Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli přerušujeme online přenos k Ukrajině. Pokračuje zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady. Ukrajinská média nebo agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinských tajných službách uvedly, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Druhým cílem byla ropná rafinerie v nedalekém městě Nižněkamsk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer řekl, že ukrajinské reakce „s delším dosahem“ jsou stejně důležité jako pomoc obětem ruských útoků na Ukrajině.

Není jasné, zda útoky způsobily větší škody. Agentura Ria Novosti se omezila na konstatování, že v ropné rafinerii Taneko v Nižněkamsku vznikl požár, který se po dvaceti minutách podařilo uhasit. Podle agentury Reuters ale z analýzy snímků útoku vyplývá, že byla zasažena jednotka sloužící k primární rafinaci. Zdroj z ukrajinské rozvědky také podle Reuters tvrdí, že škody, které nálet na vojenský cíl způsobil, jsou značné.

Rozsah škod v Nižněkamsku i Jelabuze předtím bagatelizoval šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram.

Bezpečnostní otázky patřily mezi témata dnešního telefonického rozhovoru prezidentů USA a Číny Joea Bidena a Si Ťin-pchinga. Oba státníci spolu hovořili poprvé od listopadu, upozornila čínská státní média.

Americké úřady hovořily o „otevřené a konstruktivní diskuzi“ mezi oběma státníky, v níž se prezident Biden vyjádřil i k mnoha kritickým bodům, včetně čínské podpory ruského zbrojařského průmyslu v době války na Ukrajině, čínského postoje k Tchaj-wanu a otázce „nekalých“ obchodních praktik.

Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij se hodlá právní cestou bránit proti tomu, že ho česká vláda nedávno zařadila na národní sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Deníku N prostřednictvím svého advokáta sdělil, že jeho právníci už připravují žalobu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) koncem března rozšířil sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Kromě Marčevského, který podle Deníku N v posledním roce žil v Česku, jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci a negativně ovlivnit bezpečnost země i Evropské unie, řekl minulý týden po jednání vlády novinářům premiér Fiala. Marčevskij s Medvědčukem se podle Bezpečnostní informační služby (BIS) snažili ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu, uvedl Deník N.

Marčevskij se hodlá proti zařazení na sankční seznam právně bránit. „Sankce, které proti mně zavedla vláda České republiky, jsou nespravedlivé, nezákonné a mám v úmyslu rozhodnutí právně napadnout,“ napsal Marčevskij v prohlášení, které Deníku N poslal přes svého advokáta Leonida Kušnarenka. „Do politických intrik se nechystám zapojit, a ani nechci. Sankce považuji za chybné a neopodstatněné. Budou v budoucnu napadeny a jsem si jist, že je soud zruší,“ sdělil s tím, že jeho právníci už žalobu připravují.

Čečenec Aschab Uspanov, kterého ruská policie zadržela v noci po teroristickém útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy, přišel o život na policejní strážnici. Pravděpodobně jej umučili, napsal dnes s odvoláním na informace ze sociálních sítí ruský zpravodajský portál Novaja gazeta Jevropa. Na sociální síti se objevily záběry zachycující tělo se zjevnými stopami bití. Bezpečnostní složky se dosud k případu nevyjádřily, dodal portál, který působí z lotyšského exilu.

Šéf ruské tajné služby FSB den po útoku v Krasnogorsku z 22. března hovořil o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř předpokládaných pachatelů. Až dosud se deset obviněných se ocitlo před soudem, který je vzal do vazby. Čtyři předpokládaní útočníci byli před soud podle médií předvedeni se zjevnými stopami mučení, k čemuž se mluvčí Kremlu odmítl vyjádřit. Umučený Čečenec možná byl podle portálu právě jedenáctým podezřelým.

O tom, že Uspanov zemřel na policejní strážnici několik hodin po zatčení, informoval také server Agenstvo. Tomu smrt svého syna oznámila Taisa Uspanovová. Podle její verze Uspanova zadrželi policisté, když byl na cestě k manželce, které ještě dvakrát zavolal mobilem. Podruhé ji žádal, aby za ním přijela na policii, a uvedl, že byl na policisty hrubý. Když žena za dvě hodiny přijela, policisté jí řekli, že její muž „už není“. Když se divila, jak je to možné, když s ním před chvíli hovořila, policista podle Uspanovovy matky odvětil: „Hovořilas, ale už nebudeš.“

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Dnipro dnes utrpělo zranění 13 lidí, uvedl šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu. Škody jsou na jednom ze vzdělávacích zařízení ve městě. Mezi zraněnými je pět teenagerů. Osm lidí skončilo v nemocnici.

Lysak původně informoval, že děti z poškozené školy byly v době útoku v krytu. Místní činitel Mykola Lukašuk později podle portálu Suspilne uvedl, že studenti mají zranění způsobená úlomky skla, které je zasáhly, když běželi do krytu. Lysak poděkoval pedagogům, kteří se o školáky starali.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci z 27 na 25 let, oznámila média s odvoláním na web ukrajinského parlamentu.

Rusko kvůli úspěšným ukrajinským útokům na letecké základny bylo nuceno přistoupit k taktice, kdy se snaží nepřítele nalákat na falešné cíle, uvedlo dnes na sociální síti X s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany. Na betonové plochy ruská armáda maluje letadla.

Takovou taktiku Rusko použilo například na základně Kirovskoje na poloostrově Krym, který Ukrajině zabralo před deseti lety. Malby letounů jsou podle britské vojenské rozvědky také na betonových plochách na dalších 12 základnách. „To ukazuje, do jaké míry si Rusko dělá starosti kvůli budoucím ukrajinským útokům a své schopnosti je odrážet,“ uvádí rozvědka. Podotýká však, že na nakreslených letounech přistávají vrtulníky, čímž tato strategie spočívající v oklamání nepřítele přichází vniveč. Ministerstvo obrany k tomu zveřejnilo fotografii, na které na namalovaném bojovém letounu typu Su-30 stojí helikoptéra.

Francie na úrovni EU navrhne zavedení sankcí proti ruským společnostem, které šíří dezinformace, oznámil francouzský ministr zahraničí Séjourné.

Velitelem ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky, se stal viceadmirál Sergej Pinčuk. Oznámil to dnes ministr obrany Sergej Šojgu spolu s dalšími personálními změnami. Hlavním velitelem ruského vojenského námořnictva se stal admirál Alexandr Moisejev a velitelem Severní flotily viceadmirál Konstantin Kabancov, uvedla ruská média s odvoláním na ministrovo vyjádření.

„Kolegové, blahopřeji! Chápete onu obrovskou odpovědnost, která spočívá na vašich bedrech. A doufám, že zvládnete úkoly, které stanovil vrchní velitel ozbrojených sil, ministerstvo obrany a samozřejmě naše země,“ prohlásil Šojgu na poradě s velením ozbrojených sil. Příslušné výnosy o jmenování nových velitelů námořnictva podepsal prezident Vladimir Putin.

O právě takové výměně na čelních postech už se v médiích spekulovalo v dřívějších týdnech, Moskva to dosud nepotvrzovala. Černomořská flotila potupně ustupuje z Krymu, kde má v Sevastopolu své sídlo - ale ukrajinské drony a rakety ji vyhánějí do bezpečnějších přístavů.

Továrna společnosti Nexter ve Versailles navýší výrobní kapacitu houfnic Caesar z aktuálních šesti až na 12 kusů měsíčně. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu to dnes oznámil při návštěvě výrobního závodu spolu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zbraně podle Lecornua poslouží nejen na Ukrajině, která se brání ruské agresi, ale i všem členům NATO, vyplývá z videa ze setkání, které zveřejnila stanice LCI.

Soud v Moskvě dnes uložil známému kritikovi Kremlu a členovi punkrockové protestní skupiny Pussy Riot Pjotru Verzilovovi trest vězení na osm let a čtyři měsíce za vyjádření ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti, rusko-kanadský aktivista žije v emigraci. Informovala o tom agentura Interfax.

Agentura TASS s odvoláním na ministerstvojddravotnictví Tatarstánu napsala, že útok v Jelabuze si vyžádal 13 zraněných, osm z nich skončilo v nemocnici. Podle agentury RIA Novosti jsou mezi zraněnými dva nezletilí.

Telegramový kanál Ostrožono, novosti uvedl, že v Jelabuze je po útoku poškozený komplex ubytoven zřízených pro zaměstnance zvláštní ekonomického zóny a studentů střední školy střední polytechnické školy.

Ukrajinci mohou začít podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Na mezinárodní konferenci v Haagu týkající se obnovy spravedlnosti na Ukrajině to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Registr se bude v první fázi týkat nemovitostí, později by se měl rozšířit i na další škody, uvedl Kuleba podle agentury Reuters.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson o víkendu nastínil svůj plán pro schválení nových prostředků na podporu Ukrajiny, jejichž vyčlenění několik týdnů blokuje. V televizním rozhovoru zmínil několik požadavků včetně zvrácení nedávného rozhodnutí vlády pozastavit schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Až se vrátíme... budeme navrhovat (legislativní) produkt, ale budou v něm důležité inovace,“ řekl Johnson televizi Fox News. Odkazoval při tom na aktuální velikonoční prázdniny, po nichž se američtí zákonodárci vrátí do Kongresu na začátku příštího týdne. Podle deníku The New York Times (NYT) se nyní rýsuje scénář, že by balík s dodatečnou pomocí Kyjevu mohl projít do několika týdnů.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odhalila výbušniny v zásilce pravoslavných ikon, které měly původ na Ukrajině a do Ruska měly být dovezeny přes státy Evropské unie. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Podle FSB byl údajný kontraband odhalen na hraničním přechodu Ubylinka z Lotyšska do Ruska. Z Ukrajiny putoval do Ruska přes Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Litvu.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie ve městě Nižněkamsk v Tatarstánu, potvrdila ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle ruských úřadů zranění utrpělo nejméně sedm lidí. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil.

Severoatlantická aliance se v podstatě stala stranou ukrajinského konfliktu a aktivně se podílí na ukrajinském ostřelování ruského území, prohlásil šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, který je považován za vlivného spojence prezidenta Vladimira Putina. V dnes zveřejněném rozhovoru s ruským portálem Argumenty i fakty zároveň 75letou historii NATO označil za krvavou; aliance je podle jeho slov dlouholetým zdrojem nebezpečí, krizí a konfliktů.

