Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.

Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.

„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.

Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil dnešek za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.

„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách. Po dnešní konferenci začne takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami, ten by mohl podle Stefanišynové trvat do konce letošního roku. Následně začnou samotná jednání o jednotlivých kapitolách.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev dnes kritizoval návrh opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU), aby ukrajinští běženci, kteří v Německu nepřijmou práci, byli nuceně posláni zpět do vlasti. Podle Makejeva je to velmi populistické, napsala dnes agentura DPA. Poslanec Spolkového sněmu za CSU Alexander Dobrindt v neděli řekl, že „dva roky po začátku války musí platit zásada: přijmout práci v Německu nebo návrat do bezpečných oblastí na západě Ukrajiny“.

Makejev k tomu uvedl, že kdo něco takového říká, nikdy na Ukrajině nebyl a nejel by tam s rodinou na dovolenou. V jiných zemích se podle něj Ukrajince podařilo integrovat mnohem rychleji. Nezáleží to tak jen na nich, ale i na spolkové vládě. Chce, aby uprchlíkům byly v Německu snáze uznávány výuční listy nebo aby byly snížené jazykové požadavky, a běženci tak zároveň mohli pracovat a učit se německy.

Soud v Kyrgyzstánu odsoudil k pěti letům vězení a k propadnutí majetku místního občana za to, že bojoval v ruské armádě ve válce proti Ukrajině, informoval dnes server 24.kg, jehož zprávu převzala i ruská média. Odsouzený Kyrgyz, označený portálem pouze iniciálami M.K., se proti rozsudku odvolal.

Muž byl odsouzen na základě paragrafu, který postihuje účast občanů Kyrgyzstánu v ozbrojených konfliktech v cizí zemi či absolvování teroristického výcviku. Za to hrozí ve středoasijské zemi deset až 15 let vězení a zabavení majetku. Soud podle portálu trest snížil s přihlédnutím k vyhlášené amnestii.

Podle Petra Pavla se na dnešním jednání prezidenta se zástupci vlády a opozice jednotlivé strany debaty shodly v otázkách týkajících se zahraniční a obranné politiky. „Shodli jsme se na tom, že největší hrozbou v současnosti pro ČR i pro Evropu je jednoznačně Rusko se svojí agresivní politikou. Shodli jsme se na odsouzení agrese proti Ukrajině,“ prohlásil Pavel.

Podle zástupců hnutí ANO je potřeba rychleji pracovat na mírovém řešení situace na Ukrajině. „V principu je shoda v tom, že jak podpora Ukrajiny, tak úsilí o mírové jednání jsou dvě strany téže mince,“ zdůraznil prezident.

Více se o dnešním jednání můžete dočíst ZDE.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR) dnes uvedl, že představitelé bezpečnostních složek minulý týden v Oděské oblasti na jihu země překazili pokus stovky ukrajinských mužů utéct za hranice. Několik organizátorů bylo zatčeno. Na Ukrajině platí válečný stav a muži v branném věku mají zákaz opustit zemi.

Podle DBR byla v pátek na cestě k hranicím zastavena skupina 47 mužů ve čtyřech mikrobusech, přičemž dalších 53 mužů bylo zadrženo na cestě do „sběrného místa“. Hranici měli překonat pěšky.

Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání. ECHR ve Štrasburku je orgánem Rady Evropy, z níž bylo Rusko vyloučeno několik týdnů po začátku jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru..., že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv),“ uvedl dnes štrasburský soud.

Mezi médii z Evropské unie, jejichž obsah hodlá Rusko blokovat, jsou Česká televize a český server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to deníky SME a Denník N. Vyplývá to ze soupisu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Celkem Rusko v rámci odvetných opatření oznámilo omezení přístupu ze svého území k 81 médiím z EU.

Dodávky dělostřeleckých granátů, které měly měsíce zdržení kvůli politickým tahanicím ve Washingtonu, se začaly dostávat k ukrajinským jednotkám na frontové linii. Informovala o tom dnes agentura agentura Reuters, která zároveň napsala, že tyto dodávky pomáhají zmírnit tlak na ukrajinské vojáky přečíslené ruskými invazními silami. Nezávisle na zprávě Reuters dnes český premiér Petr Fiala oznámil, že před časem na Ukrajinu dorazila první zásilka dělostřelecké munice pořízené v rámci české iniciativy.

Reportéři Reuters navštívili ukrajinskou dělostřeleckou jednotku v Doněcké oblasti na východě země. Vojáci v té době stříleli z amerických samohybných houfnic M-109 tak, jak vyžadovala situace. V minulosti byli podle svých slov nuceni omezovat používání dělostřeleckých nábojů ráže 155mm kvůli jejich nedostatku.

„Panoval 'hlad po nábojích'. Munice byla na poměrně přísný příděl. Mělo to dopad na pěchotu. Plížili se (Rusové) ze všech stran, zraňovalo to příslušníky pěchoty,“ popsal velitel jednotky, šestačtyřicetiletý Vasyl. Nyní podle něj tento 'hlad' pominul. „Pracujeme dobře,“ dodal ukrajinský voják.

Rusko omezí přístup ze svého území k více než 80 médiím z Evropské unie. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost dnes. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině. Na svých webových stránkách to dnes uvedl tribunál sídlící v Haagu. Ten už dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, informoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na síti X o výsledku společného nákupu organizovaného Českem. Předseda vlády o posunu informoval před setkáním s prezidentem Petrem Pavlem.

Smrt starší ženy, zranění čtyř lidí a poškození řady domů způsobily dnes ukrajinské vzdušné útoky na Belgorodskou oblast na jihozápadě Ruska. Podle agentury Reuters to uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Server Ukrajinska pravda mezitím informoval o sedmi zabitých a 49 zraněných Ukrajincích v uplynulém dni při ruských útocích v Doněcké oblasti.

Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Řekneme Ukrajincům: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil jeden z poradců, generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti'.“

Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě. Podle agentury TASS to dnes uvedl poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli.

Putin v polovině června řekl, že ukrajinské jednotky musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile Kyjev začne vojska stahovat a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, prohlásil šéf Kremlu. Putin o podmínkách mluvil krátce před zahájením mezinárodní mírové konference ve Švýcarsku, které se mimo jiné zúčastnila i Ukrajina a na kterou Rusko nebylo pozváno.

Podle Ušakova ruská strana předložila na stůl variantu, „která by nám, pokud bychom byli připraveni ji přijmout, umožnila doslova okamžitě zastavit vojenské operace“. Západní představitele přitom obvinil, že se ani nepokoušeli „vniknout do podstaty“ návrhu, který označil za „racionální“.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Zranění čtyř lidí a poškození řady domů způsobily v úterý ukrajinské vzdušné útoky na Belgorodskou oblast na jihozápadě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Vjačeslav Gladkov, podle něhož se Rusům podařilo zlikvidovat nejméně šest dronů vyslaných Ukrajinou, informovala agentura Reuters.

Země, která se již více než dva roky brání ruské agresi, podniká výpady na příhraniční ruské území. Při těch dnešních podle gubernátora utrpěli zranění dva lidé zasažení šrapnely.

Prezidenti Česka a Argentiny společně podpořili z Prahy ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Petr Pavel a Javier Milei to uvedli na tiskové konferenci po společném jednání. Hlavy státu se podle Pavla shodly na důležitosti obrany demokracie, světového řádu založeného na pravidlech a jejich dodržování včetně teritoriální celistvosti a suverenity. 

Část Charkova je po ruském ostřelování bez proudu, což zastavilo provoz metra a elektrickou dopravu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Podle hlavy státu také jeden člověk přišel o život a dalších dvanáct bylo zraněno. „Ruské bojové letectvo musí být zničeno, kdekoli se najde, za použití všech účinných prostředků. Útok na ruská letiště je také zcela oprávněný,“ míní prezident. 

„Musíme plně chránit lidi a životy před ruským terorem. Potřebujeme pro Ukrajince více dalekonosných schopností a vhodných zbraní. S našimi partnery na tom pracujeme a děláme vše pro to, abychom toto rozhodnutí urychlili. Nadcházející týdny musí být pro Ukrajinu stejně produktivní jako ty nedávné,“ dodává. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval generála Andrije Hnatova velitelem spojených ozbrojených sil. V této funkci nahradil generála Jurije Sodola, kritizovaného za výkony na bojišti na východě Ukrajiny, uvedla média s odvoláním na Zelenského oznámení na sociálních sítích. Sám prezident důvody personální změny ani žádné další podrobnosti nesdělil.

Zelenského rozhodnutí následovalo poté, co náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevyč podal trestní oznámení na ukrajinského generála, který podle jeho názoru „zabil více ukrajinských vojáků než jakýkoliv ruský generál“. O svém rozhodnutí informoval na sociální síti. Dotyčného generála sice Krotevyč nejmenoval, ale podle ukrajinských médií šlo právě o generálporučíka Sodola, poznamenal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

„Kdo se nechová jako civilizovaná země, může o výnosech ze svých majetků v civilizovaných zemích přijít. Ať se obhájci Ruska tohle opatření příčí, jak chce, je podle mě jednoznačně správné,“ reaguje na rozhodnutí Evropské unie o využití výnosů z ruských aktiv ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Peníze se využijí na pomoc Ukrajině a prvních 1,4 miliard poputuje do tamního hlavního města už příští týden. 

Obrazem: Dobrovolníci odklízí těla obětí ruského ostřelování v Charkově

Německo dodává Ukrajině více než 40 kamionů pro pohraniční stráže na frontě, uvádí na sociální síti X The Kyiv Independent. 

„Německo stojí za Ukrajinou. Jedenačtyřicet nákladních vozů Mercedes Arocs pomůže jednotkám Státní pohraniční stráže zajistit logistiku na frontě,“ řekl německý velvyslanec na Ukrajině Martin Jaeger.

Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl dnes Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.

Moskva dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS. Ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracyovou. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že USA pomáhaly Ukrajině s prováděním útoku, a Kreml varoval, že podíl Spojených států na úderu bude mít následky.

„Ukrajina přijímá vlastní rozhodnutí o cílech a vede vlastní vojenské operace,“ uvedl mluvčí Pentagonu Charlie Dietz.

