Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.

Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.

Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.

Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinským hlavním městem Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy. Podle místních úřadů šlo o ruský raketový útok, který odrazila ukrajinská protivzdušná obrana. Škody ani oběti na životech patrně nezpůsobil.

"Nepřítel zahájil raketový útok ve směru na Kyjev a předměstí. Podle předběžných informací agresor použil balistické zbraně typu Iskander-M nebo KN-23," uvedl na Telegramu šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Serhij Popko. KN-23 je severokorejská balistická raketa krátkého doletu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí německou Nadaci Konrada Adenauera, oznámila dnes agentura Interfax. Toto rozhodnutí, které fakticky znamená zákaz činnosti nadace v Rusku, je spíše symbolické, protože sama nadace po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 pozastavila svou činnost v Rusku a není v zemi přítomna, poznamenala agentura AFP.

„K deklarovaným cílům patří šíření demokracie, podpora evropské jednoty a talentované mládeže. Šíří materiály diskreditující vedení Ruska a jeho domácí a zahraniční politiku, práci justičních orgánů a soudní systém,“ řekl Interfaxu mluvčí prokuratury Andrej Ivanov. Nadace podle něj „otevřeně provokovala“ svou informační politikou a snažila se komplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, izolovat Rusko na mezinárodní scéně a vyostřit vojenskou konfrontaci na ukrajinském bojišti.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský podplukovník Irek Magasumov, kterého v červnu ruský vojenský soud poslal na 11 let do vězeňského tábora za vraždu osmnáctileté Ukrajinky, se už o měsíc později znovu ocitl na ukrajinském bojišti. Uvedl to dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na server Tatar-Inform a na video zveřejněné na sociálních sítích. Záběry zachycují Magasumova, přezdívaného v jednotce „Bizon“, při výslechu zajatého ukrajinského vojáka, dodal deník.

„Vojáci jednotky Štorm dobyli pozice nepřítele u Avdijivky a zajali několik vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Upozorňujeme, že první výslech na linii dotyku s nepřítelem vede náš soudruh zvaný Bizon! Vrátil se do speciální vojenské operace a pokračuje v plnění své vojenské povinnosti na nejnebezpečnějších úsecích fronty, společně přibližujeme vítězství,“ napsal k záběrům od východoukrajinského města Pokrovsk zpravodajský kanál, jehož ruský název by se dal do češtiny přeložit jako Vzteklí psi.

Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny. 

„Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost,“ uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus.

V ruské vazební věznici v Birobidžanu na Dálném východě zemřel v důsledku hladovky pianista a protiválečný aktivista Pavel Kušnir, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření aktivistovy matky Iriny Levinové. 

„Vyšetřovatel tajné služby FSB mi oznámil (synovu smrt) 28. července. Kvůli hladovce,“ řekla devětasedmdesátiletá Levinová serveru Mediazona. Úřady příčinu smrti podle serveru dosud neoznámily. „Tvrdí, že se snažili pomoci, že jej připojili na kapačku, že se jej snažili udržet při životě, ale zjevně to nestačilo,“ dodala Kušnirova matka.

Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.

Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.

Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes přiletěl na plánovanou návštěvu do Teheránu, přijme ho íránský prezident Masúd Pezeškján, který se úřadu oficiálně ujal minulý týden. Šojgu, který byl do května ruským ministrem obrany, se sejde také s tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Akbarem Ahmadíanem a náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bagherím.

Podle kanceláře ruské bezpečnostní rady bude Šojgu se svými íránskými partnery jednat o „širokém spektru dvoustranné spolupráce a jejím upevnění - od bezpečnosti po obchodně-ekonomické projekty“. Rozhovory se budou týkat „i různých aspektů globální a regionální bezpečnosti“.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.

Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.

Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.

Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.

Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.

Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.

Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj promluvil o čerstvých dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu. Podle něj pomůžou Ukrajincům sestřelovat více ruských raket a letounů, prohlásil podle serveru The Kyiv Independent. 

Podle Peskova Vladimir Putin dalece převyšuje mentální schopnosti ostatních ruských představitelů a prokazuje odborné znalosti téměř ve všech tématech. „Řekne vám všechno o strojírenství nebo obecně o čemkoli. To je jedinečné. Nedokážu vám vysvětlit, jak a odkud to pochází, ale je to fakt,“ podělil se o své myšlenky Peskov. „Operuje s tolika daty a informacemi a pracuje se stejnou účinností jak brzy ráno, tak po půlnoci,“ řekl Peskov. 

