Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Rusko a Ukrajina si dnes předaly z každé strany 303 zajatců, poslední skupinu z výměny ve formátu 1000 za 1000 domluvené v polovině května v Turecku. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura RIA Novosti, ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Reuters výměnu vzápětí potvrdila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se dnes vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.

Rusko a Ukrajina si dnes na základě dohody vyměnily z každé strany 303 zajatců. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to píše agentura RIA Novosti.

„Každý takový teroristický útok Ruska je dostatečným důvodem pro nové sankce proti němu. Rusko tuto válku protahuje a pokračuje v každodenním zabíjení. Svět může o víkendu odpočívat, ale válka neustále pokračuje. Mlčení Spojených států a dalších (ruského prezidenta Vladimira) Putina jen povzbuzuje,“ reagoval na dnešní útoky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident ve svém příspěvku na X opět vyzval k silnému tlaku na vedení Ruska, jinak tato „brutalita“ neskončí. Podle něj by pomohly sankce a odhodlanost USA, Evropy a dalších zemí, které znají „slabosti ruské ekonomiky“, uvedl Zelenskyj.

Podívejte se na nové snímky z ukrajinských oblastí, na které přes noc zaútočili Rusové.

Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů.

„Těžké nedělní ráno na Ukrajině po bezesné noci. Nejmasivnější ruský letecký útok za několik týdnů trval celou noc,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Německo by mohlo obnovit povinnou vojenskou službu, pokud by nový dobrovolnický systém nedokázal splnit cíle náboru vojáků. Prohlásil to spolkový ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).

„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu.

Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.

Dobrý den, vážení čtenáři, 
při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.

„Bohužel v noci zemřeli v důsledku nepřátelského útoku v Kyjevské oblasti tři lidé,“ uvedl na síti Telegram šéf regionální vojenské správy Kalašnyk. Už předtím šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko informoval, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo více než tucet nepřátelských dronů a blížily se další. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na platformě Telegram oznámil, že jen na studentské koleji byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Každou noc se naše jednotky snaží chránit životy. Dnes došlo k rozsáhlému a podlému ruskému útoku. Balistické rakety - některé byly úspěšně zachyceny. Bylo tam také 250 bezpilotních letounů, většinou Šahedů. Jsem vděčný všem, kteří pomáhají Ukrajině s protivzdušnou obranou. Dodávka systémů protivzdušné obrany pro nás znamená skutečnou ochranu lidí - tady a teď,“ napsal na sociální síť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

A tady jsou další snímky z Ukrajiny, kde došlo k výměně zajatců.

Ukrajinští vojáci byli propuštěni z ruského zajetí. Podívejte se na nové snímky.

Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na dnešek vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění. S odvoláním na regionální ukrajinské úřady o tom informoval portál stanice BBC. Zatímco metropole Kyjev po rozsáhlém nočním vzdušném útoku hlásí nejméně 14 zraněných, Doněcká oblast za posledních 24 hodin zaznamenala čtyři mrtvé, Charkovská oblast rovněž čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé.

A tady jsou další snímky ruských vojáků během výměny vězňů s Ukrajinou.

Rusko a Ukrajina si dnes podle dohody vzájemně vyměnily 307 zajatých vojáků. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to napsaly tiskové agentury.

Obě strany se v Istanbulu v polovině května domluvily, že si navzájem vymění 1000 zajatců. V pátek to bylo 270 zajatých vojáků a 120 civilistů. Výměna má dále pokračovat.

Podívejte se na nové snímky s ukrajinskými vojáky poblíž fronty u Charkova.

Rusko pár hodin po vyslání raket na Kyjev a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.

Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 15 osob, napsala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k dalším sankcím a většímu tlaku na Rusko, aby začalo jednat o klidu zbraní.

„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal Zelenskyj na síti X.

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem útoků Ruska. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters. „Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citoval Reuters vojenskou správu metropole.

Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo 14 balistických raket a 250 dronů, hlavně na Kyjev, uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněno bylo 14 lidí.

