Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Nejméně dva mrtvé a jednoho raněného po ruském ostřelování pohraničních okresů hlásí šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov. Ten se dopočítal celkem 391 ruských útoků na deset obcí v oblasti na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulých 24 hodin.

Ukrajinská obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země 21 z 22 ruských útočných dronů, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Rusko podle ministerstva obrany během noci sestřelilo čtyři ukrajinské drony nad třemi regiony.

Pokud americký exprezident Donald Trump ví, jak rychle ukončit ruskou válku proti Ukrajině, měl by to nyní říct. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to ve středu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval na nedávný výrok Trumpa, který se chce na podzim znovu ucházet o Bílý dům, že by válku ukončil ještě před tím, než by se znovu chopil moci v USA. Jakým způsobem by to učinil, v debatě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem nesdělil.

„Pokud Trump ví, jak ukončit tuto válku, měl by nám to dnes říct,“ řekl Bloombergu Zelenskyj. „Protože pokud existuje riziko pro ukrajinskou nezávislost, pokud přijdeme o státnost - chceme na to být připraveni, chceme to vědět,“ prohlásila hlava ukrajinského státu. Zelenskyj v rozhovoru připomněl, že to nebyla jeho země, kdo válku 24. února 2022 začal. „Začal ji (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Prezident Petr Pavel dnes odpoledne na Pražském hradě přijme ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Hovořit budou o aktuálních evropských tématech, rozšiřování Evropské unie, pomoci Ukrajině napadené Ruskem i o situaci kolem přijetí eura. Dvořák následně výsledky jednání okomentuje pro média.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Osm pracovníků Záporožské jaderné elektrárny utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na rozvodnu, uvedla dnes na telegramu ruská okupační správa ukrajinské atomové elektrárny. Útok podle ruských úřadů rovněž připravil o dodávky elektřiny a vody většinu města Enerhodar, kde se jaderná elektrárna nachází. Kyjev se nevyjádřil.

Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun dnes rozhodla vláda, uvedla Česká televize (ČT). Humanitární dávka se skládá z příspěvků na živobytí a příspěvku na bydlení.

Kabinet chce humanitární dávky zvýšit, což vyjde na 1,6 miliardy korun ročně, uvedla ČT. Stát ale zároveň plánuje snížit o 1,9 miliardy korun dávky tím, že si všichni běženci, kteří jsou v Česku přes 90 dní, budou muset od září hradit nouzové ubytování sami.

Podle guvernéra Poltavské oblasti Filipa Pronina poškodily raketové úlomky školu a školku v okrese Poltava. Jeden ze zraněných je ve vážném stavu a jeden člověk byl zabit, jak uvádí The Kyiv Independent na sociální síti X. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes uvedl, že jednal se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem o spolupráci a hrozbách, které podle něj představují Rusko, Írán a Severní Korea. Média nedávno informovala o možné dodávce systémů protivzdušné obrany Izraele na Ukrajinu.

„Hovořil jsem s Jisraelem Kacem o spolupráci mezi Ukrajinou a Izraelem. Vyměnili jsme si také názory na řadu regionálních a globálních hrozeb, které představují Rusko, Írán a Severní Korea,“ napsal Kuleba na X.

Odpoledne si útok na Charkov ruskými klouzavými pumami vyžádal jednoho mrtvého a nejméně osm zraněných včetně osmiletého chlapce. Poškozeny byly obytné budovy, pošta a autoservis, uvedla podle agentury Reuters místní prokuratura.

Jednoho mrtvého a tři zraněné po ruském útoku v Poltavské oblasti dnes oznámil také oblastní šéf Filip Pronin. Poškozena byla škola a mateřská školka, dodal. Rusové podle něj útočí na oblast třetím dnem v řadě.

Nejméně pět mrtvých a desítky zraněných včetně jednoho dítěte si dnes vyžádal útok na Dnipro, který podnikly ruské síly raketami a drony, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Další mrtvé hlásí činitelé v Charkovské a Poltavské oblasti, stejně jako úřady v ruské Belgorodské oblasti a v okupované části Chersonské oblasti. Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují, jejich tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.

Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg potvrdil, že Kyjev dohodu o tranzitu ruského plynu prodlužovat nehodlá. Dodal, že Ukrajina teď jedná o alternativních možnostech, včetně tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.

