Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Takhle vypadá jednání více než 90 lídrů na summitu ve Švýcarsku.

Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a "lidský rozměr války", což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.

Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová.

Svět se dnes začíná přibližovat spravedlivému míru, musíme se dohodnout, jak bude vypadat, řekl ukrajinaký prezident Volodymyr Zelenskyj ve Švýcarsku na úvod summitu o Ukrajině.

Do Švýcarska dorazil i německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Ta dnes oznámila další balík pomoci Ukrajině.

Podle prezidenta Patera Pavla se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. "Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama," uvedl na síti X. "Budeme mluvit i o konkrétních dopadech války, které se týkají úplně všech. Ruské útoky ohrožují také ukrajinské jaderné elektrárny. V zájmu celého světa musíme neštěstí na jaderných zařízeních zabránit," doplnil.

 Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to dnes na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace. Premiérka na dotaz novinářů nechtěla říct, zda podpoří pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil první skupinu 14 ruských a 11 běloruských sportovců, kteří mohou jako neutrální startovat pod pěti kruhy v Paříži. Jména dnes MOV zveřejnil na webu. Kvůli ruské invazi s podporou Běloruska na Ukrajinu z února 2022 se nesmějí pařížských her účastnit oficiální výpravy těchto zemí ani týmy v kolektivních sportech.

"Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin," prohlásil na summitu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vyjádřil také přesvědčení, že se zemím účastnícím se summitu podařilo vrátit na scénu myšlenku, že společné snahy mohou ukončit válku a vést ke spravedlivému míru. "Všichni jsme byli schopni dát šanci diplomacii," řekl. "Děkuji vám za podporu, a ať se spravedlivý mír podaří nastolit co nejdříve," doplnil.

Státníci už se sjíždějí do Švýcarska. Dorazil například polský prezident Andrzej Duda nebo argentinský prezident Javier Milei. Ten příští týden zamíří do Prahy

Cílem mírového summitu o Ukrajině je připravit základy pro přímá jednání mezi válčícími stranami, uvedla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.

Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná dnes odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to dnes řekl novinářům před svým odletem do alpské země. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Očekávají se delegace zhruba 100 zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.

"Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině," řekl dnes Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.

Ukrajinští obránci na frontě poblíž Charkova.

Podle šéfa obranné rozvědky ukrajinské síly použily nejméně 70 bezpilotních letounů k útoku na ruskou leteckou základnu Morozovsk, kde byly umístěny stíhací bombardéry Su-34. Kyrylo Budanov počet zasažených letadel neuvedl s tím, že vyhodnocování ruských ztrát stále probíhá.

Evropská unie urychlila výrobu nábojů a v roce 2025 se vyrovná ruské výrobní kapacitě, uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzský deník La Tribune.

Ruské síly zaútočily 14. června na osm obcí v Sumské oblasti, přičemž zabily jednoho civilistu a sedm jich zranily, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. O prohlášení šéfa německé vlády informovala agentura Reuters.

„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF v narážce na mírový summit, který dnes v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost.

Ukrajina zaútočila desítkami dronů na letiště Morozovsk v Rusku, kde mají okupanti základnu bojových letadel. Škody úřady zatím neupřesnily.

Ukrajinské útoky na ruskou Belgorodskou oblast si v pátek vyžádaly šest životů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslav Gladkova, který původně informoval o pěti zraněných.

Čtyři mrtvé našli záchranáři v troskách vícepodlažní obytné budovy v pohraničním městě Šebekino. Na místě pokračují záchranné práce, po půlnoci byla podle úřadů odklizena zhruba polovina trosek.

Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil.

Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje při tom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Stojí to v prohlášení, které dnes večer zveřejnilo italské předsednictví summitu. V textu země také podporují cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Chtějí také společně bojovat proti nelegální migraci.

Velvyslanci zemí EU se dnes v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo večer stálé zastoupení ČR při EU.

Ukrajinská vojačka a bývalá stylistka prezidenta Volodymyra Zelenského Šura Rjazancevová zemřela, píše server United24 Media. O smrti Rjazancevové informovala její sestra Valeria. Příčina úmrtí ani poslední místo jejího pobytu nejsou v současné době známy, podle neoficiálních informací jí selhalo srdce. Bojovnice s volacím znakem „Jalta“ začátkem června oslavila své 40. narozeniny. Celý článek čtěte ZDE.

Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyšetřují údajné ruské kybernetické útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako možné válečné zločiny. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s případem.

Vyšetřování zkoumá útoky na infrastrukturu, které ohrozily životy tím, že narušovaly dodávky elektřiny a vody, přerušovaly spojení se záchranáři nebo vyřazovaly mobilní datové služby, které přenášejí varování před nálety, uvedl jeden ze zdrojů.

Argentina se přidá ke kontaktní skupině pro Ukrajinu. Podle agentury EFE to dnes oznámilo argentinské ministerstvo obrany. Takzvaný formát Ramstein koordinuje humanitární a vojenskou pomoc zemi, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Skupina má přes pět desítek členů, Argentina je však jejím prvním členem z Latinské Ameriky.

Argentinský ministr obrany Luis Petri uvedl, že cílem zapojení jeho země je „podpořit mír a mezinárodní stabilitu“. Argentina očekává od členství různé pozitivní dopady, například posílení vztahů se Spojenými státy a evropskými zeměmi.

Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádal ruský vzdušný útok na město Šostka v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa. 

Sumská oblastní správa případné škody, způsobené ruským náletem na Šostku, neupřesnila. Město leží asi 45 kilometrů od hranic s Ruskem, dodala agentura Reuters.

Na okraj jednání lídrů G7 se v Itálii setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s papežem Františkem.

Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum výzkumné skupiny Russian Field.

Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z některých regionů je ultimátum, řekl Volodymyr Zelenskyj. Přirovnal postup ruského prezidenta k Hitlerovi.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.

„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinské armády, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít nově koordinaci na starosti Severoatlantická aliance. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.

„Německo oznámilo předání nové vojenské pomoci Ukrajině,“ hlásí kanál Nexta TV.

Podle internetových stránek německé vlády bude balíček pomoci zahrnovat: 

• 10 tanků Leopard 1A1 a munici pro ně; 
• 20 pásových vozidel pěchoty Marder a munici;
• Protivzdušnou obranu IRIS-T SLM

Summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 vyzve Írán, aby přestal pomáhat Rusku ve válce proti Ukrajině, vyplývá z návrhu závěrů vrcholné schůzky. V nich se také země G7 zavážou, že přijmou opatření proti čínským finančním institucím, které pomáhají Rusku při vyzbrojování ve válce proti Ukrajině. 

Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Japonsko a USA se rovněž v závěrech jednání, které se koná od čtvrtka na jihu Itálie, zavážou k sankcím proti subjektům, které pomáhají Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. G7 chce omezit přístup ke svým finančním systémům pro jednotlivce a firmy ve třetích zemích, včetně čínských subjektů, které Moskvě sankce pomáhají obcházet.

Írán má podle návrhu závěrů summitu G7 zastavit pomoc Rusku a nedodávat mu balistické rakety a související technologii. Teherán chce G7 také vyzvat, aby nepokračoval v obohacování uranu v rámci svého jaderného programu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Donbas a Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.

Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.

Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.

„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.

Za poslední den ztratil protivník 1250 lidí, 8 tanků, 26 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Cizinec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy Praze jednal sám, neměl v Česku žádné komplice, řekl ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Podezření ze zapojení ruských tajných služeb do žhářského útoku na autobusy v Praze se prověřuje, pravděpodobnost je vysoká, řekl premiér Petr Fiala (ODS).

„Měl jsem telefonický rozhovor s čínským vůdcem. Řekl mi, že Rusku neprodá ani jednu zbraň," hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Pokud je to člověk, kterého si lze vážit, tak to neudělá, dal své slovo,“ řekl prezident podle kanálu Nexta.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.

Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.

„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.

Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku. 

Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.

Ministry obrany zemí Severoatlantické aliance dnes čeká druhý den jednání v sídle NATO v Bruselu. Zatímco tématem čtvrteční schůzky byla zejména pomoc Ukrajině, neboť s ministry jednal rovněž ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, dnes bude zasedat Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán NATO. Ministři by měli na zasedání schválit plán, aby NATO převzalo od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.

„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ uvedl po skončení prvního dne jednání šéf aliance Jens Stoltenberg. Ministři obrany by se měli zabývat i tím, jak dál posílit alianční politiku obrany a odstrašení, debatovat by ale také měli o zvýšení produkce zbraní a munice.

Schůzka je přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

V jihoitalské Apulii dnes druhým dnem pokračuje summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Na okraj vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem je pomoc Ukrajině čelící ruské agresi, se papež František, setká s řadou světových lídrů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho amerického protějšku Joea Bidena. Státníky čekají debaty také o Indo-Pacifiku, umělé inteligenci, energetice či Africe.

František, který bude prvním papežem, jenž vystoupí na summitu G7, zahájí bilaterální rozhovory krátce po příjezdu. Kromě Zelenského a Bidena se setká také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a také s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou. Papež se již se Zelenským setkal, ale na začátku letošního roku vyvolal rozruch, když řekl, že Ukrajina by měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku a jednat s Ruskem o míru. Kyjev si poté předvolal velvyslance Vatikánu.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Dva dny před začátkem mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku zaznamenal švýcarský úřad pro národní kybernetickou bezpečnost útoky na webové stránky švýcarských institucí. Útoky zřejmě souvisí s nadcházejícím mezinárodním jednáním na vysoké úrovni, uvedl dnes úřad. Postiženy byly různé federální internetové stránky a stránky organizací zapojených do konference, informuje agentura DPA.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil o součinnosti na mezinárodní scéně a o vzájemné spolupráci s íránským viceprezidentem Mohammadem Mochbarem, který po prezidentově smrti plní roli úřadující hlavy státu. O telefonickém rozhovoru informoval Kreml.

Írán je důležitým spojencem Ruska, a to jak na Blízkém východě, tak dodávkami svých zbraní, zejména dronů, ve válce Ruska proti Ukrajině, která pokračuje třetím rokem. Jak Moskva, tak Teherán čelí sankcím Západu, který vnímají jako nepřítele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden dnes podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak za třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.

Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most" pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících před ruskou agresí bude v zemích EU platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra.

Šéf NATO očekává, že v pátek ministři obrany schválí jeho plán, aby Severoatlantická aliance převzala od USA koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal lídry skupiny zemí G7, aby schválili Marshallův plán na obnovu Ukrajiny po škodách způsobených ruskou invazí, píše Reuters.

Británie dnes uvalila sankce proti plavidlům takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení západních sankcí uvalených na ruský ropný a plynárenský průmysl kvůli válce proti Ukrajině. Londýn krok oznámil na úvod třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v Itálii, uvedla agentura Reuters.

Země skupiny G7 se shodly na využití výnosů ze zabaveného ruského majetku, tvrdí agentury. Ruský majetek bude zablokovaný do reparací, píše AP

Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání Mariupolu jako vojenskou taktiku hladovění civilistů, uvedla organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance. Předkládá ji Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.

Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy za ruské invaze na Ukrajině. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.

Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, připomíná The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, shrnuje Global Rights Compliance, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.

Nejnovější americké sankce přinutily moskevskou burzu MOEX k zastavení obchodování v dolarech a eurech. Ruský rubl dnes na mezibankovním trhu klesl až na měsíční minimum vůči dolaru. Burza MOEX provozuje největší ruské veřejné trhy s akciemi, dluhopisy, měnami a dalšími finančními produkty.

Spojené státy nové sankce vůči Rusku oznámily ve středu. „Sankce namířené proti klíčovým institucím ruského finančního trhu jsou nejvážnější za poslední rok a půl od zavedení ropného embarga a cenového stropu na ruskou ropu,“ uvedli analytici ze společnosti BCS World of Investments.

Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům - tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ uvedl Lajsek.

Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem. 

Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.

Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.

„Rusko na svých vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Do Ruska bylo od začátku války zavlečeno více než 19 000 ukrajinských dětí. Válečný zločin jak vyšitý,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Ukrajinský voják Anton Ivanciv se podělil se sociálními sítěmi o pokrok ve své rehabilitaci: I bez rukou si konečně zvládá zakouřit. „Přátelé, sdílím s vámi svůj úspěch, díky za podporu,“ tweetuje.

Slovensko omezí stávající plošné příspěvky na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Nově je stát dá až na výjimky jen na dobu 120 dnů, rozhodl parlament.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).

Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.

Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.

Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.

Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.

Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.

„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.

V Itálii dnes začíná třídenní summit skupiny zemí G7, kterého se zúčastní americký prezident Joe Biden, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a další premiéři členských zemí. Mezi hlavními body jednání bude využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny, obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu diskutovat o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Měli by rovněž schválit plán, aby aliance napříště místo Spojených států koordinovala dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků, uvedl na středeční tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na dvoudenním jednání, které začíná dnes dopoledne, bude Česko zastupovat ministryně Jana Černochová.

Dobré ráno, podpoře Ukrajiny, rozšíření Evropské unie či prioritám Česka pro příští Evropskou komisi se dnes bude věnovat Pražský evropský summit. Na desátém ročníku konference vystoupí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) či místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Čaputová, která je na své poslední návštěvě Česka ve funkci slovenské hlavy státu, na summitu od Lipavského převezme ocenění Vision for Europe.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Jeho úřad předtím informoval o osmi mrtvých a 21 zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s útokem vyzval partnery k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

„Devět lidí zemřelo a 29 bylo zraněno. Mezi zraněnými je pět dětí,“ uvedl Klymenko na telegramovém účtu. Ministerstvo předtím sdělilo, že ruský útok zasáhl obytnou část Kryvého Rihu.

Skupina G7 se dohodla na převodu 50 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.

Finanční prostředky by měly být poskytnuty do konce roku, uvedlo 12. června francouzské předsednictví v komentáři, o němž informovala agentura AFP.

Česko by v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra o schválení informovalo v tiskové zprávě.

Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan v souvislosti se zjištěními deníku The Financial Times (FT) uvedl, že USA jsou si vědomy „hodnověrných zpráv“ o tom, že Rusko nabízí unesené děti z Ukrajiny na stránkách pro adopci. Tuto praxi označil za „opovrženíhodnou a otřesnou“.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina a na kremelskou zmocněnkyni Lvovovou-Belovovou kvůli zavlékání dětí z okupované části Ukrajiny do Ruska loni v březnu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Kreml popírá, že by děti byly z Ruskem obsazených území uneseny.

Severoatlantická aliance převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu čelící ruské agresi. Potvrdil to dnes šéf NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO, které začne v Bruselu ve čtvrtek. Cílem je zabezpečit mechanismus vojenské pomoci v situaci, kdy o funkci prezidenta USA opět usiluje Donald Trump, který je vůči NATO skeptický, píše agentura Reuters.

„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg novinářům. „Je to klíčový prvek našeho balíčku pro Ukrajinu na washingtonském summitu, společně s dlouhodobými finančními závazky,“ dodal generální tajemník s poukazem na nadcházející červencový summit NATO ve Washingtonu.

USA a Ukrajina podepíší dlouho očekávanou dvoustrannou bezpečnostní dohodu 13. června na summitu G7 v Itálii, uvedl americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na Kryvyj Rih vzrostl na osm, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Zraněných je 21, včetně dvou dětí.