Na Ukrajinu dorazily stíhačky F-16, při této příležitosti byl přítomen i Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajina obdržela první západní stíhací letouny F-16, na které čekala déle než dva roky, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal ale, že jich není dost. Kyjev o stroje americké výroby žádal od začátku ruské invaze v únoru 2022 v naději, že ukončí ruskou převahu ve vzduchu, a Ukrajina tak lépe ochrání svá města a vojáky před neustávajícím ruským bombardováním.

Stíhačky F-16 vyrobila firma Lockheed Martin. Považují se za perlu v koruně rozsáhlého seznamu vojenského vybavení, které Ukrajina požaduje od svých podporovatelů ve snaze odrazit postup ruských sil na svém území.

„Uspořádali jsme stovky schůzek a jednání“ se spojenci, abychom získali tyto letouny a posílili protivzdušnou obranu země, a „často jsme v reakci na to slyšeli slova 'je to nemožné',“ řekl Volodymyr Zelenskyj při slavnostním ceremoniálu na neznámém místě na Ukrajině.

Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí další vesnice na východě Ukrajiny - konkrétně obce Novoselivka Perša, která se nachází asi 20 kilometrů západně od Avdijivky v Doněcké oblasti. Kyjev se k prohlášení Moskvy nevyjádřil. Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin informoval o povinné evakuaci dětí a rodičů z několika obcí regionu kvůli ruskému bombardování.

Rusko pro své vojenské snahy na Ukrajině, konkrétně v Charkovské oblasti, využívá i zahraniční dobrovolníky. Jde mimo jiné o obyvatele Egypta, uvedla dnes ukrajinská operačně-taktická skupina „Charkov“.  „Ve Vovčansku nepřítel zintenzivnil letecký průzkum pomocí bezpilotních letounů a přesouvá personál (…) Nepřítel verbuje zahraniční dobrovolníky, zejména egyptské občany, aby vedli bojové akce,“ sdělila skupina.  

Podívejte se na snímky ukrajinských žen, jak cvičí obranu své země. Svou skupinu nazvaly „Bucha Witches“ (Čarodějnice z Buči) s odkazem na město, kde Rusové na začátku války podnikli masakr. 

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu.

Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. „Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo,“ popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout - chtěla ho varovat.

„Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon,“ uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané „šíření nepravdivých zpráv“ o ruské armádě.

Při ranním útoku ukrajinských dronů zahynula v příhraniční obci Šebekino žena, uvedl dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj v Šebekinu zasáhly obytné domy, v dalších dvou obcích dopravní prostředky, v nich nebyl nikdo zraněn. Kyjev se k jeho prohlášení nevyjádřil. 

Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci dvou ukrajinských bezpilotních letounů nad Belgorodskou oblastí. Moskva v těchto svých hlášeních obvykle neinformuje o dronech, které její protivzdušná obrana nezachytila. V současné době nejsou dostupné informace o případných škodách nebo obětech útoků v Rusku.

Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne ráno na svém webu s odkazem na železniční společnost Ukrzaliznycja napsala, že v Poltavské oblasti byla při útoku poškozena železniční infrastruktura - koleje, trolejové vedení a další zařízení. Žádné oběti nejsou hlášeny.

Vedení Chersonské oblasti zveřejnilo bilanci následků ruského ostřelování. Za uplynulých 24 hodin bylo v oblasti zraněno 15 lidí, z toho jedno dítě. Cílem ruských útoků byly kromě infrastruktury také obytné budovy, včetně 4 věžáků a 11 domů. Zasaženo bylo také plynové potrubí a zničen byl i autobus a několi osobních aut. 

Dobré nedělní ráno, také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat online. 

Exprezident USA Donald Trump progratuloval Vladimíru Putinovi k úspěsné výměně vězňů, která proběhla tento týden. 

„Mimochodem, rád bych poblahopřál Vladimíru Putinovi k dalšímu skvělému počinu,“ řekl Trump na sobotním předvolebním mítinku v Georgii. „Byli propuštěni jedni z největších zabijáků, které se jim podařilo chytit. A my jsme dostali zpět naše lidi. Ale není to nebezpečný precedens,“ optal se řečnickou otázkou Trump.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajina byla jednou z prvních zemí, které evakuovaly své občany z Libanonu. Celkem bylo evakuováno 21 žen a 9 dětí. V současné době jsou evakuovaní občané Ukrajiny v bezpečí v Polsku.

Ukrajinské vojákyně trénují nedaleko Kyjeva. Podívejte se na nové snímky.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinská armáda oznámila, že u Ruskem okupovaného Krymu potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády. Na facebooku o tom dnes informoval generální štáb ukrajinské armády.