„Severoatlantická aliance se de facto stala stranou ukrajinského konfliktu, aktivně se podílí na organizaci ostřelování ruských území neonacisty,“ prohlásil Patrušev. Uvedl také, že na půdě NATO se přijímají rozhodnutí o dodávkách zbraní s čím dál lepšími technickými možnostmi nebo s delším dosahem a že instruktoři aliance v několika zemích cvičí „žoldnéře a diverzanty“ za účelem jejich účasti v protiruských operacích.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to dnes sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180.000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na cíle v ukrajinské Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti. Zásah utrpěla rozvodna vysokého napětí, uvedla podle agentury Reuters ukrajinská armáda.

Ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na svůj zdroj napsal, že za operací na ruské továrny stojí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a že útok mířil na závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga. Kyjev se k tomu zatím oficiálně nevyjádřil.

Šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov připustil, že drony zaútočily na průmyslové podniky ve městech Jelabuga a také Nižněkamsk, kde se nachází velká ropná rafinérie, rozsah škod ale ve své zprávě minimalizoval. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram. Zdroj z ukrajinské rozvědky ale podle agentury Reuters tvrdí, že škody, které nálet způsobil na vojenském cíli, jsou značné. Některé ruské telegramové kanály podle portálu Meduza píší, že poškozen byl komplex ubytoven v Jelabuze.

Několik lidí dnes utrpělo zranění při útoku dronů na továrny v ruském Tatarstánu, více než 1000 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle tiskových agentur to oznámily místní úřady, které incident spojují s Ukrajinou.

„Dnes ráno byly průmyslové podniky ve městech Jelabuga a Nižněkamsk napadeny drony. Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ napsal šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov na sociální síti Telegram. „Ve městě Jelabuga jsou, bohužel, zranění,“ dodal.

Podívejte se na nové snímky ze vzpomínání na oběti masakru v Buče.

Jsou to dva roky, co se Ukrajincům podařilo osvobodit město Buča a začali odhalovat zvěrstva, která v oblasti Rusové nachápali. Dnes si místní obyvatelé připomínají památku těchto obětí.

Oprava poškozených kontrukcí v Charkově vyjde na více než 10 miliard dolarů. Uvedl to starosta města Ihor Terechov v rozhovoru s portálem Liga.net.

Na Ukrajinu se pomalu vrací západní obchodní řetězce. Další, který oznámil, že se vrátí, je módní řetězec Zara. Otevře dvacet poboček, z toho tři v Kyjevě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setká se svým estonským protějškem Margusem Tsahknou. Jednat budou o válce na Ukrajině, ekonomické a bezpečnostní spolupráci nebo digitálních technologiích. Výsledky schůzky okomentují v poledne na tiskové konferenci.

Šéf estonské diplomacie oficiálně navštíví Českou republiku po 12 letech. V únoru 2012 přijal tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Urmase Paeta. Zároveň pro Tsahknu půjde o první návštěvu Prahy od nástupu do funkce loni v dubnu.

Vážení čtenáři, čerstvé zpravodajství z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno. Dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Devět lidí utrpělo zranění při ostřelování Belgorodu, ruského oblastního města, které leží nedaleko od hranic s Ukrajinou. Město dnes opakovaně ostřelovali ukrajinští vojáci z raketometu RM-70 Vampire české výroby, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podobná tvrzení účastníků rusko-ukrajinského konfliktu nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Redaktor České televize na sociální síti X zmínil, že Polsko chce podle informací RMF FM vyjednávat se spojenci v NATO o změně obranné taktiky ve vztahu k raketám, které směřují k aliančnímu území.

„Varšava chce debatovat o možnosti je sestřelit - třeba už nad ukrajinským územím. Takovou možnost chce koordinovat s Kyjevem a najít jednotný postup, protože předpokladem je, že trosky (které mnohdy umí napáchat mnohem větší škody) by dopadly na ukrajinské území,“ uvádí. 

„Dnes jsem uspořádal zvláštní setkání, na kterém jsem diskutoval o práci Ukrajiny s NATO na interoperabilitě a perspektivách letošního roku. Přítomen byl celý náš zahraničněpolitický tým, ministr obrany a celý tým mezinárodní spolupráce,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X.

„Letošní rok vyvolává několik zásadních otázek ohledně vztahů mezi Ukrajinou a NATO. To se týká jak washingtonského summitu, tak mnoha dalších aspektů spolupráce. Skutečnou bezpečnost v Evropě lze zaručit pouze s Ukrajinou v NATO,“ dodal. 

Odstraňování nebezpečné munice v Charkově.

Moskevský soud dnes poslal do vazby desátého podezřelého v případu teroristického útoku na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Jde o tádžického občana Jakubdžoniho Jusufzodu, uvedly tiskové agentury. Jusufzoda podle vyšetřovatelů několik dní před útokem ze své bankovní karty poslal peníze svému společníkovi, aby zajistil ubytování teroristů. Už po zločinu poslal část peněz jednomu z předpokládaných pachatelů. Je obviněn z teroristického činu a hrozí mu doživotí, napsala ruská státní tisková agentura TASS.

K útoku v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a více než 550 raněných, se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Moskva se nicméně střelbu snaží spojovat s Ukrajinou, kterou Rusko před více než dvěma roky napadlo, důkazy pro to ovšem nepředložila. Ukrajina zapojení do teroristického útoku odmítla.

