Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.

Vážení čtenáři,
děkujeme za sledování online zpravodajství, pokračovat budeme zase zítra. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.

Ruský válečný zpravodaj Ivan Zujev přišel o život v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny při útoku ukrajinského dronu, jeho kolega Jurij Vojtkevič byl těžce zraněn, uvedla ruská média s odvoláním na prohlášení ruské státní společnosti Rossija segodňa. Její součástí je státní tisková agentura RIA Novosti, pro kterou oba novináři pracovali.

Již ve Washingtonu. Volodymyr Zelenskyj na síti X oznamuje svoje dnešní shledání se zástupci obranných firem. Má se dnes ještě shledat se zástupci amerických energetických společností.
„Putin rozhodně není statečnější než Hamás nebo jakýkoli jiný terorista. Jazyk síly a spravedlnosti nevyhnutelně zasáhne i proti Rusku. Už teď vidíme, že Moskva spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích,“ píše na síti X.
„Nesmí existovat žádná alternativa než mír a spolehlivě zaručená bezpečnost – a je klíčové co nejdříve chránit lidi před ruskými údery a útoky. Děkuji všem, kteří pomáhají!“ dodává.

„Plánované setkání prezidentů USA a Ruska je vynikající zprávou pro mírumilovné lidi na celém světě. Jsme připraveni!“ napsal podle ruskojazyčné služby BBC maďarský premiér Viktor Orbán.
Americký prezident Donald Trump dříve oznámil schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se uskuteční v Budapešti. Přesné datum však není jasné.

Putin řekl Trumpovi, že dodávka amerických střel Tomahawk Ukrajině by poškodila mírový proces a rusko-americké vztahy, řekl Putinův poradce Ušakov.

Příprava summitu Putina a Trumpa začne telefonátem mezi Lavrovem a Rubiem, řekl Putinův poradce Ušakov. Summit se může uskutečnit v Budapešti, uvedl.

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření amerického prezidenta po jeho dnešním telefonátu s Putinem. Kdy se schůzka uskuteční, zatím není jasné. Příští týden se ale mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

Americký prezident Donald Trump na své síti TruthSocial napsal: „Momentálně hovořím s prezidentem Putinem. Rozhovor stále probíhá a je dlouhý. Stejně jako prezident Putin budu o jeho obsahu informovat, až bude ukončen.“
V pátek 17. října se Donald Trump setká v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedním z témat jejich rozhovoru by měly být dodávky střel Tomahawk Kyjevu.

„Byl zaznamenán útok nepřátelského bojového dronu na Kyjevský okres,“ napsal na svém telegramovém kanálu starosta Charkova Ihor Terechov. Podle předběžných zpráv útok zasáhl výškovou budovu a předběžné zprávy neuvádějí žádné oběti. Samotná budova byla také nepoškozena, uvedl Terechov.

Trump bude dnes telefonicky hovořit s Putinem, informuje server Axios. Jednání se uskuteční den před schůzkou Trumpa a Zelenského v Bílém domě.

Ruské síly zasáhly dvěma raketami výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil v hlubokém týlu. Útok si vyžádal mrtvé a raněné, oznámilo dnes jižní velitelství ukrajinských sil. Neupřesnilo, kde přesně se útok odehrál, ani počet obětí. Případ vyšetřuje ukrajinské velení.
„Rusko ráno 16. října (...) dvěma raketami zaútočilo na území jedné z výcvikových jednotek pozemních sil ozbrojených sil Ukrajiny, které se nachází v týlové a relativně klidné části naší země. I přes včasné varování, přesun do krytů a další přijatá bezpečnostní opatření se nepodařilo zcela vyhnout ztrátám,“ napsalo velitelství na facebooku. Ujistilo, že zraněným je poskytována veškerá potřebná lékařská pomoc, a vyjádřilo soustrast pozůstalým.

Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG). Uvedl to dnes server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.
„Vše je v gesci našeho partnera, kterému skupina CSG převedla licenci a poskytla know-how k výrobě, protože již potřebnou technologii měl a mohl poměrně rychle zahájit produkci. CSG nerozhoduje o cenové politice či výběru zákazníků,“ uvedl pro e15 mluvčí CSG Andrej Čírtek. Dodal, že z projektu má skupina prospěch prostřednictvím licenčních poplatků a dodávek kritických komponentů, jako jsou prachové náplně a zapalovače granátů. Ukrajina podle něj bude na svém území vyrábět munici ráže 105 mm, 120 mm a 155 mm podle výrobní dokumentace české CSG.

Česká armáda se intenzivně zaměřuje na posilování kybernetické a informační obrany v reakci na rostoucí hybridní hrozby, které se stupňují zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Velitel informačních a kybernetických sil Radek Haratek v rozhovoru s ČTK řekl, že primárním protivníkem je nyní Rusko, ale armáda sleduje i další potenciální hrozby.

Ukrajinská společnost Naftohaz uvedla, že pod útokem se v noci ocitly výhradně civilní objekty, které zásobují Ukrajince plynem a teplem, přičemž čtyři lidé utrpěli zranění. „Provoz řady kriticky důležitých objektů byl zastaven,“ sdělil ředitel firmy Serhij Koreckyj. Podle společnosti byl noční útok už šestým na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu od začátku října. Útoky mají dopad na produkci plynu, což je Ukrajina nucena částečně kompenzovat jeho importem, dodala společnost a Koreckyj Ukrajince vyzval, aby plynem šetřili.

Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na produkci plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy regionu Volodymyra Kohuta, podle něhož Rusové útočili na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily zařízení petrochemického průmyslu.

Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.

Radnice sibiřského města Salechard odeslala ruským vojákům na ukrajinské bojiště zásilku 2000 sobích kůží na ochranu před zimou i ukrajinskými drony. O neobvyklé „humanitární pomoci“ informovala média s odvoláním na sdělení úřadů města, které leží na polárním kruhu, více než 2400 kilometrů východně od Moskvy, a které je správním střediskem Jamaloněneckého autonomního okruhu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ministři financí zemí skupiny G7 ve středu večer diskutovali o novém čínském omezení vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Zabývali se také tím, jak účinněji omezit vývoz ruské ropy ve snaze přispět k ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo na Ukrajině, napsala dnes agentura Kjódó.
Setkání skupiny předních demokratických zemí, včetně Velké Británie, Kanady a Spojených států, se konalo ve Washingtonu u příležitosti každoročních podzimních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.