Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.

Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.

Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.

Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.

Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.

Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.

Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.

Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem. Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.

Jermak s Gordonem diskutovali o situaci na frontě a ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, píše se v prohlášení na Jermakově telegramu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta zdůraznil význam posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

V rozhovoru se dnes večer zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství, kde připomněl, že Harrisová zastupovala Spojené státy na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku.

„Je zásadní, aby se dynamika naší spolupráce na spravedlivém mírovém řešení neutlumila,“ řekl Zelenskyj.

Spojené státy jsou významným spojencem Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruským invazním vojskům. Washington Kyjevu poskytl vojenskou a finanční pomoc za miliardy dolarů.

Památník padlých ukrajinských bojovníků v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti (majdan Nezaležnosti).

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.

Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.

Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.

V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.

Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.

„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.

Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.

Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.

Španělský soud dnes uložil 18 let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP.

Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení. Muž ze severního Španělska odeslal v listopadu a prosinci 2022 celkem šest výbušných balíčků na různé vládní, vojenské a diplomatické adresy.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Americké velvyslanectví v Moskvě dnes vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k 6,5 roku vězení, uznal ji vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Šéf RFE/RL Stephen Capus už dříve proces i rozsudek nad Kurmaševovou označil za výsměch spravedlnosti.

„Ze zpráv médií víme, že v případě Alsu Kurmaševové padl rozsudek... Je to smutný den pro žurnalistiku v Rusku,“ uvedla ambasáda USA na platformě Telegram. Diplomatická mise označila Kurmaševovou za zásadovou novinářku přinášející objektivní zpravodajství. „Svobodný a nezávislý tisk je jádrem demokracie, umožňuje voličům činit informovaná rozhodnutí a pohání veřejné činitele k odpovědnosti,“ dodalo velvyslanectví. Vyzvalo přitom Rusko, aby propustilo kromě Kurmaševové také další vězněné novináře a vězně svědomí.

Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.

Ukrajinské vzdušné síly hlásí sestřelení sedmi ruských bezpilotních letounů z osmi. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu také řízenou střelu Ch-69. „V důsledku aktivního bojového úsilí nepřátelská řízená střela Ch-69 nedosáhla svého cíle,“ uvedlo letectvo podle serveru Ukrajinska pravda. Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci útočili drony a řízenou střelou na Sumskou oblast, která se nachází na severu Ukrajiny. Tamní správa dříve informovala o ruském útoku na zařízení kritické infrastruktury, přičemž úder si podle ní nevyžádal žádné oběti.

K dronovému útoku došlo také v Krasnodarské oblasti v Rusku. Oznámil to místní gubernátor Venjamin Kondratijev, podle kterého při útoku zemřela jedna osoba.

První skupina téměř 250 ruských školáků odletěla z Vladivostoku na tábor do Severní Koreje, oznámily úřady v ruském Přímořském kraji. Jde o první výpravu ruských dětí do tábora v KLDR po pandemii covidu-19. Podobně letos v únoru do Pchjongjangu přiletěla první skupina turistů po pandemii, a to rovněž z Ruska. Rusko prohlubuje vztahy s Pchjongjangem od doby, co se dostalo do mezinárodní izolace v důsledku invaze na Ukrajinu.

Ruské systémy protivzdušné obrany zničily více než 15 bezpilotních letounů, které Ukrajina přes noc vyslala na krymský přístav Sevastopol, uvedl dnes Ruskem dosazený gubernátor města. „Žádné objekty ve městě nebyly poškozeny,“ uvedl gubernátor Sevastopolu na anektovaném ukrajinském Krymském poloostrově Michail Razvožajev na svém kanálu na platformě Telegram.

Karibskému státu Antigua a Barbuda se podařilo prodat luxusní jachtu Alfa Nero, kterou úřady zabavily v souvislosti se sankcemi proti Rusku zavedenými po ruské agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Plavidlo dlouhé 81 metrů úřady prodaly za 40 milionů dolarů (927 milionů korun) kupci, jehož identitu nezveřejnily.