V Kyjevě vznikla pietní zeď k uctění padlých vojáků. 

 V okupovaném Starobilsku na východě Ukrajiny dnes vyletěl do povětří automobil i s místním hodnostářem Valerijem Čajkou, jehož Kyjev označil za kolaboranta. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Zprávu potvrdil Vladimir Černěv, Rusy dosazený starosta ukrajinského města, které leží asi 85 kilometrů od Luhanska a které mělo před válkou přibližně 17.000 obyvatel.

Auto vybuchlo asi půldruhé hodiny po poledni poblíž místní pobočky luhanské univerzity. Na místo se dostavili vyšetřovatelé, kriminalisté, záchranáři a příslušníci Ruské gardy, uvedla ruská média.

Záběry z místa činu na sociální síti zveřejnil mluvčí ukrajinské dobrovolnické armády Jih Sergej Bratčuk, uvedl server RBK-Ukrajina.

Ukrajinská metropole Kyjev od začátku roku čelila náletům více než 180 ruských raket a dronů, uvedla dnes v přehledu zveřejněném na platformě Telegram kyjevská vojenská správa. Ruské síly přitom nasadily i novou hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon). V Charkově na východě Ukrajiny už ruské ostřelování poničilo prakticky veškerou kritickou energetickou infrastrukturu, sdělil ukrajinskému portálu Liga.net v dnes zveřejněném rozhovoru starosta města Ihor Terechov.

Kyjev je v poslední době opět terčem rozsáhlejších náletů. Rusko na město od začátku roku vyslalo 116 řízených střel, 48 dronů a nejméně 12 balistických raket Kinžal a Iskander, vypočítala kyjevská vojenská správa. V pěti případech podle ní na metropoli Rusové útočili nadzvukovými střelami Cirkon.

Ruský plynárenský gigant Gazprom v březnu zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 4,5 procenta oproti předchozímu měsíci. V meziročním srovnání tyto dodávky vzrostly dokonce o zhruba 26 procent. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své výpočty založené na zprávách Gazpromu o tranzitu přes Ukrajinu a na údajích evropské skupiny pro přepravu plynu Entsog.

Dodávky podle těchto údajů v březnu činily v průměru 88,7 milionu krychlových metrů denně, zatímco v únoru to bylo 84,9 milionu a v loňském březnu 70,3 milionu metrů denně. Celkově Gazprom v letošním prvním čtvrtletí vyvezl do Evropy zhruba 7,74 miliardy krychlových metrů plynu, napsala agentura Reuters.

Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. 

„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X. 

Ukrajina obdržela od Japonska finanční pomoc ve výši 118 milionů dolarů, informuje na sociální síti X The Ukrainian Review. Pomoc je poskytována v rámci projektů Světové banky. „Posílení systému zdravotní péče a záchrana života“ (HEAL Ukraine) a „Oprava bydlení pro obnovu práv a příležitostí lidí“ (HOPE).

Čtyři osoby zadržené v neděli v ruském Dagestánu se podílely na financování útoku v koncertní hale u Moskvy a dodaly teroristům zbraně, uvedl TASS.

Výstava vojenské techniky v Kyjevě 

Čína by měla Rusku adresovat „velmi jasné vzkazy“ ohledně války na Ukrajině. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné v Pekingu na společné tiskové konferenci se svým čínským protějškem Wangem I. Ministři rovněž hovořili o potřebě silných ekonomických vztahů mezi Čínou a Francií.

„Očekáváme, že Čína vyšle do Ruska velmi jasné vzkazy,“ řekl Séjourné, když se zároveň vyslovil pro „rovnováhu sil příznivou pro Ukrajinu“. Dodal, že Čína „zjevně hraje klíčovou roli v nezávislosti a respektování mezinárodního práva, což zahrnuje i suverenitu Ukrajiny“.

V budově kavárny v ruské Voroněži zazněl výbuch, uvedla agentura TASS s tím, že na místo se vydali vyšetřovatelé. O případných obětech neinformovala.

Ruská armáda podle amerického Institutu pro studium války chystá novou ofenzivu. Zřejmě ji ale spustí jen na jedné frontě kvůli problémům s plánováním a dalším omezením, míní analytici.

Rusko nahromadilo rakety Kalibr, podle šéfa ukrajinské tajné služby Kyrylo Budanova je může brzy použít proti Ukrajině. 

Dobré ráno, generální štáb ukrajinských obranných sil v pondělí ráno informoval, že ruské raketové útoky si za poslední den vyžádaly několik mrtvých civilistů. Další lidé byli zraněni. Útoky mířily na civilní infrastrukturu v Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti. Během 768. dne invaze došlo i k 53 střetům pozemních jednotek na frontě.

„Krvavý teroristický útok v Krasnogorsku z 22. března, který šokoval celý svět, není zdaleka prvním teroristickým útokem proti naší zemi v poslední době. Vyšetřovací akce prováděné příslušnými ruskými orgány naznačují, že stopy všech těchto zločinů vedou na Ukrajinu,“ tvrdí ruské ministerstvo zahraničí.

