Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.
Dvouměsíční domácí vězení dnes soud v Pskově uložil ruskému opozičnímu politikovi Lvu Šlosbergovi. Místopředseda mimoparlamentní liberální strany Jabloko byl obviněn mimo jiné z diskreditace armády, informovala ruská státní tisková agentura TASS.
Šlosberg se podle obžaloby dopustil diskreditace ruského vojska svým vyjádřením v televizních debatách, kde se vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konflikt označil za „krvavé šachy“.
Jedenašedesátiletý Šlosberg byl dříve za kritiku války dvakrát pokutován. Úřady jej také označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“ a nyní jej trestně stíhají za vyhýbání se povinnostem, které jsou s tímto označením spojené.
Londýnský soud rozhodl ve prospěch společností pronajímajících letadla v miliardovém sporu s pojišťovnami o náhradu škody za letadla, která zůstala v Rusku po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Největší světový pronajímatel letadel, společnost AerCap se sídlem v Irsku a několik dalších firem, včetně americké společnosti Carlyle Aviation Partners, žalovalo desítky pojišťoven po celém světě v jednom z největších pojistných sporů, které se kdy v Londýně odehrály. Mezi žalovanými byly pojišťovny jako AIG, Lloyd's, Chubb či Swiss Re.
Londýnská žaloba se týkala téměř 150 letadel, jejichž celková hodnota dříve dosahovala až 4,7 miliardy dolarů (101,8 miliard korun), ačkoli některé dohody o narovnání uzavřené v době soudního procesu původní hodnotu snížily. Letadla zůstala v Rusku kvůli západním sankcím, které si vynutily ukončení pronájmu letadel poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Soudce dospěl k závěru, že pronajímatelé o letadla přišli 10. března 2022, kdy Rusko zákonem zakázalo vývoz letadel a leteckého vybavení. Podle soudce šlo o „akt ruské vlády“, což znamená, že pronajímatelé letadel mají nárok na pojistné plnění z pojištění válečných rizik. Zároveň uvedl, že pojistitelé nemohou odmítnout plnění s odvoláním na protiruské sankce EU nebo USA, protože tyto sankce nebrání tomu, aby pojišťovny vlastníky letadel odškodnily.
Poradce Kremlu Medinskij potvrdil předání 1212 těl padlých vojáků Ukrajině a oznámil, že Rusko získalo pozůstatky 27 vlastních bojovníků.
Polská kontrarozvědka ABW zatkla osmadvacetiletého muže z města Bydhošť na severu země pro podezření ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Muž byl obviněn ze „shromažďování a předávání informací o provozu kriticky důležitých obranných zařízení, které by mohly poškodit Polskou republiku“, napsal na X mluvčí ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. „Na základě rozhodnutí soudu stráví muž následující tři měsíce ve vazbě,“ dodal s tím, že v případě odsouzení mu hrozí osm let vězení až doživotí.
Podle vyjádření prokuratury, na které se odvolává agentura PAP, byl muž zadržen 4. června. Výzvědnou činnost v Polsku i zahraničí prováděl od února do března. Podezřelý má vysokoškolské vzdělání a podle vyšetřovatelů jednal z ideologických pohnutek a proruského přesvědčení.
Na Ukrajinu se vrátila těla 1212 padlých vojáků, pozůstatky budou co nejdříve identifikovány, oznámil na telegramu ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Úřad dohodu s Rusy nezmiňuje, nicméně server Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že ukrajinští a ruští zástupci se minulé pondělí v Istanbulu dohodli na rozsáhlé výměně zraněných vojáků a mladších 25 a zároveň také na repatriaci těl padlých.
Finsko si předvolalo vysokého ruského diplomata kvůli podezření, že Rusko podruhé za tři týdny narušilo finský vzdušný prostor. Finská vláda tvrdí, že ruský vojenský letoun v úterý přeletěl u pobřeží města Porvoo, které se nachází asi 114 kilometrů západně od hranic s Ruskem. Finská pohraniční stráž incident vyšetřuje.
„Ministerstvo zahraničních věcí pozvalo úřadujícího šéfa ruské mise, aby se k této záležitosti vyjádřil,“ uvedl resort.