Dobrý den, vážení čtenáři,

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem ruského dronového a raketového útoku, při kterém utrpěly zranění nejméně dvě osoby. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Kličko. Podle svědků otřásla městem série výbuchů, napsala agentura Reuters.

„Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl Kličko. „Dvě osoby byly zraněny,“ dodal. Podle informací šéf regionální vojenské správy Ihora Tkačenka vypukly v Kyjevě nejméně dva požáry.

Ukrajina dnes oznámila spuštění americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu, který poskytne Spojeným státům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Informovaly o tom servery Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina s odvoláním na vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, která dříve podepsala s americkým ministrem financí Scottem Bessentem příslušnou dohodu.

„Ukrajina a Spojené státy dnes dokončily všechny procedury pro spuštění americko-ukrajinského fondu obnovy,“ napsala na síti X ukrajinská ministryně. Posledním krokem podle ní byla diplomatická nóta z USA, kterou jí ráno předala americká chargé d’affaires v Kyjevě Julie Davisová. „Fond je nyní oficiálně spuštěn,“ dodala Svyrydenková.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. Dnes ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.

Rusko podle své diplomacie zaznamenalo od úterka do dnešních osmi hodin ráno moskevského času (sedmé hodiny SELČ) celkem 788 útoků ukrajinských dronů a raket. „Naše protivzdušná obrana zničila 776 dronů a raket, 12 bezpilotních letounů bohužel dosáhlo svých cílů,“ uvádí v prohlášení ruské ministerstvo. Útoky si podle něj vyžádaly mrtvé a raněné na území Ruska a v ukrajinských regionech, kterých se Moskva během své invaze zmocnila.

Dvě ruská vojenská letadla narušila dnes odpoledne finský vzdušný prostor na jihu země u města Porvoo, informovalo finské ministerstvo obrany. Polské ministerstvo obrany oznámilo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, informují Reuters a agentura PAP.

„Podezření na narušení (finského vzdušného prostoru) bereme vážně a probíhá vyšetřování,“ uvedl na síti X finský ministr obrany Antti Häkkänen.

Polské vzdušné síly zachytily ve čtvrtek večer ruský taktický bombardér SU-24, který prováděl nebezpečné manévry v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, uvedl polský ministr obrany. Na žádost spojeneckých sil NATO v Evropě dvojice polských stíhaček úspěšně ruský letoun lokalizovala.

Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Ukrinform uvedla, že vyšetřuje zabití 268 ukrajinských válečných zajatců ruskou armádou od začátku ruské invaze. Dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu napsal, že Rusové ve čtvrtek během bojů u města Pokrovsk zajali dva ukrajinské vojáky a později je popravili. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Do Ruska se podle vyjádření jeho ministerstva obrany vrátilo 270 ruských vojáků a 120 civilistů, včetně lidí zajatých ukrajinskou armádou při jejím vpádu do ruské Kurské oblasti. „Výměnou bylo předáno 270 válečných zajatců (z řad) ukrajinských ozbrojených sil a 120 civilistů,“ napsal úřad s poznámkou, že ruští vojáci i civilisté se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska. Také podle Moskvy mají výměny zajatců a zadržovaných pokračovat v příštích dnech.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.

Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.

„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.

Rusko a Ukrajina právě uskutečňují výměnu válečných zajatců, která ještě neskončila, uvedla agentura AP a také několik ukrajinských médií, například servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina, a to s odvoláním na nejmenované ukrajinské zdroje. Moskva výměnu dosud nepotvrdila, napsala AP. Výměnu zajatců označila za jednu z mála známek pokroku v mezinárodním úsilí ukončit válku, rozpoutanou před více než třemi lety vpádem ruských vojsk do sousední země.

Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump. Ani Rusko, ani Ukrajina se zatím k vývoji oficiálně nijak nevyjádřily.

Ruští vojenští vyšetřovatelé obvinili pětici ruských vojáků z vraždy spáchané s obzvláštní krutostí, banditismu a rabování v Kurské oblasti na západě Ruska, kde bojovali proti ukrajinským jednotkám. O případu dnes informoval deník Kommersant.

