Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme.

Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko je znepokojeno novými hrozbami útoků proti íránským jaderným zařízením. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které by dohoda s Teheránem o jeho nukleárním programu měla vzniknout prostřednictvím dialogu.

Izrael a také Spojené státy pohrozily islámské republice opětovným zničením jaderných zařízení, pokud se je země rozhodne obnovit. Izrael a USA se obávají, že Írán usiluje o jadernou bombu. Podobné obavy vyslovují i další západní země. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně civilní účely.

Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.

Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.

O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin. 

Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.

S přepravou pacientů i zraněných vojáků na Ukrajině pomohou vyřazené sanitky, které daroval Liberecký kraj. Pět mercedesů dnes na libereckém letišti převzali zástupci organizace Post Bellum, která jejich přepravu zajistí. Je to skutečně velká podpora, jedna z těch sanitek půjde do Chersonské oblasti, kde se sanitky staly i cílem ruských útoků, proto je tam takových vozů minimum, řekl novinářům předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa.

Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, dnes při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.

Odešla jsem při projevu předsedkyně Rady Ruské federace Valentiny Matvijenko ze sálu, protože nebudu dělat stafáž lžím, na kterých zločinný kremelský režim stojí. Ona sama nese osobní odpovědnost za zločin agrese a všechna následná ruská zvěrstva poté, co veřejně schválila… pic.twitter.com/KkQdlzSlsi

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) July 30, 2025

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 78 dronů, z nichž se 51 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že zbývající drony zasáhly sedm míst. Za zvláštnost nočních útoků letectvo označilo skutečnost, že nepřítel tentokráte nasadil i osm dronů poháněných proudovými motory.

Tři raněné – dvě ženy a muže – si vyžádaly nálety ruských dronů během noci na dnešek v Charkově, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Dva lidi zranily ruské drony v Dněpropetrovské oblasti, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony v regionu také poškodily nádraží v Pavlohradu, ale nálet se obešel bez obětí; železničáři a cestující se stačili včas ukrýt, uvedly ukrajinské železnice.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruský raketový útok na výcvikové středisko ukrajinské armády zabil tři vojáky a dalších 18 zranil. Na platformě Telegram to v úterý v noci oznámily pozemní síly ukrajinské armády. Prohlášení neuvádí místo útoku, nicméně váleční blogeři podle agentury Reuters zmiňují, že k útoku došlo v Černihivské oblasti.

Ukrajinské úřady již dříve uvedly, že při ruských útocích v noci na úterý a v průběhu dne zahynulo téměř 30 lidí a téměř 100 dalších utrpělo zranění. Sedmnáct obětí a 42 zraněných si vyžádal úder na Bilenkivskou věznici v Záporožské oblasti.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích. Agentura DPA to označila za ruský úspěch, protože ruská média zveřejnila snímky z jejího příletu vládním letounem do Švýcarska a následného uvítání květinami.

Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.

Vyšetřovatelé podle serveru Meduza Komlevovou obvinili z dobrovolného přidání se k takzvaně extremistické komunitě. Novinářka podle médií v minulosti spolupracovala jako dobrovolnice s Navalného Fondem boje proti korupci (FBK), než ho ruské úřady v roce 2021 označily za extremistickou organizaci a zakázaly.

Rusové zasáhli v Záporožské oblasti věznici. Podívejte se na aktuální snímky.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. Trump to sdělil novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě ze Skotska do Washingtonu, píše Reuters.

„Nedostal jsem žádnou odpověď. Je to škoda,“ prohlásil Trump.

Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahájila německá vláda nyní již bývalého sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozsáhlý program modernizace a vyzbrojení armády, což financuje ze zvláštního fondu. Ve zbrojení pokračuje i Scholzův konzervativní nástupce Friedrich Merz. Jeho vláda před týdnem schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů.

Prezident Trump v letadle Air Force One prohlásil, že dává Rusku „10 dní od dnešního dne“ na dosažení dohody s Ukrajinou.

