Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že vývoj jde pozitivním směrem.

„Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ napsal Jermak. „Naplánovali jsme setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří tomu, že se podaří vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy narovnat. Zároveň platí, že je potřeba pracovat na evropské bezpečnosti a obraně. Řekl to dnes novinářům před odletem do Albánie a Černé Hory, kde chce také jednat o otázce bezpečnosti celé Evropy v aktuálním geopolitickém kontextu.

Čtyři pětiny těl Ukrajinců repatriovaných z ruských věznic mají na sobě příznaky mučení, napsal dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření expertů a představitelů úřadů, která zazněla ve filmu zveřejněném ukrajinským ministerstvem vnitra.

„Na 80 procentech těl, které nám (Rusové) vrátili z vazebních věznic, vězeňských táborů a podobných zařízení, nalézáme stopy mučení. Mučení je použití fyzického násilí, použití určitých nástrojů, které například vedou elektrický proud, ale jde také dokonce o to, že připraví člověka o životně nezbytné potřeby, jako je potrava či lékařská pomoc,“ uvedla Inna Padejová, které má na starosti pitvy mrtvých těl.

Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil dnes premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Prezidenti Česka, Slovenska a Rakouska dnes ve Slavkově u Brna jednali o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a Spojenými státy či situaci v Evropské unii. Na tiskové konferenci po jednání s Peterem Pellegrinim a Alexanderem Van der Bellenem to řekl český prezident Petr Pavel.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde byl pohřben ukrajinský voják.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha je opět v Rusku, kde se setkal s šéfem zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonidem Sluckým. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS, podle níž slovenský politik vyjádřil vděčnost za příležitost přijet do země a tvrdil, že Evropa ztrácí partnery, zatímco Rusko získává nové přátele.

„Západ prohrává, Rusko vítězí. A Evropa ztratila všechny své partnery, včetně Spojených států. A Rusko neustále získává nové a nové přátele a partnery: Čínu, Brazílii, země Afriky a Asie,“ cituje TASS Blahu v odkaze na rozsáhlou ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala před třemi roky.

Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky. V reakci na oznámení, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, to ministryně před dnešním jednáním vlády řekla novinářům.

Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.

Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.

Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.

Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.

Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.

Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.

USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.

Z Oděské a také Chersonské oblasti jsou po nočních úderech a ostřelování hlášeni dva zabití civilisté. Sedmasedmdesátiletý muž podle úřadů zahynul ve vsi nedaleko Oděsy a pětapadesátiletý muž v Chersonu. Další lidé jsou zranění.

Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS dnes ohlásilo mimo jiné údery na ukrajinská vojenská letiště, ropné sklady, výrobní místa a kontrolní stanoviště pro drony nebo základnu člunů. Konkrétní místa neuvedlo. Informovalo také o dobytí obce Pryvilne v ukrajinské Doněcké oblasti.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, píše, že se ukrajinským vojákům podařilo zatlačit Rusy u vesnice Zapadne v Charkovské oblasti a také u vsi Uspenivka v Doněcké oblasti.

Běloruský prezident Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. 

„Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským,“ řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. „Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete,“ dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.

Prezident Petr Pavel přivítal dnes na zámku ve Slavkově u Brna slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Jednat mají o politické situaci ve světě i vzájemné přeshraniční spolupráci.

Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.

„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.

Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“

Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.

Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.

O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský deník Daily Mail.

Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout „trvalého a pevného míru“. „Navrhli jsme příměří ... Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ řekla Primasová francouzské televizi LCI.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) uvedli, že změní kvůli výdajům na obranu ústavní opatření známé jako dluhová brzda a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč)

Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Lukašenko se k Trumpovi pochvalně vyjadřoval po páteční roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. „Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou,“ řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.

Lukašenko mluvil po páteční hádce v přímém přenosu mezi Trumpem a Zelenským. „Je pro nás přínosné, že ukázal Zelenskému jeho místo,“ řekl Lukašenko, který se přitom ještě nedávno vyjadřoval kriticky ke krokům americké diplomacie. Před dvěma týdny označil jednání mezi americkou a ruskou delegací v Rijádu za snahu Spojených států vrazit klín mezi Rusko a Čínu.