Dvě ruská vojenská letadla naposledy narušila finský vzdušný prostor 23. května, když přelétala opět poblíž Porvoo. Polské ministerstvo obrany tentýž den uvedlo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu i v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Finsko a Polskou jsou členy NATO.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo zničení 32 ukrajinských dronů během noci, z toho 16 nad Voroněžskou oblastí, osmi nad Kurskou, pěti nad Tambovskou, dvou nad Rostovskou a jednom nad Černým mořem u poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ráno ohlásilo sestřel dronu nad Belgorodskou oblastí. Rusko obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Ruská služba stanice BBC s odvoláním na telegramové kanály a svědectví místních obyvatel napsala, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu. Regionální gubernátor Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž specifikoval cíl útoku.
V charkovské nemocnici zemřel pětašedesátiletý muž, který měl rozsáhlé popáleniny. Smutná bilance nočního ruského úderu tak aktuálně zní tři mrtví a šest desítek raněných. „Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov a dodal, že mezi zraněnými jsou děti. Zasaženy jsou podle něj vícepodlažní budovy, rodinné domy, dětská hřiště, podniky i veřejná doprava.
Rafinérská společnost Orlen Unipetrol dnes začala vracet ropu vypůjčenou ze státních rezerv. Potřebovala ji od března pro závod v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba, stát tehdy rozhodl o půjčce až 330.000 tun ropy.
„Mohu potvrdit, že společnost Orlen Unipetrol začala dnešním dnem vracet ropu, kterou jsme jí na jaře zapůjčili, aby mohla nadále v rafinerii v Litvínově vyrábět naftu a další produkty pro český trh. Místo ruské ropy nám ale vrací lehkou ropu typu Azeri Light, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. To znamená, že nově budeme mít zásoby pro obě rafinerie. Historicky byla totiž v českých rezervách jen ruská ropa pro Litvínov,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr..
Litvínovská rafinerie potřebovala podle SSHR půjčit celkem čtyři nádrže ropy z českých rezerv. „Díky tomu se podařilo stabilizovat zásobování českého trhu s pohonnými hmotami a řidiči nic nepoznali,“ podotkl šéf správy. První nádrž s neruskou ropou by podle něj měl Orlen Unipetrol vrátit do konce června a další tři nádrže pak do konce srpna
„Naše schopnost jaderného odstrašení Spojených států amerických (a jakéhokoliv jiného potenciálního protivníka) neutrpěla v důsledku těchto akcí významnou škodu, a to z toho důvodu, že rozsah následků tohoto útoku je Kyjevem záměrně, úmyslně a účelově zveličován,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov k Operaci Pavučina, kdy ukrajinské drony zaútočily na základny ruského letectva a bylo zničeno několik strategických bombardérů
Ukrajina tvrdí, že při operaci tajné služby SBU začátkem června bylo zasaženo a do nějaké míry poškozeno až 41 ruských letadel. Jiné odhady hovoří o více než deseti zničených letounech.
Podle Rjabkova lze poškozenou techniku obnovit. Rusko navíc kromě strategických bombardérů disponuje dalšími systémy jaderného odstrašení, které žádnou škodu neutrpěly - ponorkami a balistickými raketami. Strategické bombardéry však rovněž útočí na Ukrajinu konvenčními raketami.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestuje na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Tanjug s odvoláním na sdělení kanceláře hlavy srbského státu. Půjde o první Vučičovu návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.
V květnu se Vučić, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Pak se má zúčastnit konference Globsec v Praze.
Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta.
Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.
„Chceme mír,“ tvrdil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ale pokud se Ukrajina bude i nadále řídit národními zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat,“ dodal.
Vzdušné údery na Charkov: Raněných se eviduje už 57. Hasiči i tisková agentura AP přinášejí fotky plamenů, jež zachvátily obytný dům.
Devět zraněných, včetně dvouleté dívky a patnáctiletého chlapce, bylo hospitalizováno, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Dodal, že údery zasáhly také městské trolejbusové depo a několik obytných budov.
Dobrý den, vážení četnáři,
dva lidé zahynuli a nejméně 37 dalších bylo v noci na dnešek zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov, informovala agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města. Stalo se tak den poté, co podobné ruské útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi. Rusko se k dnešnímu útoku bezprostředně nevyjádřilo.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
Nový balíček sankcí projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.
"Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska," napsal dnes slovenský premiér Robert Fico na facebooku. Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU.
Ruské úřady zveřejnily fotografie vojáků na frontě. Místo, kde byly pořízené nespicifikovaly.