Britská policie obvinila další dva lidi v souvislosti s březnovým žhářským útokem na ukrajinský podnik v Londýně, do kterého bylo údajně zapojeno Rusko. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Moskva už dříve podíl na žhářském útoku na východě britské metropole odmítla.

Americké ministerstvo zahraničí povolilo prodej útočných vrtulníků AH-1Z Viper a souvisejícího vybavení a služeb Slovensku. Podle webu European Security & Clearance to ve středu oznámila americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Obchod za odhadovaných 600 milionů dolarů (13,9 miliardy Kč) ještě musí schválit Kongres.

Slovensko je čtvrtou zemí, která uvedené vrtulníky nakupuje. Dalšími jsou Česká republika, Bahrajn a Nigérie.

Americká vláda Slovensku nabídla, že mu prodá 12 letounů AH-1Z se slevou v březnu 2023. Učinila tak poté, co Bratislava poslala své vyřazené stíhačky MiG-29 na Ukrajinu.

Ukrajinska pravda dopoledne s odvoláním na ukrajinské regionální činitele také napsala, že v pátek při ruských útocích zahynulo na Ukrajině několik civilistů, jeden člověk zemřel v Chersonské oblasti, tři v Doněcké oblasti a jedna žena v Charkovské oblasti. Všechny tři regiony protíná frontová linie.

„Ruské bojové letectvo musí být zničeno, ať je kdekoliv, všemi účinnými prostředky. Je také docela spravedlivé udeřit na ruská letiště. Potřebujeme toto společné rozhodnutí s našimi partnery,“ uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o šesti stovkách leteckých bomb, které podle něj Rusové svrhli z letadel na jeho zemi jen v uplynulém týdnu. Kyjev opakovaně žádá své západní spojence o povolení použít jejich zbraně k útokům na vojenské cíle v Rusku.

Russian combat aviation must be destroyed wherever it is, using any effective means. It is also quite fair to strike Russian airfields. We need this joint decision with our partners—a security decision.

This is the only way to ensure protection for our people. This week alone,… pic.twitter.com/hxB11vFbnO

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 3, 2024

Ruský telegramový kanál Astra informoval o útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. „Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže,“ uvedl portál.

Ruské ministerstvo obrany na telegramu informovalo o ukrajinském útoku bezpilotními letouny a hlásí zachycení a zničení 36 dronů nad Rostovskou, 17 nad Orelskou, devět nad Belgorodskou, osm nad Kurskou, dva nad Rjazaňskou, jeden nad Voroněžskou oblastí a po jednom bezpilotním letounu nad Krasnodarským krajem a nad Azovským mořem.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, místní novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.

U Charkova se dnes ráno ozvaly exploze. Na telegramu o tom informoval starosta města Ihor Terechov, výbuchy se podle něj odehrály na předměstí.

Velitel letectva Mykola Oleschuk na telegramu uvedl, že v noci na sobotu ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 24 ruských dronů z 29 vypuštěných z nepřátelské strany.

„Nepřítel zasáhl dvěma protiletadlovými řízenými střelami S-300 z okupovaného území Doněcké oblasti, dvěma protiradarovými střelami Kh-31P ze vzdušného prostoru nad Černým mořem. Nepřítel také vypustil 29 útočných UAV typu „Shahed“ z mysu Chauda na Krymu, Primorsko-Akhtarsk a Kursk v Rusku,“ uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři, noc na Ukrajině nebyla klidná. 

Rusko útočilo hned v několika ukrajinských regionech. Pod útokem dronů se ocitla také Kyjevská oblast. Její vedení obyvatele v noci vyzvalo, aby zůstali v krytech. „Systém detekoval nepřátelské drony, protivzdušná obrana pracuje,“ znělo varování. 

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Ukrajina potvrdila, že na tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko neuplatňuje sankce, pokud vlastníkem té ropy není Lukoil, uvedl Dombrovskis.

Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, dnes v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že je propuštění uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.

„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin novinářům v Bonnu. „Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska,“ prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.

Turecko díky své roli při výměně vězňů mezi Ruskem a Západem ukázalo, že je na něj spolehnutí a je potřeba s ním počítat navzdory častým neshodám mezi Ankarou a ostatními členy a spojenci NATO, řekl agentuře AFP badatel Sinan Ülgen z think-tanku Carnegie Europe. Spolehlivost a důvěryhodnost Turecka po výměně 26 vězňů na letišti v Ankaře dnes rovněž vyzdvihl vedoucí tiskového odboru turecké prezidentské kanceláře Fahrettin Altun.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Podle prohlášení ukrajinského ministerstva obrany se v Istanbulu za účasti ukrajinského ministra obrany, první dámy země a několika dalších vysoce postavených představitelů uskutečnilo slavnostní spuštění nově postavené protiponorkové válečné lodi pro ukrajinské námořnictvo.

