Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko.
„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl Hans Kristensen ze SIPRI. Podle stockholmského institutu by mohl mít Peking do roku 2030 nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice jako Rusko či USA. Avšak čínský počet jaderných hlavic bude podle SIPRI stále mnohem menší, než mají Moskva (4380) a Washington (3708).
Ze zprávy SIPRI rovněž vyplývá, že asi 2100 jaderných hlavic je nyní ve světě ve stavu „vysoké operační pohotovosti“. Většina z nich patří Rusku a USA. Téměř 90 procent jaderných zbraní vlastní Rusko a USA, zbytek připadá na další oficiální jaderné mocnosti Francii, Čínu a Británii a státy, které podle SIPRI také mají jaderné zbraně (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR).

Soud s americkým novinářem listu The Wall Street Journal Evanem Gershkovichem začne v Rusku 26. června a bude se konat za zavřenými dveřmi, informovaly dnes ruské tiskové agentury. Minulý týden ruská prokuratura uvedla, že reportér stane před soudem ve městě Jekatěrinburg, kde byl zadržen.
Ruské úřady viní Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

V Chakovské oblasti se bojuje i o město Vovčansk, které Ukrajina osvobodila v září 2022, ale Rusové ho v rámci ofenzívy znovu obsadili. Videa na sociálních sítích ukazují, že se Rusové v tamní továrně hromadně vzdávají ukrajinským silám. Podle neoficiálních informací bylo v areálu až 400 okupantů.

Na shromáždění za práva LGBT+ menšin v Kyjevě přišlo asi 500 lidí, uvedla agentura AFP. „Navzdory útokům nesmíme váhat a musíme se přijít ukázat," řekla 27letá Dina. Situaci srovnávala s Ruskem, které válku proti Ukrajině vede od února 2022. „Jsem šťastná, že žiju v zemi, kde můžu jít i na Gay Pride," řekla.
Ani na Ukrajině ovšem někteří gayové a lesby nejsou se svými právy zcela spokojení. Aktivisté po státu požadují reformu, která by lidem ve stejnopohlavních partnerstvích umožnila rozhodovat o léčbě zraněných vojáků a pochovávat válečné oběti, píše AP. Výzvy přichází v době, kdy v sociálně konzervativní ukrajinské společnosti podle některých pozorovatelů pohled na věc mění právě služba lidí z těchtno menšin v ozbrojených silách.

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci, podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.

Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze, a tedy od začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.
Podle agentury AP akce neměla oslavnou atmosféru manifestací známých jako „pride" v mírových podmínkách. Provázel ji silný déšť a také přísná bezpečnostní opatření související nejen s válkou, ale i s demonstrací ukrajinských nacionalistů, kteří si neodpustili homofobní projevy.

Americký exprezident Donald Trump si v noci na dnešek stěžoval, že žádosti Ukrajiny o podporu Spojených států „neberou konce“, a uvedl, že v případě jeho znovuzvolení by byla záležitost rychle „urovnaná“. Podle Trumpa se „to musí zastavit“, z jeho slov ovšem nebylo zcela jasné, zda lídr Republikánské strany odkazoval na americkou pomoc nebo celou ruskou agresi.

Chilský prezident na summitu ve Švýcarsku přislíbil podporu mírovému úsilí na Ukrajině. „Na tomto summitu nejde o NATO, ani o pravicové či levicové politické ideje. Jde o dodržování mezinárodního práva a lidských práv, základních principů společného života,“ prohlásil Gabriel Boric.

Jakmile se Brazílie a Čína připojí k zásadám, které nás dnes spojily, rádi si vyslechneme jejich názory, uvedl Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu ve Švýcarsku. „I když se neshodují s většinou světa. Je normální spojit síly, abychom ukončili válku,“ dodal.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také se vymezuje vůči zásahům do produkce potravin a požaduje, aby všechny jaderné elektrárny na Ukrajině „bezpečně a zajištěně“ provozovali Ukrajinci.

Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.
„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení z mírového summitu vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko.
„Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Petr Pavel na sociální síti X.

Finský prezident Alexander Stubb vyzval Peking, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a pomohl ukončit válku na Ukrajině, informovalo finské médium Yle.

Základem spravedlivého míru na Ukrajině bude respekt k územní celistvosti všech zemí, uvádí deklarace většiny účastníků švýcarského summitu.

Ruské síly zasáhly vesnici Nová Poltavka u Kramatorska v Doněcké oblasti a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí, informovala regionální prokuratura.

Účastníci švýcarského summitu vyzvali k návratu dětí unesených z Ukrajiny, uvedla agentura AFP. Některé země se ke společnému prohlášení nepřihlásily.
Prohlášení mírového summitu ve Švýcarsku podepsalo 80 zemí a 4 organizace. Mezi signatáři není Brazílie, Indie, Saúdská Arábie, Mexiko, Indonésie, Jihoafrická republika a Thajsko.

Norská vláda poskytne Ukrajině 1,1 miliardy NOK (asi 74 milionů dolarů) na pomoc při opravě její energetické infrastruktury. Již bylo rozhodnuto, že 120 milionů NOK bude použito na opravu energetického sektoru v Charkově.

Vedoucí představitelé skupiny zemí G7 se nezabývali mírovými návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině, uvedl německý kancléř Olaf Scholz během mírového summitu ve Švýcarsku, informoval deník Guardian.

Dva dozorce, které dnes drželi muži ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska jako rukojmí, se podařilo osvobodit. Skupina útočníků je po zásahu bezpečnostních sil po smrti, napsala agentura TASS. Agentura Reuters krátce předtím uvedla, že z místa byla slyšet střelba.
Skupina mužů se ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska zmocnila dvou dozorců a držela je jako rukojmí, uvádí ruské agentury. Podle telegramového kanálu Baza muži, kterých bylo podle různých zdrojů pět až šest, tvrdili, že jsou stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS).

Trump vyhrožuje, že přeruší pomoc Ukrajině „ještě před nástupem do Bílého domu jako zvolený prezident“. Bývalý americký prezident a předpokládaný republikánský kandidát Donald Trump se na předvolebním shromáždění 15. června otevřeně kriticky vyjádřil k americké pomoci Ukrajině.

Válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Prezident Petr Pavel to dnes zdůraznil na summitu ve Švýcarsku v národním prohlášení, které má ČTK k dispozici. Pavel doufá, že konference vydláždí cestu k budoucímu mírovému uspořádání na Ukrajině.
Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednáním o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko svou invazí do sousední země. Ve Švýcarsku jsou tento víkend delegace stovky zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.

Při ruských útocích na Ukrajině během uplynulého dne zemřeli tři lidé a šest jich bylo zraněno, informovaly regionální úřady. Oběti byly hlášeny v Doněcké a Charkovské oblasti.

Podle odhadů ukrajinské armády přišli okupanti od začátku invaze již o více než 525 000 vojáků.

Podle Zelenského Rusko měsíčně vypálí 3 500 raket na civilní cíle a infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o raketách KAB, ruských přesně naváděných zbraních, které se používají k úderům na sídla v oblasti frontové linie. Zelenskyj uvedl, že rakety jsou používány na civilní cíle, aby donutily občany k útěku z měst a vesnic v rámci příprav na ruskou okupaci.

Návrh závěrečného prohlášení z mezinárodního summitu o Ukrajině, jehož cílem je odstartovat mírový proces, uvádí, že pokračující válka Ruska proti Ukrajině způsobuje rozsáhlé utrpení lidí a ničení. Požaduje propuštění všech válečných zajatců a navrácení odvlečených ukrajinských dětí a všech deportovaných civilistů. Jakékoliv vyhrožování jadernými zbraněmi či jejich použití v kontextu probíhající války Ruska proti Ukrajině je nepřípustné, praví se v návrhu, o kterém informovala agentura Reuters.

Všichni lídři na jedné fotce. Prezident Petr Pavel stojí vedle prezidenta Argentiny Javiera Mileie.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a "lidský rozměr války", což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová.

Svět se dnes začíná přibližovat spravedlivému míru, musíme se dohodnout, jak bude vypadat, řekl ukrajinaký prezident Volodymyr Zelenskyj ve Švýcarsku na úvod summitu o Ukrajině.

Do Švýcarska dorazil i německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Ta dnes oznámila další balík pomoci Ukrajině.

Podle prezidenta Patera Pavla se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. "Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama," uvedl na síti X. "Budeme mluvit i o konkrétních dopadech války, které se týkají úplně všech. Ruské útoky ohrožují také ukrajinské jaderné elektrárny. V zájmu celého světa musíme neštěstí na jaderných zařízeních zabránit," doplnil.

Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to dnes na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace. Premiérka na dotaz novinářů nechtěla říct, zda podpoří pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil první skupinu 14 ruských a 11 běloruských sportovců, kteří mohou jako neutrální startovat pod pěti kruhy v Paříži. Jména dnes MOV zveřejnil na webu. Kvůli ruské invazi s podporou Běloruska na Ukrajinu z února 2022 se nesmějí pařížských her účastnit oficiální výpravy těchto zemí ani týmy v kolektivních sportech.

"Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin," prohlásil na summitu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vyjádřil také přesvědčení, že se zemím účastnícím se summitu podařilo vrátit na scénu myšlenku, že společné snahy mohou ukončit válku a vést ke spravedlivému míru. "Všichni jsme byli schopni dát šanci diplomacii," řekl. "Děkuji vám za podporu, a ať se spravedlivý mír podaří nastolit co nejdříve," doplnil.

Státníci už se sjíždějí do Švýcarska. Dorazil například polský prezident Andrzej Duda nebo argentinský prezident Javier Milei. Ten příští týden zamíří do Prahy

Cílem mírového summitu o Ukrajině je připravit základy pro přímá jednání mezi válčícími stranami, uvedla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.

Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná dnes odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to dnes řekl novinářům před svým odletem do alpské země. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Očekávají se delegace zhruba 100 zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.
"Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině," řekl dnes Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.

Podle šéfa obranné rozvědky ukrajinské síly použily nejméně 70 bezpilotních letounů k útoku na ruskou leteckou základnu Morozovsk, kde byly umístěny stíhací bombardéry Su-34. Kyrylo Budanov počet zasažených letadel neuvedl s tím, že vyhodnocování ruských ztrát stále probíhá.

Evropská unie urychlila výrobu nábojů a v roce 2025 se vyrovná ruské výrobní kapacitě, uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzský deník La Tribune.

Ruské síly zaútočily 14. června na osm obcí v Sumské oblasti, přičemž zabily jednoho civilistu a sedm jich zranily, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. O prohlášení šéfa německé vlády informovala agentura Reuters.
„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF v narážce na mírový summit, který dnes v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost.

Ukrajina zaútočila desítkami dronů na letiště Morozovsk v Rusku, kde mají okupanti základnu bojových letadel. Škody úřady zatím neupřesnily.

Ukrajinské útoky na ruskou Belgorodskou oblast si v pátek vyžádaly šest životů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslav Gladkova, který původně informoval o pěti zraněných.
Čtyři mrtvé našli záchranáři v troskách vícepodlažní obytné budovy v pohraničním městě Šebekino. Na místě pokračují záchranné práce, po půlnoci byla podle úřadů odklizena zhruba polovina trosek.

Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil.
Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje při tom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Stojí to v prohlášení, které dnes večer zveřejnilo italské předsednictví summitu. V textu země také podporují cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Chtějí také společně bojovat proti nelegální migraci.

Velvyslanci zemí EU se dnes v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo večer stálé zastoupení ČR při EU.

Ukrajinská vojačka a bývalá stylistka prezidenta Volodymyra Zelenského Šura Rjazancevová zemřela, píše server United24 Media. O smrti Rjazancevové informovala její sestra Valeria. Příčina úmrtí ani poslední místo jejího pobytu nejsou v současné době známy, podle neoficiálních informací jí selhalo srdce. Bojovnice s volacím znakem „Jalta“ začátkem června oslavila své 40. narozeniny. Celý článek čtěte ZDE.

Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyšetřují údajné ruské kybernetické útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako možné válečné zločiny. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s případem.
Vyšetřování zkoumá útoky na infrastrukturu, které ohrozily životy tím, že narušovaly dodávky elektřiny a vody, přerušovaly spojení se záchranáři nebo vyřazovaly mobilní datové služby, které přenášejí varování před nálety, uvedl jeden ze zdrojů.

Argentina se přidá ke kontaktní skupině pro Ukrajinu. Podle agentury EFE to dnes oznámilo argentinské ministerstvo obrany. Takzvaný formát Ramstein koordinuje humanitární a vojenskou pomoc zemi, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Skupina má přes pět desítek členů, Argentina je však jejím prvním členem z Latinské Ameriky.
Argentinský ministr obrany Luis Petri uvedl, že cílem zapojení jeho země je „podpořit mír a mezinárodní stabilitu“. Argentina očekává od členství různé pozitivní dopady, například posílení vztahů se Spojenými státy a evropskými zeměmi.

Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádal ruský vzdušný útok na město Šostka v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa.
Sumská oblastní správa případné škody, způsobené ruským náletem na Šostku, neupřesnila. Město leží asi 45 kilometrů od hranic s Ruskem, dodala agentura Reuters.

Na okraj jednání lídrů G7 se v Itálii setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s papežem Františkem.

Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum výzkumné skupiny Russian Field.

Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z některých regionů je ultimátum, řekl Volodymyr Zelenskyj. Přirovnal postup ruského prezidenta k Hitlerovi.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinské armády, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít nově koordinaci na starosti Severoatlantická aliance. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.

„Německo oznámilo předání nové vojenské pomoci Ukrajině,“ hlásí kanál Nexta TV.
Podle internetových stránek německé vlády bude balíček pomoci zahrnovat:
- 10 tanků Leopard 1A1 a munici pro ně;
- 20 pásových vozidel pěchoty Marder a munici;
- Protivzdušnou obranu IRIS-T SLM

Summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 vyzve Írán, aby přestal pomáhat Rusku ve válce proti Ukrajině, vyplývá z návrhu závěrů vrcholné schůzky. V nich se také země G7 zavážou, že přijmou opatření proti čínským finančním institucím, které pomáhají Rusku při vyzbrojování ve válce proti Ukrajině.
Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Japonsko a USA se rovněž v závěrech jednání, které se koná od čtvrtka na jihu Itálie, zavážou k sankcím proti subjektům, které pomáhají Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. G7 chce omezit přístup ke svým finančním systémům pro jednotlivce a firmy ve třetích zemích, včetně čínských subjektů, které Moskvě sankce pomáhají obcházet.
Írán má podle návrhu závěrů summitu G7 zastavit pomoc Rusku a nedodávat mu balistické rakety a související technologii. Teherán chce G7 také vyzvat, aby nepokračoval v obohacování uranu v rámci svého jaderného programu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Donbas a Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.
Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.

Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.
Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.
„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.

Za poslední den ztratil protivník 1250 lidí, 8 tanků, 26 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy Praze jednal sám, neměl v Česku žádné komplice, řekl ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podezření ze zapojení ruských tajných služeb do žhářského útoku na autobusy v Praze se prověřuje, pravděpodobnost je vysoká, řekl premiér Petr Fiala (ODS).

„Měl jsem telefonický rozhovor s čínským vůdcem. Řekl mi, že Rusku neprodá ani jednu zbraň," hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Pokud je to člověk, kterého si lze vážit, tak to neudělá, dal své slovo,“ řekl prezident podle kanálu Nexta.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.

Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.
„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku.
Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.

Ministry obrany zemí Severoatlantické aliance dnes čeká druhý den jednání v sídle NATO v Bruselu. Zatímco tématem čtvrteční schůzky byla zejména pomoc Ukrajině, neboť s ministry jednal rovněž ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, dnes bude zasedat Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán NATO. Ministři by měli na zasedání schválit plán, aby NATO převzalo od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ uvedl po skončení prvního dne jednání šéf aliance Jens Stoltenberg. Ministři obrany by se měli zabývat i tím, jak dál posílit alianční politiku obrany a odstrašení, debatovat by ale také měli o zvýšení produkce zbraní a munice.
Schůzka je přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.
František, který bude prvním papežem, jenž vystoupí na summitu G7, zahájí bilaterální rozhovory krátce po příjezdu. Kromě Zelenského a Bidena se setká také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou. Papež se již se Zelenským setkal, ale na začátku letošního roku vyvolal rozruch, když řekl, že Ukrajina by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a jednat s Ruskem o míru. Kyjev si poté předvolal velvyslance Vatikánu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Dva dny před začátkem mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku zaznamenal švýcarský úřad pro národní kybernetickou bezpečnost útoky na webové stránky švýcarských institucí. Útoky zřejmě souvisí s nadcházejícím mezinárodním jednáním na vysoké úrovni, uvedl dnes úřad. Postiženy byly různé federální internetové stránky a stránky organizací zapojených do konference, informuje agentura DPA.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil o součinnosti na mezinárodní scéně a o vzájemné spolupráci s íránským viceprezidentem Mohammadem Mochbarem, který po prezidentově smrti plní roli úřadující hlavy státu. O telefonickém rozhovoru informoval Kreml.
Írán je důležitým spojencem Ruska, a to jak na Blízkém východě, tak dodávkami svých zbraní, zejména dronů, ve válce Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem. Jak Moskva, tak Teherán čelí sankcím Západu, který vnímají jako nepřítele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak za třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.
Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most" pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících před ruskou agresí bude v zemích EU platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra.

Šéf NATO očekává, že v pátek ministři obrany schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal lídry skupiny zemí G7, aby schválili Marshallův plán na obnovu Ukrajiny po škodách způsobených ruskou invazí, píše Reuters.

Británie dnes uvalila sankce proti plavidlům takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení západních sankcí uvalených na ruský ropný a plynárenský průmysl kvůli válce proti Ukrajině. Londýn krok oznámil na úvod třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v Itálii, uvedla agentura Reuters.

Země skupiny G7 se shodly na využití výnosů ze zabaveného ruského majetku, tvrdí agentury. Ruský majetek bude zablokovaný do reparací, píše AP

Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání Mariupolu jako vojenskou taktiku hladovění civilistů, uvedla organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance. Předkládá ji Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.
Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy za ruské invaze na Ukrajině. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.
Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, připomíná The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, shrnuje Global Rights Compliance, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.

Nejnovější americké sankce přinutily moskevskou burzu MOEX k zastavení obchodování v dolarech a eurech. Ruský rubl dnes na mezibankovním trhu klesl až na měsíční minimum vůči dolaru. Burza MOEX provozuje největší ruské veřejné trhy s akciemi, dluhopisy, měnami a dalšími finančními produkty.
Spojené státy nové sankce vůči Rusku oznámily ve středu. „Sankce namířené proti klíčovým institucím ruského finančního trhu jsou nejvážnější za poslední rok a půl od zavedení ropného embarga a cenového stropu na ruskou ropu,“ uvedli analytici ze společnosti BCS World of Investments.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům - tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ uvedl Lajsek.

Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem.
Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.
Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.

„Rusko na svých vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Do Ruska bylo od začátku války zavlečeno více než 19 000 ukrajinských dětí. Válečný zločin jak vyšitý,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Ukrajinský voják Anton Ivanciv se podělil se sociálními sítěmi o pokrok ve své rehabilitaci: I bez rukou si konečně zvládá zakouřit. „Přátelé, sdílím s vámi svůj úspěch, díky za podporu,“ tweetuje.

Slovensko omezí stávající plošné příspěvky na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nově je stát dá až na výjimky jen na dobu 120 dnů, rozhodl parlament.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.

Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.
Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.

Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.
„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.

V Itálii dnes začíná třídenní summit skupiny zemí G7, kterého se zúčastní americký prezident Joe Biden, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a další premiéři členských zemí. Mezi hlavními body jednání bude využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny, obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu diskutovat o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Měli by rovněž schválit plán, aby aliance napříště místo Spojených států koordinovala dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků, uvedl na středeční tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na dvoudenním jednání, které začíná dnes dopoledne, bude Česko zastupovat ministryně Jana Černochová.

Dobré ráno, podpoře Ukrajiny, rozšíření Evropské unie či prioritám Česka pro příští Evropskou komisi se dnes bude věnovat Pražský evropský summit. Na desátém ročníku konference vystoupí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) či místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Čaputová, která je na své poslední návštěvě Česka ve funkci slovenské hlavy státu, na summitu od Lipavského převezme ocenění Vision for Europe.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Jeho úřad předtím informoval o osmi mrtvých a 21 zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s útokem vyzval partnery k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Devět lidí zemřelo a 29 bylo zraněno. Mezi zraněnými je pět dětí,“ uvedl Klymenko na telegramovém účtu. Ministerstvo předtím sdělilo, že ruský útok zasáhl obytnou část Kryvého Rihu.

Skupina G7 se dohodla na převodu 50 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.
Finanční prostředky by měly být poskytnuty do konce roku, uvedlo 12. června francouzské předsednictví v komentáři, o němž informovala agentura AFP.
👍 👍 👍