Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Stíhačky F-16 nebudou „stříbrnou kulkou“, která pomůže Ukrajině zázračně vyhrát válku s Ruskem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Bild. „Myslím, že skutečnost, že spojenci NATO dodávají stíhačky F-16 a také cvičí piloty a dodávají munici, je dalším příkladem významné vojenské podpory Ukrajiny. Ale situaci na bojišti nelze změnit jedním systémem. Není to ‚stříbrná kulka', která může změnit celou válku.“

Ruské síly vypálily 5. dubna na město Záporoží pět raket, které zabily tři lidi a zranily nejméně 13 osob, včetně jednoho dítěte a dvou novinářů, uvedl tamní gubernátor.

Radarovou stanici na vojenské základně v Podněstří zasáhl bezpilotní letoun, uvedly podle AFP úřady tohoto separatistického moldavského regionu.

Náměstek ministra vnitra Oleksij Serhiev uvedl, že ruské jednotky za poslední tři měsíce provedly na území Ukrajiny přibližně 30 000 úderů.

Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.

Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.

Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.

„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.

Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.

Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.

Moskevský soud podle médií uvalil vazbu na dalšího podezřelého původem z Tádžikistánu v souvislosti s útokem na koncertní síň na okraji Moskvy.

„Pomník Jevgenije Prigožina a nacisty Dmitrije Utkina ("Wagnera") byl vztyčen v krasnodarském Gorjačím Ključi,“ tweetuje kanál Nexta. „Zřejmě je instalován na území kaple Wagnerovy skupiny, která se nachází v lesní oblasti před vstupem do města. Kaple byla otevřena v roce 2018 a na jejím území se nachází pamětní areál a hřbitov.“

„Šéf Roskosmosu Jurij Borisov a generální ředitel mediálního holdingu MAER Konstantin Major podepsali dohodu o spolupráci,“ informuje státní kosmická korporace Ruska o kroku k podpoře vlastenectví. „Ve formátu nové mediální společnosti MAER budou obyvatelé informováni o nejdůležitějších událostech v kosmickém průmyslu - startech kosmických lodí, práci posádek na oběžné dráze a gratulacích kosmonautů.“

Obyvatelé Moskvy, Novosibirsku, Jekatěrinburgu, Čeljabinsku, Ufy, Permu, Ťumeni, Samary, Nižního Novgorodu, Volgogradu a dalších měst budou moci sledovat starty raket na digitálních pouličních obrazovkách a mediálních fasádách.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.

Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.

Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.

Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.

Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.

Na obraně země se musí podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podílet celá společnost, nejen profesionální vojáci. Zkušenost z konfliktu na Ukrajině podle něj ukazuje význam dobře připravených záloh, bez kterých se neobejde armáda žádné země, prohlásil na dnešním slavnostním nástupu na Vítkově při příležitosti 20 let od vzniku aktivních záloh.

Ministerstvo vnitra Ukrajiny před víkendem předvádí i hezčí momenty z války. „Fotografie ukazují podporu čtyřnohých 'bratrů' vojákům brigády Burevij na frontě. Gardisté říkají, že psi k nim obvykle přicházejí jako 'dobrovolníci' a vybírají si sami svou jednotku.“

„Jsou to naprosto nepodložená obvinění - v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v reakci na vyjádření Martina Kupky o sabotážích železnic a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě. Podle listu Financial Times (FT) to uvedl český ministr dopravy Martin Kupka.

Podle Kupky je Moskva podezřelá z toho, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikla „tisíce pokusů o oslabení našich systémů“, píší FT. Ministr v rozhovoru s tímto listem rovněž uvedl, že terčem hackerských útoků se staly také České dráhy. Dodal, že všechny systémy se podařilo ochránit.

Ruské pokusy o destabilizaci evropské energetické infrastruktury jsou dobře zdokumentované, zatímco o snaze o narušování dopravních sítí se hovoří méně, píše Financial Times.

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela duchovního ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu v Chustském rajónu Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. „Duchovní podněcoval náboženskou a etnickou nenávist v pohraničí a ospravedlňoval agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ píše SBU.

Podle vyšetřování obviněný označil  invazi do Ruska za „občanskou válku“ a vyzýval věřící, aby se vyhnuli mobilizaci. Kromě toho osobně i na Facebooku podněcoval farníky proti Židům a lidem jiných náboženských vyznání.

Nejméně šest letounů se podařilo zničit během ukrajinské operace na ruském letišti Morozovsk, sdělila anonymně ukrajinská rozvědka několika médiím.

Za poslední den ztratil protivník 860 lidí, 15 tanků, 73 obrněných vozidel, 61 cisteren a dalších vozidel atd., informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Cílem náletu v Rostovské oblasti bylo patrně armádní letiště Morozovsk, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na videozáznamy šířené na sociálních sítích. Podle Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic a na letiště v Jejsku na jihozápadě Ruska u pobřeží Azovského moře.

Ruské ministerstvo nálety připsalo Ukrajině, která se k nim oficiálně nepřihlásila.

Letiště v Morozovsku slouží jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, uvedla Unian. Z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.

Ukrajinská armáda popírá tvrzení té ruské, že její vojáci vstoupili na okraj Časiv Jaru nedaleko Bachmutu. „Nevěřte ruským zprávám,“ řekl mluvčí Ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Zadubinnyj. „Situace je tam velmi obtížná, boje pokračují, ale oni tam nejsou,“ dodal pro agenturu Reuters.

Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.

Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.

Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic. 

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.

Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.

Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.

„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.

Ukrajina kvůli ochraně před ruskými útoky na energetickou infrastrukturu potřebuje postavit stovky malých elektráren, řekl šéf energetické společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj podle ruskojazyčného serveru BBC.

"Nyní je výroba elektrické energie soustředěna doslova na několika málo místech ve velkých tepelných a vodních elektrárnách, takže jejich poškození při masivním ostřelování Rusy vede k vážným problémům s dodávkami elektřiny," řekl Kudryckyj.

Rusko při sérii útoků v uplynulých týdnech zasáhlo velké ukrajinské tepelné a vodní elektrárny, včetně Dněperské vodní elektrárny v Záporoží, která je největší na Ukrajině. Útočilo i na výrobny energie v centrálních a západních částech země.

Rusko tvrdí, že jeho jednotky vstoupily na okraj města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Napsala to agentura Reuters, podle které nelze tvrzení nezávisle ověřit. Město se nachází zhruba deset kilometrů od Bachmutu a stalo se opěrným bodem ukrajinských jednotek. O útocích ruské armády na okolí tohoto města informoval ve čtvrtek také Institut pro studium války (ISW).

O postupu ruských jednotek na okraj města Časiv Jar informoval ruskou agenturu RIA Novosti představitel ruské okupační správy Doněcké oblasti. Podle ruské agentury ukrajinské jednotky Časiv Jar silně opevnily.

Ukrajina v noci zaútočila drony na vojenské letiště v ruském Morozovsku, na sociálních sítích se šíří záběry výbuchů. Letiště se nachází stovky kilometrů v hloubi Ruska.

💥 Russia: Morozovsk military airfield in Rostov region currently under attack by Ukrainian drones. Fires reported. pic.twitter.com/8gDO8CmCvE

— Igor Sushko (@igorsushko) April 4, 2024

Dobré ráno, v Murmanské oblasti někdo pobodal ve čtvrtek večer tamního gubernátora Andreje Čibise. Čibis se podrobil operaci a jeho stav je vážný, napsala ruská agentura TASS. Policie zadržela muže, který je podezřelý z toho, že místního představitele pobodal.

Agentury uvedly, že se k Čibisovi přiblížil ve čtvrtek neznámý muž poté, co gubernátor skončil setkání s občany ve městě Apatity, jež se nachází na jihu od Murmansku. „Jednalo se o ozbrojený útok a (Čibis) utrpěl ránu nožem do žaludku,“ uvedla tisková služba Murmanské oblasti.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Polská vláda chce vyčlenit přibližně dvě miliardy zlotých (11,8 miliardy Kč) na nákup přebytečného obilí od svých zemědělců. Informoval o tom dnes podle agentura PAP náměstek polského ministra zemědělství.

