Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil propuštění a návrat deseti ukrajinských civilistů, které zadržovalo Rusko. Mezi propuštěnými je i jeden představitel krymských Tatarů a také dva řeckokatoličtí kněží z města Berďansk, oznámil ukrajinský prezident na sociálních sítích.
„Podařilo se nám osvobodit dalších deset našich lidí z ruského zajetí, navzdory všem obtížím,“ uvedl Zelenskyj. Sdělil přitom i jména propuštěných, kteří se už podle něj vrátili na Ukrajinu.

Nejmladšímu ze zabitých ruských vojáků, jejichž jména zjistila BBC, bylo teprve 18 let, jeden měsíc a 27 dní. Daniil Čisťakov ze Smolenska se podle příbuzných upsal armádě den po 18. narozeninách. U výsadkářů začal sloužit 26. srpna a 16. října zahynul.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zveřejnil na svém webu jména dalších šesti ruských a dvou běloruských sportovců, kteří se jako neutrální mohou zúčastnit pařížských her. Pozvánku už ve třech vlnách dostalo 47 sportovců z těchto dvou zemí, přičemž 20 z nich svůj start v Paříži potvrdilo.

Nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných si dnes vyžádal útok na město Dnipro, kde ruská raketa zasáhla devítipodlažní dům. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruské úřady naopak hlásí dva zraněné v Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou - jeden byl zraněn při ostřelování pohraniční vesnice, druhý při náletu ukrajinských dronů na Belgorod.

Rusko bude muset zahájit výrobu a následně rozmístit rakety krátkého a středního doletu v reakci na obdobné počínání Spojených států ve světě. Na jednání své bezpečnostní rady to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Není to poprvé, kdy ruští představitelé hrozí Západu, který poskytuje vojenskou a další pomoc Ukrajině. Ta se už déle než dva roky brání ruské agresi.

Běloruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že na hranicích s Ukrajinou posiluje bezpečnostní opatření. Rozhodlo se tak po sérii údajných incidentů, které se na hranicích měly odehrát.

Ukrajinské ozbrojené síly při útoku z tohoto týdne zničily ruské kosmické komunikační centrum. S odvoláním na ukrajinskou armádu to dnes uvedla agentura Reuters.
Středisko dálkového vesmírného spojení u vesnice Vityne poblíž města Jevpatorija na okupovaném Krymu se ukrajinským silám podařilo zasáhnout v noci na 24. června, napsal server The Insider s odvoláním na satelitní snímky. Ty podle portálu zachycují způsobené škody i stopy po požáru.

Hudební streamovací služba Spotify se rozhodla odstranit hudbu od několika interpretů, kteří skrze ni podporovali ruskou agresi. Informoval o tom server Kyiv Independent.

Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí obce Rozdolivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o čtyřech obětech ruského bombardování obce Ňju-Jork ve stejném regionu. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom začne od roku 2027 vyvážet deset miliard metrů krychlových plynu do Číny. Na výroční valné hromadě akcionářů to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf firmy Alexej Miller. Řekl také, že plynovod Síla Sibiře do Číny, který zahájil provoz na konci roku 2019, dosáhne plánované kapacity 38 miliard m3 ročně v roce 2025.
Gazprom se snaží zvýšit vývoz plynu do Číny poté, co se mu v důsledku ruské války na Ukrajině zhroutil vývoz do Evropy, odkud podnik získával přibližně dvě třetiny příjmů z jeho prodeje.

Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.
S prezidentem @ZelenskyyUa jsme se včera shodli, že jednaní o textu česko-ukrajinské bezpečnostní dohody dokončíme před summitem NATO ve Washingtonu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 28, 2024
Podepíšeme ji poté na summitu Evropského politického společenství 18. 7. v Londýně.

Spojené státy, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Na svém webu to píše list Financial Times (FT) s odvoláním na pět nejmenovaných zdrojů. Deník v této souvislosti připomíná, že Izrael v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou starší než tři desetiletí, a nahradí je modernějšími systémy. Takové množství Patriotů by výrazně zlepšilo schopnost Ukrajiny čelit ruským útokům.

Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO dnes představil novinářům.
Jen 26 procent Čechů bylo nakloněno rychlému přijetí Ukrajiny do EU, stejný názor má 29 procent Maďarů, 31 procent Slováků, ale až 64 procent obyvatel Polska. Rozhovory o svém přistoupení k EU zahájil Kyjev tento týden.

Polsko podle premiéra Donalda Tuska téměř jistě ještě do červencového summitu NATO ve Washingtonu podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Informovala o tom agentura Reuters. Dohodu má v plánu v příštích dnech podepsat také Česko, potvrdily zdroje ČTK. Bezpečnostní dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Kyjev na ceremonii v Bruselu zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj a EU předseda Evropské rady Charles Michel i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Musím společně s ministrem obrany určit, jak můžeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, zároveň ale nemůžeme oslabit obranné schopnosti Polska,“ uvedl Tusk. „Existuje 99procentní šance, že tuto dohodu s prezidentem Zelenským (před summitem) podepíšeme,“ dodal podle Reuters.

Ukrajinská i ruská média si dnes všímají výroků hlavních kandidátů na příštího amerického prezidenta, které zazněly s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině během první předvolební debaty mezi někdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Trump označil podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro jednání o míru na Ukrajině za nepřijatelné, píší ruské agentury TASS či Interfax i ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, weby Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina.

Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 24 tanků, 21 obrněných vozidel, 50 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
V bojích v okolí ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla tento týden zničena stanice pro monitoring radiace, informoval ve čtvrtek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podotkl, že se kvůli takovým incidentům dále snižují možnosti zachycení a měření radioaktivních emisí v případě krizové situace na největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou okupují ruské invazní síly. Stanice leží 16 kilometrů na jihozápad od elektrárny a byla zničena při ostřelování a následném požáru. Personál elektrárny experty MAAE působící na místě v pondělí informoval o přerušení spojení s monitorovací stanicí. "Kvůli bezpečnostní situaci se tým nemohl dostat ke stanici, aby potvrdil její zničení," píše se ve zprávě MAAE. Elektrárna leží v oblasti aktivních bojů mezi ukrajinskou armádou a ruskými okupačními jednotkami.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov nařídil generálnímu štábu, aby přišel s návrhy, jak naložit s „provokacemi“ ze strany amerických strategických dronů nad Černým mořem. V prohlášení jeho ministerstvo uvedlo, že sleduje zvýšenou aktivitu amerických dronů, které podle něj provádějí průzkum a sbírají informace pro vysoce přesné západní zbraně používané ukrajinskou armádu k útokům na ruské cíle. „Dokládá to zvýšené zapojení Spojených států a zemí NATO do konfliktu na Ukrajině na straně kyjevského režimu,“ tvrdí Moskva.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 25 ukrajinských dronů, informuje ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Brjanskou oblastí dvanáct, devět nad Smolenskou oblastí, další stroje pak nad Voroněžskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
„Ve 04:35 bezpilotní letoun zaútočil na sklad pohonných hmot v Mičurinském okresu v Tambovské oblasti. V důsledku toho vznikl nevelký požár,“ informoval na telegramu gubernátor Tambovské oblasti na západě Ruska Maxim Jegorov. Dodal, že k zásahu přijelo jedenáct hasičských jednotek. Nikomu se podle něj nic nestalo a k nejbližším obydleným místům to jsou od skladu tři kilometry. V případě nutnosti je úřady evakuují, uvedl Jegorov. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil.