Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Osm pracovníků Záporožské jaderné elektrárny utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na rozvodnu, uvedla dnes na telegramu ruská okupační správa ukrajinské atomové elektrárny. Útok podle ruských úřadů rovněž připravil o dodávky elektřiny a vody většinu města Enerhodar, kde se jaderná elektrárna nachází. Kyjev se nevyjádřil.
Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun dnes rozhodla vláda, uvedla Česká televize (ČT). Humanitární dávka se skládá z příspěvků na živobytí a příspěvku na bydlení.
Kabinet chce humanitární dávky zvýšit, což vyjde na 1,6 miliardy korun ročně, uvedla ČT. Stát ale zároveň plánuje snížit o 1,9 miliardy korun dávky tím, že si všichni běženci, kteří jsou v Česku přes 90 dní, budou muset od září hradit nouzové ubytování sami.
Podle guvernéra Poltavské oblasti Filipa Pronina poškodily raketové úlomky školu a školku v okrese Poltava. Jeden ze zraněných je ve vážném stavu a jeden člověk byl zabit, jak uvádí The Kyiv Independent na sociální síti X.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes uvedl, že jednal se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem o spolupráci a hrozbách, které podle něj představují Rusko, Írán a Severní Korea. Média nedávno informovala o možné dodávce systémů protivzdušné obrany Izraele na Ukrajinu.
„Hovořil jsem s Jisraelem Kacem o spolupráci mezi Ukrajinou a Izraelem. Vyměnili jsme si také názory na řadu regionálních a globálních hrozeb, které představují Rusko, Írán a Severní Korea,“ napsal Kuleba na X.
Odpoledne si útok na Charkov ruskými klouzavými pumami vyžádal jednoho mrtvého a nejméně osm zraněných včetně osmiletého chlapce. Poškozeny byly obytné budovy, pošta a autoservis, uvedla podle agentury Reuters místní prokuratura.
Jednoho mrtvého a tři zraněné po ruském útoku v Poltavské oblasti dnes oznámil také oblastní šéf Filip Pronin. Poškozena byla škola a mateřská školka, dodal. Rusové podle něj útočí na oblast třetím dnem v řadě.
Nejméně pět mrtvých a desítky zraněných včetně jednoho dítěte si dnes vyžádal útok na Dnipro, který podnikly ruské síly raketami a drony, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Další mrtvé hlásí činitelé v Charkovské a Poltavské oblasti, stejně jako úřady v ruské Belgorodské oblasti a v okupované části Chersonské oblasti. Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují, jejich tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.
Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg potvrdil, že Kyjev dohodu o tranzitu ruského plynu prodlužovat nehodlá. Dodal, že Ukrajina teď jedná o alternativních možnostech, včetně tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.
Dodávky plynu do Evropy byly pro Moskvu v minulosti jedním z klíčových zdrojů příjmů, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu však prudce klesly. Některé evropské země ale stále dovážejí ruský plyn potrubím vedoucím přes Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl. K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
„V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti,“ citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.
Ukrajina minulý měsíc uspořádala ve Švýcarsku mírový summit, kterého se zúčastnilo přes 90 zemí. Rusko, které svého souseda vojensky napadlo, pozváno nebylo. Čína, která patří k nejbližším spojencům Moskvy, účast odmítla.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšily zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). A to navzdory západním sankcím. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Za růstem příjmů stojí vyšší ceny ropy a slabší kurz ruského rublu, uvedla dnes agentura Reuters.
Příjmy z ropy a plynu jsou pro ruskou vládu klíčovým zdrojem finančních prostředků, v uplynulém desetiletí se na celkových příjmech rozpočtu podílely zhruba třetinou. Západní země v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu zavedly řadu sankcí, jejichž cílem je tyto příjmy omezit.
Rusko-čínské vztahy procházejí nejlepším obdobím ve svých dějinách, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na začátku jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Kazachstánu. Čínský vůdce chce přátelství mezi oběma zeměmi upevnit pro další generace. Informovala o tom agentura AFP.
„Jsou založeny na principech rovnosti, vzájemné výhodnosti a respektu k suverenitě toho druhého,“ uvedl Putin ke vztahům mezi Moskvou a Pekingem. Podle něj od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dále posílily. Uvedl také, že obě země jednají ve vlastním zájmu a že jejich spolupráce není zaměřena proti žádné jiné zemi.
Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací. ČTK to dnes sdělil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy.
Čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránským šáhedům, které již Rusko používá ve své válce proti Ukrajině. S odvoláním na nejmenované evropské a americké zdroje o tom píše agentura Bloomberg. Peking je tak podle nich blíže k poskytnutí smrtící vojenské pomoci Rusku, před čímž ho především Washington varoval.
Nizozemsko bude i nadále vojensky, finančně i politicky podporovat Ukrajinu. Dnes to podle agentury AFP v parlamentu prohlásil nový nizozemský premiér Dick Schoof. Jeho koaliční kabinet tvoří čtyři strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v minulosti kritizovala rozsah nizozemské pomoci Ukrajině. Největší bezpečnostní riziko pro Nizozemsko podle nového premiéra přichází z východu.
„Ukrajina může počítat s finanční, vojenskou a politickou podporou ze strany Nizozemska,“ řekl nový premiér. Poslance vyzval, aby nebyli naivní. „Jen pár hodin letadlem odtud zuří strašná válka, ve které lidský život nemá pro Rusko žádný význam,“ uvedl Schoof.
Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu.
Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, míní. Podle prezidenta je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.
Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.
Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching se dnes v hlavním městě Kazachstánu účastní dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je regionální organizace zahrnující devět členských států, z nichž mnohé mají napjaté vztahy se Západem. Očekává se, že ve čtvrtek bude oznámeno rozšíření organizace o Bělorusko, což je hlavní spojenec Ruska v jeho válce proti Ukrajině. Uvedla to agentura AFP.
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.
Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pět ruských střel a šest dronů, kterými Rusko dnes ráno zaútočilo na Ukrajinu, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podařilo se podle něj sestřelit jednu střelu s plochou dráhou letu Iskander-K a čtyři řízené letecké rakety Ch-59, pět útočných dronů typu Šáhed a jeden průzkumný dron Orlan; o osudu dalších dvou střel Iskander-K vypuštěných z Ruska se generál nezmínil. Terčem ruských útoků byla podle něj především Dněpropetrovská oblast, jejímž správním střediskem je Dnipro.
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo dnes ČTK ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, dnes na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94.860 kusů, z toho 10.000 v tomto roce,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.
