Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ruské útoky se zintenzivňují, a tak dochází také k častějším evakuacím ukrajinského obyvatelstva ze zasažených měst a vesnic. Tentokrát prchají i staří lidé, kteří obvykle volí raději zůstat ve svých domovech. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!" řekla jedna z prchajících žen. Celý článek čtěte zde.

Ruské dělostřelectvo útočilo na přibližně 140 obcí v oblastech po celé délce fronty, poznamenal ukrajinský generální štáb. V Charkovské oblasti se ruské síly třikrát pokusily s podporou letectva prorazit ukrajinskou obranu. Útokům obránci čelili také v Doněcké oblasti a u obce Robotyne v Záporožské oblasti, což je jedno z několika míst, které Ukrajina osvobodila při své nepříliš úspěšné loňské letní protiofenzivě.

Jižně od Chersonu se podle ukrajinské strany Rusové dál snaží vyhnat ukrajinské síly z pozic na jižním břehu řeky Dněpr.

Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 31 ze 34 dronů, kterými v noci zaútočily ruské síly, uvedly ráno podle agentury Reuters ukrajinské vzdušné síly. Generální štáb v pravidelném ranním hlášení uvedl, že za posledních 24 hodin Rusové provedli 88 raketových a 143 vzdušných útoků a v 92 případech ostřelovali Ukrajinu ze salvových raketometů.

Při útoku drony na ruskou Belgorodskou oblast zemřel jeden člověk a dva utrpěli zranění, uvedl zdejší gubernátor Vjačeslav Gladkov, píše TASS.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že v noci na dnešek jeho síly nad několika oblastmi zničily 12 ukrajinských dronů. Ruskojazyčný server BBC zase napsal, že v Samarské oblasti hoří po útoku bezpilotního letounu rafinerie.

Záběry z koncertní haly, kde k útoku došlo. 

Ruští vyšetřovatelé ukázali zbraně, kterými údajně teroristé v koncertní hale útočili a zabíjeli. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Hlasíme se s aktuálními informacemi z Ruska i Ukrajiny. 

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy stoupl podle předběžných údajů na více než 60. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala přes 100 zraněných. Řada z nich je zraněna těžce. Napsaly to dnes agentury TASS a Reuters, který také s odvoláním na amerického činitele uvedl, že USA mají zpravodajské informace potvrzující prohlášení takzvaného Islámského státu (IS), že stál za útokem.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Evropská unie je šokovaná a konsternovaná po dnešním teroristickém útoku na okraji Moskvy, píše AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise. Francouzská diplomacie po teroristickém útoku na okraji Moskvy vyzvala k jeho plnému objasnění. Záběry z Moskvy jsou hrozné, uvedla na síti X.

Všechny zábavní a hromadné akce po celém Rusku byly zrušeny, oznámilo ruské ministerstvo kultury po střelbě v Krasnogorsku nedaleko Moskvy.

Očití svědci útoku v Krasnogorsku vypověděli, že útočníci vypadali jako „asiaté a běloši“ a komunikovali „cizím jazykem, nikoliv rusky“. Ruská média tvrdí, že hledaní muži jsou rodáci z Ingušska, a zveřejňují fotografie údajných teroristů.

Střelba v Krasnogorsku začala asi deset minut před koncertem, sál byl plný ze 70 procent, vylíčil očitý svědek. Útočníci stříleli do davu, lidé propadli panice.

Ruská národní garda pátrá po pachatelích útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na okraji Moskvy, informovala agentura AFP. Ruské úřady incident vyšetřují jako teroristický čin, při střelbě následované explozí a požárem podle předběžných údajů zahynulo nejméně 40 lidí. Šíření plamenů se hasičům podařilo zastavit, uvedla agentura Interfax.

Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes ostře kritizovala kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za - podle ní nedostatečnou - reakci na útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Útok, který ruské úřady označily za teroristický, si podle ruské tajné služby vyžádal čtyři desítky obětí a více než stovku zraněných.