Nová divadelní inscenace nazvaná Slepci ukáže historii Ukrajiny jako neustálý boj za právo na sebeurčení a o vlastní kulturní identitu. Pracuje na ní nezávislé Divadlo 3+kk a charkovský Publicist Theatre. Společně v prostorách brněnské Káznice nabídnou také pohled do ukrajinské komunity v Česku v minulém století, včetně paralel se současností. Premiéra bude ve čtvrtek, oznámila za divadelníky Jana Kolafová.

Inscenační tým tvoří ukrajinští i čeští umělci, stejně je tomu u hereckého obsazení. Při představení se menší část diváků stane nevidomými performery, tedy titulními Slepci, kteří budou pod vedením herců spoluutvářet výsledný jevištní tvar.

Inscenace se odehrává v různých částech Káznice a pracuje s její historií a geniem loci. „Poté, co nám naši přátelé ukázali prostory brněnské Káznice, jsme si uvědomili, že se má projekt realizovat právě zde,“ uvedl režisér a umělecký šéf Publicist Theatre Kosťantyn Vasjukov. Inscenace do Káznice dobře zapadá, i když se věnuje dějům, které se odehrávají stovky kilometrů daleko, doplnil dramaturg inscenace a umělecký šéf Divadla 3+kk Libor Brzobohatý.

Premiér Petr Fiala jednal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem o podpoře Ukrajiny i hospodářské spolupráci. Začnou práce na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, uvedl.

Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.

Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.

V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.

EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.

Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.

„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.

Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.

Nejméně čtyři lidé zemřeli a 34 dalších utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, nedaleko frontové linie. „Rusové vystřelili na město dvě rakety Iskander-M,“ uvedl šéf regionu Vadym Filaškin.

Mezi zraněnými jsou dvě děti ve věku 12 a 13 let. Jsou ve středně těžkém, resp. těžkém stavu. Jeden obytný dům je zničený, dalších 16 je poškozených.

„‚Hrdina speciální vojenské operace‘, který v Kuzbasu zabil dvanáctiletou dívku, byl poslán do vyšetřovací vazby,“ uvádí kanál Nexta TV. „Devětačtyřicetiletý Andrej Bykov byl minulý týden zadržen kvůli obvinění z vraždy školačky Kariny K., jejíž tělo bylo nalezeno ve studni opuštěného domu.“

Na sankční seznam EU přibyly zajímavé ruské osobnosti: Oleg Morgun, „tzv. starosta města Mariupol“, úřadující vrchní velitel ruského námořnictva admirál Alexandr Mojsejev, zpěvák Jaroslav Dronov alias Šaman či Ajmani Kadyrovová – matka čečenského vůdce Ramzana Kadyrova (a vdova po předchozím vůdci Achmatu).

Evropská unie uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků proti členským státům EU a Ukrajině, oznámila Rada EU. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského je šest Rusů zodpovědných za kybernetické a vyděračské útoky proti evropským nemocnicím a bankám.

„Rusko proti Evropě vede hybridní válku, snaží se nás oslabit všemi způsoby. Naši bezpečnost si musíme bránit, a to i v kyberprostoru,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie.

Sankce se týkají dvou členů takzvané skupiny Callisto. Tu tvoří ruští vojenští zpravodajští důstojníci „provádějící kybernetické operace proti členským státům EU a třetím zemím prostřednictvím trvalých phishingových kampaní, jejichž cílem je odcizit citlivá data v důležitých oblastech včetně obrany a vnějších vztahů“, uvádí se v prohlášení rady. Dále byly sankce uvaleny na dva členy hackerské skupiny Armageddon, což je skupina podporovaná ruskou tajnou službou FSB, která provádí různé kybernetické útoky s významným dopadem na vlády členských států EU a Ukrajiny.

Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odkazem na dřívější vyjádření svého šéfa, ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací,“ cituje agentura Reuters Peskova.

Podle dosavadní jaderné doktríny by ruská armáda jaderné zbraně použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení ruského státu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla uvolnit.

Ruská armáda ráno podnikla raketový útok na jihoukrajinskou Oděsu, při kterém zasáhla skladiště, informovalo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Zranění podle úřadů utrpěli tři lidé, jsou v nemocnici.

Před 07:00 místního času (06:00 SELČ) byl v Oděse vyhlášen protiletecký poplach a šéf oblastní správy Oleh Kiper vyzval obyvatele města i jeho okolí, aby se ukryli na bezpečném místě. Později informoval, že terčem se stal civilní objekt a že zasahují záchranáři. Na místě, ze kterého stoupal hustý černý dým, hasiči likvidovali požár.

Ukrajinské úřady uvedly, že ve skladu pracovalo asi 50 lidí a že poškozen byl pozemek o ploše asi 5000 metrů čtverečních. Podle ukrajinského letectva ruská armáda zaútočila na Oděsu zřejmě dvěma raketami Iskander-K. Žádná z nich nezasáhla určený cíl a jednu protiletecká obrana sestřelila, uvedl Kyjev.

Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.

„Česká mise na východě Ukrajiny předala 13 úpraven vody z česko-tchajwanského projektu,“ tweetuje ministerstvo zahraničí.