Vojáci 65. mechanizované brigády ukrajinské armády na výcviku v Záporožské oblasti.

Ráno Rusko podniklo dronový útok na předměstí Oděsy. Poškozený je podle místních úřadů soukromý dům. Zranění jsou dva lidé.

Dopoledne ruská řízená letecká bomba zasáhla Kupjansk v Charkovské oblasti, informoval na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Původně napsal, že těžká zranění utrpěli dva zaměstnanci místního komunálního podniku, později uvedl, že jeden z nich zemřel.

Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 112 ukrajinských dronů, včetně 24 nad Moskevskou oblastí, uvedl rezort obrany v Moskvě. Ukrajina v posledních několika dnech zesílila dronové útoky na Rusko, v ohrožených oblastech kvůli tomu opakovaně přerušovala provoz letiště.

Soud potrestal muže, který vyhrožoval podporovatelce Ukrajiny postřílením jejích dětí. Soukromou zprávu jí poslal přes sociální síť Facebook z ciziny, policie ho přesto dokázala vypátrat. Pravomocný rozsudek mu uložil tříměsíční podmínku s roční zkušební dobou a také peněžitý trest ve výši 30.000 korun. ČTK o případu informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

V Černivické oblasti na západě Ukrajiny Rusko zasáhlo blíže neurčenou železniční infrastrukturu, uvedla Ukrzaliznycja. Nikomu ze zaměstnanců drah se nic nestalo. V okolí Kremenčuku na střední Ukrajině ruský dron zasáhl budovu nějaké firmy. Začala hořet. Tlaková vlna poškodila sedm obytných domů a elektrické vedení a vypadly dodávky proudu. Jeden člověk utrpěl zranění. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevě, po necelé půlhodině byl zrušen.

Telegramový kanál Astra uvádí, že podle obyvatel Jelce požár vznikl v závodu Energija. Jde o největší podnik v Rusku, který se specializuje na výrobu chemických komponentů do článků určených „od tužkových baterií až po zdroje elektrické energie v raketách Bulava“. Firma vyrábí také akumulátory pro drony a patří mezi dodavatele ruského ministerstva obrany.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na město Jelec v Lipecké oblasti na západě Ruska. Podle vedení regionu utrpělo zranění osm lidí. Cílem útoku byla podle všeho tamní továrna na baterie a akumulátory, uvádí ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na různé telegramové kanály.

Gubernátor Lipecké oblasti Igor Artamonov informoval, že v průmyslové zóně v Jelci se zřítil bezpilotní letoun a na místě začalo hořet. Zraněných je osm lidí, kterým zdravotníci poskytli pomoc. Podle Artamonova nejsou pravdivé zprávy, že při požáru unikly do ovzduší nebezpečné látky. Trosky sestřeleného dronu dopadly také na střechu obytného domu, nikomu se nic nestalo, obyvatele domu ale bylo třeba evakuovat.

Pořád se teď hovoří o vyjednávání příměří, bojové operace na ukrajinské frontě ale stále pokračují a vyvíjejí se. Největší pozornost – světových médií i ruské armády – se poslední týdny a měsíce ubírala k Pokrovsku, ruští nájezdníci však zřejmě chystají i ofenzivu v Charkovské oblasti. Celý článek čtete ZDE.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice to považuje za politicky motivovaný krok, napsala agentura AP.

Pokud bude Džaparidze spolu se sedmi dalšími opozičníky obviněn z neuposlechnutí příkazů parlamentní vyšetřovací komise, hrozí jim až roční vězení.

Gruzií od posledních parlamentních voleb z loňského října, které vyhrál Gruzínský sen, zmítají nepokoje. Opozice a její příznivci prohlásili výsledek voleb za nelegitimní kvůli údajnému falšování hlasů, k němuž přispělo Rusko, a pořádají rozsáhlé protesty. Ty ještě zesílily poté, co premiér Irakli Kobachidze loni v listopadu zastavil proces integrace země do EU.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil  německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko připravuje rozsáhlé vojenské linie k velkému útoku před letními prázdninami, aby získalo nové území před případnými rozhovory o příměří. Podle zdrojů je možné, že Putin nařídil velký útok načasovaný tak, aby získal půdu pod nohama, pokud se mírové rozhovory rozběhnou, a poskytl tak Kremlu větší vliv, píše britský web Mirror.

