Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil rozsáhlý požár ropného skladu v ruské Adygejské republice. Plameny se již podařilo uhasit, oznámil podle agentury Reuters na komunikační platformě Telegram šéf Adygejské republiky Murat Kumpilov. Naopak Kyjev informuje o nových ruských útocích na ukrajinská energetická zařízení.

Tisková agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany uvedla, že ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 15 ukrajinských dronů, z toho šest nad Adygejskou republikou. Bezpilotní letouny zasáhly také město Slavjansk na jihu evropského Ruska. Při úderech, zejména na ropné sklady, podle ruských úřadů zahynula jedna žena.

Naopak ruský útok poškodil v noci na dnešek energetickou infrastrukturu ve čtyřech ukrajinských regionech, uvedlo prostřednictvím aplikace Telegram ukrajinské ministerstvo energetiky. Úder podle úřadu zranil tři pracovníky jednoho ze zasažených zařízení a přerušil dodávky elektřiny pro některé spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl do Vietnamu, kde bude na návštěvě do čtvrtka. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli: prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS. Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která "potvrdí zásady komplexního strategického partnerství" mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem 20 dokumentů.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.

Putin a Kim podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Severokorejská státní agentura KCNA dnes podle AP uvedla, že se obě země zavázaly „bezodkladně nasadit všechny prostředky, které jsou k dispozici“, aby si poskytly „vojenskou a další pomoc“. AP poznamenává, že smlouva může posílit spolupráci obou k Západu nepřátelských zemí na nejvyšší úroveň od konce studené války.

Rusko podle Putina na základě paktu nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR.

„Musíme si být vědomi toho, že autoritářské mocnosti se stále více sbližují. Vzájemně se podporují způsobem, který jsme dříve neviděli,“reagoval na zprávu šéf NATO Stoltenberg během návštěvy Kanady. Japonská vláda dala najevo vážné znepokojení z Putinových slov o spolupráci v oblasti vojenských technologií.

USA a jejich spojenci v oblasti, tedy právě Japonsko a Jižní Korea, mají podle Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Šéf Kremlu během první návštěvy KLDR za posledních 24 let slíbil, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti USA. Putin se z KLDR přesunul do Vietnamu, s jehož vrcholnými představiteli by měl jednat ve čtvrtek.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. O dalších zprávách týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc. 

Další dva ruští miliardáři dostanou zákaz vstupu do EU. Evropská unie přidá na sankční seznamy Igora Altuškina, zakladatele Ruské měděné společnosti (RMK), a Romana Trotsenka, zakladatele holdingu Aeon, píše EUobserver. Miliardářům bude zakázán vstup do EU a jejich majetek v EU bude zmrazen, informuje na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. 

Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl na návštěvu do Vietnamu, kde bude do 20. června. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.

Rusko přesunulo drtivou většinu svých pozemních sil dříve umístěných poblíž Finska do války na Ukrajině, informovala 19. června finská veřejnoprávní televize Yle s odkazem na nezveřejněný zdroj z finské vojenské rozvědky.

Odborníci na mořské savce evakuovali tento týden dvě běluhy z delfinária v bombardovaném ukrajinském Charkově do španělské Valencie. Informovala o tom dnes agentura AFP a server La Vanguardia, jenž také zveřejnil snímky zachráněných kytovců.

Dvojice běluh - patnáctiletý samec jménem Plombir a čtrnáctiletá samička Miranda - cestovali nejprve ze svého dosavadního domova na severovýchodě Ukrajiny do jihoukrajinské Oděsy. Cesta po silnici napříč zemí, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi, přitom trvala 12 hodin.

Ukrajina je otevřená účasti Ruska na příštím mírovém summitu, uvedl vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andriy Yermak. Upozornila na to na sociální síti X Tv Nexta.

„Myslíme si, že bude možné pozvat zástupce Ruska. Přípravy na konferenci již začaly.“ Řekl, že cílem druhého mírového summitu je „ukončit válku a vyřešit krize“.

Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podpis dohody odsoudil.

Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský prezident. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl Kim.

„80 % jednotek rozmístěných poblíž finské hranice Rusko přemístilo na Ukrajinu,“ tweetuje kanál Nexta a přidává satelitní snímky. „Ruské vojenské základny se vyprazdňují, zůstává jen zastaralá technika a malý počet vojáků.“

Evropská komise zavede cla na dovoz ukrajinských vajec, uvedl mluvčí EK. Učiní tak za dva týdny, až se naplní dříve dohodnutá roční kvóta. Stejné rozhodnutí přijala komise v úterý ohledně dovozu ovsa z Ukrajiny.

Ukrajina využívá od ruské invaze z února 2022 zvláštní mechanismus, který Evropská unie zavedla, aby posílila vzájemný obchod. EU je pro Ukrajinu nejdůležitějším vývozním trhem.

Ukrajinští obchodníci a zákazníci se naučili žít s výpadky proudu. Posvítí si baterkou nebo mobilem...

Rumunsko nakoupí desítky samohybných houfnic K9 z Jižní Koreje, oznámil ministr obrany Angel Tilvar po jednání s jihokorejským protějškem Sin Won-sikem v Bukurešti. Rozhodnutí nakoupit celkem 54 houfnic je největší zbrojní akvizicí Rumunska za posledních sedm let. Podle sdělení jihokorejského ministerstva obrany má akvizice hodnotu 920 milionů dolarů (21,3 miliardy korun).

Bukurešť následuje Varšavu, která si po začátku rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 objednala jihokorejských houfnic K9 několik stovek. V dubnu se na schůzce jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a jeho rumunského protějšku Klause Iohannise v Soulu oba lídři dohodli na posílení spolupráce obou zemí v oblasti obrany a jaderné energetiky.

Rumunsko, člen NATO i EU sousedící s Ukrajinou, loni vynaložilo na obranu 2,44 procenta HDP, přičemž asi třetinu z těchto prostředků tvořily nové zbrojní akvizice.

„Naše země disponuje značným množstvím západních aktiv a majetku, které jsou v ruské jurisdikci. Na to vše se může vztahovat ruská odvetná politika, odvetné akce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.

Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji by měl být přezkoumán, prohlásil Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.

Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.

„Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin.

„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“

Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.

Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.

Dohodu o komplexním strategickém partnerství dnes na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti, dodal.

Za poslední den ztratil protivník 1130 lidí, 10 tanků, 12 obrněných vozidel, 34 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Minské dohody měly vyřešit první ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2014. Jejich výsledkem byla druhá ruská agrese. Pak se spolehněme, že Rusko nějakou dohodu bude ctít, pokud nebude vnímat naši sílu a odhodlání,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.

„Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili,“ řekl diplomat. „Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu (Američané) přistoupí,“ dodal bez dalších podrobností.

Soud v ruském Vladivostoku dnes poslal na tři roky a devět měsíců do trestanecké kolonie amerického vojáka obviněného z krádeže 10.000 rublů (asi 2610 korun) a vyhrožování zabitím. Má také nahradit škodu, kterou způsobil své ruské milence. Rozsudek není pravomocný a advokát Američana řekl, že se proti němu odvolá.

Gordon Black se během procesu částečně přiznal, píše agentura TASS. Podle vyšetřovatelů letos v květnu svoji přítelkyni chytil v pod krkem, což chápala jako reálné ohrožení života. Z peněženky jí ukradl 10.000 rublů, protože neměl vlastní peníze. Hotovost použil k uhrazení svých výdajů, včetně zaplacení hotelového pokoje, v němž ho zadrželi.

Washington opakovaně vyzývá své občany, aby do Ruska necestovali. Spojené státy obviňují Moskvu, že americké občany posílá do vězení proto, aby je následně mohla vyměnit za Rusy zadržované v USA.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 19 z 21 dronů, kterými na její území zaútočilo Rusko. Informoval o tom mluvčí ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle úřadů úlomky z jednoho ze sestřelených dronů způsobily škody ve vsi Malechiv u Lvova.

Ve Lvovské oblasti protivzdušná obrana zneškodnila všech pět bezpilotních letounů nepřítele, uvedl Maksym Kozyckyj, šéf tohoto regionu u hranic s Polskem. Úlomky jednoho z nich zasáhly vícepodlažní dům v Malechivu na severním předměstí Lvova. Jeden člověk utrpěl zranění, zničeno bylo mnoho oken. Později byl nad touto obcí zneškodněn ještě jeden dron.

Další drony ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti, uvedl mluvčí letectva.

Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla severokorejská média poté, co šéfa Kremlu jeho hostitel dnes před svítání přivítal na letišti v Pchjongjangu.

Agentura Reuters píše, že Kim si s Putinem podal ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k Putinovu hotelu. Šlo o vůz značky Aurus, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu byl obrovský nápis „Vítej, Putine“.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov řekl, že oba lídry během dneška čeká jednání mezi čtyřma očima, galakoncert, státní recepce, přehlídka čestné stráže, podpisy různých dokumentů a prohlášení pro média.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky, řekl včera ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém každovečerním proslovu. Zpomalil se postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti.