Ukrajinu čeká další náročná noc. Rusko podle válečných blogerů vypustilo íránské drony Šáhed. V noc na dnešek jich bylo více než 300.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR potvrdila pravost snímku, který zachycuje nápis „Sláva Rusku“ vyřezaný na břiše jednoho z osvobozených ukrajinských zajatců. Na snímku, který se rozšířil po sociálních sítích, jsou na těle vidět i četné jizvy, stopy po mučení a chirurgických zásazích, napsal server Meduza. „Bohužel, je to skutečná fotografie. Pochází z jedné z předchozích výměn. Pořídil ji během vyšetření lékař v jednom regionálním středisku, kde se chlapci (osvobození zajatci) zotavují. Prostě to lékař nevydržel, vyfotil to a zveřejnil na sociální síti. Je to důkaz, čím procházejí v zajetí naši obránci,“ řekl ukrajinské televizi mluvčí HUR Andrij Jusov podle Meduzy.
After being exchanged, a Ukrainian prisoner of war showed his body covered in multiple mutilations and a burned-in inscription that read ‘Glory to Russia.’ pic.twitter.com/c8BxoFvXnZ
— Clash Report (@clashreport) June 9, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích emotivní video, které zachycuje první minuty zajatců po návratu domů.
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 10, 2025
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/0E5xZxtlCv
Mezi osvobozenými ukrajinskými vojáky jsou i obránci Mariupolu, kteří v ruském zajetí strávili více než tři roky, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinský koordinační štáb. Všichni dnes osvobození vojáci utrpěli těžká zranění či těžce onemocněli, někteří mají amputované končetiny, potíže se zrakem, vředy, infekce, zranění z bojů i chronické nemoci. U části osvobozených vojáků lékaři zjistili žloutenku a tuberkulózu, napsal server. Dodal, že jeden z osvobozených Ukrajinců má právě dnes narozeniny, ke kterým mu poblahopřál ombudsman Dmytro Lubinec.
Rusko a Ukrajina si dnes v rámci dohody dosažené na počátku měsíce v Istanbulu vyměnily druhou skupinu válečných zajatců. Uvedli to na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a také ruské ministerstvo obrany, aniž upřesnili počet osvobozených zajatců. Dnešní výměna následovala po pondělní výměně válečných zajatců mladších 25 let, kdy obě strany rovněž neupřesnily počet navrátilců ze zajetí.
„Pokračujeme v návratu našich lidí, jak bylo dohodnuto v Istanbulu. Dnes probíhá (návrat) našich těžce zraněných a zraněných vojáků z ruského zajetí. Všichni potřebují okamžitou lékařskou pomoc,“ napsal Zelenskyj. Výměna podle něj zahrnula i zajaté příslušníky národní gardy či pohraničníky.
Izrael dnes popřel vyjádření izraelského velvyslance v Kyjevě Michaela Brodského, podle kterého Izrael předal Ukrajině americké rakety Patriot. Izraelské ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo diplomatovo vyjádření poté, co se Rusko podle dostupných informací domáhalo objasnění, uvedl izraelský server Ynet.
„Izrael tyto systémy na Ukrajinu nedodal,“ uvedlo ministerstvo v odpovědi na dotaz Ynetu. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.
Ruské úřady obvinily opozičního politika Lva Šlosberga z diskreditace ruských ozbrojených sil a uvěznily jej v cele předběžného zadržení, než soud rozhodne o případném uvalení vazby. Místopředsedovi mimoparlamentní liberální strany Jabloko hrozí až pět let vězení za to, že se v televizních debatách vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl ruský list Kommersant na svém webu.
„Nejprve musíme přestat zabíjet lidi. Pokud dosáhneme míru, znovu získáme svobodu,“ řekl jednašedesátiletý politik v lednové debatě podle agentury Reuters. Šlosberg je jedním z relativně mála opozičních politiků, kteří v Rusku zůstali.
Evropská komise navrhuje další sankce týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, mimo jiné snížení cenového stropu na ruskou ropu.
Česko nevydá ruského podnikatele Andreje Alexandroviče Tarasova do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Hany Andělové, podle které je vydání muže nepřípustné. Rusko stíhá Tarasova kvůli zpronevěře, soud však toto obvinění nepřezkoumával. Rozhodoval na základě situace v zemi a toho, že je muž členem organizace pomáhající ruským vězňům a politickým vězňům.
"Obecně je známo, že v Rusku dnes nefunguje právní stát," prohlásil předseda senátu Kamil Vacík.
Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.
Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. „Nemáme žádnou konečnou dohodu. Navazují se kontakty, porovnávají se čísla. Jakmile bude konečné ujednání, tak doufáme v uskutečnění výměny,“ dodal Peskov.