Ministerstvo v pátek na svém účtu X oznámilo, že ministr obrany Rustem Umerov a první dáma Ukrajiny Olena Zelenská se zúčastnili slavnostního spuštění lodi Hetman Ivan Vyhovskyi v istanbulských loděnicích Tuzla.

Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o rozhovor. V článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.

Před svým propuštěnímGershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.

„Pokud takovou žádost dostaneme - posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.

Rusko-španělský novinář Pablo González, který byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, se chce vrátit do Španělska. Podle agentury EFE to po propuštění řekl jeho advokát Gonzalo Boye. González, který vystupuje i pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, byl předán ve čtvrtek Rusku. Dnes jeho propuštění uvítaly španělské asociace novinářů i španělská vicepremiérka Yolanda Díazová.

González je potomkem antifašistických bojovníků, kteří emigrovali do Sovětského svazu po nástupu diktatury Franciska Franka. Podle španělského tisku se narodil v Moskvě a jeho otec nadále v Rusku žije. González se však před několika lety usadil v Baskicku. V únoru 2022, jen pár dní po začátku války na Ukrajině, ho polské úřady zadržely, protože se domnívaly, že vyvíjel špionáž ve prospěch Ruska.

Podle Gonzálezova advokáta se jeho klient chystá vrátit do Španělska. Nějakou dobu však zůstane v Rusku, kde se podrobí lékařským prohlídkám a setká se s rodinou. 

Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, nevěděly, že jsou Rusové. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Děti Arťoma a Anny Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl dnes Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci, a dodal, že nemluví rusky.

Rus Vadim Krasikov odsouzený v Německu za vraždu, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Západem a Ruskem, byl příslušníkem ruské tajné služby FSB. Na tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa. Informovala o tom agentura TASS.

O Krasikovově příslušnosti k FSB se v médiích spekulovalo, byl o ní přesvědčen i německý soud, který jej poslal na doživotí do vězení. Rusko to ale až dosud oficiálně nepotvrdilo.

Maďarsko se ve věci tranzitu ropy nemůže spoléhat na Chorvatsko, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura MTI píše, že tak reagoval na dopis místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, podle kterého nejsou dodávky ropy pro Maďarsko a Slovensko kvůli ukrajinským sankcím na ruskou ropnou společnost Lukoil v ohrožení, protože může využít ropovod z Chorvatska.

Slovensko a Maďarsko přestaly ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu dostávat poté, co Kyjev v červnu ruský ropný gigant přidal na svůj sankční seznam. Tím zdůvodňuje, proč není tranzit ropy možný.

Polsko se výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem účastnilo jako loajální spojenec USA, řekl dnes podle agentury PAP náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Dodal, že jde o strategický krok, který se může ukázat pro Polsko jako výhodný, když by potřebovalo podporu od Spojených států.

Polsko propustilo Pavla Rubcova, údajného důstojníka ruské tajné vojenské služby GRU vydávajícího se za španělského novináře. Polské úřady ho zadržely v roce 2022. Výměna vězňů se uskutečnila ve čtvrtek v Ankaře a týkala se celkem 26 lidí a sedmi zemí.

 Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu.

Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky, citovala Johanssonovou agentura Reuters.

Televize Nexta zveřejnila záběry z letiště v turecké Ankaře, kde se odehrála výměna vězňů mezi Ruskem, Spojenými státy a ostatními zeměmi. 

 Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského Krymu tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nejméně čtyři ukrajinské drony v oblasti Sevastopolu. Jejich trosky dopadly na město, nikoho však nezranily, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Michail Razvožajev.

Americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová uvítali ve Spojených státech novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, které propustilo Rusko v rámci největší výměny vězňů od konce studené války. Informují o tom dnes tiskové agentury.

Přílet trojice završil akci, při níž se do Německa a USA dostalo 16 lidí vězněných Ruskem výměnou za osm osob z věznic v západních zemích.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí dvě organizace z České republiky a dvě z Německa. Uvedla to ruská agentura TASS. Podle ní se v případě Česka jedná o spolek Kulturus a iniciativu Za vaši a naši svobodu. Rozhodnutí prokuratury znamená faktický zákaz činnosti pro tyto organizace na ruském území.

Rozhodnutí se týká také německých organizací Russland hinter Gittern a MRR-Fund gemeinnützige UG. Čtveřice organizací má podle prokuratury společné vedení a podílí se na aktivitách proti Rusku.

