Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková, která je považována za důvěrnici ruského prezidenta Vladimira Putina a která čelí západním sankcím kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu, se v Ženevě ve Švýcarsku účastní konference předsedů zákonodárných sborů. Pozvání Matvijenkové, která podporuje ruské válečné tažení, vyvolalo rozruch ve švýcarských, ukrajinských či německých médiích. Agentura DPA to označila za ruský úspěch, protože ruská média zveřejnila snímky z jejího příletu vládním letounem do Švýcarska a následného uvítání květinami.

Ruský soud poslal na 12 let do vězení novinářku Olgu Komlevovou, kterou shledal vinnou ze spolupráce s někdejším protikorupčním fondem zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného a ze šíření takzvaně nepravdivých zpráv o ruské armádě. Žurnalistka provinění odmítla. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP a také ruský TASS, podle kterého verdikt zatím nenabyl právní moci.
Vyšetřovatelé podle serveru Meduza Komlevovou obvinili z dobrovolného přidání se k takzvaně extremistické komunitě. Novinářka podle médií v minulosti spolupracovala jako dobrovolnice s Navalného Fondem boje proti korupci (FBK), než ho ruské úřady v roce 2021 označily za extremistickou organizaci a zakázaly.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že proti Rusku ode dneška za deset dní zavede cla a další opatření, pokud Moskva neučiní pokrok směrem k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu, který už v pondělí oznámil, že na deset nebo 12 dní zkrátí původní 50denní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, podle svých slov ale od Ruska dosud neobdržel odpověď. Trump to sdělil novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě ze Skotska do Washingtonu, píše Reuters.
„Nedostal jsem žádnou odpověď. Je to škoda,“ prohlásil Trump.

Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahájila německá vláda nyní již bývalého sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozsáhlý program modernizace a vyzbrojení armády, což financuje ze zvláštního fondu. Ve zbrojení pokračuje i Scholzův konzervativní nástupce Friedrich Merz. Jeho vláda před týdnem schválila návrh zákona, který má pomoci armádě usnadnit a zrychlit nákup výzbroje a výstroje či výstavbu vojenských objektů.

Prezident Trump v letadle Air Force One prohlásil, že dává Rusku „10 dní od dnešního dne“ na dosažení dohody s Ukrajinou.

Americká rapperka Azealia Banks asi moc fanoušků na Ukrajině nezíská. Zesměšnila totiž ukrajinského obránce, který se vrátil ze zajetí. Banks retweetovala příspěvek s fotografiemi vojáka, na kterých je vidět, jak vypadal před a po ruském zajetí. „No, něco muselo zastavit jeho tlustý zadek v jedení, ne?“ napsala Banks na X. Ta v minulosti pobuřovala i v Praze, která je podle ní „plná moru a duchů, co touží po menstruační krvi.“

V Polsku bylo zadrženo 32 osob podezřelých ze spolupráce s ruskými tajnými službami na úkor Polska. „Podněcovali k diverzním činům nebo k napadení,“ řekl premiér Donald Tusk během úterního zasedání vlády. Podle Polského rozhlasu je jedním ze zadržených sedmadvacetiletý Kolumbijec. Dále mezi nimi mají být Poláci, Rusové, Bělorusové a Ukrajinci.

V ukrajinské armádě budou moci sloužit lidé starší 60 let. Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, jenž umožní starším obyvatelům země dobrovolně vstoupit do armády v době válečného stavu, který v zemi platí od začátku ruské invaze do země. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo servery Ukrajinska pravda a The Kyiv Independent.
Toto opatření umožní starším dobrovolníkům sloužit v nebojových a specializovaných rolích, čímž se rozšíří náborový fond v době přetrvávajícího nedostatku lidských sil, podotkl The Kyiv Independent. „Značný počet občanů ve věku 60 let a starších vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu,“ stojí podle AFP ve vysvětlující zprávě na webových stránkách parlamentu, který návrh zákona schválil v polovině července.

Podle místních obyvatel došlo v oblastním městě Černihiv, severně od Kyjeva, k explozi. Informují o tom místní kanály na sociálních sítích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s kanadským premiérem Markem Carneyem, jednání označil za „věcné a dobré.“ „Jsem vděčný Kanadě za podporu mého návrhu zákona, který zaručuje nezávislost a účinnost ukrajinských protikorupčních orgánů a brání jakémukoli ruskému vlivu nebo zasahování do práce naší protikorupční infrastruktury,“ uvedl na síti X. Carney tak zřejmě podpořil aktuální zákon, který Zelenskyj předložil po masových protestech, které smetly jeho předchozí variantu. Ta měla naopak podřídit protikorupční instituce vládě.

Ruská pro-kremelská média s odvoláním na rozvědku SVR tvrdí, že v neurčeném alpském rezortu mělo dojít ke schůzce představitelů Spojených států a Velké Británie s bývalým ukrajinským vrchním velitelem Valeryjem Zalužným, který momentálně slouží jako velvyslanec ve Spojeném království, šéfem prezidentské kanceláře Ukrajiny Andrijem Jermakem a ministrem obrany Kyrylo Budanovem.
Předmětem jednání mělo být údajně nahrazení prezidenta Volodymyra Zelenského právě Zalužným. „Jermak a Budanov také získali od západních partnerů příslib, že si udrží své funkce a že při řešení dalších personálních otázek budou brát v úvahu jejich zájmy, " napsal ruský propagandistický server Lenta. Informace mohou být součástí propagandy SVR a nelze je v tuto chvíli nezávisle ověřit. Kyjev je dosud nekomentoval.

Počet zraněných ve městě Kamjanske v Dněpropetrovské oblasti v důsledku ruských útoků během noci vzrostl na 22, včetně 10 zdravotnických pracovníků z napadené nemocnice. „Mezi nimi jsou sestry, porodní asistentky a anesteziolog,“ informoval na Telegramu ukrajinský zpravodajský kanál GRUNT.

Ruská letecká společnost Aeroflot dnes zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.
Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. „Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu,“ uvedla firma Aeroflot.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil závod na výrobu tzv. chytrých zbraní v Kyjevské oblasti. „Setkal jsem se s týmem, který vyrábí elektroniku a citlivé komponenty pro naše rakety, drony a zabezpečené komunikační systémy. Rychle se naučili vyrábět řídicí jednotky a další důležité součásti. Více než 80 % produkce tohoto závodu slouží našim obranným potřebám,“ uvedl na síti X.

Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled růstu ruské ekonomiky. Letos čeká růst HDP o 0,9 procenta, což je o 0,6 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnu. Výhled na příští rok MMF zvýšil o 0,1 procentního bodu na jedno procento. Loni ruská ekonomika vzrostla o 4,3 procenta.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska zcela obsadila vesnici Temyrivka v Záporožské oblasti a Novoukrajinka v Doněcké oblasti na Ukrajině. Ministerstvo to uvedlo na sociální síti Telegram s odkazem na velení armády.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu se za den blíží třem desítkám mrtvých, tvrdí ukrajinské úřady. Téměř 100 dalších při nich utrpělo zranění.
„Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii," komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír,“ zdůraznil Zelenskyj.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v dnešním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.
„Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil,“ uvedl Lipavský.
Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) generální prokuratuře, čímž by se podle některých snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.