Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na podezřelé z teroristického útoku v koncertní síni u Moskvy a na Islámský stát-Chorásán, tedy afghánskou odnož tohoto teroristického uskupení. S odvoláním na bezpečnostní zdroj v této středoasijské zemi to dnes uvedla agentura Reuters.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i nizozemské zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Podle sdělení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ruský úder poškodil energetickou infrastrukturu v šesti regionech: Dněpropetrovské, Vinnycké, Ivano-Frankivské, Lvovské, Čerkaské a Černivické oblasti. Někde jsou odstávky v dodávkách energií, uvedl Šmyhal a dodal, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany. Stanice BBC dříve informovala o přerušení v dodávkách elektřiny v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.

Rumunské úřady ve čtvrtek večer na farmě nedaleko Dunaje a hranice s Ukrajinou podle všeho našly trosky dronu. Podle agentury Reuters to uvedlo ministerstvo obrany v Bukurešti.

„Úlomky, které zřejmě pocházely z dronu, byly nalezeny 28. března večer v zemědělské oblasti na ostrově Insula Mare a Brailei,“ uvedl rumunský resort obrany v prohlášení. Dodal, že rumunské bezpečnostní složky případ vyšetřují.

Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních. Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození energetické infrastruktury v různých částech země. Odstávky v dodávkách elektřiny hlásí Dněpropetrovská a Charkovská oblast, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila 84 z celkových 99 střel a dronů, kterými Rusko zaútočilo. V Polsku vzlétla kvůli ruskému útoku na sousední Ukrajinu preventivně polská i spojenecká vojenská letadla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.

Dobré ráno!

V oblíbené počítačové hře Fortnite je nově možné navštívit kyjevské náměstí Nezávislosti, zvané Majdan. Na speciálně vytvořené mapě se nebojuje, ale setrváním na ní hráči přispívají na obnovu nemocnice u Mykolajivu na jihu Ukrajiny, kterou zničily ruské útoky ve více než dva roky trvající válce. S nápadem přišla ukrajinská vládní dárcovská platforma United24 a herní pobočka francouzské reklamní agentury Havas Play. O projektu informovala agentura AFP a ukrajinská verze serveru Komersant.

Fortnite patří k nejoblíbenějším internetovým počítačovým hrám, měsíčně ji hraje asi 221 milionů uživatelů. K mapě číslo #1992-2531-2170 s vyobrazením Majdanu se za prvních 24 hodin připojilo přes 3000 hráčů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že telefonicky hovořil se šéfem amerického sboru náčelníků štábů Charlesem Brownem o tom, co potřebuje ukrajinská armáda pro následující měsíce. Jmenoval posílení ochrany před ruskými vzdušnými údery, generálové podle něj projednali také budování opevnění.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v loňském roce zvýšil o 5,3 procenta poté, co se předloni v důsledku ruské invaze propadl téměř o třetinu. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková již v lednu uvedla, že ukrajinská ekonomika loni vzrostla o pět procent.

K útoku na koncertní sál u Moskvy, který si vyžádal přes 140 mrtvých, se dnes znovu přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení mluvčího skupiny na sociálních sítích. Ruští vyšetřovatelé dnes uvedli, že mají důkazy o finančních vazbách útočníků na Ukrajinu, která však jakýkoliv podíl na útoku odmítla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.

„Informoval jsem předsedu Johnsona o situaci na bojišti, konkrétně o dramatickém nárůstu ruského vzdušného teroru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident. „Jen minulý týden bylo vypuštěno na ukrajinská města a komunity 190 střel, 140 dronů Šáhed a 700 řízených leteckých bomb. Největší ukrajinská vodní elektrárna je mimo provoz. V této situaci je zásadní, aby americká pomoc Ukrajině rychle prošla v Kongresu,“ doplnil.

Od Petrohradu na západě Ruska až po Magadan na Dálném východě ruská policie zatýká lidi za to, že komentovali teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Upozornil na to dnes zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Za „schvalování terorismu“ jim v případě uvěznění hrozí roky za mřížemi. Mezi nejméně šesti.

Do moře u Sevastopolu na anektovaném Krymu se zřítilo ruské vojenské letadlo. Pilot se katapultoval a z moře jej vyzdvihli záchranáři, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na místního gubernátora. Do moře spadla ruská stíhačka Su-35, uvedla rozhlasová stanice Radio Svoboda na svém ruskojazyčném webu a dodala, že incident natočili očití svědci. Letoun při pádu do moře hořel.

Za útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dnešní tvrzení ruského vyšetřovacího výboru o odpovědnosti Ukrajiny má Washington za „nesmysl“. Spojené státy opakovaně ruské bezpečnostní služby varovaly před teroristickou hrozbou a koncerty uváděly jako možné cíle, cituje Kirbyho agentura Reuters.

Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.

Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.

Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.

Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.

Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.

Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.

„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.

Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.

Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“, uvedla na sociální síti X ukrajinská mise při NATO. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.

Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi odmítlo zprávy o ruských přípravách na novou ofenzívu proti Charkovu s tím, že Moskva v současné době „nemá na takovou operaci prostředky“.

Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co ruská nezávislá média Meduza citovala anonymní zdroje blízké Kremlu, podle nichž ruský prezident Vladimir Putin zvažuje pokus o dobytí Charkova a následné „postupné ukončení“ války. Zdroje uvedly, že nemají informace o tom, zda takové rozhodnutí již padlo.

„Všechny jejich příběhy o připravenosti obklíčit město jsou určeny domácímu i zahraničnímu publiku a jsou součástí kampaně ‚propagandy strachu‘,“ uvedl poručík Andrij Kovalenko, vedoucí centra.

Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje, uvedla nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.

Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.

Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial. Na základě nařízení soudce musí Orlov také každý den cestovat mezi vazební věznicí a soudem, aby se seznámil s materiály pro odvolání. Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace.

Ruský útok na vodní elektrárnu Dněpr 22. března způsobil škodu na životním prostředí ve výši nejméně 3,5 milionu dolarů (82 milionů Kč), i když se očekává, že se tato částka zvýší, uvedl ukrajinský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslan Strilec podle listu The Kyiv Independent.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu Onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. Členové sítě podle Varšavy chtěli uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku.

Úřady v Kyjevě kvůli hrozbě ruských raketových útoků na civilní cíle posílí bezpečnostní opatření, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Upozornil také na riziko proniknutí ruských diverzních skupin nebo agentů ruských tajných služeb do Kyjeva.

Rada na obranu Kyjeva podle Popka posoudí pořádání veřejných akcí v Kyjevě, kterých se účastní velké množství lidí, i bezpečnostní opatření ve veřejné dopravě, školních nebo zdravotnických zařízeních. Bezpečnostní složky posílí ostrahu míst, na kterých bývá hodně lidí, a civilní ochrana má za úkol zajistit, aby lidé měli neustále přístup do krytů a aby fungovaly takzvané stanice nezlomnosti. Jde o místa, která vznikla na Ukrajině po začátku ruské invaze, kam se lidé mohou přijít ohřát, připojit se k internetu nebo si nabít telefon. Ukrajinské bezpečnostní složky také zesílí monitoring sociálních sítí kvůli šíření dezinformací a provokací, které by mohly destabilizovat situaci v Kyjevě.

„Žádáme občany Kyjeva, aby zachovali klid. Nepropadejte panice,“ uvedl Popko. Vyzval obyvatele Kyjeva, aby neignorovali výstrahy upozorňující na hrozící letecký útok.

Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.

OBRAZEM: Jednasedmdesátiletá Inna se záchranáři odklízí trosky poté, co byl její dům v obytné čtvrti v Záporoží zničen útokem ruského dronu. 

Státní zastupitelství v Hamburku vzneslo obvinění proti pěti mužům, kteří se údajně podíleli na nelegální dodávce plynových turbín Siemens na Krym. Jsou mezi nimi bývalí zaměstnanci společnosti a jeden současný, jak exkluzivně informoval WirtschaftsWoche.

Před osmi lety prý celkem čtyři Němci a jeden Švýcar prosadili prodej čtyř plynových turbín ruské státní společnosti – s vědomím, že nakonec skončí na Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem: šlo o porušení embarga. Podle státního zastupitelství byly turbíny v hodnotě 111 milionů eur (2,8 mld. Kč) vyvezeny do Petrohradu přes hamburský přístav mezi listopadem 2015 a lednem 2016. Ruský zákazník je nainstaloval do dvou nových elektráren v Sevastopolu a Simferopolu, které zajišťují dodávky energie na okupovaném Krymu, místo aby byly instalovány na jihu Ruska, jak říkala smlouva. Obvinění prý o tomto konečném určení, které bylo v rozporu se smlouvou, věděli.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin tento týden navštívil Severní Koreu, kde jednal o prohloubení spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem a bezpečnosti v regionu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala SVR.

Naryškin byl v Pchjongjangu od pondělka do středy a jako první o této návštěvě informovala severokorejská agentura KCNA. Naryškin se během návštěvy sešel se severokorejským ministrem vnitřní bezpečnosti Ri Čang-teem. Podle KCNA diskutovali o prohloubení spolupráce s cílem vypořádat se „s neustále sílící špionáží a spikleneckými aktivitami nepřátelských sil“.

Za poslední den ztratil protivník 780 lidí, 10 tanků, 21 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Po dalších raketových a dronových útocích, které v noci na dnešek proti Ukrajině podniklo Rusko, jsou hlášeny škody z Charkova nebo Záporoží. Ukrajinské letectvo uvedlo, že ruská armáda k nim použila několik raket různých typů a 28 dronů typu Šáhed. Protiletecká obrana napadené země podle úřadů 26 bezpilotních letounů sestřelila.

Charkovská oblastní prokuratura podle telegramového kanálu RBK-Ukrajina informovala, že po nočním ruském dronovém útoku jsou poškozené objekty civilní infrastruktury. Jde o restauraci, obchod a kanceláře. V okolních obytných domech jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo.

V Záporožské oblasti se terčem útoku stala blíže neurčená dopravní infrastruktura. Jednu z obytných čtvrtí v Záporoží zasáhly trosky sestřeleného dronu, v důsledku čehož vznikl požár. Dva lidé jsou zranění.

Reportérka Světlana Burcevová (57) z Tallinnu je od začátku března ve vazbě v souvislosti se svou spoluprací s ruskými státními médii, píše estonský server Eesti Ekspress.

Estonská kontrarozvědka ji podezřívá z porušení mezinárodních sankcí. Burcevová, estonská státní příslušnice, psala články a pořizovala fotografie pro internetový server Baltnews.com.

„BIS trochu zaťala Rusákům škodícím zbraněmi informační války z Prahy Česku i celé Evropě tipec,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Pořád tu nějaké máme, ale díky skvělé práci kontrarozvědky zase o pár méně,“ chválí službu ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

Polské ministerstvo obrany odvolalo velitele mezinárodní vojenské jednotky Eurocorps v souvislosti s vyšetřováním kontrarozvědky, píše server Deutsche Welle. Generálporučík Jaroslaw Gromadzinski působil ve funkci velitele Eurocorpsu, společné vojenské skupiny některých států EU a NATO, od června 2023, ale dostal rozkaz vrátit se zpět do Varšavy.

„Vojenská kontrarozvědka zahájila inspekční řízení týkající se osobní bezpečnostní prověrky generálporučíka Jaroslawa Gromadzinského v souvislosti se získáním nových informací o tomto důstojníkovi,“ uvádí se ve středečním prohlášení ministerstva.

Gromadzinski v posledních měsících působil jako člen mezinárodního asistenčního týmu pro Ukrajinu v německém Wiesbadenu, kde se podílel na výcviku ukrajinských vojáků.

Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.

Dobré ráno!

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Rusko večer zaútočilo na město Borova v Charkovské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce, informovala prokuratura Charkovské oblasti.

Německo v nadcházejících dnech předá Ukrajině 10 000 dělostřeleckých nábojů z vlastních vojenských zásob, uvedl německý generál Christian Freuding v rozhovoru pro DW.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Běloruské a ruské společnosti falšují dokumenty, aby obešly sankce EU týkající se obchodu se dřevem. Uvádí to společné vyšetřování Běloruského vyšetřovacího centra, projektu „Schémata“ a listu Gazeta Wyborcza. Vyšetřovatelé zjistili, že po zavedení sankcí na dřevo z Běloruska se výrazně zvýšil dovoz dřeva z Kazachstánu do EU.

Na sociálních sítích se objevují záběry z údajného útoku na Belgorod.

Ukrajinský dron zasáhl administrativní budovu v ruském městě Belgorod, prohlásil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady se k údajnému útoku nevyjádřily.

