Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.

Při ruském raketovém útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa byli dnes zabiti čtyři lidé a dalších deset zraněno. Oznámil to na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Kiper. Balistická střela podle něj zasáhla dvoupodlažní budovu, v níž žili a pracovali civilisté.

Kiper dodal, že lidé zůstali uvězněni pod troskami domu. Mezi mrtvými jsou 43letá žena, 22letý muž a 16letá dívka. Další žena zemřela na následky zranění v nemocnici. Čtyři další osoby se podařilo vyprostit živé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtavil italské premiérce plán vítězství. Poděkoval jí také za podporu. "Jsem vděčný za přípravy na konferenci o obnově Ukrajiny, která se bude konat v Itálii. Pro nás je důležité, že italské podniky jsou významně zastoupeny v projektech rekonstrukcí na Ukrajině," napsal po tiskové konferenci na sociální sítě. 

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské invaze na Ukrajinu, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je tento týden na krátké a intenzivní cestě po Evropě. V Londýně dnes jednal s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a také s britským premiérem Kierem Starmerem. Dnes večer Zelenskyj pokračoval do Říma na jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Pátek má vyhrazen na setkání s papežem Františkem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Práce na vojenských dodávkách pro bránící se Ukrajinu pokračují, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Paříži. Macron slíbil další vojenskou i diplomatickou podporu Kyjeva, píše agentura Reuters.

„Ještě před začátkem zimy potřebujeme vaši podporu," zdůraznil v Elysejském paláci Zelenskyj. Dodal také, že jednání o příměří Ukrajiny s Ruskem není tématem, které by probíral na schůzkách s evropskými lídry, píše agentura AFP. „Nemluvili jsme o příměří," řekl důrazně Zelenskyj.

 Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.

„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.

 V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.

 Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Dnes to podle ruských státních médií řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Jaderné velmoci jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.

Agentura Reuters píše, že by mohlo jít o významné jednání s ohledem na významné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a NATO jsou nejhorší od konce studené války.

Z Londýna se ukrajinský prezident Voodymyr Zelenskyj přesunul do Paříže, kde ho v Elysejském paláci přiítal francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americká technologická společnost Anduril začne prodávat malé autonomní drony, které testovala na Ukrajině, informuje agentura Reuters. Drony mají být schopné létat až 40 minut a pokrýt vzdálenost 20 kilometrů.

Česká republika v hybridní válce vedené Ruskem podle velitele 91. skupiny informačního boje Ivo Zelinky neprohrává, ale ani nevyhrává. „Je to nyní prostě remíza. Na tento úkol český stát nemá jenom armádu, ale i další silové složky, jako jsou například tajné služby. Pokud se bavíme o odolnosti společnosti, tak tady do hry najednou přichází další ministerstva, například ministerstvo školství,“ uvedl Zelinka.

Vzorem by podle něj mohlo být Finsko, které se po ruské anexi Krymu zaměřilo na to, aby obyvatelé tak snadno nepodlehli nepřátelské propagandě. „Deset let na tom dělali přes školství a nyní je to nejodolnější společnost vůči ruským dezinformacím v rámci NATO. Finsko je dokonce tak úspěšné, že tamní pobočka (ruského zpravodajského portálu) Sputniku byla zavřena, protože nevykazovala žádné výsledky. V Česku pobočka Sputniku existuje,“ dodal Zelinka.

„Jasně chceme dostat Ukrajinu do nejsilnější pozice. Ale žádnou válku nikdy nevyhrála jediná zbraň. A pokud jde konkrétně o Storm Shadow, na postoji britské vlády ohledně použití střel s dlouhým doletem nenastala žádná změna,“ cituje Reuters mluvčího britské vlády. 

Ukrajina má podle Londýna právo za určitých okolností útočit na cíle uvnitř ruského území, ale postoj Británie ohledně použití jejích řízených střel dlouhého doletu Storm Shadow se nezměnil, zdůraznil mluvčí.

Druhá ruská stíhačka Mig-31K, schopná nést hypersonické balistické rakety Kinžal, přistála během dvou dní v Bělorusku. Uvedla to monitorovací skupina Hajun. Jde o první přílety podobných strojů od dubna 2023. Bělorusko se sice do války na Ukrajině nezapojuje, avšak umožňuje Rusku používat své území pro přípravu bojových operací.

Pohled z ukrajinské stíhačky, která míří na misi. Sdílelo ho ukrajinské ministerstvo obrany. 

The cockpit view from the Ukrainian jet was captured during the way to the combat mission.

📹: 831st Tactical Aviation Brigade pic.twitter.com/xFG60o1N43

— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 10, 2024

Rusové dnes zaútočili na obec Cherkaska Lozova nedaleko Charkova, zranili během toho pět osob. Uvedl to šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

V Rusku začíná být kritický nedostatek hřbitovů. Podle běloruského kanálu Nexta to uvedla ruská poslankyně Světlana Razvorotneva. Jako možné řešení vidí vznik soukromých hřbitovů a krematorií. Podle Nexty mezitím na sociální síti Telegram začalo kolovat video, kde na hřbitovu s mrtvými ruskými vojáky z Ukrajiny pobíhají krávy.