„Další barbarské teroristické útoky s použitím výbušných zařízení stály život novináře D. A. Dugina a M. J. Fomina (V. Tatarského), vedly k těžkému zranění spisovatele E. N. Prilepina a smrti jeho řidiče A. I. Šubina, k úmrtí pěti lidí v důsledku výbuchu na Krymském mostě a ke zranění 42 osob při výbuchu v kavárně v Petrohradě,“ píše ministerstvo na Telegramu. „Vraždy a zranění civilistů včetně dětí doprovázely nálety teroristické organizace Ruský dobrovolnický sbor (RDK),“ zmiňuje příspěvek i útoky ruských protikremelských partyzánů útočících z území Ukrajiny.

„V této souvislosti předalo ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským orgánům požadavky podle Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků a Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu na okamžité zatčení a vydání všech osob, které se na uvedených teroristických útocích podílely. Mezi tyto požadavky patří zatčení šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) V. Maljuka, který 25. března cynicky přiznal, že Ukrajina zorganizovala bombový útok na Krymský most v říjnu 2022,“ píše ministerstvo.

„Ruská armáda vyslala nejméně dvě bezpilotní pozemní vozidla vyzbrojená granátomety, která zřejmě přímo zaútočila na ukrajinskou 53. mechanizovanou brigádu,“ tweetuje korespondent magazínu Forbes David Axe. „Roboti prohráli.“

Ukrajinské námořní síly podle svého mluvčího vyhnaly prakticky celou Černomořskou flotilu z okupovaného Krymu, plavidla se stáhla na východ do bezpečí, například do přístavu Novorossijsk.

„Většina jednotek, pokud vezmete ty, jež odpalují rakety, je prakticky celá přemístěna, až na jednoho s prominutím břídila, který stále ještě nevystřelil jedinou střelu, přestože je považován za raketový křižník. To teď mluvím o Cyklonu,“ řekl v ukrajinských televizních zprávách Dmitrij Pletenčuk. Zůstaly podle něj ty bojové jednotky, „kterých jim není líto nebo pro které prostě není místo na základně v Novorossijsku“. Nedávno Pletenčuk připomněl, že ruská flotila přišla o většinu velkých výsadkových lodí, ze 14 zbývá pět.

„Když naši vojáci vyhnali Rusko z Buče, Irpině, Boroďanky, z celé Kyjevské oblasti a pak ze Sumské a Černihivské oblasti, každý mohl vidět, že to byla vítězství nejen ukrajinské odvahy a zbraní, ale také lidské morálky,“ připomíná druhé výročí osvobození městeček v kyjevské aglomeraci prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nechť celý svět nikdy nezapomene na cenu této bitvy a na zlo, které zastavujeme zde, na naší půdě, když Ukrajinci zastavují a vyhánějí ruské okupanty.“

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Francie dodá Ukrajině stovky starých obrněných vozidel a nové střely země-vzduch. Listu La Tribune to řekl ministr obrany Sébastien Lecornu s tím, že prezident Emmanuel Macron ho po hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským požádal, aby připravil další balík vojenské pomoci, ve kterém bude i staré, ale stále funkční francouzské vybavení.

„Ukrajinská armáda potřebuje bránit velmi dlouhou frontovou linii, což vyžaduje obrněná vozidla. To je naprosto klíčové pro mobilitu vojska a je to součástí ukrajinských požadavků,“ řekl francouzský ministr obrany. Paříž chce podle něj poskytnout Kyjevu stovky obrněných vozidel VAB letos nebo zkraje příštího roku. Francouzská armáda postupně nahrazuje tisíce těchto obrněnců, které byly poprvé uvedeny do provozu ke konci 70. let minulého století, novým víceúčelovým vojenským transportérem.

Lecornu dodal, že Francie se také chystá poslat Ukrajincům novou várku raket země-vzduch Aster 30 do systémů protivzdušné obrany SAMP/T, které Paříž poskytla napadené zemi dříve. Aster 30 dokáže zachytit bojové letouny, drony a střely s plochou dráhou letu v dosahu 120 kilometrů. 

Ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza uvedlo, že nad Belgorodskou oblastí ráno protivzdušná obrana zničila deset střel raketometu Vampire české výroby. Z útoku obvinila Kyjev. Podle gubernátora Belgorodské oblasti byla zraněna jedna civilistka, která utrpěla popáleniny při požáru, jenž vypukl v domě po ostřelování. To si podle úřadů vyžádalo mimo jiné škody na budovách a autech v oblastní metropoli Belgorodu a dalších obcích.

Papež František dnes v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi hovořil o válkách ve světě. Znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží. 

„Zmrtvýchvstalý Kristus otevírá cestu míru pro trpící skupiny obyvatel v těchto regionech,“ řekl papež. Volal po ukončení bojů, a to zejména kvůli dětem. „Kolik utrpení vidíme v jejich očích. Jejich pohledy se nás ptají: Proč? Proč tolik smrti? Proč tolik ničení?“ řekl papež.

V poselství, které si přišlo na Svatopetrské náměstí podle AFP poslechnout na 60.000 lidí, vyzval František k respektování mezinárodního práva také ve válce na Ukrajině a vybídl Rusko a Ukrajinu k výměně zajatců. 

Buča si připomíná dva roky od osvobození. Město v kyjevské aglomeraci okupovali Rusové v prvních týdnech „speciální vojenské operace“ a dopouštěli se tam do té doby nevídaných zvěrstev. Místní v neděli na hřbitově zavzpomínali na padlé vojáky.