Ruský úder podle Zelenského poničil obytné budovy a městskou infrastrukturu. „V Oděse byla ruským cílem dokonce porodnice. Zraněno bylo 13 lidí. Bohužel jsou i mrtví,“ uvedl prezident k nočním úderům bez dalších podrobností.
List Ukrajinska pravda s odvoláním na primátora Vitalije Klička napsal, že v Kyjevě utrpěli zranění nejméně čtyři lidé a že škody úřady hlásí ze sedmi městských částí. V metropoli na místech dopadů dronů navíc vypuklo asi deset požárů, s některými hasiči stále bojují.
Je třeba investovat do vlastní i ukrajinské bezpečnosti a Rusku ukázat, že hranice platí, řekl český ministr zahraničí Lipavský na Slovensku.
Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.
Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.
V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.
Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.
„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.
Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 315 dronů a sedm raket. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním cílem útoku byl Kyjev, drony ale mířily mimo jiné i na Oděsu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že Kyjev čelil jednomu z největších vzdušných úderů od počátku ruské invaze v únoru 2022. Zelenskyj bez upřesnění informoval o 13 zraněných a také o mrtvých, jejichž počet nezmínil.
„Celkem Rusko použilo 315 dronů včetně 250 šáhedů a sedm střel, z nich dvě byly balistické rakety severokorejské výroby,“ uvedl Zelenskyj, který tak zopakoval údaj ukrajinského letectva. Letectvo oznámilo, že zničilo a neutralizovalo 284 dronů a všechny rakety.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Všechna moskevská letiště v noci na dnešek z bezpečnostních důvodů dočasně přerušila provoz, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na letecký úřad Rosaviacija. Ruské ministerstvo obrany předtím informovalo o útoku několika desítek ukrajinských dronů. Ruskému vzdušnému útoku čelily také Kyjev a Oděsa, úřady hlásí jednoho mrtvého.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.
„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl. Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.
Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami. Uvedl to v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky, jehož vyjádření dnes citovala ukrajinská i zahraniční média. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.
„Mimochodem, tyto systémy (Patriot) se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině. Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ řekl velvyslanec podle serveru RBK-Ukrajina. Brodsky neupřesnil, kdy Izrael tyto zbraně Ukrajině předal, podotkl server BBC News.
Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil schopnost Ruska zaútočit na země NATO, protože „není schopno porazit ani Ukrajinu“. Uvedl to 8. června v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI. „Na to jsou Rusové příliš slabí,“ řekl Orbán. „Nejsou ani schopni porazit Ukrajinu, takže nejsou schopni skutečně zaútočit na NATO.“
Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí
Rusko a KLDR obnoví tento měsíc přímé železniční spojení pro cestující mezi Moskvou a Pchjongjangem, poprvé od roku 2020. Oznámily to ruské dráhy. Podle státních železnic, které mají v Rusku monopol, vlaky mezi oběma metropolemi pojedou dvakrát v měsíci, první vyjede z hlavního města Severní Koreje 17. června a cesta dlouhá více než 10.000 kilometrů potrvá osm dnů. Půjde o nejdelší přímý železniční spoj na světě, píše agentura Reuters.
Další přímé železniční spojení mezi Pchjongjangem a Chabarovskem, ležícím na východě Ruska u hranic s Čínou, má následovat o dva dny později. Spoje budou provozovat severokorejské státní dráhy. V případě trasy Moskva–Pchjongjang budou severokorejské vagóny připojeny k pravidelnému spoji Moskva–Vladivostok a poté znovu k jinému vlaku.
Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.
V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.
Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.
Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.
Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí
Šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko dnes uvedl, že žádná z informací Rusů o jejich ofenzivě v Dněpropetrovské oblasti neodpovídá realitě.
Rusko tvrdí, že udeřilo na vojenské letiště v Dubně v Rivnenské oblasti. Jde podle něho o jeden z odvetných útoků za operaci, kterou Ukrajina před několika dny podnikla proti ruským vojenským letištím. Informaci o útoku na letiště v Dubně nelze nezávisle ověřit, nicméně ještě dříve než na oficiálním telegramovém účtu ruského ministerstva obrany se objevovala v různých prokremelských zdrojích.
Prostředky na psychosociální pomoc, duševní zdraví a zdravé stárnutí pro ukrajinské seniory, kteří do České republiky uprchli před válkou, poskytla pro centra duševního zdraví japonská vláda. Peníze mají stačit na roční pomoc pro zhruba tisícovku ukrajinských uprchlíků starších 60 let v centrech v Plzni, Praze, Brně či Ostravě, zaznělo dnes v centru Ledovec v Plzni při slavnostním zahájení projektu.