Dodávky plynu do Evropy byly pro Moskvu v minulosti jedním z klíčových zdrojů příjmů, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu však prudce klesly. Některé evropské země ale stále dovážejí ruský plyn potrubím vedoucím přes Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl. K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti,“ citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.

Ukrajina minulý měsíc uspořádala ve Švýcarsku mírový summit, kterého se zúčastnilo přes 90 zemí. Rusko, které svého souseda vojensky napadlo, pozváno nebylo. Čína, která patří k nejbližším spojencům Moskvy, účast odmítla.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšily zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). A to navzdory západním sankcím. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Za růstem příjmů stojí vyšší ceny ropy a slabší kurz ruského rublu, uvedla dnes agentura Reuters.

Příjmy z ropy a plynu jsou pro ruskou vládu klíčovým zdrojem finančních prostředků, v uplynulém desetiletí se na celkových příjmech rozpočtu podílely zhruba třetinou. Západní země v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu zavedly řadu sankcí, jejichž cílem je tyto příjmy omezit.

Rusko-čínské vztahy procházejí nejlepším obdobím ve svých dějinách, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na začátku jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Kazachstánu. Čínský vůdce chce přátelství mezi oběma zeměmi upevnit pro další generace. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsou založeny na principech rovnosti, vzájemné výhodnosti a respektu k suverenitě toho druhého,“ uvedl Putin ke vztahům mezi Moskvou a Pekingem. Podle něj od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dále posílily. Uvedl také, že obě země jednají ve vlastním zájmu a že jejich spolupráce není zaměřena proti žádné jiné zemi.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací. ČTK to dnes sdělil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy.

Čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránským šáhedům, které již Rusko používá ve své válce proti Ukrajině. S odvoláním na nejmenované evropské a americké zdroje o tom píše agentura Bloomberg. Peking je tak podle nich blíže k poskytnutí smrtící vojenské pomoci Rusku, před čímž ho především Washington varoval.

Nizozemsko bude i nadále vojensky, finančně i politicky podporovat Ukrajinu. Dnes to podle agentury AFP v parlamentu prohlásil nový nizozemský premiér Dick Schoof. Jeho koaliční kabinet tvoří čtyři strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v minulosti kritizovala rozsah nizozemské pomoci Ukrajině. Největší bezpečnostní riziko pro Nizozemsko podle nového premiéra přichází z východu.

„Ukrajina může počítat s finanční, vojenskou a politickou podporou ze strany Nizozemska,“ řekl nový premiér. Poslance vyzval, aby nebyli naivní. „Jen pár hodin letadlem odtud zuří strašná válka, ve které lidský život nemá pro Rusko žádný význam,“ uvedl Schoof.

Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu.

Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, míní. Podle prezidenta je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.

Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching se dnes v hlavním městě Kazachstánu účastní dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je regionální organizace zahrnující devět členských států, z nichž mnohé mají napjaté vztahy se Západem. Očekává se, že ve čtvrtek bude oznámeno rozšíření organizace o Bělorusko, což je hlavní spojenec Ruska v jeho válce proti Ukrajině. Uvedla to agentura AFP.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pět ruských střel a šest dronů, kterými Rusko dnes ráno zaútočilo na Ukrajinu, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podařilo se podle něj sestřelit jednu střelu s plochou dráhou letu Iskander-K a čtyři řízené letecké rakety Ch-59, pět útočných dronů typu Šáhed a jeden průzkumný dron Orlan; o osudu dalších dvou střel Iskander-K vypuštěných z Ruska se generál nezmínil. Terčem ruských útoků byla podle něj především Dněpropetrovská oblast, jejímž správním střediskem je Dnipro.

Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo dnes ČTK ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, dnes na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.

Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94.860 kusů, z toho 10.000 v tomto roce,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.

Při ruském ranním náletu na ves Borova u Izjumu v Charkovské oblast zahynul osmačtyřicetiletý muž, jehož tělo vyprostili záchranáři z trosek, uvedla oblastní prokuratura. Zranění utrpěli také pětasedmdesátiletá žena a padesátník. Nálet podle prokuratury poškodil výlučně civilní infrastrukturu, včetně desítky obytných domů, obchodů, hospodářských a kancelářských budov.

