Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Kyjev hlásí sestřelení všech ruských dronů, které v noci na dnešek útočily na ukrajinskou metropoli. Bombardování Charkova se podle úřadů obešlo bez obětí a raněných. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila šest z osmi ruských dronů a dvě ze tří raket vypuštěných proti Ukrajině, uvedly ráno ukrajinské vzdušné síly.

„Rusové večer ostřelovali Očakiv z hlavňového dělostřelectva, zabili sedmdesátiletou ženu v jejím vlastním domě,“ napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim. Očakiv ležící na pobřeží Černého moře měl před válkou okolo 14 000 obyvatel.

Na Kyjev ruské drony při pátém útoku od počátku září nalétaly po půlnoci v několika vlnách. Letecký poplach trval více než hodinu. „Silami a prostředky protivzdušné obrany byly všechny útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, zničeny na přístupech k hlavnímu městu. Podle předběžných informací se nálet obešel bez škod a raněných ve městě,“ uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Popko na telegramu.

Ukrajina si pro úder vybrala oblast Kursk, protože se ukázala jako nejslabší místo obrany okupační armády. V rozhovoru pro CNN to řekl vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj.

Podle generála útočníci plánovali využít toto území jako předmostí pro další akce, zejména pro útok na oblast Sumy.  Rusové se chystali prorazit hranici pár dní po ofenzivě na Charkovském směru 10. května tohoto roku.

„Pro nás byl tento směr vždy hrozbou. Proto jsme při posuzování našich schopností vybrali nejslabší místo v obraně nepřítele, v jeho struktuře,“ vysvětlil Syrskyj podle agentury Unian.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Neznámý počet sibiřských bezdomovců podepsal smlouvy týkající se vstupu do ruské armády a zapojení se do války na Ukrajině, píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Někteří to dělají pro peníze, jiní prý pro vlast. Moskva se momentálně snaží vyhnout další plošné mobilizaci a zároveň pokrýt personální ztráty svých vojenských uskupení. Celý článek čtěte ZDE.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil incidenty, při kterých se ruské drony dostaly do prostoru Rumunska a Lotyšska, za „připomínku toho, že agresivní akce Ruské federace přesahují hranice Ukrajiny“. „Kolektivní reakcí spojenců by nyní měla být maximální podpora Ukrajiny, aby byla ukončena (ruská agrese), ochráněny životy a zachován mír v Evropě,“ napsal Sybiha v příspěvku na sociální síti X.

Sybiha také podle podle listu Ukrajinska pravda vyzval Západ, aby po incidentech se sestřelováním ruských bezpilotních letounů na území států NATO použil svou protivzdušnou obranu k sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou, zvýšil pomoc ukrajinským ozbrojeným silám a zrušil omezení pro používání zbraní Kyjevem.

Plynové zásobníky v Česku jsou naplněné na více než 93 procent, což je více než průměr zásob plynu v předchozích letech, uvedl na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na očekávaný nástup chladnějších dnů. Ocenil další úspory ve spotřebě. „Vzhledem k tomu, že se blíží konec smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, je neméně dobrou zprávou také to, že plynové zásobníky jsou nadprůměrně naplněné také ve zbytku Evropy,“ doplnil Síkela. Dohoda o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu vyprší v lednu a analytici očekávají, že střední Evropa bude kvůli tomu závislejší na dodávkách potrubím ze severozápadu.

Ukrajinské síly zasáhly velký ropný sklad v Belgorodské oblasti.

Ukrainian forces using longe range munitions hit and destroyed a large oil depot in Belgorod oblast .

— WarMonitor🇺🇦🇬🇧 (@WarMonitor3) September 8, 2024

Na východě Lotyšska poblíž města Rēzekne spadl v sobotu dron, armáda incident vyšetřuje. „Podle předběžných údajů jde o vojenský dron Ruské federace,“ který do lotyšského vzdušného prostoru přiletěl z Běloruska, uvedlo ministerstvo obrany. Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy ve válce proti Ukrajině. Jako členský stát NATO Riga o incidentu informovala vedení aliance.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval ke zintenzivnění diplomatického úsilí o rychlejší dosažení míru na Ukrajině, informovala dnes agentura Reuters. Dodal, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při nedávných rozhovorech shodli na potřebě uspořádat novou mírovou konferenci, která by zahrnovala i Rusko.

„Myslím, že je nyní čas diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat a rychleji dosáhnout míru,“ řekl Scholz v rozhovoru s televizí ZDF. Dodal, že Rusko by se mělo zúčastnit příštího mírového summitu o ukončení války.

Sociálními sítěmi se šíří video z údajného útoku na most přes řeku Seim u obce Karizh v Kurské oblasti. Ukrajinci prý pokračují v ofenzivě na ruském území.

Rumunsko hledá možné trosky dronu, který v noci na dnešek narušil jeho vzdušný prostor během ruského útoku na Ukrajinu. Oznámilo to podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany.

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes oznámila, že zničila 15 z 23 útočných dronů a jednu řízenou střelu odpálenou z Ruska. Podél Dunaje je území Rumunska vzdálené jen několik stovek metrů od ukrajinských říčních přístavů, které opakovaně zasahují ruské útoky.

Ruské ostřelování dnes ve vesnici Čerkaske ve východoukrajinské Doněcké oblasti zabilo tři ženy. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Šéf správy Doněcké oblasti Filaškin uvedl, že ruské síly ráno zasáhly vesnici Čerkaske kazetovou municí a zabily tři ženy ve věku 43, 45 a 53 let. Kromě toho byl zraněn jeden muž a poničeno bylo nejméně devět soukromých domů a automobilů.

„Teror lze spolehlivě zastavit jen jedním způsobem: Tím, že zaútočíme na ruská vojenská letiště, jejich základny a logistiku ruského teroru,“ uvedl na síti X Zelenskyj, který tento týden v Německu a Itálii žádal, aby Západ jeho zemi přenechal dalekonosné zbraně a nechal ji jimi zasahovat cíle hluboko na ruském území.

Výbuch plynu v logistické společnosti v kyjevské čtvrti Holosijevskij zabil 8. září nejméně dva lidi, informovala Státní služba pro mimořádné situace. Výbuch částečně zničil dvoupatrovou budovu společnosti. Lidé, kteří se v době výbuchu nacházeli uvnitř budovy, byli uvězněni pod sutinami. Výbuch nesouvisel s ruským útokem, uvedla státní záchranná služba.

Počet obětí v Poltavě po rozsáhlém ruském úderu z 3. září opět vzrostl. Jedna osoba zraněná při raketovém útoku na Institut komunikací zemřela v nemocnici. Celkem bylo podle oficiálních údajů zabito 56 osob a 328 osob bylo zraněno.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že by si přál, aby v Německu našlo práci „několik set tisíc“ ukrajinských uprchlíků, uvedla německá média Tagesschau. Více než 200 000 ukrajinských uprchlíků již v Německu našlo práci prostřednictvím vládního programu Jobturbo, uvedl Scholz na konferenci s občany a voliči SPD v Teltowě.

Ukrajina buduje podzemí zařízení pro výrobu zbraní, aby mohla zásobovat armádu zbraněmi v případě zpoždění vojenské pomoci ze zahraničí, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj na Mezinárodním ekonomickém fóru Ambrosetti v Itálii.

Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly 11 mrtvých a 32 zraněných. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 15 z 23 bezpilotních letounů typu Šáhid a jednu řízenou střelu Kh-59, informovalo letectvo.

Ruské síly převzaly kontrolu nad městem Novohrodivka, které leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Vyplývá to z oznámení ruských agentur RIA Novosti a TASS, které se odvolávají na ruské ministerstvo obrany.

Ruské ozbrojené síly „osvobodily“ Novogrodovku v „Doněcké lidové republice“, uvedl TASS s odkazem ministerstvo obrany a s použitím ruského přepisu ukrajinského názvu. Při obsazení ukrajinských měst ruské oficiální zdroje používají výraz „osvobození“. Jako Doněckou lidovou republiku pak Moskva označuje okupovanou část Doněcké oblasti, kterou od září 2022 považuje za součást Ruské federace.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska Vjačeslav Gladkov hlásí tři zraněné civilisty, včetně dvou dětí, při ukrajinském vzdušném útoku. Gladkov na telegramu uvedl, že zničeny byly dvě obytné budovy a dalších více než 15 objektů bylo poškozeno. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci na dnešek nad Belgorodskou oblastí zničily dva drony vypuštěné z Ukrajiny.

Velel špionům, stal se známým jako obávaný chuligán – jedná se o 50letého Maksima Jeremina, který před pár dny „náhle“ zemřel za záhadných okolností. Oficiálně se říká, že se „udusil masem“, informuje britský deník The Sun. Jeremin se tak přidal na dlouhý seznam Rusů, kteří zemřeli znenadání. Kromě toho zesnulý muž dříve pracoval pod Vladimirem Putinem. Celý článek čtěte ZDE.

Dva mrtvé a několik raněných si vyžádal ruský vzdušný úder na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to dnes ráno podle agentury AFP oblastní vojenská správa.

Útok, který se odehrál v noci na dnešek, si vyžádal dva mrtvé a čtyři zraněné, z toho dvě děti, uvedla správa Sumské oblasti na platformě Telegram.