Existují také obavy, že Moskva vyvinula a vyrobila ničivé drony s optickými vlákny, které nelze elektronicky rušit a které lze vyhodit do vzduchu 25 mil uvnitř Ukrajiny. Andrij Pomahajbus, náčelník štábu ukrajinské 13. charterové operační brigády, uvedl, že koncentrace vojsk může být známkou plánovaných útočných operací.

Volodymyr Zelenskyj informoval prostřednictvím platformy X o rozsáhlé schůzce s armádou. „Mimo jiné jsme diskutovali o vojenském základu diplomacie - příští technické setkání. Pracujeme na tom, aby se uskutečnilo co nejdříve. Zájmem Ukrajiny není prodlužovat válku, ale být připraven na jakýkoli vývoj. Světu je jasné, že je to vina Ruska, že válka stále pokračuje,“ zdůraznil Zelenskyj

Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.

Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.

Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.

„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,

Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.

Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.

Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.

Uvnitř monumentálního památníku Matka vlast volá v ruském Volgogradu se našlo tělo muže. Informují o tom ruská média a telegramové kanály. Vyšetřovatelé uvedli, že muž se podle všeho nestal obětí násilného trestného činu.

Pětaosmdesát metrů vysoký pomník se nachází na kopci zvaném Mamajevova mohyla s výhledem na Volgograd, který se za války jmenoval Stalingrad a kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Dominuje mu socha ženy se zdviženým mečem.

Mrtvého muže našli v její hlavě. Podle některých ruských médií se mu udělalo zle během prohlídky památníku, zemřel zřejmě na infarkt ještě před příjezdem záchranářů. Policie místo pro turisty uzavřela z „technických důvodů“.

Polské námořnictvo zjišťuje, zda u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko v místech, kde se ve středu pohyboval tanker z ruské stínové flotily, nejsou výbušná zařízení. Dnes to na poradě v centru námořních operací v Gdyni řekl polský premiér Donald Tusk.

Ve středu šéf polské vlády na sociální síti X informoval o tom, že ruské plavidlo ze stínové flotily provádělo podezřelé manévry v blízkosti energetického kabelu. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula a na místo se vydala průzkumná loď polského námořnictva ORP Heweliusz.

„Stále zjišťujeme, zda tam nebyly nastraženy nějaké nálože, je třeba to velmi důkladně probádat,“ řekl Tusk podle polských médií a dodal, že zatím žádné špatné zprávy nemá. Varoval, že podobně jako východní hranice Polska se Baltské moře může stát dějištěm permanentní hybridní konfrontace s Ruskem. Tusk připustil, že výraz „hybridní“ není úplně přesný, když někdo „posílá lodě, aby ničily infrastrukturu“.

„Jde o agresi namířenou proti naší bezpečnosti, nejen energetické,“ řekl Tusk.

Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.

Nizozemská slévárna dodá Česku zvon částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých v době ruské agrese proti Ukrajině. Viset bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Posvěcení zvonu se ve čtvrtek 5. června zúčastní český prezidentský pár a nizozemský královský pár. Cena zvonu činí zhruba 22.000 eur (asi 550.000 korun), v průměru měří 69 centimetrů. Zvon už je hotový, zatím se nachází v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts a příští týden by měl být převezen do Prahy. Novinářům to v Nizozemsku řekli zástupci firmy a nizozemského velvyslanectví v Praze.

Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.

Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).

Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, ale v Česku není trestné.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že raketou Iskander-M zničilo u města Pokrov (rusky Ordžonikidze) v Dněpropetrovské oblasti radar, velitelské stanoviště a dvě odpalovací zařízení amerických raket Patriot, představujících oporu ukrajinské protivzdušné obrany.

Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných.