Americká rapperka Azealia Banks asi moc fanoušků na Ukrajině nezíská. Zesměšnila totiž ukrajinského obránce, který se vrátil ze zajetí. Banks retweetovala příspěvek s fotografiemi vojáka, na kterých je vidět, jak vypadal před a po ruském zajetí. „No, něco muselo zastavit jeho tlustý zadek v jedení, ne?“ napsala Banks na X. Ta v minulosti pobuřovala i v Praze, která je podle ní „plná moru a duchů, co touží po menstruační krvi.“

V Polsku bylo zadrženo 32 osob podezřelých ze spolupráce s ruskými tajnými službami na úkor Polska. „Podněcovali k diverzním činům nebo k napadení,“ řekl premiér Donald Tusk během úterního zasedání vlády. Podle Polského rozhlasu je jedním ze zadržených sedmadvacetiletý Kolumbijec. Dále mezi nimi mají být Poláci, Rusové, Bělorusové a Ukrajinci. 

V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent.

Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent. „Značný počet občanů ve věku 60 let a starších vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu,“ stojí podle AFP ve vysvětlující zprávě na webových stránkách parlamentu, který návrh zákona schválil v polovině července.

Podle místních obyvatel došlo v oblastním městě Černihiv, severně od Kyjeva, k explozi. Informují o tom místní kanály na sociálních sítích. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem, jednání označil za „věcné a dobré.“ „Jsem vděčný Kanadě za podporu mého návrhu zákona, který zaručuje nezávislost a účinnost ukrajinských protikorupčních orgánů a brání jakémukoli ruskému vlivu nebo zasahování do práce naší protikorupční infrastruktury,“ uvedl na síti X. Carney tak zřejmě podpořil aktuální zákon, který Zelenskyj předložil po masových protestech, které smetly jeho předchozí variantu. Ta měla naopak podřídit protikorupční instituce vládě.  

Ruská pro-kremelská média s odvoláním na rozvědku SVR tvrdí, že v neurčeném alpském rezortu mělo dojít ke schůzce představitelů Spojených států a Velké Británie s bývalým ukrajinským vrchním velitelem Valeryjem Zalužným, který momentálně slouží jako velvyslanec ve Spojeném království, šéfem prezidentské kanceláře Ukrajiny Andrijem Jermakem a ministrem obrany Kyrylo Budanovem.

Předmětem jednání mělo být údajně nahrazení prezidenta Volodymyra Zelenského právě Zalužným. „Jermak a Budanov také získali od západních partnerů příslib, že si udrží své funkce a že při řešení dalších personálních otázek budou brát v úvahu jejich zájmy, " napsal ruský propagandistický server Lenta. Informace mohou být součástí propagandy SVR a nelze je v tuto chvíli nezávisle ověřit. Kyjev je dosud nekomentoval. 

Počet zraněných ve městě Kamjanske v Dněpropetrovské oblasti v důsledku ruských útoků během noci vzrostl na 22, včetně 10 zdravotnických pracovníků z napadené nemocnice. „Mezi nimi jsou sestry, porodní asistentky a anesteziolog,“ informoval na Telegramu ukrajinský zpravodajský kanál GRUNT. 

Ruská letecká společnost Aeroflot dnes zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.

Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. „Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu,“ uvedla firma Aeroflot.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil závod na výrobu tzv. chytrých zbraní v Kyjevské oblasti. „Setkal jsem se s týmem, který vyrábí elektroniku a citlivé komponenty pro naše rakety, drony a zabezpečené komunikační systémy. Rychle se naučili vyrábět řídicí jednotky a další důležité součásti. Více než 80 % produkce tohoto závodu slouží našim obranným potřebám,“ uvedl na síti X. 

Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled růstu ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska zcela obsadila vesnici Temyrivka v Záporožské oblasti a Novoukrajinka v Doněcké oblasti na Ukrajině. Ministerstvo to uvedlo na sociální síti Telegram s odkazem na velení armády. 

Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu se za den blíží třem desítkám mrtvých, tvrdí ukrajinské úřady. Téměř 100 dalších při nich utrpělo zranění. 

„Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii," komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír,“ zdůraznil Zelenskyj.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v dnešním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.  

„Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil,“ uvedl Lipavský.

Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) generální prokuratuře, čímž by se podle některých snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.

Kreml komentuje výroky Donalda Trumpa o tom, že zkracuje Rusku lhůtu na dohodu o ukončení války proti Ukrajině z 50 na 10-12 dnů: „Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.

„Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí,“ odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.