První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl šéf unijní diplomacie Borrell.

Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše server listu Financial Times (FT). Mohlo by to podle něj také uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun) ze strany skupiny G7.

Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell deníku řekl, že Maďarsko se zdrželo dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by nemělo být součástí rozhodování o použití těchto peněz“. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je v pořádku.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Lucemburku řešit zejména ruskou agresi na Ukrajině, krizi na Blízkém východě a rovněž situaci v Gruzii. Očekává se, že šéfové diplomacií formálně schválí čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, na kterém se zástupci zemí EU shodli již minulý týden. Rovněž by podle vysoce postavených zdrojů z EU měl nastat posun, pokud jde o využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv, což některé státy EU dosud blokovaly. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský, který z Lucemburku míří rovnou na návštěvu Turecka.

Konferencí v Černínském paláci dnes začíná týdenní porada českých ekonomických diplomatů. Podle ministerstva zahraničí se zaměří na posilování českých hospodářských zájmů v zahraničí nebo na dopad geopolitických událostí, jako je válka na Ukrajině, na světovou ekonomiku.

Ukrajinské námořní síly 23. června zveřejnily satelitní snímky, které potvrzují zničení skladovacích a přípravných míst pro bezpilotní letouny Shahed-136/Geranium-2 v ruském Krasnodarském kraji.

Podívejte se na nové snímky ze Sevastopolu na Krymu, kde dnes Ukrajina zaútočila. 

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Jeden člověk zahynul a deset dalších utrpělo zranění při dnešním ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to uvedl šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle serveru Ukrajinska pravda invazní armáda útočila na město naváděnými leteckými bombami.

„V důsledku nepřátelského náletu na civilní objekty v Ševčenkivské a Cholodnohirské čtvrti Charkova bylo zraněno deset lidí. Jeden člověk zahynul. Mezi zraněnými jsou dva teenageři ve věku 15 a 16 let,“ uvedl odpoledne Syněhubov, podle něhož útok zasáhl to, co označil za soukromý sektor a dětský vzdělávací ústav.

Ruské ministerstvo obrany dnes ze zodpovědnosti za ukrajinský útok na anektovaný Krymský poloostrov obvinilo primárně Spojené státy. Ruský resort obrany dříve uvedl, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS dodaných Američany, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.

Při útoku na Sevastopol zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno, uvedl podle agentury TASS Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.

„Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim,“ uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu.

Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti nejméně tři lidé, včetně dvou dětí, a dalších téměř 100 bylo zraněno, uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev.

„Počet raněných nyní vzrostl na téměř 100,“ sdělil dnes odpoledne Razvožajev, který původně hovořil o dvou mrtvých a 22 raněných. Podle něj šlo o zranění různé závažnosti způsobená šrapnely.

Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti dva lidé, včetně dvouletého dítěte, a dalších 22 bylo zraněno. Na platformě Telegram to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Zranění podle něj utrpěli rány od šrapnelů různé závažnosti.

Později gubernátor uvedl, že ruská protivzdušná obrana „útok střelami“ odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. „Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny,“ dodal Razvožajev.

První dodávka munice zajištěné na základě české iniciativy bude na Ukrajině do konce června tak, jak bylo přislíbeno. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Memoranda o porozumění podle ní Česko podepsalo s 18 zeměmi, naposledy s Islandem.

Kyjev, okolní oblast a několik dalších ukrajinských oblastí dnes ráno zažilo zhruba jednohodinové letecké poplachy, které začaly ve 4:50 místního času (2:50 SELČ). Svědci Reuters v té době slyšeli několik výbuchů v Kyjevě a okolí. Údajně zněly jako zásahy vzdušných zbraní protivzdušnými obrannými systémy.

Padající trosky zranily dva lidi, které však nebylo nutné hospitalizovat, uvedl na telegramu šéf správy Kyjevské oblasti Ruslan Kravčenko. Trosky rovněž poničily šest několikapodlažních domů a více než 20 soukromých domů, dodal Kravčenko. Kromě toho byly v oblasti poničeny jedna benzinová pumpa, lékárna, kancelářská budova a tři automobily.

Postava Jevgenije Prigožina v téměř životní velikosti se tyčí na Porochovském hřbitově v Petrohradu. Socha hlavní postavy Wagnerovy skupiny přitahuje zástupy jeho příznivců. Dotýkají se ruky sochy, skloní hlavu, postojí v tichosti. Mnozí na hrob pokládají rudé karafiáty, a to i po Prigožinových narozeninách připadajících na 1. června, píše agentura DPA.

Hrob, který se nachází asi deset kilometrů od centra Petrohradu, se stal poutním místem. I dnes mnoho Rusů uctívá tohoto muže, bohatého podnikatele, odsouzeného zloděje, někdejšího důvěrníka šéfa Kremlu Vladimira Putina a spoluzakladatele nechvalně známé Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Před rokem se Prigožin postavil do čela vzpoury proti zkorumpovanému vedení ruské armády a podle oficiálních údajů zemřel o dva měsíce později při leteckém neštěstí.

