Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské internetové zpravodajské kanály. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála za teroristický čin.
Obětí se stal devětapadesátiletý generál Jaroslav Moskalik, tvrdí zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký tajným službám. Nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů.
Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsala Baza. Dodala, že generál byl podle údajů z roku 2021 zástupcem náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu.
„Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí Zacharovová podle agentury TASS.
Účastnil se plánování operací proti Ukrajině
Balašicha leží asi 25 kilometrů východně od centra Moskvy, za okružní dálnicí okolo ruské metropole. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války rozpoutal před více než třemi lety vpád ruských vojsk do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Purtina.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Dříve se v ruských médiích objevila verze, že v autě vybuchla plynová nádrž a exploze zabila náhodného kolemjdoucího. Deník Kommersant na svém webu píše, že mohli zahynout dva lidé: řidič auta a cestující, který právě vystupoval z vozu.
U Moskvy byl zlikvidován špičkový ruský generál, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na Bazu a připomněl, že nejde o první případ svého druhu. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov a jeho asistent. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Za generálovou smrtí stála ukrajinská tajná služba SBU, dodal portál.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dodal, že auto, které dnes vyletělo do povětří, od konce ledna přinejmenším třikrát změnilo majitele: nejprve jej pětatřicetiletá Margarita přepsala na ázerbájdžánského občana, který jej vzápětí prodal šestadvacetiletému Andrejovi, a od něj vůz koupil čtyřicetiletý Ihnat, narozený v ukrajinském městě Sumy.

Rusko dnes obvinilo Kyjev z dalšího útoku na ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové už dva roky okupují. Moskvou dosazená správa zařízení uvedla, že ukrajinský dron zaútočil na výcvikové středisko elektrárny. Ukrajinská vojenská rozvědka následně opět popřela, že by za sérií nedávných útoků stál Kyjev, informovala agentura Reuters.
„Útok ukrajinských ozbrojených sil se odehrál deset minut poté, co kolem školícího střediska projeli pracovníci (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) MAAE, kteří se vraceli z plánované návštěvy vnější laboratoře pro monitorování radiace,“ uvedla podle ruské státní agentury TASS mluvčí okupační správy elektrárny Jevgenija Jašinová. Dron podle ruského prohlášení dopadl na střechu výcvikového střediska. Nikdo nebyl zraněn.

Německá vláda pověřila německého výrobce zbraní Rheinmetall, aby dodal Ukrajině dalších 20 obrněných vozidel Marder, informovala zbrojařská společnost.

Spojené státy předaly Ukrajině ruční zbraně a munici, které původně poslal Írán jemenským šíitským povstalcům Húsíům, ale zabavila je armáda USA a jejich spojenci. Na síti X to dnes oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Dodávka zbraní má pomoci Kyjevu, který se při obraně před ruskou invazí potýká s vážným nedostatkem munice, ale neřeší deficit klíčových zbraní, jako jsou dělostřelecké granáty nebo munice do protivzdušné obrany, podotkla agentura AFP.
„Vláda Spojených států předala 4. dubna ukrajinským ozbrojeným silám přes 5000 kusů (útočných pušek) AK-47, kulometů, odstřelovačských pušek, (protitankových granátometů) RPG-7 a přes 500.000 kusů munice ráže 7,62 milimetrů,“ uvedl CENTCOM v prohlášení. Dodal, že toto množství stačí k vybavení jedné ukrajinské brigády ručními zbraněmi.

Ruští kriminalisté tvrdí, že ukrajinská energetická společnost Burisma byla zapojena do financování teroristických útoků v Rusku i jinde. S teroristickými aktivitami ji dnes spojil ruský vyšetřovací výbor, který plní funkci kriminální ústředny. Výbor kromě toho oznámil, že jím nově zahájené vyšetřování financování terorismu se týká vysoce postavených představitelů Spojených států amerických a zemí NATO.
„Bylo zjištěno, že finanční prostředky z komerčních organizací, zejména z ropné a plynárenské společnosti Burisma Holdings působící na ukrajinském území, byly v několika uplynulých letech použity k provedení teroristických útoků na území Ruské federace i za jejími hranicemi,“ tvrdí vyšetřovací výbor.

Prezident Zelenskyj v souvislosti s prohlídkou stavby opevnění v regionu podle RBK Ukrajina uvedl, že „musíme být připraveni a Rusové musí vidět, že jsme připraveni se bránit“. Ukrajinští vojáci v oblasti rozmisťují protitankové betonové zátarasy a hloubí příkopy. Kdy Zelenskyj do regionu přijel, není jasné. Znovu naléhal na spojence, aby Ukrajině poskytli další prostředky protivzdušné obrany v situaci, kdy „Rusko den za dnem záměrně ničí město (Charkov) a zabíjí lidi v jejich domovech“.