Polští zemědělci v minulých týdnech blokovali dálnice a hraniční přechody s Ukrajinou a popudili Kyjev vysypáním nákladu dováženého obilí na železniční koleje. Požadují opětovné zavedení cel na dovoz ukrajinských zemědělských produktů, která byla zrušena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Podle zpravodajských údajů NATO je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti zahájilo rozsáhlou ofenzívu, uvedlo médium European Pravda s odvoláním na anonymního představitele NATO.

Je naprosto nezbytné neprodleně posílit protivzdušnou obranu Charkovské a Sumské oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s velením ozbrojených sil . Stalo se tak poté, co si nálet ruských dronů na Charkov, druhé největší město země, vyžádal nejméně čtyři mrtvé.

„Jednal jsem dnes s vojáky ohledně toho, jak více ochránit Charkov, hlavně z hlediska protivzdušné obrany. Stejný úkol mají i všichni naši diplomaté. Posílení protivzdušné obrany pro Charkov, celou Charkovskou oblast, Sumskou oblast a jižní regiony - to je naprosto naléhavá potřeba,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

V ukrajinském městě Charkově na severovýchodě země se 4. dubna kolem 21:40 místního času ozvalo několik výbuchů, uvedl zpravodajský portál Suspilne. Starosta Charkova Ihor Těrechov potvrdil, že město je pod palbou.

Dva lidé dnes zemřeli při ruském útoku na obec Ňju-Jork (psáno také latinkou New York) v ukrajinské Doněcké oblasti, informoval gubernátor Vadym Filaškin na internetových stránkách regionální správy. Jeden člověk utrpěl zranění. Ňju-Jork se nachází v bezprostřední blízkosti frontové linie.

„Městečko dnes večer zasáhly čtyři nálety. Jsou informace o dvou mrtvých a jednom zraněném,“ uvedl Filaškin. Dodal, že poškozen byl také větší počet domů a že přesné následky útoku se dále zjišťují. „Celá Doněcká oblast je nebezpečná pro život, a obzvláště se to týká měst a městeček u frontové linie,“ řekl také Filaškin. Vyzval lidi, aby se z míst ohrožených kvůli bojům evakuovali.

Ukrajina se zabývá požadavky Maďarska na řešení dosud nevyjasněných otázek ukrajinských národnostních menšin, aby mohla odblokovat osmou část z 500 milionů eur pro Evropský mírový nástroj, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Situace na bojišti zůstává vážná. Ukrajina potřebuje více protivzdušné obrany, více munice a více pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu.

Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč) na nákup 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Británie o poskytnutí 10 000 dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.

Lotyšsko brzy pošle Ukrajině první várku dronů vlastní výroby v hodnotě 1 milion eur, uvedla premiérka pobaltské republiky Evika Siliňová. Lotyšsko plánuje vyčlenit na dodávku dronů na Ukrajinu v roce 2024 celkem 9 milionů eur.

Historická a toponymická komise rady města Oděsy navrhla přejmenovat tři ulice a jedno náměstí v historickém centru města pojmenované po ruských historických osobnostech.

Muž obviněný z navedení ruské rakety na pizzerii v Kramatorsku na východě Ukrajiny byl odsouzen na doživotí, oznámila dnes ukrajinská prokuratura a tajná služba SBU. V pizzerii, kterou zasáhla ruská raketa loni v červnu, přišlo o život 13 lidí, včetně tří dětí, připomněla agentura Unian. Odsouzence označila za „zrádce“ a „ruského agenta“.