Při ruských vzdušných úderech a ostřelování Ukrajiny zahynuli v noci na dnešek dva lidé: jeden ve Lvovské a další v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení 18 ze 27 ruských střel a útočných dronů. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho oznámila, že cílem ruského útoku byla energetická zařízení včetně elektrických rozvoden na jihu země.

Šéf správy západoukrajinské Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zabitém muži při úderu ruských střel na stejné zařízení kritické infrastruktury, které se stalo cílem Rusů už minulou neděli a v pátek. O jaký objekt se jedná, neupřesnil. Poškozena je podle jeho slov administrativní budova.

Šéf východoukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o sérii ostřelování regionu a uvedl, že při ruském útoku zemřel v obci Borova devatenáctiletý muž a další sedmadvacetiletý civilista byl zraněn.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.

Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.

„Zdravím Ukrajince a všechny křesťany, kteří dnes slaví Velikonoce. Je to svátek, který nám připomíná sílu ducha, jenž nedovolí temnotě zvítězit. Nedovolí, aby byla zastíněna vůle. Spojuje rodiny, národy a kontinenty,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Kéž jsou dnes vyslyšeny všechny modlitby za ochranu před zlem. Kéž víra sjednotí všechna dobrá srdce a posílí ty, kdo brání své domovy. A kéž se přiblíží skutečný mír pro celou naši Ukrajinu a všechny národy, které trpí válkami. Přeji vám pokojné Velikonoce!“

„Irpiň. Nový památník instalovaný u příležitosti 2. výročí osvobození města od Ruska,“ tweetuje ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko z města v kyjevské aglomeraci, které bylo jedním z prvních osvobozených po počátečním ruském blitzkriegu roku 2022.

Bílá sobota u ukrajinských křesťanů římskokatolického vyznání. Mši v kyjevské katedrále sv. Mikuláše odsloužil Pavlo Vyškovskyj s kolegy. Převážně se však Velikonoce na Ukrajině slaví podle pravoslavných zvyklostí později, letos o prvním květnovém týdnu.

Dobrý den, vážení čtenáři. Při ruských útocích v posledních dvou týdnech bylo poškozeno nebo zničeno pět z šesti elektráren největší ukrajinské soukromé energetické společnosti DTEK. Opravy mohou trvat až 18 měsíců. Uvedl to podle agentury Reuters v ukrajinské státní televizi šéf firmy DTEK Dmytro Sacharuk.

Firma DTEK pokrývá asi čtvrtinu potřeb země. Při ruských útocích utrpěla podle Sacharuka jen na zařízení ztráty 300 milionů USD (sedm miliard Kč). „Zjistili jsme, že 80 procent dostupné výrobní kapacity nyní nefunguje."

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.

„Naši energetici, opraváři a stavební dělníci pracovali neúnavně po celý týden. Jsou to lidé, kteří pracují na odstraňování následků ruských úderů a také na ochraně energetických zařízení v různých regionech,“ ocenil ve večerním poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je jich mnoho a doslova zachraňují normální život naší země.“

Ruský prezident Vladimir Putin se ani po týdnu od útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí, nezúčastnil žádné pietní akce na veřejnosti. Putin ani nenavštívil zraněné v nemocnici či pozůstalé, píše dnes agentura AFP. 

Putin sice po atentátu několikrát vystoupil v médiích, Kreml ale na konci týdne potvrdil, že ruský prezident zatím nemá v plánu se setkat se zraněnými či příbuznými lidí, kteří při teroristickém útoku 22. března zahynuli. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to však neznamená, že by tragédie Putina nezasáhla. „I když nevidíte slzy na jeho tváři, tak to neznamená, že netrpí,“ uvedl Peskov.

Putin ani nenavštívil místo atentátu, v jehož blízkosti vzniklo improvizované pietní místo, kam lidé přináší svíčky, květiny či jiné předměty. Tam se dnes konalo i pietní shromáždění diplomatů ze zhruba 130 zahraničních misí, kteří si na místě připomněli oběti a drželi minutu ticha.

V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.

Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.

Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.

„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“

Oběti teroristického útoku u Moskvy, při kterém minulý týden zemřelo přes 140 lidí, dnes uctili diplomaté ze zhruba 130 zahraničních misí. Píší to ruské agentury s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Diplomaté u místa útoku položili květiny a drželi minutu ticha. Ceremoniálu se zúčastnili i představitelé států, které Rusko označilo za nikoli přátelské. Mezi takovými zeměmi je i Česká republika.

Podle agentur a fotografií z ceremoniálu byli na místě velvyslanci a diplomaté Vatikánu, Izraele, Spojených států, Sýrie, Evropské unie, Británie, Turecka a dalších zemí. "Jsme hluboce vděční představitelům diplomatického sboru za solidaritu s ruským národem v těchto obtížných časech," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Podle poslední bilance zveřejněné ruskými úřady při útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy z minulého pátku zemřelo 144 lidí a dalších 551 lidí bylo zraněno. Identifikovat se podařilo 134 mrtvých. Bilance obětí by však mohla ještě vzrůst.