„Úřad generálního tajemníka OSN prohlásil, že je zarmoucen zprávami o střelbě. Zarmoucen? To si myslí, že je to střelba na střelnici?“ uvedla mluvčí. „V přímém přenosu lidé z posledních sil předávají záběry z příšerného krvavého teroristického útoku, který nebudí 'zármutek', ale hrůzu, šok, bezpodmínečné odsouzení, spravedlivý hněv a soucit s oběťmi,“ dodala diplomatka podle agentury TASS.

V koncertní síni na okraji Moskvy stříleli podle ruských agentur nejméně čtyři útočníci v maskáčovém oblečení, patrně z automatických zbraní. K útoku došlo před vystoupením rockové kapely Piknik.

Svědci z místa agentuře TASS řekli, že ozbrojenci začali zblízka pálit do lidí téměř okamžitě po vstupu do budovy, nedaleko bezpečnostních rámů u vchodů. V prostorách také zřejmě použili výbušniny, které vyvolaly mohutný požár. Další exploze se z místa ozvala o něco později.

Velká Británie oznámila další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 60 milionů liber (75,5 milionu dolarů), která poskytne nové průzkumné drony a systémy protivzdušné obrany.

Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že pokud se zjistí, že za útokem v koncertní síni na okraji Moskvy stojí Ukrajina, „všichni útočníci a organizátoři by měli být nalezeni a nemilosrdně zlikvidováni jako teroristé. Včetně státních úředníků.“

Španělskému důchodci, který byl obžalován z rozesílání výbušných dopisů různým institucím v předloňském roce, hrozí až 22 let vězení. Informovaly o tom dnes agentury Europa Press a AFP. Pětasedmdesátiletý Pompeyo González čelí obžalobě z terorismu a přechovávání výbušnin. Jeden z výbušných dopisů dostalo i ukrajinské velvyslanectví v Madridu, kde se při otevírání zásilky zranil člen ostrahy.

Moskevský vojenský soud odsoudil básníka Alexandra Byvševa k sedmi letům vězení za verše zpochybňující morální správnost války proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Reuters.

Sám soud ke čtvrtečnímu rozsudku poznamenal, že Byvšev byl odsouzen za veřejné výzvy k terorismu a šíření lživých informací o ozbrojených silách. Tato ustanovení zákona se v Rusku v posledních dvou letech široce uplatňují proti odpůrcům války.

Požár se rozšířil na další části koncertní síně v Krasnogorsku.

Ukrajina nemá nic společného s dnešní střelbou na okraji Moskvy, uvedla podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. Zapojení do útoku v Krasnogorsku podle agentury odmítli i ruští dobrovolníci, bojující po boku ukrajinských obránců proti armádě ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky označil útok ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci ruských zvláštních služeb. Ruská média nyní hovoří o nejméně 40 mrtvých a stovce zraněných.

„Je to úmyslná provokace zvláštních služeb (ruského prezidenta Vladimira) Putina, před kterou mezinárodní společenství varovalo. Kremelský tyran tím začínal svou kariéru a stejnými zločiny proti vlastním občanům ji chce i ukončit,“ řekl mluvčí rozvědky Andrij Jusov listu Ukrajinska pravda

Nejméně 40 lidí zahynulo při dnešním útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Uvedla to agentura TASS s odkazem na předběžné údaje ruské tajné služby FSB, podle kterých je dalších více než 100 osob zraněno.

Ruské úřady začaly jeden z nejhorších útoků v zemi za poslední roky vyšetřovat jako teroristický čin. Budova, která mohla pojmout přes 6000 návštěvníků, je v plamenech.

Mluvčí ukrajinské rozvědky označil útok v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci speciálních služeb Putinova režimu, před kterou byl svět varován.

Z hořící koncertní síně v Krasnogorsku u Moskvy, na kterou zaútočili neznámí ozbrojenci, se ozvala další exploze, informovala ruská média.

V Moskvě byly zrušeny všechny velké akce plánované na víkend. Zesilují se bezpečnostní opatření na letištích a železnici, informují média.

Záběry dnešní střelby v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy jsou strašné a těžko se na ně dívá, uvedl podle agentury Reuters Bílý dům. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že do dnešní střelby na předměstí Moskvy byla zapojena Ukrajina, doplnil.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová označila střelbu v Krasnogorsku na okraji Moskvy za teroristický čin, napsala agentura RIA Novosti.