V Moldavsku, asi 500 metrů od hranic s Ukrajinou, byly nalezeny fragmenty zřejmě ruského útočného dronu typu Šáhid, informovala moldavská pohraniční policie.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) uvedla, že odhalila důkazy o tom, že se ruské síly dokázaly nabourat do zařízení vojenského personálu, aby mohly navádět raketu, která v listopadu loňského roku zasáhla členy 128. horské útočné brigády a zabila nejméně 19 ukrajinských vojáků.

Berlín vyzve spojence po celém světě, aby prověřili své kapacity systémů protivzdušné obrany a poskytli Ukrajině vše, co je v jejich silách, uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Ukrajinské útoky si vyžádaly šest mrtvých v různých okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní představitelé dosazení Ruskem. Čtyři lidé zemřeli při dvou různých útocích v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, další dva přišli o život v Doněcku na východě země.

Dva mrtví z Chersonské oblasti jsou hlášeni z vesnice Babine. Předseda chersonské okupační vlády Andrej Aleksejenko tvrdí, že zemřeli, když vezli do obchodu ve vesnici vodu a potraviny. Ukrajinský dron podle Aleksejenka narazil do jejich nákladního automobilu. Ruský úředník zveřejnil fotografie těl i poničeného vozu. Kdy přesně k incidentu došlo, neupřesnil.

Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.

Finská vláda se rozhodla ponechat hranici s Ruskem uzavřenou „až do odvolání“, informovalo finské ministerstvo vnitra.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na jednání NATO vyzval další země, aby se zapojily do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Řada spojenců Česku za jeho aktivitu děkovala, řekl dnes šéf české diplomacie novinářům v Bruselu.

„Diskutovali jsme o tom, co mohou země NATO udělat více pro Ukrajinu, jak lépe koordinovat pomoc, jestli dokážeme najít další zdroje,“ okomentoval dvoudenní jednání šéfů diplomacií Severoatlantické aliance Lipavský. Mnoho účastníků jednání ve svých projevech zmínilo českou muniční iniciativu. „Je potřeba v tom vytrvat, najít další zdroje. Vyzýval jsem další země, aby se zapojily nebo aby ty předběžné sliby proměnily ve skutečné tak, abychom mohli munici skutečně nakoupit a dodat na Ukrajinu,“ dodal český ministr.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela další tři podezřelé v souvislosti s teroristickým útokem na koncertě v Krasnogorsku, informovala ruská státní média.

Téměř 290 civilistů, z toho 15 dětí, od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabily miny. Podle portálu Ukrajinska pravda to řekl ministr vnitra Ihor Klymenko. „Největší riziko je na osvobozených územích a na místech blízko fronty, tam se provádí nejvíce průzkumné práce,“ řekl Klymenko. „Bohužel stále z různých důvodů přicházíme o lidi, kvůli explozím výbušných zařízení přišlo o život 289 lidí, včetně 15 dětí,“ uvedl také.

Miny nejčastěji zraňují nebo zabíjejí obyvatele vesnic, kteří se snaží obdělávat pole, aniž by počkali na povolení od úřadů, a ty, kdo „jednoduše ignorují všechny zákazy a chodí na nebezpečná místa třeba sbírat houby nebo jen na procházku“.

Ruské společnosti se kvůli západním sankcím potýkají s problémy při opravách ropných rafinerií a útoky ukrajinských dronů by mohly tento problém ještě zhoršit, uvedla 4. dubna agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Při ruském útoku na Charkovskou oblast 4. dubna byli zraněni dva muži ve věku 55 a 21 let, uvedl guvernér Oleh Syniehubov. Muž, o jehož smrti bylo dříve informováno, byl 36letý zemědělský dělník. Všechny tři oběti v době útoku pracovaly na poli mezi obcemi Berezivka a Korotych.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.

Český exprezident Miloš Zeman se v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil pro zahájení mírových jednání pomocí prostředníka. Úplné ovládnutí Ukrajiny Ruskem by podle něj posílilo imperiální ambice Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico ve společné debatě se Zemanem v televizi TA3 uvedl, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyhrát. Zeman se do debaty s Ficem připojil prostřednictvím videospojení.

„K tomu, aby došlo k míru, je zapotřebí nějakého prostředníka. Snažme se pořád neuvažovat jenom v kategorii války. Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko. Už z tohoto důvodu je nutné jednání,“ řekl Zeman, který byl ve středu propuštěn z nemocnice do domácí péče.

Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková kauzu poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně spojila s ruským hybridním vedením války. Řekla to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu a zároveň vyzvala k větší bdělosti. Otázku o konkrétních důsledcích aféry ale nechala bez odpovědi. Bystroň čelí podezřením, že přijímal úplatky od proruské sítě, což ale odmítl.

„Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci, který je českého původu, a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nepochybuje o tom, že Rusko zaměří své informační zdroje na letošní letní olympijské hry v Paříži. Macron to podle agentury AFP prohlásil během slavnostního otevření olympijského plaveckého bazénu v Saint-Denis. Prezident také kritizoval vyjádření Moskvy ke středečnímu telefonátu ministrů obrany Sébastiena Lecornua a Sergeje Šojgua, má je za „podivné a výhrůžné“.

Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.

„Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.

Dnes začala on-line aukce knih na podporu Ukrajiny Knihou proti ruské agresi. Knihy se draží na facebookové stránce pod fotografiemi jednotlivých titulů a výtěžek dostane iniciativa Dárek pro Putina. Dohromady se bude dražit 89 knih. ČTK to dnes oznámila spisovatelka Simona Bohatá, která aukci pořádá. Projekt Dárek pro Putina nyní například vybírá 105 milionů korun na použitou helikoptéru nebo 15 milionů korun na deset tun plastické trhaviny.

Ukrajinské útoky si vyžádaly tři mrtvé v okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní Ruskem dosazení představitelé. Dva civilisté podle nich zemřeli při dronovém útoku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a jeden člověk při ostřelování Doněcku na východě země.

Ukrajinské ozbrojené síly před několika dny použily k útoku na strategický průmysl v hloubi Ruska lehké sportovní letadlo místní výroby, které proměnili v dron. Napsal to magazín Forbes, podle něhož ukrajinští inženýři namontovali do letounu Aeroprakt A-22 autonomní řízení a stroj napěchovaný výbušninami v úterý udeřil v ruské Jelabuze. Ta je vzdálená asi 1300 kilometrů od hranic s Ukrajinou a Rusové v tamním závodě údajně montují drony Šáhed íránské konstrukce, jimiž útočí na Ukrajinu.

Ukrajina žádá spojence z NATO, aby jí poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket. V Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Na Patriotech závisí záchrana ukrajinských životů,“ řekl ministr při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Řekl to na dnešní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci, kterou pořádá Hospodářská komora ve spolupráci s úřadem vlády. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do Unie v roce 2004, stejně jako Česko.

Jedno ze dvou vedení vysokého napětí, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení tohoto zařízení s tím, že radiace v areálu i v jeho okolí je v normě. Informaci o výpadku posléze potvrdila také ukrajinská společnost Enerhoatom. Důvody výpadku se podle ruské správy elektrárny zkoumají. Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, bloky zařízení jsou odstaveny.

„Dnes v 10:06 moskevského času (9:06 SELČ) došlo k výpadku záložního vysokonapěťového vedení 330kV,“ sdělila podle agentury TASS ruská správa elektrárny. Dodala, že radiace v zařízení i v jeho okolí je beze změny a v normě. Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom s sebou výpadek ale nese riziko vzniku havarijní situace v areálu.

Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.

Ukrajinský generální štáb později na Facebooku oznámil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci na dnešek 20 útočných dronů, z nichž 11 ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala. Podle prohlášení Syněhubova na samotný Charkov Rusové vypustili nejméně 15 dronů, z nichž některé se podařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány ve třech čtvrtích, uvedl činitel.

Ruské ministerstvo obrany mezitím na svém kanálu stejné sociální platformy uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila pět ukrajinských bezpilotních strojů - tři nad Belgorodskou oblastí a dva nad Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmiňuje.

Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.

„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.

Rusové dnes zaútočili na Charkov, toto jsou aktuální snímky z místa.

Ukrajinské úřady upřesnily, že mrtví v Charkově jsou čtyři. "Charkov má za sebou těžkou noc. Na město zaútočily 'šáhedy', které zasáhly obytné domy," napsal starosta Ihor Terechov s poznámkou, že zraněno je 12 lidí. "Mezi zraněnými je také zdravotní sestra záchranné služby, která na místo dorazila s týmem, aby poskytla pomoc," dodal Terechov. Snížení počtu obětí z pěti na čtyři starosta blíže nevysvětlil.

Zraněných je v Charkově nejméně deset lidí, uvedl Syněhubov, který na telegramu zveřejnil i fotografie z místa útoku. Je na nich poškozený vícepatrový dům a ohořelý vůz záchranné služby.

Ruská strana se k incidentu nevyjádřila.

Charkovská i sousední Sumská oblast před oznámením o zásahu v Charkově vyhlásily letecký poplach. Ukrajinské letectvo během noci varovalo před dalšími přesuny ruských dronů nad ukrajinským územím.

Dobré ráno, ruské drony dnes brzy ráno zasáhly obytné domy v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Na místě při jednom z útoků zahynuli tři záchranáři, kteří pomáhali s odklízením následků předchozího úderu, uvedli na telegramu šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a charkovský starosta Ihor Terechov.

„Zahynuli tři lidé, příslušníci záchranných služeb, kteří přijeli odklidit následky ostřelování obytných budov,“ uvedl Terechov. Při útocích celkem zemřelo nejméně pět lidí, dalších nejméně deset je zraněných.

Česká vláda na nynější nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu vyčlenila vyšší stovky milionů korun. V rozhovoru pro televizi CNN Prima News to dnes večer řekl premiér Petr Fiala (ODS). 

Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“. Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.

K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).

Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident Zelenskyj podepsal, umožní zmobilizovat asi 50 000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.

Zatímco Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko chystá mobilizaci dalších 300 000 vojáků, Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel.

„Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100 000 mužů, z toho 16 000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji Moskvy se 144 oběťmi.

Obava, že Slovensko někdo zatáhne do války, není na místě, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v televizním projevu na závěr kampaně před sobotním rozhodujícím kolem přímé volby svého nástupce.

V kampani předseda parlamentu Peter Pellegrini a jeho kolegové ze strany Hlas-sociální demokracie označovali druhého finalistu prezidentské volby Ivana Korčoka jako možného prezidenta konfliktu a války či tvrdili, že by mohl vyslat vojáky bojovat na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené invazi.

„Za pět let ve funkci jsem mohla poznat oba kandidáty na prezidenta a s čistým svědomím a přesvědčením mohu říct, že ani Peter Pellegrini, ani Ivan Korčok nás do žádné války nezatáhnou a ani nevyšlou na Ukrajinu žádného našeho vojáka. Jednak k tomu prezident nemá pravomoc a nemají k tomu ani žádný důvod,“ uvedla Čaputová, která už se o znovuzvolení neucházela.

Čaputová vyjádřila lítost, že součástí kampaně před prezidentskými volbami bylo také „zahrávání si se strachem“ či podsouvání obav, že „je tu někdo jiný, kdo o nás rozhoduje a určuje, kam směřujeme a ke komu budeme patřit“.

„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.

V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.

„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle něj šlo o první telefonát od října 2022.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.

Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.

USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.

USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.

Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.

Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.

„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.

Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. „Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.

Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich „nebude třeba půl milionu“. Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.

„Mohu říci, že k 1. červnu se Rusko připravuje na mobilizaci dalších 300.000 vojáků,“ uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, který dnes navštívil Kyjev. Jak k této informaci Zelenskyj dospěl, agentura Interfax-Ukrajina neuvádí.