Během pátečního teroristického útoku na koncertní halu u Moskvy se lidé museli z budovy dostat vlastními silami, ruské zásahové jednotky pronikly do areálu až asi hodinu a půl po skončení střelby, záchranáři dorazili ještě později. Ve své reportáži o reakci ruských složek na to upozornila ruská redakce stanice BBC. Útok si podle nové bilance ruských úřadů vyžádal nejméně 143 obětí na životě.

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Ruské jednotky zaútočily na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, kde zabily jednoho muže a zranily 49letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak. Ruské síly zaútočily také na město Ukrajinsk v Doněcké oblasti a zranily dva lidi, informovalo ministerstvo vnitra. Celkem bylo poškozeno 29 bytových domů a jeden maloobchodní objekt.

Rusko pravděpodobně zaútočilo na Charkov kluzákovou municí, informoval guvernér Oleh Syniehubov. „Útok na obytné budovy byl pravděpodobně proveden pomocí munice UMPB D-30. Je poměrně silná, s průměrnou explozivní silou mezi leteckou bombou a raketou,“ uvedl.

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.

Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

V bývalé továrně nadnárodní automobilky Stellantis jižně od Moskvy začíná vyrábět vozy ruská firma Automotive Technologies. Společnost podle agentury Reuters dnes uvedla, že bude sériově produkovat model Citroën C5 Aircross. Automobilka Stellantis podobně jako jiné zahraniční společnosti přerušila své aktivity Rusku po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko na počátku letošního roku zvýšilo výrobu osobních automobilů o desítky procent.

Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Charkov vzrostl na 19, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov.

Při ruském ostřelování Charkova na východě Ukrajiny dnes zemřel nejméně jeden člověk a 12 dalších utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Zasaženy podle něj byly pětipodlažní bytové domy.

V Charkově ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dnes odpoledne zasáhlo Ševčenkivskou čtvrť v severní části města. Starosta uvedl, že kromě rezidenčních budov utrpěl škody také ústav urgentní chirurgie.

Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.

Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.

„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.

V Charkově zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruská střelba zasáhla bytové domy, oznámil starosta.

S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání vlády komentovat, zda dnes projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.

„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.

Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl novinářům po dnešním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.

Počet obětí teroristického útoku v Krasnogorsku na předměstí Moskvy stoupl na 140. Zemřel jeden z těžce zraněných, uvedl podle médií ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško. Až dosud úřady uváděly, že v pátek minulý týden si útok vyžádal 139 mrtvých a 182 raněných.

Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.

Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. „V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu,“ uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Vláda dnes schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.

Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů.

Slovensko plánuje na konci letošního roku zahájit provoz osobních vlaků na nové lince s Ukrajinou po stávající širokorozchodné železniční trati. Projekt schválil kabinet premiéra Roberta Fica na svém dnešním zasedání. Náklady na potřebnou úpravu infrastruktury ministerstvo dopravy odhadlo zhruba na sedm milionů eur (177 milionů Kč). V současnosti jezdí osobní vlaky mezi Slovenskem a Ukrajinou po jiné trati.

Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.

„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.

Americký prezident Joe Biden znovu nazval Putina „řezníkem“ a znovu vyzval k naléhavé pomoci Ukrajině. „Je tolik důležitých věcí, které bychom mohli udělat, včetně toho se konečně postarat o pomoc Ukrajině od toho řezníka Putina," prohlásil Biden.

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti byli v noci na dnešek zraněni tři lidé ve věku 55, 56 a 64 let. Další, 62letý muž, byl zraněný při útoku dronu na město Izjum, uvedl v prohlášení šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinské síly protivzdušné obrany přes noc zničily 10 nepřátelských útočných dronů „Shahed“, informuje Nexta.

Nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, se podle ruských úřadů podařilo protivzdušné obraně sestřelit střely z raketometu RM-70 Vampire české výroby. Oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov o incidentu informoval zhruba hodinu po půlnoci místního času (v úterý před půlnocí SEČ) a uvedl, že si útok vyžádal jednoho zraněného.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila deset z 13 dronů vyslaných ruskou armádou, uvedl ukrajinský generální štáb. 