Situaci v tomto regionu, kde ruská armáda v květnu vnikla na ukrajinské území, ovlivnilo zničených ruských pozic a odpalovacích ramp u hranic s Ukrajinou. "Funguje to. Přesně tak, jak jsme očekávali," řekl Zelenskyj.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vyšetřovací výbor Ruské federace potvrdil, že ukrajinské letectvo v únoru sestřelilo nad Azovským mořem vzácný ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50, přičemž zahynulo deset členů posádky.

Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo dnes večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má „mezinárodní přesah“. Spekuluje se zejména o vojenské podpoře, kterou by Pchjongjang mohl poskytnout Moskvě válčící už více než dva roky proti Ukrajině.

Putina podle BBC doprovázejí ministr obrany Andrej Belousov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a představitelé ruské vesmírné agentury Roskosmos. Ruské úřady už dříve uvedly, že Moskva chce s KLDR prohloubit spolupráci ve všech oblastech. Šéf Kremlu vpředvečer návštěvy oznámil, že Moskva hodlá s KLDR podepsat „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, jejíž součástí by měla být i bezpečnostní spolupráce.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti

Lotyšská vláda vyčlenila 10 milionů eur z pohotovostních fondů na posílení obrany na východní hranici země, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.

Dva lidé zemřeli při výbuchu miny v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou poté, co vstoupili do zakázaného pásma a ignorovali cedule varující před nebezpečím. Na platformě Telegram to dnes uvedl oblastní gubernátor Alexandr Bogomaz. Třetí člověk podle něj utrpěl zranění.

Incident se odehrál v Klimovském okrese, který sousedí s ukrajinskou Černihivskou oblastí. Bogomaz vyzval obyvatele, aby v pohraničních obcích nechodili do míst, kde jsou cedule varující před minami. Více podrobností nesdělil.

Švédsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli tomu, že v pátek ruský bombardér Su-24 narušil vzdušný prostor této skandinávské země. Informuje o tom dnes agentura AFP.

Ruské vojenské letadlo krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland a švédská armáda k němu vyslala dvě stíhačky Gripen. „Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti,“ řekl v pátek šéf švédského letectva Jonas Wikman. „Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli,“ doplnil.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Ukrajinská generální prokuratura uvádí, že ukrajinská armáda objevila během leteckého průzkumu na jedné z bojových pozic v Doněcké oblasti obrněné vozidlo ukrajinských ozbrojených sil a na něm hlavu ukrajinského vojáka. Zprávu úřad doplnil fotografií vozidla, která je částečně rozmazaná v místech kapoty vozu.

Ukrajina je blíže společné roamingové zóně se státy Evropské unie. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury DPA podepsal odpovídající změnu zákona. Pro válkou zmítanou zemi je to další krok ke sblížení s EU. Ukrajina je prvním kandidátem na vstup do EU, který takový krok učinil.

„Nyní musíme obdržet kladné hodnocení našich legislativních změn z evropské strany a zahájit jednání s EU o přistoupení k jednotnému roamingovému prostoru,“ uvedl ministr pro digitální technologie Mychajlo Fedorov.

USA záměrně zdržují výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16, což povede k tomu, že bude méně vycvičených pilotů než stíhaček, řekla ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová deníku Times.

Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Estonská bezpečnostní policie (KaPo) podle stanice ERR vinila Morozova, jenž je ruským občanem, ze spolupráce s ruskými tajnými službami.

Estonské bezpečnostní složky zatkly Morozova na začátku ledna a obvinily ho mimo jiné ze shromažďování informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska či o vztazích se spojenci nebo sociální soudržnosti. Ředitel KaPo Margo Palloson tehdy ERR řekl, že univerzity jsou považovány za cíle, neboť mají přístup k údajům, které mohou pomoci ruským tajným službám lépe se zaměřit na estonskou společnost či instituce.

Švýcarské úřady vyšetřují ruského diplomata, který čelí podezření, že si chtěl nezákonně opatřit zbraně a nebezpečné látky. Informoval o tom švýcarský deník Tages-Anzeiger a podle agentury DPA dnes švýcarské spolkové státní zastupitelství potvrdilo, že v této souvislosti požádalo vládu o souhlas se stíháním politického trestného činu. Státní zastupitelství a policie už v rámci „zajišťovacích opatření“ provedly domovní prohlídky, sdělil úřad DPA.

