Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii.

Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl dnes propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za „diskreditaci ruské armády“. O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média.

Aktivistovi Jaroslavu Popelkovi dnes soud prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Muže původně justice potrestala podmíněným trestem za to, že vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea při loňské protivládní demonstraci. Porušil ale stanovená pravidla a soud mu tak trest změnil na nepodmíněný. Popelka je ve vězení také za další činy, třeba za porušení zákazu vstupu na území Prahy. Proti dnešnímu rozhodnutí podal stížnost. Uvedla to Česká televize (ČT).

Popelka dříve nenastoupil do vězení, policisté po něm vyhlásili pátrání. Zadrželi ho minulý měsíc a předali do výkonu trestu. 

Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.

Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.

„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.

Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.

Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.

„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.

Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.

„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.

Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května.

„Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka - Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Koštoval už obdržel souhlas od přijímající země, takzvaný agrément.

Koštoval působil na ministerstvu zahraničí od roku 1996 jako ředitel odboru bezpečnostní politiky, ředitel odboru pro severní a východní Evropu a generální ředitel pro mimoevropské země. V letech 1998 až 2002 působil na Stálé delegaci ČR při Severoatlantické alianci (NATO). Na zastupitelském úřadu v Moskvě už byl v letech 2003 až 2006, poté také na ambasádě ve Washingtonu.

Ruský ministr obrany jednal v Číně 

Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

„Vojenské resorty Ruska a Číny jsou zajedno v hodnocení globálních procesů a mají společný pohled na to, co je třeba v současné situaci udělat,“ citovalo Belousovo prohlášení jeho ministerstvo na telegramu.

Belousov uvedl, že vedl s místopředsedou Ústřední vojenské komise čínské komunistické strany Čang Jou-siaem „velmi obsažná“ jednání.

Čínské ministerstvo obrany po setkání sdělilo, že obě strany doufají v prohloubení a rozšíření vojenských vztahů a pokračování osobních setkání na vysoké úrovni.

Belousovova návštěva Pekingu se uskutečnila v době, kdy čínská armáda uspořádala rozsáhlé vojenské cvičení u Tchaj-wanu, které označila za varování před „separatistickými činy“ Tchaj-peje. Tchaj-wan a Spojené státy manévry odsoudily.

Prezidenti a premiéři členských států EU se nezvykle již od středy sejdou v Bruselu nejprve na summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a poté ve čtvrtek a pátek na pravidelné Evropské radě. Hlavními tématy klasického dvoudenního summitu unijních lídrů mají být zejména migrace, situace na Blízkém východě a ruská agrese na Ukrajině. 

Ze summitu by měla vzniknout společná deklarace, na jejím textu ale podle posledních informací ČTK zatím nepanuje shoda. Obě strany se totiž liší zejména ve svém pohledu na konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Evropská unie by v textu například ráda vyzvala všechny země, aby ukončily materiální pomoc Rusku, a odsoudila Írán za to, že Moskvě poskytl rakety a drony, které používá proti Ukrajině. Země Perského zálivu ale naopak prosazují obecnější vyjádření uvádějící, že by všechny strany měly přestat posílat zbraně do tohoto konfliktu. Výsledkem nejspíš bude, že z textu zmizí celé odstavce, na kterých nepanuje shoda, a deklarace se výrazně zkrátí.

EU uvalila sankce na hlavu Gagauzie (moldavská autonomní oblast) Eugenii Gutsulovou.

Několik moldavských proruských politiků bylo rovněž sankcionováno za „podporu separatismu v regionu“, „pokus o svržení ústavního pořádku“ a „ohrožení suverenity a nezávislosti Moldavska“.

Ukrajina popřela zprávy zahraničních médií, podle kterých se podílela na dodávkám bezpilotních letounů povstalcům v Mali, informovaly dnes tiskové agentury s odvoláním na prohlášení ukrajinské diplomacie.

Podle francouzského listu Le Monde tuarežští bojovníci v západoafrické zemi používají ukrajinské drony a „diskrétní, ale odhodlanou“ podporu Kyjeva v boji proti malijské armádě a žoldnéřům z ruské Wagnerovy skupiny, kteří bojují po boku armády, poznamenala agentura Reuters.

