Ruský generál (†59) zemřel při výbuchu auta u Moskvy! Pomáhal plánovat operace na Ukrajině

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.

Rusko zveřejnilo seznam mobilních aplikací, jejichž fungování prý bude zajištěno i při výpadcích datového signálu, na které si Rusové zvykli v době útoků ukrajinských dronů. Mají mezi nimi být ruská internetová tržiště, elektronické platební služby či komunikační platformy, nikoli však nejpoužívanější aplikace jako WhatsApp, YouTube či Telegram, napsala dnes agentura Reuters.

Ruské úřady v poslední době stále častěji sahají k vypínání mobilních datových sítí, čímž chtějí zkomplikovat navigaci útočících ukrajinských dronů. Ruské ministerstvo digitálního rozvoje dnes uvedlo, že některé aplikace budou fungovat i při těchto výpadcích, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti. O dronech ani Ukrajině se nezmínilo, gubernátoři oblastí hraničících se zemí, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, však výpadky mobilního signálu zdůvodňují právě snahou překazit útoky dronů.

Na seznamu jsou podle ministerstva „nejoblíbenější a společensky nejdůležitější ruské služby a webové stránky“. Jejich fungování má zajistit „zvláštní technické řešení“, uvedl úřad bez bližších podrobností.

Spojenci Ukrajiny připravují nové sankce proti Rusku ve snaze přinutit prezidenta Vladimira Putina ukončit jeho válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney. 

„Pan Putin je příčinou této války. Je příčinou toho zabíjení a nebude si diktovat podmínky míru,“ řekl Carney na tiskové konferenci.

Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že Kyjev je připraven zajistit přepravu ropy a plynu přes své území na Slovensko, pokud nepůjde o ruské suroviny.

Slovenský premiér Robert Fico podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jež se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Fico rovněž vyslovil za co nejrychlejší nastolení míru v konfliktu na Ukrajině a podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie.

„Děkuji vám za tuto návštěvu. Měli jsme smysluplný rozhovor. Je důležité, že mezi námi probíhá tento dialog, budeme v něm pokračovat,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po setkání s Robertem Ficem. Jeho hlavním tématem měly být podle dřívějších vyjádření ukrajinského prezidenta právě dodávky ruské ropy, která proudí potrubím na Slovensko a do Maďarska přes Ukrajinu.

Informoval také Fica slovenského premiéra o jednání s Donaldem Trumpem.

Maďarské úřady vyšetřují zmizení klíčových součástek z osmi vyřazených bojových letounů MiG29 a snaží se zjistit i to, zda tyto komponenty neskončily na Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nejmenované zdroje stanice uvedly, že ze stíhaček zmizela elektronika kontrolující polohu stroje a jeho zbraňové systémy.

Zprávy o tom, že součástky mohly skončit právě tam, znepokojily vládu premiéra Viktora Orbána, která odmítá Ukrajině poskytovat zbraně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.

Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.

Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.

Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.

Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.

Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.

Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.

Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.

Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.

Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.

„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“

Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.

V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.

Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.

Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.

Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být zavedeny ukamžitě, „bez čekání na konec bojů“, prohlásil 5. září na Ekonomickém fóru v Cernobbio prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala italská televizní stanice Rai.

Jeho prohlášení navazuje na summit tzv. „Koalice ochotných“, který se konal 4. září. Zelenskyj a evropští lídři diskutovali o plánech na vytvoření mnohonárodních ujišťovacích sil a závazcích v oblasti zbraní, logistiky a výcviku na ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.

Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.

Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.

Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.

V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.

„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.

Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.

„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.

Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.

Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.

Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO.

Ukrajinská armáda potvrdila útok na ropnou rafinerii v Rjazani. „Bezpilotní letecké systémy ukrajinských ozbrojených sil zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani,“ informoval šéf ozbrojených sil Robert Brovdi.

Dále byl podle něj napaden ropný sklad v okupovaném Luhansku.

Úřady oznámily, že trosky dronu poškodily obytné budovy v Lipecké oblasti. Dva ukrajinské drony byly včera v noci nad regionem zachyceny a sestřeleny, uvedl guvernér regionu Igor Artamonov.

V Lebedjanu trosky poškodily obytný dům a byla zničena i hospodářská budova. V Jelci, napsal šéf regionu, dopadly trosky dronu vedle soukromého domu, poškodily fasádu a vyrazily okna. Podle předběžných údajů nedošlo k žádným obětem.

Vedoucí administrativy Dněpropetrovské oblasti Ukrajiny v pátek ráno velmi stručně informoval, že během nočního náletu ruské drony zasáhly jistý průmyslový podnik.

„V Dněpru agresor zasáhl podnik. Vznikly tam požáry, které záchranáři rychle začali hasit,“ uvádí se ve zprávě na telegramovém kanálu šéfa regionální správy Sergeje Lysaka.

Podle Lysaka sestřelila protivzdušná obrana v noci nad regionem 15 dronů.

Ruské drony dnes večer v Charkovské oblasti zabily tři lidi a další tři zranily. Oznámil to na platformě Telegram šéf vojenské správy oblasti Oleh Syněhubov.

Druhé největší město Ukrajiny leží v blízkosti ruských hranic na severovýchodě země a je častým terčem útoků dronů agresora. 

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes.

„Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou,“ citovala Peskova ruská agentura. „To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná,“ dodal Peskov.

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v ukrajinském Užhorodu sejde s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Jedním z hlavních témat jednání bude podle úřadu slovenské vlády energetická infrastruktura. Schůzka obou politiků, první od předloňského jmenování Fica do čela jeho již čtvrté vlády, se uskuteční po dřívější Ficově kritice Zelenského či přístupu Evropské unie k válce na Ukrajině. Na tu Rusko vojensky zaútočilo v únoru 2022. Nynější Ficův kabinet po nástupu do úřadu zastavil vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Dobré ráno, vážení čtenáři.  Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že bude brzy hovořit s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Novinářům podle agentury Reuters také řekl, že urovnal mnoho válek, ale rusko-ukrajinský konflikt je zatím nejobtížnější.

„Ano, promluvím s ním,“ řekl americký prezident podle agentury AFP novináři, který se ho na okraj večeře s šéfy největších technologických firem v USA zeptal, zda se brzy setká s šéfem Kremlu.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase zítra ráno.

OBRAZEM: Francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní tiskové konference po summitu o Ukrajině v Elysejském paláci v Paříži ve Francii ve čtvrtek 4. září 2025.

Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení v souvislosti s ruským raketovým útokem, při kterém byli zraněni humanitární pracovníci z Dánské rady pro uprchlíky poblíž Černigova.

Ukrajina tvrdí, že při ruském útoku byli zabiti nejméně dva lidé a pět dalších zraněno. Zaměstnanci humanitární organizace se podíleli na odminování, informují regionální úřady.

Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že jeho Iskander zasáhl ukrajinskou bojovou posádku, která se údajně připravovala k odpálení dronů. Dánské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že útok byl zaměřen na zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky.

„Jen další důkaz, že Putin nemá v úmyslu ukončit tuhle agresivní válku,“ uvedlo Dánské ministerstvo zahraničních věcí na síti X. 

Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.

Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.

„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně. 

Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump dnes řekl evropským lídrům, že jejich země musí přestat kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku na Ukrajině. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na činitele Bílého domu.

Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý vidí výzvu v tom, aby politická vedení připomínala občanům, že i v mírových časech musí být země připraveny, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu. „V současné době jsme stále velmi reaktivní z hlediska rozvoje obranné průmyslové výroby,“ řekl v podvečer na Pražském obranném summitu. Je to podle něj logické v době, kdy se Evropa potýká s výzvami, které přináší válka na Ukrajině. Je ale potřeba být proaktivnější, přemýšlet o budoucnosti, budoucích válkách a budoucích systémech národní připravenosti, které by měly být zároveň kolektivně koordinovány, míní. Jednou z charakteristik budoucí fáze evropského obranného průmyslu by podle něj měla být včasná a kolektivní průmyslová příprava na kolektivní obranu.

Šéf vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na Telegramu uvedl, že dnešní útok zasáhl odminovací misi Dánské rady pro uprchlíky (DRC), což je dánská humanitární organizace působící po celém světě. Na Ukrajině pomáhá DRC s rekonstrukcí domů či s likvidací min.

Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do mírových jednotek na Ukrajině - na zemi, ve vodě či ve vzduchu, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání koalice ochotných.

