Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“, uvedl v reakci na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války.

„My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.

Ukrajina měla mít možnost použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. Novinářům to dnes řekl v Bruselu po skončení dvoudenního summitu EU.

Ukrajina doufá, že v červnu podepíše smlouvu o nákupu dvou jaderných reaktorů od Bulharska. Chce tím kompenzovat ztrátu Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupuje Rusko. Agentuře Reuters to řekl šéf ukrajinského státního energetického podniku Enerhoatom Petro Kotin.

Výbuchy byly v noci hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle ministra Klymenka se pod nepřátelským útokem ocitla Záporožská, Chmelnycká, Oděská, Dněpropetrovská, Poltavská, Mykolajivská, Vinnycká, Lvovská a Ivano-Frankivská oblast. Počet obětí nočních ruských úderů stoupl na pět, napsala kolem poledne AFP. V Záporoží jsou hlášeni tři zabití, ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o dvou mrtvých ve městě Chmelnyckyj. Další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.

Podívejte se na další aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.

Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty.

„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.

USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Při volbách do Evropského parlamentu bude rozhodujícím kritériem, jaký má daný kandidát postoj k válce na Ukrajině. Dnes to podle agentury MTI řekl maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda udržuje kontakty s Ruskem navzdory ruské invazi na Ukrajinu.

A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.

Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.

Výbuchy byly hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle agentury Unian invazní síly udeřily i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) v Záporoží, která je největší na Ukrajině.

„Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ uvedla ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní hoří, oheň se snaží zlikvidovat hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma. Podle místních úřadů útok mimo jiné zasáhl trolejbus s pracovníky zařízení.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí více 60 dronů a téměř 90 střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Invazní síly podle něj mířily na elektrárny, vodní přehradu i obytné budovy.

Při ukrajinském ostřelování ruského Belgorodu ležícího několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou jeden člověk zahynul a několik dalších utrpělo zranění, informoval podle agentury TASS gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

„Znovu ostřelování. Bohužel jeden člověk zemřel. Jsou ranění,“ napsal Gladkov na svém účtu na telegramu a zároveň upřesnil, že o život přišla žena.

Gubernátor informoval, že podle předběžných informací byla zasažena tři zdravotnická zařízení a několik obytných domů. Podle telegramového kanálu Baza po zásahu panelového domu začalo hořet několik aut. Zdravotníci po ostřelování evakuovali všechny pacientky z jedné z belgorodských porodnic.

Ruská protivzdušná obrana nad Belgorodskou oblastí zneškodnila osm střel odpálených z raketometů české výroby, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

Rusko provedlo rozsáhlý úder na Ukrajinu, podle Kyjeva mířilo na energetiku

Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Výbuchy byly hlášeny z měst Charkov, Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. Podle agentury Unian Rusové útočili i na Dněperskou vodní elektrárnu v Záporoží, kde podle místních úřadů zasáhli trolejbus s pracovníky zařízení.

Jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení této největší jaderné elektrárny v Evropě. Bezpečnost prý není ohrožena. Informuje o tom agentura Reuters. Ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou elektrárenskou společnost Enerhoatom napsal, že za výpadek může ruské ostřelování.

„Tato situace je mimořádně nebezpečná a hrozí vznik mimořádné situace,“ uvedl Enerhoatom.

Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, její bloky jsou odstaveny. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v únoru při návštěvě v Kyjevě varoval, že bezpečnost jaderné elektrárny i tak zůstává křehká.

Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany také napsala, že ruská protivzdušná obrana sestřelila osm raket nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.

Rozsáhlý ruský útok směřoval vedle Charkova i na Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. V Záporoží jsou zničené domy i zranění, uvedly úřady.

Dobré ráno!

Na území celé Ukrajiny byl v noci na pátek vyhlášen letecký poplach. Z Charkova na východě země je hlášeno 15 výbuchů, narušeny jsou dodávky elektřiny. Informují o tom agentury Ukrinform a Reuters. Zprávy o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici.

„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval občany starosta Charkova Ihor Terechov, podle něhož se exploze ve druhém největším ukrajinském městě ozývaly brzy ráno. Cílem útoků ruských raket podle něj pravděpodobně bylo přerušení dodávek elektrické energie.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Budování obranné linie opevnění v Charkovské oblasti

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Summit pro dnešní den skončil, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Summit zhodnotil také pokrok ohledně využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Zmínil možnost financování vojenské podpory země.

V Chersonské oblasti utrpěl zranění šestačtyřicetiletý muž, když ruský dron bombardoval město Beryslav, ležící u zničené Kachovské přehrady, asi 75 kilometrů od Chersonu, uvedl dnes na webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní správu. Později, opět s odvoláním na oblastní úřady, doplnil, že ruské ostřelování Chersonské a Doněcké oblasti si vyžádalo nejméně tři mrtvé a dva raněné. Mezi zabitými je sedmdesátiletá žena ze vsi Veletenske a také šedesátiletý muž a šestašedesátiletá žena z města Novohrodivka.

Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie nepůjde „umírat za Donbas“, a požádal, aby Evropané nebyli strašeni „nevyhnutelnou válkou“, píše server NEXTA.

„My se této války neúčastníme, pouze podporujeme Ukrajinu a měli bychom se připravit na budoucnost budováním obranyschopnosti našeho průmyslu, ale zbytečně nestrašte lidi, válka není nevyhnutelná. Co je nevyhnutelné, je nutnost podpořit Ukrajinu,“ řekl údajně nejvyšší diplomat EU.

Rusové během cvičení potopili vlastní loď. 19. března zasáhla raketa plavidlo „Kapitan Lobanov“, přičemž zahynuli 3 členové posádky a čtyři další byli zraněni. Střela byla vypálena během cvičení Baltské flotily, informovala ruská média.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uvedl, že se jeho prezident Thomas Bach stal terčem ruských provokatérů, kteří se v telefonátech vydávali za někoho jiného. Podle MOV to měla být reakce na úterní rozhodnutí výkonné rady, že nezávislí ruští a běloruští sportovci se nebudou smět zúčastnit defilé týmů při slavnostním zahájení olympijských her v Paříži.

MOV uvedl, že volající Mezinárodnímu olympijskému výboru a prezidentu Bachovi předstírali, že jsou zástupci organizace Komise Africké unie, a chtěli diskutovat o situaci týkající se Ruska.

Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.

Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. 

Německá vláda zadala zbrojařské společnosti Rheinmetall velkou zakázku. Objednala si u ní 123 kolových obrněných vozidel za 2,7 miliardy eur (68,3 miliardy Kč). Düsseldorfská společnost to uvedla dnes na svém webu. Německá vláda více investuje do obrany poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo svou invazi na Ukrajinu.

Rheinmetall začne obrněná vozidla dodávat v roce 2025. „Těžký pěchotní zbraňový nosič“, jak se typ vozidla nazývá, má nahradit minitank Wiesel, který se používá pro palebnou podporu pěších jednotek.

Školáci v Rusku si lámou hlavu nad historickým kvízem, během kterého sledují část nedávného rozhovoru prezidenta Vladimira Putina s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem. Podle škol jde o intelektuální hru, při které mají mladí lidé poznat různé fáze vývoje ruského státu, napsala agentura Reuters.

Putin v únoru asi dvouhodinové interview s Carlsonem zahájil třicetiminutovým výkladem o dějinách Ruska od 9. století, během kterého mluvil třeba o tom, že Ukrajina nemá tradici samostatné státnosti. To je teze, kterou Kyjev odmítá.

Blížící se evropské volby jsou testem odolnosti vůči dezinformacím, řekla šéfka Evropského parlamentu Metsolaová. S lídry EU jednala o Ukrajině i unijní obraně.

Ukrajina potřebuje další podporu, munici a zbraně, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj šéfům států a vlád zemí EU na summitu v Bruselu prostřednictvím videospojení. Ocenil českou iniciativu na nákup munice i nedávné rozhodnutí unie o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Dodávky munice jsou podle Zelenského zásadní. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund, UAF) ve výši pěti miliard eur a za podporu české iniciativy na nákup munice pro naše vojáky. To nám pomůže. Děkuji,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru. Evropa ale podle něj může pomoci Ukrajině ještě více a je potřeba, aby tak učinila hned.

Rusko dokázalo za loňský rok výrazně zvýšit výrobu dělostřelecké munice, a to téměř dvaapůlkrát, uvedl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax. Doplnil, že země posílila také výrobu složek nutných právě pro produkci munice. Rusko už přes dva roky vede agresivní válku vůči sousední Ukrajině, spotřeba právě dělostřelecké munice má na vývoj na frontě významný vliv.

Moskva se snaží zbrojit rychleji, než Západ dokáže zásobovat Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters. Varovala, že ruská převaha ve výrobě by mohla Moskvě pomoci rozhodnout o dalším průběhu války proti Ukrajině, ve které ve značné míře hrají klíčovou roli drony a dělostřelectvo, a to v době, kdy se Západ obává, že by Rusko mohlo dosáhnout dalších úspěchů na bojišti.

Na sociálních sítích koluje video sestřelení ruské rakety Kh-101 nedaleko Kyjeva.

Maďarský premiér Viktor Orbán po zveřejnění oficiálních výsledků prezidentských voleb v Rusku poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž mu pogratuloval ke znovuzvolení. Dnes to podle agentury MTI řekl mluvčí maďarské vlády Bertalan Halasi. Orbán se tak stal jediným důležitým politikem z EU, který Putinovi blahopřál k vítězství ve volbách, jež podle Západu nebyly svobodné ani spravedlivé.

Orbán dal podle Halasiho najevo spokojenost s tím, že spolupráce mezi Maďarskem a Ruskem je „založena na vzájemném respektu, což umožňuje diskuzi o důležitých tématech i v současné těžké geopolitické situaci“. Orbán Putinovi napsal, že Maďarsko stojí na straně míru a že je „přesvědčené, že udržovat dialog je základní podmínkou pro co nejrychlejší zajištění míru“. 

Šéfové států a vlád zemí EU začali na summitu v Bruselu jednat o prvních dvou tématech schůzky, tedy o situaci na Ukrajině a o bezpečnosti a obraně Evropské unie, plyne z informací diplomatických zdrojů. Předtím absolvovali pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, se kterým debatovali hlavně o dění na Blízkém východě.

„Summit právě probíhá. Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.

V Krasnojarském kraji na Sibiři v nejbližší době zruší dvě pracovně nápravná zařízení, oznámil dnes na zasedání parlamentu tohoto ruského regionu ombudsman Mark Denisov. Věznice se vyprázdnily kvůli tomu, že odsouzení odešli bojovat na Ukrajinu. Informuje o tom nezávislý ruskojazyčný portál The Insider.

Denisov poslance informoval o své činnosti v uplynulém roce. Řekl při tom, že se počet stížností na fungování nápravných zařízení loni oproti roku 2022 snížil přesně o čtvrtinu. Připustil, že je to kvůli tomu, že vězňů je méně a že kvůli tomu bude nutné některé věznice uzavřít. 

Cílem nočního raketového útoku na Kyjev bylo hlavní ředitelství ukrajinské rozvědky. Naprostá většina raket byla namířena na objekty Hlavního zpravodajského ředitelství, cituje Ukrajinská pravda své zdroje.

Britský list The Times ukázal záběry z nočního útoku na Kyjev. Silami protivzdušné obrany bylo sestřeleno celkem 31 raket.

Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.

„Přesměrovali jsme na sebe taktické letectvo. Provedlo přes 230 úderů, přičemž všechny bomby spadly na ruské území. Díky naší operaci mohly ukrajinské ozbrojené síly stabilizovat frontu a zajistit ochranu úseků, kde se očekával rozsáhlý útok Ruska,“ sdělil na konferenci představitel Legie Svoboda Rusku Alexej Baranovskij.

Slovinsko prohlásilo personou non grata ruského diplomata, kterému nařídilo opustit zemi do sedmi dní. Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na slovinské ministerstvo zahraničí, které rozhodnutí odůvodnilo diplomatovou činností "neslučitelnou s diplomatickým statusem". Podrobnosti Lublaň neposkytla. Z ruského resortu zahraničí podle ruské agentury TASS vzápětí zaznělo, že na krok Slovinska odpoví, rovněž bez bližších detailů.

Mezi zraněnými po nočním raketovém útoku na Kyjev je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Asi 80 lidí muselo být podle ní evakuováno.

Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily. Poničen byl například sklad internetového obchodu, kde bylo na směně v práci 99 osob. Nikomu z nich se nic nestalo.

Jedna žena přišla o život, další čtyři lidé - tři ženy a muž - utrpěli zranění při dnešním raketovém útoku ruských vojsk na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Vitalij Kim. Bilance nemusí být konečná, pátrání v troskách podle gubernátora pokračuje.

V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.

„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.

„Dnes v Labytnangi proběhl soud ohledně nároku Alexejovy matky proti kolonii za nesprávné poskytování lékařské péče. Soud případ zamítl,“ informovala na sociální síti X vdova po ruském opozičníkovi Alexejovi Navalném Julie. „Důvod je jediný – u soudu museli poskytnout dokumenty a videa o tom, co se 16. února stalo.“ 

Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický.

Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Návrh musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí, šéfové států a vlád mu ale nyní mohou politicky dát zelenou.

Rusko podle ruské služby stanice BBC hlásí dobytí vesnice Toneňke v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak v pravidelném ranním hlášení informoval o odražení ruských útoků mimo jiné právě u této obce. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.

„V avdijivském směru byla koordinovanými akcemi jednotek skupiny vojsk 'Střed' osvobozena vesnice Toněňkoje Doněcké lidové republiky,“ uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.

Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila dnes šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí.

Pamfilovová nicméně tvrdí, že Putin letos zvítězil s ještě větší převahou než v posledních volbách v roce 2018. Pro Putina letos podle ní hlasovalo přes 76 milionů voličů. „V porovnání s poměrně úspěšným rokem 2018, kdy ještě nebyla taková rozsáhlá hrozba, jako je nyní, vzrostl počet našich voličů s velmi výrazným občanským postojem o 20 milionů. To je nebývalé,“ sdělila šéfka ústřední komise.

Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.

Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.

Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.

Útok na Kyjev podle posledních informací ukrajinských úřadů zranil nejméně 13 lidí. Mezi zraněnými je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Na 79 lidí lidí muselo být podle ní evakuováno. Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za teror a vyzval západní partnery k dodání dalších systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu, včetně amerických systémů Patriot. „Tuhle ochranu nyní potřebujeme tady na Ukrajině. Od Kyjeva po Charkov, od Sum po Cherson a od Oděsy po Doněckou oblast. Je to dost dobře možné, pokud bude dostatek politické vůle,“ podtrhl Zelenskyj.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.

Rusko dnes zaútočilo na Kyjev. Byly poškozeny auta a obytné budovy. Podle posledních údajů je zraněných 12 lidí.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. 

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za poslední týdny, napsala agentura Reuters.

„V důsledku nepřátelského útoku je už osm zraněných,“ uvedl na telegramu necelou hodinu po ohlášení explozí Kličko, podle kterého si všichni zasažení zatím vystačili s ošetřením na místě. Další následky útoku z Ruska ukrajinské úřady zjišťují.

Škody hlásí několik kyjevských čtvrtí. Požár propukl v bytě v rezidenční budově západně od centra, kde plameny zachvátily i několik zaparkovaných aut. Trosky dopadly do areálu několika podniků nebo na obytné budovy.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Zabývat se budou též problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Dnešního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Praze se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Debatu povedou o aktuálních zahraničněpolitických tématech, jako je například ruská agrese na Ukrajině, přičemž názor na válku země bloku rozděluje na dvě skupiny.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a dění na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat opět zítra. Redakce Blesk Zpráv vám přeje dobrou noc.

Den po svátku svatého Josefa vyzývá papež František všechny strany, aby „vynaložily veškeré úsilí k jednání o ukončení války“. „Svatému Josefovi svěřujeme válkou zničené národy Ukrajiny a Svaté země, Palestiny a Izraele, které tolik trpí hrůzami války,“ informuje web Vatican News

 „Nikdy nezapomínejme,“ zopakoval papež, „že válka je vždy porážkou. Ve válce nelze pokračovat.“ 

„Musíme vynaložit veškeré úsilí,“ zdůraznil, „abychom vyjednali ukončení války,“ sdělila hlava katolické církve.

Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.

Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.

 Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.

Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.

„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.

Sullivan neuvedl žádný časový plán, ale ujišťoval, že není nutné jednat o nějakém náhradním „plánu B“, a také podle Reuters zjevně zaujal odmítavý postoj k nápadu, že by pomoc mohla být poskytnuta ve formě půjčky. „Jsem si jistý, že dosáhneme plánu A. Ve sněmovně při hlasování získáme silnou podporu obou stran pro balíček pomoci,“ řekl. Připustil, že celý proces „již trval příliš dlouho“.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži.

Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství", které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Italské ministerstvo školství dnes oznámilo, že prověří stížnosti, že některé italské učebnice nekriticky přebírají pohled Moskvy na vztahy s Ukrajinou a na situaci v regionu. Píše to italská tisková agentura ANSA. Sporné výroky se týkají například vývoje v postsovětském regionu po roce 1991 či ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Někteří nakladatelé oznámili, že již chystají aktualizované verze textů pro žáky.

Některé podněty od ukrajinské komunity prověřili novinářka Irina Casceiová a analytik Massimiliano di Pasquale. Podle jejich hodnocení 12 ze 13 zkoumaných učebnic vydaných v letech 2017 až 2023 obsahují pasáže o soudobých vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se velmi podobají pohledu, který šíří Moskva.

Desítky poslanců strany Sluha národa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtějí rezignovat na své mandáty, neboť postrádají motivaci pokračovat. Uvedl to dnes deník Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje uvnitř této vládní strany.

Sluha národa má v Nejvyšší radě, 450členném zákonodárném sboru Ukrajiny, oficiálně nyní 235 poslanců. Na schůze a k hlasování jich ale chodí jen zhruba 170 až 180. Zbytek se se stranou otevřeně rozešel, nebo jednoduše přestal chodit na zasedání.

Podle Ukrajinské pravdy se odehrává konflikt mezi poslanci a prezidentskou kanceláří Zelenského, která vůči zákonodárcům vystupuje přezíravě a očekává od nich nic než loajální hlasování.

„Starý model vzájemných vztahů už nefunguje. Musíme něco změnit,“ uvedl zdroj deníku, podle nějž poslanci nemají možnost ovlivnit dění ve státě, a nevidí proto smysl v poslanecké práci pokračovat. Několik desítek poslanců se tudíž chce vzdát mandátu.

Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, na který dnes zaútočili Rusové.

Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Gubernátor  Vjačeslav Gladkov později informoval o dalších dvou mrtvých v příhraničním městečku Grajvoron, čelícímu od rána „masivnímu ostřelování“, a to i z raketometů. Oba zabité civilisty zastihlo ostřelování na ulici. Další dva lidé vyvázli se zraněním a byli převezeni do nemocnice v asi 80 kilometrů vzdáleném Belgorodu. Jedna žena se podle Gladkova ještě může nacházet pod troskami.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži. Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství“, které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Litevská vláda vyčlenila 35 milionů eur (přes 885 milionů korun) na nákup munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Sumu dnes oznámila na sociální síti X litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Šéfka vlády ve Vilniusu už na začátku března informovala, že se tato pobaltská země připojí k české iniciativě, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Výši litevského příspěvku tehdy nesdělila.

Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal na lednovém zasedání vlády. Místní výroba nestačí k tomu, aby nahradila úbytek mezinárodní podpory, zejména zbraní z USA, ale vzhledem k tomu, že balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) uvázl v Kongresu, je domácí výroba důležitější než kdy jindy, napsal dnes list The Washington Post.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes útočili Rusové.

Ruské ostřelování zasáhlo v Charkově na východě Ukrajiny osmipatrový obytný dům a továrnu, zabilo nejméně tři lidi a dalších pět zranilo, uvedl na facebooku představitel regionální policie Serhij Bolvinov. Na místě podle něj vznikl rozsáhlý požár, který se rozšířil na plochu o velikosti asi 1000 metrů čtverečních.

Evropská unie se v podpoře Ukrajiny nemůže soustředit jen na evropské zdroje, ale musí hledat i mimo Evropu, jak ukázala Česká republika se svou muniční iniciativou. Dnes to v německém parlamentu řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který poslancům přednesl vládní prohlášení před nacházejícím summitem EU.

„Nemůžeme se soustředit jen na to, co je v Evropě. My jsme hledali i mimo Evropu, ale pro evropské prostředky tady toto omezení bylo,“ řekl Scholz o tom, z jakých zdrojů Ukrajinu zbrojně podporovat. „Českou iniciativou říkáme, že nechceme hledat a obstarávat jen v Evropě, ale i mimo Evropu,“ uvedl. Podle Scholze je to důležité znamení.

Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.

Během třídenních ruských prezidentských voleb protivzdušná obrana zničila 419 dronů a 67 raket, uvedl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Z útoků obvinil sousední Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi. Rusové vybírali hlavu státu od pátku do neděle, podle všeobecného očekávání ve volbách zvítězil současný a dlouholetý šéf Kremlu Vladimir Putin.

Šojgu dnes podle ruských agentur TASS a Interfax na zasedání rady svého resortu obvinil Ukrajinu ze snahy narušit volební dění v Rusku a na ukrajinském území, které ruská armáda okupuje a Moskva se je rozhodla v roce 2022 anektovat. „Odehrávalo se cílené ostřelování volebních míst a státních institucí, kde se nacházeli výhradně civilisté,“ prohlásil Šojgu, podle něhož ruská armáda posílila ochranu objektů i systém protivzdušné obrany.

Ruské úřady dnes hlásily další ukrajinské útoky ukrajinských střel a bezpilotních letounů na Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblast, které sousedí s Ukrajinou. V Belgorodské oblasti zemřel jeden člověk poté, co jeho automobil zasáhly úlomky sestřelených vzdušných cílů, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. I dnes se podle ruského ministerstva obrany Belgorodská oblast stala terčem palby z raketometů RM-70 Vampire české výroby.

Gladkov v úterý informoval o plánované evakuaci asi 9000 dětí z některých částí regionu a dnes ohlásil začátek mimořádných prázdnin. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Reuters na setkání s aktivisty v Kremlu ujišťoval, že Rusko zajistí bezpečnost Belgorodu i dalších příhraničních regionů.

Na Bělgorod bylo dnes ráno opět zaútočeno. Podívejte se na video z místa.

Řada nejrůznějších témat k diskuzi čeká ve čtvrtek a v pátek v Bruselu na šéfy států a vlád zemí Evropské unie. Jejich summit bude totiž mít na programu situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU, budoucího rozšíření bloku, opět téma migrace, ale také problematiku podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Čtvrtečního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala, návrh závěrů vítá českou iniciativu týkající se munice pro Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí po telefonu probírali mezinárodní otázky včetně situace na Ukrajině, informoval dnes Kreml podle agentury TASS. Státníci se navzájem ujistili, že jsou spokojeni s rusko-indickou ekonomickou nebo energetickou spoluprací, a Módí také Putinovi pogratuloval k jeho „přesvědčivému vítězství“ v letošních prezidentských volbách.

Na videu je vidět silný požár v obytné budově ve výstavbě v Moskevské oblasti. Jsou slyšet výbuchy.

Ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny si vyžádalo čtyři mrtvé. Šéf oblastní správy Vadym Filaškin informoval, že ruský dron u Pokrovska zasáhl vůz s civilisty, ve kterém zahynul třiapadesátiletý muž, další ve věku 56 let vyvázl se zraněním. Odpoledne se obětí dalšího ruském náletu na Kosťantynivku se stala devětašedesátiletá žena, další dvě ženy a jeden muž byli zraněni, uvedla prokuratura.

Podle ukrajinských armádních sil přišlo Rusko od počátku invaze o 793 tisíc vojáků. Co se týče techniky, zničeno je více jak 20 tisíc AFV, 32 770 vozidel a přes 9 600 tanků.