Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Kreml dal dnes najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.

Vláda v Budapešti vyzývá maďarské firmy, aby více obchodovaly s Ruskem. Maďarsko-ruská hospodářská spolupráce má dlouhou a úspěšnou tradici a po maďarských výrobcích je v Rusku poptávka, napsal ve čtvrtek na sociální síť Facebook maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že vláda v tom podniky plně podporuje. Firmy mají podle Szijjártóa s ruskými podniky spolupracovat jen v oblastech, na které se nevztahují západní sankce uvalené na Rusko poté, co tato země před více než dvěma lety napadla sousední Ukrajinu.

Generální ředitel Antverpského světového diamantového centra (AWDC) Ari Epstein ve čtvrtek nečekaně rezignoval. Uvedla to správní rada v dnešním prohlášení. Mluvčí AWDC uvedl, že 48letý Epstein si nepřál sdělovat důvody svého náhlého odchodu, ale belgické finanční noviny De Tijd mluví o konfliktu mezi belgickou vládou a diamantovým sektorem kvůli sankcím na ruské diamanty, upozornila agentura Reuters.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích.

„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy,“ prohlásil De Croo podle belgických médií. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.

Policie v Ruskem okupované části východní Ukrajiny pátrá po americkém občanovi Russellu Bentleymu, který v uplynulých letech bojoval po boku proruských separatistů a šířil kremelskou propagandu. Ruská média o něm píší jako o válečném zpravodaji.

V Belgorodské oblasti protivzdušná obrana dnes dopoledne sestřelila dalších pět dronů. Gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov na telegramu napsal, že jeden z bezpilotních letounů v Belgorodu narazil do administrativní budovy. Dva muži v důsledku toho utrpěli zranění a záchranáři je převezli do nemocnice.

Bratislava bude mít načas zájem o dobré vztahy s Kyjevem, je ale otázkou, na jak dlouho, upozornil list Ukrajinska pravda v komentáři ke čtvrteční schůzce vlád obou zemí, vedených premiéry Robertem Ficem a Denysem Šmyhalem. Fico si momentálně vybral „mír s Ukrajinou“, ale otázka zní, zda ukrajinskou kartu, tolik zabírající na slovenské voliče, vytáhne už před červnovými volbami do Evropského parlamentu, anebo si ji ponechá do příštích parlamentních voleb. Odpověď podle deníku závisí i na tom, zda se Fico bude chtít vyvarovat krize ve vztazích s Bruselem.

Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.

„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.

Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.

Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.

Pět ukrajinských dronů v Rostovské a Belgorodské oblasti zneškodnila podle tvrzení ruského ministerstva obrany v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana. Uvedla to agentura Reuters.

Podle Moskvy šlo o „sérii pokusů o teroristické útoky na cíle na ruském území“. Nad Rostovskou oblastí systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři drony. Podle gubernátora tohoto regionu na jihozápadě Ruska Vasilije Golubjeva se to stalo v Novošachtinsku. „Podle předběžných údajů nejsou oběti ani škody,“ napsal na telegramu. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že Golubjev neuvedl, na jaký cíl drony mířily. 

Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc.

Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda.

Rusové při poslední sérii útoků nasadili jednu raketu Ch-59 a 17 útočných dronů typu Šáhed, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 16 šáhedů zničila. Stalo se to nad územím Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti. Z posledního regionu byly hlášeny výbuchy a zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny platil poplach kvůli nebezpečí raketových útoků, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Následky útoků se upřesňují, informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.

Dobré ráno, v letadle plně naloženém vojenským vybavením ve středu přicestovali do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala ve čtvrtek večer podle agentury Reuters nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce.

Nigerská televize odvysílala záběry vykládání vojenského nákladního letounu, zatímco poblíž postávali lidé v uniformách. „Jsme tu, abychom vycvičili nigerskou armádu... a rozvíjeli vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Nigerem,“ řekl muž v maskáčové uniformě, kterého RTN označila za jednoho z ruských instruktorů.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Od roku 2022 přišlo v důsledku ruských útoků o končetiny nejméně 30 ukrajinských dětí. Na rozdíl od dospělých potřebují děti nové protézy nejméně jednou ročně a často se při přizpůsobování protézám a nové realitě potýkají s psychickými problémy.

Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že USA podepsaly dohodu o poskytnutí 138 milionů dolarů na modernizaci ukrajinské protivzdušné obrany.