Ukrajinské letectvo po půlnoci varovalo, že se ze severu blíží ruské bezpilotní letouny a letí na Sumskou, Charkovskou a Poltavskou oblast. Kam dopadly tři nesestřelené drony, generální štáb ani letectvo neuvedly.

Ukrajinské ministerstvo obrany zřídilo nové oddělení, které je věnováno logistickému plánování. Má vytvořit dlouhodobé zásobovací plány pro ukrajinskou armádu, stojí v oficiálním oznámením.

V Charkově na východě Ukrajiny funguje přímo v jednom z protileteckých krytů dětská baletní škola. Malé baletky tady mohou trénovat i během leteckých poplachů a dokonce i během útoků, uvádí web Nastojaščeje vremja. Ředitelka studia Julija Vojtynaová říká, že díky hodinám se děti alespoň na chvíli odtrhnou od obrazovek, u nichž tráví kvůli distanční výuce valnou část svých dní, a mohou načerpat pozitivní emoce.

„Teď není v Charkově pro děti nic. Nejsou školy, nejsou školky, děti pořád sedí u internetu. Musejí nějak vybít energii a také někde brát pozitivní emoce,“ míní ředitelka.

V Charkově se nedávno přímo v metru, které slouží jako protiletecký kryt, otevřelo několik školních i předškolních tříd. Ty ale mají kapacitu jen pro menší část žáků. Většina školáků je tak odkázána na výuku na dálku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině začíná zase brzy ráno. Dobrou noc.

OBRAZEM: Ukrajinští vojáci pohřbili padlého druha. Rozloučili se s ním v chrámu svatého Michala v Kyjevě.

Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.

Aktiva přesunutá do státního vlastnictví jsou podle Krasnova klíčová pro rozvoj ruské ekonomiky a pro posílení ruských vojenských kapacit. „Z vlastnictví Ruské federace se tato aktiva dostala nezákonnými prostředky, včetně korupce,“ uvedl generální prokurátor. „Část z nich byla dokonce využívána k financování teroristických aktivit ze strany Ukrajiny,“ dodal.

Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.

Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.

Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.

V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.

Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.

Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně. 

Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.

Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.

„Diktátor Běloruska vnesl do už tak zmatené kremelské verze útěku teroristů další zmatek,“ tweetuje kanál Nexta TV. 

„Jakmile se objevily informace od bezpečnostních služeb, že se auto s teroristy pohybuje směrem na Brjansk, bylo dohodnuto, že Bělorusko zablokuje svou část směru pravděpodobného pohybu zločinců a ruská strana svou. Viděli to. Proto se odvrátili a odjeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ řekl Alexandr Lukašenko.

„Tím zpochybnil nepravděpodobnou verzi Kremlu, že se teroristé pohybovali k předem otevřenému 'oknu' na hranici s Ukrajinou,“ dodává Nexta.

Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.

Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.

O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce tajemníka bezpečnostní rady Oleksije Danilova a na jeho místo jmenoval dosavadního šéfa rozvědky Oleksandra Lytvynenka. Nebyl uveden žádný důvod změny.

Jednašedesátiletý Danilov zastával svou funkci od roku 2019, nastoupil do ní několik měsíců poté, co se prezidentem stal Zelenskyj. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) má koordinační roli v otázkách národní bezpečnosti a obrany a je poradním orgánem hlavy státu, poznamenal Reuters.

Denní dovoz elektřiny na Ukrajinu se zvyšuje a dnes dosáhne nejvyšší úrovně od začátku roku. Na vině je série ruských raketových útoků na kritickou infrastrukturu, které způsobily výpadky dodávek proudu v mnoha regionech. S odkazem na ukrajinské ministerstvo energetiky to uvedla agentura Reuters.

Útoky, z nichž největší se uskutečnil minulý týden v pátek, způsobily velké škody na zařízeních pro výrobu a přenos elektřiny. Přiměly také Kyjev zastavit vývoz elektřiny.

Bomba svržená z ruského dronu zranila 50letého muže v Beryslavi, informovala dnes vojenská správa Chersonské oblasti.

Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.

Prezident Petr Pavel pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům po dnešní návštěvě Bezpečnostní informační služby (BIS) řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle šéfa kontrarozvědky Michala Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.

Ukrajinské tajné služby napomáhaly teroristickému útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, kde minulý pátek přišlo o život 139 lidí, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov podle ruské státní agentury RIA Novosti. Bortnikov svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajina účast popřela, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.

