Románek Putinovy spoluobviněné: Manžela-kněze vyměnila za oligarchu?! A čelí zatykači z Haagu
Zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová (39) údajně opustila manžela, pravoslavného kněze, a vyměnila ho za o 11 let staršího oligarchu Konstantina Malofejeva, píše britský deník Daily Mail. Podle zdrojů blízkých jejím charitativním projektům žijí mladší děti zastánkyně tradičních hodnot u svého otce.
Zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová (39) údajně opustila svého manžela, pravoslavného kněze, kvůli o 11 let staršímu ruskému miliardáři.
Vládní pověřenkyně Vladimira Putina pro „rodinné hodnoty“ získala svou práci těsně před zahájením invaze na Ukrajinu. Mezitím na ni byl vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) za nezákonnou deportaci stovek ukrajinských dětí z oblastí okupovaných Ruskem.
Za svého manžela, pravoslavného kněze, Pavla Kogelmana se provdala v roce 2003. Celkem spolu mají pět dětí a dalších pět adoptovali. Lvovová-Bělovová adoptovala celkem 18 dětí, včetně ukrajinského chlapce ze zpustošeného Mariupolu.
Za ruce s oligarchou
Spekulace ohledně toho, že manžela opustila, se objevily poté, co byla minulý týden natočena, jak se drží za ruce s ruským oligarchou Konstantinem Malofejevem na církevním průvodu v ruském Jekatěrinburgu.
Malofejev má úzké vazby na ruskou pravoslavnou církev, založil ultrakonzervativní televizní síť Cargrad TV a je známý tím, že podporuje Putinovu invazi na Ukrajinu a opakovaně vyzývá k tomu, aby se Rusko stalo monarchií.
V současnosti je pod sankcemi USA a EU za financování separatistů na východní Ukrajině v roce 2014 a kdysi o Putinovi mluvil jako o „zázraku božím“.
Lvovová-Bělovová a mediální magnát Malofejev se ke zprávám nevyjádřili, ale zdroje blízké pravoslavné církvi tvrdí, že jsou pravdivé.
„Tradiční hodnoty"
Od té doby, co byla Lvovová-Bělovová jmenována ruskou komisařkou pro práva dětí, prokremelská média často publikovala příběhy o její rodině. Ona a její manžel veřejně mluvili o svém vztahu, křesťanské víře, „tradičních hodnotách“, adopci a svých dětech.
Příspěvky na kanálu Telegram zmocněnkyně Putina naznačují, že začala úzce spolupracovat s Malofejevem na začátku roku 2023. Spuštění společného charitativního projektu na pomoc ukrajinským dětem s názvem Šťastné dětství oznámili loni v lednu. Následující měsíc společně cestovali do Ruskem okupovaných oblastí - Záporožské, Doněcké a Luhanské.
Malofejev se údajně loni v létě rozvedl se svou manželkou. Zdroj blízký charitativním projektům Lvovové-Bělovové tvrdí, že její mladší děti žijí se svým otcem, a další zdroj blízký ruskému oligarchovi uvedl, že zmocněnkyně žije odděleně od zbytku své rodiny.
Lvovová-Bělovová je jednou z nejhlasitějších Putinových zastánců invaze na Ukrajinu, na sociálních sítích zveřejňuje svá videa, která ji vykreslují jako vzor rodinných hodnot a skromnosti, a přednáší ukrajinským dětem o posvátnosti manželství a náboženství.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem. Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě. „Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně. Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.