Navzdory tomu, že Prigožinovo podnikatelské impérium se po jeho smrti rozpadlo, jeho kult přežívá dál nejen v Petrohradu, kde se narodil. Také v Moskvě lidé nosí květiny na improvizované pamětní místo v blízkosti Kremlu. Pomníky šéfa wagnerovců vznikly i jinde.

Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.

Podle odhadů, které byly sděleny deníku Financial Times, byla od začátku ruské invaze v únoru 2022 prostřednictvím třetích stran na Ukrajinu dodána srbská munice v hodnotě přibližně 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).

Ukrajina v noci na dnešek na ruské území údajně vyslala desítky bezpilotních letounů. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblasti, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. Ruská protivzdušná obrana také zničila drony nad Smolenskou oblastí, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Kolik dronů bylo takto zneškodněno, však neupřesnil. Šéfové obou oblastí uvedli, že podle dostupných informací nedošlo k obětem na životech a nebyly zaznamenány žádné škody. V Lipecké oblasti zazněly výstražné sirény.

Tři lidé zahynuli a 38 utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Charkov, uvedli ukrajinští činitelé. Invazní síly podle nich zasáhly bytový dům.

Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP.

Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem. A to tak, že je použijí v pohraničních oblastech, kde se shromažďují a odkud útočí jednotky vyslané Kremlem. Dopad byl rychlý: ukrajinské ozbrojené síly zatlačily ruské pozice zpět, získaly čas na lepší opevnění vlastních pozic, a dokonce podnikly malé útočné akce.

Podívejte se na nejnovější snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.

Obyvatelé ukrajinského města Charkov šokují svým klidem. Lidé nadále relaxují u bazénu, zatímco jsou slyšet výbuchy. V důsledku útoku byl poškozen obytný bytový dům. 18 lidí bylo zraněno, 2 zemřeli.

K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ. Řekl to v pátek večer v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací společností BBC šéf britské pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage, který za to sklidil kritiku od politiků napříč politickým spektrem.

Farage, jehož strana by v nadcházejících volbách 4. července podle průzkumů měla získat miliony hlasů, řekl, že trvá na svých slovech, která zveřejnil na sociálních sítích krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Uvedl tehdy, že jde o „důsledek rozšiřování EU a NATO“. Válku na Ukrajině údajně předvídal už v roce 2014.

„Bylo mi jasné, že neustálé rozšiřování NATO a Evropské unie na východ zavdává tomuto muži (Putinovi) důvod, aby svým Rusům řekl 'Zase jdou po nás' a šel do války,“ řekl Farage v rozhovoru s BBC. „Tuto válku jsme vyprovokovali - samozřejmě je to jeho (Putinova) chyba - využil záminky, kterou jsme mu dali,“ dodal Farage.

Zpravodajské zdroje hlásí výbuch v tepelné elektrárně v Kyjevě. V hlavním městě nebyl vyhlášen žádný letecký poplach.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Za poslední den ruské útoky zabily 8 civilistů a dalších 19 osob zranily. Rusko zaútočilo na celkem 14 ukrajinských oblastí, přičemž čtyři z nich hlásily oběti, píše list The Kyiv Independent.

Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není výjimkou. Někteří její členové brání napadenou zemi se zbraní v ruce, napsal deník The Guardian. Když před více než dvěma lety Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi do sousední země, Tung Nguyen odvezl své rodiče z Černihivu, kde bydleli, k polským hranicím. Pak se vrátil do Kyjeva a začal pracovat jako dobrovolník, který do tehdy obléhaného města vozil potraviny a léky. Nedlouho poté se rozhodl vstoupit do ukrajinské armády a bojovat.

Nguyen patří k početné, ale nepříliš viditelné vietnamské komunitě na Ukrajině. Někteří Vietnamci Ukrajinu po začátku války opustili, jiní ale zůstali – zejména členové mladší generace, z nichž mnozí se na Ukrajině narodili a mají ukrajinské občanství. Nguyen vyrůstal v Hanoji u svých prarodičů, a když mu bylo 18 let, přijel za svými rodiči do Černihivu. Vystudoval v Kyjevě, naučil se rusky a začal pracovat jako fitness trenér a kulturista. V roce 2019 vyhrál celoukrajinské mistrovství a získal občanství, aby mohl za zemi soutěžit na mezinárodní scéně.

„Ukrajina mi dala hodně – studoval jsem tu, pracoval, oženil jsem se s Ukrajinkou. V tuto chvíli ani nemůžu říct, že je to moje druhá vlast, je to prostě má vlast,“ řekl v rozhovoru přes Skype z armádní základny, kde momentálně pobývá. Loni v květnu byl zraněn při ukrajinském ústupu z Bachmutu, když pod rouškou noci vyzvedával zraněné druhy z blízkosti fronty. Dělostřelecký granát mu přivodil řezné rány a silné vnitřní krvácení, měsíc strávil v nemocnici. Vrátil se na frontu a v prosinci byl znovu zraněn, což si vyžádalo další dva měsíce rekonvalescence. Nyní je opět v boji.

Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. „Cílem útoků byla energetická infrastruktura v jižním a západním regionu... na východě země ostřelování přerušilo elektrické vedení,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo. V Záporožské oblasti byli při útoku zraněni dva lidé, kteří skončili v nemocnici. Útok na energetickou infrastrukturu se odehrál také ve Lvovské oblasti, kde při tom podle šéfa tohoto regionu Maksyma Kozyckého nebyl nikdo zraněn.

Dobrý den, vážení čtenáři. Novým ukrajinským velvyslancem v České republice bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu. Ve Varšavě Zvaryč působil jakožto velvyslanec od roku 2022, na ambasádě v Polsku ale v různých pozicích pracoval už v minulosti. Zkušenosti má také z velvyslanectví své země ve Spojených státech či v Turecku.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinské síly zastavily ruský postup směrem k obci Borove v Charkovské oblasti, informoval dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov.

Ukrajina chce uspořádat druhý globální mírový summit do konce roku 2024, řekl dnes Ihor Žovkva, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, v rozhovoru pro Interfax-Ukraine.

Ukrajinští vojáci sledují fotbalový zápas mezi Ukrajinou a Slovenskem. Podívejte se na aktuální snímky.

Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.

Pětačtyřicetiletý Vladyslav tráví většinu dní ve svém bytě, z jehož oken často dalekohledem vyhlíží na ulici, kde u vstupu do metra důstojníci zastavují kolemjdoucí muže a kontrolují, zda v souladu s novým zákonem aktualizovali své údaje na vládním webu. Jde o první krok před možným povoláním do armády, popisuje NYT.

„Bojím se, že nedostanu dostatečný výcvik, přesunou mě blíž k frontě a zemřu nesmyslně,“ popsal 28letý webdesignér Mykyta ze Lvova. Jeho strach sdílí někteří vojenští analytici, kteří uvádí, že ukrajinským jednotkám často chybí potřebný výcvik.

Růst spotřeby alkoholu v Rusku dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 8 let, píše deník The Times. Podle analýzy státních statistik nakupovali v roce 2023 Rusové starší 14 let v průměru 8 litrů čistého alkoholu na hlavu. Takový růst je připisován „psychologickému napětí“ v důsledku války.

Německo zadrželo trojici lidí, kterou podezřívá z toho, že pro cizí tajnou službu shromažďovala informace o jisté osobě z Ukrajiny. Dnes to oznámil úřad generálního spolkového státního zástupce, který upřesnil, že zadržení jsou občany Ruska, Arménie a Ukrajiny.

Trojici mužů zadržela policie ve středu ve Frankfurtu nad Mohanem, ve čtvrtek pak předstoupili před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora. Nyní jsou ve vazbě. „Obvinění jsou podezřelí z činnosti pro zahraniční tajnou službu,“ uvedl úřad generálního spolkového státního zástupce.

Zatykač uvádí, že muži přicestovali do Německa na žádost nejmenované cizí tajné služby, aby zde získávali informace o jisté osobě z Ukrajiny, která v zemi žije.

Bývalý gubernátor ruské Kirovské oblasti Nikita Belych po odpykání trestu opustil vězení. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na právního zástupce. Někdejší pravicový politik a kritik Kremlu, jemuž dělal poradce zemřelý ruský opozičník Alexej Navalnyj, byl zatčen v roce 2016 za údajnou korupci.

Podnikatel Belych byl jedním z mála politiků z demokratického tábora, kteří po roce 2009 stáli v čele některé z ruských správních oblastí. V roce 2016 byl zatčen, když se údajně pokusil přijmout úplatek. Obvinění popřel, ale byl odsouzen k osmi letům vězení za korupci.

„Miliony Ukrajinců, generace našich lidí, uskutečňují svůj evropský sen. Ukrajina se coby plnoprávný člen evropského společenství vrací do Evropy, kam po staletí patří,“ uvítal prezident Volodymyr Zelenskyj avizované zahájení přístupových jednání s EU. Zároveň pogratuloval Moldavsku k „významnému kroku k naší společné budoucnosti“. „Společně EU posílíme,“ napsal.

„Podle Putina Rusko nezačne o míru jednat, dokud současná vláda a prezident Ukrajiny nerezignují a nedojde k předání moci. Další nesmyslná výmluva, proč neskončit tu šílenou agresi,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Členské státy EU formálně schválily vyjednávací rámce pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference bude příští úterý.

Polská prokuratura zabývající se bojem proti organizovanému zločinu podala tento týden k soudu v Krakově obžalobu na dva ruské občany, kteří údajně pracovali pro ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Hrozí jim deset let vězení, informuje dnes server onet.pl.

Oba Rusy zadržela polská kontrarozvědka loni v srpnu kvůli tomu, že ve Varšavě a Krakově rozšiřovali materiály propagující wagnerovce. Andrej G. a Alex T. se podle obžaloby podíleli na činnosti cizí zpravodajské služby a byli členy mezinárodní ozbrojené organizace, jejímž cílem je páchat teroristické činy.

