Románek Putinovy spoluobviněné: Manžela-kněze vyměnila za oligarchu?! A čelí zatykači z Haagu
Zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová (39) údajně opustila manžela, pravoslavného kněze, a vyměnila ho za o 11 let staršího oligarchu Konstantina Malofejeva, píše britský deník Daily Mail. Podle zdrojů blízkých jejím charitativním projektům žijí mladší děti zastánkyně tradičních hodnot u svého otce.
Zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová (39) údajně opustila svého manžela, pravoslavného kněze, kvůli o 11 let staršímu ruskému miliardáři.
Vládní pověřenkyně Vladimira Putina pro „rodinné hodnoty“ získala svou práci těsně před zahájením invaze na Ukrajinu. Mezitím na ni byl vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) za nezákonnou deportaci stovek ukrajinských dětí z oblastí okupovaných Ruskem.
Za svého manžela, pravoslavného kněze, Pavla Kogelmana se provdala v roce 2003. Celkem spolu mají pět dětí a dalších pět adoptovali. Lvovová-Bělovová adoptovala celkem 18 dětí, včetně ukrajinského chlapce ze zpustošeného Mariupolu.
Za ruce s oligarchou
Spekulace ohledně toho, že manžela opustila, se objevily poté, co byla minulý týden natočena, jak se drží za ruce s ruským oligarchou Konstantinem Malofejevem na církevním průvodu v ruském Jekatěrinburgu.
Malofejev má úzké vazby na ruskou pravoslavnou církev, založil ultrakonzervativní televizní síť Cargrad TV a je známý tím, že podporuje Putinovu invazi na Ukrajinu a opakovaně vyzývá k tomu, aby se Rusko stalo monarchií.
V současnosti je pod sankcemi USA a EU za financování separatistů na východní Ukrajině v roce 2014 a kdysi o Putinovi mluvil jako o „zázraku božím“.
Lvovová-Bělovová a mediální magnát Malofejev se ke zprávám nevyjádřili, ale zdroje blízké pravoslavné církvi tvrdí, že jsou pravdivé.
„Tradiční hodnoty"
Od té doby, co byla Lvovová-Bělovová jmenována ruskou komisařkou pro práva dětí, prokremelská média často publikovala příběhy o její rodině. Ona a její manžel veřejně mluvili o svém vztahu, křesťanské víře, „tradičních hodnotách“, adopci a svých dětech.
Příspěvky na kanálu Telegram zmocněnkyně Putina naznačují, že začala úzce spolupracovat s Malofejevem na začátku roku 2023. Spuštění společného charitativního projektu na pomoc ukrajinským dětem s názvem Šťastné dětství oznámili loni v lednu. Následující měsíc společně cestovali do Ruskem okupovaných oblastí - Záporožské, Doněcké a Luhanské.
Malofejev se údajně loni v létě rozvedl se svou manželkou. Zdroj blízký charitativním projektům Lvovové-Bělovové tvrdí, že její mladší děti žijí se svým otcem, a další zdroj blízký ruskému oligarchovi uvedl, že zmocněnkyně žije odděleně od zbytku své rodiny.
Lvovová-Bělovová je jednou z nejhlasitějších Putinových zastánců invaze na Ukrajinu, na sociálních sítích zveřejňuje svá videa, která ji vykreslují jako vzor rodinných hodnot a skromnosti, a přednáší ukrajinským dětem o posvátnosti manželství a náboženství.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang. Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají. Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra. Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo. „Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