„Pokud bude ruská strana hrát o čas, zvýší Evropa sankční tlak, aby zvýšila šance na diplomatické řešení,“ řekl po dnešním jednání koalice ochotných německý kancléř Friedrich Merz. Ve svém prohlášení pak zdůraznil, že Německo a jeho spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny a počítají i s tím, že se USA budou nadále podstatně podílet na podpoře Ukrajiny a na bezpečnostních zárukách.

Rusko zůstane hrozbou nehledě na výsledek války na Ukrajině, uvedl dnes na Pražském obranném summitu náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Výsledek na Ukrajině je podle něj zásadní, protože bude utvářet uspořádání světa. Rusko ale zůstane hrozbou nehledě na to, jak válka dopadne, míní.

Je důležité si uvědomit, že Rusko rozumí jenom síle, řekl Řehka. „Naším hlavním úkolem by dnes měla být podpora Ukrajiny proti ruské agresi a posílení transatlantické vazby,“ uvedl šéf české armády.

Evropané jsou připraveni výrazně přispět k bezpečnostním garancím pro Ukrajinu, uvedl po jednání koalice ochotných německý kancléř Friedrich Merz. Doufají v podporu z USA.

Nejméně dva mrtvé a tři zraněné si dnes vyžádal ruský raketový úder na okraj ukrajinského města Černihiv. Na síti Telegram to uvedl šéf vojenské správy města Dmytro Bryžynskyj, podle kterého balistická raketa zasáhla místní odminovací misi.

„Raketový útok byl proveden na pracovníky humanitární odminovací mise, kteří se v oblasti věnovali odminovacím pracím,“ napsal Bryžynskyj. Poznamenal, že úder zasáhl místo v blízkosti kontrolního stanoviště u vjezdu do městské části Novoselivka.

Zástupci takzvané koalice ochotných zahájili spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo uvolnit napětí a spojenci Ukrajiny nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. „Základem garancí budou ukrajinské ozbrojené síly,“ řekl Rutte v Praze.

Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.

Iniciativa ukazuje, že i menší země může hrát významnou roli a výrazně přispívat k evropské bezpečnosti, uvedl Fiala. „Jsem hrdý, že se ČR v době vlády, kterou vedu, změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivním spojencem a plní své závazky, které přijala při svém vstupu do NATO,“ připomněl premiér plány na navyšování obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030 a pět procent do roku 2035.

Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.

Devětačtyřicetiletého Ukrajince Serhije K., jehož plné jméno média různě uvádí jako Kuzencov nebo Kuzněcov, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství je obviněn ze spolčení s cílem způsobit výbuch, ze sabotáže a zničení důležitých staveb. Nyní je ve vyšetřovací vazbě v Itálii a italský soud má rozhodnout o jeho vydání do Německa.

Po více než pětihodinovém jednání ve středu soud v Bologni vyhověl žádosti obhajoby o přezkoumání podmínek, za jakých bude muž zadržován v německém vězení. Také generální prokurátor, který původně vydání podporoval, ve středu požádal o čas pro další vyšetřování.

Vladimir Putin se cestou z Číny zastavil v dálněvýchodním přístavu Vladivostok. Sešel se s kadety a prohlédl si oslavnou expozici tamní 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty zvané Kurské.

V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují online, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.

Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.

Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.

Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.

Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že přes noc bylo nad třemi ruskými regiony a Černým mořem sestřeleno 46 ukrajinských dronů. Podle prohlášení ministerstva byla více než polovina bezpilotních letounů sestřelena nad Rostovskou oblastí, zbytek nad Volgogradskou oblastí, Krasnodarským krajem a nad Černým mořem.

Ruské úřady v noci uzavřely letiště ve Volgogradu a v Soči. Šéf Rostovské oblasti ráno oznámil, že protivzdušná obrany v noci odrazila masivní útok ukrajinských dronů.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 84 z nich. Zbývajících 28 bezpilotních letounů udeřilo na 17 místech, na dalších pět lokalit dopadly trosky sestřelených dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Oběti na životech dosud nebyly hlášeny.

V Čugujevském okrese v Charkovské oblasti zasáhl ruský dron obytnou oblast, informovala ruskojazyčná služba BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Při incidentu vyhořel obytný dům a několik automobilů, pět lidí bylo zraněno. V Oděské oblasti způsobil útok ruských dronů požár skladiště, podle předběžných informací nejsou na místě žádné oběti.

Německý kancléř Friedrich Merz se dnes chystá Ukrajině navrhnout konkrétní bezpečnostní záruky, píše s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Mezi navrhovanými body jsou podle něj výrazné posílení ukrajinské protivzdušné obrany či vybavení čtyř pěchotních brigád. Vyslání pozemních jednotek Berlín sice zcela nevylučuje, klade si ale podmínky.

Podle časopisu Der Spiegel Merz Ukrajině navrhne, že spojenci budou její protivzdušnou obranu zlepšovat ročně o 20 procent. Týkat se to má počtu zbraňových systémů i účinnosti. Vylepšovat by měly spojenecké státy také útočné schopnosti Ukrajiny ve vzdušném boji – myšleny tím jsou podle časopisu Der Spiegel střely s plochou dráhou letu, které by se měly vyrábět na Ukrajině s finanční a technologickou podporou spojenců.

Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.

„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.

Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se na ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.

„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.

Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států. 

Dobré ráno, drazí čtenáři.

Především o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bránící se ruské agresi budou dnes v Paříži jednat evropští lídři z takzvané koalice ochotných zemí, jejíž součástí je i Česko. Spojenci Kyjeva budou na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovořit o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě podpisu mírové dohody s Ruskem.

Schůzky se mimo jiné zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Na dálku z Prahy se společně s českým premiérem Petrem Fialou připojí také generální tajemník NATO Mark Rutte.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Obrana Ukrajiny na svém účtě na sociální sítí X zveřejnila video, jak BVP Bradley ničí nepřátelské pozice na linii lesa.

Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při dnešním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.

Evropané jsou připraveni zajistit Ukrajině bezpečnostní záruky v den, kdy bude podepsána mírová dohoda. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron, který v Paříži přijal prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Ten dorazil do Elysejského paláce před čtvrtečním summitem takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí podporujících Ukrajinu, jež se již čtvrtým rokem brání ruské agresi. Zelenskyj řekl, že zatím neviděl žádné známky ruské ochoty ukončit válku, napsala agentura AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil jednání s Trumpem o posílení sankcí proti Rusku.

USA jsou připravené navýšit počet amerických vojáků v Polsku, řekl Trump.

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

„Velké díky Austrálii za milé přijetí,“ tweetuje Julija Navalná, jež po zabití svého muže Alexeje Navalného pokračuje v jeho poslání. „Jsem vděčná že tomu rozumíte: Rusko není Putin. A že jste připraveni vést otevřený dialog s jeho oponenty,“ poděkovala jmenovitě premiérovi Albanesemu a ministryni zahraničí Wongové.

„Máme pevný základ v podobě bilaterálních dohod zejména s Dánskem, a sdílíme názor, že budoucí bezpečnost Ukrajiny vyžaduje ustanovení typu článku 5,“ řekl v severské zemi Volodymyr Zelenskyj s odkazem na pátý článek smlouvy Severoatlantické alianci (NATO), který považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.

Návštěvu Dánska zahájil Zelenskyj setkáním s jeho premiérkou Mette Frederiksenovou. Dánsko je mezi lídry v podpoře Ukrajiny, uvedl Zelenskyj na sociální síti X a poděkoval za neochvějnou podporu i dánským obyvatelům.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dodávky systémů protivzdušné obrany jsou pro Ukrajinu před zimou absolutně strategické, protože Rusko své letecké údery zaměřuje na energetickou infrastrukturu.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána, a vyzval jej, ať přijede do Moskvy, že se s ním sejde. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.

Po své návštěvě Číny Putin prohlásil, že ruská armáda podniká na Ukrajině úspěšnou ofenzivu a postupuje na všech frontách. Ukrajina podle něho nemá síly na vlastní rozsáhlou ofenzivu a pouze se snaží zacelovat díry v obraně, nemá však takové vojenské rezervy jako Rusko. Pokud převládne zdravý rozum, je Rusko ochotné dohodnout se na přijatelném ukončení konfliktu, v opačném případě jej vyřeší vojensky, tvrdí ruský lídr.

Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.

Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.

Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.

Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.

V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.

V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.

„Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení.

Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země.

Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to dnes běloruská média poté, co šéf slovenské vlády v Pekingu pohovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu.

„Premiér Slovenska požádal o stanovení termínu návštěvy Běloruska, aby projednal možné varianty spolupráce,“ napsal telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Ta rozhovor s Ficem zatím jen zmínila ve výčtu neformálních setkání prezidenta s řadou přítomných lídrů.

Připojené fotografie zachycují Fica v rozhovoru s běloruským vůdcem na oslavách konce druhé světové války v Pekingu.

Ruská vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti, tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě.

Fiala bude ve čtvrtek v Praze jednat se šéfem NATO Ruttem o obranné spolupráci a Ukrajině. Online se oba zúčastní jednání takzvané koalice ochotných.

„Putin demonstruje svou beztrestnost. A to rozhodně vyžaduje reakci světa. Jen kvůli nedostatečnému tlaku, především na válečnou ekonomiku, Rusko pokračuje v této agresi,“ napsal Volodymyr Zelenskyj na telegramu s tím, že právě o mezinárodním tlaku na Rusko bude dnes jednat v Kodani na summitu se severskými a pobaltskými zeměmi.

Po více než dvou hodinách dnes v Pekingu skončila dvoustranná schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Putin pozval Kima na návštěvu Ruska, napsala agentura Reuters.

Oba vůdci spolu podle agentury hovořili zhruba 2,5 hodiny. Kim už na začátku setkání řekl, že je ochoten pomoci, jak jen bude moci. Putin mu naopak poděkoval za vyslání Severokorejců do Ruska, kde se v Kurské oblasti zapojili do bojů proti ukrajinským silám.

Ve městě Znamjanka, které je významným železničním uzlem v Kirovohradské oblasti, ruský dronový útok zranil pět lidí, uvedl šéf tamní vojenské správy Andrij Rajkovyč. Poškozeno bylo podle něj 28 obytných domů, přičemž jeden byl zcela zničen.

Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že při ruském útoku na železniční infrastrukturu byli zraněni čtyři drážní pracovníci. Řada vlaků musela být odkloněna na objízdné trasy a spoje nabírají mnohahodinová zpoždění.

Rusko v noci provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo přes 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo.

KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. „Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.

Severokorejský vůdce svými slovy odkazoval na dohodu o strategickém partnerství, kterou s Putinem podepsali v loňském roce. Zavázali se v ní k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.

„Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.

Americký prezident Donald Trump se nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska. „Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse na otázku. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko,“ je přesvědčen Trump.

Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.

Vláda dnes projedná nákup tanků Leopard 2A8, schválení kabinetem je nezbytné pro podpis smlouvy. Česko chce v první fázi pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s přizpůsobením tanků potřebám české armády vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.

Ministři také rozhodnou o pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v příštích pěti letech. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její dnešní večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

„Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku,“ řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. „A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost,“ dodal Merz.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhlasovém pořadu Scotta Jenningse a učinil několik prohlášení týkajících se války na Ukrajině. „Jsem velmi zklamaný prezidentem Putinem, to můžu říct, a my uděláme nějaké věci, abychom lidem pomohli žít,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Americký prezident tuto myšlenku blíže nerozvedl.

Během léta Trump opakovaně prohlásil, že je „zklamán“ Vladimirem Putinem, a odkazoval na jeho neochotu dělat ústupky, aby zastavil válku. Putin dokonce v srpnu reagoval, že zklamání „pramení z přehnaných očekávání“. To bylo před setkáním obou prezidentů na Aljašce 15. srpna, kde Trump Putina vřele přivítal a změnil svůj vlastní veřejný postoj.

Kosťantynivka, Ukrajina: Maria Hodus (90) a Mychajlo Maistruk (67) během evakuace ze svých domů, 2. září 2025.

V několika okresech Kyjevské oblasti byly znovu vyhlášeny sirény pro nálety. Během dne na oblast již zaútočily desítky dronů. Kyjevská oblastní vojenská správa a také monitorovací kanály varují před novým útokem ruských dronů na Kyjevskou oblast.

V okresech Bučanský, Fastovský, Brovarský a Vyšgorodský byl vyhlášen stav pohotovosti kvůli náletu.

V úterý ráno již ruské vojenské síly zaútočily na Kyjev a region desítkami dronů a nad ukrajinskou metropolí operovaly systémy protivzdušné obrany.

Evropské země, které jsou spojenci Ukrajiny, připravily své návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení konfliktu a očekávají podporu od Spojených států, píše agentura AFP s odvoláním na Elysejský palác.

„Jsme připraveni,“ cituje agentura prohlášení zástupce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nyní i Evropané doufají, že obdrží „americkou podporu k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ dodal zástupce Elysejského paláce.

Ve čtvrtek 4. září se má v Paříži konat schůzka „koalice ochotných“, jejíž účastníci plánují projednat návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, uvedl dříve německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že se jí zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jak s odkazem na své zdroje informovala média, koalice evropských spojenců Ukrajiny by v případě příměří mohla diskutovat o vyslání mírových sil na Ukrajinu. Moskva již dříve uvedla, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nepřijatelnou.

Erdogan prohlásil, že Putin a Zelenskyj nejsou připraveni na osobní setkání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tak učinil 1. září po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně, píše The Kyiv Independent.

Ukrajinští vojáci osvobodili vesnici Udačne ležící v Doněcké oblasti nedaleko strategicky důležitého města Pokrovsk. Na sociálních sítích to dnes ohlásil ukrajinský generální štáb. Více v článku výše.

V důsledku ostřelování Nové Tavolžanky ukrajinskou armádou v pohraničním Šebekinském okrese Belgorodské oblasti byli zraněni tři lidé, informoval na svém telegramovém kanálu guvernér regionu Vjačeslav Gladkov .

Dodal, že manželský pár zraněný při ostřelování byl hospitalizován, další osoba, která utrpěla zranění při výbuchu miny a také střepinové poranění stehna, bude pokračovat v léčbě ambulantně.

Od 8:00 do 16:00 místního času sestřelila ukrajinská armáda 48 z 53 ruských dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly ve své denní zprávě.

Většina sestřelených dronů podle zprávy zaútočila na Kyjev a Kyjevskou oblast.

Ruský útok dronem 2. září byl neobvyklý, jak dříve poznamenala ukrajinská služba BBC: došlo k němu za denního světla, kdy bylo v ulicích Kyjeva mnoho lidí. Poplach před náletem byl vyhlášen ráno a stav „všechno v pořádku“ byl vydán až ve 13:00 místního času.

Podle náčelníka vojenské správy města Kyjeva Timura Tkačenka dopadl úlomek jednoho ze sestřelených dronů na území mateřské školy uzavřené z důvodu opravy, nikdo nebyl zraněn, a úlomky dalšího dronu dopadly do zelené plochy. Úřady nehlásily žádné další škody.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.

„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .

List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.

Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.

Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.

„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.

„Místo toho, aby se Robert Fico setkával s našimi partnery, lídry Evropské unie, tak jezdí do Číny klanět se různým pofiderním diktátorům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu opozičního Hnutí Slovensko Michal Šipoš. Tvrdil, že schůzka Fica s Vladimirem Putinem, kterou vysílaly televize, vypadala jako setkání sluhy se svým pánem.

„Setkání Roberta Fica s Vladimirem Putinem se dá popsat jedním slovem - ostuda. Fico seděl u Putina jako žáček, který referuje svému pánovi,“ uvedla bývalá vicepremiérka Veronika Remišová.

„Není třeba chodit kolem horké kaše, ale je třeba věci pojmenovat pravým jménem. Realita je taková, že Robert Fico se rozhodl vydat Slovensko ruským zájmům,“ řekl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Kyjev: Obyvatelé přečkávají další ruský útok v krytu ve stanici metra.

Slovenský premiér na schůzce s ruským prezidentem zdůraznil, že jeho země má zájem o spolupráci s Ruskem, a to i v oblasti energetiky a dodávek ruské ropy a plynu. „Chci vám poděkovat za bezpečné a pravidelné dodávky plynu, které dostáváme plynovodem TurkStream,“ řekl Fico Putinovi.

Na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským chce Fico důrazně protestovat proti ukrajinským útokům na ruskou ropnou infrastrukturu.

Fico se na schůzce s Putinem vyslovil také pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí. Připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským prezidentem všeobecně terčem kritiky, dodal nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.

Vladimir Putin na schůzce s Robertem Ficem prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, které by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost Ruska. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti Ruska i Ukrajiny. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.

Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 Putin zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko bylo s ohledem na vlastní bezpečnost nuceno reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.

Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války jsou podle prezidenta Petra Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. V Evropě bychom těmto událostem měli věnovat pozornost, dodal.

Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.

„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ řekl Pavel novinářům. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje.“ 

Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.

V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.

„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.

Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.

Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.

Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.

Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.