Agenti amerického FBI a úřady Antiguy a Barbudy zabavily luxusní jachtu v roce 2022, když kotvila v Karibiku. Americké úřady se domnívaly, že majitelem plavidla je ruský oligarcha Andrej Grigorjevič Gurjev, na kterého byly uvaleny sankce. Gurjev zpočátku odmítal, že by mu jachta patřila. Vzhledem k tomu, že byl majitel neznámý, úřady karibského státu mohly jachtu zabavit, jelikož ji považovaly za „opuštěnou loď“. Později ovšem usilovala o přiznání vlastnictví Gurjevova dcera, ale před soudy neuspěla.

Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.

Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka dohoda představuje důležitý krok, který zajistí, aby si Ukrajina udržela rozpočtovou stabilitu a měla přístup k hotovostním zdrojům potřebným k dalšímu financování své obrany.

Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 nesplácených dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Výbor věřitelů sestavený za účelem jednání o restrukturalizaci dluhu označil dohodu za rychlou a konstruktivní.

„Jsme potěšeni, že můžeme Ukrajině poskytnout významné odpuštění dluhu, pomoci jejímu úsilí o obnovení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy a podpořit budoucí obnovu,“ uvedl v prohlášení výbor věřitelů. Výbor zahrnuje firmy Amundi, BlackRock, Amia Capital a další investory, kteří vlastní zhruba 25 procent dluhopisů.

Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní EK tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.

„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě komise okamžitě konala,“ napsal na facebooku Juraj Blanár.

Ministr stejně jako premiér Robert Fico zkritizoval sankce proti Rusku s tím, že mají větší negativní dopad na EU a Slovensko, než na Moskvu. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.

„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.

Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.

Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.

Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.

Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.

Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.

Kreml odmítl hodnotit potenciální kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v podzimních volbách, kdy Američané vyberou příštího šéfa Bílého domu. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova nebyla Harrisová dosud v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, až na některá prohlášení, která označil jako nikoliv přátelská. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax.

Americký prezident Joe Biden v neděli pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na kandidátku na prezidentský post.

„V tuto chvíli nemůžeme z hlediska našich bilaterálních vztahů nějak hodnotit potenciální kandidaturu paní Harrisové, protože zatím žádný její přínos pro naše bilaterální vztahy nebyl zaznamenán,“ uvedl Peskov na dotaz novinářů.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila v noci na dnešek 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti, uvedlo dnes na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji. K útoku na rafinerii v Tuapse se podle serveru Ukrajinska pravda přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Nad Rostovskou oblastí bylo zničeno 47 dronů, po jednom bezpilotním letounu pak nad Belgorodskou, Voroněžskou a Smolenskou oblastí, dalších osm nad Krasnodarským krajem a 17 dronů nad Černým a Azovským mořem, sdělil ruský rezort obrany.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice,  oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.

„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům v Bruselu Lipavský.

Za poslední den ztratil protivník 1050 lidí, 18 tanků, 17 obrněných vozidel, 73 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji u břehů Černého moře.

Sedmačtyřicet dronů bylo zničeno nad Rostovem, sedmnáct nad vodami Černého a Azovského moře, osm nad Krasnodarským krajem a po jednom dronu nad Belgorodem, Voroněží a Smolenskou oblastí, uvedlo ministerstvo.

„K páté hodině ranní nebyly zjištěny žádné škody na infrastruktuře ani na obytných budovách a nejsou žádné oběti,“ uvedl šéf okresu Tuapse v Krasnodarském kraji Sergej Bojko.

Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ukrajina respektuje obtížné, ale silné rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Zároveň je mu vděčná za neochvějnou podporu v boji proti ruské vojenské invazi. Na sociální síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Podpořil naši zemi v nejdramatičtějším okamžiku v historii,“ uvedl na Bidenovu adresu Zelenskyj. „Pomohl nám bránit (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi v okupaci naší země,“ dodal. Vyjádřil rovněž naději, že Spojené státy budou mít nadále silné vedení, které „zabrání ruskému zlu v dosažení úspěchu“.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský výtvarník Oleh Smal dnes v pražské galerii 12 Art Cabinet osobně představil své aktuální karikatury reagující převážně na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Jde o malou část z jeho tvorby. Smal během 25 let publikoval více než 15.000 děl. Prodejní výstava je zaměřena na jeho nejnovější tvorbu, která reflektuje válku a životní podmínky na Ukrajině. Část jeho prací zůstane v galerii jako součást prodejního portfolia, uvedl galerista Viktor Vilhelm.

