes označil rozhovor s Putinem za pozitivní, podle něj se rozdíly mezi postoji Ukrajiny a Ruska ohledně zastavení bojů zmenšily.

Rusko usiluje o vytlačení posledních ukrajinských vojáků z Kurské oblasti ležící na západě země, napsala dnes agentura Reuters, která se odvolává na ruské činitele a proruské válečné blogery. Ukrajinská média jako server Ukrajinska pravda nebo agentura Unian dnes potvrzují stažení ukrajinských vojáků z okresního města Sudža, vycházejí z mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem.

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Uvedl to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu

„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Představitelé opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD) k financování RFE/RL nakloněni nebyli.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) dnes ráno uvedla, že ruské bezpilotní letouny v sobotu večer zaútočily na město Izjum v Charkovské oblasti, přičemž jeden člověk zahynul a tři lidé včetně dvou mladistvých utrpěli zranění. 

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak uvedl, že kvůli ruskému ostřelování města Nikopol a dronovým útokům jedna žena zahynula, dvě dívky ve věku jedenáct a tři roky utrpěly zranění a poraněna byla také sedmapadesátiletá žena.

Ministři USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov spolu podle Washingtonu hovořili o dalších krocích v návaznosti na nedávná jednání v Saúdské Arábii. „Dohodli se, že budou pokračovat v práci na obnovení komunikace mezi USA a Ruskem,“ uvedla Bruceová. Podle Moskvy Lavrov a Rubio souhlasili, že zůstanou v kontaktu.

Ukrajinské letectvo na internetu uvedlo, že Rusko zaútočilo 90 drony, z nichž 47 protivzdušná obrana sestřelila a dalších 33 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. 

Před hrozbou ruských vzdušných úderů varovaly v noci ukrajinské úřady. V řadě ukrajinských oblastí byl vyhlášen poplach kvůli útoku bezpilotních letounů, napsala v noci ruská služba BBC.

V severoukrajinském Černihivu nepřátelské drony poškodily pětipatrovou budovy a dva soukromé domy, informoval server Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana podle jiné zprávy stejného webu zasahovala v Kyjevské oblasti, která obklopuje metropoli.

Podle Moskvy ruská protivzdušná obrana zničila v noci 16 dronů nad Voroněžskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Rostovskou a jeden nad Kurskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém počtu bezpilotních letounů vyslaných ukrajinskou armádou, ale pouze o sestřelených strojích.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. Dnes to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl pro list Le Parisien, že Evropa by mohla poslat na Ukrajinu vojenské jednotky i bez souhlasu Ruska. Tento plán, vytvořený společně Francií a Velkou Británii, již vnímá několik zemí. Cílem není poslat tisíce mužů, ale několik stovek, kteří by se cvičili v Kyjevě, Oděse či Lvově. 

Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok o přerušení financování ze strany USA označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.