Skupina Za vaši a naši svobodu podle Moskvy poskytuje „materiální pomoc bojovým jednotkám ozbrojených sil Ukrajiny“. Spolek Kulturus podle ruských úřadů organizuje akce namířené proti Rusku. Spolek například pořádá v Praze festival ruské kultury a v březnu uspořádal uctění památky kritika režimu prezidenta Vladimira Putina Alexeje Navalného v den jeho pohřbu v Moskvě.

Estonsko příští týden posílí kontroly na hranici s Ruskem, oznámil premiér Kristen Michal. Opatření má podle něj ztížit obcházení sankcí proti Rusku. Estonské úřady očekávají, že zpřísnění režimu povede k snížení provozu na hranici.

Od čtvrtka 8. srpna bude estonská policie provádět u vozidel odjíždějících do Ruska „úplnou celní kontrolu“. To znamená, že bude prohledávat všechna vozidla, která směřují do Ruska. Například lidé, kteří cestují autobusem, budou muset vystoupit a ukázat policii zavazadla. Přísnější kontroly se budou týkat i nákladních vozidel. V současné době jsou kontroly jen namátkové.

„Nadále tu bohužel jsou pokusy o obcházení sankcí a přepravu zakázaného zboží (do Ruska),“ uvedl premiér Michal. Podle ministra financí Jürgena Ligiho estonské úřady zaznamenávají mnoho pokusů o obcházení sankcí, například skrze uvádění falešné cílové země při přepravě zboží. „Zavedením úplné kontroly nad zbožím můžeme Rusku ztížit obcházení sankcí a zásobování jeho válečné mašinerie,“ uvedl dále premiér Michal.

V ukrajinské vládě se připravují změny, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 1. srpna. „Začátkem července list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje z prezidentského týmu informoval, že Zelenskyj zvažuje odvolání premiéra Denise Šmyhala, který je ve funkci od roku 2020,“ připomíná The Kyiv Independent.

„Ruská média informují o požáru největší ropné rafinerie v Rusku. Podle místních médií hoří jedna z rafinérských jednotek a plocha požáru dosáhla 300 metrů čtverečních,“ hlásí na Twitteru influencer Anton Heraščenko. „Omská ropná rafinerie je největší v Rusku. Její kapacita je 22 milionů tun ropy ročně a počet zaměstnanců přesahuje 3 500.“

Ukrajina má po měsících prostojů zase velvyslance v Česku. Z Polska se sem přesunul Vasyl Zvaryč. „Jsme velmi rádi, že jsme zde v České republice - nádherné zemi s bohatou historií, kulturou a krásnými lidmi, kteří jsou solidární s naším bojem za svobodu a evropskou volbu. Budeme pracovat jako tým, aby přátelství a spolupráce mezi našimi národy byly ještě silnější,“ ohlásil se na Twitteru.

„Dokud se blokování dodávek ropy nevyřeší, považujeme situaci za vážnou a ohrožující energetickou bezpečnost Slovenska,“ uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí. Bratislava nesouhlasí s postojem Evropské komise, že by se neměla cítit ohrožena ukrajinskými sankcemi na ruskou ropnou společnost Lukoil, od níž Slovnaft kupuje ropu.

Slovensko a Maďarsko rozhodnutí Kyjeva umístit Lukoil na ukrajinský sankční seznam kritizují. Tvrdí, že tento krok jim brání v nákupu ropy pro jejich rafinerie a ohrožuje zásobování pohonnými hmotami.

Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si právě vyměňují vězně, uvádí světová média s odvoláním na své zdroje. Součástí rozsáhlé výměny jsou podle stanice BBC dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan a rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která před zadržením žila v Česku. Turecko bez dalších podrobností uvedlo, že nyní koordinuje výměnu vězňů; americké ani ruské úřady se zatím nevyjádřily. O velké výměně vězňů mezi USA a Ruskem se spekuluje už několik dní.

Podle médií se výměny kromě Ruska a USA účastní také Německo, Slovinsko a některé další země. Nejmenovaný americký představitel řekl stanici CNN, že očekává, že američtí představitelé si Whelana a Gershkoviche brzy převezmou. Není zatím jasně, koho propustí USA a další západní země.

Dodávky ropy do Maďarska a na Slovensko zřejmě nejsou v bezprostředním ohrožení, protože ukrajinské sankce na ruskou ropnou společnost Lukoil nemají vliv na tranzit ropy přes Ukrajinu do Maďarska. Podle agentury Reuters to v dopise adresovaném ministrům zahraničí Maďarska a Slovenska uvedla Evropská komise (EK).

Ruské ozbrojené síly jsou připraveny sestřelit stíhačky F-16, které Kyjevu poskytli západní spojenci. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Letouny, jejichž první várka podle médií už dorazila na Ukrajinu, nijak nezmění situaci na bojišti, doplnil Peskov podle agentury TASS.