Šéf MAAE varuje před eskalací v souvislosti s útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží. Nedávné útoky na Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu znamenaly „významnou eskalaci“ nebezpečí pro jadernou bezpečnost na Ukrajině, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. 

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

Nizozemsko přidělí Ukrajině dalších 400 milionů eur (asi 10,147 miliard korun), čímž zvýší svůj celkový příslib pro rok 2024 na více než 2,4 miliardy eur (60,89 miliard korun), uvedla nizozemská zpravodajská stanice RTL.

Ruská armáda z velké části nahradila své ztráty na Ukrajině, a to mnohem rychleji, než se předpokládalo, uvedl v písemném prohlášení pro Kongres generál Christopher Cavoli, vrchní velitel americké armády v Evropě.

V běloruské vazbě zemřel jednapadesátiletý Aljaksandr Kulinič, kterého úřady obvinily z urážky autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka. Oznámila to dnes lidskoprávní organizace Vjasna, podle níž je Kulinič šestý politický vězeň, jenž zemřel v Bělorusku za mřížemi. Podle oficiálních údajů zemřel na ischemickou chorobu srdeční, napsalo Rádio Svoboda.

Agentura AP poznamenala, že Kulinič byl ve vazební věznici ve městě Brest, která je známá tvrdým zacházením s opozičními aktivisty. „Vyzývám naše mezinárodní partnery, aby přijali opatření, která zabrání dalším ztrátám na životech,“ napsala na síti X v souvislosti s Kuliničovou smrtí běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Donald Trump odmítl pozvání Zelenského k návštěvě Ukrajiny, píše New York Post. Mluvčí volební kanceláře amerického exprezidenta označil nabídku za „nevhodnou“, protože bývalý americký prezident „není vrchním velitelem ozbrojených sil“.

Polsko disponuje raketami protivzdušné obrany sovětské výroby, které mohou být odeslány na Ukrajinu. Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal již o možném převodu.

Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.

„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.

Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby. 

Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.

Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.

„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.

Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.

Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.

„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.

„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.

„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.

Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu. Dnes to v debatě ve Spolkovém sněmu prohlásilo několik vládních i opozičních poslanců, kteří debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě, podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.

Maďarská vláda zavede nové restrikce na dovoz ukrajinských zemědělských produktů. Uvedl to dnes maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vláda chce tímto krokem chránit domácí zemědělce před výkyvy na trhu způsobenými levnějším ukrajinským dovozem, napsala agentura AP.

Rozhodnutí Evropské unie z roku 2022 umožnit bezcelní dovoz z Ukrajiny podle ministra vedlo k „velkému nadbytku a výrazně nízkým cenám“ na evropském trhu se zemědělskými produkty. Maďarsko v loňském roce zakázalo dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje například na obílí, mouku, jedlé oleje a některé masné produkty.

„Alexej Navalnyj napsal autobiografii,“ tweetuje mluvčí nedávno zemřelého politika Kira Jarmyšová. „Začal v Německu, když se zotavoval z otravy, a skončil ve vězení. Kniha vyjde 22. října.“

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.

Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu. „Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl na tiskové konferenci Fico.

Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.

„Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ popsal jeden z cílů dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu prezident Petr Pavel.

Prezident hostitelské země Gitanas Nauséda hovořil o nutnosti zaměřit se na obnovu Ukrajiny a také o podpoře napadené země i Moldavska v cestě do Evropské unie.

Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.

Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.

Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají.

Hlavním úkolem novinky je podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.

„Navždy nás opustil Karel Štindl, bývalý velvyslanec v Polsku a na Ukrajině, znalec Ruska a východní Evropy a mimořádně erudovaný diplomat a skvělý člověk,“ ohlásil na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský. „Zůstává vzorem pro řadu našich kolegů. Upřímnou soustrast rodině a pozůstalým.“

Prezident Petr Pavel se v Litvě sešel s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Ten mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.

Lotyšský a ukrajinský prezident Edgars Rinkēvičs a Volodymyr Zelenskyj právě podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu mezi svými zeměmi. „Počítá s roční vojenskou podporou Lotyšska pro Ukrajinu ve výši 0,25 % HDP. Lotyšsko se také zavázalo na 10 let pomáhat Ukrajině s kybernetickou obranou, odminováním a bezpilotními technologiemi a také podporovat vstup Ukrajiny do EU a NATO,“ tweetuje Zelenskyj. „Jsem vděčný našemu příteli a partnerovi, Lotyšsku. To je přesně ta specifičnost a předvídatelnost, kterou náš boj za svobodu a nezávislost vyžaduje.“

Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.

Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.

„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.

Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.

Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.

„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.

Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.

Německý exkancléř prohrál soud s deníkem Bild. Gerhard Schröder si stěžoval na publikování rozhovoru s ruským právníkem a disidentem Alexejem Navalným, jenž ho v něm označil za „Putinova poslíčka“, který „chrání vrahy“ a „dostává tajné platby“. 

Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.

„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuse.

Polská armáda v noci kvůli ruským útokům na západ Ukrajiny aktivovala vše potřebné k ochraně polského vzdušného prostoru, uvedla Varšava.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v několika oblastech Ukrajiny, uvedl její ministr energetiky. Zasaženy byly mj. dvě elektrárny.

Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE

Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska. Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. 

Na Slovensku budou dnes společně jednat členové slovenské a ukrajinské vlády za účasti premiérů obou zemí, Roberta Fica a Denyse Šmyhala. Schůzka se uskuteční necelého půl roku po nástupu do úřadu nynějšího Ficova kabinetu, který Ukrajině bránící se ruské invazi zastavil vojenskou pomoc ze slovenských státních zásob. Fico a Šmyhal společně jednali už letos v lednu v ukrajinském Užhorodu. Slovenský premiér dříve nešetřil kritikou na adresu východního souseda.

Český prezident Petr Pavel se dnes zúčastní summitu iniciativy Trojmoří v litevském Vilniusu. Plánuje také několik bilaterálních jednání, například s estonským protějškem Alarem Karisem. Pavla doprovodí podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, která se zúčastní obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Dobré ráno, z ruské Murmanské oblasti v noci na dnešek vzlétlo nejméně sedm ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které zaútočily na Ukrajinu. Vedení ukrajinského letectva o tom informovalo na platformě Telegram a vyzývalo obyvatele, aby neignorovali sirény hlásící letecký poplach. Nejméně deset zásahů kritické infrastruktury v Charkovské oblasti nad ránem oznámil šéf správy oblasti Oleh Syněhubov. V Zaporožské oblasti jsou slyšet výbuchy.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online k Ukrajině končí. Těšíme se na shledanou zase od rána.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska.

Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. To je i Girkinův případ. Advokát nicméně podle agentury RBK sdělil, že o jeho klienta má jako o velitele zájem jedna z jednotek v takzvané Doněcké lidové republice, což je mezinárodně neuznaný útvar vyhlášený na východní Ukrajině proruskými separatisty a později anektovaný Ruskem.

Girkina, známého také pod přezdívkou Strelkov, letos v lednu soud poslal za výzvy k extremistické na čtyři roky za mříže. Ruská justice se na tohoto stoupence ruské invaze na Ukrajinu zaměřila poté, co na platformě Telegram kritizoval ruské vedení za nedostatečnou rozhodnost ve válce.

Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. 

Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.

OBRAZEM: Příslušníci Sibiřského praporu Mezinárodní legie Ozbrojených sil Ukrajiny, tvořeného převážně z dobrovolníků z řad ruských občanů, trénují v Kyjevské oblasti.

„Ukrajinský bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na civilní vozidlo ve vesnici Apanasovka... Bohužel zemřeli tři lidé, kteří byli v tu chvíli v autě, včetně dvou dětí,“ napsal gubernátor Kurské oblasti Roman Starovoit. Apanasovka se nachází asi deset kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Ruský raketový útok zabil dnes večer v Oděské oblasti čtyři lidi, včetně desetileté dívky, a dalších sedm lidí zranil, uvedl šéf oblastní správy.

Ruské úřady prodloužily do 20. dubna lhůtu týkající se předběžného vyšetřování smrti ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Na platformě Telegram to dnes napsal ředitel Navalného Fondu boje proti korupci Ivan Ždanov s poznámkou, že tak stále neexistují oficiální informace od státu o příčině Navalného smrti. Hlasitý kritik Kremlu zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři, která je pokládaná za jednu z nejdrsnějších ruských věznic.

Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo zle. Zdroj prokremelské televize RT tehdy uvedl, že příčinou byla krevní sraženina, ale tato informace nebyla potvrzena, poznamenal server Meduza. Zaměstnanci věznice podle Ždanova později opozičníkově matce Ljudmile Navalné řekli, že její syn zemřel na „syndrom náhlého úmrtí“. Lékařská zpráva hovoří podle Navalného mluvčí o „přirozené smrti“.