Ruská armáda dnes podnikla útok na centrum Charkova, ve městě byly slyšet dva výbuchy. Zranění utrpěli nejméně tři lidé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na svém telegramovém účtu informoval o tom, že si v Charkovské oblasti prohlížel stavbu opevnění.
Podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova byl ve městě zasažen civilní podnik. „Jsou poničené budovy, vznikly požáry. V této chvíli jsou tři zranění, jsou ve středně těžkém stavu,“ uvedl Syněhubov. Jde podle něho o zaměstnance podniku. Dodal, že záchranáři pátrají po dalších obětech, které by mohly být pod troskami.

Ukrajinští pohraniční zachránili 42letého muže, který se snažil dostat přes Karpaty do Rumunska a v horách šest dnů bloudil. Nečekal, že cesta přes hory bude tak náročná. Na některých místech sněhová pokrývka stále dosahovala dvou metrů. Vypověděl, že v lese viděl rysa karpatského a v noci slýchal výt vlky. Několikrát zabloudil a nachodil asi 70 kilometrů. Pohraničníci ho objevili zesláblého a pomohli mu dostat se do civilizace.
Čeká ho trest za pokus o nelegální přechod hranice.

Lidé se na náměstí Nezávislosti v Kyjevě rozloučili s padlými vojáky. Serhij Konoval a Taras Petrušun zemřeli v bitvě s ruskými jednotkami.

„Po sérii cílených raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze strany Ruska utrpěla ukrajinská energetická síť v posledních týdnech značné škody. V reakci na tuto krizi EU rychle zmobilizovala nouzovou energetickou pomoc, která je na cestě na Ukrajinu,“ uvedla Evropská komise s tím, že posílá deset velkokapacitních generátorů ze svých strategických rezerv. Každý má kapacitu dodávat elektřinu středně velké nemocnici, která se ocitla v nouzové situaci.
K tomu v reakci na ukrajinskou žádost nabídly Rakousko, Německo, Švédsko a Nizozemsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU celkem 157 generátorů různých velikostí.

Alarmy před nálety už některé Ukrajince nevzrušují. „Obyvatelé bytového domu v Oděské oblasti zalili sirénu montážní pěnou, aby nerušila spánek,“ ukazuje jejich otrlost kanál Nexta TV.

Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica jednat s Ukrajinou o svém jednostranném zákazu dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských produktů. Bratislava ale podle něj chce, aby byli slovenští farmáři nadále chráněni před ukrajinskou konkurenci. Téma bude součástí společné schůzky členů slovenské a ukrajinské vlády, která je naplánovaná na čtvrtek na východním Slovensku.
„Hledáme a chceme najít takový mechanismus, který by mohl vést ke zrušení jednostranných rozhodnutí a opatření, ale musí to být mechanismus, který bude chránit naše zemědělce,“ řekl dnes novinářům Fico.
Nynější Ficova vláda loni na podzim rozšířila jednostranný slovenský zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny, o kterém rozhodl předchozí úřednický kabinet, o dalších deset druhů zboží. Restrikce se vztahují například na pšenici, kukuřici, med, řepku, slunečnici či cukr.

Asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutin Ilić spoluorganizoval v Praze únorovou konferenci, které se zúčastnili zástupci proruského zpravodajského portálu Voice of Europe, který je nově na českém sankčním seznamu. Na organizaci a financování se podle Iliče podílel také německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Vyplývá to ze zjištění Deníku N a polského listu Gazeta Wyborcza. Web Voice of Europe podle Bezpečnostní informační služby (BIS) provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Deník N uvedl, že únorové konference se vedle zástupců zmíněného serveru účastnili zástupci krajně pravicových stran z různých zemí Evropy a vystoupil tam mimo jiné sám Ilić, Foldyna, europoslanec za SPD Ivan David nebo člen českých Pirátů Giuseppe Maiello. Akci spoluorganizoval spolek Geopolitikon, který založil a vede Foldynův asistent srbského původu Ilić.
Ilić Deníku N řekl, že německý poslanec Bystroň, který je českého původu, se podílel na organizování druhé části konference a pomáhal i s financováním. Následně ale řekl, že Bystroň platil pouze oběd některým hostům.

Britský ministr zahraničí David Cameron se na Floridě setkal s uchazečem o křeslo v Bílém domě a exprezidentem Donaldem Trumpem ve snaze o posílení podpory Kyjevu a uvolnění 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu.
Setkání šéfů diplomacie s opozičními kandidáty při zahraničních návštěvách podle BBC není neobvyklé. Trump si už zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci Republikánské strany do očekávaného souboje o Bílý dům. V listopadových prezidentských volbách se utká s nynějším demokratickým prezidentem Spojených států Joem Bidenem.

Za poslední den ztratil protivník 850 lidí, 23 tanků, 45 obrněných vozidel, 37 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Bezpilotní letouny zaútočily na letecké výcvikové středisko v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti v Rusku,“ tweetuje kanál Nexta.

Moskva požádala Kazachstán, aby byl připraven dodat Rusku 100.000 tun benzinu v případě nedostatku pohonných hmot na ruském trhu. Agentuře Reuters to řekly zdroje z odvětví. Ruský trh s pohonnými hmotami je v poslední době pod tlakem, protože ruské rafinerie se potýkají s výpadky kvůli technickým závadám a útokům ukrajinských dronů.
Podle jednoho ze zdrojů byla již uzavřena dohoda ohledně použití kazachstánských rezerv benzinu pro dodávky do Ruska. To se už na pomoci se zásobováním benzinem dohodlo také se sousedním Běloruskem.
V důsledku útoků ukrajinských dronů bylo na konci března mimo provoz zhruba 14 procent ruských kapacit pro primární rafinaci ropy. Ruské úřady nicméně zatím tvrdí, že situace na domácím trhu s pohonnými hmotami je stabilní a zásoby jsou dostatečné, píše Reuters.

Čína chce posílit strategickou spolupráci s Ruskem pod vedením prezidenta Vladimira Putina, řekl podle ruské státní agentury TASS šéf čínské diplomacie Wang I po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Pekingu.
„Jako přátelský soused Ruska a všestranný strategický partner budeme rozhodně podporovat stabilní rozvoj a obrodu Ruska pod vedením prezidenta Putina,“ řekl podle TASS čínský ministr s tím, že „strategickou spolupráci“ hodlají obě země posilovat i na globální scéně.
Lavrov podle agentury Interfax řekl, že obě země budou i nadále spolupracovat v boji proti terorismu. Poděkoval svému protějšku za soustrast v souvislosti s útokem na koncertní síň v Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy z 22. března, který si podle ruských úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých. Lavrov dnes končí dvoudenní návštěvu Pekingu. Naposledy Čínu navštívil loni na podzim, předtím se s Wangem I sešel v Moskvě.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 20 dronů, kterými Rusko v noci na dnešek zaútočilo na řadě míst země. Uvedl to velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Na odražení útoku se podle Oleščuka podílely ukrajinské stíhačky, rakety země-vzduch, prostředky elektronického boje i mobilní jednotky protivzdušné obrany. Na 20 dronů Šáhed bylo sestřeleno nad Mykolajivskou, Oděskou, Chersonskou, Dněpropetrovskou, Poltavskou, Vinnyckou a Lvovskou oblastí.
Podle Oleščuka vyslalo Rusko na Ukrajinu také čtyři protiletadlové řízené střely S-300. Neuvedl však, zda se je podařilo sestřelit či zda zasáhly nějaké cíle.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V zájmu Francie už není diskutovat s ruskými představiteli, je přesvědčen francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné, podle něhož Moskva o těchto jednáních šíří „lživé“ zprávy. Informuje o tom dnes agentura AFP, podle které se tak Séjourné vyjádřil pro francouzská média při návštěvě Abidžanu.

Ve vazební věznici v ruské Belgorodské oblasti zemřel ruský dobrovolník Alexandr Demidenko, který pomáhal ukrajinským uprchlíkům s návratem do vlasti. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na příbuzné jednašedesátiletého muže. O příčině smrti zatím nejsou informace, ruské úřady se nevyjádřily. Demidenko podle médií pomáhal ukrajinským uprchlíkům poté, co do sousední země před více než dvěma roky vtrhla ruská vojska, proti invazi také protestoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) při dnešním večerním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě hovořil o výsledku prezidentských voleb na Slovensku, v nichž o víkendu vyhrál Peter Pellegrini. Dalšími tématy jednání byly plány vlády do konce volebního období nebo válka na Ukrajině. Premiér to sdělil na síti X.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom dnes vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Ruské útoky na ukrajinská města si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly životy nejméně pěti civilistů. Během raketového útoku, který zasáhl průmyslový objekt v Záporoží v jižní části země, zemřeli tři civilisté, sdělila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Jedna žena v důchodovém věku zemřela při dělostřeleckém ostřelování města Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě a další žena zemřela ve městě Bilopillja v Sumské oblasti na severu Ukrajiny, uvedli také regionální představitelé a ukrajinské úřady.

Německo dnes zahájilo rozmisťování svých vojáků v Litvě, kde vznikne vojenská základna, která má odradit Rusko od dalších útoků na sousedy. Informovaly o tom německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle a agentura AP. Podle této agentury je to poprvé od druhé světové války, kdy budou německé jednotky trvale umístěny mimo svou zemi. Litva i Německo jsou spojenci v NATO.

Prezident Petr Pavel dnes vpodvečer přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS), letos se politici setkávají v tomto formátu potřetí. Diskutovat by dnes mohli například o blížící se Fialově cestě do Bílého domu, nedávném jednání na Hradě k důchodové reformě se zástupci koalice i opozice či o české iniciativě na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě. Po jednání se neočekává vyjádření pro média.

Rusko změnilo taktiku útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a namísto rozsáhlých úderů používá přesně naváděné střely k ničení elektráren v oblastech méně chráněných protivzdušnou obranou než je Kyjev, přičemž některé z nich se nepodaří plně opravit před příští zimou. Napsal to dnes list Financial Times (FT), který se odvolává na ukrajinské činitele. Podle nich jsou škody větší než v zimě z přelomu let 2022 a 2023, kdy ruské vzdušné údery způsobily na Ukrajině velké výpadky v dodávkách elektřiny.

Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.
„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.
Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.

Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.
V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.

Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.
Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.

„Kybernetičtí specialisté SBU zabránili pokusům Ruska získat nové technologie v oblasti jaderné energetiky. Výsledkem komplexní speciální operace v Charkově bylo zadržení šesti bývalých úředníků ukrajinských konstrukčních ústavů, kteří pracovali pro sankcionovaný ruský Rosatom,“ informuje ukrajinská kontrarozvědka SBU.
„Na žádost ruské korporace vypracovali výzkumnou a projektovou dokumentaci pro modernizaci ruských jaderných elektráren. Představitelé Rosatomu také plánovali zapojit své spolupracovníky do high-tech prací na dočasně okupované části území na jihu Ukrajiny. Tam měli obvinění pomoci okupantům plně začlenit Záporožskou jadernou elektrárnu do ruského energetického systému,“ říká služba v tiskovém oznámení s tím, že odměnu dostávali v kryptoměnách. „SBU však nepřátelské komplice předem odhalila, jejich trestnou činnost postupně zdokumentovala a zadržela je ve fázi přípravy projektové dokumentace pro agresora. Ukrajinská speciální služba tak zmařila pokusy Rosatomu získat přístup ke strategicky důležitým ukrajinským technologiím.“

Do příprav mistrovství světa v hokeji (v Praze a Ostravě od 10. do 26. května) se zapojila i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Vnímáme, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, s děním v pásmu Gazy a v souvislosti s migračními vlnami je bezpečnostní situace podstatně více problematická,“ komentoval to policejní prezident Martin Vondrášek.
Policie informace získává i prostřednictvím příslušné platformy Interpolu, která sdružuje 190 států světa, tedy nikoliv jen země, které se mistrovství zúčastní. „Nebyla indikována žádná rizika, která by znamenala konkrétní hrozbu pro tento šampionát,“ sdělil Vondrášek k prvotnímu vyhodnocení. Zmínil, že policie rizikové faktory analyzuje už téměř dva roky. Vyhodnocovat je bude ještě těsně před mistrovstvím a také v době jeho konání.

Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.
Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.
Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň říká, že odrazil podezření z úplatků od proruské sítě. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.
Podezření vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mělo jít o nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení.
Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem. Již před týdnem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral.

Britský ministr zahraničí David Cameron se chce během své návštěvy USA zasadit o uvolnění 60 miliard dolarů z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. Při setkání s republikánským vůdcem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem hodlá Cameron varovat, že Spojené státy ohrožují bezpečnost Západu, pokud budou republikáni nadále blokovat finanční pomoc schválenou Senátem. Cameron to napsal ve společném článku se svým francouzským protějškem Stéphanem Séjourném, který zveřejnil list The Daily Telegraph.
Cameron a Séjourné v článku zdůraznili, že Ukrajina musí vyhrát válku proti Rusku. „Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme všichni. Cena za to, že nyní Ukrajinu nepodpoříme, bude mnohem vyšší než cena za odražení Putina,“ uvedli.

Ukrajina vyšetřuje další případ, kdy ruští vojáci údajně zastřelili neozbrojené ukrajinské válečné zajatce. V neděli o tom podle Rádia Svoboda informoval úřad generální prokuratury. Případ se podle ní stal v obci Krynky v Rusy okupované části Chersonské oblasti.
V neděli bylo na jednom z telegramových kanálů zveřejněno video, na kterém ruský voják několika ranami zřejmě z útočné pušky zastřelil tři příslušníky ukrajinských ozbrojených sil. V popisku pod videem bylo uvedeno, že se to stalo nedaleko Krynek. Tato obec leží na levém, Rusy ovládaném břehu Dněpru. Podle úřadu generální prokuratury „představitelé Ruské federace znovu demonstrativně ignorují ustanovení Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci, což svědčí o tom, že takové jednání podporuje nejvyšší velení ruských ozbrojených sil“.

„Zatímco na stovky systémů protivzdušné obrany po celém světě se jen práší, ukrajinští lidé každý den a noc trpí ruským leteckým terorem...“ apeluje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. „Znovu vyzýváme naše spojence: pomozte nám chránit naše města.“

Za poslední den ztratil protivník 890 lidí, 13 tanků, 24 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Okolo 10 000 našich dětí se už nachází v jiných regionech,“ informoval Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, často ostřelované. „Dík patří všem, kteří nám pomáhají vypořádat se s tímto složitým problémem,“ napsal na sociální síti VKontaktě s tím, že je stále potřeba z příhraničních míst Belgorodské oblasti odvážet děti. V neděli o tom jednal se šéfy několika ruských oblastí, včetně Baškirska na jižním Urale. Úřady v Belgorodské oblasti se podle Gladkova dohodly na odvozu dětí do Severní Osetie ležící na Kavkaze. „Doufám, že se našim dětem bude líbit tamní příroda, kultura a památky a že si oblíbí nové přátele,“ napsal také Gladkov.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentuje včerejší výbuch dronu v budově reaktoru Záporožské jaderné elektrárny: „Mluvčí ukrajinské rozvědky popřel, že by Ukrajina měla s drony v areálu jaderné elektrárny v Záporoží cokoli společného. Elektrárna je v pořádku, žádné zařízení důležité pro bezpečnost nebylo poškozeno,“ tweetuje ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci.