„Ve 2 hodiny ráno Rusové zahájili raketový úder na město Kamjanske - na území městské nemocnice,“ ohlásil na Telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Při tomto úderu zemřeli tři lidé, mezi nimiž byla i těhotná žena. Jmenovala se Diana, bylo jí pouhých 23 let.“

Ruské útoky si vyžádaly 22 životů, mimo jiné těhotné ženy, a 85 zraněných, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj; Rusko je podle něj třeba donutit, aby přestalo zabíjet.

Ukrajinské drony při náletu na město Salsk, které leží přibližně 180 kilometrů od Rostova, způsobily požár na nádraží. Poškodily také automobil, ve kterém zahynul řidič, jehož totožnost se zjišťuje, uvedl gubernátor Sljusar. Podle ruských železnic byl načas přerušen provoz na trati, když trosky dronů na nádraží v Salsku poškodily nákladní a osobní vlak, jehož cestující vyvázli bez zranění a byli evakuováni.

Nejde o první útok na železnici. V neděli ukrajinské drony narušily dodávky elektřiny pro železnici a provoz na tratích v části Volgogradské oblasti.

Ruské bomby mimo jiné zasáhly vězeňské zařízení v Záporožské oblasti, kde zabily 16 lidí a 35 zranily, napsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov na sociální síti Telegram. Budovy věznice bomby zničily a poškodily i rodinné domy v okolí, dodal.

Nejméně dvě desítky mrtvých si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky na Ukrajinu, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady.

Estonské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského charge d'affaires kvůli vplutí lodi ruské pohraniční stráže do estonských teritoriálních vod. Na síti X to oznámil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Plavidlo plulo v sobotu bez povolení v estonských vodách přibližně 35 minut, uvedla veřejnoprávní stanice ERR s odvoláním na estonské ozbrojené síly. Moskva se k incidentu nevyjádřila.

Zahraniční válečná loď může proplout estonskými výsostnými vodami pouze za mírovým účelem a musí 48 předem informovat estonské ministerstvo zahraničí, uvedl ERR. Ruské plavidlo pohraniční stráže třídy Světljak tak podle estonské armády ovšem neučinilo a vplulo asi půl kilometru do nitra estonských teritoriálních vod. Estonské námořnictvo situaci monitorovalo a plavidlo identifikovalo, podotkla ERR.

Dobrou noc, vážení čtenáři, a díky za sledování online dění kolem Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána.

Americký prezident Donald Trump svými posledními prohlášeními k Rusku projevil jasný postoj a odhodlání, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.

Zelenskyj reagoval na dnešní Trumpovo prohlášení, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Trumpova slova podle ukrajinského prezidenta přišla přesně v době, kdy se mohou věci změnit „díky síle využité v zájmu opravdového míru“, dodal Reuters.

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X reagoval na slova Donalda Trumpa, že zkrátí Rusku lhůtu, do které požaduje konec války na Ukrajině. Medveděv napsal, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta. „Měl by pamatovat na dvě věci. 1. Rusko není Izrael ani Írán. 2. Každé nové ultimátům je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale s (jeho) vlastní zemí,“ napsal Medveděv, jenž je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu a radikálními vyjádřeními.

Úder hackerů na Aeroflot: Agentura Reuters píše, že letecký dopravce zrušil 54 zpátečních letů, ale plánoval uskutečnit zbývajících 206 letů plánovaných na dnešek. Odletová tabule na Šeremeťjevu ukazovala, že desítky letů byly zpožděny o několik hodin, napsala agentura Reuters. Podle serveru Meduza Aeroflot, jeho dceřiná společnost Rossija a nízkonákladová divize Poběda zrušily více než stovku letů, včetně těch chystaných na další dny.

„Nesmíme zapomínat, že válka proti naší zemi se vede na všech frontách, včetně té digitální. Nevylučuji, že 'hackivisté', kteří se k incidentu přihlásili, jsou ve službách nepřátelských zemí,“ reagoval podle Reuters poslanec Anton Gorelkin.

Rusko kvůli vysoké domácí poptávce přechodně zakazuje ropným producentům vyvážet benzin. Zákaz bude platit do konce srpna. Dnes to podle agentury Reuters uvedla ruská vláda.

Cílem opatření je stabilizovat domácí trh v období vysoké sezónní poptávky. Vláda chce také zajistit dostatečné dodávky paliva pro ruské zemědělce.