Navalného okolí tvrdí, že za jeho úmrtím stojí – ať přímo, či nepřímo – režim prezidenta Vladimira Putina. Kreml popřel, že by se na smrti Navalného podílel stát. 

Polská prokuratura na dnešní 14. výročí letecké katastrofy u Smolenska oznámila, že vede vyšetřování proti třem ruským důstojníkům kvůli podezření, že letecké neštěstí způsobili. V roce 2010 se u Smolenska při pokusu o přistání zřítil vládní letoun a v jeho troskách spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński. Soud na podezřelé Rusy vydal zatykače a vyšetřování je prodlouženo do konce letošního roku.

Už dříve polská média informovala o možnosti, že budou vydány zatykače na ruské dispečery letiště ve Smolensku. Dosavadní posudky podle prokuratury nepotvrzují tezi předchozí vlády o tom, že se letadlo zřítilo vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje.

„Od začátku vyšetřování jsme získali několik stovek posudků od znalců různého zaměření. Podařilo se také shromáždit velké množství elektronických údajů, které jsou dále analyzovány. Vyslechli jsme více než 1000 svědků. Spis k případu má už skoro 1900 svazků,“ řekl prokurátor Przemyslaw Nowak.

Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil službu v armádě odsouzeným za méně závažné trestné činy. Nevztahuje se například na ty, které soudy shledaly vinnými z úkladných vražd, sexuálního násilí nebo zločinů proti národní bezpečnosti, uvedl dnes zákonodárce Oleksij Hončarenko na síti Telegram. Norma má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě.

Návrh zákona předpokládá, že v době mobilizace nebo válečného stavu budou moci soudy podmínečně propustit vězně k výkonu vojenské služby na základě smlouvy, napsal server Ukrajinska pravda. Poslanec Jaroslav Železňak naznačil, že návrh zákona před druhým a zároveň závěrečným čtením pravděpodobně dozná změn, aby se eliminovalo riziko korupce.

Zákonodárci také schválili v prvním čtení jiný návrh zákona, který zpřísňuje tresty pro ty, kteří neuposlechnou pravidel mobilizace. Podle Železňaka také tento dokument ještě zřejmě čekají změny před dalším hlasováním.

Moskva tvrdí, že se proti vyjednávání o ukončení války nestaví, ruští činitelé ale uvedli, že se konference ve Švýcarsku nezúčastní. Země podle nich není ve válce na Ukrajině neutrální. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes prohlásila, že konference je projektem amerických demokratů prezidenta Joea Bidena. Chtějí podle ní na fotografiích a videích z takové akce ukázat, že jejich „projekt Ukrajina“ je stále živý.

„Takto vypadá ukrajinský návrh zákona o mobilizaci a branné povinnosti,“ ukazuje kanál Nexta TV. Verchovná rada (jednokomorový parlament) dnes projednává téměř 4300 pozměňovacích návrhů k návrhu zákona.

Švýcarsko ve dnech 15. a 16. června uspořádá konferenci o Ukrajině, jejímž cílem je odstartovat mírový proces. S odvoláním na švýcarskou vládu o tom dnes informují agentury Reuters a AP, které ale zároveň poznamenávají, že Rusko, které už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, se konference nezúčastní.

Inflace v Rusku již dosáhla svého vrcholu, její pokles však zatím není dostatečný k tomu, aby ruská centrální banka mohla zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedla to dnes podle agentury Reuters guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v projevu k poslancům Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Poměrně velká část munice zajištěné skrze českou iniciativu by měla být na Ukrajinu dodána do konce června, zbytek do konce roku. V následujících týdnech budou jednání gradovat tak, aby byla splněna taková očekávání, řekla po dnešním setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Právě o plánu na zajištění munice v zemích mimo EU s Pavlem hovořila, prezidentovi dnes také představila své návrhy na jmenování generálů. Jedna z osob působila na Vojenském zpravodajství.

Boj na Ukrajině je i naším bojem, jde o obranu naší bezpečnosti a také našich hodnot, prohlásil belgický král Philippe ve svém dnešním vystoupení v Evropském parlamentu. Na závěr před europoslanci v Bruselu připomněl někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla.

