Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil  německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko připravuje rozsáhlé vojenské linie k velkému útoku před letními prázdninami, aby získalo nové území před případnými rozhovory o příměří. Podle zdrojů je možné, že Putin nařídil velký útok načasovaný tak, aby získal půdu pod nohama, pokud se mírové rozhovory rozběhnou, a poskytl tak Kremlu větší vliv, píše britský web Mirror.

Existují také obavy, že Moskva vyvinula a vyrobila ničivé drony s optickými vlákny, které nelze elektronicky rušit a které lze vyhodit do vzduchu 25 mil uvnitř Ukrajiny. Andrij Pomahajbus, náčelník štábu ukrajinské 13. charterové operační brigády, uvedl, že koncentrace vojsk může být známkou plánovaných útočných operací.

Volodymyr Zelenskyj informoval prostřednictvím platformy X o rozsáhlé schůzce s armádou. „Mimo jiné jsme diskutovali o vojenském základu diplomacie - příští technické setkání. Pracujeme na tom, aby se uskutečnilo co nejdříve. Zájmem Ukrajiny není prodlužovat válku, ale být připraven na jakýkoli vývoj. Světu je jasné, že je to vina Ruska, že válka stále pokračuje,“ zdůraznil Zelenskyj

Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.

Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.

Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.

„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,

Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.

Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.

Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.

Uvnitř monumentálního památníku Matka vlast volá v ruském Volgogradu se našlo tělo muže. Informují o tom ruská média a telegramové kanály. Vyšetřovatelé uvedli, že muž se podle všeho nestal obětí násilného trestného činu.

Pětaosmdesát metrů vysoký pomník se nachází na kopci zvaném Mamajevova mohyla s výhledem na Volgograd, který se za války jmenoval Stalingrad a kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Dominuje mu socha ženy se zdviženým mečem.

Mrtvého muže našli v její hlavě. Podle některých ruských médií se mu udělalo zle během prohlídky památníku, zemřel zřejmě na infarkt ještě před příjezdem záchranářů. Policie místo pro turisty uzavřela z „technických důvodů“.

Polské námořnictvo zjišťuje, zda u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko v místech, kde se ve středu pohyboval tanker z ruské stínové flotily, nejsou výbušná zařízení. Dnes to na poradě v centru námořních operací v Gdyni řekl polský premiér Donald Tusk.

Ve středu šéf polské vlády na sociální síti X informoval o tom, že ruské plavidlo ze stínové flotily provádělo podezřelé manévry v blízkosti energetického kabelu. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula a na místo se vydala průzkumná loď polského námořnictva ORP Heweliusz.

„Stále zjišťujeme, zda tam nebyly nastraženy nějaké nálože, je třeba to velmi důkladně probádat,“ řekl Tusk podle polských médií a dodal, že zatím žádné špatné zprávy nemá. Varoval, že podobně jako východní hranice Polska se Baltské moře může stát dějištěm permanentní hybridní konfrontace s Ruskem. Tusk připustil, že výraz „hybridní“ není úplně přesný, když někdo „posílá lodě, aby ničily infrastrukturu“.

„Jde o agresi namířenou proti naší bezpečnosti, nejen energetické,“ řekl Tusk.

Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.

Nizozemská slévárna dodá Česku zvon částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých v době ruské agrese proti Ukrajině. Viset bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Posvěcení zvonu se ve čtvrtek 5. června zúčastní český prezidentský pár a nizozemský královský pár. Cena zvonu činí zhruba 22.000 eur (asi 550.000 korun), v průměru měří 69 centimetrů. Zvon už je hotový, zatím se nachází v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts a příští týden by měl být převezen do Prahy. Novinářům to v Nizozemsku řekli zástupci firmy a nizozemského velvyslanectví v Praze.

Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.

Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).

Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, ale v Česku není trestné.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že raketou Iskander-M zničilo u města Pokrov (rusky Ordžonikidze) v Dněpropetrovské oblasti radar, velitelské stanoviště a dvě odpalovací zařízení amerických raket Patriot, představujících oporu ukrajinské protivzdušné obrany.

Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných.

U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení "již desáté vlny" rozsáhlého náletu ukrajinských dronů.

Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že její drony zasáhly závod na výrobu polovodičových součástek v Orelské oblasti, který dodává produkty ruskému vojenskému průmyslu a je pod mezinárodními sankcemi. "Cílovou oblast zasáhlo deset dronů. Zaznamenán byl požár," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.