„Máme v Česku asi 17 000 seniorů z Ukrajiny, kteří opravdu potřebují pomoc. Pro ně není jednoduché se adaptovat do podmínek cizí země, je tady jazyková bariéra a další. Lidé z Ukrajiny přijeli s mnoha psychickými traumaty. Je tady pro ně místo, kde mohou najít útočiště a bezpečný život a také duševní zdraví,“ řekl ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč.
Mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec Forum v Praze ve čtvrtek zahájí prezident Petr Pavel, on-line se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Prahy na akci přijede například šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha nebo prezidentka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviňová. Za Česko vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) a několik ministrů.
Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Dnes začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let.
O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
„Jednotky uskupení Střed pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a zvětšily plochu osvobozeného území v Dněpropetrovské oblasti,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Za osvobozená označuje Moskva území na Ukrajině, která její vojska obsadí. O konkrétních místech ofenzivy se prohlášení nezmiňuje. Kyjev dříve průnik Rusů do oblasti rozporoval.
Podle mapy analytického projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě invazní síly východní hranici Dněpropetrovské oblasti nepřekročily, v její jižní a střední části jsou však v její bezprostřední blízkosti. Hrozí tak, že Dněpropetrovská oblast se po Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti stane dalším ukrajinským regionem, kde se odehrávají pozemní boje.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že armáda ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti vede s účelem vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic. Vznik takového pásma uvnitř ukrajinského území oznámil před časem Putin. S plánem souvisí i zesílení ruských útoků na Sumskou oblast z posledních měsíců.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.
Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.
Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.
Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.
Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.
Moskva je podle Kremlu připravena dodržet dohodu o výměně zajatců a padlých s Ukrajinou, kterou obviňuje z jejího narušování. Kyjev to dříve popřel.
Rusko v noci na dnešek k útoku proti Ukrajině použilo 479 dronů a 20 raket a střel, uvedlo dnes ukrajinské letectvo na telegramu. RBK Ukrajina píše, že to byl největší útok od začátku ruské invaze v únoru 2022. Protivzdušná obrana 479 cílů různého typu zneškodnila.
Ukrajinci nad územím své země sestřelili 277 bezpilotních letounů, dalších 183 zneškodnili pomocí prostředků elektronického boje nebo drony zmizely z radarů. Protivzdušná obrana zlikvidovala také například deset střel Ch-101, dvě střely Ch-22 nedosáhly cíle a zmizely z radarů.
V bojích v Sumské oblasti na severovýchodě v neděli padl sólista Oděské národní opery Vladyslav Horaj, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na operní dům v černomořském přístavním městě. Tenorista Horaj šel do války proti ruským invazním silám dobrovolně.
„Vladyslavův hlas byl známý po celém světě, jeho srdce ale patřilo Ukrajině,“ uvedla Oděská národní opera. Označila ho za talent na jevišti i za příklad síly, důstojnosti a laskavosti. Šlo o člověka, který i v „nejtemnějších dobách“ pomáhal, dobrovolničil a podporoval ostatní. „Oděská národní opera osiřela,“ píše se také v oznámení o umělcově smrti.
Ukrajina v noci na řadě míst vyhlásila další letecký poplach, který se týkal i západu země. V souvislosti s tím aktivovalo bojové letouny a protivzdušnou obranu Polsko. Vedení jeho armády uvedlo, že šlo o preventivní krok s cílem zajistit bezpečnost a monitorovat situaci v bezprostředním sousedství Polska.
„Velmi těžká noc pro Rivnenskou oblast,“ cituje RBK Ukrajina Oleksandra Kovala, šéfa vojenské správy tohoto regionu na severozápadě Ukrajiny. „Naše oblast se stala terčem velkého vzdušného útoku nepřítele,“ dodal. Zranění utrpěl jeden člověk, o možných materiálních škodách se činitel nezmínil. Protivzdušná obrana podle něj zničila velké množství cílů. Dnes ráno byly z regionu hlášeny exploze, kterým předcházelo varování kvůli hrozbě útoku s nasazením hypersonických raket Kinžal.
Čeboksary v Čuvašsku, na Volze: Ukrajina několika drony zasáhla továrnu Progress.
„Vyrábí klíčové komponenty pro těžkou bojovou techniku: elektromechanické pohony, hydraulické systémy a řídicí jednotky. Ty jsou kriticky důležité pro provoz takových platforem, jako jsou samohybné houfnice a raketové systémy Iskander – bez těchto systémů nejsou rakety schopny dosáhnout svého cíle,“ vysvětluje v tweetu influencer Anton Heraščenko.