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku. Omezení mají postihnout především ruské aktivity v Asii a subjekty, které podle Washingtonu pomáhají Rusku s jeho válkou proti Ukrajině. Celkově se jedná o zhruba 300 lidí a právnických osob, uvedlo americké ministerstvo financí. Sankce USA zavedly i na moskevskou burzu a další významné finanční instituce.

Nové sankce mají podle americké ministryně financí Janet Yellenové zasáhnout zbývající cesty, kterými Rusko získává v zahraničí zařízení a součástky potřebné pro válku na Ukrajině. Ministerstvo zmiňuje například materiály a součástky pro výrobu bezpilotních prostředků, pro programy biologických a chemických zbraní a pro strojírenství či polovodiče.

Prezident Petr Pavel se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou hovořili o dalším rozvoji vzájemných vztahů, dopadu konfliktu na Ukrajině na obě země, jejich ekonomiky a bezpečnost i o výsledcích víkendových voleb do Evropského parlamentu.

Pavel řekl, že vztahy mezi zeměmi nejsou jen na úrovni oficiálních představitelů, ale také na úrovni expertů, úředníků a především občanů. „Ty by neměly být v žádném případě narušeny neshodou ohledně dílčích problémů, které řešíme,“ podotkl. „Dnes máme rozdílný pohled například na vývoj situace na Ukrajině, možnosti jejího řešení, budoucí vztahy k Rusku. Ale to neznamená, že všechny ostatní vztahy by tím měly být poznamenány,“ dodal.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil šest lidí a dalších 11 zranil, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.

„Každý den a každou hodinu ruský teror dokazuje, že Ukrajina musí spolu se svými partnery posílit svou protivzdušnou obranu,“ napsal Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. „Moderní systémy protivzdušné obrany mohou zajistit maximální ochranu lidí, našich měst a pozic. A my je maximálně potřebujeme,“ dodal.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi 10.000 dobrovolníků ročně by armáda získala dalších 5000 lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vláda dnes udělala další krok k jejich nákupu, rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s dalšími zeměmi v čele s Německem. Nahradit mají sovětskou techniku.

Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která dnes zveřejnil deník The Financial Times (FT). Podle něj doplňují rostoucí počet důkazů o možných válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných Ruskem na Ukrajině. Ukrajinské úřady tvrdí, že po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do Ruska zavlečeno více než 19.000 dětí, z nichž asi čtyři stovky se podařilo vrátit do vlasti za pomoci zprostředkovatelů. Tisíce dětí jsou nezvěstné.

Do havanského přístavu dnes připlula flotila ruského námořnictva, která zahrnuje moderní fregatu či ponorku s jaderným pohonem a která se tam zdrží do 17. června, informovala agentura EFE. Podle kubánské vlády jde o přátelskou návštěvu, americké zdroje to označují za vojenské cvičení. Některá média, včetně agentury AP, píší, že Moskva se tak snaží demonstrovat sílu v době napětí se Západem, které vyhrotila válka na Ukrajině.

Ukrajinská armáda hlásí zasažení tří ruských protiletadlových systémů S-300 a S-400 rozmístěných na Moskvou anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v noci na dnešek. O podobném zásahu tamních ruských protivzdušných komplexů informovaly ukrajinské ozbrojené síly i v pondělí.

„Tentokrát byl proveden skupinový raketový úder na jeden nepřátelský protiletadlový systém S-300 poblíž Belbeku a na dva protiletadlové systémy S-400 nedaleko Belbeku a Sevastopolu,“ uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku, kde také tvrdí, že se podařilo zničit dva radary systémů S-300 a S-400. Informace o třetím radaru se upřesňují, dodalo velení ukrajinské armády. Informuje zároveň o detonacích munice na zasažených místech.

Moskva se k tvrzení Kyjeva nevyjádřila. Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev podle ruskojazyčného webu stanice BBC v úterý večer uvedl, že ruská protivzdušná obrana odrazila ukrajinský vzdušný útok a zničila všechny útočící zbraně ještě na obloze. Nikdo podle něj nebyl zraněn a nejsou ani škody.