Ukrajinská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila 17 z 24 ruských útočných dronů a jednu raketu Ch-59. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V Oděské oblasti bylo zasaženo logistické centrum a čerpací stanice a v části Žytomyrské oblasti platí v důsledku ruského útoku varování před znečištěním ovzduší.
„V Oděské oblasti jsou bohužel zásahy. Poškozené je logistické centrum... Trosky sestřeleného dronu také poničily čerpací stanici,“ informovalo podle serveru Ukrajinska pravda jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Přesné následky nočních útoků, jejichž cílem byla podle ukrajinské armády kritická infrastruktura, se stále zjišťují. Nikdo neutrpěl zranění.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Prezident Petr Pavel dnes večer přijme na Pražském hradě předsedu vlády Petra Fialu (ODS). Diskutovat by mohli například o chystané Fialově cestě do Bílého domu, jednání na Hradě k důchodové reformě či české iniciativě ohledně nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě.
Pavel s Fialou se takto setkají letos potřetí. Poobědvali spolu v polovině února, kdy podle prezidentské kanceláře jednali o ekonomickém výhledu České republiky nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Podle Fialy se tehdy politici shodli na potřebě dodržování spojeneckých závazků v Severoatlantické alianci (NATO) a investování do bezpečnosti země. Počátkem roku spolu prezident s premiérem poobědvali i s manželkami, tehdy to ale bylo spíše společenské setkání.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina popřela, že by měla cokoliv společného s provokacemi v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Z útoku drony ji předtím obvinilo Rusko.

Generální prokuratura zahájila vyšetřování videa, které údajně zachycuje ruské vojáky střílející na tři zajaté a neozbrojené příslušníky ukrajinské armády poblíž Krynky v Chersonské oblasti.

Zahraniční partneři vyčlenili na odminování Ukrajiny více než 700 milionů dolarů, informovalo ministerstvo pro reintegraci. Mezi hlavní dárce patří USA, Švýcarsko, Norsko, země EU a Japonsko. Koalice pro odminování Ukrajiny zahrnuje přibližně 20 zemí.

Bývalý americký prezident Donald Trump v soukromí prohlásil, že by mohl ukončit válku s Ruskem tím, že bude tlačit na Ukrajinu, aby Moskvě postoupila Krym a Donbas, uvedl 7. dubna deník Washington Post s odvoláním na své zdroje. Trump opakovaně uvedl, že by v případě zvolení prezidentem mohl ukončit válku s Ruskem do 24 hodin, aniž by upřesnil kroky k dosažení mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Ukrajinští pohraničníci odrazili ruský útok v oblasti Bachmutu. Skupina 23 Rusů, podporovaná tankem a 4 obrněnými transportéry, se pokusila proniknout na pozice ukrajinských obranných sil. Okupanti však byli poraženi a ustoupili.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem, pokud pro ni americký Kongres neschválí další balík pomoci, varoval dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez podpory Kongresu podle něj bude pro bránící se zemi nejen těžké zvítězit, ale dokonce přežít. Schválení podpory ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.
„Pokud Kongres Ukrajině nepomůže, Ukrajina válku prohraje,“ citovala AFP Zelenského, který se tak vyjádřil během dnešní videokonference se zástupci platformy United24, prostřednictvím které mohou lidé přispívat zemi, už déle než dva roky vzdorující ruské agresi.

Rusové stále nejsou schopni obnovit provoz ropné rafinerie Syzran, na kterou bylo zaútočeno 16. března, píše The Insider. Zaměstnanci již nedostávají výplaty.

Rusko během ukrajinského útoku dronů na leteckou základnu Jeysk v Krasnodarském kraji ztratilo sedm vojenských letadel, uvedl 7. dubna zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) pro deník Kyiv Independent. Ukrajinské síly zaútočily 5. dubna neidentifikovanými drony na tři ruská letiště. Společná operace vojenské rozvědky a ozbrojených sil zasáhla letiště Jeysk, Engels-2 a Kursk.

Rusko uvedlo, že nad příhraničními regiony zničilo 15 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí jich podle AFP bylo 12, zbylé nad Brjanskou.

Ukrajina potřebuje vyspělé systémy protivzdušné obrany, aby ochránila svou energetickou infrastrukturu před útoky ruských raket a dronů a zabránila tak výpadkům elektřiny. Poptávka po elektřině se v létě blíží zimní špičce, uvedl ministr energetiky German Galuščenko.

Při několikanásobném ruském raketovém útoku na Charkov, druhé největší ukrajinské město, byli 7. dubna zraněni čtyři lidé, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov. Ruský útok zasáhl průmyslovou zónu a centrální park.

V areálu Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, kterou mají pod kontrolou ruské jednotky, dnes explodoval dron. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Správa elektrárny dosazená ruskými okupačními orgány předtím oznámila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny.
„Odborníci MAAE dostali informaci a výbuchu dronu v areálu Záporožské JE. Taková exploze odpovídá pozorováním MAAE,“ uvedla agentura. „Naléhavě vyzývám, aby se upustilo od akcí, které jsou v rozporu se zásadami MAAE a ohrožují jadernou bezpečnost,“ citovala pak agentura Grossiho, který nezmínil, kdo za explozí stojí.

Ukrajinští pohraničníci ukázali záběry z bojové operace proti dronům Šáhid nad Dněpropetrovskem. Celkem byly zničeny dva vzdušné cíle.

Německé letectvo 6. dubna pozdě večer oznámilo, že nasadilo své stíhačky, aby zachytily ruský letoun II-20, který letěl nad Baltským mořem bez transpondéru. Stíhačky vzlétly ze základny v Lielvarde, lotyšském městě asi 50 km jihovýchodně od Rigy.

Polský prezident Andrzej Duda dnes pogratuloval slovenskému předsedovi sněmovny Peteru Pellegrinimu k vítězství v prezidentských volbách, jejichž rozhodující druhé kolo se na Slovensku konalo v sobotu. Na sociální síti X uvedl, že i nadále počítá se spoluprací mezi Bratislavou a Varšavou. Polská média dnes nicméně píší, že Pellegriniho zvolení patrně nevěstí nic dobrého pro Ukrajinu, která se s pomocí Západu brání ruské invazi.
Výsledky prezidentských voleb na Slovensku proto nevěstí pro Ukrajinu nic dobrého, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza. Server Onet.pl připomněl, že při slovenských protivládních protestech demonstranti nazývali Pellegriniho Ficovým „podržtaškou“. Nový slovenský prezident podle serveru v kampani vsadil na hlasy proruských a protizápadních voličů a stejně jako Fico odmítá vojenskou podporu Ukrajině.

Rusko obnovuje raketové útoky na Charkov. Dne 7. dubna byly hlášeny zatím dva útoky, přičemž většina cílů zůstává nezveřejněna. Dosud byl hlášen jeden zraněný civilista.

Při ruském útoku na Kupjansk v Charkovské oblasti byla zabita 85letá žena. Tělo bylo vyzdviženo z trosek bytového domu, který Rusové zasáhli pozdě večer 6. dubna.

Rusko zahájí ofenzivu u Donbasu na začátku léta, řekl Kyrylo Budanov. Šéf ukrajinské rozvědky rovněž zdůraznil, že Ukrajina nyní potřebuje „další dělostřelecké systémy a munici“.

Podporovat vojenský konflikt, který za dva roky nepřinesl výsledek, je tragédií, řekl dnes k ruské agresi na Ukrajině příští slovenský prezident Peter Pellegrini. V diskusi v televizi TA3 také odmítl, že by prezidentský úřad měl být protiváhou vládě.
„Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc zemřelých lidí, je absolutně tragédií,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že nebude zpochybňovat, že Rusko je ve válce na Ukrajině agresorem. „Slovenská republika nebude nikdy uznávat násilné odtržení území nebo anexi Krymu,“ řekl Pellegrini, který v kampani podporoval rozhodnutí nynější slovenské vlády zastavit ze státních zásob dodávky zbraní na Ukrajinu, byť v minulosti vojenskou pomoc Kyjevu sám podporoval.

V Charkově se ozvaly dva výbuchy, hlásí starosta Ihor Těrechov. Dříve dnes se objevily zprávy o explozích v Oděse.

Podpora Ukrajiny je klíčem k obnovení míru v Evropě. Válka skončí, až se Putin rozhodne stáhnout své vojáky, řekl německý kancléř Olaf Scholz. „Válka na Ukrajině skončí v okamžiku, kdy se Putin rozhodne stáhnout své jednotky. Toto rozhodnutí však učiní pouze tehdy, pokud si uvědomí, že válku na bojišti nemůže vyhrát,“ řekl kancléř na setkání sociálních demokratů v Bukurešti.

Při ostřelování vesnice Huljajpole v jihoukrajinské Záporožské oblasti zahynuli tři civilisté, uvedl dnes šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Další tři lidé byli zraněni, když ruský dron poškodil dům v Charkově na severovýchodě země, oznámil tamní oblastní šéf Oleh Syněhubov.
„Dva muži a žena zahynuli pod sutinami domu, který zasáhla ruská střela,“ napsal Fedorov na telegramu. Další muž je podle něj po útoku ruských raketometů Grad zraněný a je v nemocnici v péči lékařů.