Smal je v České republice poprvé, dorazil z Kyjeva. Uvedl, že výstava je důkazem, že život na Ukrajině pokračuje dál a varoval Evropu před rozpínavostí Ruska. Mezi osobnostmi, které kritizuje prostřednictvím svých karikatur, jsou ruský prezident Vladimir Putin, americký prezidentský kandidát Donald Trump, bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov nebo bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. „Až skončí okupace části Ukrajiny a Krymu, všechny své politické karikatury spálím,“ prohlásil.

Během ruské neúspěšné ofenzívy v Charkovské oblasti bylo zabito kolem 20 000 ruských vojáků, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během rozhovoru pro BBC.

Ruští okupanti přesunuli další útočné skupiny z námořní pěchoty Pacifické flotily do osady Hlyboke na severu Charkovské oblasti. Připravují se tak na ofenzívu.

Dochází také k přeskupování a rotaci Rusů ve Vovčanské oblasti, uvedl v komentáři pro LIGA.net Nazar Voloshyn, mluvčí operačně-strategické skupiny vojsk Chortycja. Píše o tom server Unian.

Bezpečnostní služba Ukrajiny použila drony ke zničení 284 jednotek ruské vojenské techniky během jednoho týdne. Včetně slavných ruských tankoven, píše na sociální síti X TV Nexta. 

Ruský trh pohonných hmot čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném „pětka“. Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinérie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times.

„Pětka prostě nestačí pro všechny,“ cituje server z vyjádření jednoho obchodníků agentuře Reuters, stěžujícího si, že při obchodování na burze s pohonnými hmotami chybí Ai-95 již chronicky. A kvůli tomu, že benzin chybí ve velkoobchodu, jeho ceny prudce rostou a blíží se k rekordům, dosaženým během kritického nedostatku pohonných hmot loni na podzim.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncentruje ve svých rukou příliš mnoho moci a na Ukrajině je cítit zápach autoritářství. V rozhovoru, který dnes zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl kyjevský starosta Vitalij Kličko, který podle tisku patří ke kritikům hlavy státy. Kličko by si však nyní nepřál v zemi volby a Zelenského vyzval k více kolegiálnímu vedení země.

Dva ukrajinští fotoreportéři se minulý týden stali terčem ruské střelby. Olga Kovalyová, manažerka Ukrajinské asociace profesionálních fotografů (UAPP) skončila v nemocnici poté, co jí zranily tři šrapnely. Její stav je nyní stabilizovaný.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda dobyla dvě vesnice na východě Ukrajiny. Píše to agentura AFP, podle které se jedná o málo obydlené obce v Charkovské a Luhanské oblasti. Ukrajina se zatím k tvrzení Moskvy nevyjádřila.

Papež František dnes znovu vyzval k zastavení bojů v době olympijských her, jež začnou příští týden v Paříži. Ve svém proslovu k věřícím vyzval, aby nezapomínali na mnohé válečné konflikty ve světě, stojí v textu, který zveřejnil Vatikán. K olympijskému příměří vyzýval dříve i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzské úřady zakázaly některým ruským novinářům vstup na olympijské hry v Paříži, které startují příští týden. Panují obavy, že by mohlo jít o špiony, zdůvodnil rozhodnutí francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v rozhovoru pro Le Journal di Dimanche. Celkem podle něj úřady nedovolily příchod 4 340 lidem, tajné služby prověřily 960 tisíc složek – jde o pracovníky všeho druhu, ať už dobrovolníky, pomocníky na stadionech či členy sportovních delegací.

Svíčky ve Lvově za zastřelenou ukrajinskou exposlankyni Irynu Farionovou.

O ruských dronech vyslaných v noci na Ukrajinu promluvil na síti i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Když ruské letectvo každý den vypustí na naše města, vesnice a frontové pozice více než sto řízených bomb, potřebujeme proti nim spolehlivou ochranu,“ uvedl Zelenskyj.