Dříve se vývozní omezení vztahovala pouze na omezený objem benzinu prodávaného do zahraničí překupníky, zatímco velké ropné společnosti mohly vyvážet stále.

Na dotaz ohledně možného setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Donald Trump dnes podle AP odpověděl: „Už nemám takový zájem o mluvení.“ Trump od svého lednového návratu do Bílého domu telefonicky hovořil s šéfem Kremlu několikrát, osobně se od té doby prezidenti nesetkali. Kreml dříve během dneška podle AFP nevyloučil možné setkání Putina s Trumpem v září v Číně.

„Tu padesátidenní lhůtu, kterou jsem mu (Putinovi) dal, zkrátím,“ prohlásil nejprve na začátek jednání se Starmerem Donald Trump, aniž by uvedl, jak konkrétně hodlá termín zkrátit.

„Stanovím novou lhůtu asi 10 nebo 12 dní ode dneška,“ řekl později podle Sky News na dotaz novinářů. „Není důvod čekat... prostě nevidíme žádný pokrok,“ dodal. Podle Reuters zároveň řekl, že nový termín potvrdí dnes nebo v úterý.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset až dvanáct dní ode dneška. Novou lhůtu potvrdí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.

Trump už o něco dříve bez podrobností řekl, že chce zkrátit padesátidenní lhůtu. Zopakoval, že ho ruský prezident Vladimir Putin velmi zklamal. Později také zmínil sekundární sankce, pokud Rusko neuzavře dohodu.

Ruští vojáci, kteří se už nechtějí podílet na bojích proti Ukrajině, čelí brutálním trestům, uvádí na svých internetových stránkách televize CNN. Informace o praktikách, jimž tyto vojáky vystavují jejich velitelé, zachycují Ukrajinci v odposleších nebo je natáčejí příslušníci ruské armády a pak se šíří na sociálních sítích.

V jednom zachyceném hovoru, který novináři ze CNN vyslechli, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům. Tato praktika se prý nazývá „oběť pro Babu Jagu“. Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele. „Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku,“ uvedl.

Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině se Kyjevu podařilo vrátit z ruského zajetí 5857 lidí a kromě toho ještě osvobodit dalších 555 lidí mimo dojednané výměny zajatců. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s členy týmu, kteří mají na starost osvobození a pomoc válečným zajatcům. Schůzky se zúčastnili i osvobození ukrajinští vojáci a civilisté.

„Hovořili jsme o tom nejdůležitějším: o návratu všech našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. „Je důležité pokračovat ve výměnách, prověřovat situaci s každým jménem. Každý a každá je důležitý. Jsem vděčný všem, kdo se snaží ze všech sil o výměny, a všem, kdo pomáhají. Děkuji i našim vojákům, kteří Ukrajině doplňují fond (zajatých ruských vojáků) na výměny,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump chce zkrátit 50denní lhůtu, kterou dal nedávno ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Šéf Bílého domu před jednáním s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku před novináři zopakoval, že ho Putin velmi zklamal.

„Tu 50denní lhůtu, kterou jsem mu dal, zkrátím,“ prohlásil Trump. Neuvedl však, o kolik dnů ji zkrátí.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že vysoce přesnými zbraněmi zaútočilo na vojenské letiště a sklady munice. Uvedlo rovněž, že ruská vojska dobyla další dvě vsi na východě Ukrajiny, Bojkivku a Belhijku. Ukrajinská armáda podle agentury Interfax-Ukrajina ještě v neděli připustila, že ruské jednotky dosáhly určitého postupu mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou v Doněcké oblasti, kde se odehrává hlavní nápor ruské ofenzivy.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na město Kropyvnyckyj.

Lidé museli během ruského útoku na Kyjev nocovat v metru. Podívejte se na aktuální snímky.

Ukrajinská státní ropná a plynárenská společnost Naftohaz uzavřela první dohodu o nákupu plynu s ázerbájdžánskou firmou SOCAR. Ukrajinská společnost uvedla, že dohoda se týká malého objemu plynu. Harmonogram dodávek neupřesnila, uvedla dnes agentura Reuters.

„Rovněž poprvé se zkušební dodávka plynu uskutečňuje transbalkánským koridorem přes Bulharsko a Rumunsko,“ uvedl Naftohaz. „Jde o malý objem, ale je to strategicky důležitý krok, který otevírá cestu k dlouhodobé spolupráci,“ uvedl generální ředitel Naftohazu Serhij Koreckyj.

Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. ČTK se ho snaží kontaktovat. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho.

Kišiněv uvedl, že Dostál „je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost“ Moldavska. Tato země vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu má v posledních letech napjaté vztahy s Moskvou, kterou obviňuje z vedení hybridní války, vměšování do voleb a šíření dezinformací s cílem svrhnout moldavskou prozápadní vládu a zmařit cestu Moldavska do Evropské unie.

Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 324 dronů, čtyři střely s plochou dráhou letu Ch-101 a tři letecké rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 309 dronů a dvě střely Ch-101, tvrdí ukrajinské letectvo. Dodalo, že na třech místech byly zaznamenány zásahy dvěma střelami a 15 drony, ale rakety Kinžal nezasáhly své cíle. Hlavním cílem útoku byl Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, kde se nachází důležitá letecká základna.

Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.

„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.

Vzdušný prostor Litvy dnes ráno narušil blíže neurčený objekt, zřejmě dron, který přiletěl z Běloruska. Agentura DPA uvedla, že podle národního krizového centra více lidí hlásilo, že ve výšce asi 200 metrů vidí bezpilotní stroj. Naposledy byl spatřen nedaleko metropole Vilniusu.

Mluvčí krizového centra Darius Buta uvedl, že kvůli objektu je v pohotovosti policie a že v současnosti nejsou k dispozici informace, že by objekt pro obyvatele tohoto pobaltského státu představoval nebezpečí. „Snažíme se zjistit, kde se nachází a kam mohl spadnout,“ dodal Buta.

Několik obyvatel výškového domu v noci na dnešek utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na Kyjev. Údaje o jejich počtu se liší, vedení městské vojenské správy uvádí osm zraněných, starosta Vitalij Kličko pět. Kvůli operacím ruského letectva vzlétly polské stíhačky. Moskva bez podrobností informovala o ukrajinských dronových útocích.

Mezi zraněnými v kyjevské Darnycké čtvrti je tříleté dítě. Čtyři lidé skončili v nemocnici. Tlaková vlna vyrazila okna v bytech mezi šestým a jedenáctým patrem. Poškozená jsou i auta zaparkovaná v okolí domu.

Čtyři členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), které při návratu z Ruska nevpustilo Lotyšsko, se už dostali do unijního schengenského prostoru. Informaci Deníku N dnes ČTK potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake. Komunistická strana dříve uvedla, že čtveřice byla v Rusku na soukromé cestě.

„Česká skupina je již v schengenském prostoru, a z konzulárního pohledu je tak případ uzavřen. Opět upozorňujeme, že doporučení české diplomacie je do Ruské federace necestovat,“ uvedl Drake.

Rusko a Severní Korea v neděli obnovily přímé letecké spojení mezi Moskvou a Pchjongjangem, informovala dnes agentura Kjódó. Podle Reuters pravidelné lety mezi těmito dvěma městy naposledy fungovaly v polovině 90. let minulého století.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, s díky za sledování ukrajinského online zpravodajství přejeme dobrou noc. Pokračujeme zase od rána.

Odpoledne v Sumské oblasti přišli o život tři lidé, když ruský dron zaútočil na autobus převážející civilisty, informovaly ukrajinské úřady. Útok na autobus s civilisty se stal severně od regionální metropole Sumy. Dvacet cestujících z autobusu utrpělo různě závažná zranění, uvedla prokuratura. Zemřely ženy ve věku 66, 74 a 78 let.

„Papež dnes ráno přijal ve Vatikánu Jeho Eminenci Antonije, metropolitu volokolamského, odpovědného za vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Jednalo se o první setkání Lva XIV. s ruským pravoslavným metropolitou,“ informovala služba Vatican News. 

Antonij vede vnější vztahy ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu - kterou vede metropolita Kirill, blízký spojenec Vladimira Putina a podporovatel invaze na Ukrajinu - od června 2022. „V této roli se několikrát setkal s papežem Františkem, naposledy v červenci loňského roku ve Vatikánu,“ dodává Vatican News. O obsahu jednání nic nespecifikuje.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.

Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.

„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.

Admiralitu v Petrohradu, kde sídlí velitelství vojenského námořnictva, dnes navštívil prezident Vladimir Putin, aby podle ministerstva obrany prověřil průběh cvičení Červencová bouře. V Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři se do manévrů, které dnes skončily, zapojilo více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil. Součástí bylo podle ruského ministerstva i odpálení střel s plochou dráhou letu Kalibr a protilodních střel Granit a Onix z fregaty, jaderné ponorky a z pobřeží Barentsova moře.

Ruské úřady již dříve zrušily hlavní přehlídku vojenského námořnictva, kterou v posledních letech pořádaly v poslední červencovou neděli v Petrohradu, Putinově rodném městě. Mluvčí Kremlu tento krok dnes vysvětlil bezpečnostními důvody. „Je to spjato s celkovou situací. Zajištění bezpečnosti je nade vše,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 99 ukrajinských dronů nad 11 ruskými regiony, anektovaným Krymem a Černým mořem, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O škodách způsobených nálety se nezmínilo.

Později ministerstvo na sociální síti napsalo, že ruské síly během 24 hodin zničily 291 ukrajinských bezpilotních letounů, dvě řízené letecké bomby a tři rakety vypálené z raketometu Vampire české výroby.

Čtyři členy Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) při návratu z výletu do Ruska nevpustili na pozemní hranici do Lotyšska, přes které chtěli jet zpět do Česka. Zatím tak zůstávají v Rusku.

„Skupina českých občanů nebyla při návratu z Ruské federace vpuštěna na území Lotyšska z důvodu možného ohrožení vnitřní bezpečnosti,“ uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. „Tito občané se obrátili na českou ambasádu v Rize s žádostí o asistenci. S ohledem na doporučení MZV necestovat do Ruské federace a obecně známému faktu, že vnější schengenská hranice s Ruskem zůstává uzavřená, je možná konzulární pomoc omezena,“ doplnil.

Mluvčí komunistů Roman Roun řekl serveru Novinky.cz, který na případ upozornil, že skupina členů strany byla v Rusku na soukromé cestě.

OBRAZEM: Ukrajinští armádní medici poskytují pomoc raněným vojákům poblíž fronty v Doněcké oblasti. Občas si musejí svítit jen čelovkami.

Padající trosky ukrajinských dronů narušily dodávky elektřiny pro železnici a provoz na tratích v části Volgogradské oblasti, oznámil gubernátor tohoto ruského regionu Andrej Bočarov. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.

Dva muži ve věku 50 a 56 let přišli o život při výbuchu miny v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informovala dnes oblastní správa.

Dobré ráno, drazí čtenáři.

Ukrajinské jednotky úspěšně zmařily pokus ruské armády postoupit hlouběji do Sumské oblasti. Oznámil to vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Alexander Syrský během zprávy prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Jak uvedl sám Zelenskyj, zvláštní pozornost byla v zprávě věnována situaci na Pokrovském směru v Donbasu, kde jen za poslední den došlo k 51 bojovým střetům.  

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete naše zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

V Permu byl zatčen Leonid Meljochin, ruský opoziční aktivista a bývalý účastník protestů, na základě obvinění z „ospravedlňování terorismu“, informuje kanál Něchta (Nexta). „Dříve žádal o politický azyl v USA, ale ten mu byl zamítnut a byl deportován. Po příjezdu do Ruska byl Meljochinokamžitě zadržen. Byl hledán pro údajné vazby na „velitelství Navalného,“ dodal kanál.

„V noci z 25. na 26. července vzplanul ruský letoun Su-27UB na letecké základně Armavir v ruském Krasnodarském kraji,“ hlásí ukrajinská vojenská rozvědka HUR a sdílí video hořící stíhačky. 

„Letecká základna Armavir a její letadla se používají především k výcviku kadetů Krasnodarské vyšší vojenské letecké školy. Odpor proti kremelskému režimu uvnitř Ruska roste. Ukrajinská vojenská rozvědka připomíná, že každý zločin spáchaný proti ukrajinskému lidu bude potrestán,“ dodává nejednoznačně.

Litva vyčlení 30 milionů eur (737 mil. Kč) na nákup systémů Patriot pro Ukrajinu, uvedla ministryně obrany Dovilė Šakalienėová podle kanálu Něchta (Nexta).

