Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začítku invaze již o více než 675 000 vojáků.

Dva ruští občané čelí obvinění za šíření letáků skupiny Wagner Group v Krakově. Okresní soud v Krakově zahájil proces se dvěma ruskými občany, Andrejem G. a Alexejem T., kteří byli údajně najati skupinou Wagner Group, aby v polském Krakově roznášeli letáky vyzývající ke vstupu do této organizace.

Čelí obviněním souvisejícím s napomáháním zahraniční rozvědce a zapojením do mezinárodní ozbrojené skupiny, která má v úmyslu páchat teroristické činy.

Dva drony podle ukrajinského letectva odletěly nad území Běloruska a kolem 07:45 SELČ bylo deset ruských bezpilotních letounů stále v ukrajinském vzdušném prostoru.

"Ruské síly podnikly jeden z nejmasivnějších dronových útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu Ukrajiny," uvedla dnes ráno podle ruskojazyčného servisu BBC městská vojenská správa v Kyjevě. Všechny bezpilotní letouny mířící na hlavní město protivzdušná obrana podle ní zneškodnila.

Podobně rozsáhlý dronový útok jako v noci na dnešek Ukrajina zažila i v noci na čtvrtek.

Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo.

Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, po čtvrtečním příletu dnes americký prezident Joe Biden zahájí oficiální část své návštěvy Německa. Dopoledne se setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, odpoledne má na programu jednání s kancléřem Olafem Scholzem. Spolu s ním se zúčastní také rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jednání by měla být Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

„V Bruselu jsem navštívil ukrajinské bojovníky, kteří se léčií v jedné z vojenských nemocnic. Byli zraněni při obraně Ukrajiny v Doněcké oblasti. S chlapci jsem hovořil a předal jim státní vyznamenání,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem našim bojovníkům vděčný za to, že brání Ukrajinu. Jsme na naše hrdiny hrdí.“

Stát neplánuje dokončení hloubkového pyrotechnického průzkumu v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Obce by si ho měly zadat a zaplatit samy, uvedl dnes Český rozhlas (ČRo). Starostové dotčených obcí s tím ale nesouhlasí, podle nich je to jednoznačně záležitost státu. Na chybějící hloubkový průzkum za hranicemi areálu přitom dlouhodobě poukazují. Představitelé vlád ho při návštěvě Vrbětic vždy slibovali. Letos v dubnu o něm hovořil také prezident Petr Pavel.

Výbuchy muničních skladů si před deseti lety vyžádaly dvě oběti. Policie považuje za prokázané, že je uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Policisté a hasiči při likvidačních pracích po výbuších zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, třeba v okolí vybuchlých skladů.

Ukrajina bude členem NATO, není o tom pochyb, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník aliance Mark Rutte. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že Severoatlantická aliance neztratí odhodlání a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci vyjádřil přesvědčení, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

„Ukrajina bude v NATO... než se to stane, postaráme se o to, aby měla všechno, co potřebuje k vítězství,“ řekl Rutte, podle něhož aliance s Ukrajinou spolupracuje na tom, aby jí byla stále blíže. Zelenskyj zase poznamenal, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se jeho země součástí aliance stala.

Ficovi jsem dnes řekl hodně věcí, uvedl Zelenskyj. Bratislava by měla Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, co jí může Putin způsobit, míní prezident.

Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.

Přitvrzení podmínek pro odchod z Ruska se týká firem ze zemí, které Rusko označuje za nikoliv přátelské, tedy ze Západu. Stovky západních firem opustily podnikání v Rusku poté, co Rusko v únoru 2022 rozpoutalo válku proti Ukrajině.

„Z 15 na 25 procent (se zvětšuje jednorázová platba), plus pět procent za jeden rok a dalších pět procent za další, a tak to celkem dělá 35 procent. A sleva se zvětšuje z 50 na 60 procent,“ řekl ministr agentuře Interfax.

„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.

Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.

Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.

Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.

„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to dnes uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500 000 kusů munice.

Premiér Fiala na odpoledním briefingu s českými novináři debatu s prezidentem Ukrajiny Zelenským označil za dobrou, povzbudivou a věcnou. „Samozřejmě že cesta k tomu řešení, které bychom si všichni přáli, a to je dlouhodobý mír při všech garancích pro Ukrajinu, tak ta cesta k tomu je ještě daleká,“ uvedl.

„Důležité také bylo, že členské státy, lídři zastoupení v Evropské radě podporují Ukrajinu, a hledáme cesty, jak tuto podporu ještě posílit, ať již finanční, vojenskou, diplomatickou. Samozřejmě před námi je velká výzva, a to je podpora Ukrajiny v zimních měsících, včetně pomoci s obnovou energetické infrastruktury, na jejíž zničení se Rusko soustředí,“ podotkl premiér.

Dolní komora ruského parlamentu dnes schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou.

Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.

Premiér Fiala označil debatu s ukrajinským prezidentem Zelenským ze dobrou a věcnou, cesta k dlouhodobému míru je ale podle něho ještě daleká.

Pražský městský soud zamítl správní žalobu proti české vládě, kterou podal ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí kvůli svému zapsání na vnitrostátní sankční seznam. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Británie přidala dalších 18 ruských ropných tankerů a další čtyři plavidla na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) na svůj sankční seznam. Britská vláda to oznámila v dnešním prohlášení. Podle Londýna je to dosud největší série sankcí proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské energetické produkty. Spojené království rovněž uvalilo sankce na ruskou plynárenskou společnost RusGazDobyča.

„Musíme bojovat proti škodlivým ruským aktivitám na každém kroku, ať už jde o nezákonné taktiky k posílení Putinova válečného fondu, využívání kybernetických útoků či barbarství na bojištích na Ukrajině,“ řekl ministr zahraničí David Lammy.

Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na dnešním summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident v Bruselu.

Ukrajinské jižní obranné síly lokalizovaly a zasáhly výcvikové středisko ruských vojsk, uvedla armáda 15. října na sociálních sítích a zveřejnila záběry z útoku. „V době útoku se v oblasti nacházelo asi 20 vojáků,“ doplnila armáda na Facebooku. V prohlášení nebylo upřesněno přesné místo, použité zbraně ani výsledné ztráty.

Rusko je během hromadných raketových útoků nuceno využívat své válečné lodě k rozptýlení ukrajinské protivzdušné obrany. Plavidla prý nejsou příliš účinná při samotném provádění úderů, uvedl 17. října mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Rusko vypálilo rakety proti Ukrajině z válečných lodí umístěných v Černém a Azovském moři. V posledních týdnech Rusko zintenzivnilo útoky proti přístavní infrastruktuře a civilním plavidlům v jižní Oděské oblasti. Útoky podniká z okupovaného Krymu.

Na úvod summitu ukrajinský prezident unijním prezidentům a premiérům řekl, že s „plánem vítězství“ je možné ukončit válku na Ukrajině nejpozději v příštím roce

„Naší strategii je přinutit Rusko k diplomacii... Rusko se uchýlí k diplomacii pouze za předpokladu, že se mu nepodaří hrubou silou dosáhnout toho, čeho chce,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Rusku pomáhá Severní Korea a Írán a že Čína se rovněž podílí na prodlužování války. Jednota EU v podpoře Ukrajiny je podle Zelenského naopak „zbraň“, která znamená bezpečí pro všechny.

Zelenskyj před summitem EU zdůraznil, že i kvůli zimě Ukrajina, která třetím rokem čelí ruské invazi, potřebuje veškerou pomoc co nejdříve.

Plán podle Zelenského nezávisí na vůli Ruska, nýbrž na odhodlání spojenců Ukrajiny, což jej činí proveditelným. Prezident zároveň řekl, že Ukrajinci brání nejen svou zemi, ale i „svobodu Evropy“. Poznamenal, že nadcházející zima bude náročná a nebezpečná a že Kyjev potřebuje další vojenskou a finanční podporu co nejdříve. Mimo jiné například ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, která by mohla sloužit k výrobě dronů přímo na Ukrajině či na obnovu zničených domů ukrajinských obyvatel.

Evropská by měla urychlit poskytování vojenské i finanční pomoci Ukrajině. Před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu to uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Během společného prohlášení s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskyj zdůraznil, že „EU stojí na straně Ukrajiny a bude na ní stát tak dlouho, jak bude potřeba“. Zelenskyj chce představit unijním prezidentům a premiérům „plán vítězství“ své země ve válce s Ruskem. Uvedl, že tento plán hovoří o posílení Ukrajiny, podrobnosti ale nezmínil.

„Víme, že potřebujete více vojenské a finanční pomoci. Musíme se podívat na to, jak poskytování pomoci urychlit,“ prohlásil Michel. Ukrajinský prezident při příchodu na summit poznamenal, že „plán vítězství“ nebyl vytvořen pro kritiky, a zdůraznil, že jeho hlavním účelem je posílit Ukrajinu.

Od středečního večera zněly varovné sirény i v Kyjevě, kde ruský útok poškodil obytný dům na severovýchodním předměstí, uvedl náčelník vojenské správy metropole Serhij Popko. Nikdo nezemřel, dodal podle BBC. Drony na Kyjev podle něj mířily „ve vlnách a ze všech směrů“, všechny byly odraženy. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička trosky dronu spadly na území jedné ze školek v metropoli.

Regionální úřady v severoukrajinské Sumské oblasti mezitím podle Reuters uvedly, že dronový útok způsobil požár administrativní budovy a poškodil dva vozy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním telefonátu se svým americkým protějškem Joem Bidenem navrhl zvážit způsoby, jak by Spojené státy a Ukrajina mohly posílit svou spolupráci při společné produkci zbraní. Vyplývá to ze sdělení Zelenského na síti X. O rozhovoru státníků informoval také Bílý dům, podle něhož Biden oznámil další pomoc ve výši ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi.

Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu

Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.

„Chceme se dostat do situace, kdy Zelenskyj a Ukrajina budou moci zahájit vyjednávání s Ruskem z pozice silnějšího,“ řekl Rutte. Přinejmenším do té doby bude podle něj aliance Ukrajinu neochvějně podporovat.

Nikita Klenkov, zástupce velitele jednotky ruské vojenské rozvědky (GRU), byl zastřelen v Moskevské oblasti neznámým útočníkem, informovala 16. října ruská média. Čtyřiačtyřicetiletý Klenkov byl údajně zástupcem velitele jednotky GRU 43292, která slouží jako výcvikové středisko pro síly speciálních operací, uvedl deník Moscow Times.

Ruský telegramový kanál Baza uvedl, že Klenkov byl zastřelen u silnice ve městě Melenki východně od Moskvy. Útočník na něj údajně vypálil osm ran. Podle ruského státního média TASS se Klenkov před týdnem vrátil domů z ukrajinské fronty.

Ruská armáda v noci na dnešek opět útočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v Mykolajivské oblasti způsobila výpadky dodávek elektřiny

Informovala o tom agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany podle ruské verze serveru BBC naopak uvedlo, že v noci na dnešek sestřelilo 13 ukrajinských dronů nad třemi regiony.

Kyjev informoval o dvou desítkách sestřelených ruských dronů nad Ukrajinou. Šéf správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram napsal, že ruský útok přerušil dodávky elektřiny některým domácnostem. Oběti na životech nejsou hlášeny.

Migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině budou hlavními tématy dnešních diskusí prezidentů a premiérů zemí EU budou na summitu v Bruselu. Původně mělo jít o dvoudenní schůzku, předseda Evropské rady Charles Michel ale ve svém zvacím dopise pro lídry EU zmínil pouze jednodenní jednání a potvrdil tak spekulace, že summit se už v pátek konat nebude. Hned v úvodu schůzky vystoupí osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který představí plán na vítězství své země ve válce s Ruskem. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance, které se bude věnovat především válkám na Ukrajině a Blízkém východě. Do centrály NATO dnes dorazí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jednání ministrů je naplánováno na odpoledne. Ráno mu bude předcházet vyjádření generálního tajemníka aliance Marka Rutteho, který bude mít navíc večer dvojici tiskových konferencí - jednu samostatně a druhou po boku Zelenského, který se zúčastní také následující pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Balík pomoci pro Ukrajinu chystá také Austrálie. Podle médií by měl zahrnovat mimo jiné 49 tanků Abrams.

Miliony zhlédnutí na sociálních sítích má video z evakuace seniorky z obce Podoly v Charkovské oblasti. Před týdny odchod z domova, kam se nebezpečně přiblížili Rusové, odmítla. Nakonec se nechala přesvědčit a dobrovoníci ji evakuovali i s kočkou.

The village of Podoly, Kupiansk district, Kharkiv region. During an evacuation, Ukrainian volunteers recognized a gradma who they earlier begged to go with them. That video gained millions of views.

Her relatives contacted her and asked her to leave the village. Volunteers took… pic.twitter.com/pIcCHNuLHa

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 16, 2024

Jeden z nejvyšších kyjevských zdravotníků prohlásil, že západonilský virus představuje pro Ukrajinu „vážnou“ hrozbu, protože šíření viru přenášeného komáry zabilo v této válkou zmítané zemi během tří měsíců téměř tucet lidí. Celý článek čtěte ZDE.

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny si padesátka prokurátorů v čele se šéfem oblastní prokuratury Oleksijem Olijnykem obstarala u šéfky lékařské komise Tetjany Krupové falešná potvrzení o invaliditě, zaručující, že nebudou odesláni do války proti Rusku. Informoval o tom dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na poznatky serveru Cenzor.net a vyjádření generálního prokurátora, který nařídil případ vyšetřit.

Americký prezident Joe Biden oznámil po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským další pomoc Ukrajině ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč).

Dvě své stíhačky dnes vyslalo Německo k ruskému vojenskému letounu Iljušin Il-20, který se přiblížil německým břehům Baltského moře a neodpovídal na výzvy k identifikaci. Informovala o tom agentura DPA.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek odcestuje na návštěvu Německa, uvedl dnes Bílý dům. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se sice v Evropě nesetká, bude s ním ale hovořit a oznámí také další pomoc východoevropské zemi, která se přes dva a půl roku brání ruské agresi.

Ruského důstojníka necelý týden po návratu z bojů na Ukrajině zavraždili nedaleko Moskvy. Muž byl zabit třemi výstřely, které mířily do bočního okénka jeho terénního auta, napsal portál Mash. Podle nejmenovaného justičního zdroje agentury TASS šlo o vraždu na zakázku.

„Podle předběžné verze byla vražda naplánovaná a objednaná,“ řekl zdroj. Vrah či vrazi podle něj čekali na vojákovo auto, které pravděpodobně sledovali. Další podrobnosti nesdělil. Zločin se podle TASS snaží objasnit skupina nejzkušenějších vyšetřovatelů a kriminalistů, kteří vyslýchají svědky a snaží se zjistit motiv.

Šéf NATO Mark Rutte nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, míní. Uvedl to Reuters.

NATO je na dobré cestě naplnit závazek pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur, uvedl Rutte. Zprávy o Severokorejcích na Ukrajině nepotvrdil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým plánem tlačí Severoatlantickou alianci k přímému konfliktu s Ruskem, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Dalším bodem (Zelenského plánu) je posílení ukrajinské obrany. Toho chce Zelenskyj dosáhnout, jak řekl, přesně cílenými operacemi v určitých místech. Pročpak je nejmenoval? Jak chce toho dosáhnout? Tím, že spolu s partnery způsobí škody ruskému letectvu. Tedy tlačí členy NATO k přímému konfliktu s naší zemí a opět naléhá na to, aby mu povolili použít dalekonosné zbraně na ruském území, jakkoli si dobře uvědomuje, k čemu by to vedlo, protože příslušné prohlášení udělalo ruské vedení doslova před týdnem,“ řekla mluvčí podle agentury TASS.

Ukrajinské ministerstvo obrany 16. října oznámilo, že ukrajinské ozbrojené síly schválily k použití bezpilotní letoun domácí výroby Čaklun. Dron může pomáhat se zaměřováním dělostřelecké palby a díky špičkovým technologiím je odolný vůči ruským prostředkům elektronického boje, uvedlo ministerstvo. Může operovat i za špatného počasí. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes uvedl, že je dobře obeznámen s detaily ukrajinského „plánu vítězství“, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších krocích NATO slíbil Rutte jednat se členy aliance, píše agentura Reuters.

Rutte sice zopakoval, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný, ale zároveň uvedl, že ukrajinský plán obsahuje i další body. O dalším postupu chce Rutte jednat s ostatními členy aliance.

Evropská unie by měla s blížící se zimou navýšit svou pomoc Ukrajině, zničena byla více než polovina ukrajinské energetické infrastruktury. V tradičním předsummitovém dopise prezidentům a premiérům bloku to dnes napsal předseda Evropské rady Charles Michel. Hned v jeho úvodu uvedl, že státníky zve na zasedání Evropské rady 17. října a potvrdil tak, že summit, který začíná ve čtvrtek, bude nakonec jen jednodenní.

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním vystoupení ve Spolkovém sněmu ujistil Izrael o dalších dodávkách zbraní. Dodal, že podpora Ruskem napadené Ukrajiny bude pokračovat. Před čtvrtečním a pátečním bruselským summitem EU Scholz také zdůraznil svou ochotu jednat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o spravedlivé podobě míru na Ukrajině, píše agentura DPA.

Obrazem: Cvičení ukrajinské armády v Doněcké oblasti

Podle agentury AFP prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj vyloučil, že by byl ochoten podstoupit Rusku ukrajinské území nebo souhlasil se zmrazením frontové linie. „Rusko musí válku proti Ukrajině prohrát,“ uvedl.

O takzvaném plánu vítězství Kyjeva se v poslední době hodně mluvilo, ale dosud o něm nebylo zveřejněno mnoho informací. Zelenskyj ho dříve představil americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi i oběma kandidátům na příštího šéfa Bílého domu a rovněž francouzskému prezidentovi, německému kancléři a premiérům Británie a Itálie. Západní lídři prozatím podporu plánu veřejně nevyjádřili, podotkla AP. Ve čtvrtek prezident hodlá plán představit na summitu Evropské unie v Bruselu.

Jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) údajně osvobodily 400 hektarů lesa v Charkovské oblasti a zabily několik ruských vojáků. Operace byla provedena severně od obce Lyptsi, která se nachází 10 km jižně od ruských hranic. Vesnice byla od února do září 2022 pod ruskou okupací a v roce 2024 se opět stala terčem ruské ofenzívy v Charkovské oblasti.

Společnost Isolit-Bravo vyvinula pásovou variantu svého elektrického vozítka Motúčko, která je určena pro odminování terénu na Ukrajině. Do země napadené Ruskem již dodala téměř dvě desítky dálkově ovládaných kolových strojů Trailblazer na stejné bázi, která jsou primárně určena pro odvoz raněných z první linie. Zájem o vozítka s pracovním názvem Deminer má i česká armáda, řekl ČTK ředitel společnosti Kvido Štěpánek.

„Může to sloužit ke všem účelům, k nimž slouží kolová Motúčka, plus to má odminovací válec, který u kolových nemáme. Teoreticky by tam mohl tak být, ale z důvodu zlepšeného pohybu v terénu pomocí pásů jsme ho implementovali na pásový model,“ uvedl Štěpánek.

Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov zároveň prohlásil, že Zelenského projev ještě neslyšel a že je tedy příliš brzy se k němu vyjadřovat, napsala agentura TASS.

„Ale jiný plán by mohl být skutečně mírový, a to pokud by si Kyjev uvědomil marnost politiky, kterou prosazuje, pokud by pochopil, že je třeba vystřízlivět a uvědomit si také příčiny, které vedly k tomuto konfliktu,“ řekl Peskov. Zdůraznil, že možnost mírového řešení za jistých podmínek existuje. Agentura TASS ale neuvedla, zda tyto podmínky specifikoval.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj 

Prezidenta citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda.

Podnik pro správu ruského majetku v zahraničí podal správní žalobu na českou vládu. Napadl rozhodnutí, které jej zařadilo na národní sankční seznam. Pražský městský soud žalobu projedná ve čtvrtek, zjistila ČTK z justiční databáze. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Jeho přidání na sankční seznam schválila vláda loni listopadu, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.

„Městský soud v Praze nařídil veřejné slyšení ve věci žaloby Goszagransobstvennost a zápisu tohoto subjektu na národní sankční seznam. Jde o standardní postup, který listovaným subjektům právní řád umožňuje, pokud se chtějí ohradit vůči svému zařazení na národní sankční seznam,“ sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Doplnila, že do vyhlášení rozsudku nebude ministerstvo věc blíže komentovat.

Pravděpodobnost ukončení konfliktu na Ukrajině v blízké době je vysoká, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj ale nelze očekávat, že Rusko, které vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022, se stáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině. Ministerský předseda naznačil, že Kyjev přijde o území, podobně jako Československo na základě mnichovské dohody z roku 1938 odstoupilo nacistickému Německu své pohraniční oblasti.

Fico dlouhodobě zpochybňuje postoje západních zemí vůči válce na Ukrajině a odmítá protiruské sankce. Obhajoval rovněž komerční dodávky zbraní ze Slovenska na Ukrajinu, byť bezplatnou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob jeho vláda zastavila.

Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.

Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.

Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem

Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.

Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 670 000 vojáků.

Cherson ze zatím neznámých důvodů zcela přišel o dodávky elektřiny, uvedl 16. října náčelník městské vojenské správy Roman Mrochko. „Podle předběžných informací bylo odpojeno celé město. Příčiny se zjišťují,“ uvedl Mrochko na Telegramu.

Téhož dne ráno byly výpadky proudu hlášeny i v Mykolajivské oblasti, která s Chersonskou oblastí sousedí. „Mnoho lidí nemá elektřinu. Identifikovali jsme důvod výpadku. Pokud nedojde k dalším překvapením, vše opravíme během několika hodin,“ ujistil gubernátor Vitalij Kim.

Při hromadném nočním útoku na Ukrajinu bylo sestřeleno 51 ze 136 ruských bezpilotních letounů, tvrdí letectvo. Šedesát dronů bylo ztraceno v důsledku elektronického boje, dalších 20 dronů létalo nad Ukrajinou v době zveřejnění prohlášení. Dva drony odletěly zpět směrem k Rusku.

Podle agentury Ukrinform vypukl po ruském úderu rozsáhlý požár v blíže neurčeném průmyslovém podniku v Ternopilské oblasti. Požár se podařilo uhasit a nikdo nebyl zraněn, dodala ukrajinská agentura s odvoláním na regionální vojenskou správu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se i nadále těší důvěře téměř šesti z deseti Ukrajinců, přičemž jeho podpora zůstává v posledních měsících stabilní, ukázal průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).

Podle výsledků průzkumu důvěřuje prezidentovi 59 % dotázaných Ukrajinců, 37 % prezidentovi nedůvěřuje. Další 3 % respondentů si nebyla jistá. Výsledky se oproti předchozímu průzkumu KIIS zveřejněném v květnu 2024 prakticky nezměnily. Došlo pouze k poklesu z únorového maxima 2024, kdy Zelenskému důvěřovalo 64 % dotázaných.

Dobrý den, vážení čtenáři.

v Kyjevě se večer rozezněly sirény a starosta Vitalij Kličko doporučil lidem uchýlit se do krytů kvůli ruskému dronovému útoku, napsala agentura Reuters.

Moskva kromě toho v úterý  večer podle ukrajinských činitelů vyslala drony k útoku na Kyjev. „Zůstaňtě v úkrytech,“ napsal Kličko na síti Telegram. Drony podle něho mířily na předměstskou čtvrť Troješčyna. Ukrajinská protivzdušná obrana se snažila bezpilotní letouny sestřelit, není však zatím známo, s jakým úspěchem. Informace o raněných či škodách úřady dosud nezveřejnily.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. O dalších událostech týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

Předseda Evropské rady Charles Michel na čtvrteční summit EU pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Michel o tom informoval na svém účtu na sociální síti X. „Pozval jsem prezidenta Zelenského na summit EU konaný 17. října, abychom probrali poslední vývoj v ruské válce proti Ukrajině a aby nám představil svůj plán vítězství,“ uvedl šéf unijních summitů.

Úřady v Charkovské oblasti dnes nařídily povinnou evakuaci všech civilistů z Kupjansku ve východní části regionu. Už dříve toto město musely opustit rodiny s dětmi.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov řekl, že v okolí Kupjansku je v těchto dnech nejhorší situace v celém regionu. Úřady už nedokážou zaručit, že lidem budou zajištěny dodávky elektrického proudu, vody nebo humanitární pomoci. Kvůli neustálému ruskému ostřelování nemohou pracovat opravárenské čety. Nařízení o povinné evakuaci se týká také dalších tří obcí v okolí Kupjansku, nedaleko kterých prochází frontová linie.

Zprávy o severokorejských vojácích bojujících po boku Rusů proti ukrajinské armádě „znepokojily“ Spojené státy, řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu Sean Savett podle agentury Reuters. Pokud jsou tyto informace pravdivé, půjde podle něho o znamení svědčící „o nové úrovni ruského zoufalství“.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj by měl v nejbližších dnech představit Evropské unii svůj plán na vítězství. Podle dostupných informací by se tak mělo stát na summitu 17. - 18. října. Šéf diplomacie EU Josep Borrel uvedl, že díky ukrajinskému ministru zahraničí Andriji Sibigovi už něco málo ví o prvcích tohoto vítězného plánu. Borrel navíc dodává, že Ukrajinu je třeba politicky a vojensky posílit, aby donutila Putina vyjednávat, jak představuje na sociální síti X TV Nexta. 

Snímky z požáru místního obchodu v Mykolajivu po ruském ostřelování. 

Írán dnes protestoval proti novým sankcím, které se proti němu v pondělí rozhodla zavést Evropská unie. Odmítá také, že by dodával balistické rakety ruské armádě, což je hlavní důvod přijetí sankcí, píší agentury AFP a Reuters. Podle Íránu sankce porušují mezinárodní právo a nikam nepovedou.

V rámci ruských vojsk vzniká prapor tvořený vojáky ze Severní Koreje, tvrdí server RBK Ukrajina s odvoláním na zdroje z ukrajinské armády. Ukrajinska pravda píše, že podle zástupců tajných služeb 18 severokorejských vojáků zběhlo na hranici Brjanské a Kurské oblasti.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii.

Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl dnes propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za „diskreditaci ruské armády“. O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média.

Aktivistovi Jaroslavu Popelkovi dnes soud prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Muže původně justice potrestala podmíněným trestem za to, že vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea při loňské protivládní demonstraci. Porušil ale stanovená pravidla a soud mu tak trest změnil na nepodmíněný. Popelka je ve vězení také za další činy, třeba za porušení zákazu vstupu na území Prahy. Proti dnešnímu rozhodnutí podal stížnost. Uvedla to Česká televize (ČT).

Popelka dříve nenastoupil do vězení, policisté po něm vyhlásili pátrání. Zadrželi ho minulý měsíc a předali do výkonu trestu. 

Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.

Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.

„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.

Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.

Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.

„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.

Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.

„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.

Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května.

„Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka - Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Koštoval už obdržel souhlas od přijímající země, takzvaný agrément.

Koštoval působil na ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil na Stálé delegaci ČR při Severoatlantické alianci (NATO). Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu.

Ruský ministr obrany jednal v Číně 

Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

„Vojenské resorty Ruska a Číny jsou zajedno v hodnocení globálních procesů a mají společný pohled na to, co je třeba v současné situaci udělat,“ citovalo Belousovo prohlášení jeho ministerstvo na telegramu.

Belousov uvedl, že vedl s místopředsedou Ústřední vojenské komise čínské komunistické strany Čang Jou-siaem „velmi obsažná“ jednání.

Čínské ministerstvo obrany po setkání sdělilo, že obě strany doufají v prohloubení a rozšíření vojenských vztahů a pokračování osobních setkání na vysoké úrovni.

Belousovova návštěva Pekingu se uskutečnila v době, kdy čínská armáda uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení u Tchaj-wanu, které označila za varování před „separatistickými činy“ Tchaj-peje. Tchaj-wan a Spojené státy manévry odsoudily.

Prezidenti a premiéři členských států EU se nezvykle již od středy sejdou v Bruselu nejprve na summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a poté ve čtvrtek a pátek na pravidelné Evropské radě. Hlavními tématy klasického dvoudenního summitu unijních lídrů mají být zejména migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině. 

Ze summitu by měla vzniknout společná deklarace, na jejím textu ale podle posledních informací ČTK zatím nepanuje shoda. Obě strany se totiž liší zejména ve svém pohledu na konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Evropská unie by v textu například ráda vyzvala všechny země, aby ukončily materiální pomoc Rusku, a odsoudila Írán za to, že Moskvě poskytl rakety a drony, které používá proti Ukrajině. Země Perského zálivu ale naopak prosazují obecnější vyjádření uvádějící, že by všechny strany měly přestat posílat zbraně do tohoto konfliktu. Výsledkem nejspíš bude, že z textu zmizí celé odstavce, na kterých nepanuje shoda, a deklarace se výrazně zkrátí.

EU uvalila sankce na hlavu Gagauzie (moldavská autonomní oblast) Eugenii Gutsulovou.

Několik moldavských proruských politiků bylo rovněž sankcionováno za „podporu separatismu v regionu“, „pokus o svržení ústavního pořádku“ a „ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska“.

Ukrajina popřela zprávy zahraničních médií, podle kterých se podílela na dodávkám bezpilotních letounů povstalcům v Mali, informovaly dnes tiskové agentury s odvoláním na prohlášení ukrajinské diplomacie.

Podle francouzského listu Le Monde tuarežští bojovníci v západoafrické zemi používají ukrajinské drony a „diskrétní, ale odhodlanou“ podporu Kyjeva v boji proti malijské armádě a žoldnéřům z ruské Wagnerovy skupiny, kteří bojují po boku armády, poznamenala agentura Reuters.

Dobré ráno, nejméně jednoho zabitého a 11 raněných si vyžádal ruský vzdušný útok na Mykolajivskou oblast na jihu Ukrajiny, oznámil během noci na dnešek šéf oblastní správy Vitalij Kim. Stav některých zraněných je vážný, dodal.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ohlásil, že při náletu ukrajinského dronu utrpěl zranění jeden civilista, řidič nákladního vozidla, na které dron zaútočil. Gladkov rovněž obvinil ukrajinskou armádu z ostřelování vsi Krasnyj Okťabr, ve které palba poškodila osm aut.

Kreml dnes ruským poslancům poslal návrh zákona o ratifikaci dohody o strategickém partnerství s KLDR, která počítá i s poskytnutím vojenské a další pomoci, pokud druhá strana bude napadena jiným státem či několika státy. Toto ustanovení podle jihokorejských médií prakticky doslova kopíruje článek dohody o přátelství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a KLDR z roku 1961.

Nová dohoda znamená vznik vojenské aliance, napsal server Meduza. Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při útocích proti Ukrajině severokorejské rakety a dělostřeleckou munici. Moskva i Pchjongjang to popírají.

V polském exilu dnes ukrajinská fotbalová reprezentace přivítala výběr Česka pod taktovkou trenéra Ivana Haška. I v hledišti mezinárodního zápasu Ligy národů se objevily připomínky války na Ukrajině.

„Žádám Ruskou federaci, aby mi odpustila, že jsem nedodržel ruské zákony,“ řekl podle agentury Reuters francouzský badatel Laurent Vinatier před dnešním vynesením rozsudku v Moskvě, kde dostal od ruského soudu tři roky. Poukazoval také na to, že se musí starat o své dvě děti a staré rodiče.

Francie dnes podle agentury Reuters vyzvala k Vinatierovu okamžitému propuštění. „Právní předpisy o 'zahraničních agentech' přispívají k systematickému porušování základních svobod v Rusku, jako je svoboda sdružování, svoboda názoru a svoboda projevu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Francouzské orgány jsou i nadále plně připraveny poskytovat (Vinatierovi) pomoc,“ dodalo.

Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak dnes ke svému případu bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Na konci června 2018 se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice 45letý Charlie Rowley a o rok mladší Sturgessová, podle médií šlo o uživatele drog. Otrávili se nešťastnou náhodou při manipulaci s lahvičkou od parfému, kontaminovanou novičokem. Čtyřiačtyřicetiletá matka tří dětí Sturgessová 8. července 2018 zemřela.

„Domnívám se, že Putin činí všechna důležitá rozhodnutí sám. Proto si myslím, že musel přinejmenším povolit útok na Juliji a mě,“ uvedl Skripal v prohlášení. „Četl jsem, že Putin se osobně velmi zajímá o jedy a rád o nich čte knihy,“ dodal.

Zelenskyj dnes uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o faktickém zapojení Severní Koreje do války na straně Ruska.

„Mezi hlavní věci patřila zpráva zpravodajských služeb o záměrech Rusů na podzim a v zimě. Je poměrně podrobná. Fakticky zapojení Severní Koreje do války. A také - vztahy Ruska s některými dalšími zeměmi, které bohužel investují do prodlužování války,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství, které se věnovalo dnešnímu zasedání vedení ukrajinského státu.

Jižní Korea minulý týden upozornila, že KLDR pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Podle ní jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.

Ve své dnešní svodce ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly znovuobsadily osadu Levadne v ukrajinské Záporožské oblasti. Jde o zbytky vesnice, kterou Ukrajinci osvobodili v rámci své loňské neúspěšné ofenzivy na jihovýchodě země.

Ukrajinské strana věc nekomentovala. Před několika dny ale Kyjev informoval o tom, že ruské síly do Záporožské oblasti přisunují posily a provádějí lokální útoky.

Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.

Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.

Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.

„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.

Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.

Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky z aktuálního společného armádního cvičení s Čínou. 

Dva mrtvé po ruském útoku dnes oznámily úřady v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „Odpoledne Rusové zaútočili dronem na civilní auto u Havrylivky. Dvě ženy ve věku 72 a 56 let bohužel utrpěly zranění neslučitelná se životem,“ napsal na telegramu oblastní šéf Oleksandr Prokudin.

Ruské ministerstvo obrany 14. října prohlásilo, že jeho síly dobyly vesnici Levadne v Záporožské oblasti. Podle dostupných zpráv ruské jednotky v posledních dnech obnovily útoky v okolí Záporoží. Vladyslav Vološin, mluvčí ukrajinských jižních obranných sil, v komentáři pro deník Kyiv Independent vyvrátil, že by Rusko zahájilo v sektoru velkou ofenzívu, a dodal, že okupanti provádí zatím pouze lokální pozemní útoky.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.

Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.

„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.