Nejméně tři mrtvé a 18 raněných, včetně čtrnáctileté dívky, si dnes vyžádal ruský útok na Dnipro podniknutý raketami a drony, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Ve městě ležícím asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva vypukly podle Lysaka četné požáry.

Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit.

Od srpna 2022, co svou misi v Česku završil ambasador Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, neměl Kyjev v Praze zastoupení na velvyslanecké úrovni. Toto období je ale už u konce. Vasyl Zvaryč předal v úterý prezidentu Petru Pavlovi své pověřovací listiny, a zahájil tak oficiálně své diplomatické působení.

Už teď dokonce trochu mluví česky, jak ukázal před prezidentem při předání pověřovacích listin i následně na ukrajinské ambasádě před novináři. „Jako velvyslanec udělám vše možné i nemožné, aby vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou byly ještě silnější,“ sdělil. „Těší mě, jak Česká republika posiluje své pozice na mezinárodní scéně v globální politice ochrany mezinárodního práva," řekl. Celý článek čtěte ZDE

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly zničily dva námořní drony směřující k Novorossijsku. Zároveň informovalo, že ruské systémy protivzdušné obrany zničily deset vzdušných dronů, které Ukrajina vyslala na území Ruska. Pět dronů bylo zničeno nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Brjanskou a jeden nad Moskevskou oblastí, oznámilo ministerstvo na platformě Telegram.

Rusko nutí své vojáky, kteří chodí o berlích, aby se vraceli zpět do předních linií, přestože se mezi bojovníky údajně šíří tyfus a cholera.

Bakteriální infekce, které se rozšířily ve předních liniích, způsobují Rusku další problémy během útoků na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin se zoufale snaží přesunout více útočných skupin na kritická místa. Zmrzačeným vojákům je odmítáno poskytnout lékařské ošetření a bylo jim řečeno, že se musí vrátit zpátky do přední linie.  Celý článek čtěte ZDE

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy. Jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu tzv. hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Konfrontace s Ruskem kvůli válce na Ukrajině podle centrály významně zvyšuje riziko demonstrativních útoků s cílem vzbudit v obyvatelstvu daného státu pocit ohrožení. Podobný typ akcí nevyžaduje složitou přípravu, nemusí se do něj ani přímo zapojit zahraniční služby. 

Ruské přístavní město Novorossijsk a tamní základna ruské Černomořské flotily vyhlásily v noci na dnešek poplach kvůli útoku ukrajinských námořních dronů. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání zpravodajský server BBC News.

Starosta města Andrej Kravčenko prostřednictvím sociálních sítí vyzval občany, aby opustili pobřežní zónu. „V Novorossijsku je odrážen útok bezpilotních člunů... Nezdržujte se na otevřeném prostranství u moře,“ napsal na síti Telegram Kravčenko, podle nějž se nařízení týká návštěvy nábřeží, pláží či dalších rekreačních lokalit u moře. Podle některých ruských zdrojů bylo již několik bezpilotních člunů zničeno.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Městský soud v Praze se dnes začne zabývat případem muže, kterého obžaloba viní z nelegální služby v ukrajinské armádě a z plenění v místě válečných operací. Za službu v cizí armádě mu soudy mohou uložit nejvýše pět let vězení, za rabování mu ale hrozí i výjimečný trest. Hlavní líčení je kromě dneška a čtvrtka naplánované i na příští týden.

Podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy muž působil koncem března 2022 jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Dotyčný svou účast v praporu webu potvrdil a přiznal se, že kradl v opuštěných domech, které měl se svou jednotkou takzvaně čistit od ruských okupačních vojsk. Uvedl, že se řídil pokyny velícího důstojníka, podobně se podle něj chovali i další vojáci.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.

K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Ukrajinské věznice dosud podle kanceláře generálního prokurátora vyhotovily celkem 3822 žádostí o podmínečné propuštění za účelem smluvní vojenské služby. "K 27. červnu soudy vyhověly 3424 žádostem... K vojenským jednotkám dorazilo 3171 osob," uvedl úřad.

Ukrajinská agentura Ukrinform dnes napsala, že kvůli rozsáhlému ruskému ostřelování Chersonu zemřela jedna žena a úřady evidují devět zraněných. Mrtvá je čtyřiapadesátiletá zaměstnankyně státní instituce.