Ruská vojska dobyla další dvě ukrajinské vsi, Zelenyj Haj v Doněcké oblasti na východě země a Malijivku, ležící v Dněpropetrovské oblasti poblíž administrativní hranice s Doněckou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se dosud nevyjádřila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.

Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.

Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.

Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.

 Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.

„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Americký prezident Donald Trump chce zachovat omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska, jak je stanovuje smlouva Nový START, která vyprší v únoru. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž to dnes Trump řekl novinářům, když opouštěl Bílý dům před cestou do Skotska.

„To není dohoda, u níž chcete, aby vypršela. Začínáme na tom pracovat,“ uvedl americký prezident. „Když zrušíte jaderná omezení, je to velký problém,“ řekl také. Bylo to poprvé, co se takto o dohodě od lednového nástupu do funkce vyjádřil.

Nový START byl podepsán v roce 2010 v Praze a je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Stanoví, že Rusko a Spojené státy nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online k dění kolem Ukrajiny. Přenos bude pokračovat zase od rána, přejeme dobrou noc.

Ukrajinci hledají recept, jak se efektivně bránit před nálety stovek laciných íránsko-ruských dronů Šáhid/Geran. Bude fungovat koncept protidronového dronu, který zlikviduje kamikaze útočníka, ale sám se vrátí na zem k dalšímu použití? Kanál Něchta (Nexta) sdílí video testu, v němž úspěšně zlikviduje ruský dron Lancet.

Nejméně šest obětí si dnes vyžádal výbuch v obytném domě v ruském městě Saratov. Uvedlo to podle médií ruské ministerstvo pro mimořádné situace, podle něhož ve výškovém domě patrně explodoval plyn. Výbuch podle tisku poškodil tři desítky bytů. Počet obětí postupně vzrůstá, jak záchranáři nalézají další těla v sutinách, mezi oběťmi je i dítě. Pátrání v troskách pokračuje.

„Záchranáři vyprostili z trosek zraněného a předali jej lékařům. Bohužel zemřel. Počet mrtvých vzrostl na šest,“ citovala agentura TASS vyjádření ministerstva. Dotyčný muž byl zaklíněn mezi betonovými panely déle než šest hodin.

Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.

Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.

Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.

Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.

Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.

V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu a horní patro léčebny pro pacienty s tuberkulózou. Starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov informoval o jednom mrtvém. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti na telegramu o této oběti neinformuje, uvádí ale, že zraněných je 14 lidí. Záchranáři dále pátrají po dvou lidech v poškozené léčebně.

Mezi členskými zeměmi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska, je i Česko. Na síti X to dnes uvedla česká diplomacie. O iniciativě 41 států informovala ve čtvrtek s odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa agentura Reuters. Které další státy vedle Nizozemska se k ní připojily, ale Veldkamp ani Reuters neupřesnili.

„Česko společně s dalšími 40 státy OBSE podpořilo spuštění tzv. Moskevského mechanismu, jehož cílem je prošetřit zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci ze strany Ruské federace. Klíčový nástroj OBSE pro vyšetřování zločinů proti ukrajinským civilistům. Pomáhá stíhat viníky,“ napsalo dnes k věci české ministerstvo zahraničí.

Pavel označil setkání s japonským císařem za velice vstřícné. Hovořili podle něj například o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 120.343 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.

Rusko ráno podniklo dronový útok na ves Poltavka na východě ukrajinské Záporožské oblasti, při kterém přišel o život 63letý muž, uvedl šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Jinde v této oblasti, přes kterou prochází fronta, v důsledku ruského ostřelování utrpěla těžké zranění o rok starší žena. V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu zdravotnického zařízení. Jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinského druhého největšího města Ihor Terechov.

Ukrajinská kordistka Vlada Charkovová se po triumfu na mistrovství světa v Tbilisi odmítla zúčastnit společného focení s dalšími medailisty kvůli přítomnosti stříbrného fleretisty Kirilla Borodačova z Ruska, které je s Ukrajinou ve válce. Informoval o tom ukrajinský šermířský svaz.

Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.

„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.

Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.

Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.

Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení v Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři. Do manévrů, které potrvají do 27. července, je zapojeno více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké ruského ministerstva obrany.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.