During last night alone, the Russian army used almost 40 "Shaheds" against Ukraine. Importantly, most of them were shot down by our defenders of the sky.

When Russian aviation launches more than a hundred guided bombs against our cities, villages, and frontline positions every… pic.twitter.com/kt0ww2abK4

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 21, 2024

Ruské úřady dnes dnes informovaly o zničení osmi bezpilotních letounů, které Ukrajina v noci vypustila. Tři z dronů byly zničeny nad Belgorodskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a tři byly zachyceny v Černém moři, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

Sedm lidí utrpělo zranění při ukrajinském ostřelování pohraničního města Šebekino, napsal na sociální síti gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Slovenský premiér Robert Fico kvůli problémům s dodávkami ruské ropy volal ukrajinskému premiérovi Denysi Šmyhalovi. Slovensko a Maďarsko nedostávají ropu od Lukoilu postiženého sankcemi.

Jednoho mrtvého civilistu a raněnou ženu po ruském ostřelování Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti ohlásil šéf oblastní správy Serhij Lysak. 

Obyvatelé Krasnodaru, města s více než milionem obyvatel na jihu evropské části Ruska, vyšli dnes do ulic. Živelný protest vyvolaly výpadky dodávek elektřiny. Kolaps, který na jihu Ruska trvá už čtvrtým dnem, způsobila porucha na Rostovské jaderné elektrárně, uvedl server The Moscow Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohlédl za setkáním s novým britským premiérem Keirem Starmerem. „Pro Ukrajinu a Ukrajince je velmi důležité a symbolické mít tak silného a oddaného partnera, jakým je Spojené království,“ napsal Zelenskyj.

It is very important and symbolic for Ukraine and Ukrainians to have such a strong and committed partner as the United Kingdom.

With each chapter of this war, our cooperation provides more solutions to repel tyranny, and Britain's leadership inspires other countries. We must not… pic.twitter.com/UBV1swNLQW

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 20, 2024

Ukrajinská vláda se rozhodla zvýšit výdaje na obranu o 495,3 miliardy hřiven (cca 278 miliard korun). Oznámilo to ukrajinské ministerstvo obrany. „Financování potřeb ukrajinských sil je nyní nejvyšší prioritou. Dodatečné prostředky na zbraně, opevnění a platy vojáků jsou rozhodující složkou boje proti vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině,“ uvedl náměstek ministra obrany Jurij Džyr.

Španělská policie zadržela tři muže, které podezřívá z účasti na aktivitách proruské skupiny hackerů NoName057(16). Skupina se podle úřadů dopustila řady útoků ve Španělsku a dalších zemích, které podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, uvedly dnes agentura EFE a deník El País.

Při nočním ruském úderu u města Izjum v Charkovské oblasti zahynuli dva lidé a další čtyři byli zraněni. Zhruba 50 budov bylo poničeno. Podle počátečního vyšetřování ukrajinských úřadů do oblasti dopadly tři ruské rakety Iskander, píše agentura AFP.

Výbuchy slyšeli v noci na dnešek také obyvatelé Kyjeva. Podle místních úřadů protivzdušná obrana „ničila nepřátelské bezpilotní prostředky“. Trosky nejméně jednoho dronu dopadly do obydlené oblasti ukrajinské metropole.

V ukrajinském Lvově byla v pátek zastřelena bývalá ukrajinská poslankyně Iryna Farionová, která byla známá jako hlasitá obhájkyně ukrajinského jazyka. Po střelci policie pátrá. Informovala o tom agentura Reuters.

Farionová si získala pozornost aktivitami na podporu ukrajinského jazyka a kritikou ukrajinských veřejných činitelů používajících ruštinu. V minulosti například vyzývala, aby každý, kdo mluví rusky, dostal ránu do čelisti, píše Reuters.

Bývalý americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump, který tento týden přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb v USA, to napsal na své sociální síti Truth Social. Rozhovor označil za „velmi dobrý“.

„Znovu opakuji, že žurnalistika není zločin ani špionáž,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Odsuzuji 16letý trest pro reportéra Wall Street Journalu Evana Gershkoviche v kremelském  zmanipulovaném procesu za zavřenými dveřmi.“

Nábor dobrovolníků do ukrajinské armády se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024, uvedl podle listu Kiyv Independent Roman Horbach, vedoucí personálního oddělení generálního štábu.

Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.

Zpravodajské agentury se odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Krieger byl podle nich obžalován z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi a výbušninami či narušení komunikačních tras.

K trestu smrti zastřelením byl podle DPA odsouzen kvůli údajnému podílu na bombovém útoku. Vše zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině, v níž je Bělorusko nejbližším spojencem Ruska.

Za podvodné dnes rozhodnutí ruského soudu o odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení označili vydavatel a šéfredaktorka listu The Wall Street Journal (WSJ). Soud dnes shledal amerického novináře vinným ze špionáže. Novinář i jeho zaměstnavatel obvinění odmítají, ostře kriticky se dnes vyjádřili například představitelé Británie, Německa a EU.

Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.

Žádná ruská televize nebude letos vysílat přenosy z olympiády v Paříži. Něco podobného se stalo naposledy v roce 1984, kdy východní blok bojkotoval olympijské hry v Los Angeles, připomíná dnes server německé veřejnoprávní televize ARD. Někteří představitelé Moskvy se navíc vymezují vůči 15 ruským sportovcům, kteří budou v Paříži soutěžit pod neutrální vlajkou.

„Televizní přenosy z olympijských her byly v Rusku vždycky hitem sledovanosti, ale zdá se, že na tom už nezáleží,“ píše ARD. Ruské televize se rozhodnutím chtějí distancovat od olympijských her, jichž se kvůli ruské agresi proti Ukrajině nesmí účastnit oficiální ruská výprava.

Dva mrtvé a pět zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Bilozerka na jižní Ukrajině ruskými vojsky z raketometů, oznámil šéf ukrajinské správy osvobozené části Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Rusové informovali o jednom mrtvém a dvou zraněných při náletech ukrajinských dronů.

Ruský soud dnes uložil americké společnosti Google pokutu čtyři miliony rublů (asi 1,05 milionu Kč) za to, že neodstranila podle něj nepravdivé informace. O rozhodnutí soudu informovala státní agentura TASS. Společnost Google, jejíž vlastníkem je firma Alphabet, na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal britského premiéra Keira Starmera, aby mu pomohl přesvědčit ostatní spojence k odstranění omezení týkajících se ukrajinského použití zbraní dlouhého doletu. Zelenskyj také Starmerovi řekl, že v této věci může předvést své vůdčí schopnosti, informovala agentura Reuters.

Ve svém projevu k novému labouristickému kabinetu Zelenskyj uvedl, že „pokud bude zrušeno omezení západních zbraní“, pomůže to Kyjevu posílit obranu a zabezpečit pozice na frontě. Uvedl, že „je možné zničit“ oblasti v Rusku, kde jsou soustředěny zbraně.

„V tuto chvíli nám chybí hlavní odpověď na tuto otázku a tou je náš raketový potenciál dlouhého doletu,“ řekl Zelenskyj v Downing Street. „Prosím, přesvědčte ostatní partnery, aby odstranili překážky,“ řekl Starmerovi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nového britského premiéra Keira Starmera na Downing Street 10. Podívejte se na nové snímky.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Nejméně devět lidí, včetně čtrnáctiletého chlapce, utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Čuhujiv v Charkovské oblasti na severovýchodě země, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na sociální síti zároveň zveřejnil snímky škod způsobených ruskou palbou okolo čtvrté hodiny ráno (kolem 03:00 SELČ). Ranění nejsou v ohrožení života, uvedl. O zraněných naopak při ukrajinských útocích informují i Rusové.

Dva lidé během noci utrpěli zranění v ruském městě Kursk od trosek sestřeleného ukrajinského dronu, oznámil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov na sociální síti. Protivzdušná obrana nad Kurskem zničila 11 dronů, jejichž trosky dopadly v několika ulicích, dodal.

Ruská obrana během noci na dnešek zničila celkem 19 ukrajinských dronů, a to nad Kurskou a Belgorodskou oblastí, nad anektovaným Krymem a nad Černým mořem, uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany.