Podle Tages-Anzeiger se vyšetřování soustřeďuje na diplomata, který je akreditovaný na ruském velvyslanectví v Bernu. Tento údajný agent se dostal do podezření jen několik týdnů před víkendovým švýcarským summitem o míru na Ukrajině. Mezi delegacemi ze stovky zemí a organizací bylo 57 hlav států a šéfů vlád, ale nikdo z Ruska, které na jednání nebylo pozváno.

Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.

Podle médií ruská justice viní reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně je Kurmaševová stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Pokles důvěry Čechů v armádu souvisí podle agentury STEM s jejich politickými preferencemi. Mezi příznivci nejsilnějších politických stran jsou rozdíly v důvěře v desítkách procentních bodů, uvedl dnes před poslanci branného výboru analytik STEM Jiří Táborský. Důvěra v armádu se podle STEM snižuje čtvrtým rokem v řadě, letos v lednu jí věřilo 62 procent obyvatel. Proti březnu 2020, kdy se armáda těšila největší důvěře, to je podle dat STEM propad o 16 procentních bodů.

„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ sdělil Táborský v aktuální tiskové zprávě STEM.

Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.

Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.

Dva údajní ruští špioni zadržení v roce 2022 ve Slovinsku by mohli být součástí širší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Uvedl to americký deník The Wall Street Journal (WSJ), podle nějž by do výměny mohl být zahrnut také jeho dopisovatel Evan Gershkovich zadržovaný v Rusku.

Podle WSJ se očekává, že slovinský soud v utajeném procesu s údajnými agenty ruské rozvědky SVR Arťomem Dulcevem a Annou Dulcevovou vynese rozsudek v nejbližších týdnech. Obžalovaným hrozí za špionáž až osmiletý trest vězení.

Dvojice, která se vydávala za argentinský pár, žila se dvěma dětmi školního věku na severu Lublaně. Jejich zpravodajským cílem byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.

„V Rusku se konají hry BRICS, měly být 'alternativou' k olympijským hrám,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější poradce z ukrajinského ministerstva vnitra. Skupina zemí BRICS zahrnuje Rusko a další mocnosti, které se snaží vytvořit globální protiváhu Západu. Ruští sportovci na blížící se olympijské hry nemohou kvůli sankcím.

„Ruská média již informují, že ruští sportovci získali stovky medailí. Tajemství: V mnoha soutěžích soutěží pouze jeden sportovec,“ upozorňuje Heraščenko. Tak jako v soutěži „akvabeláků“, totiž uměleckém plavání mužů.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Dnes to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.

Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i na nás,“ uvedla.

Turecké zpravodajské služby varovaly ruské kolegy, a pomohly tak odvrátit připravovaný teroristický útok v Moskvě, druhý po útoku na koncertní sál Crocus City Hall na předměstí ruské metropole. Teroristé chtěli zaútočit na přeplněné obchodní centrum, ale díky zásahu Turecka se tento útok podařilo odvrátit, napsal dnes na svém webu deník Kommersant s odvoláním na informace, které zveřejnil turecký list Hürriyet.

Útok v Moskvě podle těchto informací připravovali teroristé napojení na Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Turecké tajné služby dlouhodobě sledovaly činnost její místní buňky, která se účastnila lednového útoku na katolický kostel v Istanbulu. Bezpečnostní složky při vyšetřování vyslechly několik lidí a později navázaly kontakt s ruskou stranou.

Kontrarozvědka SBU zadržela prodavačku, která sledovala pohyby ukrajinských jednotek a předávala informace Rusům. „SBU postupovala aktivně, předem odhalila ruskou informátorku a zadržela ji při činu, když fotografovala pohyb ukrajinských obrněných vozidel,“ hlásí ukrajinská tajná služba.

„Vyšetřování odhalilo, že podezřelá byla prodavačkou v jedné z vesnic na jihu Dněpropetrovské  oblasti, která sousedí se Záporožskou oblastí. Informátorka se snažila navázat úzké kontakty s ukrajinskou armádou, aby 'tajně' získala potřebné informace.“ Prodavačce, jejíž bratr na Krymu velí jedné z okupačních jednotek, hrozí 12 let vězení.

Skladiště s ropnými produkty v Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, postihl v noci na dnešek rozsáhlý požár. Podle ruských úřadů areál zasáhly bezpilotní prostředky, píše agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech.

Sklad se nachází u města Azov. „Podle předběžných údajů nejsou žádné oběti,“ uvedl podle agentury Reuters gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev. Podle něj požár vypukl kvůli útoku bezpilotních prostředků. Na místě zasahují desítky hasičů.

Ukrajina požár nekomentovala. Kyjev však mnohokrát zopakoval, že útoky na dopravní či energetickou infrastrukturu podkopávají schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině, píše agentura Reuters.

Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.

Dobré ráno, ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Rusko a KLDR podle Putina, který dnes zahájí návštěvu této asijské země, spojuje to, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy. „Velmi si ceníme pevné podpory, kterou KLDR poskytuje ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedl Putin. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Více než 20 ze 32 členských zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl dnes šéf aliance Jens Stoltenberg. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak narostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla agentura AP.

Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu. Naznačil, že podrobnosti ohledně obranných výdajů členů NATO oznámí po odpolední schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem.

„Už teď ale mohu odhalit, že tento rok více než 20 spojenců utratí alespoň dvě procenta HDP na obranu,“ řekl v úvodním projevu. „Evropané dělají pro svou kolektivní bezpečnost více než před několika lety,“ uvedl Stoltenberg, který se schází s Bidenem necelý měsíc před summitem NATO svolaným do americké metropole.

Objevily se fotografie následků úderu na civilní infrastrukturu v regionu Poltava. Je zraněno 12 lidí.

Rusko zintenzivňuje své útoky na východní frontě s cílem vyčerpat ukrajinské jednotky ještě předtím, než Kyjev obdrží další západní pomoc včetně stíhaček F-16. Na sociálních sítích to dnes uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin vyměnil několik náměstků ministra obrany a na jednu z těchto pozic dosadil svou vzdálenou neteř Annu Civiljovovou, informuje server Meduza nebo list Novaja gazeta Jevropa s odkazem na prezidentské dekrety. Server Kommersant píše, že nové vyhlášky zvyšují počet náměstků na ruském ministerstvu obrany na 12 z dosavadních deseti.

Civiljovová je manželka ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova, jenž ministerský post obsadil letos v květnu, přičemž předtím byl gubernátorem Kemerovské oblasti, píše Novaja gazeta. Podle zjištění investigativního portálu Agentstvo je Civiljovová dcerou Putinova bratrance Jevgenije.

Na 70 procent Ukrajinců si myslí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl zůstat prezidentem až do skončení válečného stavu. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní ústav sociologie (KMIS). Podle něj zároveň klesl počet těch, kteří podporují Zelenského politiku.

Lodě ruského námořnictva opouštěly v pondělí kubánskou metropoli Havanu podle plánu, uvedla státní tisková agentura Ria.

Fregata ruského námořnictva a ponorka s jaderným pohonem dorazily do havanského přístavu minulý týden, což je mezipřistání, které podle USA a Kuby nepředstavuje žádnou hrozbu, ale které bylo široce vnímáno jako ruská demonstrace síly.

„Jde o to, aby Rusko ukázalo, že je stále schopno určité úrovně globální projekce moci," řekl americký úředník skupině novinářů.

Nejméně devět lidí utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku, který dnes odpoledne zasáhl ukrajinskou Poltavskou oblast. Podle listu Ukrajinska pravda o tom informoval šéf regionu Filip Pronin. Ten rovněž uvedl, že útok poškodil elektrické vedení a bez proudu je přes 50.000 domácností.

„Podle předběžných informací nepřítel zasáhl civilní infrastrukturu v Poltavském okrese," napsal Pronin na Telegramu s tím, že pod troskami mohou být stále lidé. Později upřesnil, že útok se předběžně obešel bez obětí na životech, poškozeno bylo několik budov.

„Děkuji všem, kteří stojí za Ukrajinou, vzdorují ruskému tlaku, všem, kteří pracují a pomáhají a kteří v těchto dnech a po celou dobu této války nezapomínají na Ukrajinu a Ukrajince, náš boj a důležitost ochrany lidských životů,“ vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti.

Amerického zpěváka Roda Stewarta vypískali něměčtí fanoušci během jeho koncertu v Lipsku. A to ve chvíli, kdy vyjádřil podporu Ukrajině, zařval „Ať jde Putin do p*dele“ a na obrazovce ukázal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Díky, že jste tak milí,“ řekl ironicky Stewart svým fanouškům poté, co na něj bučeli.

Nelibost fanoušků v Lipsku zrovna k Ukrajině ale není velkým překvapením. Krajněpravicová strana AFD, která v Lipsku vyhrála volby do Evropského parlamentu, nepodporuje třeba úsilí německé vlády posílat zbraně Ukrajině.

Potvrzeno, ruský prezident Vladimir Putin navštíví tenhle týden v úterý a středu Severní Koreu a poté se přesune do Vietnamu. V Pchjongjangu ruský prezident nebyl od července 2000, píše Reuters.

