Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Ukrajinská diplomacie dnes v reakci na telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. 

„Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož ruský prezident pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba nejsou telefonické rozhovory, ale silné akce, míní Kyjev.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty dodávat zemní plyn do Rakouska, jak oznámila rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

OMV se podle svého vyjádření na možné zastavení dodávek z Ruska delší dobu připravuje. Má zajištěnu přepravní kapacitu z Německa a z Itálie, stejně jako dlouhodobé kontrakty s dalšími dodavateli plynu. Může dodávat i zkapalněný zemní plyn (LNG) z Nizozemska.

Soud OMV přiznal odškodné 230 milionů eur (5,8 bilionu Kč). Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů.

V Jižní Koreji se demonstrovalo proti zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na Ukrajině. Desítky lidí s transparenty v metropoli Soulu také upozorňovali na jaderný program KLDR, který by mohl od Ruska získat některé technologie.

Telefonát Putina a Scholze se konal z německé iniciativy, Putin trval na územních nárocích vůči Ukrajině, vyplývá z komuniké Kremlu o rozhovoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před takovým počínáním varoval. Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Zelenskému.

Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odpoledne v telefonickém rozhovoru vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu mezi Putinem a Scholzem, který byl první po zhruba dvou letech, předtím informovaly deník Süddeutsche Zeitung a agentura DPA.

„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.

Po zhruba dvou letech spolu telefonicky hovořili německý kancléř Olaf Scholz a ruský prezident Vladimir Putin. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník Süddeutsche Zeitung a následně stejnou informaci vydala také agentura DPA.

Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení války na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Přímý rozhovor Scholz s Putinem nevedli od prosince 2022.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) odhalila a zatkla vysoce postaveného ukrajinského důstojníka, který údajně pracoval jako ruský špion. Podle zprávy velitel jednotky sil pro zvláštní operace předával ruské armádě kritické zpravodajské informace. Uniklé informace obsahovaly podrobnosti o sabotážních a průzkumných misích prováděných ukrajinskými speciálními jednotkami v Záporožské a Chersonské oblasti a na Ruskem okupovaném Krymu.

Spojené státy otevřely novou základnu protivzdušné obrany v severním Polsku. Cílem je posílení bezpečnosti na východním křídle NATO, uvedl polský prezident Andrzej Duda.

Zařízení, které se nachází v Redzikowě nedaleko pobřeží Baltského moře, je součástí celoevropského systému protiraketové obrany NATO. Kreml tento krok odsoudil jako pokus o „vojenské odříznutí“ Ruska. Výstavba základny byla zahájena počátkem roku 2000 a je součástí protiraketového štítu NATO „Aegis Ashore“, který má chránit Evropu před potenciálními hrozbami.

Mluvčí Státní pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil deníku Kyiv Independent, že ruská sabotážní skupina vyvěsila u hranic v ukrajinské Černihovské oblasti ruskou vlajku. Dodal, že v regionu nebyla zaznamenána rozsáhlá ruská ofenziva.

Ruští vojenští blogeři zveřejnili videa, která údajně ukazují, jak ruští vojáci umisťují vlajku na most přes řeku Sudost u pohraniční osady Hremiach. Tvrdili, že ruské síly vstoupily do Hremiachu a Muravy. Demčenko popřel, že by ruské jednotky vstoupily do zmíněných osad či překročily most.

„Území, kde (ruská) diverzní skupina operovala, je ve skutečnosti odříznuto řekami. V osadách nacházejících se mezi řekami a hranicí nikdo nežije. Navíc kvůli neustálému zaplavování tohoto území tam není možné vybudovat řádné opevnění,“ informoval Demčenko v krátkém komentáři.

K více než desetiletým trestům vězení odsoudil na ruském Urale soud tři lidi, které uznal vinnými z pokusu o sabotáž na železnici. Úřady v Kirovské oblasti mezitím zadržely šestnáctiletého mladíka také kvůli snaze o diverzi vůči vlakové dopravě. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na ruské úřady.

Trojice odsouzených obyvatel Čeljabinsku se podle zprávy ruského vyšetřovacího výboru na telegramu pokusila v lednu zapálit technické zařízení na železnici v Čeljabinské oblasti, které se používá k řízení vlakové dopravy. Bezpečnostní složky trojici zatkly na místě činu, na dráze se nestalo žádné neštěstí, uvedl vyšetřovací výbor. Úřad tvrdí, že odsouzení jednali na pokyn člověka, jenž jednal v zájmu Ukrajiny, a měli dostat za svůj čin zaplaceno.

Obrazem: Následky ruského útěku na Oděsu

Ruské údery na Ukrajině zabily za poslední den jednoho civilistu a nejméně 19 dalších zranily, informovaly regionální úřady. Rusko zaútočilo na několik regionů dvěma řízenými střelami X-59/69 z Černého moře a 29 útočnými drony typu Šáhid z Krymu. Letectvo potvrdilo, že byla sestřelena jedna řízená střela a 25 dronů.

Ve školním roce 2023/24 na středních školách v Česku studovalo 484 758 žáků, z nichž 99 procent mělo trvalý pobyt na území republiky. Zbylých 5412 žáků bylo přihlášeno k bydlišti v zahraničí, z toho 3951 na Ukrajině. Středoškoláků s trvalým pobytem ve Středočeském kraji za posledních deset let přibylo 24 procent, počet studentů z Prahy se zvýšil o pětinu. Naopak nejvýraznější úbytek o čtyři procenta statistici zaznamenali u žáků z Moravskoslezského kraje.

Od školního roku 2019/20 už ale počet středoškoláků roste ve všech krajích. „Růst je způsoben zejména posunem silnějších ročníků do věkové kategorie středoškoláků, od roku 2022 pak částečně také válečnou migrací z Ukrajiny,“ uvedl ČSÚ.

Ruský Krasnodarský kraj se v noci na 15. listopadu stal terčem „masivního útoku dronů“, informoval prostřednictvím svého kanálu Telegram gubernátor Venjamin Kondratěv. V jednom z napadených okresů se nachází vojenské letiště.

Gubernátor uvedl, že terčem útoku se staly dvě obce v regionu, přičemž ruská protivzdušná obrana zachytila přibližně 36 dronů nad okresy Krymsk a Krasnoarmějsk. V Krymsku dopadly trosky z dronu na čtyři obytné objekty, podle Kondratěva poškodily střechu jednoho domu a automobil. V okrese Krasnoarmějsk trosky dronu údajně poškodily střechu jednoho soukromého domu. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Evropská unie musí přehodnotit své sankce vůči Rusku, řekl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj sankce udržují ceny energií na vysoké úrovni, což omezuje ekonomickou konkurenceschopnost evropského bloku.

„Ceny energií je třeba snížit za každou cenu. Znamená to nutnost přehodnotit sankce, protože při stávající politice těchto opatření ceny neklesnou,“ řekl Orbán v rozhovoru s maďarským rozhlasem. Americké společnosti podle premiéra platí čtvrtinu částky, kterou jejich evropské protějšky vynakládají na plyn a elektřinu, což je nevýhoda, kterou nelze překonat jinými prostředky.

Ruské ministerstvo zahraničí 14. listopadu varovalo, že může vyhostit inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z okupované Záporožské jaderné elektrárny, pokud bude jejich práci považovat za „nevhodnou“.

„Budeme tam i nadále, dokud se konflikt nedostane do nové fáze, přinejmenším do snížení frekvence bojů a možná do příměří,“ uvedl pro DPA šéf MAAE Rafael Grossi.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes informovalo o 51 dronech, které Rusové sestřelili nad Krasnodarským krajem, Belgorodskou oblastí, Azovským mořem a anektovaným Krymským poloostrovem.

Nejméně jednoho mrtvého si vyžádal čtvrteční masivní ruský útok na jihoukrajinský přístav Oděsa, oznámily dnes brzy ráno ukrajinské úřady. Podle šéfa vojenské oblastní správy Oleha Kipera úder ruské armády pozdě večer zničil bytový dům v centru města. 

„Jedna žena zahynula, dalších deset lidí je zraněno, včetně chlapce. Úplný počet obětí upřesňujeme,“ píše se v policejním prohlášení. Kiper, který na telegramu zveřejnil snímky hořící budovy a zásahu záchranářů, původně hovořil o osmi zraněných.

Výdaje, které dává Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina na zbraně a munici, Moskvě pomohly udržet si převahu na ukrajinském bojišti. Stále více se však odrážejí v prudkém růstu cen zboží denní potřeby, napsal britský list Financial Times (FT).

Bezpečnostní záběry v Jekatěrinburgu, metropoli ruského obranného průmyslu, nedávno zachytily dva maskované muže, jak se vloupali do obchodu s mléčnými výrobky. Zatímco jeden z nich vyloupil pokladnu, druhý utekl s 20 kilogramy másla.

„Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale oni nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku,“ říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Severokorejský diktátor Kim Čong-un nařídil, aby jeho země zahájila masovou výrobu sebevražedných bezpilotních letounů. Informovala o tom státní média KLDR, podle nichž dnes vůdce komunistické země navštívil továrnu na výrobu dronů a zhlédl zkoušku fungování této zbraně.

„Zdůraznil nutnost co nejrychlejšího zavedení systému sériové výroby a přechodu na masovou výrobu,“ uvedla podle agentury AFP severokorejská agentura KCNA. Kim řekl, že drony se stávají součástí výzbroje světových armád a tomu je nutno přizpůsobit strategii.

Útočné drony hojně využívá ruská armáda, která je používá k ničení cílů při své agresi na Ukrajině. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Kdyby se americkým ministrem zahraničí stal Marco Rubio, byla by to pro Česko dobrá zpráva, neboť by mělo partnera, který dobře rozumí geopolitice. Na dotaz ČTK to dnes novinářům při návštěvě Londýna řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Zatím se podle Lipavského neví, jak bude nebo nebude pokračovat americká pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Připomněl, že Brusel tento týden navštívil současný americký ministr zahraničí Antony Blinken, jenž uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu posílit vojenskou podporu Ukrajiny.

„Nebude to tak, že by Donald Trump mohl zmáčknout vypínač a Ukrajina by druhý den neměla vůbec nic. Ale je to úkol pro Evropu, abychom ukázali, že skutečně nejsme černými pasažéry, ale že se o svoji bezpečnost dokážeme postarat,“ podotkl Lipavský.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky z tréninku ukrajinských vojáků v Charkovském regionu.

Vojenský soud v Moskvě odsoudil k osmi letům vězení Anastasiji Berežinskou za kritiku války Ruska proti Ukrajině, za komentáře k dění v okupovaném ukrajinském městě Buča a za výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě na jeho rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

„Ctihodnosti, nemám co říci, nemám co dodat. Přijmu jakékoliv rozhodnutí,“ uvedla podle médií před vynesením rozsudku třiačtyřicetiletá moskevská divadelní režisérka a matka dvou malých dětí.

Soud shledal Berežinskou vinnou z diskreditace armády a šíření lživých informací o ozbrojených silách, jakož i ze schvalování terorismu, napsal server BBC News.

Ukrajinští a ruští vojáci svádějí podle dostupných informací boje o město Kupjansk v Charkovské oblasti. Ruským invazním silám se do města nepodařilo vstoupit a je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, řekl dnes agentuře Ukrinform mluvčí generálního štábu ukrajinské armády Andrij Kovaljov. 