The State Duma says there is a critical shortage of cemeteries in Russia

Svetlana Razvorotneva, deputy chairman of the State Duma Committee on Construction and Housing and Utilities, suggested allowing private cemeteries and crematoria to solve the problem.

In the meantime,… pic.twitter.com/ID3IGVzqAD

— NEXTA (@nexta_tv) October 10, 2024

Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to dnes v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

„Hovořili jsme dnes o tom, ale nakonec je to na jednotlivých spojencích,“ řekl Rutte podle agentury Reuters na novinářský dotaz ohledně střel s dlouhým doletem.

I met with Prime Minister of the United Kingdom @Keir_Starmer and @SecGenNATO Mark Rutte.

The key topics of our discussions were Euro-Atlantic integration and the military reinforcement of Ukraine. These are the steps that will create the best conditions for restoring a just… pic.twitter.com/MISQY6qSZT

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2024

Britský výrobce spotřebního zboží Unilever dokončil prodej své ruské divize firmě Arnest Group, což je ruský výrobce parfémů, kosmetiky a výrobků pro domácnost. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podmínky transakce nebyly zveřejněny. Prodej zahrnuje všechny obchodní aktivity a čtyři továrny Unileveru v Rusku a týká se i podnikání v Bělorusku.

Odchod Unileveru z Ruska byl jedním z nejdůležitějších rozhodnutí generálního ředitele Heina Schumachera, uvedla agentura Reuters. Ten v prvním roce od nástupu do funkce dohlížel na plán oddělit podnikání se zmrzlinou, propustit 7500 zaměstnanců a zaměřit se na 30 důležitých značek s cílem zastavit roky slabých výsledků. Unilever působí ve více než 190 zemích světa.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky. Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.

Ukrajinská vláda v červenci zvýšila vojenské výdaje o 500 miliard hřiven (278 miliard Kč) změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Nyní schválené zvýšení daní nemusí stačit na pokrytí výpadku rozpočtu na obranu, píše agentura Bloomberg.

Nejméně čtyři raněné, včetně jednoho dítěte, a téměř tři desítky poškozených obytných domů si dnes ráno vyžádal ruský útok na Záporoží, správní středisko stejnojmenné oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Dva zraněné si vyžádal nálet ruského dronu na město Kryvyj Rih, kde poškodil pětipodlažní dům, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. V Oděse, zasažené ve středu večer ruskými raketami, počet obětí dnes stoupl na sedm.

„Dnes ráno v nemocnici zemřel šestačtyřicetiletý pracovník přístavu. Lékaři udělali vše, co bylo v jejich silách, ale zranění byla příliš těžká,“ napsal dnes k incidentu v Oděse šéf oblastní správy Oleh Kiper na sociální síti telegram.

Ze zasaženého domu ve městě Kryvyj Rih se podle Lysaka podařilo záchranářům vyprostit sedm lidí, včetně jednoho dítěte. Dalších 26 obyvatel bylo evakuováno do bezpečí. Zraněna byla žena ve věku 82 let a dvaašedesátiletý muž.

„Vůle podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji je pořád silná u naprosté většiny evropských zemí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk premiér České republiky Petr Fiala (ODS). 

„Je to věc, která by neměla být smetena pod stůl protože Ukrajina bojuje i za naši bezpečnost, to ruské ohrožení Evropy je prostě zjevné a musíme hleat všechny cesty, jak Ukrajině pomoci,“ upozornil Fiala.

„Muniční iniciativa běží opravdu výborně, velmi dobře. Dodávky na Ukrajinu jsou pravidelné. Splníme ten cíl, který jsme si dali, 500 000 kusů munice, ale ono toho bude vlastně mnohem víc díky některým dalším aktivitám. O tom nepochybně budu informovat veřejnost, až to bude možné. A ty země, které se do ní zapojily, tak poskytly svoje finanční prostředky. Někde to třeba trvalo déle, ale nakonec vlastně všechno funguje. Pokud jde o pokračování, tak myslím, že s vybranými zeměmi, které budou mít zájem pokračovat dál, tak ten projekt může úspěšně pokračovat a i má, protože ta munice je pořád potřeba,“ říkal Fiala.

Už mu řekly některé země, že chtějí pokračovat? „Ano, ale do podrobností v tuto chvíli nepůjdu. Ono těch projektů, které Evropa různým způsobem dělá, je víc,“ dodal Fiala.

Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.

Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy. Továrna se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, vzdálené asi tisíc kilometrů východně od Moskvy.

Satelitní snímky ukazují, že tovární areál Alabuga se rychle rozrostl. Nyní je to hlavní ruský závod na výrobu útočných dronů. Podle plánu jich má od roku 2025 vyrábět 6000 ročně.

Rusko během noci na dnešek zničilo 92 ukrajinských dronů nad sedmi regiony a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti. O náletu na Adygejsko se nezmínilo, upozornil list Kommersant.

Ukrajinské drony podnikly v noci na dnešek nálet na předměstí Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuují obyvatele vsi Rodnikovyj. Terčem náletu bylo podle sociálních sítí nedaleké vojenské letiště, ze kterého podle zveřejněných záběrů stoupal dým, uvedl server BBC News.

Server upozornil, že nemůže potvrdit pravost záběrů, natočených údajně z panelových domů v Majkopu vzdálených asi osm kilometrů od letiště. „Ani vojáci obou stran, ani místní úřady zatím nic o předpokládaném náletu na letiště neuvedli,“ napsal server. Nálet se podle Kumpilova obešel bez obětí a raněných, s ohněm bojují hasiči.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynulo šest lidí a osm jich bylo zraněno. Na telegramu to ve středu večer napsal šéf regionální správy Oleh Kiper. Ukrajinský vicepremiér a ministr pro obnovu a regionální rozvoj Oleksij Kuleba o něco dříve informoval o pěti zabitých a devíti zraněných. Při úderu byla podle činitelů poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy. Je to třetí zahraniční loď zasažená Ruskem za poslední čtyři dny, dodal Kuleba. Moskva se nevyjádřila.

Oběti jsou podle vicepremiéra Ukrajinci. „Při útoku byla poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy - kontejnerové plavidlo 'Shui Spirit',“ sdělil Kuleba. „Ukrajina dnes zůstává garantem potravinové bezpečnosti. Proto je důležité zastavit praktikování tohoto teroru - dostatkem zbraní, protivzdušnou obranou, diplomacií, sankcemi a tresty za každý válečný zločin,“ vyzval ve svém příspěvku.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se k válce na Ukrajině vrátíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.

Při ruském útoku na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti zemřelo pět lidí, devět bylo zraněno, úder poškodil civilní loď, uvedl Kyjev.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že u města Okťabrskij v ruském Krasnodarském kraji zásah utrpěla základna, z níž byly na Ukrajinu vypouštěny bojové drony Šáhed. I zde byly podle štábu pozorovány takzvané sekundární detonace.

Země Evropské unie chtějí po skončení letošního roku dál nakupovat ruský plyn. Dnes to podle agentury Reuters řekl ruský vicepremiér Alexander Novak. Míč je teď podle něj ale na straně EU a Ukrajiny.

Rusko navzdory válce na Ukrajině nadále dodává plyn do Evropy včetně České republiky plynovodem přes Ukrajinu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však tento týden prohlásil, že Kyjev neprodlouží dohodu o tranzitu plynu s Ruskem po jejím vypršení na konci roku 2024.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska uvedl, že současná situace na bojišti vytvořila příležitost pro kroky, které by do roku 2025 ukončily od února 2022 trvající rozsáhlou ruskou invazi. V čem příležitost spočívá, neupřesnil, napsala agentura Reuters.

V projevu na třetím summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Dubrovníku ukrajinský prezident řekl, že Kyjev nadále počítá s podporou svých důležitých spojenců včetně Spojených států.

„V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout situaci směrem k míru a dlouhodobé stabilitě,“ řekl. „Situace na bojišti vytváří příležitost učinit tuto volbu - volbu ve prospěch rozhodných kroků k ukončení války nejpozději do roku 2025,“ dodal, aniž by upřesnil, kde konkrétně vidí tuto příležitost.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ve čtvrtek v Paříži jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil dnes Elysejský palác. Téhož dne se ukrajinský představitel v Římě setká s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, uvedl podle Reuters úřad ministerské předsedkyně. 

Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany v Moskvě.

„Jednotky skupiny 'Sever' pokračovaly v útočných operacích, během nichž osvobodily osady Novaja Soročina a Pokrovskij,“ uvedlo ministerstvo na Telegramu.

Na Ukrajině zadrželi vojáka Serhije Hnezdilova, který v září opustil svou jednotku a veřejně vyzýval k demobilizaci vojáků vyčerpaných téměř tříletou rozsáhlou ruskou invazí. Informoval o tom dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Podle něj muži za dezerci hrozí až 12 let vězení.

„Demonstrativní a veřejné opuštění vojenské jednotky ve válečných podmínkách je nejen nemorální pro bratry, kteří zůstali na frontě, ale také demoralizuje společnost a vyvolává falešnou debatu, která zjevně nahrává nepříteli,“ uvedl úřad s tím, že Hnezdilov po dobu své více než dva týdny trvající dezerce často měnil místo pobytu.

O podpoře Ukrajiny či obranně-průmyslové spolupráci dnes v Praze při česko-polských vládních konzultacích jednali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ministerstvo obrany to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Tématem bilaterální schůzky byla také spolupráce v Severoatlantické alianci či Evropské unii.

V rámci česko-polské mezivládní konzultace dnes v Praze jednala ministryně @jana_cernochova s 🇵🇱 protějškem @KosiniakKamysz. Ten poděkoval 🇨🇿 za poskytnutí dvou vrtulníků @ArmadaCR, které pomáhaly při povodních na polském území.
Oba ministři kromě podpory Ukrajiny řešili aktuální… pic.twitter.com/4ma8i08sGp

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 9, 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Německo, informovala DPA. Podle Bildu se setká s německým kancléřem Olagfem Scholzem a představí mu svůj plán na vítězství.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska podepsal s premiérem země Andrejem Plenkovičem dohodu o dlouhodobé spolupráci a podpoře. Oba státníci to uvedli na sociální síti X. Zelenskyj se v Dubrovníku zúčastní také setkání představitelů Ukrajiny a států jihovýchodní Evropy.