Padesátiletý Čech, který vstoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde vstoupil do armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.
1/2 Při prověřování informací jsme zjistili, že tento 50letý český občan je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti, na kterého Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně vydal příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody. https://t.co/Gux7b2bX0h
— Policie ČR (@PolicieCZ) June 9, 2025
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 49 ukrajinských dronů, z nichž některé útočily až ve vzdáleném Čuvašsku. Podle agentury Reuters o tom informovaly ruské úřady. Ukrajina naproti tomu již v neděli pozdě večer informovala o dalším ruském dronovém útoku na Kyjev, podrobnosti dosud nezveřejnila.
Děkujeme za vaši dnešní pozornost, kterou jste věnovali online zpravodajství o válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Dobrou noc.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes uvedl, že výměna zajatců a těl padlých vojáků se uskuteční v příštím týdnu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti obvinil Moskvu ze špinavé politické hry, napsala agentura AFP.
„Ruská strana se jako obvykle snaží hrát špinavou a politickou hru,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním projevu. Dodal, že pokud Rusko nebude dohodu o výměně zajatců respektovat, výrazně to zpochybní diplomatické úsilí o ukončení války.
Renault bude vyrábět drony pro Ukrajinu — poblíž frontové linie.
Francouzský automobilový gigant zahajuje výrobu dronů na Ukrajině ve spolupráci se dvěma francouzskými obrannými společnostmi. Závod se bude nacházet jen několik desítek kilometrů od frontové linie. O plánech informoval francouzský zpravodajský kanál France Info.
Ve válce s Ukrajinou již přišlo o život 996 tisíc ruských vojáků. Uvádí to ozbrojenné síly Ukrajiny. Vedle toho přišlo Rusko už o 414 letadel, 337 helikoptér a o jednu ponorku.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že Kyjev striktně dodržuje dohody uzavřené v Istanbulu: „Koho vyměnit, kdy a jak – to by nikdy nemělo být něčím výhradním rozhodnutím.“
Rusové mezitím nadále zneužívají lidské tragédie. Dnes k nákladním autům s těly přivedli propagandisty a znovu Kyjev obviňovali, že je odmítáme přijmout.
20 tisíc raket pro boj s útočnými bezpilotními letouny Shahed byly místo na Ukrajinu dodány na Blízký východ. Uvedl to prezident Volodomyr Zelenskyj během rozhovoru pro ABC News. Rozhodnutí o zaslání raket na Ukrajinu padlo za prezidenta Joea Bidena, ale Donald Trump rozhodl jinak.
Podle Zelenského Ukrajina s raketami počítala a i přesto, že se jedná o levné technologie, mají svá specifika.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes uvedl, že výměna zajatců a těl padlých vojáků se uskuteční v příštím týdnu. Rusko podle něj vyvíjí informační tlak s cílem diktovat podmínky výměny.
Na další výměně zajatců a předání těl padlých se v pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Kyjev ale již v sobotu obvinil Moskvu, že v této věci nyní postupuje jednostranně. Rusko, které viní Ukrajinu z odkládání výměny, podle něj nepředložilo seznamy v podobě, která byla v Istanbulu dojednána. Tvrdí také, že ohledně repatriace těl nebylo schváleno konkrétní datum.
Rusko s Ukrajinou se chystá na výměnu těl padlých vojáků. Rusko sdílelo snímky z konvoje, který těla převáží. Tvrdí ale, že náklaďáky stojí na hranicích a obviňují Kyjev, že je odmítají přijmout.
USA očekávají brzké pokračování ruské odvety za operaci Pavučina. Jeden americký úředník agentuře Reuters řekl, že ačkoliv načasování zůstává nejasné, odvetný úder lze očekávat v nadcházejících dnech a pravděpodobně bude „asymetrický“.
Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.
Dokument získala hackerská skupina Ares Leaks, která však neuvedla, jakým způsobem tak učinila. To znemožňuje definitivní ověření pravosti materiálu, deník NYT nicméně zprávu ukázal šesti západním zpravodajským službám, a ty ji všechny vyhodnotily jako autentickou. Dokument poskytuje dosud nejpodrobnější pohled do zákulisí ruské kontrarozvědné činnosti vůči Číně.
Snímky z nočního útoku na Charkov.
Ruská vojska při své ofenzivě překročila východní hranici ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajina se k věci zatím nevyjádřila.
„Jednotky 90. tankové divize Střední skupiny vojsk dosáhly západní hranice Doněcké lidové republiky a pokračují v ofenzivě na území Dněpropetrovské oblasti,“ napsalo ministerstvo na Telegramu.
Slovenský premiér Robert Fico dal dnes najevo, že Bratislava bude v orgánech Evropské unie blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku. Čtvrteční rozhodnutí slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce vůči Moskvě má ministerský předseda, podobně jako ústavní právníci, jen za politické usnesení bez právních závazků.
Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajině schválila v květnu.
„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ řekl Fico novinářům. Znovu tvrdil, že sankce proti Rusku nefungují.
Útoku dronů a střel v noci na dnešek čelila také Ukrajina. V Dněpropetrovké oblasti zemřel po ruském náletu člověk.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů různých typů a rovněž protilodní střelu Oniks a dvě řízené střely Ch-59/69. Útok podle něj směřoval především na Charkovskou a Doněckou oblast. Protivzdušná obrana zneškodnila 40 ruských dronů, přičemž 22 bylo sestřeleno a 18 potlačeno prostředky radioelektronického boje.
Jednoho mrtvého si vyžádalo letecké bombardování v lokalitě Meživska na východě Dněpropetrovské oblasti, uvedl podle agentury AFP oblastní šéf Mykola Lukašuk.
Ukrajinský dronový útok na Moskvu přiměl úřady k uzavření dvou z letišť ruské metropole. Ruský úřad pro civilní letectví Rosaviacija podle agentury Reuters uvedl, že v zájmu zajištění bezpečnosti letectví pozastavil lety na letištích Vnukovo a Domodědovo.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila celkem deset dronů, uvedl dnes ráno v sérii příspěvků na Telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Na místech dopadů úlomků bezpilotních prostředků podle něj pracují záchranné služby.
Dobré ráno,vážení čtenáři,
ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Během ruského útoku na Charkov zahynuli tři osoby. Podle tamních úřadů se jednalo o nejsilnější útok od začátku války. Během velmi krátkého časového úseku došlo k nejméně 40 explozím.
Mezi 21 zraněnými je podle úřadů nemluvně i 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů.
Dcera Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Meaghan Mobbsová se zastává ukrajinské strany a skrze sociální síť píše svému otci, že „Rusové nechtějí mír“. Dcera mírového vyjednavače pravidelně píše příspěvky podporující Ukrajinu.
„Hlučná noc v Kyjevě, tati,“ napsala Mobbsová na síti X. „Možná je to těmi výbuchy a střelbou uprostřed noci, ale mám takový zvláštní pocit, že Rusové o mír nestojí,“ dodala. Dále píše svému otci - a celému světu - že mise Pavučina byla reakcí Ukrajiny na přetrvávající násilí a jen se brání. Připomíná také, že právě Putin odmítá klid zbraní.
Putinův propagandista Solovjov hrozí: Operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“
Putinův propagandista Vladimir Solovjov v ruské státní televizi prohlásil, že ukrajinská operace Pavučina je „důvodem pro jaderný útok“. Vyzval také k zastřelení ruských vojáků, kteří následky nedělní operace natočili.
Ruské úřady zveřejnily záběry od chladícího vezu, který převáží mrtvá těla Ukrajinců, které se mají brzy předat zpět do jejich vlasti.
SBU zveřejnila další nové záběry z operace Pavučina. Video ukazuje dráhu dronu FPV až do okamžiku, kdy zasáhne ruský strategický bombardér Tu-22M3.
V ukrajinském hlavním městě se dnes koná pochod za práva LGBT+ osob. Kyjevem současně s tím prochází i skupina odpůrců této komunity. Společně s pochodem uctívají lidé zesnulé vojáky a civilisty, kteří k LGBT+ komunitě patřili.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.
Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.
Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.
Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.
Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.
Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.
Americký Kongres se zdráhá přijmout obsáhlý sankční balíček proti Rusku kvůli nejistotě ohledně postoje Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Píše o tom agentura Bloomberg.
Balíček obsahuje velké kroky proti Rusku, ale i proti dalším státům. Kromě jiného snižuje dovoz ropy a plynu a zavádí 500% cla pro státy, které od Rusku přijímají ropu - včetně Číny a Indie.