U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení "již desáté vlny" rozsáhlého náletu ukrajinských dronů.

Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že její drony zasáhly závod na výrobu polovodičových součástek v Orelské oblasti, který dodává produkty ruskému vojenskému průmyslu a je pod mezinárodními sankcemi. "Cílovou oblast zasáhlo deset dronů. Zaznamenán byl požár," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.

Ministerstvo zahraničí USA schválilo možný prodej 1400 malých klouzavých bomb Polsku. Zbrojní zakázka je za 180 milionů USD (čtyři miliardy Kč).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V některých regionech dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet kvůli dronovým útokům Ukrajiny. Ty si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.

Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž české Vojenské zpravodajství a česká Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení jednotek a k posílení obrany, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ty výzvy k bezpodmínečnému příměří zaznívají několik let poté, co Evropská unie a členové NATO zpočátku zastávali naprosto jiné stanovisko, a sice žádná jednání, dokud Ukrajina nezíská silnější pozice než Rusko, a vůbec žádná jednání, dokud Rusko neutrpí strategickou porážkou. Pak se otočili o 180 stupňů, a teď už mluví o příměří. Už ne o strategické porážce, ale o příměří, aby Ukrajina získala čas na oddych,“ prohlásil Lavrov podle serveru Kommersant.

Lavrov podle portálu také oznámil, že Rusko a Arménie vyřešily problém s platbami za ruské zbraně, které však nebyly dodány. Připustil, že kvůli bojům na Ukrajině není Moskva schopna splnit své závazky vůči spojencům včas, nicméně dodal, že některé zbraňové systémy Rusko ještě Arménii dodá.

„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.

Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.

„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.

Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Španělské ministerstvo vnitra potvrdilo smrt poradce někdejšího ukrajinského prezidenta. Andrij Portnov byl zastřelen v Madridu před americkou školou. V minulosti dělal poradce Viktoru Janukovyčovi, který chtěl Ukrajinu přiklonit k Rusku, ale protesty zvané Euromajdan ho svrhly. Janukovyč pak uprchl do Ruska.

Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to ocenil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.

Česká republika a Nizozemsko mohou významně přispět ke stabilitě uvnitř Evropské unie a NATO a neměly by být podceňovány, řekl nizozemský král Willem-Alexander českým médiím před červnovou státní návštěvou Česka. Podle něj se těžiště Evropské unie přesunulo do střední a východní Evropy. V této souvislosti zdůraznil význam spolupráce středně velkých a podobně smýšlejících evropských zemí, jako jsou Česko a Nizozemsko, v současné geopolitické situaci.

Král rovněž vyzdvihnul jednotný evropský postoj k ruské agresi na Ukrajině, která podle něj ohrožuje bezpečnost i hodnoty. Připomněl mimo jiné českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu, do které se Nizozemsko zapojilo, a označil ji za příklad efektivní spolupráce, kdy Evropa dokáže jednotně reagovat na krizi.

Tanker z takzvané ruské stínové flotily vykonával podezřelé manévry u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko, uvedl polský premiér Donald Tusk.

Kreml dosud necítí ohrožení jaderné parity mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketového štítu, ale nezbytné je v dohledné budoucnosti obnovit dialog mezi oběma státy o strategické stabilitě. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je to suverénní záležitost USA. Pokud se USA domnívají, že je tu raketové nebezpečí, pak samozřejmě vyvíjejí systémy protiraketové obrany. Dělají to všechny země, které na to mají potenciál,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Podle agentury TASS také uvedl, že Kreml dosud Trumpův projekt nevnímá jako nějaké ohrožení strategické jaderné rovnováhy mezi Ruskem a USA. „Je nutné chápat nuance. Zatím nejsou známy žádné podrobnosti o tomto projektu,“ vysvětlil. „Samozřejmě, sám chod událostí vyžaduje, abychom v dohledné budoucnosti obnovili kontakty o strategické stabilitě,“ prohlásil.