Prezident USA Trump prohlásil, že „neúnavně“ pracuje na ukončení brutálního konfliktu. Zelenskyj podle Trumpa napsal: „Opravdu si vážíme toho, kolik toho Amerika udělala pro to, aby pomohla Ukrajině udržet si svou suverenitu a nezávislost. Pokud jde o dohodu o nerostných surovinách a bezpečnosti, Ukrajina je připravena ji podepsat kdykoli, kdy se vám to bude hodit“.

Trump dnes ve svém projevu k oběma komorám Kongresu řekl, že obdržel důležitý dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu vrátit se k jednacímu stolu a podepsat dohodu o nerostech. Signály o ochotě jednat podle Trumpa přicházejí i z Ruska.

Dobré ráno. Prezident USA Donald Trump má za sebou hodinu a půl dlouhý projev v Kongresu. V jeho průběhu se dostal i k míru na Ukrajině, ve který doufá. „Podpořili jsme obranu Ukrajiny mnoha, mnoha miliardami dolarů bez jakékoliv záruky. Chcete, aby ta válka pokračovala dalších pět let? Pocahontas by řekla ano,“ uvedl k válce na Ukrajině Trump. Podle něj si Ukrajinci vzali peníze „jako sladkost“.

„Dva tisíce lidí je zabito každý týden, ještě víc, mladí lidé, kteří jsou Rusové, mladí lidé, kteří jsou Ukrajinci, a já chci, aby to skončilo,“ říkal Trump.

„Je čas zastavit tuto šílenost, toto zabíjení, je čas ukončit tuto válku. Pokud chcete ukončit válku, musíte hovořit s oběmi stranami,“ apeloval Trump. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Sledujte nás zase od zítřejšího brzkého rána.

Podle kanadského premiéra Justina Trudeau rozpoutal americký prezident Donald Trump obchodní válku proti Kanadě. „Proti nejbližšímu partnerovi a spojenci. Proti příteli,“ uvedl na sociální síti X. „Jsme zodpovědní, ale budeme bojovat zpátky,“ dodal. Trump mu vzkázal v odpovědi, že ale tuto válku prohraje. 

Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Chování Trumpa a jeho viceprezidenta J.D. Vanceho během pátečního jednání se Zelenským v Oválné pracovně kritizovala řada spojenců USA, americká administrativa přesto trvala na tom, že jediný, kdo by se měl omluvit, je ukrajinský prezident.

Zelenskyj, jehož země na frontě čelí těžké situaci a ruskému postupu, od té doby učinil několik vstřícných kroků a dnes například uvedl, že je připraven pod Trumpovým silným vedením pracovat na dosažení trvalého míru. Evropští politici zase v sérii telefonátů apelovali na obě strany, aby se znovu pokusily o dohodu.

USA a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše Reuters. Trump chce dohodu oznámit v projevu v Kongresu.

Britský premiér Keir Starmer uvítal odhodlání Volodymyra Zelenského dosáhnout míru ve válce s Ruskem. Uvedl to premiérův úřad poté, co si Starmer dnes odpoledne telefonoval s ukrajinským prezidentem.

Starmer informoval Zelenského o svém pondělním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zdůraznil, že „je nezbytné, aby všechny strany co nejdříve pracovaly na trvalém a bezpečném míru pro Ukrajinu,“ a dodal, že „nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina“.

Premiér si myslí, že Evropa byla až moc zvyklá na to, že za nás bezpečnostní otázky řeší USA. „Část Evropanů žila v přesvědčení, že svět je bezpečný a že stačí, když budeme chtít žít v míru (...) Zatímco jsme se starali o Green deal, tak Vladimír Putin zbrojil,“ rozpovídal se na České televizi. 

„O to bezpečí se musíme postarat,“ dodal s tím, že jinak prostě nemá smysl řešit jiné otázky, jako jsou ty v oblasti životního prostředí. Později v pořadu ještě dodal, že „kdo si myslí, že svět je bezpečný, je naivní.“ 

Fiala zopakoval, že je nynější prioritou stanovit si přesné kroky, jak bezpečnost posílit. Jednou z nich je navýšení rozpočtu na obranu. „A to až na 3 % DPH, což není jednoduchý úkol, ale je to nutný úkol a na evropské úrovni musíme přijmout určitá opatření. Je to mimo jiné i o odstranění některých překážek, abychom do toho mohli investovat,“ uvedl premiér s tím, že toto navýšení musí samozřejmě probíhat postupně. 