„Podepsali jsme dohodu o dlouhodobé spolupráci a podpoře mezi našimi zeměmi. Společně budeme rozvíjet spolupráci mezi podniky našeho vojenského průmyslu,“ napsal Zelenskyj.

I had a meeting with the Prime Minister of Croatia @AndrejPlenkovic.

Defense assistance and cooperation, humanitarian demining, the rehabilitation of our children and wounded warriors, Ukraine’s recovery, and our European integration were the key topics of our discussions.

We… pic.twitter.com/rP9ROmE6jw

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 9, 2024

Ukrajinský parlament dnes zakázal mobilizovat do války Ukrajince ve věku od 18 do 25 let, které úřady uznaly za nezpůsobilé k vojenské službě v mírové době kvůli zdravotním omezením, informují média s odvoláním na poslance. Nově bude možné tyto mladé muže před dosažením 25 let povolat do armády pouze s jejich souhlasem, napsal server RBK-Ukrajina.

V centru Kyjeva se sešli příbuzní obránců Mariupolu, kteří i dva a půl roku poté, co ho ovládli okupanti, zůstávají v ruském zajetí. Blízcí o nich většinou nemají žádné zprávy.

Rusko se bude potýkat s rostoucím nedostatkem odborníků na informační technologie (IT), do roku 2030 jich bude chybět zhruba milion. Předpověděl to dnes šéf největší ruské bankovní společnosti Sberbank German Gref. Míra nezaměstnanosti v Rusku je teď na rekordních minimech v důsledku nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Česko a Polsko jsou skuteční spojenci, kteří mají podobné postoje na celou řadu otázek, řekl premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Vzájemné vztahy označil za úzké a přátelské. Země se dnes shodly například na urychleném dokončení jednání o smlouvě o přeshraniční spolupráci záchranných složek, uvedl.

Podle Fialy se rozhovory týkaly také migrace či pomoci Ukrajině. Obě země jsou v otázce ruské invaze jasnými spojenci v rozhodné podpoře Ukrajiny proti ruskému agresorovi, zdůraznil Fiala. 

Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) v komentářích pro ČTK opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) připustil, že Orbán v projevu „měl pravdu“ stran migrace a ztráty evropské konkurenceschopnosti. „Migrační politika je skutečně jedno velké selhání. A on na to upozorňuje deset let,“ řekl dnes Vondra ČTK. „Ale on se ve své úvodní řeči vůbec nezmínil o Ukrajině a Rusku,“ dodal. Většina europoslanců tak podle Vondry Orbánovi právem vyčítala jeho rétoriku i některé kroky předsednictví, které nebyly konzultované a nahlodaly evropskou solidaritu ve vztahu k Ukrajině. „Bylo pro mě zklamáním, že ani v závěrečném slovu poté, co čelil tři hodiny po právu velmi značné kritice, na to nereagoval,“ uvedl Vondra, podle něhož taková „horká politická debata“ jako dnes v EP už dlouho nebyla.

Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.

Kancléř Scholz už v úterý vyjádřil politování nad zrušením návštěvy, zároveň ale řekl, že plně chápe, že se Biden rozhodl vzhledem k situaci na Floridě zůstat doma. Podle kancléře by ramsteinská schůzka byla bývala „velmi důležitá“, ale podle něj se uskuteční, jen bude o něco později.

Podle mluvčího německé vlády se vzhledem ke zrušení návštěvy amerického prezidenta v Německu ruší kromě ramsteinské schůzky také na sobotu plánované jednání, kterého se měli zúčastnit Biden, Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Ukrajinské drony v noci zasáhly muniční sklad v Brjanské oblasti na západě Ruska, ve kterém byly řízené letecké bomby a také munice dodaná ze Severní Koreje, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské úřady připustily „mimořádnou situaci spjatou s detonacemi výbušných předmětů“ u města Karačev v Brjanské oblasti. Na tu podle gubernátora během noci útočilo 24 ukrajinských dronů.

Ukrajinu čeká už třetí válečná zima, přitom existují tací, kteří z toho neobviňují Putina, ale Ukrajince za to, že touží po svobodě, uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti v noci na dnešek utrpěly zranění dvě zdravotní sestry, uvedla vojenská správa tohoto regionu na jihovýchodě Ukrajiny. Ve vsi se podle dostupných údajů nachází psychiatrická léčebna.

Nálet ruských dronů si v Oděské oblasti vyžádal pět raněných, tři z nich byli hospitalizováni, napsal na sociální síti telegram šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého nálet také poškodil devítipodlažní obytný dům. Rusové na region na jihu země útočili třetí noc po sobě, upozornil.

Jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu se z plánované soboty odložilo. Oznámil to dnes odbor komunikace české prezidentské kanceláře. Za Česko se měl zúčastnit prezident Petr Pavel. Setkání svolal americký prezident Joe Biden, který ale do Německa nakonec neodletí, protože bude dohlížet na přípravy na úder hurikánu Milton a následné krizové operace.

Mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga ČTK sdělil, že zatím nebylo stanoveno nové datum jednání.

Ukrajinská armáda dnes ráno informovala, že naopak Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek odpálilo tři balistické rakety a 22 dronů. Ukrajinské letectvo údajně sestřelilo 21 dronů a jeden se vrátil na ruské území.

Požár způsobený troskami z padajícího dronu v nezastavěné části jihoruské Rostovské oblasti byl brzy uhašen, uvedl na telegramu oblastní gubernátor Vasilij Golubev. Další škody podle něj drony nenapáchaly.

Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz uvedl, že pohotovostní složky zasahují na místech dopadu trosek z dronů, ale neupřesnil, zda vznikly materiální škody. Ruské úřady však zřídkakdy zveřejňují plný rozsah škod způsobených ukrajinskými útoky, píše agentura Reuters.

Ruská obrana zničila 47 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Británii a v Evropě, varoval v úterý ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum. Největší teroristickou hrozbu pro Británii podle něho představuje obnovující se al-Káida a Islámský stát, napsala agentura Reuters.

McCallum během každoročního projevu k hrozbám, jimž Británie čelí, řekl, že agenti GRU v souvislosti s britskou podporou Ukrajině „se stále větší lehkovážností provádějí v Británii žhářské útoky, sabotáže a další ještě nebezpečnější akce“. Británie od začátku ruské invaze na Ukrajinu patří k zemím, které nejvíce vojensky pomáhají Kyjevu.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Novinky a zprávy o válce na Ukrajině vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Vláda podle serveru škrtá v klíčových federálních projektech ve zdravotnictví druhý rok za sebou, aby měla peníze na vojenské výdaje, které dosahují rekordní výše od dob Sovětského svazu.

Na město Kosťantynivka Rusové podle oblastního šéfa Vadyma Filaškina večer svrhli tři letecké pumy. „Poškozeno bylo 17 vícepodlažních budov, tři vzdělávací instituce, tři plynovody a sedm aut,“ napsal Filaškin na telegramu. Podle ruskojazyčné stanice BBC útok nepřežila sedmasedmdesátiletá žena a šest lidí utrpělo zranění.

Bývalý americký prezident Donald Trump po odchodu z úřadu tajně hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem až sedmkrát, uvedl 8. října list The New York Times (NYT) s odkazem na knihu novináře Boba Woodwarda. Připomíná to The Kyiv Independent. 

Obvinění Ruska z použití chemických zbraní jsou nepodložená, sdělilo ruské velvyslanectví v Londýně, jehož vyjádření citovala dnes odpoledne ruská státní tisková agentura TASS.

Nejnovější opatření následují týden poté, co britská vláda uvalila sankce na 16 příslušníků ruské hackerské skupiny Evil Corp, kterou podle Londýna Moskva pověřila prováděním operací proti spojencům v NATO.

Ruské vzdušné údery na Charkov na severovýchodě Ukrajiny zabily dva civilisty a přes tři desítky jich zranily. Vyplývá to z informací, které dnes na telegramu zveřejnil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové podle něj útočili mimo jiné leteckými bombami. Jeden mrtvý a šest zraněných po ruském ostřelování jsou hlášeni z jihoukrajinské Chersonské oblasti.

Podle starosty Charkova Ihora Terechova, jehož předchozí bilance ruských úderů činila 21 zraněných, invazní síly zasáhly podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci. Syněhubov později informoval o dalším ruském útoku na Charkov leteckými pumami, který nepřežila žena a muž, tři další lidé byli zraněni.

Prezident Petr Pavel se v sobotu zúčastní jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein v Německu, oznámil Hrad.

Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval stanovisko, že Ukrajina nemůže Rusko porazit. Ostatní země by se měly snažit donutit obě strany k jednání, řekl ve Štrasburku.

Česká a ukrajinská policie zřejmě budou moci do budoucna snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou Senát zřejmě potvrdí. Doporučily mu to dnes jeho výbory zahraniční a ústavně-právní. Sněmovna smlouvu podpořila v zářijovém úvodním kole projednávání.

Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Podle vlády je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku po ruské invazi.

Dokument, který letos v létě podepsali ministři vnitra obou zemí, upravuje možnost vysílat konzultanty k příslušným orgánům druhého státu. „Ukrajinský právní řád v současné době neumožňuje vyslat na území cizího státu nebo přijmout na vlastní území pracovníky, kteří by mohli vykonávat omezené policejní pravomoci,“ uvádí vláda. 

Británie uvalila sankce na ruské vojáky používající na Ukrajině chemické zbraně a obvinila v té souvislosti Moskvu z „kruté a nehumánní taktiky“. Mezi sankciovanými jsou jednotky radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil včetně jejich náčelníka Igora Kirillova, oznámila dnes podle agentury Reuters britská vláda.

„Spojené království nebude nečinně sedět, zatímco Putin a jeho mafiánský stát neberou žádné ohledy na mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.

Počet zraněných po dnešním ruském útoku v Charkově podle starosty vzrostl na 21. Mrtvého a šest zraněných hlásí úřady v Chersonské oblasti.

Oleksandr Prokudin, šéf správy Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, dnes uvedl, že ruské síly zaútočily na město Antonivka nedaleko Chersonu. „Zatím je známo šest zraněných místních obyvatel. Jeden člověk bohužel zemřel,“ napsal na telegramu. Podle místní prokuratury zemřel 56letý muž v důsledku ruského dělostřeleckého přepadu.

Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy a její nerespektování pravidel, která vyplývají z mezinárodního práva. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy bloku.

„Odhalili jsme zvyšující se počet velkého množství aktivit namířených proti EU a jejím členským státům, včetně kybernetických útoků, manipulací s informacemi, vměšování, případů žhářství, vandalismu a sabotáží, a to i proti naší kritické infrastruktuře,“ píše se v prohlášení. Dokument zmiňuje i problém takzvané instrumentalizace migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí, což podle něj Moskva rovněž činí.

„Rusko také nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a podniká fyzické útoky vůči jednotlivcům na území EU,“ dodává text s tím, že tyto kroky se snaží v rámci koordinované hybridní kampaně „rozdělit naši společnost, oslabit EU a její členské státy a podkopat naši podporu Ukrajině“. To se ale podle Borrella Moskvě nepodaří, protože podpora Kyjevu ze strany EU zůstane „pevná a neochvějná“.

Ruský vzdušný úder na Charkov na severovýchodní Ukrajině zranil nejméně 11 lidí. Uvedl to dnes starosta města Ihor Terechov.

Podle starosty byl při několika úderech zasažen podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci.

Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že jednomu ze zraněných je 16 let, další tři lidé jsou ve vážném stavu.

Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Informovala o tom dnes agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejského ministra obrany. Podle něj jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.

„Vzhledem k tomu, že Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ řekl ministr obrany Kim Jong-hjon.

Dodal, že nedávná zpráva o úmrtí severokorejských vojáků na Ruskem okupovaném území Ukrajiny poblíž Doněcku je nejspíše pravdivá. Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity uvedla, že při ukrajinském raketovém úderu ze 3. října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni.

Ruské síly dosáhly významného frontového města Toreck. „Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ řekla mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala s tím, že situace je „nestabilní“.

Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecka.

Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, uvedli, že ruské jednotky postupují směrem do centra města.

Komunikační linky mezi Ruskem a USA či NATO i pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.

Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.

Horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli. Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.

Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.

Ruské síly necelý týden po pádu Vuhledaru dosáhly Torecka, dalšího významného frontového města na východní Ukrajině, uvedla ukrajinská armáda.

Své drony na Ukrajinu vyslalo také Rusko. Ukrajinské vzdušné síly ráno uvedly, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 18 dronů.

Letectvo v noci na sociálních sítích varovalo před útoky ze vzduchu například v Chersonské a Oděské oblasti na jihu země. Ve druhé z nich podle ranního sdělení letectva ruské síly použily také dvě rakety Iskander-M. Podle šéfa správy oblasti Oleha Kipera začala po útoku dronem hořet část panelového domu ve městě Čornomorsk, nikdo ale nebyl zraněn.

Ruská protivzdušná obrana v noci nad regiony sousedícími s Ukrajinou zlikvidovala 16 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany. 

Celkem 14 bezpilotních strojů sestřelila podle prohlášení úřadu ruská armáda nad Belgorodskou oblastí na západě Ruska. Dva další drony pak zlikvidovala nad vodami Černého moře.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.

„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.

Válečné lodě Ruska a Číny provedly v severozápadní části Tichého oceánu společné manévry zaměřené na obranu proti ponorkám. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle nichž nichž hlídky navazují na zářijové společné cvičení.

Rusko společnými manévry usiluje o pomoc Číny při snaze dosáhnout svého dlouhodobého cíle stát se velmocí v tichomořském regionu. Moskva zároveň podporuje čínské územní nároky v Jihočínském moři i jinde. Peking naproti tomu nekritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022. Čína sice Rusku přímo neposkytuje zbraně, ale stala se pro něj klíčovým ekonomickým partnerem jakožto hlavní odběratel ruské ropy a plynu nebo dodavatel elektroniky a dalšího zboží.

Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce, rozpoutané proti Ukrajině.

Na největších ruských portálech zaměřených na hledání práce bylo od 15. srpna do 15. září zveřejněno více než 90.000 pracovních nabídek podniků z obranné sféry, spočítala ruská redakce BBC. Nabízené výdělky u nejvíce nedostatkových profesí dosahovaly trojnásobku i čtyřnásobku průměrných platů v daném regionu. Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů (počítačem řízených obráběcích strojů), jejich obsluha vyžaduje specifické dovednosti. Na trhu takoví specialisté chybějí. Zbrojovky často hledají lidi schopné pracovat se západním zařízením, například od firem Siemens či Heidenhain.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.

„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.

Ukrajinské ministerstvo pro obnovu informovalo, že ruská armáda v černomořském přístavu Pivdennyj v noci na neděli zasáhla loď naloženou skoro 6000 tunami kukuřice určené na vývoz. Nikomu z patnáctičlenné posádky tvořené Syřany a Egypťany se nic nestalo. Loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis měla „zcela civilní náklad“, zdůraznilo ministerstvo.

Ukrajinský resort pro obnovu v případě lodi Paresa dodal, že jde celkem o dvacáté civilní plavidlo poškozené při ruských útocích. V září Rusko zasáhlo loď převážející přes Černé moře pšenici do Egypta. O několik dnů později poničilo plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda.

Ruské invazní jednotky dnes zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na telegramu to napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper a dodal, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění.

Podle ukrajinského činitele jde o druhý ruský útok na civilní loď v ukrajinských přístavech v posledních dnech. Moskvu obvinil, že se snaží narušit ukrajinský obilný koridor. 

Vicepremiér pro obnovu a regionální rozvoj Oleksij Kuleba dnes obvinil Moskvu, že se snaží narušit fungování ukrajinského námořního potravinového koridoru, a ohrozit tak globální potravinovou bezpečnost.

„Vladimir Putin, který to valí, v soumračné noci zůstává bdělý. Vladimir Putin, který to valí, v hlavě strategie, hraje svou roli,“ deklamují nigerští rappeři ve videoklipu k 72. narozeninám ruského prezidenta. „Kurážná řešení v bouři, pro svůj lid neakceptuje porážku," a tak dále, zní rapová óda.

„Výsledek amerických voleb pro nás nemá žádný význam, protože obě strany dosáhly konsenzu ohledně boje proti Rusku. Bylo by přirozené, kdyby se obyvatel Bílého domu, ať už je to kdokoli, staral o své domácí záležitosti,“ vzkazuje do USA Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí.

„Plánujeme spustit alternativní železniční spojení Kyjev-Bratislava,“ hlásí ukrajinská vláda po rokování svého předsedy Denyse Šmyhala s jeho slovenským protějškem Robertem Ficem.

Ukrajinské tajné službě HUR, spadající pod ministerstvo obrany, se podařilo zneškodnit ruskou loď Alexander Obuchov. Byla součástí Baltské flotily. HUR o tom informovala na síti X.

#працюєГУР

‼️ «Обухов» захлинувся ― черговий російський корабель виведено з ладу

👉 Внаслідок успішної операції ГУР МО України виведено з ладу тральщик балтійського флоту зс рф «алєксандр обухов».

🔗 https://t.co/3j1KMLJBMV pic.twitter.com/hFfkeDK4tA

— Defence intelligence of Ukraine (@DI_Ukraine) October 7, 2024

Ukrajina nemá v plánu prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Potvrdil to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal na tiskové konferenci po ukrajinsko-slovenských mezivládních konzultacích. Podle slovenského premiéra Roberta Fica nicméně jednání potvrdila, že Kyjev má i nadále zájem využívat svůj systém pro tranzit plynu a ropy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ukrajinským vojákům udělil státní vyznamenání. „Zlatou hvězdu Hrdiny Ukrajiny obdržel Jurij Žukovec, velitel, jehož vedení vedlo k úspěšným bojovým operacím na různých směrech, zejména v Doněcké, Charkovské a Sumské oblasti,“ uvedl Zelenskyj.

Today, I honored Ukrainian warriors with state awards. The Golden Star of the Hero of Ukraine was presented to Yurii Zhukovets, a commander whose leadership led to successful combat operations in various directions, particularly in the Donetsk, Kharkiv, and Sumy regions.

Every… pic.twitter.com/uKZM09ls9d

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 7, 2024

Dnešní útok na ruskou státní a televizní rozhlasovou společnost VGTRK podnikli ukrajinští hackeři k dnešním 72. narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina, napsala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj. 

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil šestadvacetiletou Ukrajinku Irynu Navalnou k osmi letům vězení, napsal dnes server Mediazona s odvoláním na obhájce. Ukrajinka, která podle obžaloby připravovala teroristický útok v okupovaném Mariupolu na jihozápadě země, před soudem vypověděla, že ji k přiznání donutili mučením. Korunní svědek změnil své svědectví u soudu, ale ten obžalovanou přesto odsoudil, uvedl obhájce, který přislíbil, že se proti verdiktu odvolá. Navalnou na Ukrajině pokládají za válečnou zajatkyni, dodal server. O případu dnes informovala rovněž stanice BBC.

Na Cherson na jihu Ukrajiny dnes ruská armáda zaútočila s nasazením naváděných leteckých pum KAB. Zasáhly centrum města, informoval podle serveru RBK Ukrajina šéf vojenské městské správy Roman Mročko. Mezi 19 zraněnými jsou dvě děti ve věku dvou a čtyř let. Poškozeny byly dvě školy a několik obytných budov.

„Otevřeně říkám, že chladně přistupujeme k otázce členství Ukrajiny v NATO, ale ohledně (vstupu do) EU vás podporujeme na sto procent. Vaše členství bude pro nás důležité a cenné,“ řekl dnes slovenský premiér Robert Fico ukrajinskému premiérovi Denysu Šmyhalovi. 

„Budou země v EU, které si budou přát, aby tento proces (vstupu Ukrajiny do EU) nebyl tak rychlý. My takoví nebudeme,“ dodal slovenský premiér a zdůraznil, že mnohé záleží na samých Ukrajincích a na potřebných reformách. „Ale na vaší cestě my žádné překážky klást nebudeme,“ ujistil Fico podle listu Ukrajinska pravda. Deník připomněl předchozí Ficovo vyjádření, že jako šéf slovenské vlády nebude nikdy podporovat vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

Skupina PBS GROUP čelila od nedělní půlnoci hackerskému útoku. Výrobu se podařilo ochránit, zůstala plně funkční. Do skupiny patří také závod ve Velké Bíteši, který vyrábí motory pro drony a bezpilotní letouny. Při zjišťování původce útoku požádala skupina o spolupráci zpravodajské a další specializované organizace. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy společnosti.

„Tento útok vnímáme jako důsledek našeho postavení strategického výrobce motorů pro drony a bezpilotní letouny, které dodáváme mimo jiné i společnostem na Ukrajině. Ukrajina je naším klíčovým partnerem a naše technologie, nasazené v bezpilotních systémech, významně přispívají k její obraně,“ uvedla skupina.

Ruská armáda v ukrajinském černomořském přístavu Pivdennyj v noci na neděli zasáhla loď naloženou skoro 6000 tunami kukuřice určené na vývoz. Dnes o tom informovalo ukrajinské ministerstvo pro obnovu. Nikomu z 15členné posádky tvořené Syřany a Egypťany se nic nestalo.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes uvedl, že se svým slovenským protějškem Robertem Ficem při bilaterální schůzce jednal o rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi, slovenské podpoře pro ukrajinský mírový plán a o cestě země, která se už třetím rokem brání ruské agresi, do Evropské unie. Na západě Ukrajiny se dnes konají v pořadí druhé ukrajinsko-slovenské mezivládní konzultace. Ukrajinský premiér doufá, že osm společných dokumentů se podaří podepsat do konce letošního roku.

Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram.

Soud v Moskvě dnes poslal na šest let a deset měsíců do vězení 72letého amerického občana Stephena Jamese Hubbarda za to, že bojoval jako žoldnéř na straně Ukrajiny. Prokuratura požadovala sedmiletý trest odnětí svobody.

Hubbard, rodák z Michiganu, podle ruských vyšetřovatelů dostával měsíčně 1000 dolarů (přes 23 000 korun) za to, že sloužil v jednotce ukrajinské teritoriální obrany v Izjumu. V tomto městě v Charkovské oblasti od roku 2014 žil. Prokurátor před časem podle agentury RIA Novosti řekl, že Hubbarda začátkem dubna 2022, jen několik týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, zajali ruští vojáci. Podle ruských státních médií se přiznal. Nicméně agentura Reuters píše, že jeho sestra a další člen rodiny Hubbardovo přiznání zpochybnili. Zastával podle nich názory stranící Rusku a vzhledem k jeho věku považují za nepravděpodobné, že by vyrazil do boje. Jeho sestra o něm mluví jako o člověku, který byl spíše pacifista. Nikdy nevlastnil zbraň. V zahraničí pracoval desítky let jako učitel angličtiny.

Obyvatelé města Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym podle kanálu Baza uvedli, že kolem půl páté ráno místního času (03:30 SELČ) se z areálu ozvaly hlasité výbuchy a krátce poté v něm začalo hořet. Vzňaly se cisterny s palivem, píše Baza. Úřady zavřely několik ulic ve Feodosiji a zastavily provoz na železniční trati mezi tímto městem a Vladyslavivkou ležící severně.

Později Baza uvedla, že podle předběžných informací do areálu dopadly dvě rakety. Poškodily pět zásobníků s palivem, dva jsou zničené úplně a tři hoří.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu více než osmi desítkami dronů, raket a střel, z nichž se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 32 dronů a dvě střely Kinžal, uvedlo ukrajinské letectvo. Dodalo, že kromě toho se 37 ruských dronů zřítilo v různých regionech Ukrajiny, nejspíše v důsledku aktivního použití prostředků radioelektronického boje. 

Ruská státní televizní a rozhlasová společnost se stala terčem bezprecedentního hackerského útoku, vysílání na webu bylo přerušeno, napsala Gazeta.ru.

Rusko dnes ráno zaútočilo na ukrajinské hlavní město hypersonickými střelami Kinžal, odpálenými z letounů MiG-31K. Všechny rakety byly zničeny. V noci na dnešek protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem 15 ruských dronů, které útočily z různých směrů, napsal dříve na telegramu Popko s tím, že šlo o čtvrtý útok na Kyjev od počátku října.

Trosky ruských raket zasáhly několik míst v Kyjevě, na jednom vypukl požár, který hasiči uhasili. Nejsou hlášeny oběti, uvedl starosta Kličko.

Ukrajinská armáda informovala, že „zasáhla další důležitý objekt ruských útočníků“. Uvedla, že terminál ve Feodosiji je největší na Krymu z hlediska objemu přeloženého paliva, které využívají také ruská invazní vojska. Na útoku se podílely ukrajinské raketové síly ve spolupráci s dalšími složkami ukrajinské armády.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

V zásobníku pohonných hmot ve městě Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym vypukl požár. Uvedly to dnes Moskvou dosazené úřady.

„Požár ropného skladu ve Feodosiji. Ministerstvo pro mimořádné situace situaci vyhodnocuje. Nejsou žádné oběti na životech,“ uvedl poradce šéfa ruské správy poloostrova Oleg Krjučkov s odvoláním na Ruskem dosazeného starostu Feodosije Igora Tkačenka. Krjučkov neuvedl, co požár způsobilo.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Přihlásíme se zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.