O podobě sankcí má ale rozhodnout právě prezident a Kongres si není jistý tím, jaký postoj přesně Trump k balíčku má. Podle zdrojů z jeho blízkého okolí se zdráhá přijmout radikální opatření, aby tím nepopudil Vladimíra Putina a konflikt tak neeskaloval.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes nad Kurskou oblastí sestřelilo ruskou stíhačku Su-35. O ztrátě letounu píší i ruští vojenští blogeři. Informace válčících stran nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„Dnes ráno, 7. června 2025, byla v Kurské oblasti při úspěšné operaci letectva sestřelena ruská stíhačka Su-35,“ uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu.
Ruští řidiči kamionů, kteří přepravili platformy použité později pro rozsáhlý ukrajinský dronový útok na ruská strategická letadla, o nákladu nevěděli. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
Podle ukrajinské hlavy státu pouze plnili svou práci a nevěděli, že mobilní domy a kontejnery jsou tajně vybaveny ukrajinskou vojenskou technikou. Zdůrzanil také, že byly použity pouze ukrajinské zbraně.
Snímky z centra Charkova po ruském ostřelování.
Počet zesnulých a raněných po ruském útoku na Charkov se zvýšil. Místní úředníci oznámili, že byla zabita třetí osoba a počet raněných se zvýšil na 19 osob.
Dobré ráno, vážení a milí čtenáři,
bohužel, ani dnešní noc nebyla klidná a válka, kterou rozpoutalo Rusku vůči suverénní Ukrajině, přináší další a další oběti. Na Ukrajině po nočních útocích znovu umírali zejména civilisté.
Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli dva lidé. Dalších 17 lidí je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP.
Město utrpělo "nejsilnější útok od začátku války" v únoru 2022, oznámil dnes starosta. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo k "nejméně 40 explozím".
"Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhid a řízenými leteckými bombami," uvedl Těrechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 Šáhidů, dvě rakety a čtyři řízené bomby.
Děkujeme za vaši dnešní pozornost, kterou jste věnovali online zpravodajství o válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Dobrou noc.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin uvedl, že v důsledku ukrajinského dronového útoku ve městě Engels hoří blíže neurčený průmyslový objekt. Ukrajinská armáda oznámila úspěšný zásah letecké základny v Engelsu a skladu pohonných hmot v regionu a také úder na leteckou základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti.
Rusko v noci na dnešek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes 400 dronů a 45 střel. Protiletecký poplach platil na celém území země, která se ruské agresi brání čtvrtým rokem. Rusko mimo jiné zasáhlo Kyjev, kde přišli o život tři záchranáři. Ve městech Luck a Černihiv jiní záchranáři podle serveru Ukrajinska pravda později vytáhli z trosek těla dvou lidí. Osm desítek lidí v zemi podle prezidenta Volodymyra Zelenského utrpělo zranění. Ukrajinské drony mezitím útočily na některých místech v Rusku.
„Tvář odvahy: Stateční ukrajinští bojovníci dále stojí pevně na nohách a chrání svobodu,“ píše na oficiálních sociálních sítích ukrajinská obrana.
Ruská Národní garda oznámila, že zabila muže, který podle ní připravoval dronový útok na vojenský objekt v Rjazaňské oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení gardy. O uplynulém víkendu ukrajinská tajná služba (SBU) při koordinovaném dronovém útoku na vojenská letiště hluboko v ruském vnitrozemí podle vyjádření Kyjeva zničila či poškodila desítky vojenských letadel.
Rusko poprvé od roku 2022 snižuje klíčovou úrokovou sazbu. Toto rozhodnutí odráží pokles inflace a rostoucí politický tlak na zmírnění nákladů na půjčky uprostřed zpomalení ruské ekonomiky. Uvádí to The Kyiv Independent.
V Kyjevě dnes zahynuli i příslušníci záchranných složek. Ukrajina sdílela snímky krátce po ruském útoku.
Ruská centrální banka na svém dnešním zasedání překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila slabším hospodářským růstem a pokračujícím zvolňováním inflačních tlaků, včetně těch základních. Je to první snížení od září 2022. Přestože růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšiřování nabídky zboží a služeb, ruská ekonomika se postupně vrací k vyvážené růstové trajektorii, uvedla měnová autorita.
Údajná nemanželská dcera ruského prezidenta Vladimira Putina pronikla do uměleckého světa v Paříži a pracuje pro galerie vystavující protiválečné umění. Informoval o tom server The Moscow Times. Na aktivity 22leté Jelizavety Krivonogichové upozornila na svém facebookovém účtu ruská umělkyně žijící v exilu Nasťa Rodionovová.
👍 👍 👍