Přístup nazývaný Team Europe (Tým Evropa) chce ve své nastávající pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství prosazovat český zástupce v Evropské komisi (EK) Jozef Síkela (STAN). Řekl to na dnešní konferenci středoevropské pobočky Aspen Institute v Praze. Ústředním principem tohoto přístupu je zkombinovat silné stránky evropských států, institucí a unie jako takové kvůli maximální společné síle a pozitivnímu vlivu na partnery unie, dodal.

„Přístup Team Europe posiluje náš vliv na světové scéně. Využitím naší kolektivní síly dosahujeme výsledků, kterých by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám,“ uvedl Síkela. Přístup by se podle něj neměl využívat jen v rámci jeho portfolia, ale i v celkové strategii nastupující komise Ursuly von der Leyenové.

Bývalý český ministr průmyslu se v projevu vrátil k energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Dnes můžeme říci, že jsme situaci zvládli a odolali jsme ruskému zneužívání energie jako zbraně,“ řekl. Zásadní roli v tom podle něj hrálo spojení sil celé unie. „Je to podle mě nejlepší praktický příklad výhod evropské spolupráce pro náš region,“ uvedl.

Europoslanci žádají zavedení cílenějších sankcí proti ruské „stínové flotile“, která je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve dnes přijatém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů. Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.

Evropský parlament v přijatém dokumentu vyzval k tomu, aby „v příštích balíčcích sankcí EU byly vůči stínové flotile přijaty cílenější sankce, jako je určení všech jednotlivých plavidel stínové flotily a jejich vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank, pojišťovacích společností“, uvedl EP. Europoslanci rovněž žádají systematické postihování plavidel plujících ve vodách EU bez známého pojištění a naléhavě vyzývají EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, „zejména sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři“.

Členské státy by měly určit přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, nelegální náklad by země měly podle europoslanců zabavovat bez náhrady.

„25. samostatná výsadková brigáda Sičeslav stojí v čele obrany Ukrajiny od roku 2014. Tito výsadkáři jsou jediní na Ukrajině, kteří jsou schopni seskočit padákem v téměř plné síle a se svým vybavením,“ vyzdvihuje je prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ještě před plnohodnotnou invazí získala brigáda značné bojové zkušenosti. Bojovali o Slavjansk, Krasnyj Lyman, doněcké letiště, Avdijivku, Šachtarsk a osvobodili osady v Donbasu. Od 24. února 2022 pokračovala 25. výsadková brigáda v neochvějném odrážení nepřítele. Bojovníci podnikli protiútok v Charkovské oblasti, osvobodili Izjum a nyní bojují na obtížném Pokrovském směru,“ dodal na Twitteru.

Německo varovalo státem provozované terminály na dovoz plynu, aby odmítly jakýkoli ruský náklad zkapalněného zemního plynu (LNG). Informuje o tom web deníku Financial Times (FT). Německé ministerstvo hospodářství vydalo podle listu nařízení poté, co dostalo informaci o takové plánované dodávce od společnosti Deutsche Energy Terminal.

Firma informovala Berlín, že její dovozní zařízení v Brunsbütellu má náklad LNG z Ruska přijmout v neděli. Ministerstvo v dopise ze 6. listopadu, do kterého nahlédl FT, zdůvodnilo nařízení „nepřijímat žádné dodávky ruského zkapalněného zemního plynu“ ochranou „převažujících veřejných zájmů“. Provozovatele vyzvalo, aby až do odvolání dodávky LNG z Ruska odmítal.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 21 z celkem 59 ruských dronů různých typů. Na telegramu to dnes ráno oznámilo ukrajinské letectvo, které podotklo, že zbývajících 38 dronů zmizelo z radarů. Ukrajinská protivzdušná obrana stroje ničila nad Sumskou, Charkovskou, Poltavskou a Kyjevskou oblastí. Zatím nejsou informace o případných škodách nebo obětech.

Starosta Charkova Ihor Terechov v noci na dnešek na telegramu informoval o explozích v tomto druhém největším ukrajinském městě, které se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a terčem útoků je často. „Nepřítel vypouští na město a předměstí Kaby,“ napsal starosta s odkazem na termín pro letecké pumy. Zatím nejsou dostupné informace o škodách nebo případných obětech.

OBRAZEM: Operátoři dronů ukrajinské brigády Chartija v úkrytu na frontové linii nedaleko Charkova. 

Ukrajina nevyvíjí ani nemá v úmyslu získat jaderné zbraně, uvedl na síti X mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v reakci na článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes odletí na dvoudenní návštěvu Londýna. V podvečer bude jednat se svým britským protějškem Davidem Lammym. Poté se zúčastní ceremonie předávání Magnitského cen za přínos k ochraně lidských práv, kterou sám obdržel předloni.

Se šéfem britské diplomacie bude Lipavský hovořit o rozvoji vzájemných vztahů, konfliktu na Ukrajině a současných zahraničně politických otázkách

Ukrajinské síly ve středu odrazily snahy ruské armády prolomit obranu u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval ukrajinský generální štáb. Projekt DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, uvedl, že dvě ruské kolony po setmění vjely do města.

Ruské jednotky Kupjansk obsadily krátce po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022, ukrajinská armáda město ležící nedaleko hranic s Ruskem dobyla zpět v září 2022. V posledních měsících ruská armáda v jeho okolí zesílila aktivitu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes odletí na dvoudenní návštěvu Londýna. V podvečer bude jednat se svým britským protějškem Davidem Lammym. Poté se zúčastní ceremonie předávání Magnitského cen za přínos k ochraně lidských práv, kterou sám obdržel předloni.