Ukrajina v noci sestřelila 17 ruských bezpilotních letounů. Podle letectva byly drony vypuštěny ze základny na okupovaném Krymu. Rusko údajně rovněž odpálilo dvě rakety. Jedna zasáhla Oděsu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem nadcházejícího týdne navštíví Čínu, oznámila ruská diplomacie. Peking je klíčovým diplomatickým partnerem Moskvy, jejíž vztahy se Západem jsou od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 na bodu mrazu.
Lavrov Čínu navštíví v pondělí 8. a v úterý 9. dubna. Setká se mimo jiné se svým čínským protějškem Wangem I, se kterým hodlá jednat o „široké škále témat bilaterální spolupráce“ či o společných postojích v mezinárodních uskupeních jako je OSN, skupině rozvíjejících se zemí BRICS, G20 a dalších, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Ruské použití severokorejských raket na Ukrajině představuje pro Pchjongjang jedinečnou příležitost, jak zhodnotit své zbraně ve skutečných bojových scénářích, uvedl podle média Bloomberg vysoký americký vojenský představitel.

Na Slovensku vyhrál prezidentský kandidát odmítající dodávky zbraní na Ukrajinu a podporující rychlé řešení konfliktu, píší ruská média o vítězi voleb, předsedovi slovenského parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Peteru Pellegrinim. Média na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi, připomínají Pellegriniho výroky ohledně války či pomoci Kyjevu a upozorňují na blízké vztahy s premiérem Robertem Ficem, jehož názory označují za proruské.
„Pellegrini se zasazuje o ukončení bojů na Ukrajině,“ napsala ruská agentura RIA Novosti a připomněla, že nově zvolený prezident „projevil obavy“ ohledně dodávek munice Kyjevu. Agentura TASS Pellegriniho označila za „podporovatele rychlého řešení konfliktu na Ukrajině“.

Ukrajinská média po slovenských volbách připomínají Pellegriniho výroky ohledně války či pomoci Kyjevu, upozorňují na blízké vztahy s premiérem Ficem.

Rusko zasáhlo Oděsu balistickými raketami: cílem byla přístavní infrastruktura. Podle informací Jižních obranných sil agresor pokračuje v přesných balistických útocích na jih Ukrajiny. V sobotu odpoledne nasměroval raketu, pravděpodobně „Iskander-M“, na Oděskou oblast . Nepřítel zasáhl technické zařízení, a administrativní budova byla poškozena. Byl zabit civilista - zaměstnanec podniku, informuje agentura Unian.
Zelenskyj: „Podpořil jsem Macronův návrh, aby sem francouzská armáda přišla trénovat naše lidi.“

Obrazem: Obyvatelé Charkova se během ruského útoku dnes ráno museli uchýlit do sklepů

Pokud budou ruské útoky pokračovat nynější intenzitou, mohly by Ukrajině dojít rakety, které používá k obraně, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho slova z rozhovoru s ukrajinskou televizí přinesla dnes agentura Reuters. „Pokud budou (na Ukrajinu) útočit každý den tak jako poslední měsíc, mohou nám dojít rakety, a partneři to vědí,“ řekl Zelenskyj.

Ruské jednotky ostřelovaly obce Kurachove a Marinka v Doněcké oblasti, přičemž zabily tři a zranily dva lidi, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Ukrajina potřebuje 25 protiletadlových raketových systémů Patriot, informovala o tom již všechny západní partnery, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident dále vyjádřil naději, že americký Kongres nakonec přeci jen schválí další balík pomoci jeho zemi.

Dva ruské útoky na druhé největší ukrajinské město Charkov si dnes vyžádaly osm životů civilistů a nejméně deset zraněných. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady, podle nichž se jeden útok odehrál nedlouho po půlnoci a druhý odpoledne.

Ukrajinská pohraniční stráž úspěšně zničila na jihu Ukrajiny automobil ruské armády. Pohraniční stráž spolu s jednotkami leteckého průzkumu zjistila přítomnost narušitelů v regionu. Ukrajinci cíl zlikvidovali pomocí FPV dronů.

Volodymyr Zelenskyj se setkal s delegací Kongresu USA, diskutovali zejména o situaci na frontě. „Včera jsem se v Černihivské oblasti setkal s delegací Kongresu Spojených států, která zahrnovala zástupce obou stran a obou komor. Naši partneři musí být přímými svědky toho, co se děje na Ukrajině, v našich regionech, které jsou ostřelovány ruskými teroristy,“ uvedl ukrajinský prezident.

Ruské síly zasáhly komunální zařízení v Oděské oblasti a zabily jednoho ze zaměstnanců, informoval gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper.

Ruská média zveřejnila video z údajného ukrajinského útoku na Belgorod z dnešního rána.

Ruské síly odpoledne zasáhly Charkov, přičemž zabily nejméně jednoho člověka, dalšího zranily a poškodily civilní infrastrukturu, uvedl oblastní gubernátor.

Nizozemsko dodá stihačky F-16 Ukrajině
Nizozemsko odhaluje i načasování a množství dodávek letadel ukrajinským ozbrojeným silám „Celkem dodáme 24 stíhaček F-16. Budou předány Ukrajině, jakmile bude vše připraveno. Tento okamžik závisí na výcviku ukrajinských pilotů a techniků a také na infrastruktuře,“ uvedlo Nizozemsko.
Peníze z Ruska politikům v Evropě proudily do Česka přes Polsko
Německé investigativní skupině Correctiv to řekl předseda českého sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten také upřesnil, že to byly stovky tisíc eur až jeden milion eur (až 25 milionů). Aféra, která se týká podezření z úplatků od proruské sítě, nejvíce dolehla na spolkového poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Ten tento týden odmítl, že by od Rusů či od nyní zablokované proruské platformy Voice of Europe bral peníze. Žáček ČTK sdělení potvrdil a doplnil, že podrobněji by se operací Bezpečnostní informační služby (BIS) měl sněmovní výbor zabývat 25. dubna.

V Pokrovsku v Doněcké oblasti byla v důsledku ruského útoku ostřelována a zcela zničena kancelář mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Uvádí se, že zaměstnanci organizace nebyli zraněni, ale zraněno bylo pět místních obyvatel, kteří byli poblíž úřadu.

Po výbuchu je mimo provoz ropovod v katastru města Azov ruské Rostovské oblasti,
uvedla v sobotu ukrajinská tajná služba HUR. Ropovodem teče nafta z místního skladu k přístavišti tankerů Azovského námořního přístavu.

Německo modernizuje své ozbrojené síly
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse země vytvoří jednotné operační velení pro čtyři hlavní složky ozbrojených sil, včetně kybernetických sil. Poznamenal, že německé ozbrojené síly musí být připraveny na válku.

Stanice NEXTA upozornila, že dnes bylo ruské město Belgorod cílem útoků. Místní média uvádějí, že nad městem bylo sestřeleno 10 vzdušných cílů, záběry níže ukazují následky po útoku.

Kulminace vody se teprve čeká!
Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, která v souvislosti s tím ve čtvrtek vyhlásila stav nouze. Orsk leží na řece Ural po proudu od Iriklinské přehrady, ze které musely po prudkém zdvižení hladiny úřady upustit rekordní množství vody, napsal ruskojazyčný server BBC.
V Orsku se část hráze sloužící k regulaci vody protrhla ve Starém městě, tedy v části ležící na asijském břehu Uralu. Evakuovat se muselo přes 4200 obyvatel.
„Momentálně je zaplaveno více než 2400 obytných budov a 3065 přilehlých pozemků,“ uvedla dnes v prohlášení oblastní vláda. Hladina vody se podle ní v zaplavených oblastech od pátku zvýšila, přičemž kulminace se teprve čeká.

Více než 2400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska, informovala s odkazem na úřady agentura TASS.
U města Orsk v Orenburské oblasti se protrhla hráz a hrozí zaplavení více než 4000 domů, ve kterých žije téměř 11.000 lidí. Z ohrožených míst začala evakuace, uvedla v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Protržená hráz nebyla vodohospodářským dílem, ale slouží k regulaci řeky, která městem protéká, poznamenal list Kommersant na svém webu a připomněl, že záplavy sužují celý region. TASS později upřesnil, že část hráze se protrhla ve Starém městě, tedy v části Orsku, která leží na asijském břehu řeky Ural.

Dobré ráno,
při novém ruském útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov dnes brzy ráno přišlo o život šest lidí a deset dalších bylo zraněno. Uvedli to na sociální síti Telegram šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a starosta Charkova Ihor Terechov.
Ukrajinská policie uvedla, že útok byl proveden bezpilotními letouny. Zveřejnila také fotografie požárů, které vypukly v ulicích města a kolem budov.
Veřejnoprávní televize Suspilne podle agentury Reuters uvedla, že byl poškozen výškový bytový dům v Ševčenkivské čtvrti a vyhořel obchod. Další zprávy uváděly, že útok se uskutečnil krátce po půlnoci. Terechov dodal, že útok zasáhl obytné oblasti a poškozeno bylo nejméně devět výškových budov, tři ubytovny, řada administrativních budov, obchod, čerpací stanice, autoservis a automobily.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina vyhlásila povinnou evakuaci dětí z 52 osad v Sumské oblasti. Místní úřady plánují bezplatně evakuovat 297 dětí s jejich rodinami nebo jinými zákonnými zástupci do bezpečnějších ukrajinských regionů, uvedlo ministerstvo pro reintegraci.

Rozmach tureckého obchodu s Ruskem slábne kvůli „rychle se rozšiřujícím“ západním sankčním seznamům, uvedla agentura Bloomberg. Tureckým vývozcům strojírenských zařízení, kteří v loňském roce těžili z prudkého nárůstu prodeje do Ruska, mohou v roce 2024 kvůli sankcím klesnout tržby o 1 miliardu dolarů.

Prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Černihivskou oblast na hranicích s Ruskem a Běloruskem, aby se setkal s místními představiteli a prohlédl si výstavbu opevnění, informovala prezidentská kancelář.
👍 👍 👍