Sbližování Ruska a KLDR bylo v poslední době patrné z několika událostí, včetně veřejného poděkování ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova za podporu ruské války na Ukrajině při jeho návštěvě Severní Koreje.

Severní Korea Rusku poskytla značné množství munice a raket, čímž podle USA a jeho spojenců porušila vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Méně jasné podle náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella je, co Rusko poskytuje Severní Koreji. Mohla by to být tvrdá měna, energie či kapacity, které KLDR umožňují rozvíjet jaderný a raketový program.

Evropská fotbalová unie UEFA zakázala ruské vlajky na dnešním utkání mistrovství Evropy v Mnichově mezi fotbalisty Ukrajiny a Rumunska. Pořadatelé mají za úkol je okamžitě zabavit. Informovala o tom agentura AP.

UEFA, která Rusko krátce po invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodních soutěží, zakročila poté, co se ruské vlajky objevily například při zahajovacím utkání šampionátu mezi domácím Německem a Skotskem nebo u příznivců Srbska při nedělním duelu s Anglií.

K podobnému kroku už před šampionátem měli v úmyslu sáhnout němečtí organizátoři, kteří chtěli povolit na tribunách a v oficiálních fanzonách pouze vlajky účastníků mistrovství Evropy. Důvodem byla i válka v Pásmu Gazy.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR během noci zaútočily na třech místech v Rusku, jedním z cílů byl Novolipecký hutní kombinát (NLMK) a místní traktorový závod. Výrobky obou podniků využívá Rusko ve válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na nejmenované zdroje z HUR.

Naopak ruské drony útočily na Ukrajině – terčem ruského dronu se dnes stal osobní vůz v osvobozené části Chersonské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin, podle kterého si útok vyžádal život padesátiletého místního obyvatele.

V této oblasti se terčem ruského ostřelování stala ukrajinská sanitka, přivolaná k sedmnáctileté dívce. Sami zdravotníci se dokázali před palbou ukrýt, ale zranění utrpěla těhotná žena, dítě a jeden místní obyvatel. I přes poškození sanitky dokázali zdravotníci odvézt raněné do nemocnice, uvedlo na sociální síti ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Celosvětově vzrostlo množství peněz utracené za jaderné zbraně o 13% v roce 2023 oproti roku předešlému, informovala mezinárodní organizace ICAN. Vloni se tak utratilo na ničivé zbraně více než 2 triliony korun. Na prvním místě jsou USA, druhá Čína a třetí Rusko.

Podle organizace za tím je větší nejistota kvůli válce na Ukrajině či konfliku v Pásmu Gazy.

Až 12 hodin – takový čas by mohli být Ukrajinci denně bez elektřiny. Varoval před tím šéf ukrajinské sítě Volodymyr Kydrytskyj. „Během příštích týdnů bude situace mnohem těžší, než je dnes,“ řekl ve státní televizi.

Je to z důvodu plánovaných výpadků proudu a nouzových výpadků, které se v následujících týdnech zintenzivní poté, co vlna ruských útoků ochromila ukrajinskou výrobu elektřiny.

Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v příštích dnech zamíří do Vietnamu, kde by se měl setkat s tamním prezidentem To Lamem. Společně by se měli utvrdit v dobrých vietnamsko-ruských vztazích, píše agentura Reuters.

Prezident To Lam i vietnamská vláda vynechali o víkendu mírový summit ve Švýcarsku, kde se řešilo, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Žádná země by neměla dát Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva,“ řekl agentuře mluvčí americké ambasády ve Vietnamu.

„Pokud bude moci volně cestovat, mohlo by to normalizovat do očí bijící porušování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ doplnil mluvčí amerického velvyslanectví k návštěvě Putina v zemi.

Ruští špioni utekli, píše polský server Rzeczpospolita. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Řídit je měl na dálku důstojník ruské FSB.

Tři odsouzení, čtyřiačtyřicetiletý ukrajinský politolog Jaroslav, nezletilý – v té době teprve šestnáctiletý – Artur a běloruská studentka Maryja, kterým soud vyměřil nejnižší tresty – rok až půldruhého roku vězení či polepšovny, vzápětí vyšli z vyšetřovací vazby. Ale k odpykání zbytku trestu dosud nenastoupili.