Se šéfem britské diplomacie bude Lipavský hovořit o rozvoji vzájemných vztahů, konfliktu na Ukrajině a současných zahraničně politických otázkách.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Běluha známá jako Hvaldimir, o níž se spekulovalo jako o zvířecím agentovi ruských tajných služeb, byla podle vědkyně znalé ruských poměrů spíše trénována k ochraně ruské námořní základny v Arktidě. Z výcviku však jako „rebel“ uprchla, a proto se objevila u norských břehů, citovala stanice BBC výzkumnici Olgu Špakovou.

Most přes železniční trať se zřítil u města Džankoj na Ruskem protiprávně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Příčina neštěstí, které si podle ruských úřadů vyžádalo dva zraněné, je dosud neznámá.

„Zřítil se silniční most přes železniční trať. Pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné události odblokovali zraněné a předali je lékařům,“ uvedlo na Telegramu ruské ministerstvo. Ve době pádu mostu se na něm nacházel osobní automobil a kamion.

Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany.

Biden s Trumpem na schůzce, která trvala necelé dvě hodiny, hovořili mimo jiné o Ukrajině a Blízkém východě, potvrdil Bílý dům i Trump.

Americký prezident Joe Biden a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu setkají v Peru na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Píší to dnes agentury s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bílého domu. Pro Bidena se podle agentury AFP bude jednat o třetí a zřejmě i poslední setkání s čínským prezidentem, než v druhé polovině ledna skončí jeho prezidentský mandát.

Podle nejmenovaného zdroje, který mluvil s novináři, Biden vyjádří čínskému prezidentovi své znepokojení ohledně čínské podpory Ruska v době, kdy tato země vede válku na Ukrajině, ohledně sporů o Tchaj-wan či o zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině po boku Ruska.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 procenta. Tempo jeho růstu tak pokračovalo ve zpomalování. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy ruského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ruský HDP meziročně zvýšil o 4,1 procenta po nárůstu o 5,4 procenta v prvním kvartálu.

Ruská vláda předpokládá, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 3,9 procenta. Hospodářský růst by tak měl podle vlády zrychlit z loňských 3,6 procenta, a to díky rozsáhlým rozpočtovým výdajům a růstu produkce zbrojního průmyslu, který je důsledkem pokračující války s Ukrajinou, píše Reuters.

Soud v Ruskem okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes odsoudil k 26letému trestu vězení člena ukrajinské jednotky Azov. Podle prokuratury při obléhání Mariupolu na jaře 2022 zabil civilistu, uvedla agentura TASS.

Odsouzeného označila ruská státní agentura jako 22letého Michaila Švece, který velel kulometné četě v tehdejším pluku Azov. Podle prokuratury v březnu 2022 bodl nůž do krku civilistovi, který na místě zemřel. Trest si má Švec odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem.

V Kyjevské oblasti byl podle šéfa tamní vojenské správy Ruslana Kravčenka při ruském útoku lehce zraněn 48letý muž. Na sociálních sítích Kravčenko uvedl, že úřady nezaznamenaly žádné zásahy důležité infrastruktury či obytných budov. Padající trosky sestřelených dronů ale způsobily požár skladu firmy a zničeny zde byly tři budovy a několik aut, dodal.

Čtyři zraněné po dopadu ruského dronu na obytný dům oznámily úřady v Charkovské oblasti. V Chersonské oblasti na jihu země zničil dron sanitku, která odvážela dvojici zraněných z jiného ruského útoku, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Útok na sanitku podle něj všichni přežili.

„Od začátku plnohodnotné invaze ruské útoky zcela zničily 227 zdravotnických zařízení na Ukrajině a více než 1 700 jich poškodily,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se záměrně zaměřuje na nemocnice, kliniky a porodnice. Přesto naši ukrajinští lékaři, zdravotní sestry a zdravotnický personál zůstávají po boku svých pacientů, a to i pod hrozbou ohrožení vlastního života. Každý den zachraňují životy, provádějí operace pod palbou a přinášejí naději i v těch nejtemnějších chvílích. Jsme jim nesmírně vděční za jejich obětavost a statečnost. Podpořte zdravotnický sektor a pomozte tak celé Ukrajině,“ vyzývá.

Polské bezpečnostní složky ve Varšavě zadržely běloruského občana podezřelého ze sabotáže, který se pokusil zapálit budovu v Gdaňsku. „Jedná se o další zatčení v rámci vyšetřování činnosti organizované zločinecké skupiny, která na žádost zahraničních speciálních služeb prováděla sabotážní akce, zejména žhářství,“ uvedla polská kontrarozvědka ABW.

Prokuratura zadrženého obvinila z účasti v organizované zločinecké skupině a ze spáchání diverzních nebo teroristických činů na objednávku zahraniční zpravodajské služby. Soud nařídil jeho tříměsíční vazbu.

Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.

Na Ukrajině se podle Sybihy nyní rozhoduje o „budoucnosti transatlantické a globální bezpečnosti“. „Válka se nyní nachází v kritickém okamžiku,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie. Směrem k Rusku Sybiha vyzval k „politice síly“, nikoli k uplatňování „politiky appeasementu“, tedy usmiřování.

V Bruselu panují obavy, že po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce by se mohla pomoc Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi, významně snížit. Blinken již ráno po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu naopak posílit vojenskou podporu Ukrajiny.

„Ruští propagandisté se chlubí poškozeným a ukořistěným ukrajinským tankem Leopard 2A4 - nezdá se vám, že tu něco nehraje?“ tweetuje ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko - a sdílí fotky „ukořistěné“ makety tanku, sloužící jako klamný cíl pro odlákání bombardování.

Slovenská vláda dnes zařadila připravovaný 72 kilometrů dlouhý úsek dálnice D1 k hranici s Ukrajinou mezi strategické investice. Výstavba dálničního úseku by měla začít až v roce 2028 s plánovaným dokončením o tři roky později. Zařazení projektu mezi strategické investice v praxi urychlí příslušná administrativní řízení například ve věci povolování stavby či výkupu pozemků.

„Tento dálniční úsek bude zároveň představovat klíčovou úlohu při obnově Ukrajiny po válce. Rychlejší propojení Ukrajiny se sousedními zeměmi ulehčí logistiku přepravy materiálu a humanitární pomoci a přispěje k jejímu ekonomickému oživení,“ uvedlo slovenské ministerstvo dopravy.

„Důstojník ruského námořnictva údajně zahynul při bombovém útoku na auto v okupovaném Sevastopolu,“ hlásí The Kiyv Independent. „Podle okupačních úřadů vybuchlo 13. listopadu na ulici v Sevastopolu na okupovaném Krymu auto a za volantem zahynul příslušník vojenské služby.“

Telegramový kanál Baza ho identifikuje jako Valerije Trankovského (47), kapitána Černomořské flotily.

Díky USA může Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo, uvedl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme dělat víc pro to, aby Ukrajina mohla dále bojovat a zabránit Putinovi v tom, aby byl úspěšný,“ prohlásil Rutte. Spolupráce Ruska a Severní Koreje představuje podle něj hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro evropskou část NATO a také pro Spojené státy, Jižní Koreu či Japonsko. Rusku ale pomáhá i Čína a Írán, Moskva jim za to platí či dodává jiné technologie a Teherán tak může rozdmýchávat další konflikty na Blízkém východě, dodal šéf NATO.

Rusko po 73 dnech podniklo kombinovaný útok na Kyjev, použilo asi balistické střely, střely s plochou dráhou letu i drony, uvedlo velení metropole.

Ukrajinské úřady dnes ráno v celé zemi vyhlásily poplach kvůli ruskému leteckému útoku. Podle agentury Reuters byly poté slyšet výbuchy v Kyjevě. Rozsah případných škod není jasný.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin zahajuje raketový útok na Kyjev," napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Služba Google Maps po aktualizaci zveřejnila satelitní snímky ukrajinských vojenských objektů, uvedl na telegramu vedoucí ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Andrij Kovalenko. Celý článek čtěte ZDE

Někdejší příslušník letecké složky americké Národní gardy Jack Teixeira byl dnes odsouzen k 15 rokům za mřížemi za to, že vynesl tajné vojenské dokumenty, které se týkaly mimo jiné války na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP.

O výši trestu v Bostonu rozhodla federální soudkyně Indira Talwaniová. Nyní 22letý Teixeira v březnu souhlasil s přiznáním viny ve všech šesti bodech obžaloby z úmyslného uchovávání a předávání utajovaných dokumentů týkajících se americké armády. Ve vazbě byl od svého zatčení v dubnu loňského roku.

Dobré ráno, americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes přicestuje do Bruselu na jednání s představiteli NATO i Evropské unie. Tématem bude zejména podpora Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi. V Evropě panují obavy, že po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v nedávných prezidentských volbách by se mohla americká podpora Kyjevu zmenšit či dokonce zastavit, což by zásadně ovlivnilo situaci na bojišti.

Severokorejští vojáci se začali zapojovat do bojových operací po boku ruských sil v ruské Kurské oblasti, uvedl dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Zároveň podle agentury Reuters vyjádřil obavy z toho, že se Rusko rozhodlo využit severokorejské vojáky pro své válečné cíle na Ukrajině.

„Více než 10 000 severokorejských vojáků bylo posláno na východ Ruska, většina z nich se přesunula daleko na západ do Kurské oblasti, kde se začali zapojovat do bojových operací s ruskými silami,“ uvedl mluvčí americké diplomacie Vedant Patel. O střetech s vojáky z KLDR hovoří ukrajinští představitelé už několik dní.

Moldavské ministerstvo zahraničí 12. listopadu oznámilo, že předalo nově jmenovanému ruskému velvyslanci Olegu Ozerovovi protestní nótu kvůli ruskému vměšování do nedávných prezidentských voleb a sestřelení dvou ruských dronů nad moldavským územím.

Moldavské úřady, nezávislí pozorovatelé a představitelé EU a USA, poukázaly na zhoubnou vlivovou kampaň, do níž byly zapojeny zločinecké sítě a politické skupiny napojené na Rusko. Moldavští zákonodárci tvrdili, že Moskva vynaložila miliony dolarů na financování kampaně proruského kandidáta Alexandra Stoianogla, který ve druhém kole voleb 3. listopadu prohrál s prezidentkou Maiou Sanduovou.

Ruská armáda nasazuje vycvičené útočné skupiny na frontové pozice v Záporožské oblasti, uvedl mluvčí jižního velení ukrajinské armády Vladyslav Vološin pro zpravodajský portál Suspilne. Den předtím Vološin informoval, že další ruská ofenziva v Záporožské oblasti může začít „každým dnem“.

Do dneška do náborového střediska polské legie přišlo podle resortu obrany skoro 700 žádostí o vstup do legie z různých zemí Evropy. „Jde o ukrajinské občany žijící v zahraničí, například v Polsku, České republice, Irsku nebo Spojených státech,“ řekl dnes agentuře Ukrinform Petro Horkuša z náborového centra při ukrajinském generálním konzulátu v Lublině. Mezi dobrovolníky jsou lidé z různých profesí, například hudebníci, stavaři nebo řidiči. Podle Horkuši potrvá několik měsíců, než budou nasazeni na frontě.

