Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Podle generálního štábu Ukrajinské armády včera tamní letectvo a další složky zničily množství nepřátelské techniky i lidských sil na Ukrajině. „Během uplynulého dne letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo obranných sil zasáhly pontonový přívoz okupantů, velitelské stanoviště, jeden systém protivzdušné obrany, osm děl na palebných postaveních, 11 míst soustředění personálu, zbraní a vojenské techniky a dva další důležité objekty ruských útočníků,“ oznámil štáb v denní svodce. 

Peking podle čínského ministra obrany Tung Ťüna plánuje posílit vazby na své sousedy, zvláště na rozvíjející se země. Ve zjevné narážce na Washington Tung prohlásil, že velké země „by měly přestat šikanovat malé a slabé“ a „měly by se zasadit o globální bezpečnost“. „Měli bychom se zbavit arogance a předsudků, nikdy nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, nikdy nenarušit práva a zájmy jiných zemí,“ řekl podle Reuters během obsáhlého projevu. 

Čína a USA se v současnosti snaží o intenzivnější vojenskou komunikaci, ačkoli mají řadu sporů, například okolo armádních aktivit Pekingu v Jihočínském moři, jeho hrozeb směrem k Tchaj-wanu či jeho nejednoznačného přístupu právě k ruské agresi na Ukrajině.

Představitelé Pekingu a Moskvy dnes kritizovali Spojené státy za jejich politiku vůči Číně a Rusku, kterou označili za silovou, a za snahu zasahovat do konfliktů v Asii a v Tichomoří. Čínský ministr obrany Tung Ťün během pekingského obranného fóra prohlásil, že jeho země podporuje multipolární svět a hodlá hledat spojence v Asii. Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin zase uvedl, že země NATO se chystají vyslat své jednotky na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

„S cílem vytvořit podmínky, za nichž by přinutily Rusko vstoupit do jednání založených na požadavcích Kyjeva, chystají se země NATO vyslat své jednotky na Ukrajinu. To je nebezpečná hra, která může skončit přímým konfliktem jaderných mocností,“ varoval Fomin, jehož země předloni napadla Ukrajinu a v současnosti vede ofenzivu v její východní části. Čína a Rusko podle Fomina podporují „spravedlivý, multipolární světový řád založený na rovnosti a vzájemném respektu“.

Ukrajinské letectvo podle svého vyjádření zničilo v noci na dnešek 24 z 26 ruských útočných dronů Shahed operujících nad Ukrajinou. „Ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, mobilní palebné skupiny a jednotky elektronického boje ukrajinských obranných sil sestřelily 24 nepřátelských útočných bezpilotních letounů v Mykolajivské, Oděské, Chmelnycké a Ivanofrankivské oblasti,“ uvedly vzdušné síly na telegramu. Jeden ze zbylých dvou dronů se zřejmě vrátil do Ruska, jeden má stále létat nad Ukrajinou. 

Ruská tajná služba FSB obvinila oddělení britského ministerstva zahraničí pro východní Evropu a střední Asii, že se po začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo hlavním útvarem „pro koordinaci podvratné politiky vůči Rusku a zemím někdejšího Sovětského svazu“. FSB tvrdí, že dokumenty, které má k dispozici, ukazují, že toto oddělení britského ministerstva zahraničí se „přeměnilo na zpravodajskou službu, jejímž úkolem je způsobit naší zemi strategickou porážku“.

Rusko ukončilo akreditaci šesti pracovníků politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě, píše dnes agentura TASS s odvoláním na prohlášení tajné služby FSB. Ta uvedla, že u nich zjistila „známky zpravodajské a podvratné práce“.

V Praze dnes začne třídenní výjezdní zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zasedání náčelníků generálních štábů zemí NATO se v Česku uskuteční poprvé, zúčastnit se má zhruba 350 zahraničních hostů. Hlavním cílem setkání by měla být diskuse o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, obranných plánech aliance a implementace závěrů ze summitu NATO ve Washingtonu.

Akce podle armády vyžaduje speciální bezpečnostní opatření. „Proto se omlouváme za dopravní komplikace a případné uzavírky v Praze v následujících dnech, hlavně v Dejvicích. Děkujeme za pochopení a trpělivost,“ uvedla armáda už v úterý na sociální síti X.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme, čerstvé zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

„Ukrajina v posledních měsících zvýšila počet útoků pomocí podomácku vyrobených dronů proti ruské kritické infrastruktuře. Tváří v tvář útokům za použití desítek dronů najednou se ruská protivzdušná obrana ukázala jako přetížená a ne vždy účinná,“ uvádí ukrajinský server The Kyiv Independent. 

Ruské ministerstvo vnitra zařadilo šest zahraničních novinářů na seznam hledaných osob kvůli tomu, že ilegálně překročili hranici Ruska, aby informovali o dění v Kurské oblasti. Oznámila to agentura TASS. Do Kurské oblasti sousedící s Ukrajinou před několika týdny pronikla ukrajinská armáda.

Ruská tajná služba FSB v srpnu zahájila trestní řízení proti několika těmto novinářům, mezi kterými je britský zpravodaj americké televize CNN, reportér německé stanice Deutsche Welle, novinářka italské veřejnoprávní televize Rai a tři Ukrajinci z televizního kanálu 1+1. Agentura Reuters připomíná, že mediální společnosti, pro něž tito novináři pracují, uvedly, že reportážní cesty do Kurské oblasti byly oprávněné.

Zelenskyj: Rusové zabili tři členy Červeného kříže. A zaútočili v Černém moři na loď s obilím

Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil. Zelenskyj také na telegramu informoval o tom, že Rusové podnikli raketový útok na loď, která přes Černé moře převážela pšenici do Egypta.

Rumunská pobřežní stráž podle BBC potvrdila, že loď s obilím z Ukrajiny ve středu pozdě večer v rumunské ekonomické zóně zasáhla ruská raketa.

Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Upozornil, že na základě hrozeb, kterým bude čelit, hodlá Rusko přijímat „odpovídající řešení“.

Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.

Britské letectvo ve středu sledovalo dvě ruská letadla poblíž vzdušného prostoru země, uvedlo dnes britské ministerstvo obrany. Dva letouny Typhoon vzlétly ze základny britského letectva RAF v Lossiemouth na severu Skotska a letoun Voyager z Brize Norton ve střední Anglii.

Zachytily dva ruské letouny Tu-142, které NATO označuje kódem Bear-F, operující v blízkosti Británie a v součinnosti s NATO je provázely až do chvíle, kdy ruská letadla opustila prostor monitorovaný Británií.

Lodě britského vojenského námořnictva uplynulý týden sledovaly pohyb čtyř ruských plavidel plujících Lamanšským průlivem a Severním mořem. 

Británie při šest dní trvající námořní operaci spolupracovala s Kanadou, jejíž loď ruská plavidla doprovodila až k oblasti pod správou Britů. Když ji Rusové opouštěli, předala loď HMS Iron Duke dohled francouzské lodi FS Auvergne, neboť ruské lodě pokračovaly směrem k francouzským vodám.

„Měli bychom dále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy... a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci po jednání s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů a Kyjev by podle šéfa polské diplomacie měl mít právo na sebeobranu. „Střely, které míří na civilní cíle, jsou odpalovány z bombardérů nad ruským územím. Tyto bombardéry startují z letišť na ruském území,“ řekl Sikorski.

V pátek se má ve Spojených státech sejít prezident Joe Biden s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle agentury AP může jít o známku toho, že jsou stále přístupnější možnosti, aby ukrajinská armáda používala americké a britské zbraně k útokům hlouběji na ruském území. „Stejně jako se mění, co dělá Rusko, mění se situace na bojišti a přizpůsobujeme se i my,“ řekl Blinken na tiskové konferenci ve Varšavě.

Více než 150 horníků je kvůli ruským útokům a následným výpadkům proudu uvězněno pod zemí v dole Dobropillia v Doněcké oblasti. Informoval o tom předseda Odborového svazu horníků Ukrajiny Mychajlo Volyněc. 

„Útoky na pracovníky Červeného kříže co nejdůrazněji odsuzuji. Je nepřijatelné, aby ostřelování zasáhlo místa pro distribuci pomoci,“ řekla předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová Eggerová k dnešnímu ruskému útoku na nákladní auta humanitární mise Červeného kříže. 

„V této válce je vše naprosto jasné: Rusko přináší zlo, Ukrajina chrání životy,“ napsal na svém telegramovém účtu Zelenskyj. „Jen společně může svět donutit Rusko, aby s tímto terorem přestalo,“ uvedl také. Rusko se ke slovům Zelenského nevyjádřilo.

Moše Azman, přední ukrajinský rabín, pohřbil adoptivního syna, který padl na frontě. „V květnu tohoto roku se mu narodila dcera. Ale týden poté narukoval do armády. Po krátkém výcviku byl ihned poslán na frontu,“ popsal Azman koncem srpna na Twitteru. „Naposledy jsme s Motym mluvili 17. července. Od bitvy 24. července se pohřešoval. Pak jeho žena obdržela oficiální dokument...“

Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil.

Podle prokuratury v tomto regionu se terčem ruského dělostřeleckého útoku stala nákladní auta humanitární mise Červeného kříže. Bylo to ve vsi Viroljubivka, která se nachází v blízkosti frontové linie. Pracovníci organizace do ní přijeli, aby lidem rozdali brikety na vytápění domácností. Dva pracovníci také utrpěli zranění. Prokuratura případ vyšetřuje.

Ruská armáda podnikla raketový útok na loď převážející po Černém moři pšenici do Egypta, informoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok se podle něho zřejmě obešel bez obětí.

„Dnešní útok v Černém moři mířil na obyčejnou civilní loď, která těsně opustila ukrajinské teritoriální vody,“ oznámil Zelenskyj. „Pšenice a potravinová bezpečnost by nikdy neměly být cílem raket,“ prohlásil. Ukrajina podle něho udělá vše pro ochranu svých přístavů, Černého moře a vývozu potravin na globální trhy.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že plavidlo bylo zasaženo v noci na dnešek nedaleko ústí Dunaje. Loď s obilím nebyla v době útoku v ukrajinském obilném koridoru, plula v rumunské výlučné ekonomické zóně, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.

Moskva dnes uvedla, že její vojáci v Kurské oblasti osvobodili desítku obcí včetně Gordějevky nebo Snagosti, o kterých dříve mluvily neoficiální zdroje jako o místech ruského protiútoku. Ministerstvo obrany v hlášení také napsalo, že ruské jednotky odrazily několik ukrajinských útoků.

Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Prohlásil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po dnešním jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Varšava chce zvýšit tlak na Moskvu, uvedl šéf polské diplomacie.

Blinken dorazil do polské metropole den po návštěvě Kyjeva, kde jednal mimo jiné o možném povolení odpalovat americké raketové systémy ATACMS hluboko do ruského týlu. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení.

„Měli bychom nadále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy...a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem.

Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií dnes podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí od února 2022 ruské invazi. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával.

Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií dnes podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával.

Česká a ukrajinská policie by mohly snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před závěrečným schvalováním se smlouvou bude zabývat sněmovní zahraniční výbor.

Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) poslancům řekl, že nová úmpluva je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.

„Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci bezpečnostních orgánů při prevenci a odhalování trestné činnosti, při zjišťování pachatelů trestných činů, při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a pro spolupráci v oblasti boje s nelegální migrací,“ uvádí vláda. Podmínkou pro spolupráci podle smlouvy nebude to, aby čin byl trestný v obou zemích, ale stačí, pokud půjde o trestný čin v jedné zemi.

Po náletu ruských dronů na Konotop v Sumské oblasti vypukly ve městě požáry. Vypadly také dodávky elektřiny, uvedl starosta Artem Semenichin podle agentury Unian a dodal, že se při útoku ve městě ozvalo deset explozí. Energetická soustava je podle něj v kritickém stavu.

„Pracovníci energetiky dělají vše pro to, aby zajistili dodávky elektřiny do nemocnice a vodovodního systému,“ uvedl Semenichin a dodal, že zdravotnická zařízení jsou i přes výpadek proudu v provozu.

Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 64 bezpilotními letouny a několika střelami. Přes 40 dronů ukrajinská obrana sestřelila; zatím není jasné, kam dopadly a jaké škody způsobily zbývající letouny.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přes video promluvil ke čtvrtému summitu Mezinárodní krymské platformy. Zdůraznil, že podpora NATO „pomůže Ukrajině bránit se dnes a odradit Rusko od agrese v budoucnu“.

Generální tajemník ocenil důležitou práci Krymské platformy při posilování spolupráce Ukrajiny s mezinárodním společenstvím a posilování dialogu. Ocenil rovněž odvahu a odolnost ukrajinských ozbrojených sil a občanů a označil je za inspiraci „pro svět i pro mě osobně“. Ve svém posledním projevu na Krymské platformě ve funkci generálního tajemníka Stoltenberg uzavřel: „S trvalou pomocí NATO Ukrajina zvítězí jako suverénní, nezávislý a demokratický národ.“

České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.

Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.

„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.

Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.

„Lavrov znovu s vážnou tváří prohlásil, že Rusko nestojí o žádná nová území, a že jen přichází chránit lidi, kteří jsou součástí ruského světa,“ komentuje výroky ruského ministra zahraničí Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Asi zapomněl, že Rusko zabilo tisíce ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny,“ dodává ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Nejméně 13 zraněných si vyžádal v noci na dnešek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dnes ráno to oznámila oblastní vojenská správa.

Terčem útoku dronů Šáhed íránské konstrukce byla podle ní energetická a civilní infrastruktura, včetně obytných budov, vzdělávacích a zdravotnických zařízení.

Vážení čtenáři, dnešní online zpravodajství k Ukrajině je u konce, pokračuje zase od rána. Přejeme klidnou noc.

Ruská vojska v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, přešla do protiútoku, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Ukrajina zprávy o ruském protiútoku a postupu ruských sil v Kurské oblasti podle BBC dosud nekomentovala.

O postupu ruských jednotek v Koreněvském okresu informuje ukrajinský portál DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Zveřejnil záběry kolony ruských obrněnců pronikajících do vsi Snagosť, představující důležitý opěrný bod ukrajinských sil. Na záběrech je vidět přinejmenším osm tanků a obrněných vozidel.

Rusové podle Deepstate začali útočit poté, co přepravili obrněnce přes řeku Sejm a pak přes mělčí toky. Situace levého křídla ukrajinských sil v Kurské oblasti se tím podle portálu zhoršila.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov komentoval předvolební debatu Donald Trump-Kamala Harrisová slovy, že se mu „vůbec nelíbí“, jak často bylo v debatě skloňováno jméno Vladimira Putina; vyzval oba kandidáty, aby přestali ruského prezidenta zatahovat do vlastního politického boje.

Turecký prezident Erdogan vyzval k navrácení Ruskem anektovaného Krymského poloostrova Ukrajině a vyjádřil podporu její svrchovanosti.

Výbuch neznámého původu hlásí místní obyvatelé v okupované obci Melekino v ukrajinské Doněcké oblasti. Místo se nachází blízko města Mariupol. 

„Na schůzce se Zelenským se hovořilo o dálkových palbách,“ řekl Anthony Blinken v Kyjevě, ale výsledek  ukrajinského jednání neprozradil. Uvedl, že Biden o tom bude tento týden jednat s premiérem Starmerem, což naznačuje, že je pravděpodobné, že Spojené království a USA budou postupovat jednotně v otázce povolení úderů hlouběji do Ruska, nebo ne. 

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.

Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.

„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken právě v Kyjevě oznámil další balíček na podporu Ukrajiny. Ten by měl zahrnovat více než 700 milionů dolarů na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku, 325 milionů dolarů nových finančních prostředků na pomoc při opravě ukrajinské energetické a elektrické sítě, 290 milionů dolarů nové humanitární podpory na pomoc při poskytování služeb, jako je zajištění pitné vody, potravin, přístřeší a léků a 102 milionů dolarů na odminování země.

„Jsme i nadále plně odhodláni usilovat o vítězství Ukrajiny - nejen o to, aby se Ukrajina mohla dnes bránit, ale aby se mohla pevně postavit na vlastní nohy, vojensky, ekonomicky a demokraticky na mnoho a mnoho dní dopředu, aby zajistila cestu, kterou si ukrajinský lid zvolil k větší integraci do euroatlantického společenství, včetně EU a NATO, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru“ deklaroval Blinken 

Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.

Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.

„Pokud ho partneři podpoří, Ukrajina bude moci Rusko snáze donutit k ukončení války,“ řekl. „K čemu je tento plán? Je to vážné posílení Ukrajiny a podle mého názoru bude mít jak psychologický, tak politický vliv na rozhodnutí Ruska ukončit tuto válku,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání krymské platformy na sociálních sítích apeloval na svět aby pomohli jeho zemi zajistit směřování k spravedlivému a trvalému míru. „Skutečný mír nesmí mít alternativy. Žádné zamrzlé okupace, žádní lidé ponechaní v zajetí, žádné zapomenuté represe, které svět zdánlivě odpouští,“ naznačil vizi budoucího uspořádání Zelenskyj. 

Jednoho raněného civilistu hlásí obec Sadove v Chersonské oblasti na Ukrajině. Ocitla se pod ruským dělostřeleckým útokem. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

„Kolem 16:30 se Sadove dostalo pod útok ruských vojsk. V důsledku ostřelování utrpěl 67letý muž, který se nacházel na ulici, zranění nohy způsobené výbušninou a střepinami,“ uvádí se ve zprávě.

Rusko by mělo jako odvetný krok vůči západním státům zvážit omezení vývozu některého zboží, například uranu, titanu a niklu. Na zasedání ruské vlády, které přenášela televize, to dnes řekl prezident Vladimir Putin.

„Podívejte se prosím na některé typy zboží, které dodáváme na světový trh,“ řekl Putin předsedovi vlády Michailu Mišustinovi. „Možná bychom měli uvažovat o nějakých omezeních - uran, titan, nikl,“ dodal.

Rusko, které patří mezi přední světové producenty uranu, titanu a niklu, se kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.

Při ruském ostřelování města Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti dnes zemřeli tři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská prokuratura.

„Dělostřelecký útok ruské armády nejprve zabil na dvoře domu dva sousedy ve věku 73 a 81 let, následná salva z raketometu pak usmrtila 45letou ženu a dalších pět civilistů zranila. Poškozeno bylo více než 20 domů,“ uvedl úřad generální prokuratury na Telegramu.

„Zranění byly převezeny do zdravotnického zařízení s lebečně-mozkovými zraněními, střepinami, tržnými ranami a zlomeninou. V současné době jim je poskytována neodkladná lékařská péče. Poškozeno bylo více než 20 soukromých a více-bytových obytných budov, komerčních zařízení, elektrické vedení a vozidla,“ dodala. 

Ministři zahraničí USA a Británie při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek podporovat Ukrajinu. Británie poskytne dalších 600 milionů liber. „Vláda Spojeného království také poskytne stovky dalších raket protivzdušné obrany, desítky tisíc dalších dělostřeleckých nábojů a více obrněných vozidel, které budou na Ukrajinu dodány do konce roku,“ napsal deník The Guardian. 

Ruské velvyslanectví v Norsku zcela odmítlo vyjádření šéfa tamní tajné služby Stensönese, že se v zemi zvyšuje riziko ruských sabotáží. Prohlásilo, že takováto obvinění Západ využívá jen k tomu, aby ospravedlnil zvolenou cestu ke konfrontaci s Moskvou.

Norsko, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, se obává možných ruských sabotáží proti své energetické infrastruktuře. „Moskva je podle norské tajné služby nyní ve snaze bránit západní pomoci Ukrajině mnohem odvážnější, než byla před rokem,“ napsala dnes agentura Reuters. Rusko sabotáže odmítá a ruské velvyslanectví v Oslu varování norské tajné služby označilo za vaření z vody.

„Úroveň rizika se změnila,“ řekl šéf norské tajné služby Nils Andreas Stensönes. „Věříme, že sabotáže jsou nyní pravděpodobnější. Vidíme, že sabotážní činy, které se nyní dějí v Evropě, ukazují na to, že (Rusové) se v tomto posunuli,“ uvedl o větší připravenosti Ruska takové akce provádět.

V ruské Belgorodské oblasti vykolejil nákladní vlak, uvedla místní železniční společnost. Úřady nehodu vyšetřují jako teroristický útok, informoval dnes ruský server Meduza. Provoz na trati byl přerušen a od dnešního rána na místě pracují opraváři.

Incident se stal v úterý večer na trati mezi vesnicí Volokonovka na jihovýchodě a městem Novyj Oskol na severovýchodě oblasti, poblíž kterého vykolejila lokomotiva spolu s jedenácti prázdnými nákladními vagony. Podle vyšetřovací komise šlo o útok, který způsobil značné škody, píše agentura AFP.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram uvedl, že se incident stal v důsledku „zásahu nepovolaných osob do provozu železniční dopravy“. Nikdo ale podle něj nebyl zraněn.

Podle telegramové mediální platformy NOELREPORTS, která se specializuje na sledování válečných konfliktů, přišlo dnes ruské letectvo o letoun Su-30SM, který měl být součástí úderu na ukrajinskou Oděsu. „V noci na dnešek zřejmě zmizel z radaru,“ napsala. 

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich  prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov. 

Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters. 

Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím. 

Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov. 

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici. 

Rusko udeřilo 11. září dvakrát na město Kostiantynivka v Doněcké oblasti, zabilo tři lidi a pět zranilo, informoval gubernátor Vadym Filashkin.

Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Evropské unie činil v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent, oznámila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Ze Zprávy o stavu energetické unie, kterou zveřejnila, rovněž vyplývá, že Evropa dosáhla za posledních pět let obrovského pokroku v energetické transformaci.

„Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu drasticky klesly ve srovnání s rokem 2022, kdy dosáhly nejvyšších hodnot, a to jak na velkoobchodních, tak maloobchodních trzích,“ shrnuje nová zpráva Evropské komise. Podle Simsonové ale bude muset být Evropská unie v příštích pěti letech ještě ambicióznější. „Ceny energií jsou stále vysoké a mají dopad na naše občany i na mezinárodní konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla.

Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti způsobila regionu na západě Ruska ekonomické škody ve výši nejméně 85 miliard rublů (asi 21 miliard korun). Uvedl to dnes gubernátor oblasti Alexej Smirnov, podle něhož bylo od začátku operace evakuováno na 150.000 lidí, informuje agentura Reuters.

Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna, mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na vlastní ofenzivu na východě Ukrajiny. V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav a Moskva tam přesunula ruské zálohy.

Podle údajů Kyjeva ukrajinská armáda během měsíce obsadila asi 1300 kilometrů čtverečních ruského území, což je dvaapůlkrát více, než činí rozloha Prahy. Ukrajinci obsadili asi stovku příhraničních obcí včetně městečka Sudža, což je dosud největší obec, kterou ukrajinská armáda podle vlastních prohlášení dobyla. Před válkou tam žilo asi 5000 lidí a je tam poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Blinken a Lammy přijeli na kyjevské hlavní nádraží vlakem z jihopolského města Przemyśl, které se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle Reuters budou mít dnes vrcholní diplomaté nabitý program, debatovat budou i o další možné podpoře Kyjeva. List Ukrajinska pravda uvedl, že tématem bude také dlouhodobé zajištění „vojenského, hospodářského a demokratického“ chodu Ukrajiny.

Británie a Spojené státy patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině v konfliktu, který Rusko zahájilo svou invazí v únoru 2022. Představitelé obou zemí dnes budou jednat za situace, kdy Kyjev žádá spojence, aby mu umožnili s pomocí západních zbraní cílit i hluboko na ruské území. Blinken v úterý tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje, napsal server BBC.

Americký ministr zahraničí Blinken a jeho britský protějšek Lammy přicestovali do Kyjeva, setkají se s prezidentem Zelenským, píše agentura Reuters.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 20 z 25 ruských dronů útočících na ukrajinské území. Podle agentury Reuters o tom dnes informovaly vzdušné síly státu, který již třetím rokem čelí ruské agresi. Do Kyjeva mají dnes přicestovat americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy, aby vyjádřili Ukrajině další podporu v době pokračující ruské ofenzivy na východě země.

Podle informací ukrajinského letectva mířilo na ukrajinské území kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana nezveřejnila.

 Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard Kč) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.

Zdokonalený systém by měl být efektivním nástrojem zabraňujícím uživatelům používat VPN (virtuální privátní síť). Prostřednictvím VPN lze obcházet restrikce, dostávat se na weby, které jsou v dané zemi blokované, a používat jinak nedostupné aplikace a služby.

Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy USD (25 miliard Kč) ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, uvedl MMF v dnešním prohlášení.

MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy USD.

„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,“ uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. „Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,“ ocenil Gray.

MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes přijel do Kyjeva na čtvrtý summit Krymské platformy. Ta má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.

„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu Krymské platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘,“ uvedl Vystrčil. „Zastupoval jsem tehdy Českou republiku a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ dodal. „A také musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné,“ uvedl předseda Senátu.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se v debatě se svou demokratickou soupeřkou Kamalou Harrisovou dvakrát vyhnul odpovědi na otázku, zda chce, aby Ukrajina vyhrála ve válce s Ruskem. Místo toho jen prohlásil, že chce, aby válka skončila, napsal zpravodajský server Politico.

„Chci, aby válka skončila. Chci zachránit životy,“ řekl Trump. Místo přímé odpovědi tvrdil, stejně jako už dříve, že válku vyřeší ještě před nástupem do úřadu jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení dnes Bidena vyzvali také republikáni, uvedly agentury.

„Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.

Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Ruská firma Lukoil by měla příští měsíc obnovit dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedly zdroje Reuters.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.

Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.

„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.

Ruská armáda často podniká bombové, dronové a dělostřelecké útoky na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti, ale i na průmyslové zóny a obytné domy. Letos v dubnu starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že poničená je prakticky veškerá energetická infrastruktura města. Bylo kvůli tomu nutné předčasně ukončit topnou sezonu. Charkov leží na severu Ukrajiny jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.

Soud ve městě Dubna v Moskevské oblasti v pondělí potrestal inženýra pracujícího v tamní zbrojovce třemi lety odnětí svobody za protiválečné nápisy na štítcích u klíčů. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda s odvoláním na lidskoprávní projekt OVD-Info.

Sergej Krasjuk podle vyšetřovatelů letos v zimě napsal na štítky ke klíčům od schránek, ve kterých si zaměstnanci zamykají telefony, hesla jako „Sláva Ukrajině“, „Ukrajina zvítězí“ a „Putin je zloděj“. Když pracovníci nápisy objevili, nařídil šéf závodní ostrahy podnik evakuovat. Kvůli tomu zbrojovce Raduga, specializující se na výrobu raketových systémů a podobné techniky, údajně vznikly škody ve výši 237.000 rublů (59.150 korun).

Soud shledal Krasjuka vinným z diskreditace armády, která měla za následek překážky v práci. OVD-Info uvádí, že na základě stejného obvinění ruská justice od začátku války na Ukrajině stíhala celkem osm lidí. Kvůli svým protiválečným postojům se stalo předmětem trestního stíhání nejméně 1033 lidí.

Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). 

„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.

Nemocnici zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, vypuštěná z bombardéru Tu-95MS. Ruská střela poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice Ochmatdyt, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 34 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.

Spojené státy se podle Putina snaží vyprovokovat nové závody ve zbrojení, v Asii a Tichomoří se chystají rozmístit střely krátkého a středního doletu.

Severní Korea plánuje navýšit počet jaderných zbraní v reakci na společná vojenská cvičení Jižní Korey a Spojených států. Podle agentur to dnes prohlásil severokorejský vůdce Kim Čong-Un. Izolovaná země podle něj čelí ze strany Soulu, Washingtonu a jejich spojenců nejrůznějším hrozbám.

Severní Korea za poslední dva roky výrazně zvýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině. 

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který byl dříve ministrem obrany, dnes prohlásil, že jednání s Kyjevem je nemožné, dokud ukrajinští vojáci budou na ruské půdě. "Dokud je nevyženeme z našeho území, pochopitelně nemůže být o žádném jednání s nimi (Ukrajinci) ani řeči," prohlásil v televizi Rossija 24. Šojgu obvinil ukrajinskou armádu, že se pokusila dobýt Kurskou jadernou elektrárnu, aby "uskutečnila jaderný teror", ale to se nestalo.

Rusové podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera sice dosáhli dílčího postupu, ale neovládli město Pokrovsk, které se jeví hlavním cílem ruské ofenzívy na východě Ukrajiny. Ta se ruské agresi brání už déle než dva a půl roku.

Ruské jednotky postoupily u několika obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl dnes projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Dobytí dalších míst ve východoukrajinském Donbasu oznámilo také ruské ministerstvo obrany.

Při jednom z útoků dronů začalo podle ruských úřadů hořet 11. a 12. poschodí výškové obytné budovy v oblasti města Ramenskoje vzdáleného asi 50 kilometrů od Moskvy. Poškozené byty úřady slíbily opravit.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 38 ze 46 ruských dronů, z nichž tři mířily mimo ukrajinský vzdušný prostor; jeden do Ruska a dva do okupované části Luhanské oblasti. Kromě toho Rusové odpálili na Ukrajinu jednu raketu Iskander-M a protiradarovou střelu Ch-31P. V Čerkasech ruský dron zranil dva lidi, uvedl šéf oblastní správy Ihor Taburec. Čerkasy leží v centrální části Ukrajiny, asi 200 kilometrů od Kyjeva.

Další záběry z Moskvy.

💥 Very festive atmosphere in Moscow region! pic.twitter.com/dR0yUJ1xbU

— MAKS 24 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) September 10, 2024

Podle prohlášení ministerstva bylo 72 dronů zničeno nad Brjanskou oblastí, která leží u hranic s Ukrajinou, a celkem 20 nad Moskevskou oblastí. Další sestřely provedla protivzdušná obrana nad Kurskou, Tulskou, Belgorodskou, Kalužskou, Voroněžskou, Lipeckou a Orelskou oblastí.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 144 ukrajinských bezpilotních prostředků, které útočily na devět ruských regionů. Podle agentur to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.

Útok ukrajinských dronů na druhé největší moskevské letiště Domodedovo zachytily kamery. 

BREAKING:

For the first time, Ukrainian drones are striking Domodedovo International Airport in Moscow.

It’s the second-largest airport in Moscow after Sheremetyevo Airport.pic.twitter.com/3bLayJsykz

— Visegrád 24 (@visegrad24) September 10, 2024

Na 60 dronů zlikvidovala protivzdušná obrana v Brjanské a Lipecké oblasti na jihozápadě země poblíž hranic s Ukrajinou. Ukrajinské drony podle Ruska útočily i v Tulské oblasti, kde trosky jednoho z nich zasáhly ropný a energetický podnik. Podle místních představitelů citovaných agenturou TASS se útok obešel bez zranění a neohrozil provoz zařízení. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

V Bělorusku dnes začalo několik soudních řízení s lidskoprávními aktivisty, informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Dvě aktivistky jsou obžalovány ze zapojení do pomoci politickým vězňům. Deset dalších osob je obžalováno z účasti na protivládních protestech v roce 2020.

V Minsku začal proces s 62letou Alenou Tockou, která je obžalována z „napomáhání extremistickým aktivitám“. Toto obvinění je založeno na jejím údajném zapojení do činnosti iniciativy INeedHelpBY. Jde o neziskovou organizaci registrovanou ve Spojených státech, která pomáhá běloruským politickým vězňům a jejich rodinám poskytováním potravinové pomoci.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes podle agentury Reuters předvolalo íránského diplomata a varovalo ho před „devastujícími a nenapravitelnými důsledky“ pro vzájemné vztahy obou zemí, pokud se potvrdí zprávy, že Teherán dodal Moskvě balistické střely.

Švédsko poskytne Ukrajině v pořadí 17. balíček vojenské pomoci v celkové hodnotě 4,6 miliardy švédských korun (zhruba 10 miliard českých korun). Uvedl to dnes švédský ministr obrany. O možné dodávce stíhaček Gripen prozatím Švédsko nerozhodlo, informuje agentura Reuters.

„Chceme mít možnost darovat Ukrajině stíhačky Gripen případně v další fázi,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson. Nový balíček bude zahrnovat munici pro bojová vozidla pěchoty, kterou Švédsko již darovalo, a také nákupy, které by v budoucnu usnadnily převod stíhaček Gripen, ačkoli o jejich dodávce Ukrajině zatím nebylo rozhodnuto.

Ruský vojenský dron, který se v sobotu zřítil na území Lotyšska, nesl výbušniny určené pravděpodobně pro cíl na Ukrajině. Uvedli to dnes podle agentury Reuters lotyšští představitelé. Rumunsko mezitím oznámilo nalezení úlomků ruského vojenského dronu, který na jeho území havaroval o víkendu. Lotyšsko a Rumunsko jsou členy NATO a podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi.

Velitel lotyšských ozbrojených sil Leoníds Kalniňš na tiskové konferenci podle lotyšského serveru Delfi řekl, že dron byl íránské výroby typu Šáhed. Dále dodal, že po objevení dronu byly výbušniny, které nesl, zneškodněny.

Podívejte se na nové snímky ruských tanků v Kurské oblasti.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil obavy z dopadu nadcházející zimy na obyvatele Ukrajiny a odsoudil opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi. Türk to dnes řekl na zahájení jednání Rady pro lidská práva OSN, píše agentura AFP.

„Občané Ukrajiny se ocitli v kolotoči teroru,“ prohlásil Volker Türk ve svém projevu před Radou pro lidská práva. Türk zmínil „neustálé útoky Ruské federace na civilní objekty jako nemocnice, školy a supermarkety a opakující se vlny útoků zaměřené proti energetické infrastruktuře, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi“.

„Mám o Ukrajince tuto zimu strach,“ řekl Türk.

Litva pracuje na celonárodním evakuačním plánu, hotov bude na počátku října. Podle litevské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti LRT to oznámila litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Ta prohlásila, že ruská invaze na Ukrajina ukázala, že pobaltská republika si v ochraně obyvatel jen s obecními a regionálními postupy nevystačí.

„Civilní bezpečnost je dnes důležitější než jindy. Válka proti Ukrajině trvá a země v našem regionu zažívají hybridní útoky, novou realitou jsou dezinformační útoky a sabotáže,“ uvedla Bilotaitéová. Ministryně rovněž řekla, že Litva chce v civilní ochraně spolupracovat s ostatními pobaltskými státy a chce také využít financování z Evropské unie.

Čínské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že tento měsíc uspořádá společná námořní a letecká cvičení s Ruskem. Bez dalších podrobností uvedlo, že manévry se budou konat v Japonském a Ochotském moři. Informovala o tom agentura AP.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský oblastní soud v sibiřském městě Omsk odsoudil bývalého příslušníka žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina za zvláště surovou vraždu těhotné partnerky. Šestatřicetiletý Sergej Kozlov si má odpykat 19 let v trestanecké kolonii s přísným režimem, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Obžaloba podle něj žádala doživotí. Odsouzený má také zaplatit milion rublů otci své partnerky jako odškodnění za morální újmu.

Kozlov se z války vrátil loni v létě. Svou, tehdy osmnáctiletou, přítelkyni, která byla v pokročilém stupni těhotenství, zabil v říjnu. Podle očitých svědků skákal po břichu a hrudi ženy, protože mu poškodila reproduktor. Dívka měla poraněnou lebku, zlomený nos, pohmožděný mozek, roztržená játra – dohromady 138 různých zranění.

Kozlov byl před třemi lety odsouzen do vězení za úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, ale zakrátko po vynesení rozsudku se dostal z vězení, protože se nechal naverbovat do války proti Ukrajině. Z války se vrátil s vyznamenáním za odvahu.

Jednu mrtvou si vyžádalo ruské ostřelování města Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl oblastní šéf Serhij Lysak. Smrtelná zranění 16letá dívka utržila, když se na ni po dělostřeleckém útoku částečně zřítil dům. Tři další lidé jsou zranění.

„Na jedné straně všichni mluvíme o fašismu, nacismu, a přitom mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají zcela jasné označení, jež je napojené na hnutí, které dnes považujeme za nebezpečné a zakázané. Protože jde o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico novinářům v Muzeu holokaustu v Seredi na jihu Slovenska, kam zavítal u příležitosti památného dne obětí holokaustu a rasového násilí.

Ve válce na Ukrajině označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu.

„Putin podpořil Kamalu. To mě velmi urazilo,“ prohlásil Donald Trump na předvolebním mítinku – přitom prý bývalý americký prezident toho dlouholetého ruského dobře zná. „Možná to udělal s úsměvem, nevím, kdo to sakra může vědět,“ dodal.

Putin minulý týden prohlásil, že Trump uvalil na Rusko víc sankcí a omezení než kterýkoli prezident před ním, zatímco Kamala Harrisová se expresivně a nakažlivě směje. „Ukazuje to, že se jí daří dobře. Možná se zdrží takových kroků,“ řekl prezident patrně sarkasticky.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval dnes polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

„Běloruské a ruské tajné služby měly jasný cíl – získat informace a použít je k vydírání jednotlivců i různých institucí a vést de facto kyberválku,“ prohlásil Gawkowski na tiskové konferenci.

Jako cíl první fáze útoku si podle něho vybrali Polskou antidopingovou agenturu (POLADA), přes kterou chtěli získat přístup do jiných polských institucí. Šlo o místní samosprávy, ale i státní firmy, které mají co do činění s bezpečností. Členové skupiny podle Gawkowského chtěli prostřednictvím vydírání získávat peníze nebo i případné spolupracovníky.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.

Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.

Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.

Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.