„Neexistuje žádná 'kouzelná pilulka', žádný všelék... Tyto letouny se objeví, postupně jich bude ubývat, budou sestřeleny, zničeny,“ řekl Peskov, podle kterého nově dodané stíhačky „samozřejmě nebudou mít zásadní vliv na dynamiku vývoje na frontě“.

Kremelský mluvčí na tiskové konferenci také ujistil, že ruští vojáci dostanou za zničení letounů západní výroby odměny.

Lidé přišli podpořit zemřelé ukrajinské sportovce během olympijských her v Paříži. Podívejte se na nové snímky.

Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.

Ve středu skončila platnost dvouleté dohody mezi věřiteli a Ukrajinou o pozastavení splátek dluhu. Kyjev by tak dnes měl splatit 34 milionů USD (803,2 milionu Kč), což jsou úroky z dluhopisu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že platby dočasně pozastaví. Umožňuje jí to nový zákon o pozastavení splátek dluhu až do 1. října, který ve středu podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvě aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení moldavského ministerstva zahraničí.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajinské letectvo v noci na dnešek opět varovalo před hrozícími útoky ruských dronů a střel. Exploze se ozvaly z Dnipra či Záporoží. Nejméně jeden bezpilotní letoun sestřelila protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí, uvedly úřady tohoto regionu. Další podrobnosti zatím ukrajinská armáda nezveřejnila.

Hlasitý výbuch, který okolo půlnoci mohli slyšet obyvatelé Dněpropetrovské oblasti, byl prací protivzdušné obrany. Sestřelený dron si nevyžádal žádné zraněné, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Škody v oblasti ale podle Lysaka napáchalo ruské ostřelování z raketometů, které mířilo na město Nikopol a okolí. Oblast se nachází na březích Dněpru, jehož východní stranu okupují ruská vojska.

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. 

Ruské ozbrojené síly přes noc útočily v Nikopolské oblasti různými druhy zbraní, poškozeny byly tři podniky a elektrické vedení, zveřejnila agentura Ukrinform.

„Agresor nenechal v noci na pokoji Nikopolskou oblast. Použil raketomet Grad, několikrát vystřelil z těžkého dělostřelectva, použil kamikadze bezpilotní letouny. Zasaženy byly oblasti Nikopol, Červonogrigorivska, Mirivska, Pokrovska a Marganets,“  uvedl na Telegramu Serhij Lysak, šéf Dněpropetrovské oblasti. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská ekonomika zrychlila v prvním pololetí růst na 4,7 procenta z 1,8 procenta ve stejném období loni. Nezaměstnanost v červnu klesla na rekordní minimum 2,4 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z oficiálních statistik. Ruské hospodářství roste do značné míry díky rozsáhlým vládním výdajům na zbrojní výrobu, protože Moskva financuje svou agresivní válku na Ukrajině. Armádní a zbrojní sektor pak zároveň odčerpávají množství pracovních sil.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků v Záporožské oblasti.

Moskevský soud dnes o měsíc prodloužil vazbu francouzského občana Laurenta Vinatiera, který je stíhán pro podezření ze shromažďování informací o ruské armádě. Spolupracovník švýcarské nevládní organizace byl zatčen a obviněn počátkem června. Jeho vazba byla dnes prodloužena do 5. září. Při čekání na začátek procesu ale může být opět prodloužena, píše agentura AFP.

Několik desítek demonstrantů dorazilo dnes večer do centra Prahy, aby protestovali proti debatě zástupců ukrajinské třetí samostatné brigády s krajany. Akce se koná v divadle X10 v Charvátově ulici. Na protest dohlížejí policisté a antikonfliktní tým. Příslušníci brigády chtějí mluvit s Ukrajinci žijícími v zahraničí o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Odpůrci debaty ji označují za akci nacistickou. Pluk Azov, z jehož veteránů se v roce 2022 zformovala třetí útočná brigáda, jako nacistickou organizaci vykresluje Kreml. Moskva tím ospravedlňovala svou invazi na Ukrajinu jako boj proti nacismu.

Na místě protestu byly dnes vidět české vlajky i jedna sovětská. Nechyběli zástupci komunistické strany a nápisy „KSČM proti fašismu“. Podle jednoho z řečníků „debatuje uvnitř v divadle parta profesionálních vrahů“. „Máme tady politické procesy, máme tady politické vězně,“ tvrdil další z řečníků. „Hanba vládě,“ skandovali demonstranti.

Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí Severoatlantické aliance. Napsaly to dnes agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Ukrajina přijetí těchto letadel zatím nepotvrdila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje opatření proti účasti Ruska a Běloruska na letních olympijských hrách v Paříži za nedostatečná, informovala dnes agentura AFP. Zelenskyj to řekl v rozhovoru, který poskytl francouzským médiím. Někteří ruští a běloruští sportovci se účastní olympiády pod neutrální vlajkou.

„Každá země na světě vidí, že sportovci pod neutrální vlajkou pochází z Ruska a Běloruska. Myslím si, že sankce jsou v tomto ohledu polovičaté. Ruských a běloruských atletů je tam (na olympiádě) výrazně méně, ale nikoho to neoblafne. (...) Podívejte se na tu neutrální vlajku. Měly by se tam přidat krvavé skvrny, pod takovou vlajkou by mohli soutěžit, protože to je to, co si zaslouží,“ zhodnotil Zelenskyj a připomněl, že od začátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 488 ukrajinských sportovců a trenérů.

Sankce, které Kyjev uvalil na ruskou ropnou společnost Lukoil, energetickou bezpečnost Slovenska neohrožují. Na komunikační platformě Telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tranzit ruské ropy od Lukoilu ropovodem Družba přes své území Ukrajina zastavila asi před dvěma týdny. Zdůvodnila to právě tím, že si Lukoil v červnu zařadila na svůj sankční seznam.

Z ruských věznic zmizeli další dva vězni – ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který si odpykává 25letý trest za údajnou vlastizradu, a bývalý americký voják Paul Whelan, odsouzený za špionáž. Jde o další z řady lidí, které soudy poslaly za mříže kvůli kritice ruské vojenské agrese na Ukrajině nebo za spolupráci s opozicí a které v posledních dnech ruské úřady bez ohlášení přesunuly. Není jasné, kde se vězni nachází, stejně jako v případě Kara-Murzy a Whelana, informovala dnes agentura Reuters.

Vězeňská správa uvedla, že 42letého Kara-Murzu, který má ruský i britský pas, přesunula z trestanecké kolonie v Omsku na jiné místo. Právní zástupce opozičníka naposledy navštívil 25. července, v úterý mu správa návštěvu zamítla s tím, že Kara-Murza podstupuje vyšetření. Stejná situace se opakovala i dnes, napsal server Meduza.

„Ruský vrtulník Mi-8 byl při startu sestřelen ukrajinským bezpilotním letounem,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „‚Z-kanály‘ naznačují, že posádka nemusela přežít. Zatím žádné oficiální informace.“

Soud ve Slovinsku dnes uznal vinnou ze špionáže a falšování dokumentů dvojici agentů ruské rozvědky SVR. Nařídil také jejich vyhoštění ze země, informuje s odkazem na soud v Lublani agentura AFP. 

Agenti ruské rozvědky SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová žili společně se svými dětmi na severu Lublaně, vystupovali pod argentinskou identitou. Slovinská tajná služba SOVA je zadržela předloni po několika měsících sledování. Jejich děti byly svěřeny do pěstounské péče, rodiče ale mohly vídat. Soud dvojici vyměřil trest odnětí svobody na rok a půl, oznámila slovinská justice. To by více méně mělo být období, které oba agenti od zadržení strávili ve vazbě. Soud zároveň nařídil jejich vyhoštění.

Zpravodajským cílem dvojice byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dekretem zdvojnásobil jednorázovou částku vyplácenou při uzavření více než ročního kontraktu s ruskou armádou. Zvýšení na 400.000 rublů (téměř 109.000 Kč) podle serveru Meduza bude platit od 1. srpna do konce roku.

Minimální měsíční plat pro vojína, který se účastní bojů na Ukrajině, je stanoven na 204.000 rublů (55.400 Kč). To je podstatně vyšší částka, než jaká je průměrná mzda v zemi. Nový dekret zvýší minimální roční plat v prvním roce služby na 3,25 milionu rublů (885.000 Kč), podotýká agentura Reuters.

Od nuceného náboru záložníků v rámci kontroverzní mobilizace na podzim roku 2022 se Rusko při náboru vojáků do války, kterou rozpoutalo na Ukrajině, spoléhá především na finanční pobídky. V mnoha regionech se vyplácejí peněžní odměny za podpis smlouvy, během služby nebo po ukončení kontraktu.

Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany dnes podepsalo dokument o převodu. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.

Německo Česku v letech 2022 a 2023 za podporu Ukrajiny darovalo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Cena prvního daru byla podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.