Ukrajinským obráncům se podařilo ovládnout íránsko-ruský dron Šáhid pomocí prostředků elektromagnetického boje a přistát s ním, uvádí kanál Nexta.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur.  Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR.

„Stádo ovcí v noci nelegálně překročilo ukrajinskou hranici poblíž kontrolního stanoviště Korczowa-Krakowiec. Zvířata vyvolala poplach u polské pohraniční stráže,“ tweetuje kanál Nexta TV. „Radar zachytil postavy blížící se k hraniční čáře a poté zvířata překročila hranici a začala se pást. Podle pohraničníků se jedná o stádo 'recidivistů', protože totéž se stalo před dvěma týdny.“

„Obří hřibovitý mrak nad malým ukrajinským městem! Rusko ve středu poprvé použilo svou dosud nejtěžší hororovou zbraň,“ píše německý Bild.

Rusko poprvé proti Ukrajině použilo těžkou termobarickou (též vakuovou, objemově detonující, palivo-vzduchovou aj.) bombu ODAB-1500, konstatuje expert Bildu na základě video analýzy z útoku na Sumskou oblast. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj pokračuje v rošádách na vysokých politických postech. Mj. vyměnil dva zástupce šéfa své kanceláře, končí jeho první asistent a dlouholetý kolega a obchodní partner z televizních dob Serhij Šefir. Dalším dekretem propouští prezidentskou poradkyni pro práva obránců Ukrajiny Aljonu Verbyckou a vedle toho několik dalších poradců.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyrazil na inspekci zbrojovky v Altajské republice. „Kontrolovat zavádění státního obranného plánu v podnicích vojenskoprůmyslového komplexu,“ ohlásilo ministerstvo vnitra.

Končící tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se stane velvyslancem v Moldavsku. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, který Danilova odvolal z čela úřadu před několika dny a jmenoval do něj dosavadního šéfa rozvědky (SZR) Oleksandra Lytvynenka.

„Moldavsko je pro nás nesmírně důležitý stát - z pohledu bezpečnostních výzev v regionu i naší bilaterální spolupráce,“ sdělil ukrajinský prezident.

Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Konkrétně prý podle nich zveřejnila příspěvky na platformách Fondu boje proti korupci (FBK) zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Favorská obvinění odmítla. Informovaly o tom weby Meduza a The Moscow Times, podle nichž Favorská natočila poslední známé video, na kterém je Navalnyj ještě živý.

Žurnalistka a fotografka Favorská (vlastním jménem Kravcovová) pokrývala soudy s Navalným v trestaneckých koloniích a natočila s ním poslední video na slyšení 15. února, kterého se účastnil prostřednictvím videospojení, píše Meduza. Poté, co ruské úřady převezly hlasitého kritika Kremlu do trestanecké kolonie na Sibiři známé jako Poljarnyj volk, napsala reportáž z obce Charp, kde se věznice nachází.

Favorskou bezpečnostní složky zadržely nejprve 17. března několik hodin poté, co položila květiny u Navalného hrobu. Soud ji pak poslal na deset dní za mříže na základě článku o neuposlechnutí policie, píše Meduza. Když 27. března z vězeňského zařízení odcházela, zadrželi ji znovu. Vyšetřovací výbor proti ní o den později vznesl obvinění související s účastí v extremistické organizaci, jak před několika lety ruský soud označil fondy a štáby spojené s Navalným.

Za poslední den ztratil protivník 730 lidí, 29 tanků, 20 obrněných vozidel, 45 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Příjmy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho rodiny v loňském roce činily 12,4 milionu hřiven (7,4 milionu Kč). Více než polovina jsou příjmy z prodeje státních dluhopisů, rodina vydělala i na pronájmech svých bytů, vyplývá z údajů zveřejněných na stránkách prezidenta. Příjmy rodiny se po předloňském propadu vrátily na předválečnou úroveň, píše agentura Ukrinform.

„Příjmy rodiny Volodymyra Zelenského v roce 2023 tvořily především platy, bankovní úroky a příjmy z pronájmu nemovitostí. Celkem tato částka činila 4,967.036 hřiven,“ (téměř tři miliony korun), uvedl Zelenskyj ve svém prohlášení o majetku, příjmech, výdajích a finančních závazcích. „Ke zvýšení příjmů oproti předchozímu roku došlo v důsledku obnovení plateb nájemného.“

Ruské síly dnes v noci opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Akce trvala přes tři hodiny, uvedly dnes ráno ukrajinské úřady na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z 12 dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.

Na Doněckou oblast na jihovýchodě Ukrajiny dnes v noci letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu. V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. V dnes publikovaném rozhovoru s americkým listem The Washington Post (WP) to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat,“ dodal.

Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti, je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a přislíbil pomoc.

„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost Centerenerho.

Vážení čtenáři,

končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.

Ukrajina v rámci programu Světové banky (SB) obdržela úvěr v objemu 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun), uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev bránící se ruské invazi podle něj využije na rozpočtové, sociální a humanitární výdaje.

Nový balík pomoci od Světové banky financovala Británie a Japonsko – Londýn poskytl 516 milionů dolarů (12 miliard Kč) a Tokio 984 milionů dolarů (23 miliard Kč), napsal na sociální síti X Šmyhal.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval odpůrce myšlenky převézt německé rakety Taurus na Ukrajinu, aby se zamysleli nad tím, zda Putin nečinně sedí, zatímco svět nadává, uvedla agentura UNIAN.

V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) vládní představitel řekl, že by se vládnoucí koalice měla přestat dohadovat o pomoci Ukrajině, protože každý, kdo ohrožuje světovou bezpečnost, je jiný Putin.

„Neměli bychom se navzájem podezírat z ohrožení míru. Ten, kdo ohrožuje svět, je Putin... Ti, kteří zemřeli v této válce, jsou ti, kdo zemřeli rukou Putina. Nikdo by z této situace neměl mít prospěch a my bychom neměli obviňovat jeden druhého z této touhy,“ řekl Habeck.

Putinovým cílem podle ministra není jen okupace Ukrajiny jako přírůstku k „imperialistické Velkoruské říši“. Vládce Ruské federace také usiluje o destabilizaci liberální demokracie ve světě. „Pokud nebude Putin zastaven, sám se nezastaví,“ domnívá se Habeck.

Francie a Německo by měly začít jednat s Ruskem ohledně konfliktu na Ukrajině. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura DPA, to řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Bývalý sociálnědemokratický politik, který se netají svým přátelstvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nabídl pro jednání své dobré vztahy s Kremlem.

Ruská tajná služba FSB zadržela tři osoby, které plánovaly bombový útok ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Podle prohlášení FSB, o kterém informovala agentura TASS, pochází trojice z blíže neurčené středoasijské země.

Novinář na reportážní cestě ve městě na Urale. Podnikový bezpečnostní manažer cestující do Moskvy na svatbu. Žena s dvojím občanstvím vracející se do svého domovského města v Tatarstánu na návštěvu rodiny. Všichni občané Spojených států. A všichni jsou v Rusku za mřížemi na základě různě závažných obvinění. Zatímco vztahy mezi Moskvou a Washingtonem klesají na úroveň studené války, je zatýkání Američanů v Rusku stále běžnější, napsala dnes agentura AP.

Přes koridor z ukrajinských přístavů se za posledních sedm měsíců vyvezlo větší množství zemědělských produktů, než v době, kdy transport přes Černé moře garantovaly dohody s Ruskem. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov. Po nové trase se od loňského září podařilo přepravit 33,8 milionu tun zemědělských komodit, zatímco černomořské dohody s Ruskem umožnily přepravu 33 milionů tun zemědělských komodit, tvrdí Kubrakov.

Mezi zasaženými cíli byly dnes na Ukrajině vodní elektrárny na řece Dněpr v Kanivu a na řece Dněstr na hranici Černivické a Vinnycké oblasti nedaleko Moldavska, uvedl dnes odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Rusko) chce zopakovat ekologickou katastrofu v Chersonské oblasti. Nyní je však ohrožena nejen Ukrajina, ale i Moldavsko,“ uvedl prezident s odkazem na prolomení Kachovské přehrady, kterou loni podle Kyjeva ruské síly vyhodily do povětří.

Dnes odpoledne do vícepodlažního bytového domu v Belgorodu narazil ukrajinský dron, uvedl Gladkov. „V důsledku výbuchu bohužel zemřel jeden člověk. Dva lidé byli zraněni,“ napsal gubernátor na síti Telegram. Příspěvek doplnil fotografiemi domu s několika vysklenými a poškozenými okny.

Ruská generální prokuratura požádala ministerstvo spravedlnosti, aby zařadilo zpěvačku Allu Pugačovovou na seznam zahraničních agentů. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Odvolává se přitom na dokument, který zveřejnil ruský proválečný aktivista Vitalij Borodin.

Evropa se přesunula do předválečné éry, to se nestalo od roku 1945, řekl polský premiér Donald Tusk. „Nejvíc alarmující je, že je možný doslova jakýkoli scénář. Takovou situaci jsme nezažili od roku 1945. Vím, zní to drtivě, zvláště pro lidi z mladší generace, ale musíme si morálně zvyknout na novou dobu. Jsme v předválečné době. Nepřeháním. Každým dnem je to víc a víc evidentní,“ uvedl pro španělský deník El País.

Vyzval také Evropany, aby více utráceli na obranu. Zejména připomněl nutnost vyčlenit na obranu alespoň 2 % HDP podle základního principu NATO.

Spolkový poslanec za německou politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň právně napadne tvrzení českého Deníku N, že přijímal výhody od ruské vlivové organizace. Bystroň, který je českého původu, dnes ČTK řekl, že nynější kauza je pomstou vlády premiéra Petra Fialy za jeho projev na předloňské protivládní demonstraci v Praze. Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel ve čtvrtek napsaly, že Bystroň byl podle Bezpečnostní informační služby (BIS) jedním z politiků, kteří od proruské organizace dostávali peníze.

Ministr vnitra Ihor Klymenko sdělil, že Rusko v noci na dnešek a ráno útočilo na deset ukrajinských oblastí, přičemž zasáhlo i civilní objekty a soukromé domy. Lékařskou pomoc vyhledalo šest lidí včetně dítěte, dodal Klymenko. Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak podle agentury AP informoval o jednom zabitém a dalším zraněném člověku při jiném dnešním ruském útoku.

Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších 450.000 až 500.000 Ukrajinců v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na tisícikilometrové frontové linii.