Po ruském útoku v Záporoží jsou 3 mrtví a 27 zraněných, záchranné operace končí. Mezi mrtvými je muž a jeho osmiletá dcera. Pátrací operace skončily kolem 19:15 místního času, informovala Státní služba pro mimořádné události.

Při útoku v koncertní síni v ruském Krasnogorsku zahynulo nejméně deset lidí a dalších nejméně pět desítek je jich zraněných, uvádí ruská média. Hoří asi třetina budovy, včetně střechy, informovala agentura TASS, podle které plameny uvěznily v budově blíže neupřesněný počet lidí.

V koncertním sále na předměstí Moskvy je údajně uvězněno více než 100 lidí. Záchranáři nemohou začít s hašením, stále čekají na speciální jednotky, které zatím nejsou na místě. Od začátku útoku uplynula téměř hodina.

Ruská média dnes informovala o střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Na místě jsou podle nich mrtví i ranění, zasahuje tam policie a záchranáři. Podle očitých svědků neznámý útočník či útočníci stříleli z automatické zbraně, píše server Meduza.

Obrazem: Ukrajinská armáda drží linii nedaleko Avdijivky

Obyvatel Voroněže Alexandr Dimitrenko byl odsouzen k 23 letům vězení za vlastizradu. Kromě vlastizrady byl Dimitrenko shledán vinným z přípravy sabotáže a nelegálního držení výbušnin. Podle vyšetřování plánoval odpálení železniční stanice ve Voroněžské oblasti.

Rusko zařadilo na svou „černou listinu“ 56 kanadských občanů, kterým zakázalo vstup do Ruska. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo zahraničí. Na ruském sankčním seznamu je už bezmála 1600 Kanaďanů, poznamenala agentura Reuters.

Krok podle agentury TASS označila ruská diplomacie za odvetu za sankce, které podle Moskvy „ustavičně“ přijímá liberální vláda premiéra Justina Trudeaua proti ruským představitelům, podnikatelům, vědcům a občanům a vůbec všem, kdo se znelíbil Ottawě. Ruská diplomacie podle agentury Interfax zdůraznila selektivní charakter ruských protiopatření, které se tím podle Moskvy liší od kanadského postupu.

Podle ombudsmana Dmytra Lubince bylo zpět na Ukrajinu přivezeno dalších devět ukrajinských dětí, které Rusko dříve deportovalo nebo zadržovalo na okupovaných územích.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov uvedl, že vpád protikremelských milicí do Ruska možná přiměl Rusko „změnit plány“ ohledně případného budoucího útoku.

Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“, uvedl v reakci na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války.

„My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.

Ukrajina měla mít možnost použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. Novinářům to dnes řekl v Bruselu po skončení dvoudenního summitu EU.

Ukrajina doufá, že v červnu podepíše smlouvu o nákupu dvou jaderných reaktorů od Bulharska. Chce tím kompenzovat ztrátu Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupuje Rusko. Agentuře Reuters to řekl šéf ukrajinského státního energetického podniku Enerhoatom Petro Kotin.

Výbuchy byly v noci hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle ministra Klymenka se pod nepřátelským útokem ocitla Záporožská, Chmelnycká, Oděská, Dněpropetrovská, Poltavská, Mykolajivská, Vinnycká, Lvovská a Ivano-Frankivská oblast. Počet obětí nočních ruských úderů stoupl na pět, napsala kolem poledne AFP. V Záporoží jsou hlášeni tři zabití, ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o dvou mrtvých ve městě Chmelnyckyj. Další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.

Podívejte se na další aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.

Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty.

„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.

USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Při volbách do Evropského parlamentu bude rozhodujícím kritériem, jaký má daný kandidát postoj k válce na Ukrajině. Dnes to podle agentury MTI řekl maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda udržuje kontakty s Ruskem navzdory ruské invazi na Ukrajinu.

A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.

Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.

Výbuchy byly hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle agentury Unian invazní síly udeřily i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) v Záporoží, která je největší na Ukrajině.

„Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ uvedla ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní hoří, oheň se snaží zlikvidovat hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma. Podle místních úřadů útok mimo jiné zasáhl trolejbus s pracovníky zařízení.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí více 60 dronů a téměř 90 střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Invazní síly podle něj mířily na elektrárny, vodní přehradu i obytné budovy.

Při ukrajinském ostřelování ruského Belgorodu ležícího několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou jeden člověk zahynul a několik dalších utrpělo zranění, informoval podle agentury TASS gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

„Znovu ostřelování. Bohužel jeden člověk zemřel. Jsou ranění,“ napsal Gladkov na svém účtu na telegramu a zároveň upřesnil, že o život přišla žena.

Gubernátor informoval, že podle předběžných informací byla zasažena tři zdravotnická zařízení a několik obytných domů. Podle telegramového kanálu Baza po zásahu panelového domu začalo hořet několik aut. Zdravotníci po ostřelování evakuovali všechny pacientky z jedné z belgorodských porodnic.

Ruská protivzdušná obrana nad Belgorodskou oblastí zneškodnila osm střel odpálených z raketometů české výroby, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

Rusko provedlo rozsáhlý úder na Ukrajinu, podle Kyjeva mířilo na energetiku

Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Výbuchy byly hlášeny z měst Charkov, Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. Podle agentury Unian Rusové útočili i na Dněperskou vodní elektrárnu v Záporoží, kde podle místních úřadů zasáhli trolejbus s pracovníky zařízení.

Jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení této největší jaderné elektrárny v Evropě. Bezpečnost prý není ohrožena. Informuje o tom agentura Reuters. Ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou elektrárenskou společnost Enerhoatom napsal, že za výpadek může ruské ostřelování.

„Tato situace je mimořádně nebezpečná a hrozí vznik mimořádné situace,“ uvedl Enerhoatom.

Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, její bloky jsou odstaveny. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v únoru při návštěvě v Kyjevě varoval, že bezpečnost jaderné elektrárny i tak zůstává křehká.

Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany také napsala, že ruská protivzdušná obrana sestřelila osm raket nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.

Rozsáhlý ruský útok směřoval vedle Charkova i na Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. V Záporoží jsou zničené domy i zranění, uvedly úřady.

Dobré ráno!

Na území celé Ukrajiny byl v noci na pátek vyhlášen letecký poplach. Z Charkova na východě země je hlášeno 15 výbuchů, narušeny jsou dodávky elektřiny. Informují o tom agentury Ukrinform a Reuters. Zprávy o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici.

„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval občany starosta Charkova Ihor Terechov, podle něhož se exploze ve druhém největším ukrajinském městě ozývaly brzy ráno. Cílem útoků ruských raket podle něj pravděpodobně bylo přerušení dodávek elektrické energie.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Budování obranné linie opevnění v Charkovské oblasti

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Summit pro dnešní den skončil, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Summit zhodnotil také pokrok ohledně využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Zmínil možnost financování vojenské podpory země.

V Chersonské oblasti utrpěl zranění šestačtyřicetiletý muž, když ruský dron bombardoval město Beryslav, ležící u zničené Kachovské přehrady, asi 75 kilometrů od Chersonu, uvedl dnes na webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní správu. Později, opět s odvoláním na oblastní úřady, doplnil, že ruské ostřelování Chersonské a Doněcké oblasti si vyžádalo nejméně tři mrtvé a dva raněné. Mezi zabitými je sedmdesátiletá žena ze vsi Veletenske a také šedesátiletý muž a šestašedesátiletá žena z města Novohrodivka.

Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie nepůjde „umírat za Donbas“, a požádal, aby Evropané nebyli strašeni „nevyhnutelnou válkou“, píše server NEXTA.

„My se této války neúčastníme, pouze podporujeme Ukrajinu a měli bychom se připravit na budoucnost budováním obranyschopnosti našeho průmyslu, ale zbytečně nestrašte lidi, válka není nevyhnutelná. Co je nevyhnutelné, je nutnost podpořit Ukrajinu,“ řekl údajně nejvyšší diplomat EU.

Rusové během cvičení potopili vlastní loď. 19. března zasáhla raketa plavidlo „Kapitan Lobanov“, přičemž zahynuli 3 členové posádky a čtyři další byli zraněni. Střela byla vypálena během cvičení Baltské flotily, informovala ruská média.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uvedl, že se jeho prezident Thomas Bach stal terčem ruských provokatérů, kteří se v telefonátech vydávali za někoho jiného. Podle MOV to měla být reakce na úterní rozhodnutí výkonné rady, že nezávislí ruští a běloruští sportovci se nebudou smět zúčastnit defilé týmů při slavnostním zahájení olympijských her v Paříži.

MOV uvedl, že volající Mezinárodnímu olympijskému výboru a prezidentu Bachovi předstírali, že jsou zástupci organizace Komise Africké unie, a chtěli diskutovat o situaci týkající se Ruska.

Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.

Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. 

Německá vláda zadala zbrojařské společnosti Rheinmetall velkou zakázku. Objednala si u ní 123 kolových obrněných vozidel za 2,7 miliardy eur (68,3 miliardy Kč). Düsseldorfská společnost to uvedla dnes na svém webu. Německá vláda více investuje do obrany poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo svou invazi na Ukrajinu.

Rheinmetall začne obrněná vozidla dodávat v roce 2025. „Těžký pěchotní zbraňový nosič“, jak se typ vozidla nazývá, má nahradit minitank Wiesel, který se používá pro palebnou podporu pěších jednotek.

Školáci v Rusku si lámou hlavu nad historickým kvízem, během kterého sledují část nedávného rozhovoru prezidenta Vladimira Putina s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem. Podle škol jde o intelektuální hru, při které mají mladí lidé poznat různé fáze vývoje ruského státu, napsala agentura Reuters.

Putin v únoru asi dvouhodinové interview s Carlsonem zahájil třicetiminutovým výkladem o dějinách Ruska od 9. století, během kterého mluvil třeba o tom, že Ukrajina nemá tradici samostatné státnosti. To je teze, kterou Kyjev odmítá.

Blížící se evropské volby jsou testem odolnosti vůči dezinformacím, řekla šéfka Evropského parlamentu Metsolaová. S lídry EU jednala o Ukrajině i unijní obraně.

Ukrajina potřebuje další podporu, munici a zbraně, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj šéfům států a vlád zemí EU na summitu v Bruselu prostřednictvím videospojení. Ocenil českou iniciativu na nákup munice i nedávné rozhodnutí unie o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Dodávky munice jsou podle Zelenského zásadní. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund, UAF) ve výši pěti miliard eur a za podporu české iniciativy na nákup munice pro naše vojáky. To nám pomůže. Děkuji,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru. Evropa ale podle něj může pomoci Ukrajině ještě více a je potřeba, aby tak učinila hned.

Rusko dokázalo za loňský rok výrazně zvýšit výrobu dělostřelecké munice, a to téměř dvaapůlkrát, uvedl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax. Doplnil, že země posílila také výrobu složek nutných právě pro produkci munice. Rusko už přes dva roky vede agresivní válku vůči sousední Ukrajině, spotřeba právě dělostřelecké munice má na vývoj na frontě významný vliv.

Moskva se snaží zbrojit rychleji, než Západ dokáže zásobovat Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters. Varovala, že ruská převaha ve výrobě by mohla Moskvě pomoci rozhodnout o dalším průběhu války proti Ukrajině, ve které ve značné míře hrají klíčovou roli drony a dělostřelectvo, a to v době, kdy se Západ obává, že by Rusko mohlo dosáhnout dalších úspěchů na bojišti.

Na sociálních sítích koluje video sestřelení ruské rakety Kh-101 nedaleko Kyjeva.

Maďarský premiér Viktor Orbán po zveřejnění oficiálních výsledků prezidentských voleb v Rusku poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž mu pogratuloval ke znovuzvolení. Dnes to podle agentury MTI řekl mluvčí maďarské vlády Bertalan Halasi. Orbán se tak stal jediným důležitým politikem z EU, který Putinovi blahopřál k vítězství ve volbách, jež podle Západu nebyly svobodné ani spravedlivé.

Orbán dal podle Halasiho najevo spokojenost s tím, že spolupráce mezi Maďarskem a Ruskem je „založena na vzájemném respektu, což umožňuje diskuzi o důležitých tématech i v současné těžké geopolitické situaci“. Orbán Putinovi napsal, že Maďarsko stojí na straně míru a že je „přesvědčené, že udržovat dialog je základní podmínkou pro co nejrychlejší zajištění míru“. 

Šéfové států a vlád zemí EU začali na summitu v Bruselu jednat o prvních dvou tématech schůzky, tedy o situaci na Ukrajině a o bezpečnosti a obraně Evropské unie, plyne z informací diplomatických zdrojů. Předtím absolvovali pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, se kterým debatovali hlavně o dění na Blízkém východě.

„Summit právě probíhá. Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.

V Krasnojarském kraji na Sibiři v nejbližší době zruší dvě pracovně nápravná zařízení, oznámil dnes na zasedání parlamentu tohoto ruského regionu ombudsman Mark Denisov. Věznice se vyprázdnily kvůli tomu, že odsouzení odešli bojovat na Ukrajinu. Informuje o tom nezávislý ruskojazyčný portál The Insider.

Denisov poslance informoval o své činnosti v uplynulém roce. Řekl při tom, že se počet stížností na fungování nápravných zařízení loni oproti roku 2022 snížil přesně o čtvrtinu. Připustil, že je to kvůli tomu, že vězňů je méně a že kvůli tomu bude nutné některé věznice uzavřít. 

Cílem nočního raketového útoku na Kyjev bylo hlavní ředitelství ukrajinské rozvědky. Naprostá většina raket byla namířena na objekty Hlavního zpravodajského ředitelství, cituje Ukrajinská pravda své zdroje.

Britský list The Times ukázal záběry z nočního útoku na Kyjev. Silami protivzdušné obrany bylo sestřeleno celkem 31 raket.

Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.

„Přesměrovali jsme na sebe taktické letectvo. Provedlo přes 230 úderů, přičemž všechny bomby spadly na ruské území. Díky naší operaci mohly ukrajinské ozbrojené síly stabilizovat frontu a zajistit ochranu úseků, kde se očekával rozsáhlý útok Ruska,“ sdělil na konferenci představitel Legie Svoboda Rusku Alexej Baranovskij.

Slovinsko prohlásilo personou non grata ruského diplomata, kterému nařídilo opustit zemi do sedmi dní. Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na slovinské ministerstvo zahraničí, které rozhodnutí odůvodnilo diplomatovou činností "neslučitelnou s diplomatickým statusem". Podrobnosti Lublaň neposkytla. Z ruského resortu zahraničí podle ruské agentury TASS vzápětí zaznělo, že na krok Slovinska odpoví, rovněž bez bližších detailů.

Mezi zraněnými po nočním raketovém útoku na Kyjev je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Asi 80 lidí muselo být podle ní evakuováno.

Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily. Poničen byl například sklad internetového obchodu, kde bylo na směně v práci 99 osob. Nikomu z nich se nic nestalo.

Jedna žena přišla o život, další čtyři lidé - tři ženy a muž - utrpěli zranění při dnešním raketovém útoku ruských vojsk na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Vitalij Kim. Bilance nemusí být konečná, pátrání v troskách podle gubernátora pokračuje.

V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.

„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.

„Dnes v Labytnangi proběhl soud ohledně nároku Alexejovy matky proti kolonii za nesprávné poskytování lékařské péče. Soud případ zamítl,“ informovala na sociální síti X vdova po ruském opozičníkovi Alexejovi Navalném Julie. „Důvod je jediný – u soudu museli poskytnout dokumenty a videa o tom, co se 16. února stalo.“ 

Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický.

Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Návrh musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí, šéfové států a vlád mu ale nyní mohou politicky dát zelenou.

Rusko podle ruské služby stanice BBC hlásí dobytí vesnice Toneňke v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak v pravidelném ranním hlášení informoval o odražení ruských útoků mimo jiné právě u této obce. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.

„V avdijivském směru byla koordinovanými akcemi jednotek skupiny vojsk 'Střed' osvobozena vesnice Toněňkoje Doněcké lidové republiky,“ uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.

Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila dnes šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí.

Pamfilovová nicméně tvrdí, že Putin letos zvítězil s ještě větší převahou než v posledních volbách v roce 2018. Pro Putina letos podle ní hlasovalo přes 76 milionů voličů. „V porovnání s poměrně úspěšným rokem 2018, kdy ještě nebyla taková rozsáhlá hrozba, jako je nyní, vzrostl počet našich voličů s velmi výrazným občanským postojem o 20 milionů. To je nebývalé,“ sdělila šéfka ústřední komise.

Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.

Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.

Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.

Útok na Kyjev podle posledních informací ukrajinských úřadů zranil nejméně 13 lidí. Mezi zraněnými je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Na 79 lidí lidí muselo být podle ní evakuováno. Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za teror a vyzval západní partnery k dodání dalších systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu, včetně amerických systémů Patriot. „Tuhle ochranu nyní potřebujeme tady na Ukrajině. Od Kyjeva po Charkov, od Sum po Cherson a od Oděsy po Doněckou oblast. Je to dost dobře možné, pokud bude dostatek politické vůle,“ podtrhl Zelenskyj.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.

Rusko dnes zaútočilo na Kyjev. Byly poškozeny auta a obytné budovy. Podle posledních údajů je zraněných 12 lidí.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. 

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za poslední týdny, napsala agentura Reuters.

„V důsledku nepřátelského útoku je už osm zraněných,“ uvedl na telegramu necelou hodinu po ohlášení explozí Kličko, podle kterého si všichni zasažení zatím vystačili s ošetřením na místě. Další následky útoku z Ruska ukrajinské úřady zjišťují.

Škody hlásí několik kyjevských čtvrtí. Požár propukl v bytě v rezidenční budově západně od centra, kde plameny zachvátily i několik zaparkovaných aut. Trosky dopadly do areálu několika podniků nebo na obytné budovy.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Zabývat se budou též problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Dnešního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Praze se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Debatu povedou o aktuálních zahraničněpolitických tématech, jako je například ruská agrese na Ukrajině, přičemž názor na válku země bloku rozděluje na dvě skupiny.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a dění na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat opět zítra. Redakce Blesk Zpráv vám přeje dobrou noc.

Den po svátku svatého Josefa vyzývá papež František všechny strany, aby „vynaložily veškeré úsilí k jednání o ukončení války“. „Svatému Josefovi svěřujeme válkou zničené národy Ukrajiny a Svaté země, Palestiny a Izraele, které tolik trpí hrůzami války,“ informuje web Vatican News

 „Nikdy nezapomínejme,“ zopakoval papež, „že válka je vždy porážkou. Ve válce nelze pokračovat.“ 

„Musíme vynaložit veškeré úsilí,“ zdůraznil, „abychom vyjednali ukončení války,“ sdělila hlava katolické církve.

Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.

Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.

 Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.

Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.

„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.

Sullivan neuvedl žádný časový plán, ale ujišťoval, že není nutné jednat o nějakém náhradním „plánu B“, a také podle Reuters zjevně zaujal odmítavý postoj k nápadu, že by pomoc mohla být poskytnuta ve formě půjčky. „Jsem si jistý, že dosáhneme plánu A. Ve sněmovně při hlasování získáme silnou podporu obou stran pro balíček pomoci,“ řekl. Připustil, že celý proces „již trval příliš dlouho“.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži.

Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství", které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Italské ministerstvo školství dnes oznámilo, že prověří stížnosti, že některé italské učebnice nekriticky přebírají pohled Moskvy na vztahy s Ukrajinou a na situaci v regionu. Píše to italská tisková agentura ANSA. Sporné výroky se týkají například vývoje v postsovětském regionu po roce 1991 či ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Někteří nakladatelé oznámili, že již chystají aktualizované verze textů pro žáky.

Některé podněty od ukrajinské komunity prověřili novinářka Irina Casceiová a analytik Massimiliano di Pasquale. Podle jejich hodnocení 12 ze 13 zkoumaných učebnic vydaných v letech 2017 až 2023 obsahují pasáže o soudobých vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se velmi podobají pohledu, který šíří Moskva.