Ukrajina odebrala novinářskou akreditaci českému reportérovi Tomáši Vlachovi, spolupracovníku řady médií vč. České televize či Reflexu (z vydavatelství CNC, jež vydává i tento web Blesk Zprávy). Dle informací české ambasády v Kyjevě Ukrajinci mají za to, že jeho loňská reportáž „podporuje narativ agresora, kterým ospravedlňuje invazi na Ukrajinu, a může mít negativní vliv na reputaci Ukrajiny a na snížení podpory Ukrajiny ze strany mezinárodního společenství“.

„Osobně si myslím, že mi SBU (ukrajinská kontrarozvědka) vystavila finální účet za všechno. Třeba za to, že jsem jako humanitární pracovník působil i na Donbase nebo v Luhanské oblasti. Nepřispěly k tomu asi ani cesty na Krym,“ řekl Vlach serveru Hlídací pes s tím, že po jedné cestě z Krymu ho SBU vyslýchala.

Konference o rekonstrukci Ukrajiny se účastní i starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Německo dobře zná - a je tam dobře známý, v mládí tam s bratrem působili coby přední světoví boxeři.

Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, avizoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který se na konferenci vydá společně s prezidentem Petrem Pavlem či předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání bezpečnostních poradců a diplomatů v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě, na Maltě či v Davosu.

Pracovní skupina, které Česko spolupředsedá, se zabývá například budoucím zajištěním bezpečnosti nejen Záporožské jaderné elektrárny. „Věnujeme se jednak situaci v záporožské elektrárně, ale také celkově tomu, jak je možné a nutné zabezpečovat celkovou ukrajinskou energetickou síť s ohledem na jaderné elektrárny a na dopad na obyvatele,“ uvedl Marian. Rusko pravidelně na energetickou infrastrukturu útočí.

Budapešť nebude blokovat rozhodnutí NATO o podpoře Ukrajině, řekl podle Reuters maďarský premiér Viktor Orbán na setkání s šéfem aliance Jensem Stoltenbergem.

„Žena z okupovaných Olešek v Chersonské oblasti přešla přes silniční most, aby se dostala na území kontrolované Ukrajinou,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Ukázala svůj ukrajinský pas dronu, který následně koordinoval kroky této dámy.“

Při útoku na Nežegol v Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou zahynuli nejméně tři ruští vojáci, hlásí kanál Nexta.

Objekt, který patří Belgorodské státní univerzitě, byl využíván jako vojenské rekreační zařízení.

V Kyjevské oblasti padající trosky raket způsobily požár průmyslového objektu, skladu, poškodily soukromý dům, čerpací stanici a garáž, píše server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské úřady. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily všechny střely a zbraně, které se blížily k hlavnímu městu Kyjevu, uvedl dříve na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko.

Podle svědků agentury Reuters bylo v Kyjevě a jeho okolí slyšet několik výbuchů, které zněly jako práce protivzdušné obrany. V Kyjevské oblasti je hlášen jeden zraněný.

„Obnova Ukrajiny je morálním a politickým imperativem; je skutečností, že ruský agresor musí zaplatit. Na konferenci o obnově Ukrajiny v Berlíně jsem diskutovala o třech klíčových aspektech: reformě justice, řešení korupce a zajištění svobody médií,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Letecký poplach se spustil krátce po 2:00 SELČ a trval několik hodin na celém území Ukrajiny včetně oblastí sousedících s Polskem, píše Reuters. Polské a spojenecké letectvo kvůli ruskému úderu na Ukrajinu vyslalo preventivně do vzduchu své vojenské letouny. Polsko k tomuto kroku přistupuje tehdy, když ruské střely míří i na západ Ukrajiny.

Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušný útok na Kyjev pomocí raket a dronů, který se podle prvních zpráv zřejmě obešel bez obětí i škod na majetku. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom informovala agentura Reuters.