Soud v dagestánské Machačkale dnes uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci. Uvedla to ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na mluvčí nejvyššího soudu v autonomní republice na severním Kavkazu.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice, uvedla na síti X Kancelář prezidenta republiky. Už předtím se Ciuca setkal se svým českým protějškem Milošem Vystrčilem (ODS) a první místopředsedkyní Sněmovny Věrou Kovářovou (STAN).

„Aktuálně je v rámci iniciativy přislíbeno financování na nákup přibližně 500.000 kusů munice. Detailní částku nebudeme uvádět,“ citovaly dnes Seznam Zprávy ministerstvo obrany. Česko v rámci této iniciativy podle obrany spolupracuje přibližně s 18 zeměmi, s nimiž vedení ministerstva několik týdnů postupně připravuje a podepisuje memoranda o porozumění.

Ruské ostřelování zabilo v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny otce s jedenáctiletým synem, kteří se tajně vrátili do své domovské vesnice poté, co je odtamtud úřady kvůli nebezpečné situaci donutily odjet. V jejich vesnici Novoosynove nedaleko fronty totiž oblastní správa nařídila evakuaci všem rodinám s dětmi. Dnes o tom informovala agentura Unian.

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných leteckých bomb, více než 400 střel různých typů a přes 600 útočných dronů Šáhed, uvedl dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje více prostředků protivzdušné obrany, aby se mohla před těmito vzdušnými útoky invazní armády bránit.

„Kvůli tomuto teroru trpí různá ukrajinská města a vesnice. Rusko obzvláště tvrdě zasahuje území u frontové linie a pohraniční hromady,“ napsal prezident. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Zelenskyj konkrétně zmínil druhé největší ukrajinské město Charkov, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic.

Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Novinářům v Bruselu to dnes bez podrobností řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300.000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský.

Německé úřady v baltském přístavním městě Rostock zablokovaly loď s nákladem březové překližky z Ruska, která podléhá sankcím. Dnes o tom informovala veřejnoprávní regionální stanice NDR. Podle informací deníku Ostsee Zeitung je na palubě také mírně obohacený uran. Zásilka, kterou dopravovalo kanadské rejdařství na plavidle registrovaném na Marshallových ostrovech, mířila do Spojených států.

Generální tajemník NATO chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jens Stoltenberg to uvedl před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal Stoltenberg. Česko na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.

Více než dva týdny před tím, než teroristé zaútočili na předměstí Moskvy, sdělila americká vláda ruským představitelům, že cílem by mohla být právě populární koncertní síň Crocus City Hall na okraji metropole. S odvoláním na americké činitele to napsal deník The Washington Post, podle něhož je to v rozporu s dřívějším tvrzením Moskvy, že americká varování byla příliš obecná, aby pomohla útoku předejít.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský raketový útok na Krasnopillju v Sumské oblasti zabil dnes ráno jednoho člověka a dva zranil, uvedla regionální vojenská správa.

Od začátku roku vstoupilo do ruské armády více než 100.000 nových vojáků. Jen za posledních deset dní se ke službě ve speciální vojenské operaci, jak Moskva říká své válce vedené proti Ukrajině, smluvně zavázalo 16.000 občanů. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. To zájem vysvětluje touhou Rusů po pomstě za nedávný teroristický útok u Moskvy, což prý od minulého týdne lidé uvádějí jako hlavní důvod svého vstupu do armády.

Rusko letos v létě spustí masivní útok, očekávají Ukrajjinci. Tamní rozvědka v návaznosti na informace z Ruska tvrdí, že Kreml chce letos do války zapojit bezmála půl milionu dalších lidí a v první řadě tak nahradit těžké ztráty, které okupanti utrpěli v dlouhém boji o Avdijivku. Informuje o tom server RBK Ukrajina.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Setkání se koná 75 let poté, co bylo NATO založeno. Ministři budou jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu a situaci na Ukrajině. Poprvé budou šéfové diplomacií debatovat i se svým švédským protějškem jako plnohodnotným členem aliance. Švédsko se oficiálně stalo 32. členem NATO na začátku března.