Dobré ráno, nejméně jednoho zabitého a 11 raněných si vyžádal ruský vzdušný útok na Mykolajivskou oblast na jihu Ukrajiny, oznámil během noci na dnešek šéf oblastní správy Vitalij Kim. Stav některých zraněných je vážný, dodal.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ohlásil, že při náletu ukrajinského dronu utrpěl zranění jeden civilista, řidič nákladního vozidla, na které dron zaútočil. Gladkov rovněž obvinil ukrajinskou armádu z ostřelování vsi Krasnyj Okťabr, ve které palba poškodila osm aut.

Kreml dnes ruským poslancům poslal návrh zákona o ratifikaci dohody o strategickém partnerství s KLDR, která počítá i s poskytnutím vojenské a další pomoci, pokud druhá strana bude napadena jiným státem či několika státy. Toto ustanovení podle jihokorejských médií prakticky doslova kopíruje článek dohody o přátelství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a KLDR z roku 1961.

Nová dohoda znamená vznik vojenské aliance, napsal server Meduza. Kyjev i řada vojenských expertů tvrdí, že Rusko používá při útocích proti Ukrajině severokorejské rakety a dělostřeleckou munici. Moskva i Pchjongjang to popírají.

V polském exilu dnes ukrajinská fotbalová reprezentace přivítala výběr Česka pod taktovkou trenéra Ivana Haška. I v hledišti mezinárodního zápasu Ligy národů se objevily připomínky války na Ukrajině.

„Žádám Ruskou federaci, aby mi odpustila, že jsem nedodržel ruské zákony,“ řekl podle agentury Reuters francouzský badatel Laurent Vinatier před dnešním vynesením rozsudku v Moskvě, kde dostal od ruského soudu tři roky. Poukazoval také na to, že se musí starat o své dvě děti a staré rodiče.

Francie dnes podle agentury Reuters vyzvala k Vinatierovu okamžitému propuštění. „Právní předpisy o 'zahraničních agentech' přispívají k systematickému porušování základních svobod v Rusku, jako je svoboda sdružování, svoboda názoru a svoboda projevu,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Francouzské orgány jsou i nadále plně připraveny poskytovat (Vinatierovi) pomoc,“ dodalo.

Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak dnes ke svému případu bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters.

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Na konci června 2018 se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice 45letý Charlie Rowley a o rok mladší Sturgessová, podle médií šlo o uživatele drog. Otrávili se nešťastnou náhodou při manipulaci s lahvičkou od parfému, kontaminovanou novičokem. Čtyřiačtyřicetiletá matka tří dětí Sturgessová 8. července 2018 zemřela.

„Domnívám se, že Putin činí všechna důležitá rozhodnutí sám. Proto si myslím, že musel přinejmenším povolit útok na Juliji a mě,“ uvedl Skripal v prohlášení. „Četl jsem, že Putin se osobně velmi zajímá o jedy a rád o nich čte knihy,“ dodal.

Zelenskyj dnes uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o faktickém zapojení Severní Koreje do války na straně Ruska.

„Mezi hlavní věci patřila zpráva zpravodajských služeb o záměrech Rusů na podzim a v zimě. Je poměrně podrobná. Fakticky zapojení Severní Koreje do války. A také - vztahy Ruska s některými dalšími zeměmi, které bohužel investují do prodlužování války,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství, které se věnovalo dnešnímu zasedání vedení ukrajinského státu.

Jižní Korea minulý týden upozornila, že KLDR pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Podle ní jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.

Ve své dnešní svodce ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly znovuobsadily osadu Levadne v ukrajinské Záporožské oblasti. Jde o zbytky vesnice, kterou Ukrajinci osvobodili v rámci své loňské neúspěšné ofenzivy na jihovýchodě země.

Ukrajinské strana věc nekomentovala. Před několika dny ale Kyjev informoval o tom, že ruské síly do Záporožské oblasti přisunují posily a provádějí lokální útoky.

Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.

Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.

Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.

„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.

Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.

Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.

„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky z aktuálního společného armádního cvičení s Čínou. 

Dva mrtvé po ruském útoku dnes oznámily úřady v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. „Odpoledne Rusové zaútočili dronem na civilní auto u Havrylivky. Dvě ženy ve věku 72 a 56 let bohužel utrpěly zranění neslučitelná se životem,“ napsal na telegramu oblastní šéf Oleksandr Prokudin.

Ruské ministerstvo obrany 14. října prohlásilo, že jeho síly dobyly vesnici Levadne v Záporožské oblasti. Podle dostupných zpráv ruské jednotky v posledních dnech obnovily útoky v okolí Záporoží. Vladyslav Vološin, mluvčí ukrajinských jižních obranných sil, v komentáři pro deník Kyiv Independent vyvrátil, že by Rusko zahájilo v sektoru velkou ofenzívu, a dodal, že okupanti provádí zatím pouze lokální pozemní útoky.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Washington je připraven jednat s Ruskem, Čínou a Severní Koreou o snížení jaderné hrozby bez předběžných podmínek.

Rusko zaútočilo balistickou raketou na jihoukrajinskou Oděsu, při úderu zahynul jeden člověk a dalších osm jich utrpělo zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Rusko podle něj znovu útočilo na přístavní infrastrukturu a poškodilo přitom dvě civilní lodě. Moskva se k tomu nevyjádřila.

„Ten mrtvý i ti zranění jsou všichni pracovníci přístavní infrastruktury, občané Ukrajiny,“ napsal regionální činitel. „Poškozeny byly civilní lodě: NS Moon (plující) pod vlajkou Belize a loď Optima (plující) pod vlajkou Palau,“ uvedl Kiper s poznámkou, že Rusové poškodili plavidlo Optima už při svém vzdušném úderu před týdnem. Kromě dvou lodí je podle něj poškozená také přístavní infrastruktura včetně skladu s obilím.

Ze 1300 migrantů bez dokladů, kteří loni přišli do Finska přes ruskou hranici, jich zhruba třetina tuto severskou zemi opustila. S odvoláním na pohraniční policii o tom na svém webu informovala finská televize YLE. Pohraniční policie také sdělila, že tehdejší události a zneužití chaotické situace na finsko-ruském pomezí pašeráky, vyšetřuje.

Finští zákonodárci letos v červenci schválili zákon, který umožňuje za určitých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.

Ukrajina poprvé za posledních 48 dní nečelila v noci útokům ruských bezpilotních letounů Šáhid. Napsaly to dnes ukrajinské servery s odvoláním na mluvčího letectva Jurije Ihnata a další zdroje. Naposledy země zažila noc bez úderů dronů na konci srpna, podotkl web RBK-Ukrajina, podle něhož by příčinou pauzy mohl být mimo jiné nedávný ukrajinský útok na ruský sklad s drony v Krasnodarském kraji. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské obce – konkrétně vsi Levadne, která leží v Záporožské oblasti.

EU zavádí sankce na sedm osob a sedm subjektů

EU zavádí sankce v souvislosti s íránskou dodávkou balistických raket a bezpilotních letounů Rusku. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí dnes na jednání v Lucemburku schválili unijní ministři zahraničí. Terčem opatření se stala také íránská národní letecká společnost Iran Air a rovněž aerolinky Saha Airlines a Mahan Air.

Podle šéfa německé civilní kontrarozvědky BfV Thomase Haldenwanga stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.

Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.

NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).

Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi.

Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha přijel do Ruska, kde prohlásil, že chce poděkovat za osvobození od fašismu a omluvit se za to, co označil jako rusofobii na Západě. Jeho výpravy si všímají slovenská i ruská média. Podle serveru Štandard je Blaha všeobecně považovaný za nejvíce proruského politika na Slovensku. Vztahy mezi Ruskem a Západem se výrazně zhoršily poté, co vojska vyslaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem napadla Ukrajinu.

„Rusko je stále krásné, stále moudré, stále vyspělé... A já jsem přišel poděkovat za osvobození od fašismu. A omluvit se za rusofobii na Západě,“ uvedl slovenský europoslanec na platformě Telegram.

V dočasných ubytovacích zařízeních žije kvůli ukrajinskému ostřelování přes 30 000 obyvatel příhraničních oblastí, uvedla dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Z Kurské oblasti, kam v srpnu pronikly ukrajinské jednotky a část území obsadily, podle činitelky úřady evakuovaly přes 112 000 obyvatel. Její prohlášení nebylo možné nezávisle ověřit, podotkla agentura Reuters.

Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží

Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout.

„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.

Při ruských útocích na Ukrajinu zahynulo během uplynulého dne pět lidí

Čtyři lidé byli zabiti ve městě Časov Jar a v obcích Zvanivka a Vyšněve v Doněcké oblasti, uvedl gubernátor Vadym Filaškin. Další tři lidé byli v regionu během uplynulého dne zraněni.

Ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti utrpěl v důsledku útoku ruského dronu zranění 56letý muž, uvedl gubernátor Oleh Syniehubov. V Chersonské oblasti se ruské síly zaměřily na osm sídel, včetně regionálního centra Chersonu. Jedna osoba byla zabita a čtyři byly zraněny, informoval gubernátor Oleksandr Prokudin.

Moskva neobdržela od Berlína návrh na telefonický rozhovor mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl mluvčí Kremlu agentuře Interfax. Prohlášení přišlo poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že Putin není ochoten se Scholzem hovořit o zprostředkování míru na Ukrajině.

Na vojenském letišti v Orenburské oblasti byl v noci na 13. října údajně zapálen ruský vojenský dopravní letoun Tu-134, informovala ukrajinská vojenská rozvědka.

Téměř 37 000 obyvatel bylo evakuováno ze Sumské oblasti, další evakuace pokračují, uvedl Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou armádu. Mezi evakuovanými je skoro 6500 dětí.

Unijní ministři zahraničí budou dnes na jednání v Lucemburku diskutovat opět o dvou hlavních tématech – ruské agresi na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní a humanitární situaci na Blízkém východě. Během oběda je čeká neformální jednání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym. Půjde o první podobnou schůzku se šéfem britské diplomacie za více než dva roky. Česko bude zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, po nedělním slavnostním zahájení dnes pokračuje 28. ročník mezinárodní konference Forum 2000 v pražském Kongresovém centru. Úvodní projev přednese prezident Petr Pavel. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Mezi hlavní témata 28. ročníku patří Ukrajina.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec dnes požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže o prošetření zpráv o zabíjení ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský projekt DeepState předtím uvedl, že ruští vojáci tento týden zastřelili devět Ukrajinců, napsal ruskojazyčný server BBC. „Takové činy jsou hrubým porušením ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Takové činy nesmí zůstat bez potrestání a nepřítel musí přijmout plnou zodpovědnost," uvedl Lubinec.

Incident se podle analytiků projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, stal 10. října u obce Zelenyj Šljach v ruské Kurské oblasti. Ruští vojáci podle analytiků zastřelili devět Ukrajinců, operátorů dronů a dodavatelů ukrajinské armády, kteří se jednotkám Moskvy vzdali.

Rusové se podle ukrajinských blogerů přibližují k městu Mirnohrad. Místní očekávají, že skončí jako stovky dalších ukrajonských měst a obcí, které okupanti prakticky srovnali se zemí.

Russians now approaching the town of Mirnohrad, which will likely be completely erased from existence with North Korean/Russian artillery as the other previous 400 Ukrainian towns were. pic.twitter.com/Rg1s50l4RE

— Jay in Kyiv (@JayinKyiv) October 13, 2024

 V Praze začala konference Forum 2000 s letošním podtitulem  „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie". Potrvá do úterý. Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

„Dnešní Rusko drží ve věznicích víc politických vězňů než někdejší Sovětský svaz," uvedl Kara-Murza. V minulém roce získal na Foru 2000 Cenu Václava Havla za lidská práva za rok 2022. Nemohl ji převzít, sám byl tehdy ve vězení. Ocenění převzala tehdy jeho žena.

Pád města Vuhledar urychlilo to, že Rusové měli k dispozici systém Starlink. Terminály získali zřejmě nezákonně, uvedl Kyiv Independent s odkazem na list Washington Post. „Prostě nás přemohli," řekl listu The Washington Post důstojník 72. mechanizované brigády. Řekl, že ruské použití Starlinku bylo klíčovým faktorem ztráty Vuhledaru.

⚡️Russia's illegal use of Starlink terminals hastened fall of Vuhledar, WP reports.

"They just overpowered us," an officer in the 72nd Mechanized Brigade told The Washington Post. He said Russia's Starlink use was a key factor in the loss of Vuhledar.https://t.co/FMBtVuAFAA

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 13, 2024

Ruské ministertvo obrany zveřejnilo fotografie sniperů údajně nasazených na Ukrajině. Neuvedlo lokaci, kde mají být nasazeni.

Ukrajinské ministerstvo obrany ukázalo francouzské obrněnce AMX-10RC na frontě.

🇫🇷-made AMX-10 RC in service with #UAarmy are heading for a new combat mission.

📹: Bryz Television and radio studio of the Ministry of Defense pic.twitter.com/FqSOfAbogT

— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 13, 2024

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Německo. Agentuře Reuters i dalším médiím to řekly zdroje z německé vlády. Biden měl původně do Německa dorazit již tento týden, návštěvu však zrušil kvůli hurikánu Milton, který zasáhl Spojené státy. Nově plánovaná návštěva Německa bude podle zdroje agentury AFP trvat pouze jeden den.

Zdroje německého listu Der Spiegel uvedly, že Biden se v pátek setká s německým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Rozhovory se podle listu budou týkat zejména války na Ukrajině a konfliktů na Blízkém východě.

Informace o dobytí vesnice nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská armáda ve své denní zprávě uvedla, že její jednotky odrazily 36 ruských útoků v oblasti Pokrovska, včetně okolí Mychajlivky.

Ruské ministerstvo podle agentury Reuters sdělilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk.

Mychajlivka se nachází na okraji města Selidove podél dálnice jižně od Pokrovska. Pokrovsk je klíčovým logistickým uzlem ukrajinské armády. Nachází se v něm jediný Ukrajinou kontrolovaný důl na koks, uhlí potřebné k výrobě oceli. Tento kov je pro vojenský průmysl nezbytný a jeho dovoz je nákladný, ztráta Pokrovsku by snížila jeho produkci na polovinu. Ruské jednotky v oblasti v posledních týdnech rychle postupují.

Litevci dnes volí v prvním kole nový parlament. Volby podle agentury Reuters ovlivňují obavy z rostoucích životních nákladů a možná ruská hrozba. Nejvíce hlasů mohou získat opoziční sociální demokraté, zřejmě ale nebudou mít většinu. Druhé kolo je plánováno na 27. října.

Končící středopravicová koalice premiérky Ingridy Šimonytéové se potýká s poklesem popularity v důsledku inflace, která před dvěma lety přesáhla 20 procent. Zhoršují se veřejné služby a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými.

Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na dnešek 13 ukrajinských bezpilotních letounů nad třemi regiony sousedícími s Ukrajinou. Po šesti bezpilotních letounech sestřelily nad Belgorodskou a Kurskou oblastí. Jeden dron byl zničen nad Brjanskou oblastí, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu.

Ukrajina zničila 31 z 68 dronů, které Rusko v noci na dnešek vypustilo na její území. S odkazem na sdělení ukrajinských vzdušných sil na síti Telegram o tom informuje agentura Reuters. 

Rusko v noci vypustilo na Ukrajinu kromě desítek dronů i čtyři rakety. Dvě balistické rakety Iskander-M zasáhly Poltavskou a Oděskou oblast ve středu a na jihu země a dvě řízené střely Kh-59 mířily na Černihivskou a Sumskou oblast na severu. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany 31 dronů zničily. Dalších 36 jich je nezvěstných, zbývající dron se stále nachází ve vzduchu, uvedlo ukrajinské letectvo.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna. V sobotu večer to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice.

„Co se týče kurské operace, Rusko se snažilo zatlačit naše pozice, ale držíme stanovené linie,“ uvedl ve svém večerním videu Zelenskyj. Velmi obtížné podmínky pro ukrajinskou armádu panují podle prezidenta na východě země - v Doněcké a Zaporožské oblasti. „Klíčová je odolnost našich jednotek. Vše záleží na naší odolnosti,“ uvedl Zelenskyj.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Rusko zažilo v září nejkrvavější měsíc od začátku války s Ukrajinou. Ztráty na frontě dosáhly průměrně 1271 mužů denně, vyplývá ze statistik, na které upozornil britský Daily Mail. Rusko pokračuje v taktice „mlýnku na maso“, do bojů posílá obrovské množství lidské síly. Snaží se tím opotřebovat ukrajinské obranné pozice. Rusko v posledních měsících postupuje, ovšem za cenu obrovského množství obětí, na což analytici upozorňovali již dříve. Celý článek čtěte ZDE.

Ruské jednotky podle webu Hromadske útočily v Doněcké oblasti. Útok zabil dva lidi a deset dalších zranil, informovala krajská prokuratura. Dron podle prokuratury zasáhl civilní auto a zabil 19letého řidiče. Ruská armáda navíc zaútočila na vesnici Kurachivka. Při útoku utrpěl smrtelná zranění 84letý senior.

Írán poslal do Ruska dva satelity vyvinuté íránskou soukromou firmou, které má vynést na oběžnou dráhu ruská vesmírná loď. Na svých internetových stránkách o tom dnes informovala íránská polooficiální tisková agentura Tasnim.

Jeden ze satelitů je určen pro mapování a druhý pro komunikaci. Podle agentury Tasnim představuje vypuštění satelitů důležitý mezník v historii íránského vesmírného průmyslu, protože jde o první významný počin íránského soukromého sektoru v tomto odvětví.

Ukrajina sestřelila ruský letoun SU-34. Podle informací, které se objevují u válečných blogerů, nepřátelské letadlo sestřelily stíhačky F-16. Ty Ukrajina dostala v posledních měsících.

Rusko podle Kyiv Independent přemístilo stíhačky MiG-31 do Běloruska. Podle webu to vyvolává obavy ohledně posílení obrany a také směr  možných nových úderů na Ukrajinu.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel letos v únoru, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a válce na Ukrajině. Ukazují to úryvky z jeho pamětí, které vyjdou v angličtině pod názvem Patriot: a Memoir (Patriot: Paměti) 22. října a které v pátek a dnes zveřejnil časopis The New Yorker a list The Times.

"Strávím zbytek svých dnů ve vězení a zemřu tady," napsal si Navalnyj v ruském vězení do deníku v únoru 2022, dva roky před svou smrtí. "Nebude se s kým rozloučit. Všechny narozeniny se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata. Nebudu součástí rodinné historie. Nebudu na žádné fotce," zapsal si o měsíc později.

 Republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump by se lépe než jeho soupeřka z Demokratické strany Kamala Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Myslí si to lidé v těch amerických státech, kde často bývají těsné volební výsledky. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ), a to na základě průzkumu, který si nechal udělat. Harrisová ale vede ve více těchto nerozhodnutých státech.

Polský premiér plánuje kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl. Požádá Evropskou unii, aby opatření schválila.

Bývalý prezident Donald Trump je po svém odchodu z Bílého domu v čilém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S šokujícími informacemi přišel ve své knize investigativní novinář Bob Woodward. Politici spolu podle knihy vedli až sedm telefonických hovorů, sahají až do doby po vpád Ruska na Ukrajinu. Podle knihy, která nese název „Válka“, také Trump pomohl Putinovi uprostřed pandemie covidu v roce 2020 poslat testovací sady. Celý článek čtěte ZDE.

Tři zraněné včetně dvanáctileté dívky si vyžádal ruský útok na civilní dům v Záporoží. Rusové útočili i v Chersonu.

💔 Russia attacked Zaporizhzhia, private house and production premises of enterprises were damaged. 3 people were injured, including 12-year-old girl.

🙏 Occupiers attacked Kherson, a fire started in a warehouse and a site for storing production waste.#RussiaisATerroistState❗️ pic.twitter.com/nyaIMVlGcW

— The Ukrainian Review (@UkrReview) October 12, 2024

Na sociálních sítích se objevilo video požáru skladu paliv v Luhanské oblasti.

1/2
🔥Im besetzten Rowenky in der Region Lugansk fing ein Öldepot Feuer – rosSMI

Es wird darauf hingewiesen, dass von den Besatzungsbehörden noch keine Kommentare vorliegen. pic.twitter.com/8iaZGdKbvY

— A.Doe 🇩🇪 🇺🇦 ❤️‍🔥  (@AndreasDoeh) October 12, 2024

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 24 z 28 ruských dronů, které okupanti vyslali v noci, uvedlo ukrajinské letectvo.

Na území Ruské federace zaútočilo v noci na dnešek 47 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že všechny byly sestřeleny, píše na svém webu deník Ukrajinská pravda. 

Ukrajinské síly dnes zasáhly sklad pohonných hmot v Luhanské oblasti, která leží na východě země a kterou okupuje Rusko. Sklad měl mimo jiné pokrývat potřeby ruské armády. S odkazem na sdělení ukrajinské armády o tom informuje agentura Reuters.

„Tento objekt sloužil ke skladování ropy a ropných produktů, které byly dodávány mimo jiné pro potřeby ruské armády. Na území objektu byl zjištěn požár,“ uvedl ukrajinský generální štáb na komunikační platformě Telegram.

Tohle jsou aktuální ruské ztráty podle ukrajinského ministerstva obrany. Přesnost čísel není možné ověřit. 

"The smallest deed is better than the greatest intention."
John Burroughs

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to October 12, 2024. pic.twitter.com/jZkphMUeLD

— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 12, 2024

Dobré ráno.

Předseda americké sněmovny a lídr republikánské většiny Mike Johnson se nechal slyšet, že není nakloněn další pomoci Ukrajině. „Nemám chuť na další financování Ukrajiny a doufám, že to nebude nutné,“ uvedl.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství sledující válku na Ukrajině. O nejnovějších událostech vás budeme informovat zase zítra. Přejeme dobrou noc. 

Omilostněný ruský účastník války z Astrachaně pobodal a rozřezal spolubydlícího, který urazil Putina a ruskou armádu. V době vraždy byla v bytě 13letá dcera oběti. Informovala o tom TV Nexta.

V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci. The Kyiv Independent nyní zveřejnil informaci, že EU bude požadovat prošetření smrti a je zděšena celým incidentem. 

Ruský soud dnes o měsíc prodloužil vyšetřovací vazbu americkému občanovi Josephu Taterovi, který je obviněn z napadení policisty. Informovala o tom agentura Reuters. Vazba mu měla vypršet 14. října, nově ji soud prodloužil do 14. listopadu.

Tater, který už dříve požádal v Rusku o azyl, byl zadržen letos v srpnu, když se podle obvinění choval agresivně v jednom z moskevských hotelů. Následně podle vyšetřovatelů fyzicky napadl policistu. Původní trest za výtržnictví byl 15 dní, nyní je obviněn z použití násilí vůči představiteli státní moci a hrozí mu až pět let vězení. Tater vinu odmítá.

Británie uvalila sankce proti dvěma ruským oligarchům, informuje na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Andreji Melničenko a Grigoriji Berezkinovi byli přidáni na britský sankční seznam.

Při ruském ostřelování vsi Kruhljakivka u Kupjanska přišla o život 64letá žena, napsal dnes na telegramu šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ve vsi Kazača Lopaň při náletu ruského dronu přišel o život osmatřicetiletý muž, uvedla oblastní správa. V samém Kupjansku podle Syněhubova při ruských útocích zraněn senior ve věku 77 let.

Německo do konce letošního roku dodá Ukrajině ve spolupráci s dalšími zeměmi balík vojenské pomoci za 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy Kč). Na tiskové konferenci před jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj Německo už dodalo Ukrajině také nový balík pomoci za 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč). Zelenskyj za pomoc poděkoval, apeloval ale zároveň, aby pomoc vydržela i v příštím roce.

Nový generální tajemník NATO vyzývá spojence, aby se nenechali zastrašit jadernými hrozbami Putinova režimu. "Členové NATO by se neměli obávat jaderných hrozeb ze strany Kremlu ve snaze oslabit západní vojenskou podporu Ukrajině," prohlásil  Mark Rutte.

Papež František a Volodymyr Zelenskyj dnes „projednali také některé záležitosti, které se týkají náboženského života v zemi (na Ukrajině),“ uvedl Vatikán. Papež František na konci srpna vyjádřil obavy, že by na Ukrajině mohla být omezena svoboda vyznání. Reagoval tím na zákon schválený parlamentem, který na Ukrajině zakazoval působení ruské pravoslavné církve a dalších náboženských organizací napojených na moskevský patriarchát. Zelenskyj tehdy uvedl, že zákon posílí nezávislost země.

Server Meduza varoval, že ukrajinským silám v Kurské oblasti by v důsledku nové ruské ofenzívy na několika úsecích fronty mohlo hrozit obklíčení. Neoficiální zpravodajský kanál ruského uskupení Sever na Telegramu tvrdí, že se ruským jednotkám podařilo „prorazit ukrajinskou obranu, obsadit pět obcí a obklíčit přinejmenším dva prapory nepřítele, kterým odřízly zásobovací a ústupové cesty“. Kanál nicméně připustil, že Ukrajinci přesouvají na ohrožený úsek posily a boje pokračují. Jiný kanál blízký ruskému ministerstvu obrany, Rybar, tvrdil, že ruská vojska ve čtvrtek večer přešla do útoku na několika úsecích v Koreněvském a Sudžském okrese Kurské oblasti a předsunuté jednotky dosáhly přinejmenším částečného průlomu ukrajinské obrany.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po jednání s papežem Františkem uvedl, že počítá s pomocí Vatikánu při rozhovorech o výměně zajatců s Ruskem, píše agentura Reuters. Podle Vatikánu papež a Zelenskyj mluvili o válce, o tom, jak dosáhnout spravedlivého míru, či o náboženských záležitostech na Ukrajině.

„Počítáme s pomocí Svatého stolce při návratu Ukrajinců držených v Rusku v zajetí,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Vatikánská tisková služba uvedla, že ukrajinský prezident diskutoval s papežem a dalšími představiteli o válce, humanitární situaci na Ukrajině a způsobech, jež by mohly vést „k trvalému a stabilnímu míru v zemi“.

Válka na Ukrajině byla podle vyjádření ministrů zahraničí Slovenska a Německa na tiskové konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava „podporuje všechna mírová řešení“ konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.

„Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech,“ uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede „hybridní válku“ i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že „německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy“, proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO."

Ruská vojska v Kurské oblasti na západě země, kam v srpnu vpadli Ukrajinci, dobyla dvě obce, uvedla Moskva. Podle serveru Meduza má jít o novou ruskou protiofenzivu.

„Slovensko chce rozšířit provozovnu na opravu ukrajinské vojenské techniky u Košic,“ řekl tamní ministr zahraničních věcí Juraj Blanár (Smer) po setkání s německou ministryní Annalenou Baerbockovou. Německo se na provozu opravny podílí.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu jednal se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Šlo o jejich první osobní setkání od zvolení íránského prezidenta, uvedla ruská agentura RIA Novosti.

Putin čeká, že se s íránským prezidentem znovu setká na summitu skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se uskuteční tento měsíc v ruské Kazani. „Pezeškján uvedl, že doufá, že se v Kazani podaří uzavřít dohodu o strategickém partnerství s Ruskem,“ napsala agentura TASS. Na pořadu dnešní schůzky byla podle Putinova mluvčího bilaterální spolupráce a situace na Blízkém východě.

Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že ve dnech 10.-11. července 2025 se v Římě uskuteční konference o obnově Ukrajiny. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. „Výhled do budoucnosti míru a prosperity znamená také výhled na obnovu a jsem ráda, že mohu oznámit, že se v Římě uskuteční konference o obnově Ukrajiny, na které nám velmi záleží,“ řekla předsedkyně italské vlády. 

Polský prezident Andrzej Duda dnes uvítal na hradu Wawel v Krakově své protějšky z deseti zemí Evropské unie na neformálním summitu skupiny Arraiolos. Schůzky se kromě polského hostitele účastní prezidenti Bulharska, Estonska, Chorvatska, Itálie, Lotyšska, Maďarska, Německa, Řecka, Slovenska a Slovinska, uvedla agentura PAP. Prezidenti se mají také zabývat možným vstupem Ukrajiny, Moldavska, Gruzie a zemí západního Balkánu do EU, dodal PAP.

Papež František přijal ve Vatikánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle agentury Reuters trvala audience 35 minut. Hlava katolické církve pak darovala ukrajinskému prezidentovi umělecké dílo, jehož součástí je nápis „Mír je křehká květina“.

Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.

„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dorazil do Turkmenistánu na jednání se svým protějškem Serdarem Berdimuhamedowem, který je považován za jednoho z nejtvrdších diktátorů světa. Poté bude „diskutovat o situaci na Blízkém východě“ s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. 

Ukrajinská obrana nad devíti oblastmi sestřelila 29 z 66 útočných dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině. Dalších 31 dronů se zřítilo v důsledku použití prostředků radioelektronického boje a dva odletěly zpět do Ruska. Uvedlo to ukrajinské letectvo. „Rusové proti Ukrajině také odpálili raketu Iskander-M a řízenou leteckou raketu Ch-31P,“ dodaly vzdušné síly bez podrobností.

Ukrajinský prezident dorazí po čtvrteční návštěvě Londýna, Paříže, Říma a dnešní audienci u papeže ve Vatikánu i do Berlína. Kromě kancléře Olafa Scholze se setká také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Původně se měla v sobotu na americké letecké základně na západě Německa konat schůzka takzvané kontaktní skupiny na obranu Ukrajiny. Poté, co účast na ní kvůli hurikánu Milton zrušil americký prezident Joe Biden, byla zrušena celá schůzka. Zelenskyj původně měl v Ramsteinu spojencům představit svůj takzvaný plán vítězství ve válce proti Rusku.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila nad pohraničními regiony deset ukrajinských dronů; čtyř nad Rostovskou, tři nad Belgorodskou, dva nad Brjanskou a jeden dron nad Kurskou oblastí, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. Dříve o sestřelených dronech informovaly úřady v Rostovské a Brjanské oblasti. „Vše se podle nich obešlo bez obětí, raněných a škod na zemi,“ napsala agentura Interfax.

Šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper informoval, že počet obětí středečního útoku na oděský přístav, který zasáhly ruské rakety, stoupl na devět poté, co dnes ráno v nemocnici zemřel osmačtyřicetiletý muž. „Ruští teroristé během dvou dní zabili v Oděské oblasti 13 civilistů, převážně mladých lidí,“ napsal na telegramu.

Další útok dnes ráno totiž usmrtil čtyři osoby a dalších 10 zranil.

Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).

„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru. 

„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře.  Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.