Svět by měl podle Zelenského vyvinout tlak na Ruskou federaci, aby ji donutila k jednání. 

Minulý měsíc se ve Švýcarsku konal Globální mírový summit o válce na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusko, které nebylo pozváno na první akci, by se mělo zúčastnit druhého summitu. Předběžně je naplánován na listopad.

Hlava státu v rozhovoru pro BBC řekla , že celý svět bude muset vyvinout tlak na Moskvu, aby ji přesvědčila, aby usedla k jednacímu stolu a zvážila možnost ukončení války.

„To neznamená, že všechna území jsou získána zpět silou. Myslím, že síla diplomacie může pomoci,“ řekl Zelenskyj.

Dobré ráno, vážení čtenáři.  Vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech by pro Ukrajinu bylo těžké, ale Ukrajinci jsou na takovou možnost připraveni, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC, jehož úryvek britská veřejnoprávní stanice v pátek zveřejnila na svém webu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Kromě ČR dnes dohodu s Ukrajinou uzavřelo také Slovinsko, uvedla agentura STA. Platit má rovněž deset let a jejím hlavním účelem je „systematizace“ dosavadní podpory, kterou Lublaň Ruskem napadené zemi poskytuje.

Z vyjádření na plenárním zasedání i v pracovních skupinách na summitu Evropského politického společenství (EPC) vyplývá podle premiéra Petra Fialy jednoznačný závěr, že Evropa stojí za Ukrajinou a kritizuje ruskou agresivní politiku. Fiala to dnes řekl novinářům po skončení summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu.

„To je naprosto převládající názor, který tady zazněl,“ řekl Fiala. Setkání Evropského politického společenství nemá formální závěry ani prohlášení, podle premiéra bylo EPC vymyšleno, aby měli lídři evropských států prostor se setkávat a neformálně si vyměňovat názory. Závěry by podle Fialy příliš svazovaly neformální diskusi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes jednal o bezpečnostních otázkách a bilaterálních vztazích se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Srbsko udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zároveň však umožnilo dodat přes prostředníky svou munici Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Setkání Zelenského s Vučičem se uskutečnilo v britském Oxfordu na okraj čtvrtého summitu Evropského politického společenství (EPC), které zahrnuje státy Evropské unie a další země. Hlavními tématy diskusí jsou ruská válka na Ukrajině a problematika migrace. Český premiér Petr Fiala dnes na summitu podepsal se Zelenským česko-ukrajinskou dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře

„Jsem vděčný Srbsku za jeho účast na prvním globálním mírovém summitu a za jeho podporu společného komuniké,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Ocenil také finanční a humanitární pomoc, kterou Srbsko Ukrajině poskytlo.

Bezpečnostní dohoda s Kyjevem neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Pomoc Ukrajině podle něj nedělá z Česka stranu konfliktu.

Drony ukrajinské tajné služby SBU a námořnictva útočily na ruskou základnu pobřežní obrany na jezeře Donuzlav, které je průplavem propojeno s mořem, uvedla ukrajinská média s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze SBU. V době útoku Rusové zrovna cvičili obranu jezera, ale „nedokázali ani ochránit svou základnu“, uvedl zdroj. Drony podle něj zasáhly a vyřadily z provozu ruský štáb, sklad munice a rozvodnu elektrického proudu i palebné pozice.

Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii premiér Petr Fiala podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci.

Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, dohoda je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.

Ropa od ruského Lukoilu, který byl na Ukrajině zařazen na sankční seznam, přestala ropovodem Družba proudit na Slovensko, uvedla agentura TASR.

