Decimuje Družbu a štve Orbána. Velitel úderů na ropovod „Maďar“ Brovdi má ukrajinský metál
Robert „Maďar“ Brovdi je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské armády. Přestože začínal jako podnikatel a regionální politik, stal se symbolem moderního boje Ukrajiny proti Rusku a zároveň mužem, který svým působením dokáže rozčílit i vládu sousedního Maďarska. Jeho přezdívka „Maďar“ odkazuje na jeho původ v maďarské menšině na Zakarpatsku.
Před válkou Brovdi působil v zemědělství a vedl ukrajinskou burzu zemědělské produkce. Po ruské invazi v roce 2022 se přihlásil do teritoriálních jednotek a brzy se proslavil jako zakladatel dronové jednotky „Ptáci Maďara“ (Magyar’s Birds). Dle magyarbirds.army nejprve v roce 2022 začínal jako velitel střelecké čety 2. útočné roty 206. OB TRO. Od listopadu téhož roku začal působit jako velitel roty úderných bezpilotních leteckých systémů (RUBAK) 59. brigády speciálních jednotek. Od června 2023, velitel roty-taktické skupiny (RTGR) „Ptáci Maďarů“, do července 2024 byl velitelem samostatného praporu „Ptáci Maďarů“ (414. OBUBAS). Do ledna 2025 byl velitelem 414. samostatného pluku úderných bezpilotních leteckých systémů Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny „Ptáci Maďarů“ .
Brovdi si získal obrovskou popularitu nejen svými vojenskými výsledky, ale i otevřeným vystupováním. Na sociálních sítích pravidelně sdílí záběry z dronových operací, často doprovázené sarkasmem či černým humorem. Pro mnohé Ukrajince se stal tváří nového typu války, kde technologie a improvizace hrají větší roli než klasická těžká technika.
V roce 2023 obdržel medaili „Za obranu Ukrajiny“, v roce 2025 byl vyznamenán titulem Hrdina Ukrajiny a prezident Zelenskyj jej jmenoval velitelem nově zřízených Bezpilotních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Brovdiho jednotka „Ptáci Maďara“
Jednotka vznikla z improvizovaného nápadu. Brovdi nakoupil civilní drony DJI a s pomocí týmu dobrovolníků je přestavěl pro vojenské účely. Původně šlo o podporu pro 28. mechanizovanou brigádu, brzy ale začaly drony fungovat i jako útočné prostředky.
„Ptáci Maďara“ se proslavili v Bachmutu, kde prováděli denní i noční průzkumy, shazovali munici a likvidovali ruskou techniku. Zvláštní pozornost věnovali odhalování ruských skladů munice a logistiky. Díky jejich činnosti utrpěly ruské jednotky citelné ztráty. Jednotka se rychle rozrostla a získala profesionální zázemí. Brovdi zde zavedl vlastní systém výcviku operátorů, taktiku rojových útoků a využívání umělé inteligence při vyhledávání cílů. „Ptáci Maďara“ se stali vzorem pro podobné dronové útvary v celé ukrajinské armádě a jsou dokladem toho, že improvizace, technologie a odvaha mohou zásadně měnit situaci na frontě.
Proč leží Brovdi Maďarsku v žaludku?
Kontroverze však přišla tento měsíc, kdy jeho dronová jednotka zaútočila na ruský ropovod Družba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Orbán následně pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Szijjártó dnes údery označil za útok na maďarskou suverenitu a ohrožení energetické bezpečnosti země.
Útok přerušil tok ruské ropy do Maďarska a Slovenska, což vyvolalo ostrou reakci Budapešti. Maďarská vláda Viktora Orbána označila akci za hrozbu energetické bezpečnosti a Brovdimu zakázala vstup do země i do celého schengenského prostoru.
Brovdi reagoval v jeho „typickém stylu" na sociálních sítích a ostře se opřel do maďarského prezidenta, nevyhýbal se ani vulgarismům. „Strčte si sankce a omezení týkající se návštěvy Maďarska do zadku, pane „tanečníku s kostmi“. Jsem Ukrajinec a do vlasti svého otce dorazím po vás. V Maďarsku je dost opravdových Maďarů a jednoho dne je ošukáte,“ napsal. Píše o tom Evropská Pravda.
Polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski jako reakci na Orbánův zákaz, Brovdiho do Polska pozval. Ukrajina naopak reagovala diplomatickou cestou a předvolala maďarského velvyslance a protestovala proti zákazu, který označila za politicky motivovaný.
While Russian missiles rain death on Kyiv, Hungary bans a brave ethnic Hungarian who dares to fight for Ukraine's freedom.
— Radosław Sikorski 🇵🇱🇪🇺 (@sikorskiradek) August 28, 2025
Commander Magyar: if you need some R&R and Hungary won't let you in, please be our guest in Poland. https://t.co/oDGTqIflmR
V noci 28. srpna provedlo Rusko masivní letecký úder na Kyjev. Maďarská vláda útok neodsoudila, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čeká na reakci Budapešti, která opakovaně vyzvala k míru s Ruskem.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Rusko večer zaútočilo na město Borova v Charkovské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce, informovala prokuratura Charkovské oblasti.

Německo v nadcházejících dnech předá Ukrajině 10 000 dělostřeleckých nábojů z vlastních vojenských zásob, uvedl německý generál Christian Freuding v rozhovoru pro DW.

Běloruské a ruské společnosti falšují dokumenty, aby obešly sankce EU týkající se obchodu se dřevem. Uvádí to společné vyšetřování Běloruského vyšetřovacího centra, projektu „Schémata“ a listu Gazeta Wyborcza. Vyšetřovatelé zjistili, že po zavedení sankcí na dřevo z Běloruska se výrazně zvýšil dovoz dřeva z Kazachstánu do EU.

Na sociálních sítích se objevují záběry z údajného útoku na Belgorod.

Ukrajinský dron zasáhl administrativní budovu v ruském městě Belgorod, prohlásil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady se k údajnému útoku nevyjádřily.

Během pátečního teroristického útoku na koncertní halu u Moskvy se lidé museli z budovy dostat vlastními silami, ruské zásahové jednotky pronikly do areálu až asi hodinu a půl po skončení střelby, záchranáři dorazili ještě později. Ve své reportáži o reakci ruských složek na to upozornila ruská redakce stanice BBC. Útok si podle nové bilance ruských úřadů vyžádal nejméně 143 obětí na životě.

Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.

Ruské jednotky zaútočily na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, kde zabily jednoho muže a zranily 49letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak. Ruské síly zaútočily také na město Ukrajinsk v Doněcké oblasti a zranily dva lidi, informovalo ministerstvo vnitra. Celkem bylo poškozeno 29 bytových domů a jeden maloobchodní objekt.

Rusko pravděpodobně zaútočilo na Charkov kluzákovou municí, informoval guvernér Oleh Syniehubov. „Útok na obytné budovy byl pravděpodobně proveden pomocí munice UMPB D-30. Je poměrně silná, s průměrnou explozivní silou mezi leteckou bombou a raketou,“ uvedl.

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.
Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

V bývalé továrně nadnárodní automobilky Stellantis jižně od Moskvy začíná vyrábět vozy ruská firma Automotive Technologies. Společnost podle agentury Reuters dnes uvedla, že bude sériově produkovat model Citroën C5 Aircross. Automobilka Stellantis podobně jako jiné zahraniční společnosti přerušila své aktivity Rusku po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko na počátku letošního roku zvýšilo výrobu osobních automobilů o desítky procent.

Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Charkov vzrostl na 19, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov.

Při ruském ostřelování Charkova na východě Ukrajiny dnes zemřel nejméně jeden člověk a 12 dalších utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Zasaženy podle něj byly pětipodlažní bytové domy.
V Charkově ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dnes odpoledne zasáhlo Ševčenkivskou čtvrť v severní části města. Starosta uvedl, že kromě rezidenčních budov utrpěl škody také ústav urgentní chirurgie.

Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.

Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.
„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.

V Charkově zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruská střelba zasáhla bytové domy, oznámil starosta.

S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání vlády komentovat, zda dnes projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.