Zmrazení vojenské pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA Kyjev opouštějí a nechávají zvítězit agresora, tedy Rusko. Podle agentury Reuters to dnes v parlamentu řekl francouzský premiér François Bayrou. Podle něj je nyní na odpovědnosti Evropy, aby co nejrychleji a nejúčinněji výpadek dodávek amerických zbraní pro Ukrajinu nahradila.

Francouzský premiér tak reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Spojených států Donald Trump v noci na dnešek rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.

„Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru,“ napsal Zelenskyj. Ve svém příspěvku také uvedl, že „nikdo z nás nechce nekonečnou válku“ a že „nikdo nechce mír více než Ukrajinci“. Ukrajina je podle něho připravena co nejdříve přijít k jednacímu stolu, aby se přiblížila k trvalému míru.

Po páteční roztržce s americkým prezidentem Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem během schůzky v Oválné pracovně dnes Zelenskyj napsal, že „je načase věci napravit“.

„Chtěli bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ uvedl ukrajinský prezident. Přitom dal najevo, že Ukrajina je připravena kdykoliv a v jakémkoliv vhodném formátu podepsat se Spojenými státy dohodu o vzácných nerostech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl propuštění válečných zajatců, jež Ukrajina a Rusko drží, a příměří na nebi a na moři. Šlo by o zákaz dronů, raket nebo bombardování.

Z vězeňského tábora na Sibiři vyšla na svobodu 63letá protiválečná aktivistka Natalja Filonovová, která byla odsouzena k téměř třem letům za mřížemi kvůli obvinění, že během protestu proti mobilizaci do války proti Ukrajině „zbila“ policisty propisovačkou, napsal dnes zpravodajský server Meduza. Filonovovou na svobodě uvítali ochránci lidských práv.

Jednání v Bílém domě neproběhlo tak, jak mělo, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X ke schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem, jež skončila sporem. Vyslovil politování, že se tak stalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X uvedl, že on a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením prezidenta USA Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Vyjádřil vděk za podporu ze strany USA.

Proti pokračování války na Ukrajině se dnes v Budapešti vyslovil Viktor Orbán, podle něhož by takový vývoj byl chybný. Na dotaz novinářů zároveň potvrdil, že v neděli telefonoval s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Podle maďarského premiéra spolu hovořili „o všem“, bližší informace však Orbán neposkytl, napsala agentura Reuters.

Do České republiky opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. Informace ČTK potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Nedostatek ropy pro tuzemské potřeby podle něj nehrozí. Zároveň upozornil, že v případě dlouhodobého zastavení dodávek z Družby může Česko přejít na dodávky z italského ropovodu TAL, který je k tomu technicky připravený. Rafinérie Orlenu Unipetrol zatím vyrábějí bez omezení, firma ale uvedla, že požádá o půjčku ropy ze státních rezerv.

„O situaci víme a řešíme ji. Rafinérie v Česku jsou na tuto situaci dobře připraveny a zároveň máme nastavený robustní systém státních hmotných rezerv, znovu proto musím všechny uklidnit, že pro potřeby domácností a firem je tak ropy dostatek. V případě, že nebudou dodávky z Družby obnoveny, přejdeme na dodávky z ropovodu TAL, který je již technicky připravený,“ řekl dnes ČTK Vlček.

Skutečné řešení války na Ukrajině není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii, řekl dnes ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Je však třeba hledat způsoby, jak válku zastavit, uvedl.

„Jistě je třeba reagovat na aktuální hrozby, ale stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledat kompromis. Spíš než hledat způsoby, jak prodlužovat válku, bychom měli hledat cesty, jak ji zastavit,“ řekl Babiš. Podle něho mír musí být prioritou. Je potřeba řídit se chladnou hlavou a strategickým uvažováním, nikoli iluzemi o ruské porážce, řekl.