Ukrajinské drony zasáhly důležitou továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky a rakety. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že útok na volchovskou továrnu podniklo deset dronů a po zásazích vypukl požár v podniku, který své výrobky dodává dvěma desítkám zbrojovek, včetně výrobců stíhaček a stíhacích bombardérů Suchoj, raket Iskander a Kinžal.

Neznámí útočníci před školou v Madridu ráno zastřelili muže, podle některých médií to byl bývalý poradce ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče Andrij Portnov. Policie oficiálně identitu mrtvého nekomentovala. Portnov v minulosti čelil na Ukrajině vyšetřování kvůli údajnému zapojení do ruské invaze na Krymu.

Dvaapadesátiletého muže někdo zastřelil kolem 9:00 u vchodu do školy American School Madrid. Podle deníku El País na muže vystřelili dva nebo tři pachatelé. Čin se stal krátce poté, co žáci odešli na vyučování do budovy školy. Motiv není jasný.

Španělská média uvádí, že mrtvý je ukrajinské národnosti. Stanice Cadena Ser a agentura Reuters s odvolání na zdroje seznámené s vyšetřováním tvrdí, že se jednalo o Portnova. Ten byl poradcem exprezidenta Janukovyče v roce 2014, kdy vláda proruského prezidenta čelila silným protestům. Portnov se na nějakou dobu ocitl také na sankčním seznamu EU, ze kterého byl ale později vyškrtnut. Na Ukrajině čelil vyšetřování z vlastizrady kvůli údajnému zapojení do ruského obsazení ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014.

Při náletu ruských dronů na městečko Bilozerka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země z dnešního rána utrpělo zranění pět žen ve věku od 47 do 67 let, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na oblastní správu.

Ukrajinská národní garda na facebooku potvrdila, že ruská raketa v úterý zabila během výcviku na střelnici v Sumské oblasti nejméně šest vojáků, více než deset dalších utrpělo zranění. Incident je předmětem šetření, velitel jednotky byl odvolán. Podle Moskvy ukrajinské síly přišly o desítky vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin včera navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil stavbu jaderné elektrárny Kursk II. Kreml a ruská státní média uvedla, že šéf státu navštívil Kurskou oblast „poprvé od úplného osvobození regionu“, přestože ukrajinská armáda opakovaně odmítla toto ruské tvrzení a uvedla, že její vojáci nadále bojují na území této ruské oblasti, napsal server Ukrajinska pravda. „Putin pobýval 100 kilometrů od ukrajinské hranice,“ zdůraznil.

Sám Putin během setkání s dobrovolníky připustil, že ukrajinská armáda neustává ve snaze postoupit k ruským hranicím. Putin to podle zpravodajského kanálu Vesti uvedl v odpovědi na dotaz týkající se ruského útoku na výcvikový tábor ukrajinských speciálních sil u města Šostka v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí. 

Agentura Reuters informovala o šesti zabitých ukrajinských vojácích v důsledku úterního útoku raketou. Stalo při cvičení na střelnici, jejíž umístění agentura nespecifikovala. Dalších více než deset vojáků utrpělo zranění.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně tří dětí. Město Sumy je kvůli nim částečně bez elektřiny, uvedla agentura Ukrinform. Agentura Reuters zase s odvoláním na Moskvu napsala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 159 ukrajinských dronů, včetně šesti nad Moskevskou oblastí.

Pět zraněných v důsledku útoku bezpilotního letounu, jehož trosky poškodily obytný dům, oznámily ukrajinské úřady z Kyjevské oblasti. Mezi zraněnými jsou i tříletá dívka, sedmnáctiletý mladík a třináctiletý chlapec, který má řeznou ránu na noze. Zraněný utrpěli i jejich matka a otcem, který má poranění hlavy. V oblasti útok poškodil také hospodářské budovy, sklady a automobil.

Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.

Francie se loni v rámci vojenské podpory země bránící se ruské agresi podílela na výcviku členů 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, která se ve středověké Francii stala královnou. Ukrajina loni vytvořila tuto a několik dalších jednotek ve snaze posílit své ozbrojené síly v obraně proti početně silnější ruské invazní armádě.