Ukrajinské systémy protivzdušné obrany zničily všechny střely a zbraně, které se blížily k hlavnímu městu, uvedl na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Dodal, že podle předběžných informací Rusko při útoku použilo kombinaci balistických raket a střel s plochou dráhou letu a také bezpilotní letouny. Rozsah útoku nebyl bezprostředně znám.

Automatické prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky nebo novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody, projedná na dnešním zasedání vláda. Ministři mají na programu i novelu zákona o dani z přidané hodnoty, opětovně by se měli zabývat také návrhem zákona o podpoře bydlení. S ohledem na zahraniční cestu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je však otázkou, zda kabinet předpis projedná.

Podle novely ministerstva vnitra by Česko v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Nová právní úprava by neměla obsahovat konkrétní data, ale umožňovat každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla další prodloužení dočasné ochrany, mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Spojené státy pošlou Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot, informuje agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké představitele. Tento krok již podle nich schválil prezident Joe Biden a Washington tak reaguje na naléhavé volání Kyjeva po posílení protivzdušné obrany země, která se v poslední době brání hlavně intenzivním ruským úderům v severovýchodní charkovské oblasti.

Američtí činitelé s AP hovořili pod podmínkou zachování anonymity vzhledem k tomu, že rozhodnutí, o němž jako první napsal list The New York Times, dosud nebylo veřejně oznámeno. Pokud se informace potvrdí, půjde teprve o druhou kompletní baterii Patriot, kterou Spojené státy zemi bránící se už třetím rokem ruské agresi poskytnou. Pentagon mimoto Ukrajině průběžně dodává nezveřejněný počet raket pro tento systém. Patrioty včetně munice dodalo napadené zemi například také Německo.

Děkujeme, že jste i dnes sledovali naše online zpravodajství. O válce na Ukrajině a dalších souvisejících věcech vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc. 

Ve válce na Ukrajině byli nedávno zabiti dva indičtí občané. Indické velvyslanectví v Moskvě naléhá na ruské úřady, včetně ministerstva obrany, aby zajistily urychlenou repatriaci pozůstatků, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí.

Dillí rovněž vyzvalo ruského velvyslance v Indii a úřady v Moskvě, aby urychleně propustily a navrátily všechny indické občany sloužící v ruské armádě, stojí v prohlášení. Indie požaduje, aby Rusko prokazatelně zastavilo další nábory jejích občanů ruskou armádou a zároveň vyzvalo indické občany k obezřetnosti při vyhledávání pracovních příležitostí v Rusku.

Ruský nezávislý server Mediazona označil za nepravdivou zprávu, že zemřel někdejší starosta města Kupjansk v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) o víkendu informovala, že bývalý starosta Hennadij Macehora se stal cílem atentátu.

O úmrtí Macehory původně informoval například ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na ruská provládní i exilová média. Nicméně Mediazona na svém telegramovém účtu napsala, že účet na ruské sociální síti VKontaktě, který podle médií patřil Macehorově matce a ze kterého informace pocházela, je falešný.

Srbský vicepremiér Aleksandar Vulin si dnes na schůzce s ruským ministrem vnitra Vladimirem Kolokolcevem pochvaloval bezpečnostní spolupráci mezi oběma zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Srbský politik, známý svými vyhraněně proruskými názory, jednal také na ruském ministerstvu obrany.

Podle srbské vlády se Vulin s Kolokolcevem shodli na tom, že bezpečnostní spolupráce mezi Moskvou a Bělehradem je na vysoké úrovni. Podle Vulina se obě země budou vzájemně podporovat v mezinárodních policejních organizacích. Kolokolcev informoval srbského vicepremiéra o „snahách omezit účast Ruska na mezinárodních policejních organizacích, včetně pokusů vyloučit Rusko z Interpolu“. Vulin k tomu řekl, že boj proti mezinárodnímu zločinu nemůže být účinný bez účasti Ruska a že opatření namířená proti Rusku snižují účinnost boje proti nadnárodním zločineckým skupinám.