"Nepřítel zaútočil na město. Bohužel jsou tu dva mrtví a ranění," potvrdil na telegramu také sumský starosta Oleksij Drozdenko. Úřady hlásí rovněž zničené nebo poškozené domy a automobily.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské grese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Ukrajinská armáda začala do boje nasazovat bezpilotní letouny vybavené termitovou náloží, informoval plátek Newsweek. Záběry, které sdílí 108. samostatná brigáda ukrajinské teritoriální obrany, ukazují, jak tyto bezpilotní letouny vypouštějí hořící termit nad nepřátelskými pozicemi, z dopadových zón se následně valí hustý kouř. Celý článek čtěte ZDE

Noční úder ve Voroněžské oblasti zasáhl sklad munice. Podle ukrajinských zdrojů tam měli okupanti uložené i severokorejské balistické střely.

Head of Ukraine’s Center for Combating Disinformation Kovalenko stated that the ammunition warehouse in the Voronezh region, struck by Ukrainian forces last night, contained North Korean KN-23 ballistic missiles. pic.twitter.com/27xwXsIrge

— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) September 7, 2024

Lidé dnes vytvořili na Staroměstském náměstí v Praze pomocí žlutých a modrých deštníků mapu Ukrajiny, happeningem vyzvali v ochraně nebe nad Ruskem napadenou zemí. Cílem akce bylo také uctít památku obětí, mimo jiné úterního ruského úderu v ukrajinském městě Poltava. Útok si podle místních záchranářů vyžádal 55 mrtvých a více než 300 raněných.

Organizátoři chtěli akcí vyzvat k větší podpoře Ukrajiny. „Chceme ukázat, že jsou lidé, kterým to není jedno a chtějí Ukrajinu podpořit," uvedla jedna z pořadatelek. Vedle mapy Ukrajiny z necelých 60 deštníků účastníci vytvořili také nápis „Let Ukraine Strike Back" (Nechte Ukrajinu vrátit úder). Lidé také drželi transparenty s nápisy „Rusko je teroristický stát" či „Zachraňte Ukrajinu". Na závěr zazněla ukrajinská hymna.

Ruské síly se v uplynulém týdnu zmocnily podstatně menšího území ve směru na Pokrovsk než v dřívějších obdobích, uvedl 7. září nezávislý ruský list Agentstvo. S odvoláním na údaje od obranných analytiků Agentstvo podpořilo nedávné tvrzení vrchního velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského, že úsilí ruské armády v blízkosti klíčového města ztrácí na síle.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore napsali společný článek pro dnešní Financial Times, v němž vyzdvihli společné úsilí o pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Vydržet v této podpoře až do konce je podle nich nyní důležitější než kdykoli dříve.

Moore dnes také ocenil ukrajinskou ofenzivu v ruské Kurské oblasti jako odvážný krok ve snaze o změnu hry. „Je příliš brzy na to říct, jak se dlouho tam Ukrajinci budou schopni udržet,“ řekl podle agentury Reuters Burns, který ukrajinskou ofenzivu označil za „významný taktický úspěch“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se na okraj fóra Cernobbio v Itálii setkal s vůdcem nizozemské krajní pravice Geertem Wildersem. Zelenskyj „poděkoval Nizozemsku a celému nizozemskému lidu za všestrannou podporu Ukrajiny: obrannou, finanční a humanitární,“ a ocenil „významný příspěvek Nizozemska k posílení ukrajinské protivzdušné obrany,“ uvedla prezidentská kancelář.

Obrazem: Pohřeb obětí ruského útoku v Poltavě

Počet zraněných po ruském útoku na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti z 6. září vzrostl na 82, včetně sedmi dětí, uvedl gubernátor Serhij Lysak.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo hluboké znepokojení nad zprávami médií o možném převozu íránských balistických raket do Ruska. V prohlášení pro média ukrajinská diplomacie zdůraznila, že prohlubování vojenské spolupráce mezi Teheránem a Moskvou ohrožuje Ukrajinu, Evropu a Blízký východ. Kyjev rovněž vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Teherán a Moskvu.

V ukrajinském městě Poltava dnes pohřbívali oběti jednoho z nejkrvavějších ruských vzdušných útoků na Ukrajinu od začátku ruské války proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura AP. Úterní ruský úder si podle místních záchranářů vyžádal 55 mrtvých a více než 300 raněných.

Dvě ruské balistické rakety v úterý v Poltavě zasáhly vojenský institut komunikací, blízkou nemocnici a poškodily obytné domy v okolí.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že ruské síly ovládly vesnici Kalynove na východě Ukrajiny, kde Rusové pomalu postupují proti ukrajinským jednotkám, nad nimiž mají početní převahu. Kalynove leží zhruba 35 kilometrů od Pokrovska, který je významným logistickým uzlem a už několik týdnů i cílem postupu ruských jednotek.

Tři lidé byli zabiti a další tři zraněni při ruském ostřelování Konsťantynivky na východě Ukrajiny.  Ruské dělostřelecké ostřelování dnes v Konsťantynivce nepřežili tři muži ve věku od 24 do 69 let. Poničen byl vícepodlažní dům, administrativní budova, obchod, lékárna, šest automobilů a elektrické vedení, uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin.

Itálie nikdy nezaváhá ve své podpoře Ukrajiny, současná patová situace na frontě ukazuje, že reakce Západu na ruskou invazi do sousední země byla správná, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bylo by podle ní chybou myslet si, že západní země by mohly konflikt vyřešit tím, že bránící se Ukrajinu zanechají jejímu osudu. Podle Meloniové by ale při řešení měly svou roli sehrát Čína a Indie, informovala dnes agentura Reuters.

Jakékoliv přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci v ruské válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters Spojené státy poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Rusko, které už od února 2022 vede útočnou válku proti sousední Ukrajině, využívalo dosud například íránských dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.

Agentura Reuters už v srpnu napsala, že Rusko očekává v nejbližší době dodávku stovek balistických raket krátkého doletu Fath-360 z Íránu a že desítky ruských vojáků podstupují v Íránu výcvik na těchto satelitem naváděných zbraních. Střely krátkého doletu nyní Írán Rusku začal dodávat, napsal v pátek deník The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Trosky sebevražedného ruského bezpilotního letounu, který byl sestřelen v noci na dnešek, byly ráno nalezeny před budovou ukrajinského parlamentu. Kvůli hrozbě dronových útoků byl 7. září mezi 3:00 a 3:20 v Kyjevě aktivní letecký poplach a protivzdušná obrana.

Ruské útoky na Ukrajině za posledních 24 hodin zabily nejméně čtyři lidi a 97 jich zranily, včetně dětí, informovaly regionální úřady 7. září. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 58 z 67 bezpilotních letounů typu Šáhid, které mířily z Ruska na ukrajinské území, uvedlo letectvo.

Rusko zaútočilo na Kyjev pomocí bezpilotních letounů v časných ranních hodinách, přičemž trosky dopadly do blízkosti několika obytných budov a pravděpodobně i mateřské školy, informovala kyjevská městská vojenská správa. Několik budov bylo poškozeno padajícími troskami i v jiných místech Kyjevské oblasti. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Ruská Voroněžská oblast hlásí požáry po útoku ukrajinských dronů, informuje Kyiv Independent.

⚡️Fire, explosions in Russia's Voronezh Oblast after drone attack.

A falling drone caused a fire and explosions at an unnamed facility in the region's Ostrogozhsky district, Governor Aleksandr Gusev said. Local residents are being temporarily evacuated.https://t.co/cJ7ANMQp2S

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2024

Ruské síly nedávno dosáhly taktických úspěchů u Pokrovsku v Doněcké oblasti, pro ukrajinskou obranu klíčového logistického uzlu. Snaží se tam usilovně, jeho dobytí by v dlouhodobém horizontu mohlo ruské armádě otevřít cestu k Dnipru a ohrozit obranu celé oblasti, uvádí analýza Rádia Svoboda. Obránci jsou v nevýhodě, ale zatím drží. Celý článek čtěte ZDE

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ruské tržby z exportu ropy a plynu se v letošním roce zvýší o zhruba šest procent na 239,7 miliardy dolarů (zhruba 5,4 bilionu Kč). Vyplývá to z nových prognóz ruského ministerstva hospodářství, ke kterým získala přístup agentura Reuters. Ministerstvo tak zlepšilo svůj dubnový odhad, podle kterého měly letošní tržby činit zhruba 222 miliard dolarů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se dnes shodli na nutnosti další podpory Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné. Po společném jednání obou státníků ve francouzském Evianu to uvedl Elysejský palác.

Šťastná, nebo nešťastná náhoda? Pětičlenná rodina ve Lvově se ve středu vypravila z bytu, jenže zapomněli pití. Táta se pro láhev vrátil – a to mu zachránilo život. Ruská střela s plochou drahou letu zabila mámu i tři dívky na schodišti. Jaroslav (48) vyvázl se zraněními; v pátek svou rodinu doprovodil na posledním rozloučení. Ceý článek čtěte ZDE.

Vojenská správa v ukrajinském Charkově slíbila vyšetřování incidentu, při kterém měli vojáci hrubě napadnout civilistu a jeho společníka. Video ze rvačky začalo dnes kolovat na sociálních sítích. „Na videu je zachycen muž ve vojenské uniformě, který bije civilistu. Tisková služba armády uvedla, že k incidentu došlo 6. září v Charkově během práce pohotovostní skupiny. Podle služby občané hrubým způsobem odmítli předložit doklady k ověření a jeden z nich začal vojáka neslušně urážet,“ napsal server Ukrajinska pravda. Podle tohoto média byla důvodem roztržky patrně branná povinnost. Jeden z mužů měl totiž po ztotožnění civilní policií zamířit k odvodové komisi. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za dnes oznámený balíček americké vojenské pomoci pro svou zemi. Jeho obsah podle něj posílí obranu Ukrajiny, především protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a jednotky s obrněnými vozidly. „Jsem vděčný americkému prezidentovi Josephu Bidenovi, oběma stranám v Kongresu a americkému lidu za dnes oznámený balíček bezpečnostní pomoci. Přichází v den, kdy jsme se sešli v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu k důležitým diskusím s našimi partnery a k rozhodným krokům na podporu našich mužů a žen na frontě,“ ocenil Zelenskyj. 

Podle deníku Wall Street Journal USA oznámily svým spojencům, že Írán poslal balistické rakety krátkého doletu do Ruska. Zatím jich měl poslat nižší stovky. USA, EU a partneři podle deníku připravují sankce. 

Při ruském náletu na ves Krasnopillja v pohraniční zóně v Sumské oblasti na severovýchodě země řízené bomby zabily ženu ve věku 66 let a zranění utrpěli čtyři další lidi, včetně patnáctileté dívky, oznámila ukrajinská prokuratura.

Podle šéfa oblastní právy Serhije Lysaka počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny stoupl na 64. Dříve Státní služba pro mimořádné události informovala o 55 raněných. Útok si vyžádal také jednu oběť na životě. 

Ruská armáda ostřelovala osadu Kozácké v katastru obce Nová Kachovka v Chersonské oblasti a zranila jednu ženu. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

„V odpoledních hodinách zahájily okupační síly palbu na Kozatske z obce Nová Kachovka,“ uvádí se v prohlášení.Dle zjištění agentury byla při nepřátelském ostřelování zraněna 59letá civilistka. Utrpěla zranění způsobené výbušninou a poranění nohy. Zraněná byla převezena do nemocnice k lékařskému ošetření.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. Spolu řešili Zelenského mírový plán i přípravy na druhý mírový summit. „Jsem vděčný za všestrannou podporu, zejména za vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v plném rozsahu. Tato podpora je velmi důležitá - je základem našeho úspěšného boje za nezávislost Ukrajiny. Jsem vděčný za vedení při posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ uvedl po jednání Zelenskyj. „Německo je a zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba,“ doplnil Scholz. 

Na bývalého ruského okupačního správce ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl dnes šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov.

„Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS po schůzce s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim v Kaliningradu na západě Ruska.

Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.

O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska. 

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě. 

Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti. 

„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin. 

Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území. 

Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.

Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).

Výbuch byl slyšet v ukrajinském městě Dnipro. Podle místních obyvatel šlo pravděpodobně o práci tamní protiletecké obrany. „Síly protivzdušné obrany možná sestřelily dron, který změnil kurz z Pavlohradu na Dnipro,“ tvrdí jeden z občanů města. 

Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobodu projevu a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.

„Ve válečném stavu, ve kterém se nacházíme, jsou taková omezení ospravedlnitelná, stejně jako je ospravedlnitelná cenzura, buďme upřímní,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu TASS.

Agentura DPA podotýká, že vyjádření Putinova mluvčího je neobvyklé, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura a z omezování svobody projevu obviňuje Západ. Opozice, ochránci lidských práv a nezávislá média čelí v Rusku tvrdému tlaku už léta. Represe ještě posílily v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu a ruské úřady tvrdě postihují zejména autory informací o neúspěších a zločinech ruské armády.

Ruský parlament krátce po začátku války přijal zákon o trestání „diskreditace ruských ozbrojených sil“ a trestné je v Rusku použít v souvislosti s invazí na Ukrajině slovo „válka“. Útok na sousední zemi Rusko oficiálně označuje jako „speciální vojenskou operaci“. O „válku“ se podle Moskvy ovšem jedná v případě akcí Ukrajiny a Západu.

Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.

Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.

Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.

Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.  

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.

„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit. 

Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy Kč), polovinu letos, polovinu příští rok. Na okraj jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké vojenské základně Ramstein v Německu to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Zdůraznil, že Německo dodá slíbené protivzdušné systémy a bude Ukrajinu podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba.

Kancléř Olaf Scholz odmítá Ukrajině dodat výkonnější německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Přesto je Německo co do objemu zdaleka nejdůležitější dodavatel zbraní na Ukrajinu ze zemí EU a celkově druhý nejvýznamnější po Spojených státech.

Při ruském útoku na ukrajinský Pavlohrad jeden člověk zemřel a asi 30 dalších utrpělo zranění, uvedly úřady. Mezi zraněnými jsou tři děti.

Ukrajina nebude muže v branném věku nuceně navracet do vlasti, řekl ve čtvrtek v Rádiu Svoboda ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Ukrajina, která přes dva a půl roku čelí ruské invazi, je vůči armádě agresora dlouhodobě ve výrazné početní nevýhodě a snaží se k návratu přesvědčovat Ukrajince žijící v zahraničí.

„Ujišťuji, že nejde o žádná donucovací opatření k návratu Ukrajinců, zejména těch v branném věku, na Ukrajinu,“ řekl Zvaryč. Motivací by podle něho mělo být svědomí každého ukrajinského občana a ukrajinské vedení je přesvědčené, že povinností každého Ukrajince bez ohledu na to, kde žije, je bránit vlast. „Úkolem státu je vytvořit občanům, kteří chtějí bránit svůj stát, všechny podmínky pro návrat,“ uvedl také Zvaryč.

Britská vláda dnes oznámila, že Ukrajině poskytne 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters. Tyto zbraně by měly přispět k obraně ukrajinského území před ruským bombardováním a drony.

Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své invaze v roce 2022. Při úterním ruském úderu na město Poltava v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na základnu Ramstein v Německu, kde bude jednat se spojenci. Znovu vyzval k poskytnutí zbraní dlouhého doletu. Na začátku jednání vyzval spojence k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany, Ukrajina podle něj potřebuje i další F-16. 

„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ dodal.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Ruská armáda v noci na dnešek proti Ukrajině zaútočila s nasazením 44 dronů a dvou raket, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země zneškodnila 27 bezpilotních letounů. Nedaleko Lvova vypukl požár, informovaly úřady ve stejnojmenné oblasti na západě Ukrajiny. Hořelo v průmyslové zóně ve vsi Murovane na severovýchod od Lvova. Podle šéfa Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého shořela čtyři nákladní auta. Hasiči požár uhasili.

Dnes ráno protivzdušná obrana v reakci na přílet nepřátelských dronů pracovala v Kyjevské oblasti. A terčem ruské dělostřelecké palby se stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Dva lidé utrpěli zranění, uvedla oblastní správa. Poničeny byly také domy, auta nebo elektrické vedení a plynovod. V okolí Kryvého Rohu dron poškodil dům.

Summit NATO v Haagu se příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny po letos schválených 40 miliardách eur (zhruba bilionu korun). ČTK to řekl nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Nevnímá jako problém, že letos se na dlouhodobějším rámci pomoci spojenci na summitu ve Washingtonu neshodli.

Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur. Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

„Ten ‚krátkodobý závazek‘, který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Nevnímám to ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ uvedl velvyslanec. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ doplnil.

Nejedná se podle něj o závazek, jímž by spojenci deklarovali připravenost poskytnout 40 miliard eur alianci, aby za ně nakoupila něco pro Ukrajinu. „Nejde o to, že by se někam posílaly nějaké peníze, které by se někde hromadily a z toho by se něco nakupovalo. Jde o sumu, kterou spojenci budou deklarovat alianci a která se bude agregovat a má být minimálně v té výši,“ přiblížil Konecký.

Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že dostal od ruského vůdce Vladimira Putina pozvánku, ale na nadcházející summit rozvíjejících se zemí BRICS nepojede, protože v té době v Srbsku očekává „důležité hosty“.

Vučićovo prohlášení následovalo poté, co srbský vicepremiér ujišťoval Putina, že Srbsko zůstane spojencem Ruska. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Putinovi vicepremiér Aleksandar Vulin. 

Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano podle agentury AFP prohlásil, že udržování, a dokonce posilování vztahů s Ruskem v době ruské agrese proti Ukrajině „není slučitelné s evropskými hodnotami a se snahou vstoupit do Evropské unie“.

„Asi před deseti dny jsem dostal velmi milé pozvání od prezidenta Putina, abych se přidal k summitu BRICS ve dnech 23. a 24. října. V tu dobu máme naplánované důležité hosty ze zahraničí, ale nechci o tom teď hovořit. Čeká nás mnoho důležitých návštěv, odjezdů a příjezdů. O tom pohovoříme okolo 10. října,“ citovala Vučičovo vyjádření ruská státní agentura TASS.

Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60.000 vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média. 

„Jedním z cílů kurské operace je stažení ruských vojsk na jejich území. Nyní už mohu říci, že tam (do Kurské oblasti) stáhli okolo 60.000 vojáků. Stáhli je z některých míst, kde nám hrozily problémy, protože jsme neměli balíky zbraní (od západních spojenců),“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda a postěžoval si, že docházelo dokonce k tomu, že Ukrajina mohla odpovědět jen jedinou ranou na 12 ruských výstřelů. 

Obrazem: Aktuální snímky ze Lvova, které se potýká s následky ruského ostřelování. 

Rusko plánovalo zahájit nový útok na Ukrajinu z Kurské oblasti, řekl americké CNN v exkluzivním rozhovoru ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj.

Podle Syrskyho byla ukrajinská operace úspěšná a snížila hrozbu nepřátelské ofenzívy. „Přesunuli jsme se na nepřátelské území, aby mohl nepřítel cítit to, co my cítíme každý den,“ podotkl v rozhovoru. Vysvětlil, že cílem operace bylo zabránit Rusku, aby operovalo z Kurska a aby se vytvořila jistá bezpečnostní zóna u hranic. Mimo jiné bylo v plánu zajmout válečné zajatce a posílit morálku ukrajinských jednotek. 

Úspěchem podle něj je i to, že Moskva přesunula ke Kursku své elitní jednotky, a to i z doposud výhodných výsadkových pozic. Tím se ulevilo mnoha oblastem na Ukrajině. „Za posledních šest dní nepřítel nepostoupil ani o metr směrem na Pokrovsk. Jinými slovy, naše strategie funguje,“ řekl.

Žádný objekt polský vzdušný prostor při masivním ruském útoku na Ukrajinu z 26. srpna pravděpodobně nenarušil. Dnes o tom informovalo operační velitelství polské armády, podle které vojáci v regionu u hranic s Ukrajinou žádný takový předmět nenašli.

„V této chvíli informujeme, že s velmi vysokou pravděpodobností 26. srpna polský vzdušný prostor nebyl narušen,“ řekl dnes šéf operačního velitelství polských ozbrojených sil Maciej Klisz. Minulé pondělí, kdy velká část Ukrajiny čelila rozsáhlému ruskému raketovému a dronovému útoku, přitom informoval, že neznámý vzdušný objekt zaznamenaly nejméně tři radiolokační stanice. Podle tehdejšího sdělení hranici přeletěl na úrovni ukrajinského města Červonohrad.

Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha slíbil změnit politiku vůči občanům své země žijícím v cizině. Velké vítězství podle jeho slov vyžaduje jak zbraně dalekého dosahu, tak i prozíravou zahraniční politiku, napsala agentura Unian. Sybiha před hlasováním poslanců o jeho jmenování ministrem uvedl, že v cizině žije více než 7,5 milionu Ukrajinců.

„Maximálně zjednodušíme a zajistíme dostupnost konzulárních služeb. Vznikl již systém 'elektronický konzul'. Budeme zvětšovat a rozšiřovat síť konzulárních zařízení a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb,“ zdůraznil.

Ukrajinský parlament schválil nové ministry zemědělství, strategického průmyslu, kultury, sportu, životního prostředí a pro záležitosti veteránů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve Vladivostoku tvrdil, že se ruským silám podařilo stabilizovat situaci v regionu a ruští vojáci začali Ukrajince vytlačovat z ruského pohraničí. Kyjev se ke vpádu podle Putina odhodlal, aby zastavil ruský postup na Donbasu, což se ale nepodařilo. „Nejdůležitější je, že nijak nezpomalili náš útok (v Donbasu). Naopak, přesunutím poměrně velkých a nikoliv špatně vycvičených jednotek do našich pohraničních okresů (Kurské oblasti) nepřítel oslabil sám sebe na klíčových úsecích fronty, a tak naše vojska urychlila útočné operace,“ tvrdil Putin podle agentury Interfax.

Dokumenty, které Federální úřad pro vyšetřování (FBI) předložil soudu v souvislosti s kampaní zaměřenou na ovlivnění amerických voleb, odhalují podrobnosti ruské operace zacílené na ovlivňování evropského veřejného mínění. Dnes o tom informoval bruselský server Politico. Americká vláda ve středu v této kauze obvinila dva ruské občany a zabavila 32 internetových domén.

Polská armáda v regionu u hranic s Ukrajinou ukončila pátrání po neznámém vzdušném objektu, který tam vletěl minulé pondělí při rozsáhlém ruském útoku proti Ukrajině. Vojáci nic nenašli, informovalo dnes operační velitelství polské armády.

Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na 60.000 vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News, ze kterého citovala ukrajinská a zahraniční média.

„Jedním z cílů kurské operace je stažení ruských vojsk na jejich území. Nyní už mohu říci, že tam (do Kurské oblasti) stáhli okolo 60.000 vojáků. Stáhli je z některých míst, kde nám hrozily problémy, protože jsme neměli balíky zbraní (od západních spojenců),“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda a postěžoval si, že docházelo dokonce k tomu, že Ukrajina mohla odpovědět jen jedinou ranou na 12 ruských výstřelů. Po stažení části ruských sil z jihovýchodní fronty v Záporožské a Cherskonské oblasti se tento poměr zlepšil na asi 1:3, dodal prezident. Deník připomněl, že velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj před týdnem hovořil o tom, že Rusko přesunulo do Kurské oblasti na 30.000 vojáků a každý den tento počet roste.

České občanství by podle hnutí Starostové a nezávislí (STAN) mělo být žadatelům z Ruska do budoucna kvůli omezení ruského vlivu v ČR uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského. Poslanec Starostů Martin Exner dnes ve sněmovním bezpečnostním výboru tuto změnu prosadil do vládní novely, která se týká dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Dosavadní první náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha se dnes stal novým šéfem diplomacie. Na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ho do funkce jmenoval ukrajinský parlament. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní již bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba podal ve středu demisi, kterou dnes parlament přijal. Zelenskyj ohlásil rozsáhlou obměnu kabinetu, kterou zdůvodnil tím, že země vzdorující ruské invazi potřebuje novou energii.

Ruská armáda dnes ohlásila dobytí východoukrajinské vesnice Zavitne v Doněcké oblasti. Informovala o tom agentura TASS. Moskva rovněž uvedla, že Ukrajina za den přišla až o 530 vojáků a dva tanky.

Už ve středu Rusko oznámilo, že ovládlo východoukrajinské obce Karlivka a Prečystivka v Doněcké oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navrhl parlamentu jako nástupce ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Informovala o tom agentura Reuters. Kuleba podal ve středu demisi, kterou dnes parlament přijal. Zelenskyj ohlásil rozsáhlou obměnu kabinetu, kterou zdůvodnil tím, že země potřebuje novou energii.

To, že se novým šéfem ukrajinské diplomacie stane Sybiha, se očekávalo. O jeho pravděpodobném výběru už předem informoval například list Ukrajinska pravda.

Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu jednou balistickou raketou Iskander-M a 78 útočnými drony typu Šahed. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 60 dronů, dalších 15 bylo vyrušeno z letu, další 2 vlétly na ruské území a jeden do Běloruska.

Běloruský generální štáb uvedl, že v noci ze 4. na 5. září do země vletěly drony, které musely být sestřeleny, ale neupřesnil, kdo je vypustil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se hodlá účastnit zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, známé také jako Ramsteinský formát, kde chce osobně požádat západní partnery o další dodávky zbraní pro pokračování boje proti Rusku.

Putin jako možné prostředníky pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou navrhnul Brazílii, Čínu a Indii. Řekl, že Moskva jednání nikdy neodmítala.

Počet obětí ruského útoku na vzdělávací instituce v Poltavě 3. září vzrostl na 54. Záchranáři pokračují v práci a pod troskami může být uvězněno dalších pět lidí.

Varování před náletem v ukrajinském hlavním městě platilo více než devět hodin; drony Shahed přilétaly po jednom, ale žádný z nich nezasáhl cíl, uvedla kyjevská vojenská správa.

Ruská armáda za posledních 24 hodin zasadila ukrajinským pozicím a obydleným oblastem 3 údery s použitím 14 raket, 72 leteckých úderů, zejména s použitím 100 řízených leteckých bomb, a více než 4 100 bombardování, včetně 107 z raketových systémů s vícenásobným odpalováním (MLRS).

Ukrajinský parlament schválil rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů, naopak nepodpořil odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové. Informoval o tom portál deníku Ukrajinska pravda.

Svůj úřad dal k dispozici také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, jeho demisi se ale poslanci nevěnovali. Večer předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija podle médií uvedl, že poslanci se dohodli s prezidentem o kandidátech na uvolněná místa.

149 útoků zaznamenala podle úřadů během středy Sumská oblast. Ruské údery si vyžádaly sedm zraněných.

Exploze v Kyjevě. Reportéři Kyiv Independent hlásí, že v ukrajinském hlavním městě jsou slyšet výbuchy. Podle dostupných informací útočí Rusové drony.

⚡️Explosions heard in Kyiv.

Multiple explosions were heard in Kyiv at 6:40 a.m. local time, a Kyiv Independent journalist reported.

Ukraine's Air Force said that Russian attack drones are currently present within the suburbs of the city.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 5, 2024

Americká vláda je příliš bojácná vůči Rusku – jenže jeho hrozby jaderných útoků jsou plané, nic by nezískalo, řekl generál Armády Spojených států ve výslužbě Ben Hodges. „Experti se bojí, že pokud Ukrajina uspěje, Putinův režim by se mohl zhroutit. Ale já myslím, že by to bylo dobře,“ řekl Blesk Zprávám. A jak hodnotí vpád Ukrajinců na Kurskou oblast či nasazení stíhaček F-16? Celý rozhovor čtěte ZDE.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k ukrajinské válce odmlčí. Vrátí se hned ráno, přejeme dobrou noc.

USA uvalily sankce na šéfredaktorku propagandistického mediálního podniku RT Margaritu Simonjanovou a řadu dalších spolupracovníků. „Dnešní opatření podtrhuje pokračující snahu americké vlády pohnat k odpovědnosti státem sponzorované subjekty za aktivity, které mají za cíl zhoršit důvěru veřejnosti v naše instituce,“ uvedla ministryně financí Janet L. Yellenová. „Ministerstvo financí nepoleví v našem závazku chránit naše demokratické principy a integritu našich volebních systémů.“