Ukrajina podle ruské státní tiskové agentury TASS na ruské regiony v noci na dnešek vyslala 18 dronů. Protivzdušná obrana je podle ruského ministerstva obrany všechny sestřelila. Deset dronů podle ministerstva útočilo v Rostovské oblasti, tři ve Voroněžské, dva v Samarské a tři další v Kurské, Belgorodské a Astrachaňské oblasti.

TASS dále informoval, že v Rostovské oblasti po útoku dronů hořel ropovod. Podle úřadů hasiči požár zlikvidovali a nikdo nebyl zraněn. Odpoledne ukrajinská armáda uvedla, že na zařízení zaútočila, protože ho Rusko využívá k zásobování invazní armády.

Šéf polské vlády Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.

„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. “Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," upozornil Wronski.

Podle lidí obeznámených se situací Rusko souhlasilo s tím, že bude administrativě prezidenta Donalda Trumpa pomáhat při komunikaci s Íránem v otázkách, jako je jaderný program islámské republiky a její podpora regionálních protiamerických zástupců, informovala agentura Bloomberg.

Trump tento zájem v únoru v telefonickém rozhovoru předal přímo prezidentu Vladimiru Putinovi a vrcholní představitelé jeho administrativy o této záležitosti jednali se svými ruskými protějšky na jednáních v Saúdské Arábii o několik dní později, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí v Moskvě, kteří odmítli být jmenováni kvůli citlivosti této otázky.

Americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou kriticky důležité, zachraňují tisíce životů, řekl ukrajinský premiér, který výslovně zmínil systém Patriot.

Nejméně jeden člověk zemřel a několik bylo zraněno po nočním ruském dronovém útoku, uvedly dnes ukrajinské úřady. Informoval o tom portál RBK-Ukrajina. Také Rusko oznámilo, že čelilo ukrajinskému dronovému útoku, o zraněných se ruská strana nezmínila.

Rusko zaútočilo v noci na Ukrajinu 99 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana jich 65 sestřelila. V Záporožské oblasti útok zabil 49letého muže a zranil ženu, v Oděse jsou podle místních úřadů čtyři zranění, z toho dva v nemocnici.

Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle agentury AFP. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi.

Výpadek americké pomoci Ukrajině by se mohl projevit nejdřív za čtvrt roku, míní odborník z Univerzity obrany. Evropa by mohla od USA pomoc kupovat.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, prohlásil dnes podle serveru Kommersant mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na dnešek napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, napsala média.

Američtí demokraté ostře odsoudili rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině a vyzývají k jeho zrušení. Trump tímto krokem svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi otevřel dveře k většímu násilí na Ukrajině, varovala Jeanne Shaheenová, vysoce postavená demokratka v zahraničním výboru Senátu. Demokratický kongresman Brendan Boyle prezidentovo rozhodnutí označil za bezohledné, neobhajitelné a přímo ohrožující americkou národní bezpečnost, uvádí média.

"Prezident Trump zmrazením vojenské pomoci Ukrajině otevřel Putinovi dveře dokořán k eskalaci násilné agrese proti nevinným Ukrajincům. Důsledky budou nepochybně zničující," uvedla Shaheenová. Podle Boylea si USA před zraky světa nemohou dovolit, aby Trumpovo bezohledné jednání ohrozilo americký "závazek vůči našim spojencům a demokracii jako takové".

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny, doplnil. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.

„Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje. Skončil čas, kdy jsme mohli spoléhat na to, že základní mezinárodní výzvy vyřeší někdo za nás,“ uvedl Fiala. Zopakoval, že je nutné dávat více peněz do obrany.

Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině je špatná zpráva, řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet. Naopak z Maďarska zaznělo, že tamní vláda sdílí americký postoj, podle agentur má dnes maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto jednat v USA.

Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.

Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl dnes podle Reuters mluvčí britské vlády poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Londýn nyní stojí v čele evropských snah o podporu Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už tři roky.

O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.

"Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině," uvedl dopoledne mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. "Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat," končí podle Reuters stručné vyjádření britské vlády.

Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko, uvedly zdroje agentury Reuters. Podle stanice CNN zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Bílý dům požádal ministerstva zahraničí a financí, aby vypracovala seznam protiruských sankcí, které by mohly být zmírněny. Téma by se pak mohlo stát předmětem jednání s ruskými zástupci v rámci snažení Trumpovy administrativy o zlepšení diplomatických a ekonomických vztahů s Moskvou, uvedli podle Reuters nejmenovaný americký činitel a další osoba obeznámená s touto záležitostí.

Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na zprávy o pozastavení americké podpory Kyjevu. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.

"Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese - je to extrémně nebezpečné," uvedl Merežko. "Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska," cituje ho dále Reuters.

Pozastavení probíhající americké vojenské pomoci Ukrajině by povzbudilo ruského prezidenta Vladimira Putina, aby nadále zvyšoval své požadavky, a podpořilo jeho přesvědčení, že válkou může dosáhnout úplného vítězství. Situaci rozebrali odborníci z Institutu pro studium války (ISW). Celý článek čtěte ZDE.

Jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině pravděpodobně nezačnou dříve, než diplomatické mise obou zemí obnoví plný provoz, řekl RIA Novosti mluvčí Kremlu.

Ukrajinský parlament v pondělí večer poděkoval Spojeným státům za pomoc Kyjevu a ocenil Trumpovu snahu o zahájení jednání o míru, uvedl server BBC.

Na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukazuje zpráva, kterou dnes zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. Rusko se podle této renomované organizace na ochranu lidských práv dopouští na Ukrajincích válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

"Systémové zadržování ukrajinských válečných zajatců a civilistů v Rusku v izolaci odráží záměrnou politiku navrženou tak, aby je odlidštila a ponechávala jejich rodiny v agónii, zatímco čekají na zprávy o svých blízkých," řekla generální tajemnice organizace Agnès Callamardová.

Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth.

"Není to úplné ukončení pomoci, je to přerušení," citovala Fox News nejmenovaný zdroj. Zelenskyj podle amerických činitelů může Trumpa přesvědčit, že to s vyjednáváním o míru myslí vážně, čímž může pomoc odblokovat.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, píší média.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

„V důsledku masivního útoku bezpilotních letounů v Čertkovském okrese vypukl požár ropovodu. Na místo byla vyslána záchranná služba. Personál byl evakuován. Podle předběžných informací nejsou žádné oběti,“ napsal gubernátor regionu na jihozápadě Ruska Jurij Sljusar na síti Telegram. O pár hodin dříve Sljusar tvrdil, že ruská protivzdušná obrana odrazila nálet dronů u Novošachtinska. Na zdejší rafinérii ukrajinské drony již opakovaně útočily.

K dohodě o ukrajinských minerálech, která po pátečním veřejném sporu Trumpa a Zelenského ještě nebyla podepsána, se americký prezident chce vyjádřit v úterý. O pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině zatím Trump podle svých slov nemluvil. Na otázku o možném obnovení vyjednávání s Kyjevem poznamenal, že by Zelenskyj měl být vděčnější.

Dohody o ukrajinském příměří je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa možné dosáhnout velmi rychle. Když ji někdo nebude chtít udělat, nebude u toho dlouho. Na dotaz novinářů to řekl na tiskové konferenci v Bílém domě. 

„Rusko chce dohodu a ukrajinský lid chce dohodu,“ je přesvědčen Trump, podle něhož je zásadní, aby přestali umírat mladí muži. „Myslím, že se všichni musí takříkajíc dostat do jedné místnosti a musíme uzavřít dohodu,“ řekl na tiskovce.

Uzavřít dohodu o příměří, u níž podle něj bude potřeba souhlas evropských zemí i Spojených států, by nemělo být až tak těžké, míní Trump. „Někdo možná nechce uzavřít dohodu, a když někdo nechce uzavřít dohodu, tak myslím, že ten člověk u toho nebude dlouho a nebude se mu příliš dlouho naslouchat,“ poznamenal.

Při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů vypukl požár na ropovodu v Rostovské oblasti na jihozápadu Ruska, oznámil gubernátor Sljusar.

Přístavní město Oděsa čelí masivnímu ruskému útoku, uvádí ukrajinské zdroje.

BREAKING Odesa’s district Arcadia is under heavy Russian air attack right now! pic.twitter.com/dPsT0jTtcj

— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) March 3, 2025

Na podporu Ukrajiny se dnes večer sešli lidé va Varšaně. Happeningy a demonstrace zesílily po páteční roztržce prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě.

Francouzský premiér François Bayrou tvrdě kritizoval Trumpa za jeho páteční přístup k Zelenskému. Mluvil o ohromující scéně poznamenané brutalitou a snahou o ponížení.

"V pátek večer se v Oválné pracovně Bílého domu před objektivy celého světa odehrála ohromující scéna, která se vyznačovala brutalitou, snahou o ponížení a cílem donutit hrozbami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal a ustoupil požadavkům agresorů," řekl Bayrou, jehož slova jsou v kontrastu s výrazně diplomatičtějšími vyjádřeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že dál jedná s partnery a snaží se posílit diplomacii.  "Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí nejvíce, protože válka ničí naše města. Ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a našimi evropskými partnery a velmi doufáme v podporu USA na cestě k míru. Mír je potřeba co nejdříve," napsal prezident.

We continue our work with partners. We have already had talks and other steps to come soon.

It is very important that we try to make our diplomacy really substantive to end this war the soonest possible.

We need real peace and Ukrainians want it most because the war ruins our…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 3, 2025

Příprava dronů dlouhého doletu na Ukrajině. Stroje jsou schopné dostat se stovky kilometrů do týlu Ruska.

Ruský vojenský soud v Moskvě dnes odsoudil na 26, potažmo 22 let vězení dva ukrajinské piloty, kteří v roce 2023 shodili ze dvou ultralehkých letadel A-22 malé bomby na ruskou rafinérii. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Ruské úřady letce vinily z toho, že se chystali na pokyn ukrajinské rozvědky odpálit „špinavou bombu“ v ruské Brjanské oblasti.

Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA. Trump se tak dnes vyjádřil na síti Truth Social a sdílel při tom odkaz na vyjádření ukrajinské hlavy státu, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“.

„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal americký státník, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským.

Rusko trvale zakázalo vstup do země devíti japonským občanům. Na prvém místě ruské „černé listiny“ je ministr zahraničí Takeši Iwaja. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Jde podle něj o odvetu za japonské sankce uvalené Tokiem na Moskvu kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Ta pokračuje již čtvrtým rokem.

Ministr zahraničí Jan Lipavský si odpoledne telefonoval se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem, hovořili i o transatlantické spolupráci. Dosažení trvalého míru na Ukrajině společně s USA zůstává prioritou, uvedl. 

Dobrý rozhovor s @SecRubio. Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost.

Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. 🇨🇿🤝🇺🇸 pic.twitter.com/wLpaGCqaHR

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 3, 2025

Hlavní velitel ukrajinských sil generál Oleksandr Syrskyj dnes oznámil, že na dobu vyšetřování ruského útoku na cvičiště v Dněpropetrovské oblasti odvolal z funkcí velitele výcvikového střediska a velitele vojenské jednotky, jejíž cvičiště zasáhla ruská raketa. Nařídil také prověřit, jak se plní dřívější rozkazy ohledně včasného varování před raketovým útokem a zákazu rozmisťovat vojáky a vést porady na otevřeném prostranství či na nepříhodných místech. Ani Syrskyj neupřesnil, kolik mrtvých a raněných si ruský útok vyžádal.

Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková se v úterý zúčastní jednání vybraných evropských politických ředitelů v Londýně. V dnešním avízu o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Akce navazuje na nedělní summit v britské metropoli a cestu premiéra Keira Starmera do Washingtonu.

"Cílem je projednat další kroky týkající se dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegaci povede vrchní ředitelka Stromšíková, účastní se také zástupci ministerstva obrany," poznamenala česká diplomacie.

Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat amerického Institutu pro studium války (ISW) dnes zveřejnila agentura AFP.

V lednu podle AFP zabralo Rusko na Ukrajině 431 kilometrů čtverečních, zatímco loni v prosinci to bylo 476 kilometrů čtverečních. Dosavadním maximem představoval listopad 2024, kdy se pod ruskou kontrolu dostalo 725 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU, pokud státníci nepřijmou jeho požadavek vyzvat Kyjev k obnovení tranzitu plynu.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce v úterý seznámit členské státy se svým plánem posílení evropského obranného průmyslu a navýšení vojenských kapacit Evropské unie. Dnes o tom informoval deník The Guardian.

Von der Leyenová byla jedním z účastníků nedělního summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Po jeho ukončení prohlásila, že Evropa nutně potřebuje zbrojit. "V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu," prohlásila v neděli.

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Starmerův mluvčí dnes podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.

Zmíněné měsíční příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje. Vzhůru ji tlačí nejistota ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a silná poptávka, uvedla agentura Reuters. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 12:30 SEČ připisovala přes čtyři procenta a nacházela se nad 46 eury (zhruba 1160 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Rusko v posledním týdnu vyslalo na Ukrajinu více než 1050 útočných dronů, téměř 1300 leteckých bomb a přes 20 střel s cílem ničit města a zabíjet lidi. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kdo usilují o vyjednávání, nezasahují záměrně civilisty balistickými střelami, dodal.

„Ukrajina bojuje za normální a bezpečný život, který si zaslouží, za spravedlivý a spolehlivý mír. Chceme, aby tato válka skončila. Ale Rusko ne, to pokračuje ve svém vzdušném teroru,“ napsal Zelenskyj, který svou zprávu doplnil počtem ruských dronů, leteckých pum a střel, kterým jeho země podle něj čelila v uplynulém týdnu.

Davy lidí v americkém státě Vermont protestovaly proti návštěvě viceprezidenta J. D. Vance v místním lyžařském středisku den po jeho výbušném střetu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Protestující s cedulemi na podporu Ukrajiny lemovali podle amerických médií hlavní silnici ve městě Waitsfield poblíž rezortu Sugarbush, kam si Vance s rodinou přijeli zalyžovat.

Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze snahy zmařit mírový proces s Ruskem. Zelenskyj podle Rubia otevřeně vyzval ke střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance při ostré výměně názorů v Oválné pracovně. Jediné, na čem záleží, je přimět Putina k jednání o ukončení války, prohlásil šéf americké diplomacie. Píší o tom deník The New York Times (NYT) a web Politico.

Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. Dnes to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři.

Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico. Konflikt na Ukrajině, který v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vojenskou invazí, je největším v Evropě od konce druhé světové války.

„Evropa vstupuje do klíčového týdne pro budoucnost své bezpečnosti – po summitu v Londýně, který přinesl spoustu slibů, ale jen málo konkrétních odpovědí,“ uvedl portál Politico. Dodal, že v Evropě pod vedením Francie a Británie vzniká takzvaná koalice ochotných (či zodpovědných), která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer již navrhli měsíční omezené příměří, které by zahrnovalo moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu, poté by následovala další fáze včetně mírové vojenské mise.

Potlučený, ale optimisticky naladěný. Tak podle britské BBC popsal pocity ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejmenovaný člen jeho doprovodu, než se ukrajinská delegace vydala na cestu z Londýna zpět do Kyjeva. V Británii se Zelenského podle jistého zdroje z britské vlády snažili přijmout co nejvřeleji a nejsrdečněji poté, co ho v pátek v Bílém domě zpražil americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance.

Britský premiér Keir Starmer Zelenského na uvítanou před svým sídlem v Downing Street 10 objal a přátelsky si s ním potřásl rukou. Předtím ukrajinského lídra zdravily jásající davy. V Londýně se účastnil summitu o Ukrajině, později ho ve svém sídle na východě Anglie přijal král Karel III. Před odletem Zelenskyj v ukrajinštině, aby všem bylo jasné, co chce říct, vzkázal, že „pokud klesneme na duchu, všechny zklameme“.

Lidé mohou přispívat na evakuační balíčky pro obyvatele ukrajinské Chersonské oblasti, kteří denně čelí ruskému ostřelování. Evakuační zavazadlo se základními potravinami, vodou, hygienickými potřebami a spacím pytlem pomůže Ukrajincům přečkat nejtěžší okamžiky po ztrátě domova. V tiskové zprávě o tom dnes informovala pořádající organizace Koridor UA. Češi mohou posílat pomoc prostřednictvím řady neziskových organizací. Za tři roky od začátku ruské invaze poslali do sbírek miliardy korun.