„Pokud vás ale zajímá eskalace výhružek Ruska vůči nám, západu, je zajímavé se koukat na dění kolem Baltského moře a ostrovů, jako jsou Gotland nebo Holborn. Zase tam prý Rusy ohrožujeme a bude prý třeba podniknout nějakou vojenskou akci. Stejně otevřeně o svých plánech mluvili i před invazí do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu 2014,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Švýcarská prezidentka řekla, že Putin by se mohl dostavit na příští „mírový summit“ navzdory zatykačům ICC. „Lze udělat výjimku. V případě mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem by to mohla být výjimka,“ řekla prezidentka Viola Amherdová. Podobně se vyjádřil i švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis.

Uvedl také, že druhá konference o Ukrajině by se mohla konat před prezidentskými volbami v USA plánovanými na listopad tohoto roku.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko.

„Čína rozšiřuje svůj jaderný arzenál rychleji než kterákoli jiná země,“ uvedl Hans Kristensen ze SIPRI. Podle stockholmského institutu by mohl mít Peking do roku 2030 nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket schopných nést jaderné hlavice jako Rusko či USA. Avšak čínský počet jaderných hlavic bude podle SIPRI stále mnohem menší, než mají Moskva (4380) a Washington (3708).

Ze zprávy SIPRI rovněž vyplývá, že asi 2100 jaderných hlavic je nyní ve světě ve stavu „vysoké operační pohotovosti“. Většina z nich patří Rusku a USA. Téměř 90 procent jaderných zbraní vlastní Rusko a USA, zbytek připadá na další oficiální jaderné mocnosti Francii, Čínu a Británii a státy, které podle SIPRI také mají jaderné zbraně (Izrael, Indie, Pákistán a KLDR).

Soud s americkým novinářem listu The Wall Street Journal Evanem Gershkovichem začne v Rusku 26. června a bude se konat za zavřenými dveřmi, informovaly dnes ruské tiskové agentury. Minulý týden ruská prokuratura uvedla, že reportér stane před soudem ve městě Jekatěrinburg, kde byl zadržen.

Ruské úřady viní Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Tady jsou ještě snímky z mírového summitu ve Švýcarsku. 

V Chakovské oblasti se bojuje i o město Vovčansk, které Ukrajina osvobodila v září 2022, ale Rusové ho v rámci ofenzívy znovu obsadili. Videa na sociálních sítích ukazují, že se Rusové v tamní továrně hromadně vzdávají ukrajinským silám. Podle neoficiálních informací bylo v areálu až 400 okupantů.

Na shromáždění za práva LGBT+ menšin v Kyjevě přišlo asi 500 lidí, uvedla agentura AFP. „Navzdory útokům nesmíme váhat a musíme se přijít ukázat," řekla 27letá Dina. Situaci srovnávala s Ruskem, které válku proti Ukrajině vede od února 2022. „Jsem šťastná, že žiju v zemi, kde můžu jít i na Gay Pride," řekla.

Ani na Ukrajině ovšem někteří gayové a lesby nejsou se svými právy zcela spokojení. Aktivisté po státu požadují reformu, která by lidem ve stejnopohlavních partnerstvích umožnila rozhodovat o léčbě zraněných vojáků a pochovávat válečné oběti, píše AP. Výzvy přichází v době, kdy v sociálně konzervativní ukrajinské společnosti podle některých pozorovatelů pohled na věc mění právě služba lidí z těchtno menšin v ozbrojených silách.

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci, podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.

Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze, a tedy od začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.

Podle agentury AP akce neměla oslavnou atmosféru manifestací známých jako „pride" v mírových podmínkách. Provázel ji silný déšť a také přísná bezpečnostní opatření související nejen s válkou, ale i s demonstrací ukrajinských nacionalistů, kteří si neodpustili homofobní projevy.

Americký exprezident Donald Trump si v noci na dnešek stěžoval, že žádosti Ukrajiny o podporu Spojených států „neberou konce“, a uvedl, že v případě jeho znovuzvolení by byla záležitost rychle „urovnaná“. Podle Trumpa se „to musí zastavit“, z jeho slov ovšem nebylo zcela jasné, zda lídr Republikánské strany odkazoval na americkou pomoc nebo celou ruskou agresi.

Chilský prezident na summitu ve Švýcarsku přislíbil podporu mírovému úsilí na Ukrajině. „Na tomto summitu nejde o NATO, ani o pravicové či levicové politické ideje. Jde o dodržování mezinárodního práva a lidských práv, základních principů společného života,“ prohlásil Gabriel Boric.

Jakmile se Brazílie a Čína připojí k zásadám, které nás dnes spojily, rádi si vyslechneme jejich názory, uvedl Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu ve Švýcarsku. „I když se neshodují s většinou světa. Je normální spojit síly, abychom ukončili válku,“ dodal.

„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také se vymezuje vůči zásahům do produkce potravin a požaduje, aby všechny jaderné elektrárny na Ukrajině „bezpečně a zajištěně“ provozovali Ukrajinci.

Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.

„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení z mírového summitu vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko.

„Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Petr Pavel na sociální síti X.

Finský prezident Alexander Stubb vyzval Peking, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a pomohl ukončit válku na Ukrajině, informovalo finské médium Yle.

Základem spravedlivého míru na Ukrajině bude respekt k územní celistvosti všech zemí, uvádí deklarace většiny účastníků švýcarského summitu.

Ruské síly zasáhly vesnici Nová Poltavka u Kramatorska v Doněcké oblasti a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí, informovala regionální prokuratura.

Účastníci švýcarského summitu vyzvali k návratu dětí unesených z Ukrajiny, uvedla agentura AFP. Některé země se ke společnému prohlášení nepřihlásily.

Prohlášení mírového summitu ve Švýcarsku podepsalo 80 zemí a 4 organizace. Mezi signatáři není Brazílie, Indie, Saúdská Arábie, Mexiko, Indonésie, Jihoafrická republika a Thajsko.

Norská vláda poskytne Ukrajině 1,1 miliardy NOK (asi 74 milionů dolarů) na pomoc při opravě její energetické infrastruktury. Již bylo rozhodnuto, že 120 milionů NOK bude použito na opravu energetického sektoru v Charkově.

Vedoucí představitelé skupiny zemí G7 se nezabývali mírovými návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině, uvedl německý kancléř Olaf Scholz během mírového summitu ve Švýcarsku, informoval deník Guardian.

Dva dozorce, které dnes drželi muži ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska jako rukojmí, se podařilo osvobodit. Skupina útočníků je po zásahu bezpečnostních sil po smrti, napsala agentura TASS. Agentura Reuters krátce předtím uvedla, že z místa byla slyšet střelba.

Skupina mužů se ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska zmocnila dvou dozorců a držela je jako rukojmí, uvádí ruské agentury. Podle telegramového kanálu Baza muži, kterých bylo podle různých zdrojů pět až šest, tvrdili, že jsou stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS).

Trump vyhrožuje, že přeruší pomoc Ukrajině „ještě před nástupem do Bílého domu jako zvolený prezident“. Bývalý americký prezident a předpokládaný republikánský kandidát Donald Trump se na předvolebním shromáždění 15. června otevřeně kriticky vyjádřil k americké pomoci Ukrajině.

Válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Prezident Petr Pavel to dnes zdůraznil na summitu ve Švýcarsku v národním prohlášení, které má ČTK k dispozici. Pavel doufá, že konference vydláždí cestu k budoucímu mírovému uspořádání na Ukrajině.

Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednáním o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko svou invazí do sousední země. Ve Švýcarsku jsou tento víkend delegace stovky zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.

Při ruských útocích na Ukrajině během uplynulého dne zemřeli tři lidé a šest jich bylo zraněno, informovaly regionální úřady. Oběti byly hlášeny v Doněcké a Charkovské oblasti.

Podle odhadů ukrajinské armády přišli okupanti od začátku invaze již o více než 525 000 vojáků.

Podle Zelenského Rusko měsíčně vypálí 3 500 raket na civilní cíle a infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o raketách KAB, ruských přesně naváděných zbraních, které se používají k úderům na sídla v oblasti frontové linie. Zelenskyj uvedl, že rakety jsou používány na civilní cíle, aby donutily občany k útěku z měst a vesnic v rámci příprav na ruskou okupaci.

Návrh závěrečného prohlášení z mezinárodního summitu o Ukrajině, jehož cílem je odstartovat mírový proces, uvádí, že pokračující válka Ruska proti Ukrajině způsobuje rozsáhlé utrpení lidí a ničení. Požaduje propuštění všech válečných zajatců a navrácení odvlečených ukrajinských dětí a všech deportovaných civilistů. Jakékoliv vyhrožování jadernými zbraněmi či jejich použití v kontextu probíhající války Ruska proti Ukrajině je nepřípustné, praví se v návrhu, o kterém informovala agentura Reuters.

Všichni lídři na jedné fotce. Prezident Petr Pavel stojí vedle prezidenta Argentiny Javiera Mileie.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Těžké boje v Doněcké oblasti.

Takhle vypadá jednání více než 90 lídrů na summitu ve Švýcarsku.

Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a "lidský rozměr války", což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.

Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová.