Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc.
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.
Kvůli anonymní výhrůžce o blížících se dronech zasahuje policie na pražském Letišti Václava Havla. Jeho provoz není omezen, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Do rozsáhlého bezpečnostního opatření se zapojilo velké množství policistů, spolupracují také s armádou. Policie to uvedla na síti X. Zdůraznila, že výhrůžka není ověřená a opatření je preventivní.
Incidenty s drony řešily v posledních dnech i další země. Například v noci na dnešek přeletěly drony nad vojenskou základnou v belgickém Elsenbornu nedaleko hranic s Německem. Ve čtvrtek večer byly spatřeny také na mezinárodním letišti v Mnichově, které kvůli nim přerušilo provoz a zrušilo nebo odklonilo desítky letů.
V Chabarovském kraji zavedli limit 10 litrů denně na prodej benzínu. „Limit na prodej paliva na území Verchnebureinského okresu začal platit od 2. října,“ píše redakce Sibir.Realii na Facebooku s odkazem na okresní správu.
Na českém velvyslanectví v Kyjevě se volí v klidu, volby zatím nenarušil letecký poplach, řekl ČTK český konzul. Místní média se obávají výhry odpůrců Ukrajiny.
Tanker Boracay, na který se vztahují západní sankce kvůli podezření, že je součástí ruské stínové flotily a který francouzské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, odplul z kotviště na západě Francie a míří Biskajským zálivem na jihozápad; cíl má v Indii. Není zřejmé, proč plavidlo, na které o víkendu vpadlo komando francouzského námořnictva, smělo opět odplout, napsala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že loď byla zadržena v rámci evropské strategie boje proti toku příjmů z ropy, který pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Macron také uvedl, že není jasné, zda se plavidlo minulý týden podílelo na přeletech dronů v Dánsku, které uzavřely dánská letiště poblíž trasy, kterou loď plula z Baltského do Severního moře.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil zásah Francie proti tankeru Boracay za pirátství.
1400 km od Ukrajiny byla právě zasažena rafinérie Orsknefteorgsintez v Orenburské oblasti. Podle telegramového kanálu Baza zaznamenali nejméně dva drony.
K úderu se přihlásila ukrajinská rozvědka SBU. „SBU pokračuje ve způsobování vážných škod ruské ekonomice tím, že se zaměřuje na zařízení ropného a plynárenského průmyslu. Snížení petrodolarových příjmů přímo ovlivňuje schopnost agresora pokračovat ve válce proti Ukrajině. Téměř 40 % ruských rafinérských kapacit již nefunguje. Budeme nadále pracovat na tom, aby se toto číslo zvýšilo,“ uvedl zdroj agentury Ukrinform z SBU.
Rusko likviduje i ukrajinské zemědělství. Úder v Charkovské oblasti zasáhl vepřín, budovu zapálil a zabil některá prasata, ukazují fotografie Ukrajinské služby pro mimořádné situace.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že ruské síly v noci provedly masivní útoky na ukrajinské podniky zbrojního průmyslu a na energetická zařízení.
Cílem byl prý ukrajinský vojenskoprůmyslový komplex a také zařízení plynárenské a jiné energetické infrastruktury, které chod zbrojního průmyslu podporují. „Všechny stanovené cíle byly zasaženy,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N. TikTok také uvedl, že nenalezl důkazy, které by potvrzovaly, že by dané účty tvořily ucelenou síť nebo byly součástí skryté vlivové operace.
TikTok uvedl, že i nadále důkladně prověřuje informace od ČTÚ a dalších příslušných orgánů a partnerů a bude nadále sledovat a narušovat činnost jakéhokoliv aktéra, který se snaží klamat uživatele jejich platformy. „Podrobnosti o sítích, které jsme rozbili, zveřejňujeme v našem Centru transparentnosti a naše zjištění sdílíme s příslušnými orgány, včetně ČTÚ,“ uvedli zástupci sociální sítě.
„TikTok Českému telekomunikačnímu úřadu odpověděl na zaslané podněty týkající se účtů, u nichž vzniklo podezření na neautentické chování a koordinovanou aktivitu. TikTok nás informoval, že prověřil všechny účty, na které nás výzkumníci upozornili. U některých z nich vyhodnotil podněty jako oprávněné a účty byly odstraněny,“ řekla Deníku N mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Podle informací serveru TikTok smazal desítky účtů ze stovek nahlášených.
Ráno byl provoz mezinárodního letiště Mnichov obnoven po pozorování neznámých dronů. Jeho mluvčí uvedl, že se situace vrátila k normálu. Všechny lety naplánované na dnešek se podle něj uskuteční.
Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.
Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
Rusko v noci podniklo rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu na východě Ukrajiny, kde jsou klíčová plynárenská zařízení, oznámil Kyjev.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký představitel a tři další zdroje podle Reuters bez upřesnění uvádějí, že zásoby střel Tomahawk jsou vyhrazeny pro americké námořnictvo a jiné nasazení. Zmíněný činitel také řekl, že případné nedodání střel neznamená, že by byl nedostatek. Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.
Spojené státy by ale podle informací Reuters mohly umožnit evropským spojencům nakoupit jiné americké bojové prostředky dlouhého doletu, které by následně Evropané dodali na Ukrajinu.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska – asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