„Obžalovaní rekrutovali polské občany a cizince žijící v Polsku k žoldnéřské službě zakázané mezinárodním právem,“ uvedla prokuratura. V souvislosti s tím vylepili několik nálepek, prostřednictvím kterých se zájemci mohli bezprostředně zkontaktovat s dalšími lidmi odpovídajícími za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Podle polských vyšetřovatelů tito dva Rusové také pracovali ve prospěch ruských tajných služeb, protože se podíleli na hybridní válce. To spočívalo v propagandistických aktivitách „s cílem destabilizovat politickou situaci a uškodit Polsku“, uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci na dnešek zaútočila na čtyři ruské ropné rafinerie, radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky v Brjanské oblasti a na okupovaném Krymu, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.

Terčem ukrajinských útoků se staly tři rafinerie v Krasnodarském kraji a jedna v Astrachaňské oblasti. Ukrajinská armáda podle generálního štábu prý úspěšně udeřila i na místa v Krasnodarském kraji, kde ruská armáda skladuje útočné drony typu Šáhed a kde je připravuje k nasazení. Cílem se staly také výcvikové budovy a komunikační body pro bezpilotní letouny. „V důsledku bojových operací byla zaznamenána řada explozí a požárů s následnou detonací,“ uvedl generální štáb a dodal, že zjišťuje informace o následcích útoků.

Největší ruská banka Sberbank otevře příští týden 46 poboček v ukrajinských regionech, které Moskva v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem anektovala. Hlavním akcionářem banky je stát.

Ruský prezident Vladimir Putin anektoval ukrajinské regiony – Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast – v září 2022 po referendech, která Ukrajina označila za zfalšovaná. Řada zemí tento krok považuje za nezákonný.

„Rusové zaútočili na Charkovskou oblast pomocí salvových raketometů MLRS, dělostřelectva, minometů a bezpilotních letounů, zraněn byl civilista,“ informuje Národní policie Ukrajiny o včerejších a dnešních útocích. „Vyšetřovatelé dokumentují následky válečných zločinů.“

Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov. Druhé největší ukrajinské město leží jen několik desítek kilometrů od hranic s ruskou Belgorodskou oblastí a Rusové na něj často útočí raketami nebo leteckými bombami. Washington původně uváděl, že jeho svolení se omezuje na příhraničí s Charkovskou oblastí a na nasazení amerických zbraní se vztahovala i další omezení, podotýká Politico.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí si na dnešek předvolalo ruského velvyslance, aby tak vyjádřilo protest proti podpisu bezpečnostní dohody mezi Ruskem a Severní Korejí. Náměstek šéfa jihokorejské diplomacie Kim Hong-kjon ruskému velvyslanci Georgiji Zinovjevovi sdělil, že podle Soulu vojenská spolupráce s KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a má negativní dopad na vztahy mezi Ruskem a Jižní Korejí. Podle Jonhap Kim ruského diplomata také zřejmě informoval o dalších krocích jihokorejské vlády.

Vladimir Putin věnoval během návštěvy KLDR diktátorovi Kim Čong-unovi luxusní ruský vůz Aurus. Společně se vystřídali i při jeho řízení, jak ukazují zveřejněné fotky z návštěvy ruského prezidenta v Severní Koreji, ke které došlo po dlouhých 24 letech.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval, že Rusové na Ukrajinu vyslali v noci na dnešek čtyři řízené střely Ch-59/Ch-69. „Všechny sestřelila protivzdušná obrana v Kirovohradské a Chersonské oblasti,“ uvedl Oleščuk na Telegramu.

Ruský operační štáb také dříve sdělil, že terčem ukrajinského útoku se staly tři okresy Krasnodarského kraje. V obci Volna podle něj spadly trosky na penzion, ale nikdo nebyl zraněn, hosté se evakuovali. Operační štáb nejprve tvrdil, že všechny útoky byly odraženy, ale některé ruské telegramové kanály na základě informací od místních obyvatel naznačovaly opak, napsala dříve BBC, podle níž se objevily mimo jiné nepotvrzené informace o požáru v oblasti vojenského letiště v Jejsku.

Krasnodarský kraj se nachází na jihozápadě Ruska u Azovského a Černého moře, nedaleko ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014.

Později hlásil odrážení ukrajinského útoku pomocí dronů také Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu na Krymu Michail Razvožajev. „Podle předběžných informací byly sestřeleny už čtyři drony,“ uvedl podle TASS a dodal, že nikdo nebyl zraněn.

Rusko v noci na dnešek hlásilo masivní útok bezpilotních letounů z Ukrajiny na Krasnodarský kraj. Informovala o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle ruské státní agentury TASS utrpělo zranění celkem šest lidí. Dva z nich při tom, co ruské úřady označily jako pád ukrajinského dronu na území Ilské ropné rafinerie u Krasnodaru. Později ruské úřady hlásily odrážení vzdušných útoků u Sevastopolu na anektovaném Krymu.

„Škody byly zaznamenány na budově autobusového nádraží Južnyj a na kotelně v Krasnodaru,“ cituje TASS dřívější vyjádření regionálního operačního štábu, který tehdy uvedl, že podle předběžných informací utrpěli čtyři lidé zranění kvůli padajícím úlomkům bezpilotního letounu. Další dva lidé byli podle něj zraněni v rafinerii, kde vypukl požár. Ten už byl uhašen, píše ruská agentura.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí, na shledanou ráno.