Ukrajinský rozpočet na rok 2025 počítá s 55 miliardami hřiven (1,3 miliardy dolarů) na výrobu zbraní, uvedl ministr strategického průmyslu Herman Smetanin. Podle Smetanina bude přibližně 54,55 miliardy hřiven (1,3 miliardy USD) přímo vyčleněno na vývoj a zavádění nových technologií a na rozšíření kapacit obranné výroby.

První ukrajinští občané podepsali smlouvy s ukrajinskými ozbrojenými silami v rámci ukrajinské legie v Polsku, informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Legie byla představena v červenci jako dobrovolnická vojenská jednotka složená z ukrajinských mužů žijících v Polsku a vycvičených polskými ozbrojenými silami.

Íránské bankovní karty je možné nově používat v Rusku. Informoval o tom list The Moscow Times s odvoláním na zprávu íránské státní televize. Uznání bankovních karet představuje novou snahu Teheránu a Moskvy čelit západním sankcím prostřednictvím posílené finanční spolupráce.

Íránské banky jsou od roku 2018, kdy Spojené státy odstoupily od jaderné dohody z roku 2015 a znovu zavedly sankce, odříznuté od mezinárodního platebního systému SWIFT. Podobně některé ruské banky jsou vyloučené ze SWIFT od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. SWIFT je globální mezibankovní platební systém a slouží pro hladké zprostředkování mezinárodních plateb.

O Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské agresi, o situaci na Blízkém východě a o česko-amerických vztazích hovořil český premiér Petr Fiala po telefonu se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Fiala o pondělním telefonátu informoval již dříve na síti X, ale novinářům v Baku, kde se účastní klimatické konference OSN COP 29, dnes nabídl některé podrobnosti, jakkoli se zdržel vyjádření ohledně Trumpova pohledu na řešení války Ruska proti Ukrajině. Podle Fialy je nicméně zřejmé, že řešení nebude jednoduché.

Na otázku, zda Trump, který dříve sliboval válku Ruska proti Ukrajině ukončit ještě před svou inaugurací, uvedl nějaké podrobnosti o svém plánu, Fiala odpověděl, že obsahy rozhovorů nezveřejňuje, protože se to nemá, a určitě si prý ale každý veřejně řekne to, co chce říct. „Určitě řešení ruské agrese na Ukrajinu, řešení té situace nebude jednoduché, to, myslím, víme všichni,“ řekl.

Ukrajinský dron zasáhl ropný sklad v ruské Belgorodské oblasti a zapálil jedno silo, informoval na síti Telegram gubernátor Vjačeslav Gladkov. „Na místě pracovalo deset hasičských posádek, které požár rychle uhasily,“ uvedl Gladkov. Dodal, že zatím nejsou žádné zprávy o případných obětech.

Ruský soud poslal na 5,5 roku do vězení pediatričku Naděždu Bujanovovou, kterou shledal vinnou ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Osmašedesátiletá lékařka obvinění odmítla. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Dneska padlo rekordních 1 950 ruských vojáků.

Poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, dnes schválili zákon, který zakazuje propagaci bezdětného životního stylu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se tak stalo na pozadí snah Kremlu o podporu takzvaných tradičních hodnot, jakož i demografické krize umocněné válkou proti Ukrajině.

Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) převzal ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku.

Na Ukrajině je nadále výrazná většina lidí proti územním ústupkům Rusku výměnou za ukončení války a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS).

Podle sociologů bylo veřejné mínění v období od května 2022 do května 2023 relativně stabilní. Tehdy jen asi osm až deset procent respondentů bylo svolných k územním ústupkům a absolutní většina (82 až 87 procent) se stavěla proti. Od května 2023 do května 2024 však podíl těch, kteří jsou ochotni k ústupkům, postupně narostl až na 32 procent. V posledním půlroce se situace v tomto ohledu nezměnila: v říjnu na 32 procent dotazovaných vyjádřilo připravenost k ústupkům, zatímco 58 procent bylo proti.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.

Liz Trussová se v závěru svého krátkého působení v roli britské premiérky v říjnu 2022 připravovala na možné odpálení jaderních zbraní Ruskem a radiaci nad Británií. Britští novináři to uvedli v nové verzi biografie Trussové, o které dnes informoval deník The Daily Telegraph.

V říjnu 2022, půl roku po napadení Ukrajiny Ruskem, se v Británii konaly krizové schůzky. Vláda se obávala, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl na Ukrajině použít jaderné zbraně a vítr by nebezpečné látky mohl donést až nad Británii.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko naopak podniklo vzdušné údery v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, rozsah škod místní úřady vyhodnocují, napsal deník Ukrajinska pravda.

Šéf záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na Telegramu informoval, že noční ruské útoky mířily na obytné objekty a že nejméně dva lidé jsou uvězněni v jedné z poničených výškových budov. Na místě jsou záchranáři.

Muzea půjčila staré sovětské tanky pro výcvik ukrajinských vojáků, kteří se účastní výcvikové mise EU v Německu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření velitele mise Andrease Marlowa. Ukrajinci se také podrobně seznamují se zákopovými systémy, které používá Rusko ve válce na Ukrajině.

Instruktoři ze 17 zemí trénují nedaleko Berlína přibližně 18.000 ukrajinských vojáků. Cvičí je pomocí nejmodernějších tanků a systémů protivzdušné obrany a zároveň se jim snaží předat dovednosti odstřelovačů, inženýrů a zdravotníků.

Nicméně ve válce, která čím dál více připomíná zákopovou válku z první světové války, usiluje Ukrajina o takový výcvik, který by víc odpovídal podmínkám z reálného bojiště. To zahrnuje i výcvik se starším vojenským vybavením.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Severní Korea dokončila ratifikaci smlouvy o vzájemné obraně s Ruskem. Podle agentury AFP o tom informovala severokorejská státní média. Moskva o víkendu oznámila, že smlouvu podepsal i ruský prezident Vladimir Putin poté, co dokument schválily obě komory ruského parlamentu. Podle Západu KLDR vyslala své vojáky na pomoc Rusku při bojích na Ukrajině.