Na zapojení do bojů se chystají vězni, které rekrutovala ukrajinská armáda. Na rozdíl od Ruska, které na frontu posílá i vrahy nebo pedofily, ukrajinská armáda bere do svých řad jen odsouzené za menší zločiny.

Ukrajinské úřady hlásí tři zabité civilistky při ruských útocích na města Nikopol a Cherson. Zatímco v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti podle šéfa správy regionu Serhije Lysaka zahynuly dvě ženy, v regionální metropoli Chersonské oblasti ruské ostřelování podle agentury Ukrinform připravilo o život jednu ženu. Další lidé jsou zranění.

„V Nikopolu zemřely kvůli ruským útokům dvě ženy – ve věku 61 a 86 let,“ napsal na facebooku Lysak, podle něhož je dalších devět lidí zraněných, včetně devítiletého a sedmnáctiletého chlapce. Regionální činitel také informoval mimo jiné o poškození obytných budov, vzdělávacích institucí nebo zdravotnického zařízení.

 Ukrajina a Česko zaznamenaly významný pokrok v přípravě návrhu bilaterální bezpečnostní dohody, oznámila dnes na platformě Telegram kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Českou delegaci v Kyjevě podle ní vedl vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že země podepíší dohodu 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně.

Nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. Řekl to novinářům poté, co dnes oficiálně zahájil svoji diplomatickou misi, když jeho pověřovací listiny na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Zvaryč poděkoval České republice, prezidentovi, parlamentu, vládě i národu za velkou podporu Ukrajiny v těžké době ruské agrese.

Vztahy mezi Českem a Ukrajinou podle velvyslance dosáhly úrovně strategického partnerství. Těší ho, jak Česká republika posiluje svoji pozici na mezinárodní scéně v globální politice, co se týče ochrany mezinárodního práva. „Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem,“ poznamenal Zvaryč.

Spojené státy brzy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (téměř 54 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Balík pomoci bude zahrnovat mimo jiné i protitankové zbraně a munici pro systémy protivzdušné obrany Patriot a další, uvedla agentura AP.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk dnes na Telegramu uvedl, že ukrajinské letectvo v pondělí zasáhlo muniční sklad na Krymu. "Ukrajinská letadla, 'zničená' nepřátelskou propagandou, opět úspěšně plní bojové úkoly (...) v hlubokém týlu nepřítele," napsal s odkazem na informace okupantů. Ti tvrdí, že zničili 5 bojových letounů a další dva poškodili.

Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) zhoršil výhled růstu ukrajinské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) této východoevropské země, která se třetím rokem brání ruské agresi, podle aktuální prognózy letos vykáže růst o 2,7 procenta. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Na začátku roku hovořil o růstu o 3,2 procenta.

Zhoršení prognózy je důsledkem zničení zhruba poloviny energetické infrastruktury, na kterou se zaměřují ruské raketové útoky a nálety. V loňském roce přitom ukrajinská ekonomika vykázala růst o 5,3 procenta. V roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi, se HDP napadené země propadl o 28,8 procenta.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes navštíví Kyjev a sejde se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na tři zdroje obeznámené se situací.

Návštěva se uskuteční den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. Budapešť byla poslední dobou terčem kritiky kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly.

Od ruského vpádu na ukrajinské území v únoru 2022 Orbán Ukrajinu ještě nenavštívil. Zároveň patří k několika málo západním lídrům, kteří se od invaze setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, připomíná list Financial Times.

Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ) v dnešní analýze situace na bojišti.

Situaci charakterizují statické obranné linie na přibližně 1100 kilometrů dlouhé frontě, zatímco válka rozpoutaná Ruskem v únoru 2022 vstupuje do třetího léta. A podobá se podle listu šachové partii, v níž každá strana přesouvá své figury ve snaze získat výhodu, aniž by jinde musela ustoupit. Celý článek čtěte ZDE

Další dva mrtvé a osm zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Ukrajinsk v Doněcké oblasti, uvedl později Filaškin. Oběťmi ruské palby z raketometu Uragan se staly dvě ženy ve věku 65 a 70 let. Palba také poškodila deset obytných domů a kancelářských budov, upřesnil. Ruská strana zprávy o útoku nekomentovala, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.