V Jekatěrinburgu dnes začal soud s třiatřicetiletou Ksenijí Karelinovou, která má americké i ruské občanství a je obžalovaná z vlastizrady kvůli tomu, že přispěla zhruba 50 dolary (1 160 korun) ukrajinské charitě ve Spojených státech. Napsal to server televize CNN, podle kterého ženě hrozí až 20 let vězení.

Amatérskou baletku, která žije v Los Angeles a v Rusku byla navštívit své rodiče, zatkli ruští policisté v lednu kvůli údajné výtržnosti. Až později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady.

Soud se koná za zavřenými dveřmi, jak je zvykem v podobných případech v zemi, která už třetím rokem vede válku proti Ukrajině. Další stání bylo stanoveno na 7. srpen.

Obranný pakt mezi Ruskem a KLDR označil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby za „znepokojivý, ale očekávatelný“. Spojené státy odsoudily především oznámení o možné dodávce ruských zbraní do KLDR. „Destabilizovalo by to Korejský poloostrov a potenciálně porušilo rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které Rusko samotné podpořilo,“ řekl novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Dnes to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin.

Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Dnes Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.

„Ruské strategické síly jsou vždy ve stavu plné operační pohotovosti, proto se nás to, co se nyní děje v západních zemích, příliš netýká,“ řekl ruský prezident. Rusko kroky Západu ale podle něj pozorně sleduje a v případě zvyšujících se hrozeb bude „adekvátně reagovat“.

Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil dnes mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanou, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který rozhodnutí označil za „obtížné, ale nutné“, píší agentury.

O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil. Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují.

Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.

Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše TASS.

Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI). Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur (téměř 212 miliard Kč).

Počet objednaných nábojů, které mohou být vystřeleny na vzdálenost 40 kilometrů a mají ráži 155 milimetrů, nebyl upřesněn. Podle agentury DPA pravděpodobně půjde o několik milionů. Vyrábět se budou především v Unterlüssu v Dolním Sasku.

Munice má naplnit relativně prázdné sklady Bundeswehru a velká její část má směřovat také na Ukrajinu. Země napadená Ruskem již dodávky munice z Německa obdržela a další dodávky mají v budoucnu následovat.

Spojené státy poskytnou 5,28 milionu dolarů (zhruba 120 milionů korun) pro mezinárodní organizace podporující uprchlíky z Ukrajiny a komunity, které jim v Česku pomáhají. Informovalo o tom dnes americké velvyslanectví v Praze. Částka je součástí humanitární pomoci ve výši 379 milionů dolarů (8,8 miliardy korun), kterou USA letos poskytnou na pomoc při řešení naléhavých potřeb uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a komunit zasažených ruským útokem na Ukrajinu.

„Spojené státy jsou hrdé na to, že mohou podporovat práci mezinárodních a místních organizací v České republice. Od té doby, co Rusko zahájilo svou nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou válku, je Česká republika regionálním lídrem v podpoře ukrajinských uprchlíků,“ poznamenal velvyslanec USA v ČR Bijan Sabet. „Naše pokračující partnerství s mezinárodními organizacemi a Českou republikou odráží společné odhodlání pomáhat těm, kterých se dotkla ruská invaze na Ukrajinu,“ dodal.

Rumunsko daruje Ukrajině jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany, uvedla bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany (CSAT), které předsedá prezident Klaus Iohannis.  

„Tento klíčový příspěvek posílí náš vzdušný štít a pomůže nám lépe chránit náš lid a klíčovou infrastrukturu před ruským vzdušným terorem,“ děkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti X.

Rozhodnutí darovat systém Patriot Rumunsko učinilo „s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnostní situace Ukrajiny v důsledku neustálých a masivních útoků Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i na regionální dopady, včetně důsledků pro bezpečnost Rumunska,“ uvedla CSAT v prohlášení.

Při ruském ostřelování severních částí východoukrajinské Doněcké oblasti zemřeli čtyři lidé, uvedl Vadym Filakov, šéf regionu, kterým prochází fronta a který částečně kontroluje Rusko. Jeden člověk přišel o život v Konsťantynivce, kterou zasáhla letecká bomba. Kazetovou municí ruské jednotky ostřelovaly ves Rozkišne západně od Kosťantynivky, zemřeli tři lidé a další tři utrpěli zranění.

Ruské útoky na Doněckou oblast zabily 4 lidi a další 4 zranily, včetně dítěte. Stalo se tak dnes, řekl regionální guvernér Vadym Filaškin.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Vietnam chce posílit vztahy s Ruskem, řekl vietnamský prezident To Lam na dnešním setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Hanoji. Prezident To také poblahopřál Putinovi ke znovuzvolení a ocenil úspěchy Ruska, včetně „vnitropolitické stability“. Putin uvedl, že posílení komplexního strategického partnerství s Vietnamem je jednou z priorit Ruska.

Ruský prezident dnes odpoledne místního času přijel do vietnamského prezidentského paláce, kde ho přivítaly školní děti mávající ruskými a vietnamskými vlajkami. Potřásl si zde rukou s novým vietnamským prezidentem Toem a objal ho. Při jednání podepsali oba státníci dohody o další spolupráci ve vzdělávání, vědě a technice, energetice či zdravotnictví, uvedla agentura AP.