„Putin nedokáže udržovat vztahy se skutečně silnými vůdci. To je naše výhoda, ale zůstává jen do té doby, dokud jsme jednotní,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z Anglie, kde se zúčastní summitu Evropského politického společenství. „Může se vás pokusit pokoušet nebo na vás tlačit individuálně. Každý si vybírá, jak bude jednat a jaký odkaz zanechá.“

A pokračuje s nepříliš zahalenou narážkou na maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž začátkem měsíce vyrazil do Moskvy a do Pekingu: „Pokud se někdo v Evropě snaží řešit problémy za zády ostatních nebo dokonce na úkor někoho jiného, pokud chce někdo podnikat pochybné cesty do hlavního města války - mluvit a možná i slibovat něco proti našim společným zájmům nebo na úkor Ukrajiny či jiných zemí, proč bychom si takového člověka měli považovat? EU a NATO mohou všechny své problémy řešit i bez této jediné osoby.“

Moskevský soud dnes odsoudil amerického občana obžalovaného z obchodování s drogami. Michael Travis Leake si má odpykat 13 let za mřížemi, uvedly tiskové agentury s odvoláním na sdělení soudu. O zadržení hudebníka a bývalého výsadkáře Michaela Travise Leakea, který už řadu let žije v Moskvě, informovala média a úřady loni v červnu.

„Michael Travis Leake byl uznán vinným z prodeje narkotik a odsuzuje se ke 13 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem,“ citovala agentura AFP z verdiktu, který dala do souvislosti s nynějším napětím mezi Ruskem a Spojenými státy.

„Když nepřítel zničil v Urožajne skoro vše, obranné síly se stáhly na jiné pozice. Toto rozhodnutí bylo přijato, abychom ušetřili životy našich vojáků, kteří zde drželi obranu,“ uvedl v televizním vysílání armádní mluvčí Nazar Vološin.

Obec Urožajne ovládala Ukrajina od loňského léta, kdy ji od ruských okupačních sil osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti opět postupovat na řadě míst.

O dobytí této vsi ruskými vojáky informovalo ruské ministerstvo obrany již v neděli, podobně jako ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Nyní tito analytici hlásí, že ruské síly rovněž dobyly obec Kalynivka na přístupech ke strategicky důležitému městu Časiv Jar a také postoupily u Karlivky a Zalizneho v Doněcké oblasti, uvedla dnes ukrajinská média.

Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.

Ukrajinská vláda žádá investory, aby přijali větší ztráty, aby mohla financovat svoji obranu a připravit finanční zdroje na obnovu země po skončení války. První kolo jednání minulý měsíc nepřineslo dohodu, druhé kolo začalo tento týden a majitelé dluhopisů podepsali dohodu o mlčenlivosti, řekly agentuře informované zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná.

Obě strany se snaží najít kompromis v otázce odpisu dluhu a úrokových plateb. Majitelé dluhopisů požadují, aby úrokové platby po skončení moratoria nebyly jen symbolické, ale měly pro ně skutečnou hodnotu, dodal jeden ze zdrojů.

Návrh šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření Evropské obranné unie kritizuje Kreml. „Opět to potvrzuje, že evropské státy jsou naladěny na militarizaci, na stupňování napětí, na konfrontaci a ve své zahraniční politice se opírají o konfrontační metody,“ citovala ruská tisková agentura TASS kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.

V Severoatlantické alianci začne od září fungovat nová velitelská struktura, která bude mít za úkol koordinovat pomoc Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že nová struktura bude mít sídlo v Německu a bude mít k dispozici zhruba 700 lidí.

„Shodli jsme se, že ustavíme velitelství pro koordinaci a poskytování asistence a výcviku Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na okraj zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Británii.

Česká republika dosud letos obdržela kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) ve výši téměř 245 milionů korun. Dalších zhruba 127 milionů by měla získat do konce roku. Více než 35 milionů korun pak Česko obdrželo za výcvik ukrajinských vojáků. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany.

Původním cílem EPF bylo financování misí a operací EU a příspěvek na stabilizaci partnerských zemí v sousedství Evropy, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu začal být fond využíván i k refundacím na vojenský materiál, který členské země EU napadené zemi dodávají.

„Dodávkami vojenského vybavení Ukrajině tak neoslabujeme naši vlastní obranyschopnost, protože finanční kompenzace z EPF můžeme použít na nákup nového vojenského materiálu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jedna žena byla zabita a dva starší muži utrpěli zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes ukrajinské úřady. Dva muže zranily ruské drony v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země. Tři raněné, včetně dvou dětí, hlásí úřady v Záporožské oblasti. Ukrajinské síly v noci sestřelily 16 ruských dronů a dvě ze tří leteckých raket, ohlásil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.