Ministerstvo zahraničí USA schválilo možný prodej 1400 malých klouzavých bomb Polsku. Zbrojní zakázka je za 180 milionů USD (čtyři miliardy Kč).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

V některých regionech dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet kvůli dronovým útokům Ukrajiny. Ty si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.

Rusko za necelých 24 hodin sestřelilo nad svým územím 232 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC jde o jeden z největších dronových útoků ukrajinské armády na Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru 2022 a od té doby na ni masivně útočí.

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49.000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.

Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž české Vojenské zpravodajství a česká Bezpečnostní informační služba (BIS).

Bezpodmínečné příměří by posloužilo Ukrajině k přezbrojení jednotek a k posílení obrany, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ty výzvy k bezpodmínečnému příměří zaznívají několik let poté, co Evropská unie a členové NATO zpočátku zastávali naprosto jiné stanovisko, a sice žádná jednání, dokud Ukrajina nezíská silnější pozice než Rusko, a vůbec žádná jednání, dokud Rusko neutrpí strategickou porážkou. Pak se otočili o 180 stupňů, a teď už mluví o příměří. Už ne o strategické porážce, ale o příměří, aby Ukrajina získala čas na oddych,“ prohlásil Lavrov podle serveru Kommersant.

Lavrov podle portálu také oznámil, že Rusko a Arménie vyřešily problém s platbami za ruské zbraně, které však nebyly dodány. Připustil, že kvůli bojům na Ukrajině není Moskva schopna splnit své závazky vůči spojencům včas, nicméně dodal, že některé zbraňové systémy Rusko ještě Arménii dodá.

„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Podle Rutteho je potřeba se po červnovém summitu soustředit na několik otázek, mimo jiné právě na obranné výdaje, na zvýšení zbrojní výroby spojenců z NATO, ale i na hrozby, kterým Severoatlantická aliance a její členové čelí, ať už ze strany Ruska, ale i Číny, Severní Koreje či Íránu. „Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ prohlásil šéf aliance.

Na zahraničních operacích se v loňském roce vystřídalo 1802 českých vojáků, zhruba o 300 více než v roce 2023. Na mise vyjelo také 39 příslušníků aktivní zálohy, podobně jako o rok dříve. Nikdo z nich nebyl zraněn ani nepřišel o život.

„Mezi nejdůležitější události v zahraničních misích v roce 2024 lze zařadit působení českých vojáků v bojových uskupeních Severoatlantické aliance v Pobaltí, Polsku a na Slovensku za účelem posilování obrany východní hranice NATO v souvislosti s trvající ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo obrany. Armáda pokračovala i ve vojenské přítomnosti na Balkáně, konkrétně v operaci EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině a v operaci NATO Joint Enterprise v Kosovu.

Česká armáda se loni také nadále podílela na výcviku ukrajinských vojáků, vycvičila jich 3500. O rok dříve se ČR podílela na výcviku asi 4000 vojáků. Výcvik Ukrajinců pokračuje i letos. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze uvedl, že ČR bude pokračovat také ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří pracují, zaplatili v 1. kvartále na odvodech 6,9 mld. Kč. Stát jim na dávky a další podporu vydal 3,8 mld., řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Španělské ministerstvo vnitra potvrdilo smrt poradce někdejšího ukrajinského prezidenta. Andrij Portnov byl zastřelen v Madridu před americkou školou. V minulosti dělal poradce Viktoru Janukovyčovi, který chtěl Ukrajinu přiklonit k Rusku, ale protesty zvané Euromajdan ho svrhly. Janukovyč pak uprchl do Ruska.

Vladimir Putin si musí být vědom toho, že kdyby se rozhodl zaútočit na spojence v NATO, reakce aliance by byla devastující, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to ocenil generální tajemník NATO Mark Rutte.

Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu je podle Rutteho významně úspěšná. Umožnila podle něj zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů, uvedl šéf NATO.

Česká republika a Nizozemsko mohou významně přispět ke stabilitě uvnitř Evropské unie a NATO a neměly by být podceňovány, řekl nizozemský král Willem-Alexander českým médiím před červnovou státní návštěvou Česka. Podle něj se těžiště Evropské unie přesunulo do střední a východní Evropy. V této souvislosti zdůraznil význam spolupráce středně velkých a podobně smýšlejících evropských zemí, jako jsou Česko a Nizozemsko, v současné geopolitické situaci.