České firmy dodaly na Ukrajinu za poslední rok desítky zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Z Česka dorazila do země čelící ruské vojenské agresi také třeba úpravna vody a zdravotnické vybavení, řekli dnes premiér Petr Fiala (ODS) a vládní zmocněnec Tomáš Kopečný na tiskové konferenci k zapojování českých firem do rekonstrukce Ukrajiny.

Kogenerační jednotky k výrobě elektřiny a tepla slouží k obnově ukrajinské energetické soustavy. Rusko znovu zahájilo vzdušné údery na ukrajinskou energetiku na jaře a začátkem léta, což způsobuje časté výpadky v dodávkách elektřiny po celé zemi. Ukrajina nakupuje energii z Evropské unie, na dorovnání nedostatku to však nestačí.

„Velké ukrajinské elektrárny jsou často terčem ruské agrese. Abychom to nějak dokázali nahradit, tak Ukrajině pomáhají právě české kogenerační jednotky,“ řekl Fiala. Zmínil ale taky, že úpravny vody dodané společností Colt CZ do Dněpropetrovské oblasti zásobují zhruba 100.000 lidí. „Dodáváme věci, které opravdu pomáhají zlepšit nebo vůbec udržet každodenní život obyvatel Ukrajiny,“ uvedl premiér.

Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla. Fronta u východoukrajinského města Pokrovsk, včetně Novooleksandrivky, je nadále místem nejzuřivějších bojů. Jenom za uplynulý den tam Ukrajinci odrazili 42 útoků a odehrálo se dohromady 142 bitev, uvedla dnes ukrajinská armáda podle agentury Reuters. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Novooleksandrivka, která leží severozápadně od okupované obce Očeretyne, teď představuje nejzápadnější bod v Doněcké oblasti dobytý ruskými silami. Spirne je na severu Doněcké oblasti, nedaleko od sousední Luhanské oblasti.

V ukrajinském hlavním městě úlomky ruské rakety o nedělní noci dopadly na vícepodlažní obytný dům, ve kterém na dvou podlažích vypukl požár. Zdravotníci poskytli pomoc šesti lidem, včetně jedenáctileté dívky. Jednu starší ženu museli hospitalizovat, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vojenskou správu a starostu Vitalije Klička.

Dnipro podle šéfa oblastní správy Serhije Lysaka v noci zasáhly ruské rakety. „V obytné čtvrti poškodily obchod. Rozbily okna a střechy v soukromých domech a výškových budovách,“ napsal na sociální síti. Ze sedmi zraněných, včetně patnáctiletého chlapce, musela být jedna žena hospitalizována.

Po více než půl roce se na Pražském hradě dnes v poledne sejdou nejvyšší ústavní činitelé k debatě o zahraniční politice. K prezidentu Petru Pavlovi, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), šéfce Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) a premiérovi Petru Fialovi (ODS) se připojí také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Lze předpokládat, že tématem jednání bude červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, na kterém bude Česko reprezentovat hlava státu. Politici by se mohli věnovat konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Jedním z témat by také mohlo být diplomatické zastoupení v Moskvě poté, co na ambasádě v Rusku skončili velvyslanec Vítězslav Pivoňka i chargé d'affaires Jiří Čistecký, který bude nově velvyslancem v Německu.

Ukrajina vyslala do ruské Brjanské a Kurské oblasti 25 útočných bezpilotních letounů, uvedli gubernátoři regionů na jihozápadě Ruska. Ruská obrana podle nich všechny drony sestřelila, píše agentura Reuters.

Mladí Poláci a Polky klečí na trávě, před sebou mají rozložené útočné pušky a řídí se pokyny, jak si sbalit věci pro přežití. Poté následuje lekce o nanášení maskovací barvy na obličej. Ať moc nesvítíte, říká jim instruktor a ukazuje, jak přidat pruhy tmavě zelené barvy, napsala agentura AP.

Mnozí účastníci výcviku ve východním Polsku jsou čerství absolventi středních škol, muži mají nově oholené hlavy a ženy svázané vlasy. Přihlásili se do nového letního kurzu Prázdniny s armádou, který nabízí základní vojenský výcvik tisícům Poláků ve věku od 18 do 35 let.

Kurz je součástí náborové kampaně, která má v době ruské agrese na Ukrajině rozšířit řady polské armády, jež má dnes 198.000 příslušníků.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Rusko jen tento týden svrhlo na Ukrajinu více než 800 řízených leteckých bomb, napsal dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět vyzval západní spojence, aby dodali jeho zemi dalekonosné zbraně, s jejichž pomocí by Ukrajinci mohli zničit základny, ze kterých startují ruské bombardéry.

„Ukrajina potřebuje nutné síly a prostředky ke zničení nosičů těchto bomb, zejména ruských bojových letadel tam, kde se nacházejí. Tento krok je nezbytný,“ napsal Zelenskyj. Dodal, že zapotřebí jsou jasná rozhodnutí, která pomohou ochránit lidi.

Západní partneři, hlavně z Evropy, už dodali Ukrajině množství poměrně dalekonosných zbraní, jako jsou britsko-francouzské střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/Scalp či ATACMS ze Spojených států, ale také americké rakety Patriot určené k protivzdušné obraně. Tyto dodávky ale provázejí určitá omezení, pokud jde o možnost nasazení za hranicemi Ukrajiny. Navíc začátkem letošního roku se dodávky zbraní od největšího dodavatele, kterým jsou Spojené státy, kvůli sporům mezi Bílým domem a Kongresem o zákon o financování národní bezpečnosti skoro na čtyři měsíce přerušily.

Ukrajina spojuje smrt svých občanů a ruské územní zisky s výpadky dodávek munice a raket pro protivzdušnou obranu. Zelenskyj neustává apelovat, že další podpora je nezbytná pro vítězství ve válce, poznamenala BBC.

The Kyiv Independent informoval na sociální síti X o požáru domu v Kyjevě. Podle prvotních informací zasáhly budovy trosky zatím neznámého původu. 

Rusko vede podle Západu hybridní válku. „Ohrožuje nás něco, co není plnohodnotným vojenským útokem, což jsou tyto hybridní hrozby… vše od vměšování do našich politických procesů, (podkopávání) důvěry v naše politické instituce, dezinformace, kybernetické útoky (…) a sabotáže či akce proti kritické infrastruktuře,“ řekl minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během akce v Kanadě.

Americký server CNN připomíná, že se může jednat o drobné útoky, jako bylo zapálení garáže v Praze či třeba požár nákupního centra v Polsku. Podle Západu se Rusko bojí postavit Evropě a struktuře NATO čelem, a proto volí tuto strategii. 

Prezident Petr Pavel na festivalu v Karlových Varech ocenil film Real Oleha Sencova. Podle prezidenta je důležité mít takové autentické obrázky z ukrajinského bojiště, protože mohou lidem zprostředkovat mnohem víc než deset televizních reportáží, celá knížka nebo řada komentářů. Pavel to řekl novinářům po dnešním setkání s ukrajinským režisérem Sencovem, který na karlovarském festivalu představuje svůj dokumentární snímek Real odehrávající se v reálných zákopech.

„Můžeme stokrát přesvědčovat lidi o tom, že válka na Ukrajině se nás týká, protože případný úspěch Ruska by měl dopad na nás všechny. Pokud si to nedokážou představit tak, aby je to zasáhlo i emocionálně, což dokáže film lépe než jakékoliv slovo, tak si tu hrůzu představit nedokážeme,“ řekl Pavel na dotaz ČTK. „Záběry, jaké jsou ve filmu Real, pokud někdo vydrží, mu naženou husí kůži a řekne si, že tohle nemůžeme nechat běžet dlouho a musíme to zastavit,“ dodal prezident.

Stoupenci Ukrajiny nejednou kritizovali její partnery na Západě, zejména Spojené státy, že se zdráhají poskytnout Ukrajině zbraně schopné zasáhnout vojenské cíle hlouběji na ruském území, stejně jako zákazy používat už dodané zbraně k takovým útokům proti Rusku, poznamenal server BBC News. Dodal, že Zelenskyj se zdržel přímé kritiky západních vlád, nicméně zdůraznil naléhavou potřebu zbraní schopných ničit nosiče leteckých bomb.

„Údery na velké vzdálenosti a moderní protivzdušná obrana jsou základem pro zastavení každodenního ruského teroru. Děkujeme všem partnerům, kteří to chápou,“ napsal ukrajinský prezident.

Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov tento týden uvedl, že nepřítel využívá Charkov jako testovací střelnici pro své staré bomby, které opatřuje křídly a modulem se satelitní navigace. Zastaralou leteckou munici tak přemění v relativně přesnou zbraň s doletem několika desítek kilometrů, takže ji letouny mohou vypustit mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Tato úprava vyjde Rusy přibližně na 100.000 dolarů (asi 2,3 milionu Kč), zatímco střely s plochou dráhou letu Kalibr stojí kolem deseti milionů dolarů (230 milionů Kč) za kus. Raketa systému S-400 přijde asi na dva miliony dolarů a raketa ze systému S-300 zhruba na půl milionu dolarů.

Ukrajina pravděpodobně zahájila útok HIMARS na Rusy okupované město Pervomajsk v Luhanské oblasti, uvádí ukrajinská TV Nexta na sociální síti X. Propagandisté ​​hlásí, že cílem útoku bylo soustředění ruských jednotek. Reakce autora videa zachycuje plnou sílu úderu.

Do Moskvy přiletěl americký rapper Ye, dříve známý jako Kanye West, oznámil s odvoláním na producentku Janu Rudkovskou zpravodajský server Meduza. Rudkovská uvedla, že už od rána "drží palce" za show na největším ruském stadionu v Lužnikách. Samotný stadion nicméně uvedl, že s rapperem žádnou smlouvu nemá a o žádném koncertu neví.

Ye, který jako Kanye West býval známější, podle zpráv ze sociálních sítí do Moskvy přiletěl na oslavu narozenin Gošiho Rubčinského, módního návrháře značky Yeezy, která rapperovi patří. Návrhář ale oslavil čtyřicátiny v pátek. V minulosti běžné návštěvy západních celebrit v ruské metropoli jsou od ruské anaxe ukrajinského poloostrova Krym a zejména od rozpoutání války na Ukrajině vzácností.

Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, obce Spirne a Novooleksandrivka, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se k tomuto sdělení ihned nevyjádřila. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„Rusko tento týden použilo proti Ukrajině přes 800 řízených leteckých bomb,“ tvrdí ukrajinský prezident Volodomyr Zelensky. 

O tom, zda při nynější ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatovali klíčoví ústavní činitelé delší dobu. Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se několikrát vyslovil pro obsazení pozice, také podle premiéra Petra Fialy (ODS) by Česko mělo mít v Rusku velvyslance.

Pavla k podpoře rozhodnutí vedlo to, že podle něj začal proces směřující k míru na Ukrajině. Spojuje ho s mírovou konferencí, které se zúčastnil před dvěma týdny ve Švýcarsku. Osmdesát zemí světa na ní společně vyzvalo, aby „územní celistvost“ Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. „Je tu většina zemí na této planetě, která chce problémy řešit v souladu s Chartou OSN a platným mezinárodním řádem,“ řekl Pavel v ČT. Věří, že časem se do mírového jednání zapojí i Čína a Rusko.

Prezident Petr Pavel v pořadu Otázky Václava Moravce zmínil, že „začal proces, který by mohl vést k mírovému stavu na Ukrajině“ a to i tím, že mimo jiné by mohlo mít Česko velvyslance v Rusku. Netuší ale, kdy by to mohlo být. „V případě Ruska by to mohlo trvat i rok,“ myslí si. Připomeneme, že Pavel již podepsal nutné dokumentu k tomu, aby post velvyslance vzniknul. 

S Ruskem bude podle něj potřeba mluvit, až přijde správný čas. Zatím ale Rusko podle něj nepředložilo jiný návrh, než jen bezpodmínečná kapitulace Ukrajiny. 

36 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Vilniansk.

Ruští vojáci zaútočili na město Vilniansk v Záporožské oblasti 29. června, zabili sedm lidí, včetně tří dětí. 36 lidí zranili, uvedli místní představitelé.

Letos v létě se ruská vojska pomalu, ale vytrvale prokousávají ukrajinskou obranou, míní server Politico. 

Tato vytrvalá a zdá se stále úspěšnější ofenzíva podle komentátorů podněcuje Západ k tomu, aby posílal nové zbraně a vymýšlel nové strategie k podpoře Kyjeva. „To zase přineslo nové hrozby ze strany prezidenta Vladimira Putina odvetou proti Západu – ať už přímo, nebo nepřímo,“ konstatuje. 

Podle ukrajinské armády už Rusko ke konci června 2024 ve válce přišlo o více jak půl milionu vojáků. Sestřelo či zničeno mělo být 360 letounů, 326 helikoptér a přes 2 tisíce střel. Armáda rovněž tvrdí, že Rusko přišlo o 15 tisíc APV vozidel či o skoro 20 tisíc vozidel. 

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace na Telegramu sdělilo že při ukrajinském ostřelování Doněcké oblasti byli zraněni čtyři jeho zaměstnanci.

„V Petrovském okrese hasiči likvidovali požár, který vznikl po (ukrajinském) ostřelování,“ uvedlo na telegramu ruské ministerstvo pro mimořádné situace. „Byl vyhlášen poplach kvůli novému dělostřeleckému úderu. Ostřelování je zasáhlo, když se evakuovali,“ dodal úřad.

Vývoz zbraní z Německa byl po loňském rekordním roce v letošním prvním pololetí znovu na maximu, meziročně se zvýšil o více než 30 procent. Opět se výrazně zvýšily dodávky na Ukrajinu.

Od 1. ledna do 18. června schválila německá vláda dodávky vojenského zboží do zahraničí nejméně za 7,48 miliardy eur (téměř 188 miliard Kč). Podle agentury DPA to vyplývá z odpovědi ministerstva hospodářství na dotaz poslance Bundestagu Sevima Dagdelena ze Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Téměř dvě třetiny vývozu, konkrétně 65 procent, tedy 4,88 miliardy eur, jsou určeny pro Ukrajinu.

Ruské vzdušné síly v noci sestřelily 36 ukrajinských bezpilotních letounů nad několika ruskými regiony. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Patnáct dronů se podařilo zničit nad Kurskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a devět nad Lipeckou oblastí, několik set kilometrů jižně od Moskvy, uvedlo ministerstvo v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.

Čtyři bezpilotní letouny byly zničeny nad Voroněžskou a stejný počet nad Brjanskou oblastí v jihozápadním Rusku, po dvou pak nad nedalekou Orjolskou a Belgorodskou oblastí.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli  ráno. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc. 

Rusko od zahájení své rozsáhlé invaze v únoru 2022 několikrát zaútočilo na Záporoží a sousední města, ale v posledních týdnech soustředilo své úsilí spíše na východ země než na jih, připomněla agentura AFP.

Ukrajinské úřady dnes ráno informovaly také o ruském ostřelování ve frontové obci Zarične u Lymanu v Doněcké oblasti, kde zemřeli tři lidé. Další člověk byl zabit v obci Ňju-Jork u Torecka.

Tyto útoky přicházejí den po jiném ruském útoku na město Dnipro severně od Záporoží. Jeden člověk byl při něm zabit a 13 dalších zraněno, uvedla dnes ukrajinská policie.

Ukrajina neplánuje dovážet plyn na příští topnou sezónu. Podle prognóz Naftohazu bude země uspokojovat spotřebu výhradně domácí těžbou. Uvádí to TV Nexta na sociální síti X. 

Obrazem: Poničené domy v Doněcku 

Šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov uvedl, že zásah na Vilňansk byl především na infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy. „Předběžně bylo zabito šest civilistů a osm obyvatel bylo zraněno,“ uvedl šéf Záporožské oblasti na telegramu. „Operativně pomáháme lidem, které to postihlo,“ dodal.

Fedorov dříve během dne informoval o několika explozích v Záporožské oblasti. Nejméně jedna podle něj cílila na kritickou infrastrukturu v Záporožském okrese, kde se nachází Vilňansk.

Ruský útok na město Vilňansk poblíž Záporoží si vyžádal šest mrtvých, uvedl šéf oblasti. Zasažen byl infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy.

Situace na bělorusko-ukrajinské hranici se vyznačuje rostoucím napětím, uvedly podle serveru Ukrajinska Pravda Ozbrojené síly Běloruské republiky.

„Koalice západních zemí rozpoutala v blízkosti našeho území vyhrocený konflikt. Z jejich strany jsou činěny pokusy zatáhnout naši zemi do války. V těchto obtížných podmínkách naše země dělá vše pro zachování míru na běloruské zemi,“ uvedl k tomu běloruský prezident Alexandr Lukašenko.