Zasedání Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, začalo minutou ticha k uctění památky obětí teroristického útoku. Poté vůdci dvou poslaneckých klubů vyzvali ke zrušení moratoria na trest smrti.

„Dnes nemůže být pro tyto šmejdy (pachatele útoku) jiný trest než trest smrti,“ prohlásil Leonid Sluckij, nástupce zesnulého vůdce ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského v čele Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR).

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela dva lidi, kteří podle ní plánovali vyhodit do povětří železniční trať sloužící k vojenským dodávkám na frontu na východě země. Sabotéři byli chyceni přímo při činu a zatčeni, píše se v prohlášení.

Dva zadržení, identifikovaní pouze jako obyvatelé Kyjevské a Charkovské oblasti, nastražili výbušniny na železnici v centrální Poltavské oblasti. Zařízení plánovali odpálit na dálku a to v koordinaci s masivním ruským útokem na ukrajinskou infrastrukturu z 21. a 22. března.

„Doufali, že zničí logistické trasy pro zbraně, munici a pohonné hmoty pro ukrajinské ozbrojené síly,“ uvedla SBU, podle které zadržení - označení jako agenti - útok koordinovali s důstojníkem ruské tajné služby FSB.

Slovinsko také podpoří českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Na dotaz ČTK to dnes při návštěvě Lublaně řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Konkrétní částku neuvedl. Podle slovinské agentury STA vláda vyčlení jeden milion eur (zhruba 25 milionů korun).

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. 

Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Oznámil to dnes mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.

„Tato loď, bohužel, měla být použita proti Ukrajině. Proto jsme přijali rozhodnutí zasáhnout toto plavidlo naším neptunem. Stalo se tak. Způsobené škody se upřesňují, ale škody (Kosťantyn Olšanskyj) jednoznačně utrpěl a nyní není schopen boje,“ řekl Pletenčuk podle serveru RBK-Ukrajina. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Počet zraněných při teroristickém útoku v koncertní hale Crocus City Hall se zvýšil na 361. Pod troskami haly mohou zůstat ostatky několika desítek lidí. Bude obtížné je identifikovat kvůli vysoké teplotě ohně.

Ukrajinci zasáhli protilodní střelou Neptun výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj, které se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v 2014, oznámil mluvčí.

Nálet ruských bezpilotních letounů íránské výroby během noci odrážel Charkov na východě Ukrajiny, zprávy o dronech přicházely také ze Sumské oblasti na severu země a z Mykolajivské oblasti na jihu, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusové kromě toho zaútočili na Doněckou oblast na východě země dvěma původně protiletadlovými raketami S-300, upravenými k ostřelování pozemních cílů, uvádějí ukrajinská média s odvoláním na ozbrojené síly.

Podle belgorodského gubernátora Vjačeslava Gladkova v ruské vsi Dubovoje dva lidé utrpěli zranění a při ostřelování utrpěly škody dvě desítky obytných domů a hospodářské stavení. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace informuje o dvou hasičích, kteří utrpěli zranění ve vsi Golovčino, rovněž v Belgorodské oblasti.

Ukrajinské síly sestřelily všech 12 dronů vypuštěných během noci ruskými jednotkami proti Ukrajině, uvedl dnes velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo zničení 13 střel vypálených podle ministerstva z raketometu RM-70 Vampire české výroby nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.

Prezident Petr Pavel dnes dopoledne navštíví pražské sídlo Bezpečnostní informační služby (BIS). S vedením kontrarozvědky bude hlava státu hovořit o aktuální bezpečnostní situaci a hrozbách, ruských aktivitách či vlivu Ruska a Číny na bezpečnost v Česku.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ve slovinské Lublani dnes bude jednat český ministr zahraničí Jan Lipavský se svými protějšky ze Slovenska, Slovinska, Rakouska a Maďarska. Zasedání takzvané C5 se bude týkat rozšiřování a fungování Evropské unie, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace.

Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Večer ukrajinská armáda na telegramu informovala o ruském raketovém útoku na rekreační oblast v Oděse, při kterém byli zraněni nejméně čtyři lidé. Oblastní šéf Oleh Kiper před tím uvedl, že zranění utrpěly tři ženy.