„Modernizace našeho tankového vojska pokračuje. Nahrazujeme konstrukčně překonanou sovětskou techniku novými moderními stroji, které jsou schopné obstát na současném válčišti. Pro naše tankisty se jedná o důležitý skok kupředu. Rovněž chci německé straně poděkovat za to, že dokáže tímto způsobem ocenit naši pomoc Ukrajině, která čelí brutální ruské agresi,“ uvedla k daru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Rusko zahájilo třetí etapu manévrů, která zahrnuje cvičení k použití taktických jaderných zbraní, oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze manévrů, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin, začala v květnu, druhé etapy se na začátku června zúčastnili i běloruští vojáci.

Třetí fáze se bude podle ruských úřadů soustředit na přípravu vojáků na použití taktických jaderných zbraní v boji. Bude zahrnovat práci s raketovými systémy Iskander-M a letectvo.

Cvičení se účastní jednotky Jižního a Centrálního vojenského okruhu, kam spadá několik republik na ruském Kavkaze, anektovaný ukrajinský Krymský poloostrov i čtyři oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které si Moskva od září 2022 nárokuje jako své vlastní. V jižním okruhu leží také město Rostov na Donu, kde sídlí velitelství ruské operace na Ukrajině.

„Tohle je jeden z nejmasivnějších útoků bezpilotních letounů Šáhed-131/136. Nepřítel použil stejný počet dronů na novoroční noc na 1. ledna 2024. Stejně jako tehdy i dnes ukrajinská protivzdušná obrana odolala a odrazila masivní útok nepřátelských dronů,“ napsalo ukrajinské letectvo. Rusko na ukrajinské území vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony, které cílily zejména na centrální oblasti Ukrajiny, včetně Kyjeva, podle letectva sestřelila protivzdušná obrana.

„Podle průzkumu agentury Ipsos téměř polovina slovenských voličů SMERu, SNS a Republiky věří, že jim média lžou a v Rusku je ve skutečnosti blahobyt,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z války na Ukrajině.

Rusko v noci na dnešek podniklo nejrozsáhlejší dronový útok na Kyjev za letošní rok, uvedl dnes časně ráno šéf správy Kyjevské oblasti Serhij Popko podle serveru Ukrajinska Pravda. Protivzdušná obrana zničila přes 30 bezpilotních letounů. Zatím nejsou hlášeny žádné škody, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.

„Šlo již o sedmý útok nepřátelských bezpilotních letounů na Kyjev za červenec. Pokud jde o počet dronů, byl to pro hlavní město nejrozsáhlejší útok v roce 2024,“ uvedl Popko. Protiletecký poplach v Kyjevě trval sedm hodin.

Ruská armáda v noci na dnešek s nasazením dronů útočila na mnoha místech Ukrajiny.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Reuters píše, že ačkoliv Rusko běžně přesouvá odsouzence do jiných vězeňských zařízení, aniž by o tom informovalo jejich příbuzné a advokáty, počet přemístěných v posledních dnech a podobnost jejich profilů jsou neobvyklé. Agentura přitom upozorňuje na mínění aktivistů, že se může jednat o znamení možné blížící se výměny vězňů.

„Všichni doufáme, že jsou to dobrá znamení,“ řekl obhájce lidských práv Ivan Pavlov, který z Ruska uprchl a podle Reuters žije v Praze. „Doufáme, že je (úřady) pravděpodobně vzaly z jejich věznic, aby je shromáždily na jednom místě v rámci přípravy na výměnu,“ uvedl právník, podle něhož by vězni mohli být převezeni do moskevské věznice Lefortovo. Před samotnou výměnou by je pak musel formálně omilostnit prezident Vladimir Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes navštívil nemocnici ve městě Rovno v Rovenské oblasti, kde jsou léčeni ukrajinští vojáci. Všem lékařům a sestřičkám poděkoval za jejich práci. „Uspořádali jsme také zasedání Kongresu místních a regionálních samospráv. Jsem vděčný všem představitelům obcí a šéfům ukrajinských firem, kteří se snaží zachovat pracovní místa pro naše lidi a vytvářet nová,“ napsal Zelenskyj ke své návštěvě.

Today, I visited a hospital in the Rivne region where our soldiers receive care. I express my gratitude to every doctor, every nurse – everyone who brings our defenders back to life.

We also held a regional meeting of the Congress of Local and Regional Authorities. I am grateful… pic.twitter.com/UVbHa7zrqF

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 30, 2024

Ukrajina uzavřela dva nové kontrakty se zbrojařskými firmami ze své země. Oznámil to dnes ministr obrany Rustem Umerov. Smlouvy jsou v celkové hodnotě 121 milionů dolarů, Umerov je nazval „životně důležitými pro ozbrojené síly Ukrajiny“.