„V podpoře Ukrajiny jsme ukázali, že dokážeme být jednotní a přijímat silná rozhodnutí,“ prohlásil belgický panovník. I Evropané se podle něj cítí ohroženi, a to zcela oprávněně. Stejnou jednotu EU ukázala po referendu o britském odchodu z Unie, ale i rovněž během pandemie nemoci covid-19, dodal král Philippe. Jeho země tento půlrok Evropské unii předsedá.

Prezidenta Petra Pavla bude na čtvrteční cestě do Litvy doprovázet podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, zúčastní se obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Pavel se ve Vilniusu zúčastní summitu iniciativy Trojmoří, zároveň by se měl setkat s některými protějšky, například s estonským prezidentem Alarem Karisem. Novinářům to dnes řekli zástupci zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Soudní dvůr Evropské unie vyřadil ruské miliardáře Michaila Fridmana a Pjotra Avena z unijního sankčního seznamu. Evropský blok na oba muže uvalil sankce těsně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle soudu však Rada EU nepředložila přesvědčivé důkazy, které by prokázaly, že Fridman a Aven ruskou agresi podporovali.

Estonci zatím k letošním volbám do Evropského parlamentu přistupují s lhostejností, kterou nejspíš nenapraví ani prozápadní směřování země posílené po ruské invazi na Ukrajinu z roku 2022. V zemi, která byla při posledním hlasování v roce 2019 jedním z devíti členských států s volební účastí nižší než 40 procent, může být důvodem to, že tamní obyvatelé necítí na evropskou sedmadvacítku příliš silné vazby, domnívá se Aet Kiislaová z Vysoké školy v Narvě spadající pod Tartuskou univerzitu.

Ruským jednotkám se podle neoficiálních zdrojů z obou stran podařilo obsadit vesnici Pervomajsk u Doněcka, uvedla ruská redakce BBC. Tyto zprávy podle serveru Meduza nekomentovalo ani ruské ministerstvo obrany, ani ukrajinský generální štáb. „Nepřítel dokázal prolomit obranu střeleckého praporu 59. brigády a úplně obsadit Pervomajsk, o který se bojovalo od srpna 2022,“ uvedl ukrajinský zpravodajský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě, podle kterého citelné ztráty utrpěly obě strany. Ves leží asi deset kilometrů jihozápadně od Avdijivky, kterou ruské jednotky po úporných bojích dobyly v únoru. Před válkou ve vsi žilo asi 2000 lidí, dodala Meduza.

Mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva ohlásil, že na anektovaném Krymu se podařilo zničit ruský vrtulník Ka-27. „Něco hledal - a našel,“ ironicky poznamenal mluvčí Dmytro Pletenčuk na facebooku. Podrobnosti o tom, jak se vrtulník podařilo zničit na okupovaném poloostrově, neprozradil.

Ukrajinské úřady hlásí dva raněné v Oděské oblasti a poškození energetiky na jihu země. Útok poškodil energetickou infrastrukturu v Mykolajivské oblasti, kde na několik hodin byla přerušena dodávka elektřiny. Hašení požáru v energetickém objektu, který způsobil ruský útok, dosud pokračuje. Další požár způsobily trosky sestřeleného dronu v rekreačním zařízení u města Očakiv, který byl mezitím uhašen. Nálety a následné dělostřelecké ostřelování se obešlo bez raněných, uvedl šéf oblastní správy Vitalij Kim na sociální síti Telegram.

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) loni zvýšila čistý zisk meziročně o 49 procent na 210 milionů eur (zhruba pět miliard Kč). Tržby vzrostly o 71 procent na 1,73 miliardy eur (téměř 42 miliard Kč). Na tržbách skupiny se z více než 70 procent podílel obranný průmysl. Společnost to dnes oznámila ČTK. Výsledky výrobců zbraní v době pokračující války na Ukrajině podporují investice států do obrany.

„Silný růst CSG v roce 2023 byl tažen zejména dvěma strategickými obory, ve kterých dlouhodobě působíme, konkrétně výrobou velkorážové munice a produkcí vojenské pozemní techniky,“ uvedl člen představenstva a finanční ředitel skupiny CSG Zdeněk Jurák.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů, kterými Rusko zaútočilo v noci na dnešek na jih země. Ruské síly odpálily také několik střel, z nichž se Ukrajině podařilo dvě sestřelit, uvedl na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, kterého citovala agentura Reuters.