Král rovněž vyzdvihnul jednotný evropský postoj k ruské agresi na Ukrajině, která podle něj ohrožuje bezpečnost i hodnoty. Připomněl mimo jiné českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu, do které se Nizozemsko zapojilo, a označil ji za příklad efektivní spolupráce, kdy Evropa dokáže jednotně reagovat na krizi.

Tanker z takzvané ruské stínové flotily vykonával podezřelé manévry u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko, uvedl polský premiér Donald Tusk.

Kreml dosud necítí ohrožení jaderné parity mezi Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketového štítu, ale nezbytné je v dohledné budoucnosti obnovit dialog mezi oběma státy o strategické stabilitě. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je to suverénní záležitost USA. Pokud se USA domnívají, že je tu raketové nebezpečí, pak samozřejmě vyvíjejí systémy protiraketové obrany. Dělají to všechny země, které na to mají potenciál,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Podle agentury TASS také uvedl, že Kreml dosud Trumpův projekt nevnímá jako nějaké ohrožení strategické jaderné rovnováhy mezi Ruskem a USA. „Je nutné chápat nuance. Zatím nejsou známy žádné podrobnosti o tomto projektu,“ vysvětlil. „Samozřejmě, sám chod událostí vyžaduje, abychom v dohledné budoucnosti obnovili kontakty o strategické stabilitě,“ prohlásil.

Ukrajinské drony zasáhly důležitou továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky a rakety. Ukrajinský generální štáb tvrdí, že útok na volchovskou továrnu podniklo deset dronů a po zásazích vypukl požár v podniku, který své výrobky dodává dvěma desítkám zbrojovek, včetně výrobců stíhaček a stíhacích bombardérů Suchoj, raket Iskander a Kinžal.

Neznámí útočníci před školou v Madridu ráno zastřelili muže, podle některých médií to byl bývalý poradce ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče Andrij Portnov. Policie oficiálně identitu mrtvého nekomentovala. Portnov v minulosti čelil na Ukrajině vyšetřování kvůli údajnému zapojení do ruské invaze na Krymu.

Dvaapadesátiletého muže někdo zastřelil kolem 9:00 u vchodu do školy American School Madrid. Podle deníku El País na muže vystřelili dva nebo tři pachatelé. Čin se stal krátce poté, co žáci odešli na vyučování do budovy školy. Motiv není jasný.

Španělská média uvádí, že mrtvý je ukrajinské národnosti. Stanice Cadena Ser a agentura Reuters s odvolání na zdroje seznámené s vyšetřováním tvrdí, že se jednalo o Portnova. Ten byl poradcem exprezidenta Janukovyče v roce 2014, kdy vláda proruského prezidenta čelila silným protestům. Portnov se na nějakou dobu ocitl také na sankčním seznamu EU, ze kterého byl ale později vyškrtnut. Na Ukrajině čelil vyšetřování z vlastizrady kvůli údajnému zapojení do ruského obsazení ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014.

Při náletu ruských dronů na městečko Bilozerka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země z dnešního rána utrpělo zranění pět žen ve věku od 47 do 67 let, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na oblastní správu.

Ukrajinská národní garda na facebooku potvrdila, že ruská raketa v úterý zabila během výcviku na střelnici v Sumské oblasti nejméně šest vojáků, více než deset dalších utrpělo zranění. Incident je předmětem šetření, velitel jednotky byl odvolán. Podle Moskvy ukrajinské síly přišly o desítky vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin včera navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními dobrovolnickými organizacemi a navštívil stavbu jaderné elektrárny Kursk II. Kreml a ruská státní média uvedla, že šéf státu navštívil Kurskou oblast „poprvé od úplného osvobození regionu“, přestože ukrajinská armáda opakovaně odmítla toto ruské tvrzení a uvedla, že její vojáci nadále bojují na území této ruské oblasti, napsal server Ukrajinska pravda. „Putin pobýval 100 kilometrů od ukrajinské hranice,“ zdůraznil.

Sám Putin během setkání s dobrovolníky připustil, že ukrajinská armáda neustává ve snaze postoupit k ruským hranicím. Putin to podle zpravodajského kanálu Vesti uvedl v odpovědi na dotaz týkající se ruského útoku na výcvikový tábor ukrajinských speciálních sil u města Šostka v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí. 

Agentura Reuters informovala o šesti zabitých ukrajinských vojácích v důsledku úterního útoku raketou. Stalo při cvičení na střelnici, jejíž umístění agentura nespecifikovala. Dalších více než deset vojáků utrpělo zranění.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně šest zraněných, včetně tří dětí. Město Sumy je kvůli nim částečně bez elektřiny, uvedla agentura Ukrinform. Agentura Reuters zase s odvoláním na Moskvu napsala, že ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 159 ukrajinských dronů, včetně šesti nad Moskevskou oblastí.

Pět zraněných v důsledku útoku bezpilotního letounu, jehož trosky poškodily obytný dům, oznámily ukrajinské úřady z Kyjevské oblasti. Mezi zraněnými jsou i tříletá dívka, sedmnáctiletý mladík a třináctiletý chlapec, který má řeznou ránu na noze. Zraněný utrpěli i jejich matka a otcem, který má poranění hlavy. V oblasti útok poškodil také hospodářské budovy, sklady a automobil.

Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.

Francie se loni v rámci vojenské podpory země bránící se ruské agresi podílela na výcviku členů 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, která se ve středověké Francii stala královnou. Ukrajina loni vytvořila tuto a několik dalších jednotek ve snaze posílit své ozbrojené síly v obraně proti početně silnější ruské invazní armádě.

Jednotku mělo tvořit až 4500 vojáků, přičemž Francie vycvičila téměř polovinu z nich a poskytla také vojenské vybavení. Provázejí ji však skandály, včetně zpráv o nedostatku vybavení, nízké morálce a dezercích, upozornila AFP.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

Kanada chce vyslat světu jasný vzkaz, že skupina zemí G7 stojí pevně po boku Ukrajiny. Pozvala proto na letošní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G7, které začalo v úterý v kanadském Banffu, jako hosta také ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka, informují dnes tiskové agentury Reuters a AFP.

Šéfové financí skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa se scházejí v době, kdy se členové G7 neshodnou na míře podpory, jakou by měli poskytnout Ruskem napadené zemi, a kdy jimi otřásá protekcionistická ofenziva amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala AFP.

Dobrou noc, drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána. Díky za jeho sledování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o chystaném 18. balíku sankcí proti Rusku. „Je čas zintenzivnit tlak na Rusko, aby se dosáhlo příměří,“ napsala na sociální síti šéfka EK, která dále sdělila, že s ukrajinským prezidentem úzce koordinuje další kroky.

Zelenskyj 17. balík sankcí označil za krok správným směrem. „Je důležité zavést přísná omezení pro ruskou tankerovou flotilu, která slouží k financování zabíjení, a také pro všechny programy, které Rusko používá k budování svého vojenského průmyslu,“ napsal na X Zelenskyj. „S Ursulou jsme také diskutovali o přípravách 18. balíku unijních sankcí. Ruská ropa, infrastruktura pro obchod s energiemi, banky a finanční programy - to jsou oblasti, které Rusko nejvíce zraňují, a proto nejvíce přispívají k míru,“ dodal ukrajinský prezident.

Ruské úřady do bojů na Ukrajině poslaly 20.000 naturalizovaných občanů. Dnes to řekl šéf vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin. Svým podřízeným dal za úkol, aby se podíleli na raziích v místech, kde se shromažďují migranti, a vyhledávali ty, kteří nedávno získali ruské občanství, ale nezaregistrovali se k vojenské službě.

Bastrykin podle Rádia Svoboda řekl, že chytit se podařilo 80.000 lidí a že 20.000 „mladých občanů Ruska, kterým se z nějakého důvodu nelíbilo žít v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, se nachází v přední linii“.

Ruské bezpečnostní složky pravidelně pořádají razie, během nichž migrantům, kteří mají občanství Ruska, rozdávají předvolání k vojenským komisím, nebo je k nim rovnou odvážejí. Tito muži bývají nuceni, aby podepsali smlouvu s ruským ministerstvem obrany, jinak čelí hrozbám, že přijdou o ruské občanství a budou vyhoštěni.

Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že v Užhorodu jednal o možnostech pro české firmy zapojit se do obnovy Ukrajiny, zejména dopravní infrastruktury. Jde třeba o moderní železniční spojení mezi Polskem a Lvovem nebo mezi Čopem na ukrajinsko-slovensko-maďarském trojmezí a Užhorodem. Šéf českého resortu dopravy mluvil s ukrajinskými představiteli i o vesmírné technologii. „Česká firma TRL Space připravuje misi Drak, která umožní podrobné monitorování ukrajinského území jak ve prospěch civilního užití, tak ve prospěch vojenského užití,“ doplnil.

Prokuratura ve Varšavě obžalovala muže, že chtěl pomáhat ruské vojenské rozvědce a připravoval pro ni informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. 

Pawel K. podle polských vyšetřovatelů projevil ochotu spolupracovat s ruskou GRU a navazoval kontakty s Rusy, kteří byli přímo zapojení do války na Ukrajině. Mezi jeho úkoly patřilo sbírání a předávání informací týkajících se ochrany letiště v Řešově-Jasionce. „Tato aktivita měla pomoci ruské tajné službě mimo jiné při plánování případného atentátu na hlavu cizího státu, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ cituje internetový server listu Rzeczpospolita mluvčí zemské prokuratury Katarzynu Calówovou-Jaszewskou.

Polsko na Pawla K. upozornila kancelář ukrajinského generálního prokurátora. Také během vyšetřování polští vyšetřovatelé spolupracovali s ukrajinskými kolegy.

Americký prezident Donald Trump nechtěl novinářům říct, zda se Spojené státy přidají k EU a Británii v zavádění nových sankcí proti Rusku.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, uvedl dnes český prezident Petr Pavel. Právě o zvýšení ekonomického a finančního tlaku na Rusko dnes v Bruselu jednal s představiteli Evropské unie. Tento zesílený tlak by podle něj měl být úzce koordinovaný se Spojenými státy, což se zatím zcela nedaří.

„Vnímám prohlášení Donalda Trumpa jako výraz frustrace z toho, že se nedaří to, v co doufal, a sice, že s prezidentem Putinem se dokáže shodnout rychle a že bude schopen vyhlásit dosažení míru na Ukrajině a navíc obnovit ekonomické vztahy s Ruskem,“ poznamenal český prezident.

Případné stažení Spojených států z jednání by podle něj nebyl dobrý signál. Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy. Evropa by podle něj měla vyvinout velice koordinovaný tlak, který Rusko konečně přesvědčí, že je třeba sednout si ke stolu a jednat.

Pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál, vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování, řekl v Bruselu prezident Petr Pavel.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko nabízí Ukrajině vyjednávání o memorandu o možné budoucí mírové dohodě. Ukrajina se nyní musí rozhodnout, zda o něm chce jednat, doplnila. Evropští spojenci Kyjeva se podle Zacharovové snažili zabránit obnovení rozhovorů Ruska s Ukrajinou, ale marně.

Česko a Ukrajina chtějí usilovat o zdvojnásobení vzájemného obchodu do roku 2029, uvedli Fiala a Šmyhal ve společném prohlášení po setkání.

Ukrajina si může být jistá, že Česko stojí po jejím boku, zdůraznil český premiér Petr Fiala při návštěvě této země. Budeme nadále pomáhat ze všech sil, uvedl.

Rusko v současných vyjednáváních pouze hraje o čas, aby mohlo pokračovat v agresi proti Ukrajině. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyzval k zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím dalších západních sankcí.

Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásil, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci na to hovořil o schůzce lídrů obou zemí a západních velmocí.

Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Další sankce proti Rusku se podle Kallasové připravují.

Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem o mír na Ukrajině a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas, uvedl dnes v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropa podle něj musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie. Pistorius se dnes v Bruselu účastní jednání unijních ministrů obrany, Česko na něm zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Ruský statistický úřad (Rosstat) utajil demografické údaje. Stalo se tak poté, co se porodnost v Rusku propadla na nejnižší čísla za 200 let, upozornil server The Moscow Times.

Rosstat přestal publikovat podrobné demografické údaje na pozadí pokračujícího poklesu porodnosti, která i přes výzvy úřadů klesla v letošním roce na minimum v moderních dějinách země. V březnu 2022, krátce po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, Rosstat navíc utajil statistické údaje o úmrtnosti podle věku a podle regionů a v roce 2024 veškeré údaje o příčinách úmrtí. 

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.

„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ řekl Ušakov.

Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut.

„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi proti Ukrajině i o situaci na Blízkém východě, mimo jiné o vývoji v Pásmu Gazy či o zmírnění sankcí vůči Sýrii. Očekává se, že ministři schválí sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, které před více než třemi roky napadlo Ukrajinu, dále nový balík sankcí zaměřených proti hybridním aktivitám Ruska, sankce proti šíření a používání chemických zbraní a rovněž nové sankce v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Česko bude na odpoledním jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po dnešním telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Evropští lídři včetně německého kancléře Friedricha Merze a americký prezident Donald Trump se dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. V tiskovém prohlášení to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Evropané informovali Trumpa o nově připravovaných protiruských sankcích.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.

Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Sdělil také, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.

Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu. „Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. 

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.

Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.

Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.

Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.

Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.

EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku. 

Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.

„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.

Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině. 

O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.

Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.

Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které Evropská unie zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. S odvoláním na finské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura Reuters.

EU odhaduje, že ze zmrazených ruských aktiv v celkové hodnotě zhruba 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) se v 27 unijních zemích nachází 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč). Většinou ve formě státních dluhopisů, které Ruská centrální banka uložila jako rezervy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze diskutoval o navyšování výdajů na obranu, summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu či o omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Oba ministři to uvedli na tiskové konferenci po jednání. Česko a Litva mají podle Lipavského vynikající vztahy založené na společných hodnotách, dlouhodobě si rozumí mimo jiné v oblasti bezpečnosti.

Litva hraje klíčovou roli na východním křídle NATO, uvedl Lipavský. Považuje za správné, že součástí předsunuté přítomnosti NATO v zemi jsou i čeští vojáci. Ministři hovořili mimo jiné o dalším navyšování výdajů na obranu. Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2030.

Česko nyní do armády investuje zhruba dvě procenta HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda dříve uvedl, že jeho země plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého HDP na obranu. Letos se podle Budryse pobaltská země chystá utratit za obranu čtyři procenta HDP.

„Německo-čínské vztahy jsou důležité,“ uvedla německá diplomacie na X po ranním telefonátu ministra Johanna Wadephula s čínským protějškem Wang Iem. „Ruská válka na Ukrajině se dotýká základních evropských zájmů. Čína má zodpovědnost za světový mír,“ dodala.

Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.

„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.

Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.

„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.

Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.

Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.

Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.

Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.

„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.

Prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. „V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu,“ řekl.

Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. „Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu,“ řekl Pavel.

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení konfliktu na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.

Rusko se podle Pavla nesnaží ze své agrese vůči Ukrajině získat pouze území, ale také uznání na globální scéně. I proto podle něj ruský prezident Vladimir Putin dává přednost jednání s Trumpem před debatami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, které nepovažuje za sobě rovné. 

„Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel ten deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ řekl Pavel.

„Austrálie posílá vysloužilé tanky Abrams na Ukrajinu navzdory námitkám USA,“ píše The Kyiv Independent. „Australský premiér Anthony Albanese potvrdil chystanou dodávku tanků při setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským 18. května v Římě.“

Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.

K vítězství v prezidentských volbách v Rumunsku zřejmě míří centristický primátor Bukurešti Nicušor Dan, podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností pro něj hlasovalo kolem 55 procent voličů, uvedla agentura Reuters.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandiduje jako nezávislý centrista. Je označovaný za prounijního politika a je také zastáncem Severoatlantické aliance. Podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.

Volodymyr Zelenskyj přivezl papežovi Lvu XIV. speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.

„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.

Za dobré označil Zelenskyj jednání s Vancem a Rubiem v Římě, s americkými činiteli probral mimo jiné páteční ukrajinsko-ruské jednání v Istanbulu.

„Dotkli jsme se také potřeby sankcí proti Rusku, bilaterálního obchodu, obranné spolupráce, situace na bojišti a nadcházející výměny vězňů. Je třeba vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude ochotno válku zastavit. A samozřejmě jsme hovořili o našich společných krocích k dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl na síti X.

Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov dnes uvedl, že odmítl žádost jedné západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku, kde se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb.

Která země s takovou žádostí přišla, Durov neuvedl, k příspěvku na telegramu ale doplnil emoji bagety, což mohlo naznačovat Francii, uvedla agentura Reuters. Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.

Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Loď podle ní plula po předem dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody. Moskva se zatím nevyjádřila.

Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy v sobotu večer vyplulo z východoestonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu, píše rozhlasová a televizní stanice s odvoláním na estonský dopravní úřad. Loď podle něj plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodlo Rusko, Estonsko a Finsko. Krátce po půlnoci ale ruské úřady tanker zastavily. Plavidlo pak zamířilo na Gogland, ruský ostrov ve Finském zálivu, kde nyní kotví. Tanker patří řecké společnosti Aegean Shipping.

Americký prezident Donald Trump je stále netrpělivější vůči Rusku, pokud jde o příměří ve válce na Ukrajině, uvedl podle finského zpravodajského serveru Ilta-Sanomat finský prezident Alexander Stubb. „Můžete říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ řekl Stubb novinářům na okraj obranné konference v estonském Tallinnu.