Smlouvu ruský prezident Putin podepsal v červnu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem při návštěvě Pchjongjangu a obsahuje ustanovení o vzájemné vojenské pomoci. Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že smlouva byla ratifikována KLDR během včerejšího dne.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od  úterního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství prohlášení EU o o téměř milionu dodaných dělostřeleckých granátů označil za významnou zprávu. "Očekává se, že evropští partneři plně realizují svou iniciativu dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých granátů," dodal.

Zelenskyj také řekl, že nedávné údery ukrajinských sil na sklady zbraní v ruském týlu měly za následek útlum aktivit nepřátelského dělostřelectva na frontě. Vyzval proto partnerské země, jmenovitě Spojené státy, Británii a Německo, aby umožnily Kyjevu používat západní zbraně na cíle v hloubi ruského území.

Today, I had a meeting with Josep Borrell, the EU’s High Representative for Foreign Affairs, discussing our relations and cooperation with the European Union. An important piece of news—by the end of the year, our European partners are expected to fully implement their initiative… pic.twitter.com/8KKO6mzrMJ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 11, 2024

Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterému poblahopřál k vítězství ve volbách. Oba politici spolu mluvili mimo jiné o Ukrajině či Blízkém východě. Fiala to dnes večer napsal na síti X. Republikán Trump v amerických prezidentských volbách porazil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou. Úřadu se ujme 20. ledna. Celý článek čtěte ZDE.

 Mezinárodní měnový fond (MMF) zahájil další přezkum plnění úvěrového programu pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva financí. Kyjev v poslední době odložil přijetí daňových zákonů, které MMF očekával.

Fond vyslal své zaměstnance do Kyjeva na jednání, které může otevřít cestu k uvolnění dalších 1,1 miliardy USD (26,2 miliardy Kč) ze slíbeného čtyřletého úvěru. Pokud představitelé MMF potvrdí, že Kyjev splnil své závazky, obdrží země peníze v prosinci.

„Nepřítel se snaží obsadit dominantní výšiny, palebně ovládnout silnice vedoucí do Kurachove, prolomit obranu a dostat se na okraj města,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy mluvčí ukrajinské 46. brigády, která ve městě působí. Podle něj má ukrajinská armáda město dosud plně v rukou a nepřátelské útoky na okrajích města odráží.

Filaškin napsal, že Rusové poškodili hráz Kurachovské přehrady, v důsledku čehož stoupla hladina řeky Vovča o 1,2 metru. Útok podle něj potenciálně ohrožuje obyvatele obcí níže po proudu, povodeň ale zatím nenastala.

Stanislav Bunjatov z ukrajinské 24. útočné brigády Ajdar naopak sdělil, že „řada vesnic“ již byla zaplavena. Zvýšení hladiny z protržené přehrady podle něj zatím nezablokovalo dopravu na silnicích, ztížilo ale pohyb obrněné techniky po polních cestách.

Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny rozvíjejích se ekonomik označované jako BRICS, informovala ruská tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí. Status partnerské země Bělorusku umožňuje účastnit se zvláštních zasedání summitů BRICS a schůzek ministrů zahraničí patřících k této organizaci.

Ruské síly dosáhly okraje města Kurachove v ukrajinské Doněcké oblasti a vyhodily do povětří hráz místní přehradní nádrže, tvrdí ukrajinští činitelé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu uvedl, že Ukrajinci v Kurské oblasti zadržují „téměř padesátitisícové nepřátelské uskupení“. Po jednání s dalšími členy vedení státu bylo podle něj rovněž přijato rozhodnutí o „výrazném posílení nejobtížnějších frontových úseků u Kurachove a Pokrovska“.

V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny tamní předseda rady obrany Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusové vypálili balistickou raketu na rezidenční čtvrť města. Zásah, který zničil třípatrový dům a dalších 20 budov poničil, zabil 39letého muže a dalších 14 lidí zranil .

Evropská unie dodala Ukrajině přes 980.000 dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinským portálem Jevropejska pravda to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. 

EU se už dříve zavázala předat do letošního března Ukrajině na obranu před ruskou invazí milion kusů dělostřelecké munice. „Vím, že jsme se zavázali, že to toho dosáhneme do jara, ale neuspěli jsme. Stihneme to do konce roku,“ řekl Borrell, který v sobotu Ukrajinu navštívil.

Soud v ruské Sverdlovské oblasti zamítl odvolání ženy s ruským a americkým občanstvím proti 12letému trestu vězení, který v srpnu dostala za to, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek ve výši asi 50 dolarů (zhruba 1200 korun) na podporu Ukrajiny. Podle soudu se Xenija Karelinová dopustila vlastizrady.

Ruská policie Karelinovou zatkla letos v lednu kvůli údajné výtržnosti. Později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady. Podle ruských vyšetřovatelů od února 2022, kdy Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu, ukrajinské organizaci posílala peníze, které byly následně použity na nákup například vojenské techniky nebo munice pro ukrajinskou armádu.

Nicméně podle lidskoprávního projektu Pěrvyj otděl byl důvodem vyšetřování jediný platební převod, který tato mladá žena provedla v první den ruského vpádu do sousední země. Poslala 51,8 dolaru na účet americké organizace s názvem Razom for Ukraine, která sbírá peníze na humanitární pomoc Ukrajincům. Tato organizace odmítla tvrzení ruských vyšetřovatelů, že vybírá prostředky na nákup zbraní a munice.

Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Kolisnykivka v ukrajinské Charkovské oblasti. Kolisnykivka leží několik kilometrů jižně od Kupjansku.

„Před dvěma lety jsme byli svědky něčeho, o čem nám mnozí říkali, že se nikdy nestane. Výsledkem tříměsíční vojenské operace bylo, že ukrajinské síly vytlačily ruskou armádu ze západního břehu Dněpru, a znovu tak dobyly město Cherson – jediné ukrajinské regionální centrum, které se Rusku podařilo v rámci invaze z Ukrajiny vyrvat,“ tweetuje ukrajinský novinář a spisovatel Ilja Ponomarenko.

„Neříkejte mi, že ‚něco‘ je v této válce proti ruskému fašismu, který požírá Ukrajinu, nemožné. Ukrajina to slyšela mnohokrát a pak dokázala, že příliš mnoho tvrzení bylo mylných,“ dodává.

Nepřátelské jednotky se snaží v Kurské oblasti vytlačit ukrajinské vojáky a postoupit hluboko na území, které kontroluje Ukrajina, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle něj soustředili na tomto úseku fronty desetitisíce vojáků. 

„Nebýt odolnosti našich vojáků, vtrhly by tyto desetitisíce nepřátel z nejlepších ruských úderných jednotek na naše pozice ve směru na Pokrovsk, Kurachove nebo Toreck, což by situaci na frontě výrazně zhoršilo,“ napsal Syrskyj na telegramu ke svému on-line hlášení o setkání s vojáky bojujícími v ruské Kurské oblasti.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.

Dalších 30 bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.

Ruská tajná služba FSB zmařila snahu Ukrajinců unést vrtulník ruského letectva Mi-8MTPR-1 určený pro radioelektronický boj. Dnes o tom informují ruská média. Tvrzení ruské strany nelze ověřit.

Ukrajinská vojenská rozvědka se údajně pokusila naverbovat ruského vojenského pilota, aby s vrtulníkem odletěl do oblasti kontrolované ukrajinskou armádou. Na videu zveřejněném FSB ruský pilot s rozostřeným obličejem vypráví, jak se na něj prostřednictvím platformy Telegram obrátil „jistý Sergej“, který s ním chtěl navázat spolupráci. Jeho úkolem by bylo otrávit před letem ostatní členy posádky. Ukrajinci mu také nabídli, aby svoji rodinu dopravil do Kišiněva. Kdy se to stalo, FSB neuvedla. Dodala, že díky informacím získaným během této operace měla údaje, na základě kterých pak bylo možné podniknout útoky na ukrajinské pozice.

Počet zabitých ve městě Mykolajivu stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.

V hlavním městě Kyjevě byly podle svědků Reuters brzy ráno slyšet výbuchy, zřejmě ve chvíli, kdy ukrajinská protivzdušná obrana odrážela útok. Ukrajinské letectvo na Telegramu uvedlo, že poplach souvisel s útokem ruských bombardérů.

Nejméně pět mrtvých a 19 zraněných, včetně pěti dětí, si v noci na dnešek vyžádaly ruské vzdušné útoky na jihu Ukrajiny, uvedli šéfové oblastních správ. Útoky podle nich zažehly také několik požárů.

Čtyři lidé zahynuli v Mykolajivské oblasti a jednu oběť si vyžádal útok v Zaporožské oblasti, kde úder zničil rezidenční budovu. Mezi zraněnými v Záporožské oblasti je podle úřadů pět dětí ve věku od čtyř do 17 let. Na sociální síti Telegram to uvedli šéfové oblastních správ.

Ruské úřady se k nejnovějším útokum nevyjádřily. Moskva popírá, že by úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však svědčí o opaku.

Podle údajů ukrajinského letectva v Mykolajivské oblasti a ve většině východní krajiny platil po většinu dnešní noci a nedělního večera poplach kvůli hrozbě ruských dronových útoků.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

K ukončení ruské agrese na Ukrajině je zapotřebí síla i diplomacie. V nedělním večerním videoposelství to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informovala o tom agentura Reuters.

„Velmi jasně si uvědomujeme, že diplomacie nemá bez síly žádnou perspektivu,“ řekl Zelenskyj. „Ale bez jasného pochopení diplomatických cílů samotné zbraně nepomohou. Proto musí síla a diplomacie pracovat ruku v ruce,“ dodal s tím, že jen takto bude možné dosáhnout trvalého míru a zabránit dalším válkám, jako je ta, kterou zahájila Moskva proti Ukrajině.

Zelenskyj volá po spravedlivém ukončení války a apeluje na Spojené státy a jejich spojence v NATO, aby vyzbrojili Kyjev a pomohli donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k míru. Ukrajinská hlava státu zároveň uvedla, že je otevřena pouze „čestné diplomacii“.

Pro dnešek již zpravodajství z války na Ukrajině končí. Opět se příhlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Dva ruské bezpilotní letouny dnes narušily moldavský vzdušný prostor a zřítily se hluboko uvnitř moldavského území, čímž ohrozily obyvatele, uvedla s odvoláním na prohlášení moldavského místopředsedy vlády agentura Reuters. Nikdo neutrpěl zranění.

„Důrazně odsuzujeme tyto agresivní vpády a znovu odsuzujeme brutální válku Ruska proti Ukrajině,“ zdůraznil moldavský vicepremiér Mihai Popšoi. Drony, které se používají k matení ukrajinské protivzdušné obrany při útocích, byly nalezeny na severu země v obci Borosenii Noi a na jihu v obci Firladeni, uvedla místní policie po útoku ruských dronů na sousední Ukrajinu.

Zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše list WP s odvoláním na informované zdroje. Podle jednoho z nich Putina vyzval, aby neeskaloval válku.