„Město Cherson je každodenně terčem dělostřelecké palby, útoků dronů a leteckých pum. Varovné sirény se mnohdy rozezní až po dopadu raket, a civilisté tak nemají šanci uniknout do bezpečí,“ uvedl Milan Votypka z organizace Koridor UA. „Situace se neustále zhoršuje, lidé přicházejí o domovy a nezřídka zůstanou bez jakýchkoli prostředků k přežití,“ doplnil. Výtěžek sbírky bude použit na pořízení batohů, jejich vybavení a pokrytí nákladů na dopravu. Podpořit sbírku mohou dárci na platformě Darujme.cz.

Rusko v noci k útokům proti Ukrajině použilo 83 dronů, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země jich 46 sestřelila, dalších 31 zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje nedoletělo do cíle.

Protivzdušná obrana ruské drony sestřelila v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Blíže neurčené škody letectvo hlásí z Charkovské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.

V neděli večer ruský dron zasáhl pětipodlažní obytný dům v Charkově. Zranění podle místních úřadů utrpělo osm lidí, mezi nimi jedno šestileté dítě. Kromě této budovy jsou poničené také automobily.

Rafinerii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska v noci na dnešek zachvátil požár. Podle předběžných informací úřadů začalo hořet z technologických příčin. Na ruské rafinerie podnikají opakovaně útoky ukrajinské drony.

Jeden člověk při požáru v podniku patřícímu společnosti Bašněft utrpěl zranění, píše agentura TASS s odvoláním na regionálního ministra zdravotnictví Ajrata Rachmatullina. Regionální ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že otevřený oheň se podařilo uhasit a že limit škodlivých látek v ovzduší překročen nebyl.

Podle ruskojazyčného servisu BBC lidé podle některých telegramových kanálů informovali o dronech a explozích v místech, kde se nachází rafinerie.

Spojené státy by se měly méně zabývat ruským prezidentem Vladimirem Putinem a více problémy spojenými s ilegální migrací, aby „nedopadly“ jako Evropa, uvedl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tak Trump reagoval na kritiku jeho sbližování s Ruskem v otázce Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek prohlásil ve videu na sociálních sítích, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí i o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Ruský dron zasáhl v neděli pozdě večer několikapatrový obytný dům v Charkově, způsobil požár a zranil osm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters prohlásila po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.

Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi. Dodal ale, že se připravuje na jakékoli problémy.

Britský král Karel III. dnes přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.

Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.

Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl dnes polský premiér Donald Tusk po londýnském summitu evropských lídrů. Potvrdil také slova dalších účastníků schůzky včetně českého premiéra Petra Fialy, že jsou země připraveny navýšit výdaje na obranu. Informovaly o tom agentury, podle kterých Tusk rovněž vyzval k jednotě v přístupu k Ukrajině mezi Evropou a Spojenými státy.

Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl po jednání v Londýně kanadský premiér Justin Trudeau. Ukrajina podle něj nebrání jen svá vlastní území, ale hájí samotné principy a hodnoty, které jsou základem demokracií. Budeme hrát i nadále významnou roli, dodal premiér na tiskové konferenci.

Cílem zemí, jejichž lídři se dnes účastnili londýnského summitu k Ukrajině, je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, uvedl na síti X vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Výsledky jednání podle něj lze číst jako zprávu, že v podpoře budou země pokračovat, a to bez obchodních podmínek či budoucích výhod. Odkázal tak na páteční krach jednání o dohodě mezi Spojenými státy a Ukrajinou.

„Na londýnském summitu evropských lídrů a dalších spojenců zazněla jasná zpráva - naším cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami, na to je v sázce příliš mnoho - stopka rozpínavosti Ruska směrem do Evropy a v obecné rovině veškerým choutkám jakýchkoliv států na cizí území,“ uvedl Rakušan.

Britský král Karel III. dnes přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.

Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.

Premiér Petr Fiala (ODS) v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu, uvedl to na síti X po summitu v Londýně. Je podle něj třeba přejít k činům. Během setkání vznikla koalice zodpovědných, jimž není lhostejná bezpečnost a obrana Evropy, vysvětlil s tím, že bude investovat do obrany a posílí Ukrajinu.

„Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu,“ napsal.

Starmer po summitu podle Reuters oznámil novou dohodu ve výši 1,6 milionu liber, která Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany.