Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Jeho úřad předtím informoval o osmi mrtvých a 21 zraněných. Prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s útokem vyzval partnery k posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Devět lidí zemřelo a 29 bylo zraněno. Mezi zraněnými je pět dětí,“ uvedl Klymenko na telegramovém účtu. Ministerstvo předtím sdělilo, že ruský útok zasáhl obytnou část Kryvého Rihu.

Skupina G7 se dohodla na převodu 50 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu.
Finanční prostředky by měly být poskytnuty do konce roku, uvedlo 12. června francouzské předsednictví v komentáři, o němž informovala agentura AFP.

Česko by v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra o schválení informovalo v tiskové zprávě.

Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan v souvislosti se zjištěními deníku The Financial Times (FT) uvedl, že USA jsou si vědomy „hodnověrných zpráv“ o tom, že Rusko nabízí unesené děti z Ukrajiny na stránkách pro adopci. Tuto praxi označil za „opovrženíhodnou a otřesnou“.
Na ruského prezidenta Vladimira Putina a na kremelskou zmocněnkyni Lvovovou-Belovovou kvůli zavlékání dětí z okupované části Ukrajiny do Ruska loni v březnu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Kreml popírá, že by děti byly z Ruskem obsazených území uneseny.

Severoatlantická aliance převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu čelící ruské agresi. Potvrdil to dnes šéf NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO, které začne v Bruselu ve čtvrtek. Cílem je zabezpečit mechanismus vojenské pomoci v situaci, kdy o funkci prezidenta USA opět usiluje Donald Trump, který je vůči NATO skeptický, píše agentura Reuters.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg novinářům. „Je to klíčový prvek našeho balíčku pro Ukrajinu na washingtonském summitu, společně s dlouhodobými finančními závazky,“ dodal generální tajemník s poukazem na nadcházející červencový summit NATO ve Washingtonu.

USA a Ukrajina podepíší dlouho očekávanou dvoustrannou bezpečnostní dohodu 13. června na summitu G7 v Itálii, uvedl americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na Kryvyj Rih vzrostl na osm, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Zraněných je 21, včetně dvou dětí.

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku. Omezení mají postihnout především ruské aktivity v Asii a subjekty, které podle Washingtonu pomáhají Rusku s jeho válkou proti Ukrajině. Celkově se jedná o zhruba 300 lidí a právnických osob, uvedlo americké ministerstvo financí. Sankce USA zavedly i na moskevskou burzu a další významné finanční instituce.
Nové sankce mají podle americké ministryně financí Janet Yellenové zasáhnout zbývající cesty, kterými Rusko získává v zahraničí zařízení a součástky potřebné pro válku na Ukrajině. Ministerstvo zmiňuje například materiály a součástky pro výrobu bezpilotních prostředků, pro programy biologických a chemických zbraní a pro strojírenství či polovodiče.

Prezident Petr Pavel se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou hovořili o dalším rozvoji vzájemných vztahů, dopadu konfliktu na Ukrajině na obě země, jejich ekonomiky a bezpečnost i o výsledcích víkendových voleb do Evropského parlamentu.
Pavel řekl, že vztahy mezi zeměmi nejsou jen na úrovni oficiálních představitelů, ale také na úrovni expertů, úředníků a především občanů. „Ty by neměly být v žádném případě narušeny neshodou ohledně dílčích problémů, které řešíme,“ podotkl. „Dnes máme rozdílný pohled například na vývoj situace na Ukrajině, možnosti jejího řešení, budoucí vztahy k Rusku. Ale to neznamená, že všechny ostatní vztahy by tím měly být poznamenány,“ dodal.

Ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil šest lidí a dalších 11 zranil, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval partnery k posílení protivzdušné obrany.
„Každý den a každou hodinu ruský teror dokazuje, že Ukrajina musí spolu se svými partnery posílit svou protivzdušnou obranu,“ napsal Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. „Moderní systémy protivzdušné obrany mohou zajistit maximální ochranu lidí, našich měst a pozic. A my je maximálně potřebujeme,“ dodal.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi 10.000 dobrovolníků ročně by armáda získala dalších 5000 lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla česká vláda zaplatit 52 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vláda dnes udělala další krok k jejich nákupu, rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s dalšími zeměmi v čele s Německem. Nahradit mají sovětskou techniku.

Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která dnes zveřejnil deník The Financial Times (FT). Podle něj doplňují rostoucí počet důkazů o možných válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných Ruskem na Ukrajině. Ukrajinské úřady tvrdí, že po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do Ruska zavlečeno více než 19.000 dětí, z nichž asi čtyři stovky se podařilo vrátit do vlasti za pomoci zprostředkovatelů. Tisíce dětí jsou nezvěstné.

Do havanského přístavu dnes připlula flotila ruského námořnictva, která zahrnuje moderní fregatu či ponorku s jaderným pohonem a která se tam zdrží do 17. června, informovala agentura EFE. Podle kubánské vlády jde o přátelskou návštěvu, americké zdroje to označují za vojenské cvičení. Některá média, včetně agentury AP, píší, že Moskva se tak snaží demonstrovat sílu v době napětí se Západem, které vyhrotila válka na Ukrajině.

Ukrajinská armáda hlásí zasažení tří ruských protiletadlových systémů S-300 a S-400 rozmístěných na Moskvou anektovaném ukrajinském poloostrově Krym v noci na dnešek. O podobném zásahu tamních ruských protivzdušných komplexů informovaly ukrajinské ozbrojené síly i v pondělí.
„Tentokrát byl proveden skupinový raketový úder na jeden nepřátelský protiletadlový systém S-300 poblíž Belbeku a na dva protiletadlové systémy S-400 nedaleko Belbeku a Sevastopolu,“ uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku, kde také tvrdí, že se podařilo zničit dva radary systémů S-300 a S-400. Informace o třetím radaru se upřesňují, dodalo velení ukrajinské armády. Informuje zároveň o detonacích munice na zasažených místech.
Moskva se k tvrzení Kyjeva nevyjádřila. Rusy dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev podle ruskojazyčného webu stanice BBC v úterý večer uvedl, že ruská protivzdušná obrana odrazila ukrajinský vzdušný útok a zničila všechny útočící zbraně ještě na obloze. Nikdo podle něj nebyl zraněn a nejsou ani škody.

Ukrajina odebrala novinářskou akreditaci českému reportérovi Tomáši Vlachovi, spolupracovníku řady médií vč. České televize či Reflexu (z vydavatelství CNC, jež vydává i tento web Blesk Zprávy). Dle informací české ambasády v Kyjevě Ukrajinci mají za to, že jeho loňská reportáž „podporuje narativ agresora, kterým ospravedlňuje invazi na Ukrajinu, a může mít negativní vliv na reputaci Ukrajiny a na snížení podpory Ukrajiny ze strany mezinárodního společenství“.
„Osobně si myslím, že mi SBU (ukrajinská kontrarozvědka) vystavila finální účet za všechno. Třeba za to, že jsem jako humanitární pracovník působil i na Donbase nebo v Luhanské oblasti. Nepřispěly k tomu asi ani cesty na Krym,“ řekl Vlach serveru Hlídací pes s tím, že po jedné cestě z Krymu ho SBU vyslýchala.

Konference o rekonstrukci Ukrajiny se účastní i starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Německo dobře zná - a je tam dobře známý, v mládí tam s bratrem působili coby přední světoví boxeři.

Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, avizoval náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN), který se na konferenci vydá společně s prezidentem Petrem Pavlem či předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání bezpečnostních poradců a diplomatů v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě, na Maltě či v Davosu.
Pracovní skupina, které Česko spolupředsedá, se zabývá například budoucím zajištěním bezpečnosti nejen Záporožské jaderné elektrárny. „Věnujeme se jednak situaci v záporožské elektrárně, ale také celkově tomu, jak je možné a nutné zabezpečovat celkovou ukrajinskou energetickou síť s ohledem na jaderné elektrárny a na dopad na obyvatele,“ uvedl Marian. Rusko pravidelně na energetickou infrastrukturu útočí.

Budapešť nebude blokovat rozhodnutí NATO o podpoře Ukrajině, řekl podle Reuters maďarský premiér Viktor Orbán na setkání s šéfem aliance Jensem Stoltenbergem.