V březnu 2022 ruští vojáci okupovali ukrajinské město Buča a zanechali za sebou zkázu, která šokovala svět. Dva roky po jejich odchodu se obyvatelé snaží vrátit do normálního života. Celý článek čtěte ZDE.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Švédské letectvo společně s německými stíhačkami zachytilo poblíž švédského pobřeží ruský průzkumný letoun Il-20, oznámila švédská armáda.

Více než dvě třetiny ruských tanků, které ukrajinská armáda v posledních měsících zničila, byly zlikvidovány pomocí bezpilotních letounů, uvedl představitel NATO v rozhovoru pro plátek Foreign Policy. Zmíněná statistika pravděpodobně naznačuje, že Ukrajina se stále více spoléhá na bezpilotní letouny v situaci, kdy má kritický nedostatek munice.

Ruský útok na centrum Charkova dnes způsobil zranění nejméně čtyřem lidem. Ve městě a v přilehlém regionu byl během dneška ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který o tom informoval na svém telegramovém účtu.

Zelenskyj poděkoval všem, kteří i přes intenzivní ruské ostřelování zůstávají v Charkově, a uvedl, že Rusko podle něj usiluje o vylidnění města i celé Charkovské oblasti. V médiích se v poslední době opakovaně objevily spekulace o hrozící ruské invazi zaměřené na Charkov a o plánech na evakuaci města. Podle Zelenského, který dnes zveřejnil záběry budovaného opevnění v Charkovské oblasti, musí Rusko vidět, že region má silnou obranu.

Ruský dobrovolník Alexandr Demidenko, který pomáhal ukrajinským uprchlíkům s návratem do vlasti, spáchal ve vazební věznici v Belgorodské oblasti sebevraždu. Tvrdí to podle serveru Meduza regionální oddělení vězeňské služby. O smrti Demidenka informovala média v pondělí s odvoláním na příbuzné jednašedesátiletého muže. O příčině smrti tehdy nebyly informace, ruské úřady se nevyjádřily. Demidenko podle médií pomáhal Ukrajincům poté, co do jejich země vtrhla ruská vojska, proti invazi i protestoval.

Obrazem: Cvičení rekrutů 3. útočné brigády v Kyjevské oblasti

Evropská unie potřebuje více finančních prostředků na přípravu na případný plnohodnotný konflikt, protože riziko války v Evropě za hranicemi Ukrajiny již není fantazií, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Ruské síly zasáhly předměstí Slovjansku v Doněcké oblasti a zranily tři lidi, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

„V květnu nedojde k mobilizaci za žádných okolností,“ uvedl šéf výboru pro obranu ruské Státní dumy Kartapolov.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 dohodu schválil na konci února. České televizi (ČT) to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Britský ministr zahraničí David Cameron dnes při návštěvě Washingtonu ocenil český plán nákupů dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo Evropskou unii. Zmínil jej na tiskové konferenci se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem, kde apeloval na obnovení americké podpory pro zemi bránící se už déle než dva roky ozbrojené ruské agresi.

„Víme, že (Ukrajinci) potřebují munici. Je tady skvělá česká iniciativa s cílem poskytnout munici, která dorazí v červnu,“ řekl Cameron na tiskové konferenci. Británie podle něj ale podniká kroky, kterými chce už předtím zajistit Ukrajině dodatečné dodávky projektilů.

Nejméně 604 civilistů bylo na Ukrajině zabito či zraněno v březnu, to je o 20 procent více než v únoru. Za nárůstem jsou mimo jiné ruské údery, uvádí OSN. OSN potvrdila nejméně 10.810 zabitých a 20.556 zraněných civilistů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Skutečné počty budou ale pravděpodobně vyšší.

Ruský soud dnes prodloužil trest bývalé spolupracovnici ruského opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševové o dva roky na 9,5 roku. Z odkazem na zpravodajský telegramový kanál SOTAvision o tom informovala ruská média. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti, odsouzena byla loni.

Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.

Společnost Novatek je největším ruský producentem zkapalněného zemního plynu (LNG). Její komplex na zpracovaní plynu v přístavu Usť-Luga a terminál v Baltském moři se v lednu staly terčem útoků ukrajinských dronů.

Rusko dnes obvinilo Kyjev z dalšího útoku na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové už dva roky okupují. Moskvou dosazená správa zařízení uvedla, že ukrajinský dron zaútočil na výcvikové středisko elektrárny. Ukrajinská vojenská rozvědka následně opět popřela, že by za sérií nedávných útoků stál Kyjev, informovala agentura Reuters.

„Útok ukrajinských ozbrojených sil se odehrál deset minut poté, co kolem školícího střediska projeli pracovníci (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) MAAE, kteří se vraceli z plánované návštěvy vnější laboratoře pro monitorování radiace,“ uvedla podle ruské státní agentury TASS mluvčí okupační správy elektrárny Jevgenija Jašinová. Dron podle ruského prohlášení dopadl na střechu výcvikového střediska. Nikdo nebyl zraněn.

Německá vláda pověřila německého výrobce zbraní Rheinmetall, aby dodal Ukrajině dalších 20 obrněných vozidel Marder, informovala zbrojařská společnost.

Spojené státy předaly Ukrajině ruční zbraně a munici, které původně poslal Írán jemenským šíitským povstalcům Húsíům, ale zabavila je armáda USA a jejich spojenci. Na síti X to dnes oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Dodávka zbraní má pomoci Kyjevu, který se při obraně před ruskou invazí potýká s vážným nedostatkem munice, ale neřeší deficit klíčových zbraní, jako jsou dělostřelecké granáty nebo munice do protivzdušné obrany, podotkla agentura AFP.

„Vláda Spojených států předala 4. dubna ukrajinským ozbrojeným silám přes 5000 kusů (útočných pušek) AK-47, kulometů, odstřelovačských pušek, (protitankových granátometů) RPG-7 a přes 500.000 kusů munice ráže 7,62 milimetrů,“ uvedl CENTCOM v prohlášení. Dodal, že toto množství stačí k vybavení jedné ukrajinské brigády ručními zbraněmi.

Ruští kriminalisté tvrdí, že ukrajinská energetická společnost Burisma byla zapojena do financování teroristických útoků v Rusku i jinde. S teroristickými aktivitami ji dnes spojil ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny. Výbor kromě toho oznámil, že jím nově zahájené vyšetřování financování terorismu se týká vysoce postavených představitelů Spojených států amerických a zemí NATO.

„Bylo zjištěno, že finanční prostředky z komerčních organizací, zejména z ropné a plynárenské společnosti Burisma Holdings působící na ukrajinském území, byly v několika uplynulých letech použity k provedení teroristických útoků na území Ruské federace i za jejími hranicemi,“ tvrdí vyšetřovací výbor.

Prezident Zelenskyj v souvislosti s prohlídkou stavby opevnění v regionu podle RBK Ukrajina uvedl, že „musíme být připraveni a Rusové musí vidět, že jsme připraveni se bránit“. Ukrajinští vojáci v oblasti rozmisťují protitankové betonové zátarasy a hloubí příkopy. Kdy Zelenskyj do regionu přijel, není jasné. Znovu naléhal na spojence, aby Ukrajině poskytli další prostředky protivzdušné obrany v situaci, kdy „Rusko den za dnem záměrně ničí město (Charkov) a zabíjí lidi v jejich domovech“.

Ruská armáda dnes podnikla útok na centrum Charkova, ve městě byly slyšet dva výbuchy. Zranění utrpěli nejméně tři lidé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém telegramovém účtu informoval o tom, že si v Charkovské oblasti prohlížel stavbu opevnění.

Podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova byl ve městě zasažen civilní podnik. „Jsou poničené budovy, vznikly požáry. V této chvíli jsou tři zranění, jsou ve středně těžkém stavu,“ uvedl Syněhubov. Jde podle něho o zaměstnance podniku. Dodal, že záchranáři pátrají po dalších obětech, které by mohly být pod troskami.

Ukrajinští pohraniční zachránili 42letého muže, který se snažil dostat přes Karpaty do Rumunska a v horách šest dnů bloudil. Nečekal, že cesta přes hory bude tak náročná. Na některých místech sněhová pokrývka stále dosahovala dvou metrů. Vypověděl, že v lese viděl rysa karpatského a v noci slýchal výt vlky. Několikrát zabloudil a nachodil asi 70 kilometrů. Pohraničníci ho objevili zesláblého a pomohli mu dostat se do civilizace.

Čeká ho trest za pokus o nelegální přechod hranice.

Lidé se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě rozloučili s padlými vojáky. Serhij Konoval a Taras Petrušun zemřeli v bitvě s ruskými jednotkami.