Jednotku mělo tvořit až 4500 vojáků, přičemž Francie vycvičila téměř polovinu z nich a poskytla také vojenské vybavení. Provázejí ji však skandály, včetně zpráv o nedostatku vybavení, nízké morálce a dezercích, upozornila AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

Kanada chce vyslat světu jasný vzkaz, že skupina zemí G7 stojí pevně po boku Ukrajiny. Pozvala proto na letošní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G7, které začalo v úterý v kanadském Banffu, jako hosta také ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka, informují dnes tiskové agentury Reuters a AFP.

Šéfové financí skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa se scházejí v době, kdy se členové G7 neshodnou na míře podpory, jakou by měli poskytnout Ruskem napadené zemi, a kdy jimi otřásá protekcionistická ofenziva amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala AFP.

Dobrou noc, drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Díky za jeho sledování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku. „Je čas zintenzivnit tlak na Rusko, aby se dosáhlo příměří,“ napsala na sociální síti šéfka EK, která dále sdělila, že s ukrajinským prezidentem úzce koordinuje další kroky.

Zelenskyj 17. balík sankcí označil za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X Zelenskyj. „S Ursulou jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy - to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.

Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20.000 naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.

Bastrykin podle Rádia Svoboda řekl, že chytit se podařilo 80.000 lidí a že 20.000 „mladých občanů Ruska, kterým se z nějakého důvodu nelíbilo žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, se nachází v přední linii“.

Ruské bezpečnostní složky pravidelně pořádají razie, během nichž migrantům, kteří mají občanství Ruska, rozdávají předvolání k vojenským komisím, nebo je k nim rovnou odvážejí. Tito muži bývají nuceni, aby podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany, jinak čelí hrozbám, že přijdou o ruské občanství a budou vyhoštěni.

Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že v Užhorodu jednal o možnostech pro české firmy zapojit se do obnovy Ukrajiny, zejména dopravní infrastruktury. Jde třeba o moderní železniční spojení mezi Polskem a Lvovem nebo mezi Čopem na ukrajinsko-slovensko-maďarském trojmezí a Užhorodem. Šéf českého resortu dopravy mluvil s ukrajinskými představiteli i o vesmírné technologii. „Česká firma TRL Space připravuje misi Drak, která umožní podrobné monitorování ukrajinského území jak ve prospěch civilního užití, tak ve prospěch vojenského užití,“ doplnil.

Prokuratura ve Varšavě obžalovala muže, že chtěl pomáhat ruské vojenské rozvědce a připravoval pro ni informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. 

Pawel K. podle polských vyšetřovatelů projevil ochotu spolupracovat s ruskou GRU a navazoval kontakty s Rusy, kteří byli přímo zapojení do války na Ukrajině. Mezi jeho úkoly patřilo sbírání a předávání informací týkajících se ochrany letiště v Řešově-Jasionce. „Tato aktivita měla pomoci ruské tajné službě mimo jiné při plánování případného atentátu na hlavu cizího státu, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ cituje internetový server listu Rzeczpospolita mluvčí zemské prokuratury Katarzynu Calówovou-Jaszewskou.

Polsko na Pawla K. upozornila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Také během vyšetřování polští vyšetřovatelé spolupracovali s ukrajinskými kolegy.

Americký prezident Donald Trump nechtěl novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k EU a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, uvedl dnes český prezident Petr Pavel. Právě o zvýšení ekonomického a finančního tlaku na Rusko dnes v Bruselu jednal s představiteli Evropské unie. Tento zesílený tlak by podle něj měl být úzce koordinovaný se Spojenými státy, což se zatím zcela nedaří.

„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.

Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál, vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, řekl v Bruselu prezident Petr Pavel.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko nabízí Ukrajině vyjednávání o memorandu o možné budoucí mírové dohodě. Ukrajina se nyní musí rozhodnout, zda o něm chce jednat, doplnila. Evropští spojenci Kyjeva se podle Zacharovové snažili zabránit obnovení rozhovorů Ruska s Ukrajinou, ale marně.