Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.

„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.

Toto jsou nové snímky z ruského útoku na Charkov.

Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a dalších 15 zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami KAB, zaznamenány byly nejméně dva zásahy obytných budov.

Konec války s Ruskem je blíže, než si mnozí myslí, uvedl v dnes zveřejněném rozhovoru s americkou stanicí ABC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval rovněž spojence, aby jeho zemi posílili dalšími dodávkami zbraní.

„Myslím, že jsme míru blíž, než si myslíme,“ řekl Zelenskyj. „Jsme blíže konci války. Jen musíme být velmi silní, velmi silní,“ dodal s tím, že posílení Ukrajiny je základem „plánu vítězství“, který chce při své nynější cestě po Spojených státech představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a dalším americkým činitelům.

Muniční iniciativa nakupuje i starší munici, problémy se proto mohou objevovat, jsou ale ojedinělé. Novinářům to dnes v reakci na pondělní text německého listu Handelsblatt řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na dodanou munici si podle ní nestěžoval ani nový ukrajinský velvyslanec v ČR, se kterým se setkala minulý týden, ani donátoři, kteří nákupy platí. Podle deníku si Ukrajina stěžovala v Česku na kvalitu munice dopisem.

„Víme, že nekupujeme munici pouze novou, nakupujeme i starší, která může mít možné problémy,“ řekla při návštěvě pražské Ústřední vojenské nemocnice. Jedná se ale podle ní o ojedinělé případy. Podle deníku si ale Ukrajina v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v české muniční iniciativě vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku.

Podívejte se na nové snímky z polní nemocnice v Doněcké oblasti, kde jsou zranění ukrajinští vojáci.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že v Charkovské oblasti na východě země zadržela ruského agenta v řadách ukrajinské armády, který pomáhal navádět ruské údery na vlastní jednotku.

Pětačtyřicetiletý obyvatel Charkova mobilizovaný do ukrajinské armády byl podle SBU zverbován na dálku letos v srpnu. Ruské straně předával pomocí anonymního chatu na platformě Telegram geolokační údaje z aplikace Google Maps o rozmístění své brigády. Výměnou za to mu byl slíben bezpečný přechod frontových linií do Ruska.

„Shromažďoval a předával informace o následcích raketových úderů, o poloze personálu a vojenské techniky ukrajinské armády, o umístění vládních úřadů a orgánů vojenského velení,“ uvedla v prohlášení vojenská prokuratura.

Mezinárodní šachová federace (FIDE) nadále neumožní startovat ruským a běloruským hráčům pod vlajkami jejich zemí. Rozhodlo o tom hlasování na kongresu FIDE v Budapešti, kde se minulé dva týdny konala šachová olympiáda.

Ruští a běloruští sportovci čelí sankcím od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Šachisté se mohou zúčastnit soutěží pod neutrálními vlajkami. Na tom se nic nezmění ani po posledním hlasování, kterého se zdržel ruský prezident FIDE Arkadij Dvorkovič. Návrh na zrušení postihu předložila kyrgyzská federace.

Švýcarsko se dnes přidalo k zemím, které oficiálně označují hladomor vyvolaný ve 30. letech minulého století sovětským diktátorem Josifem Stalinem na Ukrajině za genocidu. Informuje o tom agentura DPA. Za genocidu událost známou na Ukrajině pod pojmem holodomor považuje i Česko.

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.

„Zatímco 99,999 procenta uživatelů telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.

„Pokud vezmeme všechny obvyklé typy zbraní a spočítáme komponenty vyrobené v zahraničí, asi 60 procent z nich pochází z Číny. Vedli jsme o tom dlouhé diskuse s některými výrobci,“ řekl Vlasjuk s tím, že Čína v tomto ohledu „představuje největší problém“.

Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent.

„Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to,“ řekla Ševčenková.

Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. „Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu,“ konstatovala Ševčenková.

Do Česka na přelomu září a října dorazí spoluzakladatelka organizace Memorial Irina Ščerbakovová a další zástupkyně protirežimního proudu v Rusku Olga Misiková. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval odbor strategické komunikace státu při úřadu vlády. V Praze i Ostravě budou hovořit s politiky, veřejností i se studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od invaze na Ukrajinu a o kremelských hrozbách pro střední Evropu.

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu. Protivzdušná obrana 66 dronů sestřelila, uvedlo ukrajinské letectvo. Zásahy hlásí Záporoží a Poltava.

Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek jednu balistickou raketu Iskander-M, dvě řízené střely Ch-59/69, jednu blíže neurčenou raketu a 81 bojových dronů Šáhed.

„Bylo sestřeleno 66 nepřátelských útočných bezpilotních letounů v Kyjevské, Žytomyrské, Čerkaské, Vinnycké, Kirovohradské, Poltavské, Sumské a Mykolajivské oblasti. Dalších 13 nepřátelských dronů se ztratilo v několika oblastech Ukrajiny v důsledku aktivní protiakce obranných sil,“ uvedlo letectvo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera promluvil na Summitu budoucnosti na Valném shromáždění OSN. Dříve na stejném summitu promluvil i český prezident Petr Pavel, který je nyní rovněž v New Yorku. 

V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.

Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.

Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ). 

Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.

Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.

Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina musí být realistická ohledně svých cílů a přijmout, že její část by mohla dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl Pavel listu NYT.

Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.

„Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA,“ napsal Handelsblatt.

Ukrajina jako první na světě zavedla technologii „roje dronů“ a za poslední rok se jí podařilo zničit nebo poškodit více než 200 cílů na ruském území. V dnes publikovaném komentáři pro ukrajinskou verzi časopisu Forbes to napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

„Jsou mezi nimi řídící stanoviště, letiště, lodě, systémy protivzdušné obrany a místa, kde se nachází ruský vojenský personál. Přinutili jsme nepřítele přemístit svá letadla na letiště vzdálená 250 kilometrů od hranic,“ uvedl Umerov s odkazem na místa, která podle něj Ukrajinci zasáhli pomocí bezpilotních strojů.

Rusko nedostane pozvánku na vzpomínkovou akci k 80. výročí osvobození Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Podle agentury AFP to dnes oznámilo muzeum tohoto někdejšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora.

Muzeum, které se nachází u jihopolského města Osvětim, přijalo rozhodnutí vyloučit z oslav Moskvu již potřetí od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Polsko, které je členem NATO a EU, je od začátku ruské vojenské agrese jednoznačným podporovatelem sousední Ukrajiny.

Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.

Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.

Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku.

Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě. Viceprezident firmy Stephen O'Bryan dnes podepsal s litevskou vládou memorandum o porozumění ohledně výroby munice ráže 30 milimetrů ve stávajícím státním zařízení. Ministr obrany Laurynas Kasčiunas očekává, že výrobní linka bude zprovozněna do jednoho roku, uvedla agentura Bloomberg.

Litva je členem Severoatlantické aliance. Tak jako Ukrajina bývala součástí Sovětského svazu a teď patří k významným podporovatelům Ukrajiny v jejím současném konfliktu s Ruskem. Vláda ve Vilniusu doufá, že uzavřená smlouva posílí obranný průmysl Litvy. Vyrobená munice má být použita pro bojová vozidla pěchoty.

Zástupce Ukrajiny prohlásil, že Krymský most „musí padnout“. Ukrajina u mezinárodního soudu v Haagu obvinila Rusko z porušování námořního práva. Velvyslanec ukrajinského ministerstva zahraničí Anton Koryněvič uvedl, že Rusko „chce Azovské moře a Kerčský průliv získat pro sebe“.

Ruské síly zaútočily na město Kramatorsk a vesnici Šachove v Doněcké oblasti, přičemž zabily jednu osobu a nejméně deset dalších zranily, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Nizozemsko stále hledá partnerské země, které by poskytly komponenty pro systém protivzdušné obrany Patriot přislíbený Ukrajině, uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro médium Delfi.

Při ukrajinské operaci v Kurské oblasti na západě Ruska zemřelo za sedm týdnů 56 civilistů a 266 jich utrpělo zranění. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož muselo v nejnebezpečnějších lokalitách oblasti na 131 000 lidí opustit své domovy. Ukrajinská diplomacie reagovala prohlášením, že na civilisty neútočí a že jsou ruská čísla smyšlená, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina už více než dva a půl roku čelí ruské invazi, na začátku srpna však ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území. Podle Kyjeva ovládla kolem stovky obcí a na 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Nyní tam Ukrajinci čelí protiútoku ruských jednotek a Moskva v uplynulých dnech uváděla, že dobyla řadu obcí zpět.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí dnes institut informoval v tiskové zprávě.

Problémy s depresí či úzkostí se u uprchlíků týkají zejména žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly tři mrtvé a 38 zraněných, informovaly 23. září regionální úřady. Ukrajinské síly v noci sestřelily tři ze čtyř bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Jeden další dron a dvě střely s plochou dráhou letu Kh-59/69 „nezasáhly své cíle“ díky prostředkům elektronického boje.

Vztahy s Ruskem by měly po skončení války na Ukrajině být přehodnoceny, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu v Paříži francouzský prezident vyzval, aby si lidé představili „zítřejší mír“ v Evropě v nové podobě a v nové realitě. „Budeme muset přemýšlet o nové podobě uspořádání Evropy a přehodnotit naše vztahy s Ruskem,“ řekl Macron.

Zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude vyžadovat zvýšenou vojenskou podporu, jasnou cestu ke členství v NATO a mezinárodní podporu Zelenského mírového plánu, uvedl pro The Kyiv Independent bývalý švédský premiér Carl Bildt.

Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží

Ukrajinská 95. samostatná útočná brigáda vzdušných sil 23. září oznámila, že prolomila další úsek ruských hranic. Ukrajinská 95. brigáda zveřejnila video, které údajně ukazuje prolomení ženijních zátarasů, přechod výsadkových jednotek do Ruska a první boje u hranic.

Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně 16 civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu a několik dalších poškodil, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Rusko podle Kyjeva útočilo i na dalších místech na Ukrajině. Moskva se k útoku zatím nevyjádřila.

Záchranáři v Záporoží evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly již o více než 640 000 vojáků.

Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou a šel bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil továrnu na výrobu munice v americkém státě Pensylvánie. Podle agentury AP poděkoval zaměstnancům a požádal o další dodávky. Tímto bodem programu Zelenskyj zahájil svůj nabitý týden v USA, během něhož mimo jiné vystoupí na Valném shromáždění OSN a setká se s americkým protějškem Joem Bidenem.

Zelenskyj navštívil závod v Pensylvánii za přísných bezpečnostních opatření. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Matt Cartwright, který se setkání v závodě na výrobu munice ve Scrantonu zúčastnil, řekl, že prezident měl prostý vzkaz: „Děkuji vám. A potřebujeme víc.“

Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně devět civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Záchranáři evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Online přenos dnes končí, pokračovat bude zase zítra.

Britský ministr zahraničí David Lammy řekl, že je načase, aby spojenci Ukrajiny ukázali odvahu. Podle deníku The Guardian jeho poznámka mířila na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, se kterou Londýn jedná o povolení pro Kyjev použít dalekonosné zbraně k útokům na ruském území.

Manželky a matky ruských vojáků nasazených v bojích na Ukrajině se v sobotu u sídla ministerstva obrany dožadovaly jejich demobilizace a schůzky s ministrem obrany Andrejem Belousovem. Matky a manželky vojáků původně plánovaly zůstat před ministerstvem přes noc na dnešek, večer je ale začala zatýkat policie a odvedla deset žen.

Prezident Petr Pavel se při týdenní cestě do Spojených států zaměří na pokračující podporu Ukrajiny, reformu OSN i úsilí Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Pavel to dnes v Praze řekl novinářům před odletem do New Yorku.

Ukrajina poskytla Česku zásilku 40 vysoušečů, uvedl dnes na síti X a ve vyjádření pro ČTK ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Pomoci mají s odstraňováním následků nedávných ničivých záplav. Do Česka vysoušeče převážejí diplomaté z generálního konzulátu ve Lvově, vezou je do skladu hasičů v Hlučíně. 

Nad Baltským mořem zachytily stíhačky NATO šest ruských letounů bez transpondérů. Informovaly o tom na sociálních sítích lotyšské vzdušné síly.

Ukrajina v noci na dnešek zničila 71 z 80 ruských dronů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Ukrajinské úřady také sdělily, že počet zraněných po sobotním večerním útoku, který v Charkově zasáhl obytný dům, stoupl na 21. Rusko zase podle agentury TASS informovalo o sestřelení 15 ukrajinských bezpilotních letounů.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že vedle 71 zničených ruských dronů se jich šest také podařilo neutralizovat pomocí systémů elektronického boje. Co se stalo se zbylými drony, Kyjev neuvedl. Zatím nejsou zprávy o škodách či zraněných.

Rusko se nezúčastní žádného mírového summitu, který bude prezentován jako pokračování červnové vrcholné schůzky ve Švýcarsku. Nestane se to ani tehdy, pokud by tam ruské představitele někdo pozval, řekla v sobotu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve navrhoval, aby zástupci Ruska na takový summit, který by se mohl konat ještě do konce roku, pozvánku dostali.

„Tento proces nemá nic společného s uspořádáním (rusko-ukrajinského konfliktu),“ uvedla Zacharovová. „Jde o další projev podvodu ze strany Anglosasů a jejich ukrajinských loutek,“ dodala.

V Sumské oblasti drony vyslané ruskou armádou zaútočily na energetické objekty ve městě Šostka, informuje telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady uvedly, že havarijní čety pracují na likvidaci následků nepřátelského útoku.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme také s online přenosem k dění na Ukrajině. 

Ruská naváděná bomba KAB v sobotu večer v ukrajinském Charkově zasáhla výškový obytný dům. Zraněných je 12 lidí, informoval na svém účtu na telegramu starosta druhého největšího ukrajinské města Ihor Terechov.

Na místě podle Terechova pracují záchranáři a dobrovolníci. Ze zasažené budovy evakuovali 60 lidí. V domech, které stojí v okolí, jsou rozbitá okna, hořet začalo několik aut.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že Rusko proti Charkovu podniklo dva útoky.

Vážení čtenáři, online přenos pro dnešní den končí. Pokračovat bude zase zítra ráno. Děkujeme za pozornost a dobrou noc.

Ničivý útok na důležitý sklad munice ruské armády ve městě Toropec v Tverské oblasti bude mít vliv na ruské pozemní operace, a to především v Kurské oblasti. Dnes to ve své pravidelné zprávě k vývoji ruské invaze na Ukrajinu na sociální síti X uvedla britská vojenská rozvědka.

Ukrajinci podnikli dronový útok na muniční sklad v Toropci v noci z úterka na středu. Podle britských zpravodajců se v něm s největší pravděpodobností nacházela munice různého kalibru určená k využití na frontě, dále pak střely a klouzavé bomby využívané na letištích v okolí. Údajně tam byla uložená i munice ze Severní Koreje.

Írán k balistickým raketám, které podle Spojených států a jejich spojenců poskytl Rusku, nedodal mobilní odpalovací zařízení. Agentuře Reuters to řekly tři zdroje, které jsou s věcí obeznámené. Dále uvedly, že není jasný důvod, proč Írán Rusku zařízení nedodal.

Ukrajinský ministr zahraničí dnes na sociální síti X napsal, že Rusko by údajně mohlo zaútočit na ukrajinská jaderná zařízení ještě před zimou. Vyzval proto Mezinárodní agenturu pro atomovou energii MAAE a ukrajinské spojence, aby v jaderných elektrárnách v zemi zřídili stálé monitorovací mise.

Ukrajinská armáda podle agentury Ukrinform zničila dva velké vojenské sklady v Rusku. Ukrajinský útok podle Kyjeva zasáhl vojenské sklady v Krasnodarském kraji a v Tverské oblasti. První z objektů přitom podle armády byl jedním z klíčových zařízení v logistice ruské armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který umožní zvýšit rozpočet na výdaje na obranu země o dvanáct miliard amerických dolarů (asi 269 bilionu korun), uvedl server The Kyiv Independent. 

Celkem si za posledních 24 hodin ruské útoky na Ukrajině vyžádaly osm životů a 53 zraněných, napsal The Kyiv Independent.

Rusko, které proti Ukrajině už přes dva a půl roku vede válku, mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zachytily 101 ukrajinských dronů nad celkem osmi regiony. Nejvíce – 53 – jich zničily nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou. Ruské ministerstvo obrany také informovalo o tom, že v noci zasáhlo několik ukrajinských zařízení energetického sektoru.

Nejméně 1,1 milionu korun vybrali podvodníci na údajnou pomoc Ukrajině, dary pak ale zneužili třeba na cestování po světě nebo hrazení svých osobních výdajů. Hlavnímu organizátorovi, kterému je podle policie 18 let, hrozí až osm let vězení. Na webu policie to dnes oznámila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. 

Při domovních prohlídkách se policistům podařilo zadržet hotovost v řádu statisíců korun, pokladničky, do kterých peníze podvodníci vybírali, a mnoho dokumentů. Údajného hlavního organizátora falešné sbírky zadrželi policisté pro podezření z podvodu minulý týden. 

Rezidenční čtvrť ve městě Kryvyj Rih, které leží v Dněpropetrovské oblasti, podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská raketa, která zničila dva domy a kolem 20 dalších poškodila. Zabila 12letého chlapce a dvě ženy ve věku 75 a 79 let. Zranění utrpěli tři další lidé, včetně 17letého mladíka. Všichni jsou v nemocnici se středně těžkými poraněními.

49 procent Rusů podporuje odchod ruských vojsk z Ukrajiny. 53 procent Rusů si zároveň myslí, že Rusko potřebuje zajistit odchod ukrajinských jednotek z Kurské oblasti, podle nich je to důležitější než se snažit získat další území na východě Ukrajiny. Ukázal to průzkum, který cituje deník The Kyiv Independent.

V noci na sobotu Rusko vypálilo rakety na město Krivij Rih. Útok si vyžádal tři mrtvé a nejméně tři zraněné, mezi nimi i děti. Rakety podle vedoucích představitelů oblasti dopadly na obytné budovy, je možné, že počet obětí ještě poroste. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat online. 

Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram v oficiálních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu, protože se obává, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko ale na účtu na Telegramu zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební zařízení, nikoli na osobní přístroje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Američana Russella Bentleyho, jenž letos zmizel na okupované východní Ukrajině, podle ruských vyšetřovatelů patrně umučili ruští vojáci, které nyní čeká soud. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny.

Indie popřela, že zavírá oči nad opětovným exportem na Ukrajinu své dělostřelecké munice prodané evropským státům. Ministerstvo zahraničí tak reagovalo na zprávu agentury Reuters, podle které indickou dělostřeleckou munici poslaly na Ukrajinu některé evropské země, například Itálie či Česká republika, píše dnes server BBC News. Úřady v evropských zemích informaci Reuters nekomentovaly.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v reakci na dnešní ruský útok na Charkov, při kterém zemřeli tři lidé, uvedl, že je nutné zastavit ruský teror.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes setkali v Kyjevě.

V Německu nyní žije téměř 3,5 milionu uprchlíků, což je nejvíce od 50. let minulého století. S odvoláním na statistiku německé vlády to dnes napsal list Neue Osnabrücker Zeitung. Jen běženců z Ukrajiny, která se už déle než dva a půl roku brání ruské agresi, je ve spolkové republice 1,18 milionu.

Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.

„Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy,“ uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes přijel na návštěvu Budapešti, oznámil na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Muraško přijel na jednání rusko-maďarské komise pro hospodářskou spolupráci a rovněž na ekonomické fórum, uvedla agentura APA.

„Naším zájmem je další rozvoj maďarsko-ruské spolupráce v oblastech, které nejsou dotčeny sankcemi, jež zavedl Brusel,“ napsal Szijjártó, který je zodpovědný i za zahraniční obchod. Jednání se kvůli povodňové situaci v Budapešti konalo na fotbalovém stadionu Puskás.

„Mimochodem, s Ruskem obchoduje celá Evropa, jen se to snaží zatajovat,“ poznamenal maďarský ministr. Podle rakouské agentury APA si tím rýpnul do partnerů v EU.

Někteří politici v EU považují kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána za jednoho z nejbližších mezinárodních spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.

Automobil vybavený technologiemi ke skenování historických a kulturních hmotných památek poskytne Česko Ukrajině. Jedná se o třetí část projektu Archa, jehož cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie kulturních artefaktů. Projekty jsou součástí programu Podpora ukrajinské kultury ministerstva kultury, do financování automobilů se zapojuje i soukromý sektor, Archu III financuje nadace Karel Komárek Family Foundation. První speciálně upravený vůz by se měl na Ukrajinu dostat ještě letos. Ministerstvo kultury to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Všechny tři projekty s hlavičkou Archa jsou podle ministerstva kultury unikátními a technologicky špičkovými projekty. „Jedná se ve válečném prostředí o mobilní a snadno 'přenosné' pracoviště s nejmodernější technikou pro konzervaci i digitalizaci,“ uvedlo ministerstvo.

 Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce odnětí svobody v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Pátrání po muži vyhlásili policisté poté, co nenastoupil do vězení. V databázi hledaných lidí byl od srpna.

„Odsouzený J. P. byl na základě příkazu k dodání do výkonu trestu dodán Policií ČR do výkonu trestu,“ sdělila na dotaz ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová.

Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlaky loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze. Soudy mu za podněcování uložily vedle čtyřměsíčního podmíněného trestu také zákaz pobytu na území hlavního města, a to na rok a půl. Tento zákaz porušil, za což ho soudy letos v červnu poslaly na dva měsíce do vězení.

Zelenskyj o mírovém plánu

„Většina bodů z plánu závisí vyloženě na něm (Bidenovi). Na dalších spojencích také, ale jsou v něm určité body, které závisí na dobré vůli a podpoře ze strany Spojených států,“ řekl dnes. O svých záměrech chce ve Spojených státech, kam pojede příští týden, mluvit také s oběma prezidentskými kandidáty, tedy viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem.

Agentura Reuters podotýká, že Zelenskyj sice pravidelně informuje, že na plánu dál pracuje, ale o jeho obsahu toho zatím moc neprozradil.

„Celý plán závisí na rychlých rozhodnutích našich partnerů. Plán závisí na rozhodnutích, která by měla padnout mezi říjnem a prosincem, aniž by tento proces nabíral zpoždění,“ řekl ukrajinský prezident.  Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.

Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.

EU poskytne Ukrajině půjčku až 35 miliard eur v rámci úvěrové pomoci od G7 využívající zmrazená ruská aktiva. Oznámila to šéfka EK von der Leyenová na návštěvě v ukrajinském Kyjevě. 

Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády. Ukrajina se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi, její síly v srpnu v překvapivé operaci ovládly část ruské Kurské oblasti, kterou dosud drží.

Tamní ruské jednotky ukrajinský vpád zastihl nepřipravené. U hranic působili špatně vycvičení vojáci, podle informací médií často mladí muži na základní vojenské službě. To, že ruská armáda podle dokumentů tušila, že se něco takového může stát, ve světle událostí z minulého měsíce znamená další ránu pro její beztak poškozenou reputaci, píše The Guardian.

Německo překonalo nedostatek ruského plynu a je připraveno na zimu, říká ministr hospodářství Robert Habeck a dodal, že Německo už ruský plyn nepotřebuje.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě vzdala hold padlým obráncům Ukrajiny za posledních 10 let.

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s využitím 70 dronů, informovalo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 61 bezpilotních letounů zneškodnila, sestřelila také jednu ruskou řízenou střelu. V Kyjevě varování před hrozbou dronového útoku platilo i ráno, kdy tam vlakem z Polska přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Úlomky sestřeleného dronu v jedné vsi v západoukrajinské Lvovské oblasti zasáhly zemědělské družstvo, kde začalo hořet, informoval Maksym Kozyckyj, šéf regionální vojenské správy. Hasiči požár uhasili. Zničená jsou tři auta, z toho dvě nákladní, v budovách patřících statku jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo. Úlomky sestřelených dronů způsobily požáry také na dvou místech v Čerkarské oblasti na jih od Kyjeva. Hořelo v lese.

Letecký poplach platil v noci ve více než polovině ze 24 ukrajinských oblastí.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

V Kyjevě je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, setká se mimo jiné s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tématem rozhovorů před blížící se zimou je hlavně pomoc bránící se zemi s jejími energetickými potřebami.

V okolí Kyjeva hoří

Úřady v Kyjevě dnes lidem doporučily, aby kvůli špatné kvalitě ovzduší nevětrali a omezili pobyt venku. V okolí ukrajinského hlavního města hoří lesní požáry, informuje Rádio Svoboda na svých internetových stránkách.

Požáry jsou například v okolí města Vyšhorod sousedícího na severu s Kyjevem.

Ukrajinské ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek informovalo, že v zemi v těchto dnech hoří 19 lesních požárů, z toho 16 velkých. Zasaženo je více než 2600 hektarů lesa.

Ministerstvo podotklo, že v okolí Kyjeva požáry vznikly kvůli nedbalosti lidí. „Ve většině případů požáry způsobují běžní lidé, kteří vypalují suché porosty na zahradách, oheň se pak ale rozšíří do lesa,“ vysvětlil úřad.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dorazila na avizovanou návštěvu Kyjeva.

My 8th visit to Kyiv comes as the
heating season starts soon, and Russia keeps targeting energy infrastructure.

We will help Ukraine in its brave efforts.

I come here to discuss Europe’s support.

From winter preparedness to defence, to accession and progress on the G7 loans. pic.twitter.com/kxxWFA7eA0

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 20, 2024

Rumunské prezidentské volby by nyní v prvním kole těsně vyhrál bývalý rumunský ministr zahraničí a exnáměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana před sociálnědemokratickým (PSD) premiérem Marcelem Ciolacuem. Vyplývá to z průzkumu společnosti INSCOP Research, uvedla agentura Reuters. První kolo voleb rumunské hlavy státu se uskuteční 24. listopadu, pravděpodobné druhé pak 8. prosince.

Reuters podotýká, že prezidentské pravomoci zahrnují dohled nad zahraniční politikou, a nový prezident tak bude hrát zásadní roli v rumunském závazku podporovat Ukrajinu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se za týden ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Napsala to dnes agentura AP, podle níž s nimi chce jednat mimo jiné o možnosti používat americké zbraně k útokům do hloubi ruského území. Bidenova administrativa to zatím nepovolila. Podle AFP má v plánu i setkání s Donaldem Trumpem.

„Těším se, že příští týden v Bílém domě uvítám svého přítele, ukrajinského prezidenta Zelenského,“ napsal dnes Biden na X. „Během jeho návštěvy potvrdím americký závazek podporovat Ukrajinu při obraně její svobody a nezávislosti.“

Ukrajinská ofenzíva do ruské Kurské oblasti přiměla Moskvu přesunout do tohoto regionu kolem 40 000 vojáků, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. K situaci na východě Ukrajiny řekl, že se armádě povedlo snížit útočný potenciál ruských invazních jednotek v ukrajinské Doněcké oblasti, ale situace tam zůstává extrémně složitá.

„Každý den se odehrávají těžké boje ve směru na Kurachove a Pokrovsk. Ale děláme maximum pro odolnost našich bojových brigád,“ uvedl ve svém pravidelném večerním projevu Zelenskyj. „A odděleně: operace v Kurské oblasti. Tímto směrem už bylo odkloněno asi 40 000 ruských vojáků. Naše aktivní akce pokračují,“ doplnil.

Česko a Jižní Korea vnímají jako největší nebezpečí pro světovou bezpečnost Rusko a jeho rostoucí spolupráci se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem. Po dnešním jednání s jihokorejským protějškem Jun Sok-jolem v Praze to řekl český prezident Petr Pavel. Spolupráce mezi zeměmi se podle něj promítá do mezilidských vztahů, turistiky, ekonomiky, vědy, techniky i bezpečnosti.

Ruské síly dnes zasáhly domov důchodců ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Zabit byl jeden člověk a dalších nejméně 12 lidí utrpělo zranění, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly předtím zraněny v důsledku čtyř nočních ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov.

Podívejte se na nové snímky ze Sumské oblasti, kde se lidé museli evakuovat kvůli intenzivním ruským útokům.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.

Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. 

Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.

Ruská armáda loni obdržela zhruba 140 000 dronů ruské výroby a letos Rusko plánuje jejich výrobu téměř zdesetinásobit; armádě jich tak dodá bezmála 1,4 milionu. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin.

„Dohromady bylo v roce 2023 ozbrojeným silám dodáno asi 140 000 bezpilotních prostředků různých typů. V tomto roce je plánováno výrazné zvýšení produkce dronů, abych byl přesný téměř desetinásobné,“ uvedl Putin na zasedání vojensko-průmyslové komise.

Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, dnes v reakci na krok EP varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke „globální válce za použití jaderných zbraní“. Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.

Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.

Systematické ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetickou síť jsou pravděpodobně porušením mezinárodního humanitárního práva, uvedl dnes monitorovací orgán OSN. Ukrajina mezitím v noci čelila dalšímu ruskému útoku proti energetické infrastruktuře na severovýchodě země. Informovala o tom agentura Reuters. Země, která se přes dva a půl roku brání ozbrojené ruské agresi, se připravuje na zřejmě nejtvrdší zimu od jejího zahájení. EU chce svými dodávkami v zimě pokrýt nejméně čtvrtinu energetických potřeb Ukrajiny, uvedla dnes Evropská komise.